Nový lídr ČSSD
Ověřili jsme
Řečníci s počty výroků dle hodnocení
Lubomír Zaorálek
Lubomír Zaorálek
... před posledními parlamentními volbami jsme my měli, měsíc před volbami jsme měli, sociální demokraté, 30 % a tuším, že hnutí ANO mělo 7 a ten výsledek voleb, jak si pamatujeme, byl trochu odlišný.20 minut Radiožurnálu, 20. června 2017
Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť Lubomír Zaorálek korektně popisuje rozdíl mezi sociálními demokraty a hnutím ANO ze září 2013 (pohledem 1 ze 4 relevantních agentur), nicméně při aplikaci na současný stav zcela pomíjí to, že tehdy vedoucí strana voliče ztrácela delší dobu a podle všech výzkumů. Dnes naproti tomu ztrácí voliče druhá nejsilnější strana, zatímco vedoucí ANO má podporu stabilně vysokou.
Snaží-li se tím Zaorálek se říct, že volby pro ČSSD nejsou prohrané, protože se průzkumy před čtyřmi roky mýlily, je to samozřejmě jeho názor a predikce, kterou fakticky nelze potvrdit ani vyvrátit. Lubomír Zaorálek zde vytahuje jedno statické číslo, jež nabídly agentury měsíc před volbami, ale pomíjí jakoukoli dynamiku, kterou měly preference u relevantních hráčů.
Podíváme-li se na měření relevantních agentur veřejného mínění měsíc před volbami 2013, zjistíme následující. V rámci volebních modelů (tj. výzkum, jenž říká, jak by volby dopadly v čase sběru dat u lidí, kteří jsou rozhodnuti, že k volbám půjdou) vedla poměrně výrazně sociální demokracie, hnutí ANO se pohybovalo mezi 7 a 14 %.
Nelze však opomíjet vývoj preferencí - ČSSD v tomto období, jak doložily všechny agentury, značně ztrácela důvěru voličů.
Výzkum 9/2013ČSSDANO CVVM 30,5 %14 % TNS AISA 28 %7 % Median 25,5 %13,5 % STEM **21,9 %5,2 %** Agentura STEM nezveřejňovala volební model, nýbrž stranické preference, což není srovnatelné měření. Data včetně grafu uvádíme z toho důvodu, že zachycují totožnou dynamiku ve srovnání s dalšími agenturami - a to zejména výrazné oslabování ČSSD v předvolebním období roku 2013.
V říjnových předčasných volbách v roce 2013 ČSSD získala 20,45 % hlasů, hnutí ANO pak 18,65 %. Ve srovnání s volebními modely ze září (měsíc před volbami) tedy ČSSD skutečně dosáhla výrazně nižších zisků a hnutí ANO zisků vyšších.
Ve výroku je však prostý rozpor mezi oběma situacemi, tedy zářím 2013 a výzkumy z května/června 2017. Aktuálně nejsilnější strana (hnutí ANO) se drží na úrovni okolo 30 % a nijak neztrácí, naopak podpora druhých sociálních demokratů stále klesá.
V roce 2013 byly trendy zcela odlišné, jak je vidět na následujícím modelu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM):
Zdroj: CVVM, září 2013
V rámci tohoto modelu je zcela zřejmé, že preference nejsilnějších sociálních demokratů poměrně výrazně před volbami padají. V září byly skutečně na 30 %, nicméně za pět měsíců ztratila ČSSD čtvrtinu své podpory, tedy 10 procentních bodů (na počátku roku 2013 se pohybovala na úrovni kolem 40 %).
Následující graf CVVM ukazuje aktuální situaci: ztrácí druhá nejsilnější strana, zatímco hnutí ANO jako nejpopulárnější subjekt si zachovává v podstatě konstantní podporu i přes proběhnuvší vládní krizi.
Zdroj: CVVM, květen 2017
Podobné trendy naznačují v letech 2013 a nyní také další agentury. Za všechny dodáváme volební modely od agentury Median: první graf ukazuje vývoj před volbami 2013, druhý aktuální situaci.
Zdroj: Median, září 2013
Volební model Median před volbami 2017:
Zdroj: Median, květen 2017
Lubomír Zaorálek
A když se podívám taky na to, co se děje třeba v Evropě, dnes ta situace je taková, že paní Theresa Mayová vyhlásí volby, protože se cítí na suverénní vítězství, no a během několika týdnů se podaří labouristům získat výsledek, který je tak dobrý, že dokonce je na úrovni toho, co kdysi dosahoval Tony Blair.20 minut Radiožurnálu, 20. června 2017
Současné srovnání výsledků labouristů s obdobím pod vedením Tonyho Blaira je zavádějící. Na počet hlasů jde sice o podobná čísla, nicméně v logice volebního systému Velké Británie dosáhl Jeremy Corbyn mnohem horšího výsledku.
Dubnové předvolební průzkumy skutečně mohly dávat premiérce Therese Mayové pocit jistého vítězství. V období od půlky dubna do přibližně půlky května dosahovali konzervativci v některých průzkumech zisků až 50 %. Zřejmě i z tohoto důvodu se Mayová rozhodla 18. dubna vyhlásit předčasné volby.
Tony Blair vedl jako předseda Labour Party ve všeobecných volbách v letech 1997, 2001 a 2005. Všechny jeho strana vyhrála. Jeremy Corbyn vedl stranu do voleb jen jednou a labouristé skončili druzí.
rok% voličů
počet hlasů
počet mandátů z celkového počtu
Blair199743,213,518,167416/659Blair200140,710,724,953413/659Blair200535,39,562,122356/646Corbyn20174012,874,985262/650Zdroj: BBC (1997, 2001, 2005, 2017)
Pokud jde o srovnání, je z výsledků patrné, že se Corbynovi podařilo, pokud jde o získané voliče, skoro dosáhnout výsledku Tonyho Blaira z roku 2001 a překonat jeho výsledek z roku 2005. Volební systém VB do parlamentu ale nezávisí na celkově získaném počtu hlasů, jak je tomu např. v České republice.
V Británii funguje jednokolový většinový volební systém. To znamená, že celá země je rozdělena do jednomandátových obvodů (tak je tomu např. v českých senátních volbách, kdy za každý obvod je zvolen jen jeden senátor), v nichž vítězí jednoduše ten, který získá nejvíc hlasů. Samotný silný zisk hlasů v celé zemi nemusí stačit k dobrému zastoupení v dolní komoře britského parlamentu, pokud se v jednotlivých obvodech kandidáti neumístí na prvních místech.
Můžeme to dokumentovat na příkladu strany UKIP (strana vystupující proti členství Británie v EU), která ve volbách 2015 získala 12,6 % hlasů. Celkem obdržela bezmála 3,9 milionů hlasu voličů, ale získala pouze jednoho poslance. Jednoduše proto, že se její kandidáti umísťovali ve volebních obvodech na druhých a dalších místech. Právě proto je výrok Lubomíra Zaorálka zavádějící. Samotný zisk počtu hlasů je sice zajímavým faktem, nicméně podstatné je vyhrát v co největším počtu obvodů, a získat tak co nejvíc křesel.
Labour Party pod vedením Jeremyho Corbyna se takto podařilo získat 262 mandátů, což je výrazně méně, než čeho dosáhla strana pod Tonym Blairem.
Lubomír Zaorálek
V tom materiálu, který jsem teď předložil na naší konferenci, je už jasně stanoveno, že ta hranice je 80 tisíc korun (pro progresivní zdanění, pozn. Demagog.cz) a nad tu hranici ty prostředky, které se vydělávají nad tu hranici, když mluvíme o fyzických osobách, tak tam se to bude zdaňovat 32 %, což ale musíte si uvědomit, že když někdo vydělá 85 tisíc, tak se těmi 32 % zdaňuje jenom těch 5 tisíc, jo, takže to, řekněme, je pár stovek. A naroste, to znamená, daň roste výše až u těch, kteří mají platy 110, 120 tisíc a více.20 minut Radiožurnálu, 20. června 2017
Program s názvem Dobrá země pro život strana představila 17. června na konferenci v Praze.
V programové kapitole týkající se progresivního zdanění (. pdf, str. 14) nalezneme pasáž:
„Zavedeme progresivní zdanění příjmů fyzických osob a tím snížíme daně a zvýšíme příjem 98 % zaměstnanců. Pouze 2 % lidí s nejvyššími příjmy se nově bude na daních podílet víc. Díky této změně dojde ke zvýšení reálných příjmů zaměstnanců v průměru o 800 až 1 200 korun. Nejde o žádnou iluzi, je to systém, který funguje ve všech vyspělých státech Evropy a světa. Zrušíme superhrubou mzdu, kterou zavedly pravicové vlády a na kterou nespravedlivě doplácejí zejména lidé s průměrnými a nízkými příjmy. Spolu se zavedením daňové progrese obnovíme společné zdanění manželů.“ Více stranický program pro nadcházející volby progresivní zdanění nepopisuje. Snížení daní pro 98 % zaměstnanců, jak sociální demokracie navrhuje, vyjde ročně na zhruba 20 miliard korun. Ztráta ve státním rozpočtu se vyrovná zdaněním bank, velkých podniků s vysokými zisky a změnou daní majetku, uvedl v neděli 18. června volební lídr sociálních demokratů Zaorálek, který byl hostem diskuzního pořadu Partie na FTV Prima.
Strana už v únoru představila návrh nového systému zdanění (viz tabulku níže). Ten se však ocitl pod palbou kritiky, a strana tak od něj ustoupila. ČSSD již vypnula svůj web Spravedlive-dane.cz, kde právě svůj návrh popisovala a propagovala.
Návrh sazby daně z příjmu fyzických osob, únor 2017 SazbaPříjem12 %0 Kč – 30 000 Kč15 %30 000 Kč – 40 000 Kč25 %40 000 Kč – 50 000 Kč32 %50 000 Kč a více
Lubomír Zaorálek
Jan POKORNÝ: Sociální demokracie chce také u majetků nad 50 milionů zavést dědickou a darovací daň na úrovni 8 % a u majetku přesahujícího 100 milionů korun ve výši 15 %. To tedy dědictví po bohatém, soudím, nebude asi žádná výhra. Lubomír ZAORÁLEK: No, tam je to s výjimkou příbuzných. To není tak úplně paušálně.20 minut Radiožurnálu, 20. června 2017
Dědická a darovací daň má být podle volebního programu ČSSD pro sněmovní volby 2017 (. pdf, str. 14) skutečně nižší pro přímé příbuzné. Jak vysoká by daň pro příbuzné měla být, však program neuvádí.
„Na veřejných službách se mají spravedlivěji podílet také lidé, kteří žijí z velkých majetků. Zachováme nulovou sazbu u majetku do 50 milionů korun. U majetku přesahujícího 50 milionů korun ale zavedeme dědickou a darovací daň na úrovni 8 % a u majetku přesahujícího 100 milionů korun ve výši 15 %. Na přímé příbuzné se bude vztahovat nižší daňová sazba,“ uvádí sociální demokraté ve svém programu.
Lubomír Zaorálek
A to je jedna z věcí, která se nám v této vládě nepodařila, protože se ukázalo, já to nechci na někoho svádět, ale asi je to docela logické, že my jsme od prvního okamžiku naráželi na to, že jsme nebyli schopni prosadit právě to progresivní zdanění třeba velkých podniků, ta progresivní daň právnických osob, která by znamenala větší zdanění těch velkých podniků. Nepodařilo se nám například prosadit daň, progresivní zdanění bank a podobně.20 minut Radiožurnálu, 20. června 2017
ČSSD skutečně navrhovala progresivní zdanění právnických osob. Tento návrh však nenašel podporu od ostatních vládních stran (ANO, KDU-ČSL).
Ve svém volebním programu pro volby do Poslanecké sněmovny České republiky v roce 2013 ČSSD deklarovala (.pdf, str. 17): „Daň z příjmu právnických osob zvýšíme o 1 až 2 procentní body a bude zavedena druhá sazba ve výši25–30% pro velké firmy v energetickém, telekomunikačním a finančním sektoru.“
Poté, co ČSSD vyhrála v daném roce volby, utvořila koalici s hnutím ANO a s KDU-ČSL. Důležitým bodem pro hledání kompromisu při jednání o nové vládě bylo také progresivní zdanění právnických osob. KDU-ČSL ani ANO se zdaněním firem nesouhlasilo, spíše souhlasili s progresivním zdaněním fyzických osob. Právě zavedení druhé sazby daně z příjmů fyzických osob se dostalo do koaliční smlouvy, zatímco zdanění právnických osob je v ní zakotveno pouze hypoteticky (.pdf, str. 11). V koaliční smlouvě je k tomuto bodu napsáno: „Snížení sazby DPH na léky, knihy, dětské pleny a nenahraditelnou dětskou výživu od roku 2015. Pro financování této změny koalice zváží zavedení sektorové daně pro regulovaná odvětví od roku2015 s cílem dosáhnout rozpočtového výnosu 4 mld. Kč.“ Koalice tak tento bod nechávala pouze na zvážení a nebyl prioritou vlády.
Vláda progresivní zdanění právnických osob za své funkční období nepředložila, přestože KDU-ČSL svůj názor přehodnotila a vyjádřila se, že jistá forma sektorové daně by jí nevadila. Hnutí ANO svůj názor na danou problematiku nepřehodnotilo a stále nesouhlasilo se zavedením sektorové daně a progresivního zdanění právnických osob.
V roce 2016 si premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) nechal vypracovat materiál „Analýza odlivu zisků: Důsledky pro českou ekonomiku a návrhy opatření.“ Podle této analýzy je odliv výnosů firem z ČR nejméně dvakrát vyšší, než by odpovídalo ekonomickým podmínkám v Česku a EU. Jako jedno možné řešení v ní navrhují zavést sektorové daně v těch oblastech, v nichž existuje nízká konkurence, jako jsou finanční sektor (například banky), energetika a telekomunikace. Dalším nástrojem, jak zabránit odlivu peněz z Česka do zahraničí podle analýzy má být zavedení progresivních firemních daní (.pdf, str. 45–46).
Na konci února 2017 se ke zvýšení daní právnických osob opět vyjádřil předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který opět zdůraznil, že nepovažuje za správné zvýšit daně právnických osob. Dále však uvedl, že by se spíše měli zrušit daňové pobídky pro firmy.
Návrh ČSSD na progresivní zdanění právnických osob tak skutečně nebyl prosazen, protože se setkal s odporem hnutí ANO, které je koaliční stranou a zároveň druhou nejsilnější parlamentní stranou.
Lubomír Zaorálek
... když jsme nastoupili, tak tady byl nulový ekonomický růst.20 minut Radiožurnálu, 20. června 2017
Současná vláda je v čele státu od roku 2014. Je pravdou, že v letech 2012 a 2013, tedy před nástupem Sobotkovy vlády, česká ekonomika zpomalila. Tempo růstu HDP v roce 2012 bylo −0,8 % a v roce 2013 bylo −0,5 %. V roce 2014 skutečně došlo k výraznějšímu růstu a v této době hospodářství rostlo tempem 2,7 %. Při pohledu na HDP je ale třeba vzít v úvahu, že ekonomika nenastartuje svůj růst z roku na rok, ale že hospodářské vlivy působí na rychlost tempa růstu HDP postupně.
Spojení „nulový ekonomický růst“ je ale zvoleno poněkud nešťastně. V roce 2013 bylo tempo růstu zpomalené, nikoli nulové. V absolutních číslech ekonomika vyrobila oproti předchozímu roku víc. Pokles tempa růstu před nástupem vlády je nicméně zřejmý.
Zdroj: MFČR HDP201220132014V mld. Kč 406040984314Tempo růstu v %-0,8-0,52,7
Graf: Vývoj tempa růstu HDP v letech 1991–2016 Zdroj: ČSÚ
Lubomír Zaorálek
Dneska je to tak, že Česká republika patří k těm, které rostou nejrychleji v Evropě, je to země, která má jednu z nejnižších nezaměstnaností, a je to země, která je vnímána jako velmi dobré pole pro investice.20 minut Radiožurnálu, 20. června 2017
Podle předpovědi Evropské komise měla česká ekonomika během jara roku 2017 růst tempem 2,6 %. Rychlejší růst byl předpovídán ekonomikám Irska, Lucemburska, Malty, Rumunska, Lotyšska, Polska, Maďarska, Slovinska, Slovenska, Chorvatska, Litvy, Španělska a Bulharska.
Česká republika se v posledních čtyřech letech těší poměrně nízké nezaměstnanosti. V poslední zveřejněné statistice Eurostatu z dubna letošního roku zaznamenalo Česko dokonce nejnižší míru nezaměstnanosti s pouhými 3,2 % nezaměstnaných. Druhou nejnižší nezaměstnanost mělo v dubnu Německo s 3,9 %, třetí pak byla Malta s 4,1 %.
Magazín Forbes zařadil v lednu Českou republiku na třetí místo nejlepších zemí pro byznys, před Česko se dostalo pouze Polsko a Maďarsko. Podobně obstála Česká republika i v žebříčku webu USNews.com, který se specializuje na sestavování nejrůznějších žebříčků světových zemí. V aktuálním srovnání zemí, kde je nejlepší investovat, obsadilo Česko třetí pozici za Singapurem a Malajsií.
Lubomír Zaorálek
Dokonce si pamatuju, že v těch posledních dnech ještě, kdy byl ve funkci (prezident Klaus, pozn. Demagog.cz), tak jsme měli docela těžký spor, když tam hostil, tuším, prezidenta Tadiće ještě v Lánech a mě tam pozval, tak to bylo docela vážné střetnutí právě kvůli tady těmto věcem, protože on tam tehdy docela žertoval na úkor toho hosta, který mu řekl, že jeho hlavní cíl je dovést Srbsko do Evropy a pamatuju si, že mu prezident řekl, že doufá, že do té doby bude nějaká nová říjnová revoluce anebo že by se mu to mohlo povést do 2017 na výročí říjnové revoluce.20 minut Radiožurnálu, 20. června 2017
Boris Tadić byl srbským prezidentem od července 2004 do dubna 2012. Českou republiku Tadić v závěru svého funkčního období navštívil dvakrát. Nejprve v září 2011 a poté v únoru 2012, kdy byl společně s tehdejším prezidentem Slovenska Ivanem Gašparovičem a chorvatským prezidentem Ivem Josipovičem hostem na zámku v Lánech, kam je pozval prezident České republiky Václav Klaus. Na programu měli například rozhovory o evropských tématech. Vstup Srbska do Evropské unie bylo rovněž předmětem Tadićovi záříjové návštěvy, Klaus tehdy podpořil snahy Srbů stát se co nejdříve členy EU.
Evropská unie po Srbsku dlouhodobě požaduje kromě strukturálních reforem dopadení mezinárodně hledaných osob podezřelých ze zločinů spáchaných v době válečných konfliktů po rozpadu Jugoslávie v 90. letech a také uznání Kosova, které se od Srbska odtrhlo v roce 2012. Druhá z podmínek byla splněna v roce 2011, kdy byl srbskou policí zadržen bývalý prezident Republiky Srbská Krajina Goran Hadžič, který byl jako poslední z válečných zločinců balkánských válek stále na útěku.
Klaus na schůzce prohlásil, že v otázce Kosova nemá sebemenší ambici jiné zemi radit nebo ji tlačit k nějakému řešení.
Z kontextu výroku není jasné, zda Zaorálek myslel zářijovou či únorovou návštěvu. Pokud byl na schůzku pozván, pak s největší pravděpodobností z pozice stínového ministra zahraničí, kterou zastával. Rovněž se z veřejně dostupných zdrojů a ani v médiích nedá vystopovat údajný Klausův příměr o říjnové revoluci. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.