Bohuslav Sobotka
SOCDEM

Bohuslav Sobotka

Sociální demokracie (SOCDEM)

Bez tématu 551 výroků
Pravda 425 výroků
Nepravda 44 výroků
Zavádějící 39 výroků
Neověřitelné 43 výroků
Rok 2017 33 výroků
Rok 2016 190 výroků
Rok 2015 26 výroků
Rok 2014 117 výroků
Rok 2013 100 výroků
Rok 2012 85 výroků

Bohuslav Sobotka

Systém auditu (čerpání dotací z EU, pozn.) byl nastaven za Topolánkovy a Fischerovy vlády.
Otázky Václava Moravce, 20. května 2012
Pravda

Výrok předsedy ČSSD je s ohledem na dohledané usnesení vlády Mirka Topolánka pravdivý.

Základ systému auditu na čerpání dotací z EU byl nastaven usnesením vlády Mirka Topolánka v roce 2007. Konkrétně šlo o jednání vlády 12. prosince 2007, kdy přijala usnesení (.pdf) v této věci.

Bohuslav Sobotka

Jako Česká republika máme řadu měsíců signály z Evropské unie, že by se ten systém auditů měl změnit.
Otázky Václava Moravce, 20. května 2012
Pravda

Výrok hodnotíme na základě informací z Ministerstva pro místní rozvoj jako pravdivý.

Jeho pravdivost byla ověřena na základě interního dopisu z Ministerstva pro místní rozvoj, který publikoval deník Insider a jehož autenticita byla posléze potvrzena ministerstvem.

Dopis se se týká jednání, které se uskutečnilo 9. března (čili před více než dvěma měsíci) mezi Ministerstvem pro místní rozvoj, Ministerstvem financí ČR a Generálním ředitelstvím Evropské komise pro regionální politiku (DG Regio), a které se věnovalo problémům s čerpáním financí z evropských fondů. Jednou z hlavních rizikových oblastí je dle Evropské komise také systém auditů, který zmiňuje Bohuslav Sobotka.

Dopis také informuje o tom, že byla ze strany Evropské komise dána lhůta do konce června 2011 pro nápravu kritických oblastí. Všechny konkrétní kroky, které ČR musí učinit, v dokumentu nejsou zmíněny, výjimkou je pouze zkvalitnění řídících kontrol zejména v oblasti veřejných zakázek a výběru projektů tak, aby nedocházelo k opakování auditních nálezů.

Bohuslav Sobotka

Ty signály se objevují minimálně rok a právě v důsledku toho bylo letos na jaře zastaveno čerpání prostředků z Evropské unie, respektive proplácí se pouze z národních zdrojů a z prostředků Evropské unie se v tuto chvíli ty finanční prostředky proplácet nemohou.
Otázky Václava Moravce, 20. května 2012
Pravda

Dle dostupných informacích na portálu EurActiv a na stránkách Českého rozhlasu bylo skutečně čerpání prostředků z evropských fondů na jaře (konkrétně počátkem března) částečně pozastaveno v důsledku nespokojenosti Evropské komise s podmínkami čerpání, mj. s auditním systémem. Dle interního dokumentu Ministerstva pro místní rozvoj, který publikoval deník Insider a jehož autenticita byla posléze potvrzena ministerstvem, bude za podmínky zavedení nápravných opatření do konce června 2012 Evropská komise znovu refundovat výdaje. Do té doby budou výdaje financovány ze státního rozpočtu (viz zpráva Českého rozhlasu).

Informace o délce trvání varovných signálů z Evropské unie bohužel nejde z dostupných zdrojů dohledat, nějaký čas už ale jistě trvá. Kromě neověřitelného "roku" jsou však ostatní části výroku pravdivé. Celkově tedy hodnotíme výrok Bohuslava Sobotky jako pravdivý.

Bohuslav Sobotka

(Já to skutečně pokládám za docela povedenou taškařici, protože vládní strany říkaly něco jiného před volbami, něco jiného si napsaly do koaliční smlouvy a pak si napsaly ještě něco jiného do vládního programu a něco úplně jiného dělají.)
Když si vezmu například otázku daní, tak před volbami říkali, že nebudou zvyšovat daně, do koaliční smlouvy si napsali, že nepřipadá v úvahu daňová progrese a teď ten poslední balíček znamená návrat k tomu, co tady bylo v době vlády sociální demokracie.
Otázky Václava Moravce, 29. dubna 2012
Zavádějící

Výrok Bohuslavy Sobotky hodnotíme na základě analýzy mediálních zpráv, koaliční smlouvy a další dokumentů jako zavádějící. Je sice pravda, že strany vládní koalice se zavázaly před volbami nezvyšovat daně a v koaliční smlouvě se jasně postavily proti daňové progresi, jako ne úplně pravdivou však lze označit část výroku o úsporném balíčku, který by měl znamenat návrat k době vlády ČSSD. Některé interpretace sice hovoří o návratu levicové daňové progrese, je zde však mnoho dalších opatření, která dříve nebyla zavedena, a proti kterým se navíc sám Bohuslav Sobotka ohradil.

Všechny strany bývalé vládní koalice opravdu deklarovaly nezvyšování daní. Ekonomický expert ODS Martin Kocourek uvedl před volbami 2010 toto: "Žádné daně v příštím volebním období zvyšovat nechceme.". Miroslav Kalousek, místopředseda TOP 09, řekl v dubnu téhož roku, že "my za současné situace nenavrhujeme žádné zvyšování daní." Stejně tak tehdejší stínový ministr financí za Věci veřejné Kamil Jankovský uvedl ohledně daní, že "v tuto chvíli nemáme jejich zvyšování v plánu".

V koaliční smlouvě (.pdf) ODS, TOP 09 a VV je opravdu na straně šest uvedeno, že "vláda nechce zvyšovat progresi daně z příjmů fyzických osob."
Není však pravda, že Úsporná opatření vlády pro roky 2013-2015 by byla úplným návratem k tomu, co zde bylo za vlády sociální demokracie. Je pravda, že jeden z bodů těchto opatření je zavedení tzv. solidární přirážky k dani z příjmu fyzických osob, kterou Bohuslav Sobotka označuje v níže uvedené relaci za návrat k daňové progresi, která zde byla za vlády ČSSD. Má být však zavedeno mnoho další úsporných opatření, která za vlád sociální demokracie neexistovala. Dle daného balíku se má zrušit „zelená nafta“ (speciální daňová úleva pro zemědělce) nebo základní sleva pro pracující důchodce. Nově je také navržena tzv. uhlíková daň, spotřební daň z vína, daň z předepsaného pojistného atd.

Za zmínku též stojí komentář Bohuslava Sobotky v nedělní Partii dne 15. dubna 2012, kde obecně k danému balíčku řekl, že "to je neuvěřitelná asymetrie a nespravedlnost těch vládních opatření." Pokud by tedy byl celý balík jen opakováním toho, co zavedla ČSSD, naznačoval by tím, že kroky vlády sociální demokracie byly nespravedlivé.

Prví dvě části výroku, tedy předvolební sliby členů koalice o nezvyšování daní a odmítnutí daňové progrese v koaliční smlouvě, jsou pravdivé. Ovšem část o návratu k období vlády ČSSD při zavedení nových úsporných opatření se nezakládá na faktech, tudíž hodnotíme celý výrok jako zavádějící.

Bohuslav Sobotka

Koaliční smlouva má jedno docela pikantní ustanovení, kde se všechny tři strany zavázaly, tuším ODS, TOP 09 a Věci veřejné, že nebudou spoléhat na přeběhlíky.
Otázky Václava Moravce, 29. dubna 2012
Pravda

Výrok Bohuslava Sobotky hodnotíme jako pravdivý, v dodatku koaliční smlouvy je výslovně uvedeno, že fungování vlády nesmí být postaveno na podpoře "přeběhlíků".

V dodatkukoaliční smlouvy z 30.6.2011 je výslovně řečeno následující: "Koaliční strany se zavazují, že nebudou v případě hlasování o nedůvěře (důvěře) vládě hledat podporu mimo poslanecké kluby koaličních stran, ani separátně mezi jednotlivými poslanci koaličních stran, a nepostaví fungování vlády na „přeběhlících“.

Výrok Bohuslava Sobotky je tedy pravdivý neboť dodatek koaliční smlouvy skutečně vylučuje spolupráci vlády s "přeběhlíky".

Bohuslav Sobotka

Ve skutečnosti se vláda opírá o šest subjektů. ODS, TOP 09, část stávajícího klubu Věcí veřejných, pak jsou to přeběhlíci nebo odpadlíci kolem Karolíny Peake, pak je to Pavel Bém zapuzený z ODS, a pak je to poslanec Doktor, který vystupuje teď za hnutí tuším, které se jmenuje Jihočeši 2012.
Otázky Václava Moravce, 29. dubna 2012
Pravda

Výrok předsedy ČSSD Sobotky je pravdivý, neboť přistoupíme-li na jeho charakteristiku "sněmovního subjektu", vládu Petra Nečase jich podporuje opravdu 6.

Vláda požádala o důvěru v pátek 27. dubna. Důvěru vládě vyslovilo 105 poslanců. Jde o 2 kompletní poslanecké kluby (ODS a TOP09-S), dále o 3 poslance z poslaneckého klubu Věcí veřejných (Chaloupka, Petráň, Šťovíček) a nakonec o 10 nezařazených poslanců. Osm z těchto 10 nezařazených tvoří skupinu kolem vicepremiérky Karolíny Peake.Zbylí 2 poslanci jsou bývalí členové poslaneckého klubu ODS Pavel Bém a Martin Doktor.

Pavel Bém i Michal Doktor vládě důvěru vyslovili, nicméně oba deklarovali, že budou ve sněmovně podporovat jen návrhy, které jsou podle jejich mínění v souladu s volebním programem ODS 2010.

Bohuslav Sobotka ve svém výroku mluví o subjektech, které podporují vládu P. Nečase. Za subjekt evidentně považuje poslanecký klub, několik poslanců z poslaneckého klubu, nezařazeného poslance, skupinu nezařazených poslanců. Budeme-li považovat takové pojmenování jako korektní, je výrok předsedy ČSSD pravdivý.

Bohuslav Sobotka

My si dokážeme představit a už v minulosti jsme několikrát otevřeli téma klouzavého mandátu.
Otázky Václava Moravce, 29. dubna 2012
Pravda

Ano, v minulosti už ČSSD připouštěla podpoření klouzavého mandátu ministrů. Nejvíce se o tom diskutovalo v létě roku 2010.

Na stránkách ČSSD lze také nalézt několik starších článků na toto téma, kde se strana staví na stranu klouzavého mandátu. Nejstarší zmínka pochází z 22. 10. 2008 přímo od Bohuslava Sobotky v Projevu předsedy ČSSD v PSP ČR k bodu vyslovení nedůvěry vládě: " Ostatně již na jaře jsem vám doporučil, abyste do sněmovny předložili zákon, který by umožňoval klouzavý mandát ministrů."

Toto doporučení se nám sice nepodařilo dohledat, ale už z výše uvedených odkazů je patrné, že v ČSSD se už nějakou dobu o klouzavém mandátu uvažuje. Výrok je tedy pravdivý.

Bohuslav Sobotka

Slovensko, Polsko se s tou stávající situací v Evropě dokážou vypořádat mnohem lépe než my. Jsou to ekonomiky, které rostou, které vytváří pracovní místa. Dochází tam k tomu, že vlády jsou schopny se vypořádat se snižováním deficitu bez toho, aniž by musely likvidovat sociální soudržnost.
Otázky Václava Moravce, 29. dubna 2012
Zavádějící

Ekonomiky obou států rostou, ani jedna však nevytváří pracovní místa (resp. neklesá v nich nezaměstnanost).

Předesíláme, že nebudeme hodnotit, zda polská či slovenská vláda "likvidují sociální soudržnost". Definice soudržnosti i míra zavinění vládou by byly vždy sporné.

V růstu ekonomik musíme dát poslanci Sobotkovi za pravdu: podle statistických úřadů obou zemí slovenské i polské (angl.) HDP roste.

Co se týče tvorby pracovních míst, je to složitější: polský statistický úřad eviduje (angl.) od března 2009 stálý nárůst registrované nezaměstnanosti, který k poslednímu dostupnému údaji (únor 2012) stále trvá. Podle údajů slovenského statistického úřadu sice nezaměstnanost v zemi loni meziročně poklesla, ale zde jde pouze o výsledek výběrového šetření. Vezmeme-li v potaz souhrnné údaje (.zip, soubor "grafy_1203.pdf") Ústředí práce, sociálních věcí a rodiny, míra nezaměsnanosti měřená podle celkového počtu uchazečů dlouhodobě stoupá.

Navíc, což se nám pro Polsko potvrdit nepodařilo, nejde o nárůst nezaměstnanosti způsobený přílivem mladých Slováků: nezaměstnanost lidí ve věku 15-24 let se na Slovensku téměr nezměnila, zatímco nezaměstnaných lidí přes 50 let přibylo meziročně 7,3 %. Srovnáváme přitom data z března 2011 (.zip, soubor "MS_1103.xlsx", Tab.č.16) a března 2012 (.zip, soubor "MS_1203.xlsx", Tab.č.16). Zvýšení nezaměstnanosti starších lidí pak jednoznačně ukazuje na ztrátu pracovních míst stejně, jako meziroční pokles počtu volných míst (stejné soubory, tab. č. 14).

V obou případech tedy nelze tvrdit, že by ekonomiky vytvářely nová pracovní místa, jak Sobotka tvrdí. Pravdu má naopak v tom, že Polsko i Slovensko zažívají hospodářský růst.

Bohuslav Sobotka

My jsme jasně řekli, že podobné ústavní experimenty (klouzavý mandát, konstruktivní vyslovení nedůvěry, pozn.) podporovat v tuto chvíli nebudeme jako sociální demokraté.
Otázky Václava Moravce, 29. dubna 2012
Pravda

Dle kontextu diskuse hodnotíme výrok jako pravdivý.

V případě klouzavého mandátu jde podle webu Jiné právo o následující úpravu:

„(1) S výkonem mandátu poslance je neslučitelný výkon funkce člena vlády. Na dobu, kdy je poslanec členem vlády, přechází výkon mandátu poslance na náhradníka, který má postavení poslance. Mandát poslance, který je členem vlády, však nezaniká. Podrobnosti stanoví zákon.“

V případě tzv. konstruktivního vyslovení nedůvěry by se podle vládního webu vlada.cz změnila procedura následovně:

"V případě zavedení institutu vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě by Poslanecká sněmovna mohla vládě vyslovit nedůvěru tehdy, pokud by byl návrh do sněmovny předložen písemně nejméně padesáti poslanci. Návrh by souběžně ale musel obsahovat i jméno kandidáta na nového předsedu vlády. Samotné hlasování by se pak muselo uskutečnit v časovém rozmezí nejdříve 48 hodin od podání návrhu a nejpozději do sedmi dnů ode dne podání návrhu. Stejně jako nyní by pak pro návrh na vyslovení nedůvěry vládě včetně návrhu na nového premiéra musela hlasovat nadpoloviční většina všech poslanců. V případě, že návrh na vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě poslanci schválí, jmenuje nového předsedu vlády prezident na základě návrhu Poslanecké sněmovny. Nový ministerský předseda poté navrhne prezidentovi jmenovat členy své vlády. V případě, že sněmovna návrh naopak nepřijme, je nový návrh přípustný až po uplynutí šesti měsíců. Předložení návrhu o vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě ještě před uplynutím této doby bude možné, ale pouze pokud jej podpoří nejméně osmdesát poslanců. Po uplynutí doby bude opět stačit padesát poslanců, kteří návrh do sněmovny předloží."

ČSSD konstruktivní vyslovení nedůvěry zcela odmítá. Klouzavý mandát naopak neodmítá, ale na rozdíl od vládní koalice si přeje jeho zavedení až po nové volbě do PSP ČR, kvůli obavě z odmítnutí platnosti pro toto volební období Ústavním soudem z důvodu retroaktivity. Bohuslav Sobotka řekl "pro tuto chvíli", zjevně tím myslel pro toto volební období. Výrok je pravdivý.

Bohuslav Sobotka

Je tady připravena redukce regionálních škol. Mám na mysli základních škol, středních škol, proti které se bouří obce i kraje. Není tam ministr školství. Je problém v čerpání prostředků z Evropské unie, které jsou zastaveny, není tam ministr školství.
Otázky Václava Moravce, 29. dubna 2012
Pravda

Optimalizace sítě škol, jak se také někdy redukce škol nazývá, je v programu ministerstva školství už delší dobu.

Na konci roku 2010 možnou redukci škol projednával tehdejší ministr školství Dobeš s hejtmany, což odpovídá i stanovisku ministerstva školství, které je uvedeno zde. Na začátku roku 2011 pak byla tato redukce škol skutečně s kraji dohodnuta.

Problém s čerpáním prostředků z EU jsme už řešili v našich předchozích ověřováních. Bohuslav Sobotka má na mysli zřejmě kauzu problematického čerpání dotací z EU pro školství, za což kritizovala Josefa Dobeše vedle ČSSD i TOP 09. Dne 19. března 2012 obdrželo MŠMT auditní zprávu Evropské komise, která pozastavuje dotační program Vzdělání pro konkurenceschopnost. Od té doby běží dvouměsíční lhůta, do které má zpracovat ministerstvo školství možné řešení a nápravu. Jak je uvedeno na stránkách ministerstva školství, toto pozastavení dotací je zde přímo zmiňováno a dodává, že odpověď, ve které jsou zahrnuty nápravná opatření už také byla komisi zaslána.

Výrok tedy považujeme za pravdivý.