Jiří Drahoš

Drahošem opakovaně uváděný počet 5 tisíc míst pro uprchlíky z Kosova vychází z odpovědi tehdejšího ministra zahraničí Kavana na tiskové konferenci po jednání vlády v dubnu 1999. Kavan zde, ostatně stejně jako celá vláda, ovšem tento počet nenabídl. Pouze mluvil, že tento počet nejde vyloučit, dodal, že je to předčasné. V Kavanově prohlášení šlo o horní variantu, konkrétně mluvil o možném rozsahu v řádu 2 až 5 tisíc.

Ministr zahraničí Jan Kavan po jednání vlády 7. dubna 1999 konkrétně uvedl:

„Vláda se tedy v té debatě dnes nesoustředila na to, že bychom řekli přesné číslo, kolik uprchlíků jsme ochotni vzít, ale vycházíme z toho, že současné možnosti bez nějakých větších nových kroků umožňují se postarat asi o 1700 uprchlíků, ale s tím, že některé naše sousední státy, například Rakousko nabídlo možnost až 5000 uprchlíků, čili možnost, že bychom našli v našich rezervách možnost se postarat o uprchlíky v počtu řádově 2000 až 5000 nelze vyloučit, ale v této chvíli je poněkud předčasné říct přesné číslo, neboť to závisí jednak na tom množství uprchlíků, jednak samozřejmě na finančních možnostech této republiky.”

Kavan tak popisoval spíše obecné možnosti, nešlo o konkrétní závazek. Na dalších 2 jednáních vlády v dubnu 1999 pak vláda uvolnila na pomoc běžencům 1 miliardu korun, resp. vyslovila souhlas s poskytováním dočasného útočiště pro lidi prchající před kosovskou válkou. Ani zde ovšem nebyl pojmenován závazek 5 tisíc přijatých lidí.

Výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

V tomto případě nešlo o vládní prohlášení. Drahoš hovoří o výroku, který jsme již dříve ověřovali a podle kterého ministr zahraničí Kavan (v roce 1999) vyjádřil, že ČR by se mohla potenciálně postarat až o 5 tisíc uprchlíků z bývalé Jugoslávie. Stalo se tak na tiskové konferenci po zasedání vlády, ve které byl Zeman premiér. Nešlo však o vládní prohlášení, Kavan naopak říká, že nebylo cílem vládního jednání určitě přesné číslo uprchlíků, které je ČR schopna přijmout. Říká přímo: “Možnost, že bychom našli v našich rezervách možnost se postarat o uprchlíky v počtu řádově 2000 až 5000 nelze vyloučit, ale v této chvíli je poněkud předčasné říct přesné číslo.” Kavanův výrok tak nebyl součástí vládního prohlášení.

Během konfliktu v Kosovu v roce 1999 přijala vláda ČR dne 21. dubna usnesení č. 378 o poskytování dočasného útočiště na území České republiky do 31. prosince 1999 občanům Svazové republiky Jugoslávie z provincie Kosovo. V rámci tohoto opatření (.pdf, str. 30) bylo poskytnuto útočiště 1034 osobám, ze kterých ke dni 25. ledna 2000 bylo navráceno zpět do Kosova 904 osob. Podobná čísla uvádí i organizace Člověk v tísni.

Vzhledem k tomu, že počet osob odpovídá hodnotám výroku včetně skutečností, že se vrátila zpět do Kosova podstatná část uprchlíků, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Miloš Zeman skutečně opakovaně prohlásil, že získání bezpečností prověrky je podmínkou pro setrvání kancléře Mynáře ve funkci. Z těchto ujištění vyberme například to z konce října 2013, kdy v Otázkách Václava Moravce Miloš Zeman prohlásil: „Nastupují dvě možnosti – buď si tu prověrku dodělá, to znamená, že ji dostane, a pak zůstane kancléřem, anebo si ji nedodělá, pak přestane být kancléřem a já si budu shánět kancléře nového.“Tento svůj slib opět zopakoval například v prosinci roku 2013, kdy uvedl: „Samozřejmě pokud nedostane ve stanoveném termínu bezpečnostní prověrku, o kterou si sám řekl dobrovolně, tak není důvod, aby byl dále kancléřem.”Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Podobný výrok již Drahoš pronesl v rozhovoru pro Deník Právo 18. 1. 2018, a ten jsme ověřili jako pravdivý. Drahoš stejné stanovisko k problematice utečenců opakuje od ohlášení své kandidatury v dubnu 2017. Dle svých vyjádření kvóty nepodporuje, apeluje na důležitost pomoci v místě, odkud lidé prchají a zdůrazňuje potřebu lepší obrany hranic Evropy, což lze vyčíst i z programu na jeho stránkách.

Zprávu o činnosti etické komise a posuzování sponzorů se nepodařilo nalézt. Její činnost není na oficiálním webu zveřejněna.

Jiří Drahoš na svých oficiálních stránkách uvádí seznam přijatých peněžitých darů a bezúplatných plnění, což dohromady činí 49,9 mil.Kč. Na transparentním účtu má momentálně zůstatek 8,9 mil. Kč (k 26.lednu 2018). Klíčové sponzory popsal server HlídacíPes.org.

Nevystupovat veřejně proti vládě byl jeden ze slibů Miloše Zemana, který jsme ověřili a vyhodnotili jako porušený. Zeman proti vládě vystoupil téměř záhy po převzetí prezidentského úřadu. Z mnoha příkladů uvedených v detailním rozboru slibu zmiňme pro ilustraci rozhovor z listopadu 2014 pro Český rozhlas, kde se Zeman vyjádřil kriticky k tehdejší vládě takto:

„… nejsem člověk, který by vládu nekritizoval, pokud si nemyslí, že si to zaslouží. Vláda podle mého názoru dosud ve svém konání učinila jednu základní chybu, že podlehla panu Kalouskovi a zk****la služební zákon.”

Krom toho zde zůstává i fakt, že Miloš Zeman svůj slib porušil ještě předtím, než do úřadu vůbec nastoupil, když během kampaně řekl, že by jako levicový prezident tehdejší pravicovou vládu nedestabilizoval, „ale minimálně kritizoval za chyby, které dělá”.

Podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů dochází ke zproštění výkonu služby příslušníka v případě, že je příslušník (mj. i policista) podezřelý ze spáchání jednání, které má znaky přestupku nebo trestného činu. To však pouze, pokud by jeho setrvání ve výkonu služby ohrožovalo důležitý zájem služby nebo průběh prošetřování jeho jednání. Dodejme, že Drahoš tento argument staví tak, že platí-li toto pro policisty, není důvod, aby to neplatilo i pro předsedu vlády.

Danou věc lze dokumentovat na některých známých případech z poslední doby. Např. v Plzni dva policisté v civilu zbraní ohrožovali řidiče, ve službě i přesto zůstali. Nejde o jediný takový případ.

Miloš Zeman se k postupu u podezřelých politiků vyjadřoval mnohokrát, svůj názor v průběhu let změnil, což zároveň sám potvrdil v debatě, ze které tento výrok pochází, a také dalších situacích.

„Já v tom nevidím znamení policejního státu. Já jsem velmi rád, že jak státní zástupci, tak i policie mají v dobrém slova smyslu volné ruce. A dokonce bych chtěl vyjádřit i určité uznání Petru Nečasovi za to, že jim tyto volné ruce dal. Nu a pokud jde o další pokračování této kauzy, tak samozřejmě záleží na výsledku vyšetřování a zejména na soudním jednání. Platí presumpce neviny. Pro běžného občana je posvátná a nedotknutelná. U politika ale platí presumpce viny proto, že politik má být prost jakýchkoliv podezření,“prohlásil Miloš Zeman v roce 2013 v rozhovoru pro Blesk.cz.

„Byl jsem pod vlivem Jiřího Paroubka ochoten diskutovat o takzvané presumpci viny u politiků. A víte, co mě z toho vyléčilo? Případ údajného budišovského dotačního podvodu, kde Věra Jourová, nynější eurokomisařka, byla ve vyšetřovací vazbě. Noviny běsnily, politici mluvili přinejmenším o šibalech, no a pak se ukázalo, že všechno je přesně naopak. Od té doby jsem přestal věřit na presumpci viny a zastávám naopak názor, že všem občanům včetně politiků se má měřit stejným metrem,“řekl Miloš Zemanběhem své návštěvy Olomouckého kraje v květnu 2016.

Při svém vystoupení v Poslanecké sněmovně 10. ledna 2018 v narážce na vyšetřování dotace na farmu Čapí hnízdo Miloš Zeman prohlásil:„Od starořímských dob platí presumpce neviny. Nechte pracovat orgány činné v trestním řízení.“

Jiří Drahoš se seznámil s Jakubem Kleindienstem na ministerstvu kultury před čtyřmi lety. Stalo se tak v době působení Kleindiensta coby poradce náměstka Miroslava Rovanského (KDU-ČSL). Jak známo, Jiří Drahoš ve stejné době působil v čele Akademie věd.

Drahoš k jejich seznámení pro Lidové noviny uvedl: „Setkali jsme se na nějaké společenské akci a dělal na mě velmi dobrý dojem. Když jsem pak zvažoval lidi do týmu, věděl jsem, že je to člověk, který má zkušenosti ze soukromého sektoru, sešli jsme se, znovu jsme si ho proklepli a přijal jsem ho do týmu.”

Podle časopisu Reportér, který přinesl podrobné informace o Kleindienstově minulosti, se jednalo o společenskou akci ministerstva věnovanou mecenášům kultury.