Jiří Zimola

Rada Jihočeského kraje na schůzi (.pdf, str. 9) 6. prosince 2011 rozhodla o zrušení veřejné zakázky modernizace silnic II. a III. tříd. Zároveň uložila řediteli krajského úřadu povinnost zahájit přípravu zadávací dokumentace k vypsání nového otevřeného zadávacího řízení.

Kraj zakázku zrušil, protože policie podezírala firmu, která měla soutěž zajistit, z machinací. Vítěze měl losovat upravený software. Kraj nebude čekat, jak v této kauze úřad rozhodne, říká hejtman Jiří Zimola: „Domníváme se, že v této situaci, kdy existuje podezření, že výběr uchazeče nebyl úplně transparentní, je to jediné možné a podle našeho názoru správné řešení."

ÚOHS v roce 2012 udělil kvůli této zakázce kraji pokutu ve výši 350 tisíc korun. Kraj dle úřadu nedodržel postup stanovený dle zákona, když losování dne 21. 6. 2011 prostřednictvím elektronického zařízení neprovedl v souladu se zásadou transparentnosti. Tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel již dne 16. 8. 2011 uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku.

Ve volebním období 2008–2012 vedl Jihočeský kraj hejtman Jiří Zimola, radu kraje tvořila koalice ČSSD a ODS.

Tato kauza se týká podaného oznámení NKÚ v lednu roku 2015 kvůli špatnému nákupu vybavení do zdravotnických zařízení od ROP (Regionální operační program Jihozápad), který má na starosti správu evropských dotací pro Jihočeský a Plzeňský kraj.

Toto vybavení kupovaly nemocnice od ROP za překvapivě nízkou cenu: „Například při nákupu vybavení jednotky intenzivní péče v Nemocnici Tábor by optimální cena byla podle indikátorů rady téměř 260 milionů korun. Skutečná cena ale činila 21 milionů,“ řekla mluvčí NKÚ Olga Málková (viz ČTK/Ihned.cz).

Dále mělo NKÚ podezření, že nemocnice schválně nízké položky slučovaly do větších, aby poté mohly žádat o dotace.

„Bylo tam několik desítek kontrol a všechny se shodly na tom, že je to v pořádku,“ tvrdil předseda Regionální rady ROP Grüner. Táborská a českobudějovická nemocnice toto obvinění popíraly a ROP souhlasí.

Jihočeské nemocnice prostřednictvím předsedy představenstva pro ČTK uvedly:

„Považujeme takzvané zjištění NKÚ za účelové, což je patrné i z toho, že NKÚ zprávu poskytl tisku a nikoli finančním orgánům. Jsme připraveni bránit dobré jméno nemocnice i soudní cestou.“

Táborská nemocnice vydala pouze tiskovou zprávu, kde se k této záležitosti vyjádřila. O žalobě v tomto prohlášení zmínka není. Ani v jednom případě se nám nepodařilo dohledat, že by nemocnice podaly žalobu proti NKÚ, jak o tom Zimola mluví. Výrok je tedy hodnocen jako neověřitelný.

Kraje opravdu nerozhodují o výstavbě dálnic. Krajské úřady povolují mj. i výstavbu dálnic, tudíž mohou výstavbu kompetenčně ovlivnit, reálně však stavba záleží na státu.

Vzhledem k tomu, že dálnice a silnice I. třídy vlastní stát, rozhoduje o výstavbě silnic a dálnic m inisterstvo dopravy, které prostřednictvím jím ovládaného Státního fondu dopravní infrastruktury (v jehož čele stojí ministr dopravy) rozděluje finanční prostředky státním organizacím. Hlavní státní příspěvkovou organizací v oblasti dopravní infrastruktury je Ředitelství silnic a dálnic, které funguje jako investor a zabezpečuje výstavbu dálnic a silnic I. třídy. Kraje v oblasti pozemních komunikací disponují pravomocemi pouze u silnic II. a III. třídy, neboť jsou dle zákona jejich vlastníkem.

Krajské úřady ale patří mezi stavební úřady, které vydávají povolení k výstavbě objektů, tudíž i dálnic. Kromě nich jsou stavebními úřady i ministerstvo pro místní rozvoj a obecní úřady.

Obecní úřady fungují jako základní článek úřední soustavy a rozhodují o stavbách ve svém správním obvodu. O stavbách, které přesahují hranice jednoho správního obvodu, rozhoduje krajský úřad. Ten může takové rozhodnutí o stavbě rovněž ponechat na jednom z obecních úřadů, v jehož správním obvodu se stavba nachází.

Krajské úřady kromě rozhodování ohledně staveb ve více správních obvodech fungují jako obecná odvolací instance pro všechny obecní úřady na území kraje. Zároveň si mohou vyhradit pravomoc rozhodovat o technicky zvlášť obtížných stavbách nebo o stavbách s rozsáhlejšími účinky na životní prostředí už v první instanci.

V oblasti dálnic tedy krajský úřad jako stavební úřad disponuje kompetencemi. Dálnicí D3 se už také zabýval, konkrétně ve věci odvolání proti rozhodnutí (.pdf, str. 1) Magistrátu města České Budějovice, stavebního úřadu, kterým byla umístěna stavba dálnice D3 0309/I Bošilec–Ševětín. Pokud ovšem ŘSD/stát nevydá rozhodnutí o budování dálnice, kraj nemůže nic dělat, v tom je Zimolovo vyjádření korektní.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť Zimola jako politiky bere v potaz jen poslance, kteří jsou skutečně na předposledním místě v prestiži povolání. Opomíjí však ministry a starosty, kteří jsou na tom výrazně lépe.

Zimola měl na mysli výzkum Centra pro výzkum veřejného míněním, který spadá pod Sociologický ústav AV ČR.

Výzkum se týkal prestiže povolání a uskutečnil se v únoru letošního roku. V tomto sociologickém šetření šlo o seřazení 26 povolání podle uvážení respondentů o jejich prestiži. Z politické sféry zde najdeme pozici ministra, starosty a poslance.

Zdroj tabulky: CVVM.

V tabulce můžeme vidět, že ministr se umístil na 18. místě a starosta na místě 11. Poslanec je předposlední a od minulého šetření z roku 2013 si vyměnil pozici pouze s uklízečkou.

Přesto můžeme v tabulce vidět, že si všechny tři pozice od minulého roku polepšily alespoň o jednu příčku. Toto zlepšení vysvětluje autor výzkumu politickou situací v ČR.

Společnost ČEZ, a.s. na svých stránkách zmiňuje záměr podpořit finančně rozvoj Jihočeského kraje.

O tom, že prostředky jsou společností ČEZ, a.s. poskytovány, není pochyb. Lze uvést následující programy a akce, jichž je společnost ČEZ partnerem:

Strakonice:Mezinárodní dudácký festival 2012,

Český Krumlov:Otáčivé hlediště Český Krumlov

Egon Schiele Art Centrum

Barokní divadlo - realizace opery

Úprava běžeckých zimních stop - Oranžové stopy Blanským lesem

České Budějovice:Bazilika o.p.s.

Písek:Festival nad řekou

Týn nad Vltavou:Městská galerie U Zlatého slunce Týn nad Vltavou

Nová Bystřice:Úprava běžeckých zimních stop - Oranžové stopy Českou Kanadou.

Horšovský Týn:Juniorfest

Šťáhlavy:Koncerty na Zámku Kozel

Dobřany:Mezi ploty

Příbram:Mezinárodní festival šansonu

Další:Bezpečné branky

Jihočeský jazzový festival 2012

Vzhledem k výše uvedenému hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Nepodařilo se nám dohledat relevantní zdroje, které by výrok Jiřího Zimoly potvrzovaly či vyvracely.

V samotné Rámcové smlouvě o spolupráci (materiál I_ZK070409_154_rámcová_smlouva.doc) uzavřené mezi ČEZ, a.s. a Jihočeským krajem dne 7. 4. 2009 se nic o možném převodu těchto kapacit z vlastnictví ČEZu na kraj nepíše.

Pouze minimum informací o způsobu rozdělování prostředků je veřejné.

Hejtman Zimola tvrdí, že podpora ze strany ČEZ dle rámcové smlouvy, uzavřené s krajem na jaře r. 2009 je poskytována transparentně. Říká, že už rámcová smlouva (.zip, .doc) sama toho má být dokladem. Ta, jak Hejtman také uvedl, "počítá se třemi kategoriemi. První je, řekněme, velká štědrá podpora ČEZu právě kulturním, společenským akcím na území kraje."
Smlouva přitom nic podobného neobsahuje (vůbec nezahrnuje slova "kulturní/kultura" apod.). 110 milionů, které mají jít do kultury, se ve smlouvě ČEZ zavazuje uvolnit "v rámci dlouhodobého rámcového plánu propagace" a jeho "ročních prováděcích plánů".

Jak bude propagace ČEZ v kraji probíhat, mají stanovit tyto plány, vzniklé ve spolupráci s krajskými orgány. Poslední zmínka, kterou se nám o nich podařilo najít, je v zápise z jednání zastupitelstva z 19.4.2011, resp. jeho zvukového záznamu (.mp3, příslušný bod cca 2:12:00), kde hejtman Zimola říká, že ČEZ odmítá zveřejňovat seznamy příjemců, dokonce i krajské radě a že tak krajské orgány nemohou ověřit, jak ČEZ naplňuje podmínky smluv jinak než co do objemu vyplacených prostředků (přitom Zimola říká, že min. 40 %, zřejmě ze stejných 110 milionů, jde na infrastrukturu v kraji).

Samotné plány ani seznam podpořených akcí tedy nenajdeme. Musíme proto označit za nepravdivý výrok, že financování je "velmi transparentní".

Výrok hodnotíme jako zavádějící na základě mediálních podkladů.

Zimola skutečně na podzim minulého roku na mimořádné tiskové konferenci vyzval vládu k dostavbě D3. Hejtman k tomu dodal, že " pokud vláda nesplní své sliby, nepodpoříme dostavbu jaderné elektrárny Temelín", informoval o tom např. server idnes.cz či ihned.cz.

V pozdějším komentáři pro ČT24 ovšem Zimola svá slova mírnil, konkrétně uvedl, že "Jihočeský kraj nemůže (...) proti vládou schválenému záměru dostavby Temelína nijak aktivně vystupovat" (2:17 - 2:28). V kontextu tohoto vystoupení hodnotíme jeho výrok o tom, že "vyhlásil, že nebude-li dálnice, kraj učiní aktivní kroky", jako zavádějící.

Výrok Jiřího Zimoly je pravdivý, poněvadž se již v minulosti ostřeji vyjádřil proti projektu splavnění Vltavy.

Například 1. června 2011 se pro Parlamentní Listy vyjádřil takto: "Pro mě osobně je to akce, kterou bych možná nazval vyhazováním peněz, protože se daly zcela jistě použít někde jinde a mnohem lépe."

Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Většina financování opravdu ležela a leží na bedrech státu (Ředitelství vodních cest ČR) a EU. Kraj se měl ovšem spoluúčastnit projektu v rámci zvýšení silničního mostu v Hluboké. Nelze však bohužel ověřit, zda k realizaci opravdu došlo a v jaké výši.

Podrobnější informace naleznete v článku Aktuálně.cz: " Výlety po Vltavě přijdou stát na miliardy, EU je nedá."