Martin Pecina

Na základě informací o počtu policistů na oddělení Ostrava Přívoz, poskytnutých Krajským ředitelstvím policie Moravskoslezského kraje hodnotíme tento výrok jako nepravdivý.

Podle informací Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje byl počet policistů sloužících na Obvodním oddělení Ostrava Přívoz následující:

200520092013k datu 1.1. 576856k datu 1.12.536854

Podle Martina Peciny to byl klesající počet policistů z 85 v roce 2005, přes 65 v roce 2009, kdy se stal poprvé ministrem po ministrování Ivana Langera, a 45 policistů, když se stal v roce 2013 ministrem podruhé.

Počty policistů podle Martina Peciny nesouhlasí s oficiálními čísly Krajského ředitelství, ale navíc mezi lety 2005 a 2009 nesouhlasí ani avizovaný trend poklesu počtu policistů. Jak je vidět v tabulce, ve skutečnosti počet vzrostl o více než deset.

Na základě vyjádření v deníku Právo Martin Pecina neuvažoval o obnově Finanční policie a výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Martin Pecina v roce 2010 jako ministr vnitra skutečně odmítl obnovení útvaru Finanční policie, která byla za ministra Langera zrušena. Informoval o tom deník Právo 18. ledna 2010. Znovuzavedení tohoto útvaru pak není ani mezi doporučeními, která by měla podle Martina Peciny zvýšit efektivitu zjišťování finančních podvodů.

Výrok hodnotíme jako pravdivý vzhledek k rozsudkům Obvodního soudu pro Prahu 7 a Městského soudu v Praze.

Bývalý policejní prezident Lessy čelil obvinění z pomluvy a zneužití pravomoci. Dne 16. května 2013 byl u Obvodního soudu pro Prahu 7 zproštěn obžaloby pro nedostatek důkazů, načež se státní zástupce proti tomuto výsledku odvolal.

26. října 2013 pak pražský městský soud zastavil stíhání bývalého policejního prezidenta s odůvodněním, že předchozí stíhání „bylo nezákonné a nebylo přípustné“.

V lednu 2012 bylo totiž na Lessy zahájeno kárné řízení, které pak tehdejší ministr vnitra Kubice zastavil pro nedostatek důkazů. Městský soud pak zastavil stíhání, neboť:

„Dle názoru odvolacího soudu zcela určitě obě výše zmíněná rozhodnutí ministra vnitra a zejména rozhodnutí o věcech kázeňského řízení, mají všechny požadované znaky pro rozhodnutí, kterým bylo skončeno předchozí přestupkové, kázeňské či disciplinární řízení ohledně téhož skutku a které brání dvojímu stíhání či potrestání téže osoby.“

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť se ministr vnitra v demisi Pecina skutečně zmínil v Otázkách Václava Moravce 7. července 2013, že tato situace může nastat.

Konkrétně řekl:

„Ta situace může nastat samozřejmě, protože jestli pan plukovník Lessy vyhraje ten spor, pak jsme v právním vztahu, kdy máme dva policejní prezidenty a já budu muset řešit problém, který jsem samozřejmě nezavinil.“

Z hlediska teorie práva je pravomocné rozhodnutí soudu závazné a má vyšší právní sílu než rozhodnutí správního orgánu. Proto výrok Martina Peciny označujeme jako pravdivý.

Správním orgánem je v tomto případě Ministr vnitra. Zmíněná (Poradní) komise představuje dočtený orgán, který podle § 194 Zákona č. 361/2003 Sb.,o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (.pdf), v obnoveném řízení, v přezkumném řízení a o námitkách proti služebnímu hodnocení, dává závazné stanovisko, kterým se musí služební funkcionář (zde ministr) řídit. Pořád je však výsledné stanovisko (ministra po návrhu komise) rozhodnutím správního orgánu, která má nižší právní sílu, než rozhodnutí soudu.

Obecně soudní kontrola slouží k přezkoumávání zákonnosti či nezákonnosti právních aktů (zde individuální správní akt). V tomto případě se pravděpodobně jedná o soudní kontrolu zákonnosti individuálních správních aktů prováděnou obecnými soudy (Večeřa, Miloš. Základy teorie práva: multimediální učební text. 2., nezměn. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 106 s. ISBN 9788021046832 . str. 90).

Pro ověření výroku jsme kontaktovali dramaturgii pořadu Otázky Václava Moravce, na základě jejich odpovědi hodnotíme výrok jako nepravdivý. Pro úplnost citujeme plné znění e-mailu od dramaturgyně pořadu Hany Andělové (zvýraznění Demagog.cz).

"Žádný ze dvou dramaturgů OVM (tedy ani pan Franěk, ani já), s panem Pecinou přímo nehovořil. Komunikace probíhala standardně na úrovni asistentky pořadu.
Pan ministr Pecina skutečně při prvním oslovení podmínil účast v OVM tím, že se nebudeme ptát na kauzu Červíček-Lessy. Asistentka pořadu za mé přítomnosti panu ministrovi sdělila, že mu něco takového samozřejmě nemůžeme v žádném případě slíbit, nicméně že rozhovor povedeme i na jiná témata. Následně pan ministr obdržel písemně seznam okruhů, který připojuji níže. Pan ministr v následném telefonickém rozhovoru s asistentkou k poslednímu bodu okruhů poznamenal, že pokud se moderátor na kauzu Lessy skutečně zeptá, nic k tématu neřekne, což ovšem je jeho nesporné právo.

Pan ministr obdržel tento seznam okruhů:
--služební zákon
--situace v elitních policejních útvarech
--efektivita spolupráce Policie a tajných služeb (viz Výroční zpráva BIS 2012)
--zvýšení počtu policistů
--boj s extremismem
--agenda MV do skončení funkčního období kabinetu

Doufám, že jsou informace dostačující. Jak jistě chápete, podobné přísliby našim hostům zásadně neposkytujeme."

Volební program SPOZ na jejích webových stránkách takovou formulaci neobsahuje, výrok Martina Peciny tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Od roku 2013 je skutečně základní sazba daně z přidaného hodnoty 21 %.

V programu SPOZ v kapitole "Veřejné rozpočty" (.pdf - str.4; případně web) strana deklaruje: "Nejdůležitější příjmovou položkou státu je daň z přidané hodnoty. Zde budeme prosazovat sazby, tj. 10% a 21%." Dále na stejné místě strana uvádí, že: "Navrhneme vyšší zdanění luxusního zboží zvláštní zvýšenou sazbou DPH resp. spotřební daní." - tento návrh však není nijak konkretizován.

Pro úplnost dodáváme, že se základní sazbou daně z přidané hodnoty ve výši 25% počítal "Návrh tezí dlouhodobého programu" (.pdf - str.7), který vypracoval Miloš Zeman. Ani v tomto dokumentu však není napsáno 21 až 25 procentní sazba DPH, jak Pecina uvádí. Konkrétně se v tomto textu píše: "Zde navrhujeme ponechání snížené sazby DPH pouze pro základní potraviny a léky na úrovni 10 % a zvýšení základní sazby DPH na úroveň 25 %."

Návrh sazby na základní sazbu DPH ve výši 21 - 25 % není ve Volebním programu na stránkách Zemanovců vůbec uveden. Ve vyrovnávací paměti webu jsme nalezli verzi programu, kde je ještě uvedeno citované rozpětí 21 až 25 %, ale tento dokument byl z oficiálních stránek smazán. V době hodnocení výroku (sobota 21. 9. 2013 - 12:00) však program SPOZ tento předvolební plán neobsahoval, výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý.

Celkové výdaje na zdravotnictví v České republice pro minulé roky jsou na základě dat z publikací (str. 79) (.pdf) Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR a dat (tabulka Výdaje na základní složky sociálně-zdravotního systému) uveřejněných Výzkumným ústavem ekonomických a sociálních věcí následující:

Částka dle ÚZIS (.pdf)

(v mil. Kč)

Částka dle VÚPSV

(v mil. Kč)

% z HDP2012292 737*295 649*7,64*2011287 768 289 1807,532010289 035284 1417,622009292 708291 6467,792008264 520264 520 6,872007241 935241 9356,612006226 810226 8106,77

* předběžné údaje

Z tabulky je patrné, že od roku 2010 se celkové výdaje na zdravotnictví snížily, dle předběžných údajů vypracovaných statistickými úřady šlo ale za rok 2012 do zdravotnictví o několik miliard korun více než v letech 2010 a 2011. O celkovém stavu České republiky v této oblasti informuje publikace OECD Health at a Glance: Europe 2012 (.pdf) - v mezinárodním měřítku jsou výdaje na zdravotnictví v Česku osmé nejnižší (7,5 % k HDP) z členských zemí Evropské unie. Nižší výdaje na zdravotnictví než Česká republika má jedině Kypr, Bulharsko, Polsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko a Rumunsko (informace na straně 122).

Martin Pecina má pravdu v tom, že výdaje na zdravotnictví od roku 2010 klesly, nicméně před tímto rokem byly výdaje ještě nižší, než jsou dnes. Výrokem je naznačeno, že málo finančních prostředků ve zdravotnictví je výsledkem posledních 3 let, reálně se však jedná o dlouhodobý fenomén, a z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.

Státní podnik DIAMO je organizace, která realizuje vládou vyhlášený útlum uranového, rudného a části uhelného hornictví v České republice.

Na serveru Wikipedia je potom uvedeno následující: "Kromě řešení následků po těžbě uranové rudy se v roce 2001 stal státní podnik DIAMO nástupnickou organizací státního podniku Rudné doly Příbram, který spravoval všechna rudná ložiska v České republice a jehož součástí byly i Jihomoravské lignitové doly a Rosické uhelné doly." Odkaz s přehledem spravovaných lokalit a objektů v závislosti na jednotlivých těžebních komoditách naleznete zde.

Na základě výše uvedených skutečností tedy hodnotíme výrok výrok jako pravdivý.

Ministr vnitra v demisi Martin Pecina byl v pozici náměstka ministra průmyslu a obchodu v letech 2003 – 2005.

Procesy ukončování a následného obnovení těžby na dole Rožná popisuje doktor Adam Říčka své disertační práci z roku 2010 (ŘÍČKA, Adam. Proudění a geochemie podzemních vod v ložiskové oblasti Rožná. 2010). " V roce 1997 bylo usnesením vlády ČR č. 427 rozhodnuto o ukončení těžby na rok 2002. V následujících letech bylo ukončení těžby vládou ČR neustále posouváno (na rok 2004, 2006, 2008). Vzhledem k rostoucí ceně uranu na světových trzích byla nakonec v roce 2007 těžba na dole Rožná schválena až po dobu její ekonomické výhodnosti (usnesení č. 565)." Více o tématu viz články zde a zde.

Výrok tedy označujeme jako pravdivý, neboť dle výše uvedené citace bylo ukončení těžby během Pecinova působení na Ministerstvu průmyslu dvakrát odloženo a v roce 2008 bylo dokonce plánováno rozšíření těžby. V současné chvíli podnik stále těží a dle majitelů dolu je těžba rentabilní.