Tomáš Hudeček

Na základě získaných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Počet zaměstnanců DPP činí podle údajů uvedených na internetových stránkách podniku 10 743. (Nutno zmínit, že tato data jsou shromážděna k 31. 12. 2011, což jejich výpovědní hodnotu v tomto případě ovšem nijak výrazně nesnižuje).

Dle § 200 Obchodního zákoníku musí být počet členů dozorčí rady dělitelný třemi. Následně je zde řečeno:

"Dvě třetiny členů dozorčí rady volí valná hromada a jednu třetinu zaměstnanci společnosti, má-li společnost více než 50 zaměstnanců v pracovním poměru..."

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož zastupitelstvo Hlavního města Prahy prozatím o směnečném programu nehlasovalo a hodnota směnky má být 8,5 mld. Kč.

Dopravní podnik Hlavního města Prahy (DPP) se ve smlouvě z roku 2006 zavázal odebrat od společnosti Škoda Transportation 250 tramvají typu 15T ForCity v celkové hodnotě 19,2 mld. Kč, které průběžně splácí. Toto financování řeší DPP mj. také směnečným programem, který spočívá v tom, že si DPP půjčí peníze od banky (pravděpodobně České spořitelny a Československé obchodní banky) a Hlavní město Praha se za DPP formou směnky zaručí. Projednávaná směnka má být ve výši 8,5 mld. Kč.Projednání tohoto směnečného programu bylo na programu 27. zasedání zastupitelstva Hlavního města Prahy ze dne 23. 5. 2012 (bod 2 - . pdf), nicméně na tomto zasedání nebyl tento bod programu vůbec adresován (srov. stenozápis z 27. zasedání zastupitelstva HMP - .pdf).Směnečný program mezi DPP a Hlavním městem Prahou prozatím schválen nebyl.

Jak uvádí Dopravní podnik hlavního města Prahy na svých webových stránkách, opravdu je stoprocentně vlastněn Hlavním městem Prahou. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Dle informací plynoucích z výročních zpráv Dopravního podniku hlavního města Prahy činily tržby (.pdf, str. 79) z jízdného (přepravní tržby za MHD a vnější pásma) za rok 2011 částku 4,53 mld. korun.

V roce 2010 (.pdf, str 115) se jednalo o částku 4,46 mld. korun, v roce 2009 (.pdf, str. 79, Aj.) poté o 4,40 mld. korun.

Výroční zpráva pro rok 2012, potažmo informace o výši tržeb z jízdného, v tuto chvíli není k dispozici.

Zastupitel Hudeček částku vybranou Dopravním podnikem na jízdném podhodnocuje. Proto hodnotíme jeho výrok jako nepravdivý.

Na základě Nařízení vlády o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev jsme vypočítali platy uvolněných členů rady hlavního města Prahy, ty se skutečně mohou blížit až ke 100 tisícům korun hrubého (konkrétně necelých 92 tisíc Kč pro náměstka primátora, 85 tisíc Kč pro člena rady).

Tématu vysokých absencí pražských zastupitelů se již věnovala značná část pozornosti, například server Aktuálně.cz sestavil 8. srpna 2012 žebříček 10 největších „lajdáků“ (pět bylo členů ODS, dalších pět bylo z ČSSD) a „vzorňáků“ (také bylo 5 členů ODS, dalších pět bylo z TOP 09). Na základě informací z portálu Hlavního města Prahy (v sekci Záznamy z jednání Zastupitelstva HMP), na kterém jsou uvedeny údaje o tom, jak zastupitelé hlasovali či kdy byli přítomni, od 26. ledna 2012 do dnešního dne chyběli na zasedání Zastupitelstva hlavního města Prahy v průměru pět zastupitelů ODS.

datum zasedání 26. 1. 201223. 2. 201229. 3. 2012 26. 4. 201224. 5. 201221. 6. 201220. 9. 2012 25. 10. 201229. 11. 201213. 12. 201224. 1. 201328.2. 201321. 3. 201325. 4. 2013počet chybějících členů ODS na začátku zasedání233553115535563

Není nám jasné, jaký časový úsek myslel Tomáš Hudeček výrazem „na konci“, vycházíme však ze zatím posledních dostupných přehledů hlasování na dubnové schůzi zastupitelstva. Jak se ale dá vyčíst z těchto přehledů, finanční odměna uvolněné radní nezavazuje k povinnosti hlasovat.

Například Ivan Kabický, bývalý uvolněný radní za ODS, se zdržel či nehlasoval hned v několika případech. Stejně tak se několikrát zdržel například Petr Hána, místopředseda klubu ODS. Konkrétně však hlasoval ve většině hlasování i přesto, že nebyl uvolněným radním. Podobně je tomu například v případě Andrei Vlásenkové, další místopředsedkyni klubu, nebo u Dalibora Mlejnského, řadového zastupitele.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, nezdá se totiž, že by výše odměny měla vliv na účast při hlasování.

O tom, kteří zastupitelé budou za ODS uvolnění se rozhodovalo pouze na ustavující schůzi (pdf. str. 22) zastupitelstva v roce 2010. Koalice ODS a TOP 09 pak na podzim 2011 zřejmě převzala stejný model, protože na své ustavující schůzi o tomto nehlasovala.

Podle návrhu z roku 2010 se pak uvolněnými členy rády stávají: primátor Hlavního města Prahy (HMP), 4 náměstci primátora HMP, 5 dalších členů Rady HMP – s výjimkou 11.člena Rady HMP (MUDr. Šťastného), a předsedové výboru pro bydlení, pro výchovu a vzdělávání, pro dopravu, pro zahraniční vztahy a cestovní ruch, pro veřejnou správu, EU fondy a protikorupční opatření.

V koaliční smlouvě (pdf. str 4) z roku 2011 s TOP 09 pak ODS zůstávají dva náměstci a primátor a dva radní - tedy prvních pět uvolněných. A podle nového složení výborů (zcela dole) jsou dále uvolnění předsedové:

• Výboru pro bezpečnost, transparentní veřejnou správu a legislativu,
• Výboru pro informatiku, evropské fondy
• Výbor pro výchovu a vzdělávání, sport a volný čas

To je celkem osm uvolněných radních.

Z výroční zprávy (.pdf - str.20) Kongresového centra Praha a.s. je patrné, že firma v roce 2011 skončila ve ztrátě cca 97 miliónů korun, avšak v roce 2012 skončila již se ziskem cca 61 miliónů korun. Tato část výroku tedy pravdivá je.

Problematičtější je to s Obecním domem - na jeho stránkách je výroční zpráva pouze z roku 2011 (.pdf str.27), kde je však patrné, že skončil ve ztrátě cca 27 miliónů korun. Zpráva za rok 2012 na stránkách ještě k nahlédnutí není. Proto se lze odkazovat pouze na zprávy z tisku, které ovšem hovoří pouze o tom, že Obecní dům "míří k zisku"

Stejný problém je u Kolektory Praha a.s., kde je stránkách také pouze výroční zpráva za rok 2011 (.pdf - str. 21), nicméně firma byla i v roce 2011 v zisku, a to necelých 6 miliónů korun.

Všechny částky jsou před zdaněním.

Celkově výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože výroční zprávy Obecního domu a Kolektorů Praha ještě k dispozici nejsou. Po jejich uveřejnění výrok přehodnotíme.

Výrok Tomáše Hudečka hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám nepodařilo dohledat podrobné informace o pracovních úvazcích úředníků na pražském magistrátě.

Výstavba tunelového komplexu Blanka započala již v roce 2007 a cena měla být dle tehdejšího pražského primátora Béma 26 miliard korun. Suma 22 miliard korun, kterou zde uvádí pražský zastupitel Hudeček měla pokrýt pouze samotnou stavební část.

Šéf odboru městského investora Jan Beránek řekl 1. srpna loňského roku Hospodářským novinám následující:

"Už na začátku bylo jasné, že Blanka bude stát nejméně 32 miliard." (iHned.cz)

Konečná cena celého komplexu se dnes odhaduje na zhruba 37 miliard korun. Tuto částku potvrzuje Tereza Králová z tiskového odboru magistrátu. Pro server iDnes.cz uvedla:

"Konečná cena je 36 miliard 980 miliónu korun s tím, že v této ceně je započítána i rezerva ve výši 825 miliónů." Podrobný seznam (.pdf, str 22) cen stavebních prací i s jejich navýšením je k dispozici ve zprávě advokátní kanceláře White&Case, zveřejněné na webových stránkách pražského magistrátu.

Takové navýšení ceny celé stavby by mohlo být v rozporu se Zákonem o veřejných zakázkách, který říká:

"v případě veřejného zadavatele celkový rozsah dodatečných stavebních prací nebo dodatečných služeb nepřekročí 20 % ceny původní veřejné zakázky" (Předpis č.137/2006Sb. - §23, odstavec (7), bod a-3.).

Na základě výše uvedených skutečností hodnotíme výrok Tomáše Hudečka jako pravdivý.

Na základě informací z obchodního rejstříku a webu Pražských služeb, a.s. hodnotíme výrok jako pravdivý.

Dle výpisu z obchodního rejstříku je firma Pražské služby akciovou společností, jejíž základní kapitál je 2 631 166 600,- Kč. Dále se společnost, dle obchodního rejstříku, zabývá mj. podnikáním v oblasti nakládání s nebezpečným odpadem. Podle svých webových stránek společnost vykonává funkci operátora celopražského systému nakládání s komunálním odpadem v Hlavním městě Praze.

Přestože seznam akcionářů není dohledatelný, z mediálních výstupů je zřejmé, že Hlavní město Praha není výlučným vlastníkem této akciové společnosti (srov. např. ceskapozice.cz, 13. 6. 2012, iHNed.cz, 5. 2. 2013), uvedená média pracují s údajem 77% podílu.