Helena ŠULCOVÁ: Ale to by mohlo znamenat, že ČSSD by přišla o jeden mandát, pokud se nepletu?
Jiří DIENSTBIER: Pokud mám správné informace, tak ty dva poslední mandáty připadly ČSSD a lidovcům, čili to tam čistě teoreticky hrozí, ale nyní už je to jenom v právní rovině, nyní prostě budeme muset počkat na rozhodnutí Ústavního soudu.
Při hodnocení daného výroku je nejprve třeba se zaměřit na způsob rozdělování mandátů kandidujícím politickým stranám. V rámci voleb do Evropského parlamentu je na území ČR používán listinný poměrný volební systém, kdy celé území státu tvoří jeden volební obvod o velikosti 21 mandátu. K rozdělení mandátů politickým stranám je používána tzv. d´Hondtova metoda volebního dělitele (dělení absolutních volebních zisků jednotlivých stran řadou čísel 1; 2 ; 3; 4; ...n). Mandáty se tedy přidělují v rámci jednoho skrutinia, do něhož postupují pouze politické strany, jejichž volební zisk přesáhl 5 % všech hlasů. Právě tato uzavírací klauzule je předmětem současného soudního sporu.
Na základě matematických výpočtů můžeme porovnat rozdělení mandátů s aplikací uzavírací klauzule a bez ní.
Politická stranaPočet mandátů s 5% klauzulíPočet mandátů bez 5% klauzuleANO 201144TOP 0944ČSSD43KSČM33ODS22KDU-ČSL32SVOBODNÍ11SZ01PIRÁTI01Data: volby.cz Software pro výpočty: ElectMach
Stejnému tématu se pak na svém blogu věnoval také ústavní právník Marek Antoš.
Z předkládaného srovnání je jasně patrné, že bez uzavírací klauzule by nově mandáty připadly také Straně zelených a Pirátům, a to na úkor ČSSD a KDU-ČSL. Pokud se blíže podíváme na přidělení mandátů jednotlivým poslancům, zjistíme, že v případě ČSSD by mandát ztratil Miroslav Poche. V případě KDU-ČSL by se pak jednalo o poslance Tomáše Zdechovského.
Ministr pro lidská práva a rovné příležitosti se dostal v minulých dnech do opětovného sporu s prezidentem Zemanem. Jejich vztahy nejsou od souboje v prezidentských volbách příliš vřelé. Stran posledních vyjádření Hradu směrem ...