Tento výrok byl ověřen jako

Senátor Jaromír Štětina i předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg navštívili Majdan v prosinci 2013. Schwarzenberg Kyjev navštívil 14. prosince, o jeho cestě informoval např. server Idnes.cz (částečně ČTK). Přítomnost předsedy TOP 09 přímo na zmíněném náměstí můžeme dokumentovat také snímkem fotografa Eugena Kukly přímo z místa dění. Měl zde pronést: " Skláníme se před vaší odvahou, že nejen snášíte hlad a chlad, ale že vydržíte také represe proti vám ".

Jaromír Štětina byl v této době v Kyjevě také. Mluví o tom sám ve videu uveřejněném na webu YouTube kanálu TOP 09. Mluví o tom, že v Kyjevě potkal také tehdejšího ministra zahraničí (Jan Kohout), jenž byl účasten jednání OBSE.

Na Majdanu, který začal v Kyjevě v noci 21. listopadu 2013, zpočátku demonstrovali ukrajinští studenti, kteří tak chtěli podpořit integraci Ukrajiny do Evropské unie. K protestům se postupně přidávala nejrůznější politická i nepolitická uskupení včetně ukrajinských nacionalistů ze strany Svoboda, veteránů ruské invaze do Afghánistánu či místní židovské komunity a řady dalších skupin.

Kvůli účasti pravicových radikálů na protestech začali ruští politici a ruská média označovat všechny protestující jako pravicové extrémisty. Nacionálně orientované skupiny se k Euromajdanu přidávaly především po násilném zásahu 22. ledna 2013, tedy až po návštěvě obou českých politiků. Je ale pravda, že Jaromír Štětina jel na Ukrajinu opakovaně v únoru 2014, v květnu (v těchto případech navštívil Kyjev) a také v červenci téhož roku navštívil Doněckou oblast.

V případě únorové návštěvy tehdejšího senátora Štětiny došlo k násilnému střetu mezi vládními silami a demonstranty na Majdanu. Průběh těchto bojů na svém Facebooku popisoval Štětina přímo z místa (upozorňujeme, že některé fotky obsahují poměrně drastické záběry).

Senátor Doubrava má pravdu, že v Kyjevě byli skutečně přítomni jak Karel Schwarzenberg, tak i Jaromír Štětina. Problém ovšem vystává, podíváme-li se na "časový prvek" výroku senátora Doubravy. V době, kdy byl na Majdanu Schwarzenberg (prosinec 2013), neprobíhaly na místě vážné střety (v porovnání s pozdějším obdobím - viz. níže) a nelze ani mluvit o "řádění fašistických skupin".

Slova o řádění fašistických skupin jsou tak spíše plamennou rétorikou senátora Doubravy. Pokud se podíváme na dny nejsilnějších bojů na místě, tedy kolem 20. února, tak zjistíme, že boje probíhaly mezi ozbrojenými složkami na jedné straně a mezi demonstrujícími na straně druhé (ti zajali některé policisty a měli také střelné zbraně). Ozbrojené síly však využily ostré munice pro boj proti demonstrantům a např. také odstřelovače - toto dokládá reportáž České televize přímo z místa, která byla odvysílána v Událostech 20. února.

Účast "Banderových skupin" na Majdanu potvrzují některé zprávy, především se jedná o členy pravicové strany Svoboda. Tyto skupiny, jak reportuje v uvedené zprávě Luboš Palata, patřily k těm nejradikálnějším mezi demostranty.

Bližší spojitost (verbální či jinou) mezi jmenovanými politky a skupinami kolem strany Svoboda neexistuje. Doubrava se dopouští zavádění tím, že Majdan jako celek fakticky spojuje s fašistickými skupinami, od čehož se měli podle jeho prohlášení Schwarzenberg se Štětinou distancovat, či tyto demonstrace ignorovat. Pokud se však podíváme na fotografie (reportáž) z místa, kdy tam byli oba jmenovaní, tak je jasně vidět, že Schwarzenberg je na Maidanu v době pokojné demonstrace a Štětina se mimojiné dostal do centra bojů, kde však, jak vyplývá z reportáže České televize, je "největší iniciativa" na straně vládních sil, které používaly proti demonstrantům ostrou munici.

Je nepochybně pravdou, že Schwarzenberg i Štětina podporovali hnutí na Majdanu, to však neznamená, že automaticky podporují řádění radikálů čí případné násilé činy ze strany demonstrantů.