Druhá zásada je přenesení důkazního břemene. (…) Ten návrh, který předkládá Ministerstvo financí, tento princip otáčí. Tímto principem se všichni nad těch 5 milionů stávají „sprostými podezřelými“ a musí, budou-li vyzváni příslušným finančním orgánem, oni dokazat, že ty peníze jsou čisté a že byly zdaněny.
Návrh (pdf. str. 11) ministerstva explicitně uvádí, že důkazní břemeno nese daňový poplatník.
Předloha konkrétně uvádí (§ 38x): “Správce daně vyzve poplatníka k prokázání vzniku a původu příjmů a dalších skutečností souvisejících s nárůstem jeho jmění v případě, že má důvodné pochybnosti o tom, zda příjmy poplatníka oznámené nebo tvrzené správci daně odpovídají nárůstu jeho jmění, a nejsou mu známy jiné skutečnosti, které by tento nárůst jmění ozřejmovaly, a po předběžném posouzení dojde k závěru, že rozdíl mezi těmito příjmy a nárůstem jmění poplatníka přesahuje 5 000 000 Kč.”
Návrh dále pracuje také s částkou 10 milionů (§ 38zc), ta je však vztažena k prohlášení o majetku a jde o celkovou sumu majetku, kterou má poplatník hlásit.
Obecný princip, o kterém Kalousek mluví, se týká výše 5 milionů při rozdílu mezi příjmy a nárůstem jmění. V tomto případě má mít skutečně poplatník nově povinnost dokládat tento rozdíl a důkazní břemeno je tak na jeho straně.
Miroslav Kalousek mluvil především o zákonu o prokazování původu majetku, u nějž nešetřil kritikou ze všech stran. Dále byla řešena také otázka daňových úniků a efektivita výběru daní.