Nám se podařilo – teď hovořím za své období – zvýšit poměrně výrazně efektivitu výběru daní. (...) Musím přiznat, že opozice mi také pomohla i s prosazením některých legislativních návrhů, které to (efektivitu výběru daní) zlepšily.
Miroslav Kalousek coby ministr financí připravil hned několik opatření, která měla za úkol zvýšit efektivitu výběru daní. Patřil mezi ně například daňový řád, který v Parlamentu podpořila i opozice; reorganizace finančních úřadů; či lepší spolupráce daňové a celní správy a FAÚ s policií.
Tyto změny ovšem nepřinesly okamžité zvýšení efektivy, jak dokládá například článek z deníku E15 ze září 2013, tedy z období po pádu Nečasovy vlády. Podle tohoto článku Česká republika ve výběru daní pořád výrazně zaostává.
Podle zprávy Evropské komise, která zkoumá tzv. VAT gap, tedy rozdíl mezi potenciálním výběrem DPH a skutečným výběrem, se mezi lety 2011 a 2012 tento “gap” zvýšil ze 17 na 22 % (strana 16).
Na efektivitu výběru daní jako takovou se však dá nahlížet různými způsoby, které by vyžadovaly důkladnou analýzu, a proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.
Miroslav Kalousek mluvil především o zákonu o prokazování původu majetku, u nějž nešetřil kritikou ze všech stran. Dále byla řešena také otázka daňových úniků a efektivita výběru daní.