Ale podívejme se na ta čísla, která jste tu zmínil. Ano, představitelé armády říkali, můžeme uvolnit, myslím, 1800 lidí na ochranu naši vnitřní hranice bez problému, s problémy 2500, a to už pocítíme. A co to bude ale znamenat? To žádnou hranici chránit nebude. Vezměme si tu nešťastnou dobu komunismu, to tam bylo na hranicích, myslím, 8000 vojáků, kromě toho tam byly ploty, zábrany a dneska by nestačilo prostě 2000 vojáků, které jsme schopni uvolnit.
Výrok hodnotíme jako pravdivý i přes mírnou nepřesnost v uváděných číslech. Pravdou je, že současné diskutované počty vojáků jsou násobně nižší než počet vojáků, kteří bránili hranici v období před rokem 89.
„Vyčlenit k posílení Policie České republiky můžeme bez zásadních omezení řádově až 1500 vojáků,“uvedl Josef Bečvář, náčelník generálního štábu v tiskové zprávě. Rovněž také dodal, že kdyby vláda rozhodla o využití maximálního počtu vojáků, který je 2600, tak by Armáda ČR musela zásadně upravit plán výcviku. Tento počet nicméně potvrdil i ministr obrany Martin Stropnický v České televizi.
V roce 1951 byla československá pohraniční stráž reformována po způsobu sovětských pohraničních vojsk a v témže roce ministerstvo národní obrany poskytlo ministerstvu národní bezpečnosti, pod které Pohraniční stráž patřila, 8000 vojáků základní služby na první doplnění sil. Počet příslušníků Pohraniční stráže byl však stanoven na 18 000 mužů. Na stanovený počet se Pohraniční stráž dostala v únoru roku 1951.
Ovšem nejpalčivější úsek hranice Československa, 453 km dlouhou tzv. železnou oponu mezi Československem a Rakouskem střežilo až 8000 vojáků.
Podzimní diskuzní sezóna nabídne, zdá se, několik základních témat, o kterých se bude ve veřejném prostoru mluvit. Pozornost celé společnosti láká otázka migrace, během podtimních měsíců bude politická reprezentace také bojovat...