Jedna obecná poznámka. My samozřejmě máme dost hlasů na to, abychom schvalovali běžné zákony. Ale ani ve sněmovně ani v Senátu nemá koalice ústavní většinu. To znamená, pokud jde o ústavní změny, na kterých jsme se dohodli v rámci vládního programu, pokud pro ně nezískáme podporu i některé z opozičních stran, tak vláda sama o sobě je není schopna prosadit.
Dle Ústavy ČR má Poslanecká sněmovna 200 poslanců a Senát 81 senátorů. Článek 39 odst. 4. zkoumaného dokumentu uvádí následující: " K přijetí ústavního zákona a souhlasu k ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v čl. 10a odst. 1 je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů." Takto definovanou "ústavní většinu" tedy tvoří minimálně 120 zástupců v Poslanecké sněmovně a 49 zástupců v Senátu při teoretické stoprocentní účasti.
Vládní koalice má v současnosti v Poslanecké sněmovně pohodlnou většinu, na tu ústavní ovšem nedosahuje. Klub ČSSD čítá 50 poslanců, hnutí ANO disponuje 48 mandáty a KDU-ČSL má 14 poslaneckých křesel. To je dohromady 112 křesel.
V Senátu pak disponují sociální demokraté 33 zástupci, lidovci mají ve svém klubu 11 členů (to ovšem neznamená, že automaticky podporují vládní návrhy, někteří zástupci jsou zvoleni jako nezávislí) a hnutí ANO disponuje 5 křesly (senátorka Dernerová ovšem byla zvolena za jiný subjekt, v klubu je z důvodu formálního - tedy aby mohl podle zákona vůbec vzniknout). To dohromady dává 49 mandátů. Budeme-li ovšem počítat pouze ty senátory, kteří jsou členy stran vládní koalice, bude to číslo nepochybně nižší.
Výrok je hodnocen jako pravdivý, ani v jedné komoře nemá vládní koalice ústavní většinu a pro zákony, které mění ústavu, musí tak hledat podporu u dalších stran.
Vztahy v koalici na začátku horké volební kampaně před krajskými volbami a plnění programu - to byla témata nedělních Otázek Václava Moravce. Kdo jiný by byl povolanější na jeho otázky odpovídat, než předseda vlády a zároveň lí...