Daňový úřad má ale povinnost přihlížet nejen na právní aspekty té transakce (vydávání dluhopisů, pozn. Demagog.cz), ale na všechny okolnosti. V okamžiku, kdy by mezi těmi stovkami firem, které to udělaly, se našly firmy, které vydaly tento dluhopis bez zjevné ekonomické motivace, tak má daňový úřad povinnost toto dodanit, což v tomto případě dělá něco kolem 25, 30 milionů ročně.
Státní orgány mají možnost provést daňovou kontrolu. Pokud naleznou nesrovnalosti, mohou pak daňovým subjektům daň doměřit. V případě Andreje Babiše a akciové společnosti Agrofert by dodaněná částka činila přibližně 30 milionů Kč. Výrok hodnotíme jako pravdivý.
Příslušnými státními orgány, které provádí správu daní a s ní související činnosti, jsou finanční úřady. Ty mohou provést daňovou kontrolu a na jejím základě pak daň doměřit.
Pokud by správce daně shledal, že akciová společnost Agrofert vydala dluhopisy neoprávněně, vyzval by všechny zúčastněné subjekty k dodanění. V tomto případě by se jednalo o Andreje Babiše, jenž drží korunové dluhopisy Agrofertu v hodnotě 1,5 miliardy Kč, které nepodléhají zdanění a které při roční sazbě 6 % Andreji Babišovi přinesly za minulý rok výnos 90 milionů Kč. Kromě něj by musela dodanit tuto částku i akciová společnost Agrofert, o 90 milionů se totiž snížil její daňový základ.
Částka, kterou by Andrej Babiš musel ročně doplatit, činí 13 milionů Kč, neboť by výnos v hodnotě 90 milionů Kč musel zdanit sazbou daně z přijmu fyzických osob, tedy 15 %. Akciová společnost Agrofert by pak jako právnická osoba danila sazbou ve výši 19 %, což by každoročně činilo 17 milionů Kč. Celková částka tak opravdu dosahuje přibližně 30 milionů ročně. Výrok hodnotíme jako pravdivý.
Nedělní OVM prověřily naše analytické schopnosti zejména v ekonomických otázkách. Jako červená nit se pořadem táhlo téma nákupu a prodeje dluhopisů, danění a souvisejících finančních ztrát. Pokud jsme se před pár dny vyjádřili,...