A chráněné zeměpisné označení je to, že některé z těch částí nemusí být v té dané lokalitě, v té dané zemi.
Chráněné zeměpisné označení (v češtině se zkratkou CHZO, v angličtině PGI - protected geographical indication) je skutečně možno udělit pouze zemědělským výrobkům a potravinám, které jsou vyrobeny nebo zpracovány nebo připravovány na daném zeměpisném území.
Definici PGI v anglickém znění lze nalézt v Nařízení Rady (ES) č. 510/2006, v článku 2 odst. 1 b).
Pro ČR je CHZO ukotveno v zákoně č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a o změně zákona o ochraně spotřebitele, v paragrafu 2 odst. b): " Pro účely tohoto zákona se rozumí: b) zeměpisným označením název území používaný k označení zboží pocházejícího z tohoto území, jestliže toto zboží má určitou kvalitu, pověst nebo jiné vlastnosti, které lze přičíst tomuto zeměpisnému původu, a jestliže výroba nebo zpracování anebo příprava takového zboží probíhá ve vymezeném území."
Důležité je v této definici slůvko " nebo ". Chráněné zeměpisné označení se od chráněného označení původu liší v tom, že v prvním případě musí být některé (minimálně jedna) fáze výroby (prvotní výroba nebo zpracování nebo příprava) produktu na daném geograficky vymezeném území (některé fáze mohou tedy probíhat na území jiném), ve druhém případě se všechny fáze musí odehrávat na daném území. Při udělování označení CHOP se tedy vyžaduje mnohem striktnější vazba na dané území než u označení CHZO.
Takto rozdíly mezi těmito dvěma označeními udává na svých stránkách také Úřad průmyslového vlastnictví.
Otázky Václava Moravce měly tento týden podobu speciálu vysílaného ze studia za účasti diváků. Původně plánované výhradní téma potravinové soběstačnosti mírně narušilo aktuální dění a první část vysílání byla věnována rozhovoru...