A výše daní tedy, když jsem se podíval do minulosti, tak sociálnědemokratické vlády měly mnohem vyšší daně, než jsou tady u nás.
Přestože lze nalézt konkrétní sazby daně, které došly snížení, celkové daňové zatížení ve srovnání s dobou vlád ČSSD není "mnohem" nižší.
Příklady sazeb daní, které po roce 2006 poklesly, najdeme v dani z příjmů právnických osob (PO - přehledně shrnují např. portály účetní kavárna a euroekonom) či nejvyšší sazbě daně z příjmů fyzických osob (FO - fullcom.cz). Narostla naopak zejm. snížená sazba DPH (berne.cz). K posouzení celkové daňové zátěže ale nestačí porovnávat jednotlivé sazby: vhodná je zejm. složená daňová kvóta (dále jen kvóta, podíl daní a odvodů na sociální zabezpečení ku HDP). I ministrův kolega, Miroslav Kalousek, se na její výši často odvolává (např. pro LN). Níže proto kromě sazeb zmíněných daní uvádíme také kvótu dle údajů OECD (dále zde, .xls) a pro srovnání také Eurostatu v letech nástupu a odchodu ČSSD z vlády v roce 2004, kdy kvóta v ČR dosáhla maxima, a v r. 2011, pro který jako poslední máme data.
(vše v %)
1998200420062011daň z příjmu PO
35
28
24
19
nejv. sazba DPFO
40
32
32
15
DPH (zákl./sníž.)
22/5
19/5
19/9
20/10
kvóta (OECD)
33,8
36,3
35,6
35,3
kvóta (EUROSTAT)
33,5
35,9
35,4
34,5
Kvóta v roce 2011 byla proti roku 2004 nižší o 1 % (OECD), resp. 1,4 % (Eurostat). To ovšem hovoříme pouze o maximu z doby vlád ČSSD, v jiných letech bylo celkové zatížení dokonce nižší, než je nyní.
Je tedy zjevné, že daně, vyjádřené jako celkové daňové zatížení, za vlád ČSSD obecně "mnohem vyšší" nebyly. Některé daňové sazby (zejm. přímých daní) však výrazně poklesly a výrok ministra Schwarzenberga je tak alespoň zčásti pravdivý.
V nedělních Otázkách Václava Moravce se poprvé střetli kandidáti na prezidenta Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg. Jejich diskuze do jisté míry naznačila, jaká témata budou oba politici akcentovat v nynější kampani. Nevyhnuli se...