Demagog.sk

Dluhopisy zákonné i nezákonné

Otázky Václava Moravce, 12. únor 2017. (videozáznam pořadu)
Moderátor: Václav Moravec

Nedělní OVM prověřily naše analytické schopnosti zejména v ekonomických otázkách. Jako červená nit se pořadem táhlo téma nákupu a prodeje dluhopisů, danění a souvisejících finančních ztrát. Pokud jsme se před pár dny vyjádřili, že naším rekordem v tomto pořadu je diskuze o 55 výrocích, pak ta touto debatou padla. Přispěl k tomu zejména vicepremiér Babiš, jehož faktické výroky jsou bohužel ve více než čtvrtině případů pro nás neověřitelné. Europoslanec Niedermayer se více držel ověřitelných dat a čísel, ani on ale nevyvázl bez nepravdivých výroků. Nemáte-li odvahu zhlédnout tentokrát poměrně divoký díl Otázek Václava Moravce, doporučujeme naše odůvodnění, jako vždy jasně, úplně a hlavně se zdroji.

Líbí se vám naše práce? Podpořte nás prostřednictvím našeho transparentního účtu. Velmi děkujeme.

Statistiky diskuze

16   6  
5   10  
15   3  
0   1  

Pravda     Nepravda     Zavádějící     Neověřitelné

Výroky

„Komise potvrdila takzvanou reformu policie (…) A teďka komise říká vládě, aby pan Pelikán udělal pořádek na státním zastupitelství v Olomouci, aby státní zástupci nevyšetřovali státní zástupce, i když je to v Ústavě, a aby dokonce státní zástupci neurčovali, který policista má vyšetřovat.“

Nepravda

zobrazit odůvodnení
Vyšetřovací komise došla v závěru, že reorganizace byla plně v kompetenci ministra vnitra a ač by to bylo vhodné, není nutné ji konzultovat se státními zástupci ani jinými subjekty. Komise také navrhla Poslanecké sněmovně několik usnesení. Výzvu však může vládě dát pouze Poslanecká sněmovna, která o těchto i dalším usnesení záhy hlasovala. 

V Ústavě je pak zakotveno pouze obecné zmocnění státních zástupců zastupovat veřejnou žalobu, s dalšími pravomocemi (včetně dozorčích a vyšetřovacích) Ústava odkazuje na jednotlivé zákony. Naposledy je také nepřesné, že by státní zástupci přišli o pravomoc určit vyšetřujícího policistu, svévolně jej neurčovali ani dříve. 

Vyšetřovací komise k prověření reorganizace Policie ČR byla ustavena 1. srpna 2016. Závěrečnou zprávu, hodnotící průběh reorganizace Policie ČR, pak vydala 30. ledna 2017, přičemž ji její členové (mezi nimi i poslanec Chalupa za ANO) schválili jednomyslně (.pdf). Ve své závěrečné zprávě (.pdf, str. 8 první odstavec) k prověření reorganizace Policie ČR vyšetřovací komise potvrdila, že „provedení organizačních změn v rámci Policie ČR je plně ve sdílené kompetenci ministra vnitra a policejního prezidenta." Přípravu reorganizace policie však vyšetřovací komise shledala jako „značně podceněnou a nedostatečně projednanou s dotčenými subjekty," což klade za vinu zejména bývalému náměstkovi policejního prezidenta Laubemu (.pdf, str. 8, třetí odstavec). Samotná reorganizace ale podle názoru vyšetřovací komise nebyla založena s cílem „zbavit se bývalého policisty Šlachty, omezit činnost ÚOOZ či zabránit prověřování konkrétních trestních věcí." Cíl reorganizace Policie ČR tak vyšetřovací komise pokládá za legitimní (.pdf, str. 8, pátý odstavec) a postup za zákonný, ač ne zcela propracovaný.

Kromě závěrečné zprávy vyšetřovací komise ještě navrhla vydání usnesení (.pdf, str. 1), kterým má Poslanecká sněmovna vyzvat vládu, „aby zvážila, zda pro zajištění zákonnosti v činnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci postačuje kárná žaloba podaná Nejvyšším státním zástupcem či zda nejsou nutná další opatření včetně opatření personálních."

Návrh usnesení zároveň obsahuje několik změn (.pdf, str. 2, bod IV.) trestního řádu, mezi které mj. patří vypuštění ustanovení týkajících se jednak „oprávnění státního zástupce přikázat, aby vyšetřování nebo jednotlivé úkony prováděla jiná osoba služebně činná v policejním orgánu." Jde o výjimečnou pravomoc, jejíž využití je nutno odůvodnit (.pdf, str. 144–145) například opakovaným neuposlechnutím pokynů k dokazování. Nelze tedy říci, že by státní zástupci „určovali“ vyšetřujícího policistu. 

Požadavek (.pdf, str. 1, bod III. a)) ohledně vyšetřování státních zástupců mezi sebou navíc nerozporuje znění Ústavy. V ní je obsaženo pouze obecné zmocnění státních zástupců zastupovat veřejnou žalobu v trestním řízení, s dalšími pravomocemi (včetně dozorčích a vyšetřovacích) Ústava odkazuje na jednotlivé zákony.

Poslanecká sněmovna 2. února návrh usnesení ve všech bodech přijala (.docx), přičemž do usnesení přidala ještě vlastní námět k úpravě trestního řádu, konkrétně k použití odposlechů. Vládu tak adresuje Poslanecká sněmovna, ne vyšetřovací komise, ta k tomu nemá zákonem svěřenou pravomoc. Z těchto všech důvodů hodnotíme výrok jako nepravdivý. 

„(reakce na předchozí výrok) To není pravda. Není to pravda. (…) Ta emise byla v prosinci 2012.“

Nepravda

zobrazit odůvodnení
Andrej Babiš ve svém výroku zaměňuje vydání dluhopisů, které byly emitovány v roce 2012 s nákupem dluhopisů. Ty nakoupil až v letech 2013 a 2014, což je podstatou výměny mezi ním a Niedermayerem. Výrok je z tohoto důvodu hodnocen jako nepravdivý.

Co se týče dluhopisů Agrofertu, ty skutečně byly emitovány v roce 2012. Nicméně Babiš je jako fyzická osoba koupil až v letech 2013 a 2014, tedy v letech, kdy již v politice prokazatelně byl. Nedokážeme však určit, zda Babiš 1. část nákupu provedl v době, kdy byl poslancem. V roce 2013 byl předsedou hnutí, které se účastnilo voleb do Poslanecké sněmovny a stal se poslancem, v roce 2014 již přímo zasedl do vládního křesla.

Výroční zpráva skupiny Agrofert (.pdf, str. 45) za rok 2014 dokládá, že v roce 2012 byly dluhopisy emitovány. Zpráva uvádí:

Společnost AGROFERT, a.s. k 31. prosinci 2012 emitovala dluhopisy s pevným úrokovým výnosem v celkové jmenovité hodnotě 3 000 000 tis. Kč. Dluhopisy jsou splatné v roce 2022. K 31. prosinci 2014 činily prodané dluhopisy 1 482 270 tis. Kč (k 31. prosinci 2013: 1 252 270 tis. Kč).

Babiš byl, jak je známo, jediným kupujícím těchto dluhopisů. V roce 2013, jak uvádí výroční zpráva společnosti za tento rok na straně 44, byly prodány dluhopisy ve výši 1,252 mld. V roce 2014 pak došlo k prodeji další části ve výši 230 milionů korun. Média (např. iDNES.cz nebo Seznam.cz) s odkazem na Babišova majetková přiznání, která jsou uložena v Poslanecké sněmovně, informují o tomtéž.

„Ale já mám pocit, že ty dluhopisy se pak rozjely poté, co centrální banka zjednodušila registraci určitého typu emisí, a to byl ten pravý startér tady tohoto.“

„Mimochodem, Česká televize emitovala 1450 milionů dluhopisů.“

„Já jsem byl podnikatel v roce 2012, nebyl jsem politik. 2012, kdy byla emise (korunových dluhopisů Agrofertu, pozn. Demagog.cz), nás nikdo nebral vážně. Ještě v červenci 2013 jsme měli 1 % a já jsem byl politik, nebyl jsem poslanec a nebyl jsem ministr financí (…) Politické hnutí nebylo založeno 2011, bylo založeno 2012, to jsme byli registrovaní.“

„Ten zákon platil od roku 1993, Kalousek ho neudělal, zákon umožnil vydávat dluhopisy, které nebudou zdaněné.“

„Problém Evropské komise je, že se nezabývá DPH, což je pro nás priorita, protože tam my ročně přicházíme o 60 miliard a všechny evropské státy o 160 miliard euro ročně. Ty úniky v korporátních daních jsou menší, u nás to odhadujeme asi 10 miliard.“

„Parlament k tomu bude projednávat zprávu (k čerpání peněz v současném období, pozn. Demagog.cz). Je pouze šest zemí, které do listopadu loňského roku vyčerpaly méně než 2 % těch peněz, respektive z těch, co mají větší objem kohezní politiky, a do nich spadá ČR, pod 2 % z toho programovacího období jsme zatím dostali proplaceno z Bruselu. Co je ještě horší, jsou pouze tři země, které zatím vybraly projekty v hodnotě menší než 10 % z té částky 650 miliard, a do nich se taky kvalifikujeme.“

„Nejsme mezi třemi nejhoršími (v plánování projektů z fondů z EU, pozn. Demagog.cz). To je problém východní Evropy, Slováci mají podobný problém, Poláci i Maďaři.“