Matěj Stropnický

Není pravda, že je průměrný starobní důchod mužů a žen zhruba stejný. Ve skutečnosti se dlouhodobě liší, aktuálně činí rozdíl přes 15 %, a to ve prospěch mužů.

Na konci roku 2016 činila výše průměrného starobního důchodu v ČR 11 475 Kč. Nad tímto průměrem se pohybuje průměrný důchod v Praze, Středočeském a Moravskoslezském kraji, naopak nejnižší úrovně dosahuje v Olomouckém kraji.

Rozdíl mezi výší důchodu u žen a mužů není zanedbatelný (data ČSÚ). Průměrný důchod mužů je ve většině krajů o více než 15 % vyšší než průměrný důchod žen. Výjimkou je Moravskoslezský kraj, kde je rozdíl mezi muži a ženami vůbec největší.

Nejaktuálnější data ČSSZ ukazují (k 30. červnu 2017), že průměrný starobní důchodu ženy dosahuje v České republice zhruba 10 700 korun, muži pak mají o cca 2 300 korun více.

Výší důchodu se zabývá studie think tanku IDEA (.pdf, str. 8) z června letošního roku. Nižší důchody žen vysvětluje nižším důchodovým věkem, nižšími výdělky a vyšší mírou nezaměstnanosti žen. Studie také například uvádí, že v porovnání s ostatními státy EU existují v ČR relativně vysoké rozdíly mezi předchozí čistou mzdou a nástupním důchodem, zároveň je zde velmi nízký podíl seniorů nad 65 let pod hranicí chudoby.

Oprava: Výrok byl původně hodnocen jako pravdivý, fakticky jde o nepravdivý výrok i při zhodnocení kontextu, ve kterém byl vyřčen. Odůvodnění jsme ponechali v původním znění, doplnili jsme poslední odstavec, který zdůvodňuje finální hodnocení.

Fyzické osoby jsou trestně odpovědné již od 15 let, přičemž jejich trestní odpovědnost je až do dovršení osmnácti let vázána na schopnost rozpoznat a ovládnout své jednání, která se u jednotlivých osob liší.

Trestní odpovědnost fyzických osob se dělí na kategorie podle věku pachatele. Do první kategorie spadají osoby mladší 15 let, které nejsou trestně odpovědné vůbec. Přesto jim může soud uložit za spáchání činu určitá opatření, nejčastěji výchovného či ochranného rázu.

Další kategorii tvoří mladiství, tedy osoby starší 15 a mladší 18 let. Jejich trestní odpovědnost je vázána na splnění dvou podmínek: rozpoznání, že jejich jednání je protiprávní, a ovládnutí takového jednání. Tyto schopnosti jsou posuzovány vždy v konkrétním případě zvlášť, přesto platí určitá obecná pravidla. Tak kupříkladu běžný mladistvý by měl vědět, že nesmí zavraždit jiného člověka; situace však bude odlišná v případě trestného činu porušení autorských práv či podvodu.

Pokud jsou splněny obě podmínky trestnosti, uloží soud mladistvému opatření, členěné podle závažnosti na výchovné, ochranné a trestní.

V poslední kategorii se pak nacházejí osoby starší 18 let. Tyto osoby jsou plně trestně odpovědné, ledaže spáchaly čin za některé z okolností vylučující protiprávnost či byl pachatel nepříčetný. Sankce za spáchání trestného činu se pak dělí na tresty a ochranná opatření.

Stropnický o trestní odpovědnosti mluví v kontextu možného zavedení aktivního volebního práva (právo volit). Zamýšlí tuto hranici ze současných 18 let snížit na 16 let (nehodnotíme, zda je o dobrý krok) s odůvodněním, že od 16 let mají lidé částečnou trestní odpovědnost. To ovšem není pravda. Jak dokládáme výše, tu mají již od 15 let.

Výzkum společnosti Behavio (rozkliknout bublinu SZ, záložka „demografie“), zveřejněný na konci srpna tohoto roku, se zaměřuje na popis volebního potenciálů jednotlivých subjektů. Oproti jiným výzkumům zveřejňuje i demografické a další charakteristiky příznivců stran a hnutí.

Pokud se podíváme na data Zelených, tak z voličů, kteří zvažují právě podporu této strany (resp. jsou pro ni rozhodnuti), je 64 % žen.

TNS AISA ve spolupráci s Českou televizí spolupracuje na projektu Trendy Česka, který mapuje volební preference a názory respondentů na klíčová témata ve společnosti. V jednom ze svých výzkumů přišli s tvrzením, že pohlaví hraje jen minimální roli, výrazný rozdíl je skutečně u Strany zelených, kterou podporují více ženy.

V Senátu, tedy v horní komoře Parlamentu České republiky, je v současné době sedm senátorů, kteří byli v určité podobě zvoleni s podporou Strany zelených.

Jedná se o Matějem Stropnickým zmíněného Petra Orla zvoleného v roce 2016 a o senátora Václava Lásku zvoleného v roce 2014. Ten v současné době však již není členem Strany zelených. Zbylými senátory zvolenými s podporou Strany zelených jsou Václav Hampl, Ladislav Kos, Libor Michálek, Jitka Seitlová a Eliška Wagnerová.

Dodejme, že Zelení nemají v Senátu ustaven vlastní klub.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, podle údajů (.pdf, str. 18, tabulka důchod starobní sólo) České správy sociálního zabezpečení pobírá polovina důchodců důchod ve výši nižší než 11 344 Kč. Podrobné statistiky o počtu lidí pobírajících určitou výši důchodu jsou dostupné v další části Statistické ročenky z oblasti důchodového pojištění (.pdf, str. 44).

Plat začínajícího učitele s praxí do dvou let se tabulkově opravdu pohybuje měsíčně okolo 22 tisíc korun hrubého.

Pro zajímavost lze uvést, že průměrný plat učitele v mateřské škole činí 25 064 Kč, na základní škole 29 715 Kč a na střední škole 30 065 Kč.

Matěj Stropnický má pravdu, když říká, že do ČR byla společnost Amazon „přitáhnuta“. Jednalo se totiž o jednu z 84 firem, které zde plánovaly – dle hodnotící zprávy (.pdf, str. 25) ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) – v roce 2014 investovat přibližně 40 mld. korun. Také je pravdou, že se CzechInvest podílel na investicích Amazonu v ČR ve všech následujících případech:

1) Otevření korporátní kanceláře v pražských Dejvicích, kde Amazon zaměstnává zhruba 500 pracovníků.

2) Výstavbě distribučního centra v Dobrovízi u Prahy, kde jsou momentálně zaměstnány 2 000 stálých pracovníků.

3) Otevření návratového centra s 1 000 zaměstnanci, rovněž v Dobrovízi.

Dokladem zájmu agentury CzechInvest na investicích Amazonu v ČR budiž příklad výstavby dobrovízského skladu, kdy se zástupci CzechInvestu snažili zprostředkovat setkání mezi místními obyvateli, zástupci města i investorem za účelem vysvětlení výhod plánované investice.

CzechInvest je státní příspěvkovou organizací podléhající ministerstvu průmyslu a obchodu. Tato společnost má ve své působnosti například registraci žádostí o investiční pobídky, předběžné kalkulace investičních záměrů nebo kompletní asistenci při podávání žádosti.

Více o postupu podání žádosti o investiční pobídky je možné zjistit v brožuře (.pdf) agentury CzechInvest nebo v materiálu (.doc) MPO.

Budeme předpokládat, že dostupností zdravotní péče se myslí finanční dostupnost, tedy spoluúčast pacienta. Podle dostupných dat za rok 2014 dosahují soukromé výdaje na zdravotní péči, kam je započítávána i spoluúčast pacienta, v ČR 13,2 %. Nejnižšího procenta soukromých výdajů v této oblasti dosahuje Francie (7,2 %), která je zároveň jedinou zemí EU pod 10% hranicí. V dalších sedmi členských státech se soukromé výdaje na zdravotnictví pohybují mezi 10–15 %. Mezi nimi je právě i ČR.

Můžeme se podívat i na jiné indikátory dostupnosti českého zdravotnictví. Srovnávací studie (.pdf) OECD, která mimo jiné porovnává dostupnost zdravotní péče v zemích EU podle kritérií jako počet lékařů na tisíc obyvatel,

počty lékařů v jednotlivých regionech, nedosažitelnost lékařského vyšetření z různých socioekonomických důvodů atd. Ve většině případů se ČR umístila nad evropským průměrem.

Pro zajímavost lze ještě uvést, že podle žebříčku EHCI 2015 (.pdf), který každoročně vydává Health Consumer Powerhouse, se ČR ve srovnání úrovně zdravotní péče evropských zemí umístila na 13. místě. V roce 2016 (.pdf) si ČR tuto příčku udržela.

Euro Health Consumer Index neboli EHCI hodnotí stav zdravotních systémů ve 35 evropských zemích podle 48 indikátorů v šesti kategoriích. Hodnotí se například čekací doba na plánovanou operaci, přímý přístup ke specializovanému lékaři, zda se pacient dostane k praktickému lékaři týž den, přístup k novým lékům, dostupnost zdravotní péče atd. Hodnocení probíhá v bodech, kde 1 000 bodů představuje nejvyšší možný počet.

Česká republika se umístila nejlépe ze zemí postkomunistického bloku. Za pozornost stojí i fakt, že ČR je dle EHCI dokonce hodnocena lépe než například Velká Británie, Itálie či Španělsko.

Z výše uvedených dat vyplývá, že v dostupnosti a celkovém stavu zdravotnictví je Česká republika nad evropským průměrem. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý.

V únoru 2017 předložila skupina poslanců návrh novely ústavního zákona o bezpečnosti ČR. Tato novela fakticky do zákona zakotvuje následující ustanovení:

„(3) Občané České republiky mají právo nabývat, držet a nosit zbraně a střelivo k naplňování úkolů uvedených v odstavci 2. Toto právo může být zákonem omezeno a zákonem mohou být stanoveny další podmínky jeho výkonu, je-li to nezbytné pro ochranu práv a svobod druhých, veřejného pořádku a bezpečnosti, životů a zdraví nebo pro předcházení trestným činům.“

Daná novela byla veřejně velmi diskutována zejména v souvislosti s evropskou směrnicí o držení zbraní, předkladatelé si od potenciálního přijetí návrhu slibují zachování množství i charakteru zbraní v zemi. Nakolik k tomu daná předloha vede, nehodnotíme.

Návrh prošel Poslaneckou sněmovnou, nyní jej má projednávat Senát. Média referovala o tom, že část senátorů není přijetí nakloněna. V každém případě projednávání zákona nebylo ukončeno, nebyl tedy doposud přijat a tím pádem ani neplatí, resp. není účinný. Jelikož jde o návrh ústavního zákona, je schválení ústavní většinou senátorů nezbytnou podmínkou pro přijetí tohoto opatření.

Doplnění (23. října 2017): Původní odůvodnění doplňujeme o informaci o celkové jaderné produkci, kontext a objasnění analytického postupu.

Stropnický byl moderátorem konkrétně dotázán, zda český průmysl potřebuje nový jaderný reaktor. Jeho zamítavá reakce staví na tom, že dnes se vyváží většina toho, co vyprodukuje Temelín. Nelze samozřejmě zjistit, zda energie určená na export je jaderného, tepelného či jiného původu, porovnáváme tedy množství vyrobené jaderné energie v poměru k vyvezené energii a zda lze říci, že objemově by množství té jaderné "pokrývalo" velkou většinu exportované.

Za rok 2016 bylo v Česku vyrobeno 83 302 GWh elektrické energie celkově, tedy všech druhů (.pdf, str. 7), z toho v jaderných elektrárnách je to 24 104 GWh (tamtéž, str. 5 ) a konkrétně v jaderné elektrárně Temelín pak 12 150 GWh. Na vývoz do zahraničí šlo celkově 24 791 GWh (.pdf, str. 26), tedy ještě o něco více, než je objem vyrobené jaderné energie. Jinak řečeno, jaderná energie objemově pokrývá velkou většinu vývozu energie z ČR. Tento trend, kdy export převyšuje množství vyrobené jaderné energie (tím spíše té vyrobené v Temelíně) je dlouhodobý.

Výrok označujeme jako pravdivý. Matěj Stropnický v rozhovoru poukazuje na to, že není nutná výstavba další jaderné elektrárny, protože export převyšuje výrobu elektrické energie v Temelíně.