Alexandr Vondra
ODS

Alexandr Vondra

(...) tam (v Číně, pozn. Demagog.cz) otevírají jednu uhelnou elektrárnu každé dva týdny novou.
České zájmy v Evropě: Superdebata lídrů, 10. dubna 2024
Energetika,

Tento výrok byl ověřen jako

neověřitelné

Zkrácené odůvodnění

Dostupná data a analýzy z Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší a z Global Energy Monitor pojednávájí pouze o počtu uhelných elektráren, jejichž výstavba byla v Číně povolena, nikoli o tom, kolik elektráren bylo skutečně zprovozněno.

Plné odůvodnění

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) uvádí, že prostřednictvím zákazů, příkazů a dotačních systémů v Evropě „vytváříme trh pro Čínu.“ Kritizuje tak Green Deal, neboli Zelenou dohodu pro Evropu, která si klade za cíl omezit dosavadní množství emisí skleníkových plynů vypouštěných v Evropské unii (EU). EU předpokládá, že díky přijetí jednotlivých pravidel, která s Green Dealem souvisejí, dojde do roku 2030 ke snížení emisí skleníkových plynů o 55 % ve srovnání s hodnotami z roku 1990.

Podle poslance Vondry bychom se v Evropě měli přizpůsobit zvyšujícím se teplotám. Podle jeho názoru obdobné množství emisí, které se členské státy za cenu velkých nákladů snaží limitovat, vypustí do atmosféry Čína. Tam dle něj vzniká jedna uhelná elektrárna za každé dva týdny.

Čínské uhelné elektrárny

Centrum pro výzkum energie a čistého ovzduší (CREA) v únoru 2023 publikovalo zprávu s názvem „Čína v roce 2022 povolila dvě nové uhelné elektrárny týdně“ (.pdf). Jedná se o nezávislou neziskovou organizaci, která je zaměřená na odhalování trendů, příčin, řešení a zdravotních dopadů souvisejících se znečištěním ovzduší. Organizace čerpala z dat Global Energy Monitor (GEM), americké nevládní organizace, která zpracovává a analyzuje mezinárodní údaje o energetické infrastruktuře.

Podle této analýzy čínské orgány v roce 2022 zrychlily povolování a výstavbu nových uhelných elektráren, ve které dosáhly nejvyšší úrovně od roku 2015 (.pdf, str. 2). Kapacita uhelných elektráren ve výstavbě byla za rok 2022 šestkrát větší než ve zbytku světa dohromady (str. 2).

Celkem Čína odsouhlasila projekty s celkovou kapacitou 106 gigawattů (GW), přičemž jeden GW je ekvivalentem jedné velké uhelné elektrárny (.pdf, str. 1). Velikost a kapacita uhelných elektráren se ale liší, v reportu CREA vydaného v únoru roku 2023 stojí, že se v Číně za rok 2022 konkrétně jednalo o povolení výstavby 168 uhelných bloků v 82 elektrárnách, což je podle CREA ekvivalent dvou velkých uhelných elektráren týdně.

Expandování uhelných elektráren v Číně pokračovalo i v roce 2023. Podle odhadu CREA sice Čína ve zmíněném roce nově povolila vybudování uhelných elektráren o kapacitě 114 GW, zahájila ale výstavbu elektráren o celkové kapacitě pouze 70 GW (.pdf, str. 1). Podle GEM se více než 95 % uhelných elektráren, jejichž výstavba započala v roce 2023, nachází právě v Číně. Ta tak zachovala tempo povolování výstavby z roku 2022.

V Číně se k lednu 2024 nachází 1155 uhelných elektráren, přičemž dalších 332 je ve stádiu povolení nebo se již buduje. Pro srovnání – na světě je v provozu dohromady 2 438 uhelných elektráren, v Číně tedy najdeme téměř polovinu z nich.

Na druhou stranu v zemi dochází také k velké odstávce uhelných elektráren. Od roku 2000 již odložila nebo přerušila výstavbu uhelných elektráren či odstavila do té doby fungující elektrárny o celkovém výkonu 775 GW. Většinou se jednalo o elektrárny, které vypouštěly největší množství emisí oxidu uhličitého na megawatthodinu (MW).

Čína a obnovitelné zdroje

Čína také býváoznačována za lídra v instalaci obnovitelných zdrojů energie. Například kapacita solární energie v Číně v prvním čtvrtletí roku 2023 dosáhla více než ve zbytku světa dohromady. Budování nových uhelných elektráren tak země zdůvodňuje snahou zajistit „podpůrnou“ kapacitu pro zajištění integrace a stability sítě obnovitelných zdrojů energie (.pdf, str. 2–3). Např. vlna veder a sucha v roce 2022 vedla k poklesu zásobovacích kapacit vodních elektráren a nedostatku energie. Právě to znovu odstartovalo zájem o schvalování uhelných elektráren.

Nové uhelné elektrárny podle GEM vznikají především v regionech, které jsou v růstu výroby čisté energie opožděné (.pdf, str. 2–3). Většina nových míst, kde se projekty realizují, má navíc velké množství uhelné energie na „podporu“ stávajících a plánovaných větrných a solárních elektráren. To je problémem země – ačkoliv je celková energetická kapacita Číny dostatečná k pokrytí poptávky, neefektivní síť nedokáže dodávat elektřinu do míst potřeby, a to zejména přes hranice jednotlivých provincií, což podporuje výstavbu dalších elektráren.

Závěrečné hodnocení

Dostupná data a analýzy z CREA a GEM hovoří pouze o počtu uhelných elektráren, jejichž výstavba byla v Číně povolena. Za rok 2022 to konkrétně bylo 82, což je podle CREA ekvivalent dvou velkých uhelných elektráren týdně. Samotná výstavba ovšem neznamená, že ve stejném období došlo i ke zprovoznění elektráren. Ani z jiných veřejně dostupných zdrojů se nám nepodařilo zjistit, kolik elektráren bylo v Číně otevřeno. Z těchto důvodů hodnotíme výrok Alexandra Vondry jako neověřitelný.

Výrok jsme zmínili

Kam kráčíš, Green Deale?

České zájmy v Evropě: Superdebata lídrů, 10. dubna 2024

V superdebatě na CNN Prima News diskutovali lídři kandidátek pro nadcházející volby do Evropského parlamentu. Jedním z probíraných témat byla i budoucnost Green Dealu neboli Zelené dohody pro Evropu. V naší nové analýze se dočt...