Veřejné dokumenty mylně označeny za výsledek úniku informací

Článek se, po představení údajného útoku hackerů, věnuje datům publikovaným na webové stránce nazvané „How Bad is My Batch“. Ta srovnává šarže vakcinačních látek, související nežádoucí reakce a případně úmrtí. Nejde však o žádné tajné dokumenty. Samotná webová stránka uvádí jako zdroj dat veřejnou databázi VAERS (systém hlášení nežádoucích účinků vakcín).

VAERS je programem amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) a Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Má za cíl sbírat data o nežádoucích událostech spojených s vakcínami v USA. Zároveň, jak je uvedeno na webu VAERS, nežádoucí události nemusejí mít příčinnou souvislost s očkováním. To potvrdilo i samotné CDC: „Hlášení nežádoucích událostí po očkování do systému VAERS, a to včetně úmrtí, nemusí nutně znamenat, že vakcína způsobila zdravotní potíže.“

Článek dále odkazuje na dokument (.pdf) FDA, který byl materiálem k zasedání uskutečněnému 10. prosince 2020 ohledně povolení nouzového použití vakcíny Pfizer-BioNTech. Z dokumentu má vyplývat, že s každou další dávkou vakcíny jsou vedlejší účinky horší. Údaje, se kterými článek operuje, skutečně pocházejí z oficiální publikace (.pdf, str. 35–36) FDA. V materiálu je zveřejněna tabulka ukazující frekvenci nežádoucích reakcí do sedmi dnů po podání první a druhé dávky vakcíny ve srovnání s placebem. Tyto symptomy odpovídají vyžadované reaktogenitě, kdy jde o krátkodobé, nepříjemné reakce jako je bolest v místě vpichu, bolest hlavy, únava, zvýšená teplota, zimnice apod., které odrážejí imunitní reakci. Ani tento dokument pak není výsledkem útoku hackerů, nýbrž oficiální publikací FDA k příležitosti schůze poradního výboru pro vakcíny a související biologické produkty.

Poslední dokument (.pdf) uvedený v článku se nazývá „Kumulativní analýza hlášení postautorizačních nežádoucích událostí vakcíny”. V námi ověřovaném článku je tato analýza zmíněna ve spojitosti s nežádoucími událostmi zvláštního zájmu (AESI), jako jsou anafylaktické reakce, srdeční problémy a další. Článek tvrdí, že tyto nebezpečné zdravotní potíže mají být procentuálně častější, než je statistická pravděpodobnost úmrtí na covid. Takový závěr ale nenajdeme v citované analýze ani ve veřejně dostupných datech. 

Celkový počet nahlášených zdravotních problémů v uvedeném dokumentu je 42 086, nicméně pouze 25 379 bylo potvrzeno lékařskou cestou (.pdf, str. 6). Údaje jsou přitom z období od 1. prosince 2020 do 28. února 2021, kdy bylo jen v EU a USA podáno celkem 67,8 milionu dávek vakcíny společnosti Pfizer. Ve stejné době došlo globálně k 1,1 milionu úmrtí na covid-19 z 49 milionů případů onemocnění (data projektu Worldometer, lineární grafy). Tyto údaje nejsou úplné a jejich srovnání není bezproblémové. Přesto je zřejmé, že zatímco vážnější nežádoucí události byly hlášeny řádově v setinách procent případů, úmrtí na covid-19 byla mnohonásobně častější, se smrtností v jednotkách procent.

Ani tento dokument pak není výsledek práce hackerů, nýbrž byl zveřejněn na základě žádosti podle amerického zákona o svobodném přístupu k informacím (FOIA), kterou v září 2021 podala organizace Public Health and Medical Professionals for Transparency (PHMPT). Organizace žádala FDA o informace k procesu schválení vakcíny společnosti Pfizer. Dokument zároveň konstatuje (.pdf, str. 28) že výskyty AESI „nevzbuzují nové bezpečnostní problémy”, že vakcína společnosti Pfizer-BioNTech je bezpečná a že její přínosy převažují nad riziky.

Námi ověřovaný článek na FB tedy nesprávně přisuzuje hackerům původ dokumentů, které byly ve skutečnosti veřejně publikovány americkými úřady. Zároveň tyto dokumenty dezinterpretuje a uvádí smyšlené závěry o výskytu nežádoucích účinků, které v materiálech nenalezneme. V rámci naší spolupráce se společností Facebook jsme tak článek označili jako nepravdivý.