Přehled ověřených výroků

Andrej Babiš v novoročním projevu Fialovu kabinetu vyčítá, že občanům zrušila některé daňové výhody. Přitom si ale podle něj vláda během svého působení výrazně zvýšila platy, přičemž tento růst podpořili politici vládních stran. Dodává, že zvyšování platů má ještě pokračovat.

Platy představitelů státní moci a dalších politiků

Platy ústavních i dalších soudců se odvíjejí od platové základny, která se počítá vynásobením průměrné mzdy za předloňský rok a zákonem určeného koeficientu, který činí 2,822 (.pdf, str. 61–⁠⁠⁠⁠⁠⁠62 z 1312). Platová základna představitelů státní moci se od roku 2024 odvíjí od výše platů soudců.

Platovou základnu pro poslance určuje vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí. Členům dolní komory poté náleží plat, který se odvíjí z této platové základny koeficientem ve výši 1,08. Koeficient se pak dále zvyšuje podle toho, jaké funkce poslanci zastávají. Vedle tohoto základního platu mají poslanci nárok i na náhrady, např. na reprezentaci, cestování nebo na stravné (.pdf).

Vývoj platu politiků

Poslanecká sněmovna za vlády Andreje Babiše schválila zmrazení platů představitelů státní moci pro rok 2021 kvůli ekonomické situaci, kterou způsobila pandemie covidu-19. Platy politiků tak zůstaly stejné jako v roce 2020 (.pdf, str. 5–6). Nezvedly se ani následující rok, kdy vládu převzal kabinet Petra Fialy. Sněmovna totiž zmrazení platů schválila v lednu 2022 v rámci úsporných opatření (.pdf, str. 5). Od roku 2020 až do konce roku 2022 tak základní plat premiéračinil 243 800 Kč, ministrů 173 200 Kč a poslanců 90 800 Kč.

Platy už se dále nezmrazovaly a od ledna 2023 skokově vzrostly téměř o 13 %, což souviselo právě s předchozím dlouhodobým zmrazením. Díky tomu si premiér přilepšil o 31 tisíc Kč, ministři o 22 100 Kč a řadoví poslanci o 11 600 Kč. Fialův kabinet tedy k dalšímu zastavení růstu platů politiků nepřistoupil, což ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka zdůvodňoval tím, že jsou jejich platy navázané s platy soudců a státních zástupců. Ti proti zmrazení dříve protestovali.

Na základě konsolidačního balíčku, který během roku 2023 prosadila Fialova vláda, se koeficient pro výpočet platu soudců snížil ze 3 na výše zmíněných 2,822. Jak jsme popsali výše, platová základna představitelů státní moci je od roku 2024 navázána právě na výši platů soudců a kvůli těmto změnám se tak pro rok 2024 de facto zastavil i růst platu politiků. Premiérovi a předsedům Sněmovny a Senátu se plat zvedl pouze o sto korun, zatímco plat ministrů a poslanců zůstal stejný.

Co se týče růstu platů poslanců a dalších ústavních činitelů na rok 2025, podle původního plánu Fialova kabinetu měly vzrůst od ledna o téměř 14 %. Vláda růst obhajovala rozhodnutím Ústavního soudu (ÚS), který ovšem rozhodoval o ústavnosti změn v platebních podmínkách pro soudce, a nikoliv pro politiky. ÚS totiž v květnu 2024 shledal, že snížení koeficientu pro výpočet platové základny z trojnásobku na 2,822násobek průměrné mzdy nebylo řádně odůvodněno. Vláda nakonec navrhla nižší růst platů, konkrétně zvýšení o 6,9 %.

Parlament ke dni zveřejnění Babišova projevu tento vládní návrh na růst platů o necelých 7 % zatím neschválil. Návrh pouze prošel prvním a druhým čtením ve Sněmovně a ke dni zveřejnění Babišova projevu čekal na stanovisko Rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny. Opozice už na podzim 2024 zablokovala zrychlené projednání, o které usilovaly strany vládní koalice. Jednání o návrhu tak měli poslanci na programu až v polovině ledna 2025 (.pdf).

V případě schválení by politikům vzrostly platy o přibližně 7 až téměř 20 tisíc Kč. Nejvíce by si polepšil premiér a předsedové parlamentních komor, kterým by plat vzrostl právě o necelých 20 tisíc Kč. Členům vlády by se pak platy zvýšily takřka o 14 tisíc Kč, zatímco řadovým poslanců zhruba o 7 tisíc Kč.

Zmíněný vládní návrh počítá také s návratem k výpočtu platu soudců na základě trojnásobku průměrné mzdy (.pdf, str. 2 z 24), ovšem až od roku 2026. Zvýšení soudcovských platů by tedy znamenalo, že v roce 2026 by politikům a dalším ústavním činitelům vzrostly platy o 13,6 %.

Náhrady poslanců

Kromě základních platů se zvyšovaly i paušální náhrady. Např. víceúčelová paušální náhrada, u které má každý poslanec nárok na nejméně 40 % platové základny, v roce 2022 představovala minimálně zhruba 33 600 Kč. O rok později už nejmenší paušální náhrada vzrostla na 38 tisíc Kč.

Závěr

V roce 2022, tedy v prvním roce Fialovy vlády, platy kvůli prosazenému zmrazení zůstaly na stejné úrovni jako v roce 2021. Platy se zvýšily pouze dočasně v lednu 2022. Mezi rokem 2022 a 2023 už ale došlo k nárůstu platů poté, co se je vláda rozhodla dále nezmrazovat. Předsedovi vlády stoupl plat o 31 tisíc Kč, ministrům o 22 100 Kč a řadovým poslancům o 11 600 Kč. Pro rok 2024 zůstaly platy kvůli změnám v konsolidačním balíčků na stejné výši, pouze premiér (a předsedové obou parlamentních komor) si polepšili o sto korun.

Na rok 2025 vláda navrhla zvýšení platů politiků o necelých 7 %. V případě definitivního schválení návrhu by se premiérovi zvýšil plat o necelých 20 tisíc Kč, ministrům takřka o 14 tisíc Kč a poslancům cca o 7 tisíc Kč. V porovnání s posledním rokem Babišovy vlády by tak jejich platy skutečně vzrostly o desítky tisíc korun. Vládní návrh navíc počítá s tím, že se od roku 2026 budou platy soudců odvíjet od trojnásobku průměrné mzdy, čímž by platy politiků vzrostly o 13,6 %. Výrok Andreje Babiše z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se ve svém novoročním projevu zaměřoval mj. na ekonomickou situaci v České republice a kritizoval některé z kroků vlády Petra Fialy. Negativně hodnotí mimo jiné zrušení některých slev na dani a navrhované zvýšení koncesionářských poplatků. Mluví přitom o částce, o kterou si podle něj budou muset domácnosti za televizi a rozhlas nově připlatit.

Poplatky pro ČT a ČRo

Výši koncesionářského poplatku pro Českou televizi (ČT) i Český rozhlas (ČRo) upravuje zákon o rozhlasových a televizních poplatcích. V současné době je poplatek stanoven na 135 korun měsíčně za televizi a 45 korun měsíčně za rozhlas. Tyto poplatky u ČT i ČRo tvoří většinu jejich příjmů, jelikož nemohou mít takové zisky z reklam jako komerční televize.

Návrh novel zákona o České televizi, o Českém rozhlasu a rozhlasových a televizních poplatcích (.pdf) předložila vládní koalice Sněmovně v červnu 2024, kdy jej prezentoval ministr kultury Martin Baxa (ODS). Návrh mj. obsahuje zvýšení koncesionářských poplatků, a to o 15 korun u ČT a o 10 korun u ČRo. Měsíčně by tedy dle návrhu poplatky činily 150 korun za televizi a 55 korun za rádio (.pdf, str. 15 ze 164). Za rok by tak domácnosti na koncesionářských poplatcích zaplatily 2 460 korun, zatímco dnes tato částka činí 2 160 korun.

V červenci minulého roku začala návrh projednávat Poslanecká sněmovna. Návrh prošel prvním čtením, kdy poslanci vládních stran kromě Michaely Opltové (STAN) a tří zástupců ODS podpořili ukončení rozpravy a naopak všichni kromě tří poslanců ODS hlasovali proti zamítnutí návrhu.

Poslanci o návrhu znovu jednali v prosinci 2024, a to ve druhém čtení. Obecná rozprava tehdy trvala skoro šestnáct hodin, a vládní koalice proto prosadila hlasování v pevně stanovený čas. Konec rozpravy podpořili všichni přítomní poslanci vládních stran, pouze zástupci opozičních hnutí ANO a SPD hlasovali proti. Návrh tedy prošel druhým čtením. O definitivní podobě návrhu má Sněmovna jednat nejdříve ve druhé polovině ledna.

Vládní koalice původně počítala se zavedením nové výše poplatků od ledna 2025. Dle slov poslance Marka Bendy (ODS) se schválení do konce roku 2024 nepovedlo kvůli obstrukcím ze strany opozice. Ministr kultury Baxa předpokládá, že k růstu poplatků dojde v první polovině roku 2025.

Závěr

Pokud by došlo k úplnému schválení vládního návrhu, který zvýší měsíční koncesionářský poplatek na 150 korun za Českou televizi a 55 korun za Český rozhlas, vyšplhaly by se poplatky na 2 460 korun za rok. Celkově by si tak domácnosti připlatily o 300 korun více oproti současnému stavu. Jelikož předseda hnutí ANO Babiš svým výrokem vyvolává dojem, že je rozdíl mezi nynější a zvýšenou částkou markantnější, hodnotíme jeho výrok jako zavádějící.

Školkovné

Jako školkovné se označovala sleva na dani, která umožňovala rodičům odečíst z daní náklady spojené s umístěním dítěte do předškolního zařízení. Roční strop slevy odpovídal měsíční minimální mzdě, v roce 2023 si tak bylo možné snížit daň až o 17 300 Kč. Zrušení školkovného bylo součástí vládního konsolidačního balíčku (.pdf, str. 226, 390 z 1312), který Parlament schválil na podzim 2023.

Ministerstvo financí tento krok zdůvodňovalo tím, že slevu uplatňovaly zejména středně a vysokopříjmové skupiny obyvatel s dostatečně vysokým základem daně. Lidé s nízkými příjmy podle ministerstva naopak slevu zpravidla nevyužívali, protože jejich základ daně byl příliš malý. Vypočtenou daň z příjmu totiž u nich zcela pokryla už základní sleva na poplatníka a školkovné si tak neměli z čeho odečíst.

Sleva na manželku/manžela

Prostřednictvím konsolidačního balíčku z roku 2023 došlo také k úpravě slevy na manželku či manžela. Podle dřívějších pravidel mohl tuto daňovou úlevu využít člověk, jehož manžel (nebo registrovaný partner) měl příjmy nižší než 68 000 Kč ročně. Od roku 2024 ale vláda přidala novou podmínku, podle které slevu mohou čerpat pouze rodiče dítěte do věku tří let (.pdf, str. 226 z 1312). Sleva na manželku tedy sice stále existuje, Fialův kabinet ale její čerpání omezil.

Závěr

Vláda Petra Fialy zrušila školkovné, tedy daňovou slevu na umístění dítěte do předškolního zařízení. V případě slevy na manželku sice nedošlo k úplnému zrušení, nově ji ale mohou využívat jen rodiče dětí do tří let. Rodičům starších dětí tak Fialův kabinet skutečně „sebral“ možnost tuto slevu uplatnit. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Snížení valorizace důchodů

Výši důchodů v České republice ovlivňuje valorizace, která je ukotvena v zákoně o důchodovém pojištění. Na základě zákona se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna, přičemž jejich zvýšení se odvíjí od růstu spotřebitelských cen (tedy inflace) a růstu mezd.

Zákon také dříve stanovoval podmínky pro valorizaci penzí v mimořádném termínu. K té se přistupovalo v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn při předchozí valorizaci. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se přitom navyšovala o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

K překročení dané 5% hranice došlo v lednu roku 2023 (.pdf, str. 1). Podle zákona proto po pěti měsících, tedy v červnu, měla být navýšena procentní výměra o plný nárůst cen. Index spotřebitelských cen domácností důchodců se za období, z něhož měla červnová valorizace vycházet, konkrétně zvýšil o 11,5 % (.doc, str. 1). Podle daných pravidel se proto měl průměrný důchod celkově navýšit o 1 770 Kč.

Vláda však způsob výměry důchodů změnila, a to tak, že se procentní výměra všech důchodů při mimořádné valorizaci v červnu 2023 zvýšila o 400 Kč a o 2,3 %. Dohromady tak navýšení v průměru odpovídalo jen 760 Kč, což je o 1 010 Kč méně, než jaký měl být nárůst podle dřívějších pravidel. Opozice s touto změnou zákona nesouhlasila, a podala k Ústavnímu soudu návrh o zrušení tohoto zákona, který však Ústavní soud v lednu 2024 zamítl.

Kromě toho Fialův kabinet také změnil způsob výpočtu u pravidelné valorizace důchodů. Vláda Poslanecké sněmovně v květnu 2023 předložila návrh novely zákona o důchodovém pojištění, který tento výpočet upravil (.pdf, str. 10, 14–15 z 48). Návrh byl následně schválen, a novela tak vstoupila v účinnost 1. října 2023. Od začátku minulého roku se kvůli ní do řádné valorizace promítá pouze třetina růstu reálných mezd, nikoliv polovina (.pdf, str. 4 z 48), jako tomu bylo doposud. I nadále se ovšem započítává celá inflace.

Další změnou, kterou vláda v novele prosadila, je nahrazení mimořádné valorizace dočasným příspěvkem. Ten zohledňuje růst cen z 60 % (.pdf, str. 15 z 48). Podobně jako za starších pravidel se bude vyplácet v situacích, kdy růst cen přesáhne hranici 5 %. Důchodci ho budou dostávat jen do konce roku, než dojde k řádné valorizaci penzí.

Úprava výpočtu důchodu

Vládní důchodová reforma schválená na konci roku 2024 upravuje způsob výpočtu procentní výměry důchodu. Podle dosavadního zákona o důchodovém pojištění se za každý celý rok pojištění připočítalo 1,5 % do tzv. výpočtového základu. Namísto toho se tato hranice bude od roku 2026 postupně snižovat o 0,005 % za rok, dokud se nedostane na hodnotu 1,45 % po roce 2034.

Novela zároveň pozměňuje způsob, jakým se samotný výpočtový základ tvoří. Vliv na velikost tohoto základu mají tzv. redukční hranice. Ty určují, jak velká část z vyměřovacího základu, jednoduše řečeno výdělků, se do výpočtového základu počítá. Existují dvě redukční hranice. První hranice odpovídá 44 % průměrné mzdy aktuálního roku. Do důchodové reformy se 100 % z výdělku, který pod tuto hranici spadal, započítávalo do výpočtového základu. Druhá hranice odpovídá 400 % průměrné mzdy a výdělky spadající mezi tyto hranice se do výpočtového základu započítávaly pouze z 26 %. Výdělky nad druhou hranicí se pak nezapočítávaly vůbec.

Důchodová reforma upravuje výdělky spadající do první redukční hranice. Ty se již do výpočtového základu nebudou započítávat ze 100 % , ale namísto toho se od roku 2026 budou každý rok snižovat o 1 % a od roku 2035 se budou započítávat jen z 90 %. Tato úprava, spolu s postupným snižováním váhy let pojištění na 1,45 % za každý rok, má za cíl zpomalit růst nově přiznávaných důchodů (.pdf, str. 65-67 z 330).

Zvýšení věku odchodu do důchodu
 

Nově schválená důchodová reforma rovněž zavádí zvýšení zastropování důchodového věku. Věk odchodu do důchodu, který byl dříve zastropován na 65 let, se nyní bude postupně dále zvyšovat, a to každoročně o jeden měsíc. Růst se zastaví u lidí narozených v roce 1989, kteří dosáhnou důchodového věku ve svých 67 letech.

Podle původního návrhu důchodové reformy neměl být odchod do důchodu zastropován a měl se odvíjet od naděje na dožití. V září 2024 předložila skupina koaličních poslanců v čele s Jiřím Navrátilem (KDU-ČSL) pozměňovací návrh o zastropování důchodového věku na 67 let (.docx). Důchodová reforma byla schválena spolu s tímto pozměňovacím návrhem (.pdf, str. 6).

Závěr

Vláda Petra Fialy skutečně podnikla kroky vedoucí ke zpomalení růstu důchodů. V roce 2023 přistoupila k úpravám mimořádné i pravidelné valorizace, na základě vládou prosazené důchodové reformy z konce roku 2024 pak došlo ke zpomalení růstu důchodů skrze změnu výpočtu výpočtového základu. Součástí reformy bylo i zmíněné zvýšení důchodového věku na 67 let, které se bude týkat lidí narozených po roce 1988. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý.

Ve svém vánočním projevu premiér Petr Fiala uvedl, že se dle něj v uplynulém roce sice podařilo překonat vysokou inflaci, ale že to neznamená, že by se ceny vrátily na úroveň doby před pandemií covidu‑19. Vyzdvihl proto důležitost dalšího růstu reálných mezd. Ty se dle jeho slov v roce 2024 zvýšily o 5 %.

Reálné mzdy v roce 2024

K datu Fialova projevu Český statistický úřad (ČSÚ) souhrnná data týkající se celoročního nárůstu mezd ještě nezveřejnil, stejně tak ani statistiky mezd týkající se posledního čtvrtletí roku 2024. Zaměříme se proto na jeho předběžná data za první tři čtvrtletí. Zpřesněné údaje plánuje ČSÚ publikovat až v březnu 2025 (.docx, str. 2).

Reálná mzda je nominální mzda upravená o míru inflace, díky čemuž odráží skutečnou kupní sílu – tedy množství zboží, které lze za nominální mzdu skutečně pořídit.

ČSÚ zveřejnil celkem tři čtvrtletní zprávy týkající se reálných mezd za rok 2024. V prvním čtvrtletí došlo podle jeho dat k nárůstu reálných mezd o 5,1 %, ve druhém o 3,9 % a ve třetím o 4,6 % (.xslx). Všechna tato období jsou porovnávána se stejnými čtvrtletími v předchozím roce. Za první tři kvartály v roce 2024 došlo souhrnně k nárůstu reálných mezd o 4,5 %.

Závěr

Český statistický úřad k termínu Fialova projevu zveřejnil pouze předběžná data za první tři kvartály roku 2024. Podle nich v prvním čtvrtletí vzrostla reálná mzda o 5,1 %, v dalších dvou byl růst o něco nižší. Za sledované období vzrostly reálné mzdy souhrnně o 4,5 %. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Moderátorka se ministra zahraničí Jana Lipavského ptá na jeho listopadovou návštěvu Ukrajiny a na důvod, kterým si vysvětluje, že jako jediný z vysoce postavených západních politiků navštívil summit iniciativy Obilí z Ukrajiny. Lipavský odpovídá, že možným důvodem jsou podle něj bezpečností rizika spojená s cestou do Kyjeva. Zároveň zmiňuje, že summitu se osobně zúčastnil evropský komisař pro zemědělství a další státníci na konferenci vystoupili alespoň skrze videohovor.

Obilí z Ukrajiny

Humanitární program Obilí z Ukrajiny spustil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v listopadu 2022 na prvním Mezinárodním summitu k potravinové bezpečnosti. Cílem iniciativy je překonat humanitární a ekonomické následky, které válka na Ukrajině způsobila ve státech Afriky a Asie. Ukrajina totiž patří k největším světovým producentům obilí a země závislé na jejích dodávkách jsou kvůli přetrvávajícímu konfliktu ohroženy nedostatkem potravin. 

Dne 23. listopadu 2024 proběhl v Kyjevě již třetí Mezinárodní summit k potravinové bezpečnosti. Účastnili se jej nejvyšší ukrajinští představitelé a kromě Jana Lipavského na summit přijel také tehdejší evropský komisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski. Ze zahraničních hostů se osobně zúčastnila ještě náměstkyně litevského ministra zemědělství a zvláštní zástupci z ministerstev Belgie a Řecka. Online nebo skrze videozdravice vystoupili také švýcarská prezidentka Viola Amherd, estonský prezident Alar Karis nebo ministr zahraničí Rumunska i zástupci některých dalších zemí, např. Finska nebo Lucemburska.

Závěr

Třetího mezinárodního summitu iniciativy Obilí z Ukrajiny se osobně zúčastnil tehdejší eurokomisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski. Kromě toho řada zahraničních státníků na summitu vystoupila formou online přenosu. Výrok Jana Lipavského tedy hodnotíme jako pravdivý.

Ministr zahraničí Jan Lipavský reagoval na otázku, jestli Česko po vzoru skandinávských zemí neplánuje vydávat brožury s doporučeními, co by občané měli dělat v případě rozšíření rusko‑ukrajinské války do dalších států. Podle Lipavského by tato otázka měla směřovat spíše na Ministerstvo obrany, zároveň ale dodal, že Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) také „pracuje na informování občanů“ a snaží se poukazovat na ruskou propagandu. Jako příklad uvádí vydání tzv. Prokremelských pohádek a pořádání veřejných diskuzí s diplomaty.

Prokremelské pohádky

Ministerstvo zahraničí se svou kampaní nazvanou Prokremelské pohádky začalo v lednu 2024 na sociálních sítích a postupně ji rozšiřovalo o další texty. V říjnu 2024 nakonec vydalo ucelenou publikaci (.pdf) se stejným jménem, ve které kolektiv autorů z MZV reaguje na výroky ruské propagandy. Podle předmluvy je cílem poukázat na nepravdivá ruská tvrzení a vyvracet dezinformace nevšední formou (str. 4). Celá publikace je rozdělena podle témat, která pojednávají například o Severoatlantické alianci nebo invazi vojsk Varšavské smlouvy z roku 1968 (.pdf, str. 22–36).

Pro veřejnost je publikace dostupná v digitální verzi (.pdf), v tištěné formě vzniklo 80 neprodejných kusů. Jeden z nich Lipavský předal např. ukrajinskému prezidentu Volodymyru Zelenskému při listopadové návštěvě Kyjeva. Celkové náklady na vytištění Prokremelských pohádek byly podle vyjádření ministerstva 45 tisíc korun.

Veřejné debaty v regionech

MZV pořádá veřejné debaty s názvem „Pojďme se pobavit o Rusku“, které se věnují ruské politické scéně i tamní společnosti. První událost, o které MZV informovalo na svém facebookovém účtu, byla debata s bývalým velvyslancem v Rusku Vítězslavem Pivoňkou. Ta se konala v září v Praze. Další zářijová diskuze probíhala v Chebu (video), kde byli hlavními hosty David Stulík a Ivana Milenkovičová. Stulík je zvláštním zmocněncem pro Východní partnerství, který působí na MZV. Druhá přednášející pracovala pro zahraniční zpravodajství Českého rozhlasu v Moskvě.

V Benešově 4. listopadu 2024 proběhla další stejnojmenná diskuze, jejímž hostem byl opět někdejší velvyslanec Pivoňka. O pár dní později se v Brně uskutečnila debata o současném Rusku a jeho vlivu na Česko a o aktuální situaci na Ukrajině. Této debaty se znovu zúčastnil Vítězslav Pivoňka, kterého doplnil koordinátor strategické komunikace na Úřadu vlády Otakar Foltýn.

Poslední listopadová akce (ke dni vysílání rozhovoru) se konala v Plzni 19.  listopadu 2024. Debatujícími byli tentokrát Jakub Karfík a Václav Bartuška, oba zaměstnanci MZV. Karfík působí jako vrchní ředitel evropské sekce a Bartuška je zvláštním zmocněncem pro energetickou bezpečnost.

Závěr

Ministerstvo zahraničí letos vydalo publikaci „Prokremelské pohádky“, kde uvádí nepravdivá tvrzení ruské propagandy na pravou míru. Resort zároveň pořádal cyklus veřejných debat, jejichž hosty byli zaměstnanci MZV a opakovaně také bývalý velvyslanec v Moskvě Vítězslav Pivoňka. Výrok Jana Lipavského proto hodnotíme jako pravdivý.

Ministr zahraničí Jan Lipavský v rozhovoru reagoval na slova moderátorky, která zmiňovala, že na unijní postoj vůči Rusku a Ukrajině bude mít zásadní vliv složení nové Evropské komise. Podle názoru Lipavského přinesou „nové impulsy“ do práce Komise v oblasti bezpečnosti např. Jozef Síkela, který získal post eurokomisaře pro mezinárodní partnerství, a bývalá estonská premiérka Kaja Kallas, která se stala vysokou představitelkou EU pro zahraniční a bezpečností politiku. V závěru Lipavský dodal, že souhlasí s tvrzením předsedkyně Komise Ursuly von der Leyen, že EU musí být více geopolitická a musí se umět zasadit o bezpečnost.

„Geopolitická EU“

Ursula von der Leyen se poprvé stala předsedkyní Evropské komise v roce 2019. Už v době svého nástupu zmiňovala, že se podle ní má EU angažovat ve světě a má být „hybnou silou míru a pozitivních změn“. Evropskou komisi pod svým vedením tehdy popisovala jako „geopolitickou Komisi“. Tuto svou myšlenku opakovala i později. Ve svém projevu před europoslanci v září 2023 uvedla, že se pod jejím vedením „zrodila geopolitická unie, která podporuje Ukrajinu, vzdoruje ruské agresi, reaguje na asertivní Čínu a investuje do partnerství“.

Podobně von der Leyen mluvila i v červenci 2024, kdy europoslanci schválili její druhý mandát v čele Komise. V europarlamentu v té době řekla, že má Evropa povinnost hrát aktivní roli ve světě, zejména v sousedství EU a na Blízkém východě.

Ursula von der Leyen a bezpečnost EU

Nutnost posilování obrany EU zdůrazňovala von der Leyen např. v únoru 2024. Podle jejích tehdejších slov musí Evropa převzít odpovědnost za svou vlastní bezpečnost a začít pracovat na „evropské bezpečnostní architektuře“.

V červenci 2024 také představila dokument Volba Evropy: Politické směry pro příští Evropskou komisi 2024–2029 (.pdf). V části nazvané Nová éra evropské obrany a bezpečnosti (.pdf, str. 14–18) zdůrazňuje, že je nezbytné, aby dále pokračovala finanční, politická a vojenská podpora Ukrajiny proti „Putinově útočné válce“. Dle jejích slov jsou „nejlepší investicí do evropské bezpečnosti (…) investice do bezpečnosti Ukrajiny“ (.pdf, str. 14). Píše také o potřebě posílení partnerství a rozšíření spolupráce se Severoatlantickou aliancí (str. 14).

Von der Leyen v textu uvedla, že se práce nové Komise zaměří na budování evropské obranné unie (.pdf, str. 14). Členské státy by si podle dokumentu měly ponechat plnou odpovědnost za své jednotky a EU by měla zajistit koordinaci a posílení „průmyslové základny obrany, inovací a jednotného trhu“. Součástí tohoto snažení by mělo být také výrazné zvýšení investic. Nejenže EU musí podle von der Leyen vynakládat více prostředků na obranu, ale musí je vynakládat efektivněji a společně (.pdf, str. 15).

Von der Leyen v textu také mluvila o tom, že na rozdíl od předchozího složení Komise (.pdf, str. 6) některý z eurokomisařů dostane na starost přímo oblast obrany (.pdf, str. 14). Kandidátem na tento post eurokomisaře pro obranu se stal bývalý litevský premiér Andrius Kubilius, který byl do této funkce později skutečně zvolen. I v jeho pověřovacím dopise von der Leyen vyzdvihla důležitost vytvoření opravdové evropské obranné unie (.pdf, str. 5–6).

Závěr

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen v minulosti několikrát mluvila o tom, že EU má podle ní hrát aktivní roli ve světě a Evropskou komisi pod svým vedením označovala za „geopolitickou Komisi“. Kromě toho také uváděla, že je nezbytné, aby Evropa převzala odpovědnost za vlastní bezpečnost a vytvořila „evropskou obrannou unii“. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Ministr zahraničí Jan Lipavský v rozhovoru reaguje na dotaz moderátorky, zda je podle něj Evropská unie následkem války na Ukrajině sjednocenější. Odpovídá, že se sjednotit dokázala, ale že je zároveň mnoho věcí, které se jí nedaří prosadit kvůli tomu, že je některé státy blokují. Jako příklad uvádí společnou vojenskou pomoc, které tímto způsobem brání Maďarsko.

Blokování finanční podpory

Maďarsko přistupovalo k možné vojenské podpoře napadené Ukrajiny zdrženlivě již od samého počátku válečného konfliktu. Maďarský premiér Viktor Orbán i ministr zahraničí Péter Szijjártó během prvních dnů války uváděli, že země Ukrajině nebude posílat zbraně a zároveň ani nedovolí členským státům EU zbraně na Ukrajinu přes své území dovážet.

Odmítavý postoj Maďarska se později projevil i během společných hlasování. Maďarská vláda blokovala finanční pomoc Ukrajině například v prosinci 2022, kdy vetovala podpůrný balíček, který měl Ukrajině poskytnout půjčku na následující rok v celkové hodnotě 18 miliard eur. Cílem této pomoci bylo zajistit systematickou finanční podporu Ukrajiny na obnovu válkou poničené kritické infrastruktury. Maďarsko však nakonec balíček schválilo výměnou za snížení objemu zmražených peněz z kohezních fondů EU, které se komise rozhodla Maďarsku blokovat kvůli porušování zásad právního státu.

Další pomoc Maďarsko blokovalo i během roku 2023. Odmítalo například schválit 500 milionů eur pro ukrajinské ozbrojené síly v rámci tzv. Evropského mírového nástroje (EPF), který vznikl v březnu 2021 a který partnerským zemím poskytuje vojenské vybavení a technickou podporu. V prosinci 2023 zahájila EU s Ukrajinou přístupové rozhovory. Tento krok Maďarsko navzdory očekávání nevetovalo, až do začátku roku 2024 však blokovalo další finanční pomoc kvůli údajné absenci kontrolního mechanismu.

Maďarsko odmítlo odsouhlasit vojenskou pomoc také například v květnu 2024. Argumentovalo tehdy obavami o práva maďarské menšiny, která podle něj na Ukrajině čelila diskriminaci.

Závěr

Od začátku ruské agrese Maďarsko v rámci EU opakovaně vetovalo finanční a vojenskou pomoc Ukrajině. Už zkraje války navíc odmítalo posílat zbraně a blokovalo jejich transport přes své území. Výrok Jana Lipavského proto hodnotíme jako pravdivý.

Ministr zahraničí Jan Lipavský rozebírá, zda se Evropa kvůli válce na Ukrajině více sjednotila. Ačkoli říká, že se částečně sjednotit dokázala, jmenuje zároveň i některé oblasti, ve kterých podle něj plošná shoda napříč EU chybí. Jako příklad uvádí český návrh, který by zakázal ruským diplomatům cestovat v Schengenském prostoru, což Unie dle Lipavského neschválila.

Český návrh

Vídeňská úmluva o diplomatických stycích z roku 1961, kterou ministr Lipavský zmiňuje, je mezinárodní smlouva, která kodifikuje (.pdf, str. 46) „základní formy vztahů mezi státy, tzn. zejména jejich bilaterální formu a podobu a dále výsady a imunity diplomatických misí a jejich personálu“. Mimo jiné vymezuje některé z funkcí diplomatické mise i podmínky, za kterých může diplomat svůj úřad zaujmout a dále zastávat. Patří sem například udělení souhlasu s výkonem funkce (tzv. agrémentu) od přijímajícího státu. Úmluva také zajišťuje diplomatům svobodu pobytu a cestování na území státu, zároveň má ovšem každý stát podle Vídeňské úmluvy právo pohyb diplomatů na svém území geograficky omezit.

Před přijetím dvanáctého sankčního balíčku podala česká vláda v listopadu 2023 návrh, aby ruští diplomaté dostávali víza a povolení pobytu, která by jim umožnila pohyb pouze v rámci přijímací země. V současné době se totiž mohou volně pohybovat v Schengenském prostoru. Důvodem tohoto návrhu jsou podle české strany obavy ze špionáže.

Pro návrh se mezi evropskými státy zatím nenašla podpora, Česká republika na jeho přijetí nicméně nadále trvá. Snažila se ho prosadit např. na jednání v Lucemburku v dubnu 2024. V červnu 2024 pak Jan Lipavský a ministři zahraničí pobaltských států, Polska, Dánska, Nizozemska a Rumunska adresovali dopis tehdejšímu šéfovi unijní diplomacie Josepu Borrellovi. K listopadu 2024 přijetí návrhu blokovalo Německo, které se obává ztráty komunikace s Moskvou. Podle informací serveru Novinky.cz se k návrhu zdrženlivě stavěla i Itálie a Rakousko.

Evropské sankce proti Rusku

V reakci na ukrajinskou agresi začala EU zavádět zejména hospodářské sankce proti Rusku již v roce 2014. Od února 2022 pak EU přijala celkem 14 balíčků sankcí, které postihují jak fyzické, tak právnické osoby. Na sankčním seznamu se nachází například ruský prezident Vladimir Putin, další vrcholní politici, vysoce postavení úředníci a příslušníci ozbrojených sil nebo významní podnikatelé podporující ruský režim. Mezi sankční opatření patří například zákaz vstupu na území EU, zmrazení majetku, ale i řada dalších postihů v oblasti dopravy, energetiky nebo obchodu.

Závěr

Česko v listopadu 2023 podalo návrh, který by ruským diplomatům zakázal volně cestovat po Schengenském prostoru. Bylo by jim tak dovoleno zůstat pouze ve státě, ve kterém působí. Členské státy EU tento návrh k listopadu 2024 nepřijaly, přičemž jeho schválení brání Německo. Výrok Jana Lipavského z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.