Přehled ověřených výroků

Prezident Petr Pavel v rozhovoru reaguje na situaci kolem ministra obrany Jaromíra Zůny, který na tiskové konferenci z 19. prosince 2025 na Pražském hradě vyjádřil podporu Ukrajině, za což následně čelil kritice ze strany vedení SPD. Pavel uvedl, že se v rámci této situace přiklonil na Zůnovu stranu. Dle svých slov upozornil, že ministr zopakoval principy, ke kterým se SPD přihlásila v roce 2022 v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.

Vyjádření Petra Pavla

Ministr obrany Jaromír Zůna na zmíněné tiskové konferenci prohlásil (video, čas 27:08), že Rusko je agresor a Ukrajina bránící se zemí. Také řekl: „My jsme se jednoznačně vyjádřili, že naše podpora Ukrajiny bude pokračovat.“ Zůna dále ocenil premiéra Andreje Babiše za dosavadní pomoc i vyjednání výjimky z ručení za evropskou půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Z jeho dalších vyjádření vyplynulo, že ČR bude pokračovat v muniční iniciativě (video, čas 37:17) na podporu Ukrajiny, a zmínil pokračování v nákupu stíhaček F-35 (video, čas 37:30).

Hnutí SPD tato slova následně kritizovalo a distancovalo se od nich. Prezident Petr Pavel svým vyjádřením z 22. prosince 2025 ministra Zůnu podpořil, když uvedl, že Zůna „neřekl nic jiného, než k čemu se sama SPD přihlásila hned po zahájení agrese v roce 2022“. Dodal, že tak podle něj není důvod k tomu, aby SPD kritizovala slova Jaromíra Zůny jakožto ministra obrany a uvažovala o jeho odvolání. Podle Pavla bylo Zůnovo vyjádření „plně v kontextu toho, co i Andrej Babiš považuje za svoji politiku ve vztahu k Ukrajině a bezpečnosti“.

Závěr

Petr Pavel se ministra Zůny skutečně zastal svými slovy z 22. prosince 2025, kdy připomněl, že SPD v roce 2022 hlasovala pro usnesení o podpoře Ukrajiny a odsouzení ruské agrese. SPD tehdy jednomyslně podpořila stanovisko Poslanecké sněmovny odsuzující ruský útok a vyzývající k poskytnutí pomoci Ukrajině. Petr Pavel tedy správně cituje svá slova, a jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Petr Pavel odpovídá na dotaz moderátora ohledně změny postoje, ke které došlo u ministra obrany Jaromíra Zůny. Pavel uvádí, že ho postup ministra zklamal, protože se s ním před jmenováním vlády shodl na základních principech týkajících se obrany a bezpečnosti. Zůna po svém jmenování do čela resortu obrany dané principy podle Pavla oznámil na tiskové konferenci na Pražském hradě, za což byl následně kritizován hnutím SPD.

Zůnovo vyjádření na tiskové konferenci

Ještě před jmenováním vlády se Jaromír Zůna 4. prosince 2025 setkal s Petrem Pavlem a následně odpovídal na dotazy novinářů na nádvoří Pražského hradu (video). Na této tiskové konferenci uvedl, že se s Pavlem shodli na „principiálních otázkách“ týkajících se směřování obrany a bezpečnosti České republiky (video, čas 0:20–1:04). Na dotazy ohledně svého postoje k válce na Ukrajině tehdy médiím detailní odpověď nedal (video, čas 8:20). „Nevím, jestli bych v této chvíli sdělil něco nového, než je oficiální (…) pozice České republiky v rámci postoje k ruské agresi na Ukrajině,“ řekl k tomu. V reakci na další otázky o pomoci Ukrajině a české muniční iniciativě (video, čas 10:20) jen obecně uvedl, že požadavek na posouzení muniční iniciativy je legitimní a že se v této věci „bude muset nalézt technické řešení dalšího postupu“. Zároveň řekl, že pomoc Ukrajině bude pokračovat, ale ještě není jisté, v jaké podobě.

Po Zůnově jmenování do funkce se 19. prosince pořádala další tisková konference, tentokrát na Ministerstvu obrany. Zůna zde odpovídal mj. na dotaz novináře ohledně výsledků summitu Evropské rady v Bruselu konaného ve dnech 18. až 19. prosince 2025 (video, čas 26:37). Na něm se lídři EU dohodli na finanční půjčce Ukrajině do výše 90 miliard eur na roky 2026 a 2027, premiér Andrej Babiš ale po summitu oznámil, že ČR nebude za tuto půjčku ručit. V reakci na tento dotaz Zůna prohlásil (video, čas 27:08): „My jsme se jednoznačně vyjádřili, že naše podpora Ukrajiny bude pokračovat, my stojíme na straně Ukrajiny. Ukrajina je země, která se brání, a agresorem je Rusko.“

Dále Zůna na konferenci uvedl, že v zásadě nikdo nezpochybňuje českou muniční iniciativu na pomoc Ukrajině a že půjde jen o to, jak pokračovat v jejím realizování (video, čas 37:17). Zároveň řekl, že o jejím osudu rozhodne vláda jako celek. Zmínil také pokračování v klíčových modernizačních projektech české armády, jako je nákup stíhaček F-35 (video, čas 37:30). Zůna o několik dnů později uvedl, že na svých výrocích trvá.

Reakce SPD

Hnutí SPD, které Jaromíra Zůnu do funkce ministra nominovalo, na jeho slova z 19. prosince reagovalo kriticky a distancovalo se od nich. Poslanec hnutí Jan Síla svolal mimořádné jednání poslaneckého klubu, jelikož Zůnovy výroky byly dle jeho názoru v rozporu s programem SPD, který mj. dlouhodobě prosazuje ukončení české vojenské a finanční pomoci Ukrajině.

Kriticky se vyjádřil také předseda PRO Jindřich Rajchl, podle kterého „nelze akceptovat to, abychom nadále poslouchali z veřejného prostoru, že jsme na straně Ukrajiny“. Zároveň svým příznivcům nabídl, že je v případě potřeby připraven převzít kterýkoli resort. Poslanec SPD Jaroslav Foldyna na sociálních sítích uvedl, že „pan ministr se trochu porouchal“.

Předseda SPD Tomio Okamura zveřejnil video, v němž své voliče ujistil, že „žádné peníze českých občanů na nákup zbraní, munice a podporu války na Ukrajině nepůjdou“. Podle Okamury (video, čas 0:39) měl ministr Zůna na tiskové konferenci pouze informativní projev, v němž popisoval situaci a východiska, která nová vláda zdědila po té předchozí. Kromě toho zmínil, že SPD kritizuje nákup letounů F-35 a stát si je nemůže dovolit (video, čas 1:29). Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala se vyjádřil podobně a na sociální síti X uvedl, že peníze českých občanů nepůjdou na prodlužování války na Ukrajině.

Závěr

Jaromír Zůna vystoupil 4. prosince 2025 na tiskové konferenci na Pražském hradě, kde řekl, že se s prezidentem Pavlem shodli na principiálních otázkách týkajících se směřování obrany a bezpečnosti ČR. Na řadu otázek ale tehdy novinářům jasnou odpověď nedal. Podrobnější informace o svých postojích uvedl až 19. prosince 2025 na konferenci na Ministerstvu obrany. Zde oznámil pokračování české podpory Ukrajině a řekl, že ČR bude v pomoci napadené zemi pokračovat. Vedení hnutí SPD následně jeho vyjádření kritizovalo a zdůraznilo svůj odmítavý postoj k další pomoci Ukrajině. Kvůli nepřesnému popisu místa tiskové konference výrok Petra Pavla hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Prezident Petr Pavel vysvětluje, proč odmítl jmenovat Filipa Turka (Motoristé sobě) ministrem životního prostředí v Babišově vládě. Uvádí, že jeho rozhodnutí vychází z dlouhodobého sledování Turkových veřejných vystoupení, výroků a kauz a že jako prezident považuje za svou roli dohlížet na dodržování ústavních principů při obsazování vysokých politických funkcí. Dodává, že zohledňuje i postoj veřejnosti, která si podle něj Turka v ministerské funkci nepřeje.

Povolební vývoj veřejného mínění 

První průzkum veřejného mínění ohledně Turka zveřejnila agentura NMS Market Research už v polovině října 2025 po volbách do Poslanecké sněmovny. Reagoval na kauzu facebookových příspěvků s rasistickým, sexistickým a homofobním obsahem, které podle Deníku N kdysi Turek zveřejňoval a později smazal.

Průzkum se dotazoval, zda by se měl Turek případně stát členem vlády nebo zastávat jinou politickou funkci. Téměř 48 % respondentů uvedlo, že by měl Filip Turek z politiky odejít. Pouze 14 % pak odpovědělo, že by se měl stát ministrem zahraničí, jak naznačovaly tehdejší spekulace.

Ministerská nominace

Filip Turek byl nakonec vládní koalicí představen jako kandidát na post ministra životního prostředí. Po zveřejnění ministerských kandidátů publikovala agentura NMS další průzkum. Podle tohoto šetření 52 % respondentů uvedlo, že si nepřeje, aby Filip Turek funkci ministra životního prostředí zastával. Průzkum zároveň hodnotil spokojenost dotázaných s jednotlivými ministerskými kandidáty, přičemž Turek skončil na posledním místě.

V prosinci byl zveřejněn také průzkum agentury Kantar CZ, v němž respondenti hodnotili, zda jsou kandidáti na určené ministerské posty vhodní. Ze všech nominantů považovala veřejnost Filipa Turka za nejméně přijatelného kandidáta, za nevhodného na post ministra ho označilo 63 % respondentů.

Situace po jmenování vlády

Petr Pavel 15. prosince 2025 jmenoval novou vládu Andreje Babiše, přičemž Filip Turek kvůli zdravotním potížím na seznamu ministrů chyběl. Prezident tak řízením ministerstva životního prostředí pověřil Petra Macinku (Motoristé sobě). Pavel Turka i nadále odmítal jmenovat. Agentura NMS ke konci prosince publikovala další průzkum, podle kterého si 59 % respondentů nepřálo, aby byl Filip Turek dodatečně jmenován ministrem. Od průzkumu ze začátku prosince se tak podíl lidí, kteří si jmenování Turka nepřejí, ještě zvýšil. Na 54 % dotázaných zároveň uvedlo, že souhlasí s postupem prezidenta při jmenování členů vlády.

Závěr

Od voleb do Poslanecké sněmovny proběhlo několik průzkumů veřejného mínění, které se zaměřily na politickou budoucnost Filipa Turka. Zatímco říjnový průzkum se vztahoval k jeho dalšímu působení v politice obecně, pozdější šetření již reagovala na konkrétní ministerskou nominaci. V průzkumech z prosince se opakovaně ukázalo, že nadpoloviční většina respondentů si nepřeje, aby Turek působil v ministerské funkci. Výrok Petra Pavla proto hodnotíme jako pravdivý.

Prezident Petr Pavel v kontextu výroku vysvětluje, proč odmítl jmenovat Filipa Turka ministrem životního prostředí v Babišově vládě. Moderátor podotýká, že například ústavní právník Marek Antoš je toho názoru, že hlava státu má povinnost ministry jmenovat, pakliže to navrhl předseda vlády. Následně se Pavla ptá, zda by Ústava v otázce jmenování ministrů neměla být upravena tak, aby byla více konkrétní. Prezident odpovídá, že prostor je v Ústavě dle jeho názoru ponechaný záměrně, a odvolává se na již zmíněného Antoše, který se podle něj vyjádřil v tom smyslu, že by jistá míra neurčitosti měla v Ústavě zůstat.

Nejmenování Filipa Turka

Petr Pavel od říjnových voleb odmítá jmenovat Filipa Turka ministrem. Názor nezměnil ani po prosincové schůzce, na které Turek před prezidentem mj. obhajoval své kauzy. Premiér Andrej Babiš nicméně později Pavlovi předal Turkovu nominaci na ministra životního prostředí. Pavel následně Babišovi poslal dopis, ve kterém vysvětlil, proč se rozhodl Turka nejmenovat. V dopisu např. stojí: „Ve svých různých vyjádřeních a jednáních opakovaně adoroval, či přinejmenším bagatelizoval jeden z nejhorších totalitních režimů 20. století, nacistické Německo, (…). Různými svými kroky opakovaně prokazoval nedostatek respektu vůči základní hodnotě právního státu“ (pdf, str. 2).

Vyjádření Marka Antoše

Ústavní právník Marek Antoš a vedoucí Katedry ústavního práva na Univerzitě Karlově se k situaci ohledně nejmenování Filipa Turka vyjadřoval už na začátku loňského prosince, kdy v rozhovoru pro Aktuálně.cz řekl, že „pokud podle Ústavy premiér navrhne někoho jmenovat do vlády, tak mám za to, že je prezident republiky v zásadě povinen takovému návrhu vyhovět“. Pro nevyhovění předsedovu vlády by podle Antoše musel existovat např. právní důvod. Ve stejném duchu se vyjádřil i v lednovém rozhovoru pro Český rozhlas Plus.

Marek Antoš Turkovo nejmenování komentoval také v podcastu Vinohradská 12, kde zopakoval, že podle jeho právního názoru nemá prezident právo bránit Turkovi, aby se stal ministrem (audio, čas 7:54). Dodává, že rozhodnutí nejmenovat některé ministry by prezidentovi poskytlo možnost spoluvytvářet vládu a poskytlo by mu blokační pravomoc vůči jejím členům (audio, čas 8:21).

Antoš však zároveň řekl, že není přívržencem toho, aby Ústavní soud o nejmenování Filipa Turka nějak rozhodl, protože jistá míra nejistoty podle něj může být při výkladu Ústavy pozitivní. Argumentuje tím, že pokud by spor vyhrál prezident, posílilo by to jeho pozici a změnil by se charakter politického systému. Pokud by naopak prohrál, došlo by dle Antoše k výraznému oslabení jeho postavení a na významu by ztratily neformální konzultace, které probíhají mezi prezidentem a předsedou vlády (audio, čas 14:44–16:20).

Závěr

Ústavní právník Marek Antoš skutečně uvedl, že dle jeho názoru je správné, že ohledně pravomocí prezidenta existuje ve výkladu Ústavy nejasnost. Případné rozhodnutí Ústavního soudu by totiž podle něj buď výrazně posílilo, nebo oslabilo postavení prezidenta, čímž by se změnil charakter českého politického systému. Výrok Petra Pavla proto hodnotíme jako pravdivý.

Prezident Petr Pavel v rozhovoru uvádí, že jedním z důvodů, proč nejmenoval Filipa Turka ministrem, jsou sympatie, které Turek vyjádřil k nacistickému režimu. Moderátor poukazuje na skutečnost, že Pavel byl před rokem 1989 členem Komunistické strany, a ptá se, zda tak jeho situace není podobná. Pavel namítá, že byl sice ve straně kvůli práci v armádě, ale k myšlenkám komunistického režimu se nikdy nepřihlásil. Naopak Turek se podle něj nedávno pochvalně vyjádřil na adresu nacistických Němců.

Výrok Filipa Turka

V rámci živého vysílání pořadu „Po žních k Turkovi“ na YouTube kanálu internetové televize V.O.X. TV z 22. února 2023, jehož hlavním tématem byl zákaz spalovacích motorů, Filip Turek při odpovědi na otázku, které země EU toto téma nejvíce prosazují, uvedl: ,,Němci jsou v tomhle nejdementnější. Tradičně, protože opravdu Německo má ten komplex z druhý světový války. A opravdu jako všichni, nebudu říkat ten vtip, že do května 45 zemřeli všichni Němci, co to mysleli vážně s Německem, ale opravdu Německo prostě je plný komunistickejch a levicovejch a progresivistickejch zelenejch vší. A to jsou prostě ti největší magoři. (…) ale Němci jsou opravdu pošahaní negramoti“ (video, čas: 37:30–38:40).

Na video později v prosinci 2025 na svém facebookovém profilu upozornila europoslankyně Danuše Nerudová (STAN).

Závěr

V živém vysílání internetové televize V.O.X. TV v únoru 2023 Filip Turek v souvislosti se zákazem spalovacích motorů uvedl, že do května roku 1945 zemřeli všichni „dobří“ Němci a že dnešní Německo je plné „komunistických a levicových vší“, které označil za největší magory, a Němce označil za „pošahané negramoty“. Výrok Petra Pavla proto hodnotíme jako pravdivý.

Prezident Petr Pavel odpovídá na dotaz moderátora, proč odmítl jmenovat Filipa Turka ministrem. Pavel uvádí, že dlouhodobě sleduje Turkovo veřejné působení, a vyjmenovává některé jeho aféry, například jeho vyjádření k volebnímu právu žen. Podle Pavla Turek nerespektuje český právní řád a Ústavu a dává ostatním špatný příklad.

Výroky Filipa Turka

V říjnu 2025 zveřejnil Deník N investigativní reportáž o smazaných facebookových příspěvcích Filipa Turka z let 2009–2021. Šlo o otevřeně rasistické, sexistické a homofobní příspěvky a narážky na nacistickou symboliku. V jednom z příspěvků píše, že „volební právo ženám byla největší chyba 20. století, jednou to lidem dojde“. Autorka článku Zdislava Pokorná také uvedla, že Turek se o ženách vyjadřoval pohrdavě i v dalších příspěvcích, označoval je za „infantilní a neschopné rozhodovat“ a stavěl je do podřízené role vůči mužům.

Filip Turek odmítl autorství nenávistných facebookových příspěvků, zpochybnil jejich pravost a kauzu označil za účelovou kampaň s cílem zabránit vzniku nové vlády. Deník N však uvedl, že má kromě screenshotů také původní URL adresy smazaných příspěvků. Snímky Deníku N poskytl motoristický novinář a Turkův bývalý kamarád Vojtěch Dobeš, který uvedl, že je ochotný jejich pravost dosvědčit policii. Samotné autorství příspěvků nemůžeme definitivně posoudit, jelikož původní příspěvky již nelze dohledat. Informace o nich vč. dalších dokladů však pocházejí z Deníku N, který např. Nadační fond nezávislé žurnalistiky hodnotí jako důvěryhodné médium splňující novinářské standardy.

Závěr

Podle reportáže Deníku N z října 2025 Filip Turek v minulosti v jednom ze svých facebookových příspěvků uvedl, že „volební právo ženám byla největší chyba 20. století“. Turek autorství tohoto příspěvku zpochybňuje, Deník N jako důkaz zveřejnil snímek obrazovky s výrokem a zároveň uvádí, že má k dispozici i původní URL adresy příspěvků. Petr Pavel se tedy odkazuje na veřejně publikované informace pocházející z legitimního zdroje a jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Marek Benda (ODS) reaguje na kritiku z úst Patrika Nachera (ANO), podle kterého se bývalá vládní koalice nechová konstruktivně a místo „věcných záležitostí“, jako je podle něj např. program aktuálního kabinetu, řeší Filipa Turka či projev Tomia Okamury. Benda uvádí, že opozice musí reagovat na výroky představitelů vládní koalice, pokud zpochybňují zahraniční a vnitřní politiku České republiky. Jako konkrétní příklad uvádí zmíněného Filipa Turka, který při cestě na Ukrajinu tvrdil, že za válku na Ukrajině může rozšiřování NATO.

Návštěva a vyjádření Filipa Turka na Ukrajině

Poslanec Filip Turek navštívil Kyjev 9. ledna 2026 jako člen delegace vedené ministrem zahraničí Petrem Macinkou. Během návštěvy Turek poskytl vyjádření novinářům a před domem poničeným ruskými drony prohlásil, že příčinou války na Ukrajině je podle něj „špatná zahraniční politika supervelmocí“ a rozšiřování NATO (video, čas: 3:08). Dále uvedl, že konflikt má více příčin, přičemž zmínil také „etnické důvody“.

Turkovy výroky vyvolaly ostrou kritiku u opozičních politiků. Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) je označila jako „slova přímo z ruské propagandy“ a bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (ODS) Turkovy výroky kritizoval jako skandální. Hnutí STAN okamžitě po incidentu vydalo prohlášení, v němž Turka obvinilo z relativizace ruské agrese a požadovalo jeho odvolání z funkcí místopředsedy zahraničního a evropského výboru Poslanecké sněmovny. Expert Motoristů sobě na zahraniční politiku Jan Zahradil se naopak Filipa Turka zastal a označil jeho tvrzení za „konstatování faktu“.

Závěr

Filip Turek navštívil Kyjev 9. ledna 2026 jako člen delegace Ministerstva zahraničí a při vystoupení u místa zasaženého ruským útokem označil rozšiřování NATO za jednu z příčin války na Ukrajině. Výrok Marka Bendy proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Patrik Nacher (ANO) v rozhovoru vysvětloval, jak se staví k žádosti soudu, aby Sněmovna vydala Andreje Babiše (ANO) k trestnímu stíhání. Kritizoval, že kauza Čapí hnízdo a téma vydání Andreje Babiše podle něj už několikrát byly součástí volební kampaně. Právě v této souvislosti zmiňuje, že byl Babiš Sněmovnou k trestnímu stíhání několikrát vydán, a zároveň uvádí, že byl dvakrát osvobozen.

Soudní rozhodnutí v kauze Čapí hnízdo

Stíhání Andreje Babiše policie spustila v roce 2017 na základě obvinění, podle kterého došlo na přelomu let 2007 a 2008 při výstavbě farmy Čapí hnízdo k dotačnímu podvodu. V kauze Čapí hnízdo nejprve došlo v září 2019 k zastavení trestního stíhání rozhodnutím dozorujícího státního zástupce Jaroslava Šarocha. Toto usnesení (.pdf) poté v prosinci 2019 zrušil tehdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, který zastavení označil za nezákonné a předčasné. Trestní řízení tak pokračovalo dále.

Po podání obžaloby se věcí od roku 2022 zabýval Městský soud v Praze jako soud prvního stupně, který v lednu 2023 vynesl první nepravomocný zprošťující rozsudek. Státní zástupce proti němu ale podal odvolání a Vrchní soud v Praze tento rozsudek ještě v roce 2023 zrušil a věc vrátil k novému projednání.

Po doplnění dokazování vydal Městský soud v Praze v únoru 2024 další zprošťující rozsudek. Ani ten však nenabyl právní moci, protože se proti němu státní zástupce znovu odvolal. Vrchní soud v Praze následně v červnu 2025 rozsudek opět zrušil a v odůvodnění uvedl, že městský soud pochybil v hodnocení důkazů.

Podle odvolacího soudu z dokazování vyplývá, že jednání Andreje Babiše a spoluobviněné Jany Nagyové naplňuje znaky trestného činu. Dle vrchního soudu totiž v dotačním řízení „účelově prezentovali společnost Farma Čapí hnízdo jako malý nezávislý podnik“, přestože si byli vědomi, že kritéria malého podniku ve skutečnosti nesplňuje. Protože odvolací soud nemůže (.pdf) dle trestního řádu rozhodnout o vině obžalovaných, bude o ní v dalším řízení znovu rozhodovat Městský soud v Praze. Ten bude tentokrát vázán závěrem odvolacího soudu, ze kterého bude muset vycházet. Odchýlit se od něj bude moci jen v případě, když se najdou nové důkazy, které by výsledky rozhodování vrchního soudu zpochybnily (.pdf, str. 21–22).

V říjnových sněmovních volbách Andrej Babiš obhájil svůj poslanecký mandát, díky čemuž opět získal poslaneckou imunitu (.pdf, str. 2). Pražský městský soud proto na začátku října 2025 Poslanecké sněmovně poslal novou žádost o vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání.

Závěr

Patrik Nacher v rozhovoru poukazoval na to, že soudní řízení v kauze Čapí hnízdo stále neskončilo, a uvedl, že byl Andrej Babiš dvakrát osvobozen. Pražský městský soud v případu skutečně už dvakrát vydal zprošťující rozsudek, který byl následně zrušen odvolacím soudem, a nyní se kauzou zabývá potřetí. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Marek Benda (ODS) se v debatě přel s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem (ANO), zda má dolní komora vydat Andreje Babiše k trestnímu stíhání. Nacher připomněl, že Andrej Babiš byl v kauze Čapí hnízdo vydán k trestnímu stíhání dvakrát a dvakrát byl soudem osvobozen, a uvedl, že se kauza „vytáhla“ vždy před volbami. Benda na to reagoval upřesněním, že vydání proběhlo vždy po volbách, a zároveň zdůraznil, že o vrácení kauzy k dalšímu projednání rozhodl vrchní soud, nikoli Poslanecká sněmovna.

Co přesně řekl vrchní soud?

Usnesení z června 2025, ve kterém Vrchní soud v Praze vrátil projednávání kauzy Čapí hnízdo zpět pražskému městskému soudu, zveřejnil server iROZHLAS.cz. Dokument uvádí, že jednání Andreje Babiše a jeho spolupracovnice Jany Nagyové v této kauze naplňuje znaky trestného činu. Obžalovaní dle vrchního soudu totiž „účelově prezentovali společnost Farma Čapí hnízdo jako malý nezávislý podnik“, přestože věděli, že kritéria malého podniku nesplňuje.

Vrchní soud dospěl k závěru o vině obžalovaných a zavázal městský soud k tomu, aby se tím řídil. Městský soud z tohoto závěru bude muset vycházet na základě judikatury ústavního soudu (.pdf, str. 21–22). Zároveň platí, že se městský soud tímto závěrem bude muset řídit pouze tehdy, když se nenajdou nové důkazy, které by výsledky rozhodování vrchního soudu zpochybnily (.pdf, str. 21–22). V opačném případě má prvoinstanční soud možnost se od názoru vrchního soudu odchýlit.

Role Poslanecké sněmovny

Po znovuzvolení Andreje Babiše poslancem v říjnu 2025 bylo jeho trestní stíhání přerušeno z důvodu poslanecké imunity (.pdf, str. 2). Městský soud v Praze poté požádal Poslaneckou sněmovnu o jeho vydání k trestnímu stíhání. Sněmovna má právo rozhodnout, zda zbaví Andreje Babiše imunity. Pravomoc rozhodnout o vině a o případném trestu má jen soud.

V době výroku Sněmovna o vydání Babiše k trestnímu stíhání ještě nehlasovala. Strany současné vládní koalice ovšem už dříve avizovaly, že Babišovo vydání nepodpoří. V minulých volebních obdobích dolní komora naopak Babišovo stíhání několikrát umožnila (.pdf, .pdf, .pdf). V žádném ze svých usnesení přitom nedeklarovala, jak mají soudy případ rozhodnout.

Závěr

Vrchní soud v Praze v červnu 2025 skutečně rozhodl o vrácení kauzy Čapí hnízdo zpět k pražskému městskému soudu. Odvolací senát Vrchního soudu tehdy zároveň zavázal městský soud k tomu, aby obžalované včetně Andreje Babiše uznal vinnými, pokud nedojde k předložení nových důkazů. Poslanecká sněmovna může pouze rozhodnout o vydání Babiše k trestnímu stíhání, v žádném ze svých usnesení nedeklarovala, jak má soud v případě kauzy Čapí hnízdo rozhodnout. O vině či nevině rozhodují výhradně soudy. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Marek Benda (ODS) v rozhovoru rozporuje tvrzení poslance Patrika Nachera (ANO), že k odhlasování o vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání v minulosti došlo pokaždé před volbami do Poslanecké sněmovny.

Vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání

Žádost o vydání tehdejšího premiéra Andreje Babiše a poslance Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání, které souviselo s kauzou Čapí hnízdo, odeslala policie Sněmovně poprvé v srpnu 2017. Oba poslanci hnutí ANO byli chráněni poslaneckou imunitou, sněmovní mandátový a imunitní výbor však doporučil poslance vydat. Usnesení, ve kterých vyslovila souhlas s vydáním obou poslanců (.pdf, .pdf), Sněmovna nakonec odhlasovala 6. září 2017. Došlo k tomu během posledního roku vládnutí kabinetu Bohuslava Sobotky, složeného z ČSSD, ANO 2011 a KDU-ČSL, ještě před tehdejšími říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny. 

Podruhé Sněmovna vydala Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka na žádost policie 19. ledna 2018 (.pdf), protože v případě vzniku nového poslaneckého mandátu po volbách musí orgány činné v trestním řízení znovu žádat o vydání poslance k trestnímu stíhání. Kabinet tvořila menšinová vláda ANO s nestraníky, která ale tři dny předtím nezískala důvěru dolní komory. Pro vydání někdejšího premiéra hlasovali poslanci všech tehdejších sněmovních stran kromě hnutí ANO. Jako jediný z ANO pro sebe samotného hlasoval Andrej Babiš.

Ve sněmovních volbách v říjnu 2021 Andrej Babiš obhájil poslanecký mandát a znovu tak nabyl poslaneckou imunitu. Potřetí Sněmovna odhlasovala jeho vydání 3. března 2022. Pro vydání hlasovali opět poslanci všech tehdejších sněmovních stran kromě hnutí ANO. Sám Andrej Babiš se hlasování nezúčastnil.

Shrnutí

Poslanecká sněmovna odhlasovala vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání v září 2017, lednu 2018 a březnu 2022. V září 2017 k tomu došlo před sněmovními volbami. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.