Přehled ověřených výroků

Bez tématu 2 792 výroků
Pravda 1 824 výroků
Nepravda 297 výroků
Zavádějící 232 výroků
Neověřitelné 439 výroků
Rok 2013 954 výroků
Rok 2012 1 838 výroků
Pouze ve výběru Demagog.cz 398 výroků

Pavel Blažek

Byť uznávám, je to úplně zvláštní situace, ale je možná, protože on by také mohl ten nový premiér jmenovaný Milošem Zemanem navrhnout klidně ty ministry, kteří v té vládě už jsou. A ti nemají, a to chci hlavně říct, ti v našem ústavním systému v uvozovkách nemají, jak z té funkce utéci ve velkých uvozovkách. Protože mandát ministra, to není jak běžná, běžný pracovní poměr, ale končí opravdu až tehdy, až prezident přijme demisi.
Otázky Václava Moravce, 23. června 2013
Pravda

Dle Ústavy (článek 73) podává ministr demisi do rukou prezidenta republiky prostřednictvím předsedy vlády. Samotný mandát ministra vlády ČR zaniká až poté, co onu demisi prezident republiky přijme. Ten tak učinit může, avšak v Ústavě není výslovně psáno, že tak učinit musí. (Jiná situace nastává, když odvolání ministra navrhne předseda vlády). Do té doby je tedy ministr "povinen" vykonávat svoji funkci.

Ná základě výše uvedeného hodnotíme výrok ministra Blažka jako pravdivý.

Jiří Dienstbier

Mimochodem poměrně jednoznačně, snad dokonce jednomyslně se na tom včera (řečeno v neděli 23.6.2013, pozn.) usnesl náš ústřední výbor, který schválil stanovisko, že sociální demokracie se na ustavení žádné vlády bez nových voleb nebude podílet..
Otázky Václava Moravce, 23. června 2013
Pravda

Na základě vyjádření dalších členů vedení ČSSD hodnotíme výrok jako pravdivý. 22.6.2013 proběhly dvě tiskové konference ČSSD, kdy na obou Bohuslav Sobotka, předseda strany, odkazoval k jednání ústředního výkonného výboru ČSSD (ÚVV). První se uskutečnila přímo po jednání ÚVV (viz v čase 0:50) a druhá po jednání zástupců ČSSD s prezidentem republiky (viz v čase 2:40). V obou případech ČSSD zmiňuje jako jedinou možnost vypsání předčasných voleb.

Jiří Dienstbier

On v podstatě nemůže jmenovat Miroslavu Němcovou, respektive jakéhokoliv premiéra, s kterým by pokračovala ta současná situace, protože na tom měl založenou kampaň před druhým kolem prezidentských voleb, kde se vymezil proti této vládě, která by měla skončit, podle něj.
Otázky Václava Moravce, 23. června 2013
Pravda

Při hodnocení výroku vycházíme zejména z billboardů prezidenta Zemana, které před druhým kolem útočily přímo na vládu sloganem "STOP této VLÁDĚ VOLTE ZEMANA!" foto zde. Druhá linie vymezení se vůči vládě byla sloganem "STOP Kalouskovi na Hradě VOLTE ZEMANA!" foto zde. Vymezení se není v druhém případě tak přímočaré jako v prvním případě , avšak vezmeme-li v úvahu, že ministr Kalousek u části veřejnosti není příliš oblíben, tak tento slogan slouží pro postrašení této části veřejnosti, že nebude-li volit Zemana, tak Kalousek bude nejen na ministerstvu ale i na Hradě. Tento slogan zde funguje zhruba stejně jako debata o (ne)navrácení majetku Sudetským Němcům.

Výrok tedy s ohledem na výše zmíněné slogany hodnotíme jako pravdivý.

Jiří Dienstbier

Protože odleva doprava všichni řekli, že pro ně je ten úřednický kabinet nepřijatelný.
Otázky Václava Moravce, 23. června 2013
Pravda

Výrok hodnotíme na základě informací z webů parlamentních stran a médií jako pravdivý.

ODS, TOP09 a LIDEM preferují nalezení nového premiéra a dovládnutí nynější vládní koalice. Strany by v případě jmenování úřednické vlády podpořily cestu předčasných voleb.

Strany ČSSD a KSČM stejně odmítají realizaci úřednické vlády a požadují vypsání předčasných voleb. Rozpuštění Poslanecké Sněmovny podporuje i strana VV.

Pavel Blažek

Je tam ještě aspekt, jo, který je důležitý. Sice prezident musí rozpustit sněmovnu, pokud se o to odhlasuje více jak 120 poslanci, ale není tam lhůta. To znamená, že zase ta politická scéna je závislá na dohodě s prezidentem, kdy budou volby. Že teprve sněmovna sama se nerozpouští. Rozpouští ji prezident. Teprve poté, co prezident vydá toto rozhodnutí, běží ona lhůta 60 dnů, do kdy musejí být volby.
Otázky Václava Moravce, 23. června 2013
Pravda

Výrok hodnotíme na základě Ústavy ČR jako pravdivý.

Čl. 35 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústavy České republiky (.pdf): odst. 2: " Prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců." odst. 3: " Poslaneckou sněmovnu nelze rozpustit tři měsíce před skončením volebního období."

Ustanovení odstavce 2 neurčuje lhůtu pro rozpuštění Poslanecké sněmovny, omezuje prezidenta pouze ve smyslu odstavce 3, tedy že nesmí Poslaneckou sněmovnu rozpustit 3 měsíce před skončením (řádného) volebního období. Třípětinovou většinou všech poslanců je pak 120 poslanců. Z ustanovení je patrné, že Poslanecká sněmovna navrhuje usnesením prezidentovi rozpuštění sněmovny (tj. nerozpouští se sama přijetím takového usnesení), prezident má ale povinnost tomuto návrhu vyhovět.

Čl. 17 Ústavy ČR pak stanoví: odst. 2: " Byla-li Poslanecká sněmovna rozpuštěna, konají se volby do šedesáti dnů po jejím rozpuštění."

Miroslav Kalousek

Opravdu to nebyla TOP 09, která po komunálních volbách v roce 2010 vytvořila koalici se sociálními demokraty. A to nikoliv jenom na pražském magistrátu, ale v dalších 9 důležitých městských částí hlavního města Prahy.
Jiné, 21. června 2013
Pravda

Výrok ministra Kalouska je hodnocen jako pravdivý, nicméně uvádíme výhradu, neboť je pravdou, že ODS a ČSSD po volbách v roce 2010 uzavřely v 9 pražských částech koalici, v některých z nich však přibraly dalšího koaličního partnera.

Po komunálních volbách v roce 2010 byla na pražském magistrátu skutečně vytvořena koalice ODS a ČSSD bez účasti TOP 09.

Hlavní město Praha má 22 městských částí. ODS a ČSSD spolu šly do koalice v devíti městských částech (2,4,6,7,10, 11, 13, 15 a 17). Je nicméně otázkou, na základě čeho Miroslav Kalousek hodnotil důležitost městských částí, tato část není součástí hodnocení.

Stojí také za zmínku, že TOP 09 byla (či je) v koalici s ČSSD na 4 městských částech (1, 5, 14, 21). Výrok hodnotíme jako pravdivý, přesto však s výhradou.

Miloš Zeman

Máme nejvíce kulturních antropologů na milion obyvatel na světě, ale bohužel většinou ten antropolog po absolvování jde na úřad práce.
Jiné, 21. června 2013
Neověřitelné

Výroky pronesl prezident Miloš Zeman na Žofínském fóru v Praze 20. května 2013.

První výrok ("o počtu kulturních antropologů") je nutné označit jako neověřitelný, neboť komparativní studii či jednotlivá data o počtu absolventů kulturní antropologie, která by zahrnovala všechny země světa se nám skutečně nalézt nepodařilo. V tomto ohledu je nutné klást si otázku, s jakými údaji prezident Zeman pracuje.

Druhý výrok (vztahující se k uplatnitelnosti absolventů kulturní antropologie) lze hodnotit následovně: V České republice se zmíněná společenská věda vyučuje hned na několika fakultách (či např. zde) různých univerzit. Každá z nich si vede své statistiky uplatnitelnosti na trhu práce. Jako příklad nám poslouží Analýza uplatnitelnosti absolventů magisterského studia Sociální a kulturní antropologie (.pdf), která pracuje s absolventy tohoto oboru z Filozofické fakulty Západočeské univerzity. Časová řada studie zahrnuje období 1999 až 2009. Kdy z celkového počtu 295 absolventů v dotazníkové šetření získána odpověď od 116. Z tohoto počtu se 64 % absolventů vůbec nehlásilo na úřadě práce a pouze 7 % bylo po ukončení studia na úřadu hlášeno 6 a více měsíců.

Není však možné dohledat všechna data ze všech fakult, kde se daný obor vyučuje, výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Pavel Bém

Proto se týmy expertů včetně vedení pražské ZOO dohodli, že spodní třetina území pražské zoologické zahrady bude v povodňovém plánu Prahy i vlastní ZOO vedena jako ta, kde mohou být jen externí, mobilizace schopné expozice.
Jiné, 21. června 2013
Neověřitelné

Z povodňového plánu (.doc) městské části Praha 7 z roku 2005 vyplývá, že s částí ZOO je skutečně počítáno jako se záplavovou oblastí. V dokumentu je vymezen úsek Zoologická zahrada - most Barikádníků. Dále se pak píše, že "v úseku ZOO je vybudována protipovodňová hráz na 25letou vodu".

Při stoleté vodě je pak jako záplavová oblast vymezena "část ulice Povltavské u ulice Pod lisem, proti objektu Trojská 69, dosahuje hranici komunikace Trojská, zámeckou zahradu mimo zámek a část ZOO".

Z územního plánu hlavního města Prahy pak vyplývá, že je o Záplavové území průtočné, kde se podle definicenesmí umisťovat stavby ani dočasné s výjimkou (…) nezbytných doplňkových staveb pro zajištění provozu sportovišť, rekreačních ploch, ZOO (…).

Městská část Praha 7 pak ve své tiskové zprávě ke zmíněnému povodňovému plánu uvádí, že „povodňový plán byl konzultován se správci vodních toků, spolupracujícími městskými částmi a organizacemi v záplavovém území (…)“. Nynější ředitel ZOO k tomu však říká: „Je veliká škoda, že zoologická zahrada – a není to její rozhodnutí – není adekvátně chráněna proti takovýmto povodním.“

Na základě těchto rozporných tvrzení hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Lubomír Zaorálek

... každý rok této vlády nás stojí dalších 150 miliard na státním dluhu.
Jiné, 21. června 2013
Nepravda

Výrok pronesl Lubomír Zaorálek v pořadu Události komentáře z 19. června (21:51 - 21:55) a je hodnocen jako nepravdivý, jelikož Zaorálek neuvádí skutečné rozdíly v zadlužení mezi jednotlivými roky vlády pravice.

Bereme-li v potaz vládu Petra Nečase (tj. od roku 2010), byla podle Eurostatu výše českého veřejného dluhu následující (přepočet na koruny podle dlouhodobé průměrné tendence kurzu ČNB):

2010: 57 338 mil. euro (cca. 1 443 mld. korun)2011: 60 844 mil. euro (cca. 1 532 mld. korun, rozdíl oproti předchozímu roku 89 mld. korun)2012: 69 932 mil. euro (cca. 1 761 mld. korun, rozdíl oproti předchozímu roku 229 mld. korun)Aktuální výše veřejného dluhu ČR je 1 812 mld. korun (rozdíl oproti konci minulého roku 51 mld. korun).Podobné částky uvádí i oficiální Facebookový profil ČSSD (kdy se ovšem výrazně odchyluje v aktuálním údaji za letošní rok).

Jak tedy vidíme, jednotlivé rozdíly v deficitu jsou značně kolísavé a nelze prohlásit, že skutečně každý rok vlády Petra Nečase narůstá veřejný dluh o částku 150 mld. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Miroslav Kalousek

Odmítáme zlehčování pozice předsedy sněmovny. Je to třetí nejvyšší ústavní činitel v zemi. Neobsazení této funkce by byl společenský i politický problém. Nejsme ochotni tento problém ignorovat," sdělil Kalousek. Od roku 1989 se podle něj ještě nikdy nestalo, aby sněmovna hlasovala o důvěře vládě bez svého předsedy.
Jiné, 21. června 2013
Pravda

Podobné tvrzení zaznělo od místopředsedkyně TOP 09 Heleny Langšádlové v Otázkách Václava Moravce z 23. června 2013, které jsme také ověřovali.

Tento výrok proto hodnotíme jako pravdivý na základě naší analýzy. Ta se zabývá historií hlasování o důvěře vlády počínaje první vládou Václava Klause, která získala důvěru 14. července 1992.

Jediné hlasování o důvěře nově jmenované vlády v letech 1989 - 1992 proběhlo v ČNR po volbách v červnu 1990. Tehdy sestavoval vládu Petr Pithart na základě usnesení předsednictva ČNR, které je podepsáno mj. tehdejší předsedkyní ČNR Dagmar Burešovou. Programové prohlášení této vlády pak bylo schváleno na schůzi 3. července 1990, čímž byla vládě vyslovena důvěra. Je tedy zřejmé, že i při tomto hlasování o důvěře Česká národní rada měla svoji předsedkyni.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů