Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová v kontextu výroku reaguje na poznámku redaktora, že pro koalici SPOLU je bezpečnost a ohrožení válkou jedno z hlavních témat v předvolební kampani. Schillerová se ohrazuje proti tvrzení, že hnutí ANO nezáleží na bezpečnosti, a podotýká, že za dobu, kdy hnutí stálo v čele Ministerstva financí, se výdaje na obranu zvýšily dvojnásobně.
Hnutí ANO stálo v čele Ministerstva financí už v Sobotkově vládě, tedy od konce ledna 2014 do prosince 2017. Tehdy post ministra financí zastával Andrej Babiš, kterého v květnu 2017 nahradil Ivan Pilný. Po konci této vlády hnutí ANO vyhrálo volby a Andrej Babiš se v prosinci 2017 stal premiérem, kterým byl až do prosince 2021. Resort financí v Babišově vládě po celou dobu vedla Alena Schillerová.
Nominální výdaje na obranu mezi lety 2013 a 2017
Státní rozpočet na rok 2014 vláda Bohuslava Sobotky částečně zdědila po úřednické vládě Jiřího Rusnoka. Ta schválila návrh rozpočtu (.pdf) už v září 2013 (.pdf, str. 1). Tento návrh počítal s výdaji na obranu ve výši 42,7 miliardy korun (.pdf, str. 6). Následně putoval do Sněmovny, která v té době byla nicméně následkem pádu vlády Petra Nečase rozpuštěná a v novém složení se sešla až po volbách konaných v říjnu 2013. Nová Sněmovna schválila některé pozměňovací návrhy a v konečné verzi státního rozpočtu byly nakonec náklady na obranu nižší skoro o 731 milionů korun (.pdf, str. 11 z 20) a činily 42 miliard korun.
Státní rozpočet na rok 2015 vyčlenil pro resort obrany 43,8 miliardy korun a pro rok 2016 se jednalo zhruba o 4 miliardy korun více. V roce 2017, tedy posledním, kdy byl Andrej Babiš ministrem financí, činil rozpočet Ministerstva obrany 52,5 miliardy korun.
Nominální výdaje na obranu mezi lety 2018 a 2021
Graf níže ukazuje, že v roce 2018, tedy v prvním roce Babišovy vlády, bylo pro resort obrany vyhrazeno 58,9 miliardy korun (.pdf, str. 41). O rok později to bylo zhruba o osm miliard korun více (.pdf, str. 32). V roce 2020 bylo pro resort původně alokováno 75,5 miliardy korun (.pdf, str. 32), později ale došlo ke snížení jeho prostředků o 2,9 miliardy korun.
Výdaje na obranu v roce 2021 měly dle schváleného rozpočtu původně dosahovat částky 75,4 miliardy korun. V lednu 2021 nicméně tehdejší vláda rozhodla (.pdf) o přesunu pěti miliard korun z vládní rozpočtové rezervy zpět do rozpočtu Ministerstva obrany. Přesunutí dalších pěti miliard poté vláda odsouhlasila v březnu stejného roku (.pdf). Výsledný rozpočet posléze dosahoval cca 85 miliard korun, což odpovídá přibližně dvojnásobku oproti roku 2014, kdy hnutí ANO poprvé usedlo do křesla ministra financí.
!function(){"use strict";window.addEventListener("message",(function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}}))}();Reálné výdaje na obranu
Výdaje rozpočtu je nutné porovnávat také v reálné hodnotě, kdy se nominální hodnoty upraví o inflaci. Když vezmeme v potaz míru inflace pro předchozí roky a míru inflace, kterou pro letošní rok odhaduje Ministerstvo financí v dubnové makroekonomické predikci (.pdf, str. 3), skutečný rozpočet Ministerstva obrany rostl pomaleji. Výdaje v roce 2021 nicméně stále představují přibližně dvojnásobek výdajů z roku 2014, od kdy hnutí ANO vedlo resort financí.
Závěr
Hnutí ANO vedlo resort financí od roku 2014 do roku 2021. V roce 2014, kdy byl ministrem financí ještě Andrej Babiš, představovaly skutečné výdaje Ministerstva obrany zhruba 41 miliard korun. V následujících letech došlo k postupnému zvyšování obranných výdajů a v posledním roce vlády kabinetu Andreje Babiše dosahovaly skutečné výdaje na obranu cca 85 miliard korun, tedy zhruba dvojnásobku oproti roku 2014. Přibližně dvojnásobně vzrostly i reálné výdaje očištěné o inflaci. Z těchto důvodů hodnotíme výrok Aleny Schillerové jako pravdivý.