Přehled ověřených výroků

Bez tématu 11 623 výroků
Koronavirus 460 výroků
Ekonomika 381 výroků
Prezidentské volby 2023 226 výroků
Zahraniční politika 209 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro 190 výroků
Evropská unie 176 výroků
Sněmovní volby 2021 175 výroků
Sociální politika 141 výroků
Krajské volby 2020 135 výroků
Zdravotnictví 118 výroků
Invaze na Ukrajinu 112 výroků
Doprava 105 výroků
Energetika 99 výroků
Právní stát 92 výroků
Komunální volby 2022 81 výroků
Poslanecká sněmovna 77 výroků
Školství, věda, kultura 77 výroků
Regiony 66 výroků
Vnitrostranická politika 56 výroků
Rozpočet 2022 50 výroků
Rozpočet 2021 46 výroků
Životní prostředí 40 výroků
Střet zájmů 24 výroků
Cesta na Tchaj-wan 20 výroků
Zemědělství 18 výroků
Kauza Dozimetr 12 výroků
Rozpočet 2023 10 výroků
Pravda 8 965 výroků
Nepravda 1 854 výroků
Zavádějící 1 185 výroků
Neověřitelné 1 719 výroků
Rok 2023 244 výroků
Rok 2022 662 výroků
Rok 2021 998 výroků
Rok 2020 988 výroků
Rok 2019 831 výroků
Rok 2018 1 457 výroků
Rok 2017 1 298 výroků
Rok 2016 1 534 výroků
Rok 2015 475 výroků
Rok 2014 1 426 výroků
Rok 2013 1 959 výroků
Rok 2012 1 851 výroků
Pouze ve výběru Demagog.cz 1 048 výroků

Marian Jurečka

Ten růst je (důchodů o 26 %, pozn. Demagog.cz), když nepočítám tu červnovou (valorizaci, pozn. Demagog.cz).
Události, komentáře, 22. března 2023
Sociální politika
Ekonomika
Pravda
Mezi červnem 2021 a lednem 2023 došlo k nárůstu výše průměrného starobního důchodu z 15 385 Kč na 19 438 Kč. Penze v tomto období tedy skutečně vzrostly zhruba o 26 %.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v kontextu výroku hovoří o mimořádném zvyšování důchodů, k němž dojde v červnu letošního roku. Parametry této valorizace vláda upravila, což Jurečka považuje (.pdf) za mezigenerační solidaritu a předcházení hospodářským škodám, jelikož i bez červnové valorizace dle něj důchody rostou rychlým tempem. Z kontextu dále vyplývá, že ministr mluví o nárůstů penzí za poslední rok a půl.

Na této úpravě (.docx) se vláda Petra Fialy v únoru shodla s cílem snížit deficit veřejných financí (.pdf, str. 1). Podle původního znění zákona o důchodovém pojištění se měla v červnu 2023 při mimořádné valorizaci důchodů zvýšit procentní výměra důchodů o 11,5 % (.doc, str. 1), tedy o tolik, o kolik procentuálně vzrostly ceny. Celkově by se tak průměrný důchod navýšil o 1 770 Kč. 

Vláda navrhla způsob výměry důchodů změnit tak, aby se navýšení skládalo jednak ze zvýšení o pevnou částku náležící každému důchodci, jednak z procentního zvýšení (.doc, str. 3). Podle upravených parametrů se každý důchod při mimořádné valorizaci v červnu 2023 zvýší o pevnou částku 400 Kč a procentní výměra všech penzí vzroste o 2,3 % (dohromady tedy v průměru o 760 Kč). Toto rozhodnutí je namířeno směrem k nejohroženější skupině důchodců s nízkými důchody (.doc, str. 3).

Výše průměrného důchodu za předchozí roky je dostupná z dat (.pdf, str. 1) České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), za tento rok z tiskové zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí (.pdf, str. 2). Poslední data o průměrných penzích dostupná ke dni konání debaty pochází ze začátku roku 2023. Vzhledem k Jurečkou zmiňovaným rokem a půl je proto porovnáváme s údaji z června 2021. Jak je vidět na následujícím grafu, v té době dosahoval průměrný starobní důchod 15 385 Kč (.pdf, str. 1), v lednu 2023 pak činil 19 438 korun (.pdf, str. 2). Penze se tak za vymezené období zvýšily přibližně o 26,3 %.

Zdroj dat v grafu: Česká správa sociálního zabezpečení (.pdf, str. 1), Aktuálně.czSeznam Zprávy, Ministerstvo práce a sociálních věcí (.pdf, str. 1)

Starobní důchody tedy za poslední rok a půl vzrostly, a to skutečně o 26,3 %, jak uvádí Marian Jurečka. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Patrik Nacher

Neotevřeli (vláda Petra Fialy, pozn. Demagog.cz) ten automat, který je třeba u církevních restitucí, který taky pamatuje na inflační doložku.
360° Pavlíny Wolfové, 15. března 2023
Ekonomika
Poslanecká sněmovna
Zavádějící
Fialova vláda skutečně nenavrhla změnu valorizace církevních restitucí. Patrik Nacher ale srovnává systémy, které mají jiný způsob výpočtu i řádově jiné dopady na státní rozpočet. Valorizace restitucí v r. 2024 zvýší výdaje o 0,36 mld. Kč, u penzí by to bez úprav bylo 59 mld. Kč.

Patrik Nacher v rozhovoru uvádí, že se vláda Petra Fialy rozhodla kvůli vysoké inflaci zpomalit růst důchodů, ale u církevních restitucí, které jsou také navázané na růst inflace, změny neprovedla. V  debatě konkrétně kritizuje slova Michaela Kohajdy o tom, že stát úpravou valorizace penzí „ušetří“ v roce 2023 19 miliard Kč a v roce 2024 dalších zhruba 30 miliard Kč. Podle Nachera totiž tyto peníze náleží seniorům.

Připomeňme, že Fialův kabinet v Parlamentu prosadil změnu parametrů, podle nichž se v červnu 2023 při mimořádné valorizaci penzí zvýší důchody. Podle dřívějšího znění zákona o důchodovém pojištění mělo při této valorizaci v mimořádném termínu dojít k navýšení zásluhové (procentní) části důchodů o tolik procent, kolik činí růst spotřebitelských cen (inflace). V tomto případě se tedy mělo jednat o nárůst o 11,5 % (.doc, str. 1), čímž by se průměrný důchod navýšil o 1 770 Kč.

Vládní novela ale valorizaci upravila tak, že se v červnu penze navýší každému důchodci o pevnou částku 400 Kč (.doc, str. 3) a zároveň dojde k navýšení procentní výměry o 2,3 %. Celkově se tak průměrný důchod zvýší jen o 760 Kč, tedy nikoli o celý nárůst inflace.

V případě, že by se důchody v červnu 2023 valorizovaly podle dříve platných pravidel, znamenalo by to dle Ministerstva práce a sociálních věcí v letošním roce nárůst výdajů o 34 miliard korun (.pdf, str. 1). Snížením valorizace, kterou prosadila vláda Petra Fialy, nakonec v roce 2023 dojde k nárůstu výdajů o 15 miliard Kč (.pdf, str. 4, 9). Co se týče roku 2024, důvodová zpráva k vládní novele uvádí, že bez změny valorizace by v příštím roce vzrostly výdaje na důchody o 59 miliard Kč (.pdf, str. 4, 9). Díky novelizaci se ale výdaje zvýší o cca 26 miliard Kč.

Patrik Nacher porovnává tuto změnu pravidel mimořádného navýšení důchodů s výplatou církevních restitucí. Jejich výplata se totiž také váže na růst inflace. Podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi se stát od roku 2013 zavázal církvím vyplatit finanční náhrady v celkové výši cca 59 miliard Kč, které jim bude splácet v ročních splátkách až do roku 2043, tj. třicet let.

Dle zákonné úpravy se přitom nesplacená částka restitucí „každoročně zvyšuje o míru roční inflace zveřejněnou Českým statistickým úřadem pro kalendářní rok o dva roky předcházející kalendářnímu roku výplaty konkrétní roční splátky“. Pro rok 2023 je tedy použita průměrná roční míra inflace v ČR za rok 2021, která činila 3,8 %.

Celková suma, kterou stát církvím ještě dluží, tak v roce 2023 kvůli inflaci vzrostla o přibližně 1,8 miliardy Kč. Konkrétně letos dosahuje necelých 48 mld. Kč (po vyplacení loňské splátky; .pdf, str. 2). Samotná splátka, kterou stát musí církvím v roce 2023 vyplatit, se podle informací (.pdf, str. 1–2) Ministerstva financí kvůli inflaci zvýšila o 87,8 milionu korun.

V roce 2024 se poté celkový restituční dluh zvýší o další 6,9 miliardy Kč v důsledku loňské 15,1% inflace. Pro státní rozpočet na rok 2024 to bude znamenat, že se splátka zvýší o 362 milionů korun (.pdf, str. 1–2). V roce 2025 podle odhadů dluh naroste o 5,2 miliardy (v závislosti na míře inflace za rok 2023), což by mělo vést k navýšení splátky o 287 milionů korun (.pdf, str. 1–2).

Zdroje dat v tabulce: zákon č. 428/2012 Sb.; Ministerstvo financí (.pdf); ČSÚ.

Vhodné je zde také dodat, že zmíněná celková částka cca 59 miliard Kč církvím podle zákona náleží jako finanční náhrada za majetek (lesy, pole a nemovitý majetek), který již stát v restitucích církvím nemohl vrátit. Smlouvy o vypořádání, v jejichž rámci se stát zavázal náhrady vyplatit, uzavřely jednotlivé církve a náboženské společnosti s ČR v roce 2013. Součástí těchto smluv muselo být dle zákona právě i ujednání o tom, že stát nesplacené částky finanční náhrady každoročně navyšuje podle míry inflace (dosažené o dva roky nazpět). 

Připomeňme také, že Ústavní soud v roce 2019 například zrušil zdanění finančních náhrad, které v té době prosadila vláda Andreje Babiše s podporou KSČM a SPD. Podle nálezu Ústavního soudu tehdy stát „nepřípustně retroaktivním způsobem“ (se zpětnou účinností) fakticky rozhodl o snížení „finanční náhrady, na jejíž celou výši vznikl církvím a náboženským společnostem právní nárok a legitimní očekávání okamžikem uzavření smluv o vypořádání“. Toto dodatečné snížení finanční náhrady podle soudu porušovalo základní principy demokratického právního státu.

Závěr

V případě církevních restitucí nebyl systém automatické valorizace skutečně nijak novelizován a vláda v tomto volebním období ani nenavrhla jeho úpravu.

Patrik Nacher ve výroku nicméně srovnává dva případy valorizace, které nejsou zcela stejné. Valorizace církevních restitucí se řídí růstem inflace, k němuž došlo o dva roky nazpět. Mimořádná valorizace důchodů naopak vychází z aktuálnějšího růstu cen – červnová valorizace konkrétně z období od července 2022 do ledna 2023. 

Rozdílné jsou ale především dopady těchto valorizací na státní rozpočet. Valorizace církevních restitucí v roce 2023, která vychází z míry inflace 3,8 % za rok 2021, znamená pro státní rozpočet navýšení výdajů o 87,8 milionu Kč. V roce 2024, kdy se při výpočtu použije již vysoká míra inflace z roku 2022 (15,1 %), se kvůli valorizaci splátka finančních náhrad zvýší o 362 milionů Kč (viz tabulka výše). Dopad valorizace penzí na státní rozpočet je však řádově vyšší. V roce 2023 by se bez vládní novely výdaje na důchody zvýšily o 34 miliard Kč, v roce 2024 pak o cca 59 miliard Kč (.pdf, str. 4, 9).

Z těchto důvodů proto výrok Patrika Nachera hodnotíme jako zavádějící. Doplňme také, že Ústavní soud v minulosti již pokus o snížení finančních náhrad církvím zrušil.

Michael Kohajda

Ten zákon (o platu představitelů státní moci, který opozice navrhuje novelizovat, pozn. Demagog.cz) upravuje nejenom platy politiků, pokud vezmeme 200 poslanců a 81 senátorů, ale upravuje i plat 3000 soudců, 1200 státních zástupců plus nějaké drobné další profese.
360° Pavlíny Wolfové, 15. března 2023
Poslanecká sněmovna
Zavádějící
Zákon o platu představitelů státní moci upravuje kromě platů 200 poslanců a 81 senátorů např. i platy přibližně 3 000 soudců a zprostředkovaně i 1 200 státních zástupců. Návrh Andreje Babiše, který vláda odmítá, by však platy soudců a státních zástupců nezmrazil.

Poslanec za KDU-ČSL Michael Kohajda odpovídal na otázku moderátorky, která zmiňovala loňské rozmrazení platů poslanců a dalších ústavních činitelů. Ptala se, proč se vládní koalice staví odmítavě k návrhu opozice na zmrazení platů politiků. Svůj výrok přitom Kohajda používá jako argument, proč vláda s opozičním návrhem nesouhlasí.

Zmíněný návrh, který předložil Andrej Babiš, měl být ve Sněmovně projednáván v pátek 10. března. Opoziční hnutí ANO a SPD ovšem neměly dostatečný počet hlasů na to, aby se tento bod na program schůze dolní komory dostal. Andrej Babiš konkrétně navrhoval (.pdf, str. 1) změnit zákon č. 236/1995 Sb., o platu představitelů státní moci, tak, aby platová základna zůstala až do roku 2026 stejná, jako byla v roce 2021 (.pdf, str. 2–3). Soudců a státních zástupců se dané zmrazení podle předloženého návrhu týkat nemá (.pdf, str. 1–2).

Upřesněme, že uvedený zákon č. 236/1995 Sb. upravuje platy jak poslanců, senátorů a soudců, tak i členů vlády, prezidenta, europoslanců a členů vedení několika dalších orgánů. Platy státních zástupců tímto zákonem přímo ošetřeny nejsou. Podle zákona č. 201/1997 Sb., o platu státních zástupců hraje při výpočtu jejich platů roli platová základna soudců, stanovená právě zákonem o platu představitelů státní moci. Konkrétně je platová základna státních zástupců stanovena jako 90 % platové základny soudců.

Dodejme, že Michaelem Kohajdou udávané počty jsou pak přesné. Počet poslanců stanovuje článek 16 Ústavy České republiky na 200, senátorů na 81. Podle posledních dostupných informací Ministerstva spravedlnosti za rok 2021, byl v daném roce tzv. evidenční počet soudců (tj. všech soudců včetně dlouhodobě nepřítomných, např. nemocných apod.) celkem 3 007 (.pdf, str. 13, 89, 150, 170, 178). Počet státních zástupců podle údajů z roku 2019 činí 1 252. Podobné počty soudců a státních zástupců zmiňuje např. i poslední ucelený přehled, který Ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo v roce 2014.

Na závěr shrňme, že Michael Kohajda ve svém výroku správně uvádí počty poslanců, senátorů, soudců i státních zástupců. Svůj výrok však uvádí jako argument, proč vláda nesouhlasí s návrhem Andreje Babiše na zmrazení platů některých ústavních činitelů. Daný návrh však navrhuje zmrazit platy především poslanců, senátorů a členů vlády, nikoli platy soudců a v důsledku ani platy státních zástupců. Z těchto důvodů proto výrok hodnotíme jako zavádějící.

Michael Kohajda

Teď tři roky ty platy (ústavních činitelů, pozn. Demagog.cz) byly zmražené, (…), během té doby, kdy rostly platy státním zaměstnancům, kdy se zvyšovaly samozřejmě důchody.
360° Pavlíny Wolfové, 15. března 2023
Sociální politika
Ekonomika
Pravda
Platy ústavních činitelů skutečně byly v roce 2021 a 2022 (s výjimkou ledna 2022) zmrazené na úrovni z roku 2020. Platy státních zaměstnanců a důchody v té době naopak rostly.

Platy ústavních činitelů

Platy ústavních činitelů upravuje zákon o platu představitelů státní moci, který se týká prezidenta republiky, poslanců a senátorů, členů vlády, soudců a zprostředkovaně i státních zástupců. Podle tohoto zákona se jejich plat odvíjí od průměrné hrubé mzdy v celé ekonomice (do roku 2021 v nepodnikatelské sféře; .pdf, str. 3), která v posledních letech rostla. Parlament ale může rozhodnout o tom, že k pravidelnému navýšení nedojde, což udělal v minulých letech.

V prvním případě předložila skupina poslanců v srpnu 2020 Sněmovně návrh novely zákona o platu představitelů státní moci pro rok 2021, který byl Sněmovnou na konci listopadu 2020 ve znění pozměňovacího návrhu (.pdf) schválen. Senát následně vyjádřil vůli se novelou nezabývat, ta poté putovala k prezidentovi, který ji podepsal na konci prosince 2020. Mezi lety 2020 a 2021 se proto platy ústavních činitelů nezvýšily (.pdf, str. 2, 5).

Na přelomu let 2021 a 2022 již platy ústavních činitelů automaticky vzrostly, hned na začátku ledna ale vláda předložila Sněmovně návrh novely zmíněného zákona. Návrh obsahoval (.pdf, str. 2, 4–5) opětovné snížení platů ústavních činitelů na úroveň roku 2021 (tedy i roku 2020), a to od února do konce roku 2022 (.pdf, str. 6). Sněmovna novelu schválila, Senát poté opět vyjádřil vůli se novelou nezabývat. Prezident ji následně podepsal, a celá novela v únoru 2022 vstoupila v účinnost. Jediným měsícem s vyšší úrovní platů tak byl leden 2022. Platy ústavních činitelů tedy zůstaly na stejné úrovni až do začátku roku 2023, kdy došlo k jejich automatickému (skokovému) navýšení.

Platy poslanců, senátorů a dalších ústavních činitelů včetně soudců a státních zástupců tedy byly zmrazené dva roky: od ledna 2021 do konce roku 2022 (s výjimkou v lednu 2022). Je nicméně pravda, že celkem po tři roky (od roku 2020 do roku 2023) zůstaly tyto platy na stejné úrovni.

Platy státních zaměstnanců

Plošné navýšení platů státních zaměstnanců o 1 400 korun od ledna 2022 původně plánoval Babišův kabinet, nová vláda ale na konci roku 2021 rozhodla o tom, že se platy zvýší pouze zdravotníkům, policistům, hasičům, vojákům a pracovníkům v sociálních službách. I v jejich případě se nicméně nakonec jednalo o nárůst jen o 700 Kč (také v závislosti na platové třídě). Např. pedagogové měli podle plánu Babišovy vlády dostat přidáno 3,5 %, rozhodnutím nové vlády to pak bylo jen 2 %.

Od září 2022 došlo ke zvýšení platových tarifů o 10 % i u ostatních státních zaměstnanců, kterým nebyl zvýšen plat v lednu. Jednalo se například o zaměstnance ve správních úřadech, nepedagogické pracovníky ve školství či nezdravotnické profese ve zdravotnictví.

Důchody

Co se týče růstu důchodů, je nutné upozornit na valorizaci, která je stanovena zákonem. Ke zvyšování důchodů tak zpravidla dochází automaticky. Vláda nicméně do růstu penzí může zasahovat i ze svého uvážení.

Ještě za vlády Andreje Babiše v roce 2020 došlo k růstu (.pdf, str. 3, 6) důchodů i nad zákonnou valorizaci, a to díky novele zákona o důchodovém pojištění z roku 2019. Průměrný důchod vzrostl zhruba o 900 Kč měsíčně, tedy přibližně o 150 Kč nad zákonnou valorizaci. Pro úplnost dodejme, že na konci roku 2020 byl přijat vládní návrh na jednorázový příspěvek 5 000 Kč pro důchodce, tzv. rouškovné.

Pro rok 2021 vycházela valorizace důchodů z nařízení vlády č. 381/2020 Sb. Základní výměra důchodu se od ledna 2021 (.pdf, str. 1) zvýšila o 60 korun měsíčně, procentní výměra důchodů pak tímto nařízením vzrostla o 7,1 %. Průměrný starobní důchod se tak od ledna 2021 zvýšil přibližně o 839 korun měsíčně (.pdf, str. 1).

Během vlády Petra Fialy byly důchody zvýšeny hned několikrát, přičemž poprvé se tak stalo pravidelnou valorizací 1. ledna 2022. Toto zvýšení ovšem schválila ještě předchozí vláda Andreje Babiše v září 2021. Výše důchodu se zvedla v průměru o 805 korun, z toho 505 Kč představovala zákonná valorizace a 300 korun Babišův kabinet přidal důchodcům navíc.

Druhé, tentokrát mimořádné, zvýšení důchodů nastalo 1. června 2022. Tato mimořádná valorizace vycházela z nařízení vlády z února 2022. Procentní výměra důchodů se úměrně s růstem cen zvýšila o 8,2 %.

Třetí, a opět mimořádná, valorizace v loňském roce se odvíjela od nařízení vlády z května 2022. Zásluhový procentní díl důchodů vzrostl5,2 %, „tedy o výši růstu cen domácností důchodců v rozhodném období únor až duben 2022“.

Dodejme, že v září 2022 pak Fialova vláda stanovila nařízením další zvýšení od 1. ledna 2023, tedy v pravidelném termínu zvýšení. Od letošního roku se tak procentní výměra důchodů zvedla o 5,1 % a penze v průměru vzrostly o 825 korun. Na růstu důchodů se ovšem dále podílelo i tzv. výchovné, tedy příplatek ve výši 500 Kč měsíčně za každé vychované dítě. Upřesněme, že toto výchovné zavedla (.pdf, str. 1) novela zákona o důchodovém pojištění, kterou Poslanecké sněmovně předložila již vláda Andreje Babiše v květnu 2021. Poslanci pak tento příplatek za vychované děti schválililétě 2021.

Zdroj dat v grafu: Česká správa sociálního zabezpečení (.pdf, str. 1), Aktuálně.cz, Seznam Zprávy, Ministerstvo práce a sociálních věcí (.pdf, str. 1).

Závěr

Platy poslanců, senátorů a dalších ústavních činitelů včetně soudců a státních zástupců byly zmrazené dva roky: od ledna 2021 do konce roku 2022 (s výjimkou v lednu 2022). Je nicméně pravda, že celkem po tři roky zůstaly tyto platy na stejné úrovni (tj. na úrovni z roku 2020). Platy státních zaměstnanců i důchody v té době skutečně rostly. Výrok Michaela Kohajdy proto hodnotíme jako pravdivý.

Michael Kohajda

Za poslední jeden a půl roku se zvýšilo (důchody, pozn. Demagog.cz) o 38 %.
360° Pavlíny Wolfové, 15. března 2023
Sociální politika
Ekonomika
Nepravda
Od června 2021 do ledna 2023 důchody rostly pouze o 26,3 %. Když vezmeme v potaz očekávané navýšení v červnové valorizaci a srovnáme prosinec 2021 a červen 2023, dostaneme se k růstu 30,9 %.

Michael Kohajda porovnává zmražené platy politiků s podle něj vysokým růstem důchodů, který byl způsoben převážně mimořádnými valorizacemi. Výši penzí totiž v České republice ovlivňuje valorizace, která je ukotvena v zákoně o důchodovém pojištění. Na základě zákona se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna, přičemž jejich zvýšení se odvíjí od růstu spotřebitelských cen (tedy inflace) a růstu mezd.

Zákon také stanovuje podmínky pro mimořádnou valorizaci penzí. K té se přistupuje v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn předchozí valorizací. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se pak navyšuje o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

Upřesněme, že poslanec Kohajda v kontextu výroku časové období dále nevysvětluje a  ani nezmiňuje mimořádnou valorizaci, která proběhne v červnu letošního roku. Data o růstu důchodů pravidelně zveřejňuje (.pdf) Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Přehled, který obsahuje i data z roku 2022 a začátku roku 2023 (.pdf, str. 2), publikovalo v únoru i Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Poslední data o průměrných penzích dostupná ke dni konání rozhovoru tak pochází z ledna 2023, vzhledem k Michaelem Kohajdou zmiňovaným rokem a půl je tak porovnáme s údaji z června 2021.

Jak je patrné z grafu, v té době dosahoval průměrný starobní důchod 15 385 Kč (.pdf, str. 1), v lednu 2023 pak činil 19 438 korun (.pdf, str. 2). Penze se tak za vymezené období zvýšily přibližně o 26,3 %, nikoliv o 38 %. Dodejme, že i kdyby Michael Kohajda ve svém vyjádření počítal s červnovou valorizací, uváděl by také nepřesný údaj. Oproti konci roku 2021 se penze ve druhé polovině letošního roku zvýší o 30,9 %.

Zdroj dat v grafu: Česká správa sociálního zabezpečení (.pdf, str. 1), Aktuálně.cz, Seznam Zprávy, Ministerstvo práce a sociálních věcí (.pdf, str. 1).

Starobní důchody tedy za poslední rok a půl sice vzrostly, ovšem ne tak výrazně, jak uvádí poslanec Kohajda. Penze se od června 2021 navýšily o 26,3 %, nikoliv o 38 procent. Tento rozdíl nespadá do našeho tolerančního pásma, a výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Michael Kohajda

Máme tady soudce, státní zástupce, (…) ti teď byli také tři roky zmrazení a samozřejmě některým z nich se to nelíbí, podali žaloby.
360° Pavlíny Wolfové, 15. března 2023
Právní stát
Pravda
Platy soudců a státních zástupců byly zmrazeny po celý rok 2021. V lednu 2022 se automaticky navýšily, Parlament je ale hned od února až do konce roku 2022 vrátil zpět na předešlou úroveň. Kvůli postupu Parlamentu v roce 2022 došlo také k podávání žalob ze strany soudců.

Poslanec Michael Kohajda v kontextu mluví o návrhu hnutí ANO zmrazit platy politiků, jehož projednávání poslanci vládní koalice neschválili. Později však ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) sdělil, že kabinet jedná o vlastním návrhu na zmrazení platů. Kohajda dále poukazuje na to, že zmrazení platů se v minulosti netýkalo jen politiků, ale i soudců a státních zástupců, kteří s tímto zásahem nesouhlasili.

Platy soudců se stanovují podle platové základny vycházející z průměrné mzdy. Do výše platu se pak promítá míra odpovědnosti, náročnost funkce nebo to, jak dlouho daný soudce svou funkci vykonává. Obdobné podmínky mají také státní zástupci.

V srpnu 2020 předložila skupina poslanců návrh novely zákona o platu představitelů státní moci pro rok 2021, který Sněmovna na konci listopadu 2020 schválila. Senát následně vyjádřil vůli se novelou nezabývat a prezident návrh podepsal v prosinci zmíněného roku. Od 1. ledna 2021 se tak platy ústavních činitelů (včetně soudcůstátních zástupců) nezvýšily (.pdf, str. 2, 5).

Soudci a státní zástupci tehdy ze solidarity zmrazení vlastních platů akceptovali, platy se tedy v roce 2021 odvíjely od platové základny z roku 2020 (.pdf, str. 5–6).

Na přelomu let 2021 a 2022 pak platy ústavních činitelů automaticky vzrostly o 6 %, hned na začátku ledna ale vláda předložila Sněmovně návrh novely zmíněného zákona. Návrh obsahoval (.pdf, str. 2, 4–5) opětovné snížení platů ústavních činitelů na úroveň roku 2021 (tedy i roku 2020), a to od února 2022 (.pdf, str. 6) do konce roku. Sněmovna novelu schválila, Senát poté opět vyjádřil vůli se novelou nezabývat. Byla tedy postoupena prezidentovi, který ji podepsal. Platy ústavních činitelů proto zůstaly na stejné úrovni až do začátku roku 2023, kdy došlo k jejich automatickému navýšení. Dodejme, že ke schválení uvedené změny zákona došlo v rámci procesu legislativní nouze (.pdf).

Problém, který nastal po schválení zmrazení platů v lednu 2022, byl také způsoben tím, že se namísto pouhého zmrazení jednalo o mírné snížení platů. Přesněji u soudců ze 106 986 korun v lednu 2022 na 100 872 korun od února stejného roku, u státních zástupců pak z lednových 96 287 korun na únorových 90 749 korun. Podle některých státních zástupců byl návrh protiústavní. Už v minulosti se přitom soudci kvůli nezákonnosti zmrazení svých platů obraceli na Ústavní soud, který jejich stížnostem vyhověl.

Kvůli zmrazení platů se někteří soudci obrátili na soudy. Žalobu na toto zmrazení podal například jeden ze soudců ústeckého krajského soudu, který se domáhal vyrovnání rozdílu v platu za únor 2022. Okresní soud, ke kterému soudce žalobu podal, došel k závěru, že novela zákona byla protiústavní kvůli tomu, že nebyly splněny podmínky pro schválení stavu legislativní nouze, návrh navíc nebyl projednán se zástupci justice. Zmrazením platů z roku 2022 se začal zabývat i Ústavní soud.

Platy ústavních činitelů (a tedy i soudců a státních zástupců) byly zmrazeny od začátku roku 2021. Od ledna 2023 pak došlo k jejich automatickému navýšení. Platy se tak nezměnily (s výjimkou ledna 2022) od roku 2020 do roku 2023, tedy tři roky. Z toho ale jen ve dvou letech (2021 a 2022) došlo k jejich zmrazení, vyjádření poslance Kohajdy tak není zcela přesné. Michael Kohajda však správně uvádí, že platy zmrazeny byly a někteří soudci podali žaloby. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Patrik Nacher

Já když jsem si našel, co k tomu (dani z nemovitosti, pozn. Demagog.cz) napsal Zbyněk Stanjura před volbami, (…) tak měl dokonce takový billboard nebo plakát, kde měl: ‚Mít kde bydlet není luxus, odmítáme vyšší zdanění nemovitosti.‘ (…) Ten přístup pětikoalice je nekonzistentní. Oni prostě říkali úplný opak.
360° Pavlíny Wolfové, 15. března 2023
Ekonomika
Pravda
Zbyněk Stanjura na svém facebooku před sněmovními volbami zveřejnil příspěvek, ve kterém se ke zvyšování daně z nemovitosti stavěl odmítavě. Navzdory tomu vláda tento krok v současnosti zvažuje.

Patrik Nacher mluví o plakátu, který koalice SPOLU (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) použila v kampani před sněmovními volbami v říjnu 2021. Koalice se prostřednictvím plakátu vymezovala proti zvyšování daně z nemovitosti, přičemž právě toto sdělení na svém facebooku v srpnu 2021 sdílel Zbyněk Stanjura (ODS). V komentáři k příspěvku tehdy napsal: „Nápad na zvýšení daně z nemovitostí je opravdu nebezpečný. (…) To není správná cesta. My naopak chceme digitalizaci, zjednodušení stavebního řízení a nízké daně.“

Sama ODS na svém facebookovém účtu o několik týdnů dříve zveřejnila příspěvek s podobně odmítavým vyjádřením Zbyňka Stanjury. Citovala zde jeho slova: „Stát nesmí trestat lidi za to, že si koupí byt nebo dům. Nebo provozovnu, kde podnikají, aby uživili sebe a rodinu. Zvyšování daně z nemovitosti nepřipustíme.

Hodí se ovšem doplnit, že se jednalo pouze o stanovisko koalice SPOLU, nikoliv všech stran současné vládnípětikoalice. Například vládní Piráti se před sněmovními volbami k návrhům na zvyšování daně z nemovitosti v určitých případech nestavěli tak odmítavě. Pirátský senátor Lukáš Wagenknecht např. v květnu 2021 vyjádřil podporu zvyšování daně z nemovitosti u velkých firem. V diskuzi na CNN Prima News tehdy uvedl (video, čas 39:55): „Pokud tady máme společnosti, které na zelené louce z půdního fondu staví krabice za městy, (…) kde nejsou ani zaměstnanci, tak tyto velké společnosti, proč se o tom (zvýšení daně z nemovitosti, pozn. Demagog.cz) nebavit.

Nynější ministr financí Zbyněk Stanjura se na svých sociálních sítích před sněmovními volbami skutečně stavěl odmítavě ke zvyšování daně z nemovitosti. Naopak letos 15. března řekl, že podle něj by se daň z nemovitosti mohla zvýšit až dvojnásobně. Výrok Patrika Nachera proto hodnotíme jako pravdivý. Pro úplnost je vhodno doplnit, že předseda Pirátů Ivan Bartoš 15. března Stanjurův návrh komentoval slovy, že mezi stranami vládní koalice na zvýšení daně z nemovitosti zatím není shoda.

Patrik Nacher

Já hlasoval vždycky pro zrušení daně z převodu nemovitosti, dneska daň z nabytí nemovité věci nebo nemovitého majetku, i přestože to tehdy, a byl jsem koaliční poslanec, navrhovala opoziční ODS.
360° Pavlíny Wolfové, 15. března 2023
Poslanecká sněmovna
Nepravda
Patrik Nacher zrušení dané daně sice v minulosti skutečně několikrát podpořil, nebylo tomu tak ale vždy. Dne 23. ledna 2018 ve Sněmovně naopak hlasoval pro zamítnutí návrhu ODS.

Opoziční poslanec Patrik Nacher se v rozhovoru staví proti úvahám o zvýšení daně z nemovitosti. Vládní koalici, respektive ODS, pak kritizuje za to, že se po volbách chová jinak, než před nimi slibovala. Svým výrokem se snaží dokázat, že jeho postoj je naopak dlouhodobě konzistentní. 

Patrik Nacher se stal poprvé poslancem za ANO v roce 2017, v roce 2021 mandát obhájil. Pro přesnost uveďme, že daň „z převodu nemovitostí“ se na daň „z nabytí nemovitých věcí“ změnilaroce 2014. Hlasování Patrika Nachera se proto týkala až druhé jmenované. 

Opoziční ODS během vlády Andreje Babiše o zrušení daně z nabytí nemovitých věcí skutečně usilovala. Její poslanci jej navrhli (.pdf, str. 3–4) již v prosinci 2017, Patrik Nacher nicméně 23. ledna 2018 v rámci prvního čtení hlasoval pro zamítnutí návrhu stejně jako jeho spolustraníci.

Přibližně o rok později, v listopadu 2018, se ODS pokusila zrušení daně prosadit při projednávání novely, kterou předložil poslanec hnutí ANO Karel Rais a která osvobozovala od daně prodej nových bytů v rodinných domech (.pdf, str. 4–5). Poslanec za ODS Vojtěch Munzar (.pdf, str. 1) tehdy podal pozměňovací návrh (.pdf, str. 1), kterým chtěl daň z nabytí nemovitých věcí bez náhrady zrušit. Patrik Nacher jej 8. března 2019 během hlasování v Poslanecké sněmovně skutečně jako jediný z ANO podpořil, přesto ale dolní komora tento návrh neschválila.

Totéž Patrik Nacher v daném roce zopakoval i 24. září, když se daň ve svém pozměňovacím návrhu téže novely pokusil zrušit i Senát. Sněmovna tehdy nicméně i tento návrh odmítla.

Zrušení daně se podařilo prosadit v roce 2020, kdy se jednalo o vládní návrh, na kterém panovala mezi stranami shoda. Patrik Nacher pro jeho přijetí hlasoval 8. července 2020 v rámci třetího čtení a 15. září pak podpořil i jeho znění vrácené Senátem.

Byť tedy Patrik Nacher pro zrušení daně z nemovitých věcí v minulosti hlasoval, a to i v případě, že šlo o návrh opoziční ODS, nečinil tak „vždycky“. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Patrik Nacher

V době, kdy (…) v průměru přes 15 % je tady inflace už od června nebo od července loňského roku, tak aby vláda připravila rozpočet na tento rok, kde na valorizaci důchody má 0, čistou nulu.
360° Pavlíny Wolfové, 15. března 2023
Ekonomika
Pravda
Inflace od června 2022 skutečně dosahuje více než 15 %. Fialova vláda v návrhu státního rozpočtu na letošní rok nevyčlenila žádné výdaje na mimořádnou červnovou valorizaci. Návrh mluví pouze o výdajích souvisejících s loňskými mimořádnými valorizacemi a s pravidelnou valorizací.

Poslanec hnutí ANO Patrik Nacher v rozhovoru reaguje na postoj prezidenta Petra Pavla k mimořádné úpravě valorizace penzí, kterou podepsal. Zároveň je ale podle Pavla nutné, aby způsob projednávání návrhu přezkoumal Ústavní soud. Patrik Nacher dále kritizuje vládu, že o vysoké inflaci (a tedy i o nutnosti mimořádně zvýšit penze) věděla dlouho, ale s úpravou zákona podle něj přišla pozdě.

Zvyšování důchodů

Nejprve zmiňme, že výši důchodů v České republice ovlivňuje valorizace, která je ukotvena v zákoně o důchodovém pojištění. Na základě zákona se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna, přičemž jejich zvýšení se odvíjí od růstu spotřebitelských cen (tedy inflace) a růstu mezd.

Zákon také stanovuje podmínky pro mimořádnou valorizaci penzí. K té se přistupuje v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn při předchozí valorizaci. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se přitom navyšuje o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

K poslední mimořádné valorizaci došlo v červnu 2022, přičemž inflace zmíněnou hranici 5 % přesáhla v lednu letošního roku, a to dokonce jen za samotný leden (.xlsx). Dle současného znění zákona by proto mělo po pěti měsících, tedy v červnu 2023, dojít k další mimořádné valorizaci. Index spotřebitelských cen domácností důchodců se za období, z něhož má červnová valorizace vycházet, konkrétně zvýšil o 11,5 % (.doc, str. 1). Celkově se tak průměrný důchod měl navýšit o 1 770 Kč.

Vláda nicméně navrhla způsob výměry důchodů změnit, a to tak, aby se navýšení skládalo ze dvou složek: zvýšení o pevnou částku náležící každému důchodci a procentuální zvýšení (.doc, str. 3). Podle upravených parametrů se každý důchod při mimořádné valorizaci v červnu 2023 zvýší o pevnou částku 400 Kč a procentní výměra všech penzí vzroste o 2,3 % (dohromady tedy v průměru o 760 Kč). Tímto krokem má být podle vlády zajištěno, že příjemcům nejnižších důchodů porostou penze o částku, která bude plně kompenzovat vysokou inflaci (.doc, str. 3).

Novelu zákona o důchodovém pojištění pak poslanci po několikadenním jednání 4. března nakonec schválili, stejně jako následně Senát. Po prezidentově podpisu pak byla novela vyhlášena ve Sbírce zákonů s účinností od 20. března 2023.

Inflace

Průměrná inflace za rok 2022 činila 15,1 % (.pdf). Jak je vidět na grafu, dle dat Českého statistického úřadu se pak meziroční inflace dostala nad 15 procent dokonce už v květnu loňského roku. Od té doby pod tuto hranici neklesla.

Zmiňme, že ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) 25. prosince 2022 v České televizi řekl, že se v létě průměrná penze kvůli vysoké inflaci mimořádně zvýší o zhruba 670 až 700 korun, a dodal, že přesnější číslo bude dopočítáno později. Toto zvýšení by pro rozpočet představovalo zátěž přibližně 20 miliard korun, což by, jak tehdy uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura, nemělo být významným problémem, kvůli kterému by se musela dělat novela státního rozpočtu. Podobně se pak vyjádřil i koncem letošního února.

V lednu letošního roku pak šéf rezortu práce a sociálních věcí navýšil odhad mimořádného navýšení důchodů kvůli vzrůstající inflaci na 750 až 1 000 korun, nicméně opět dodal, že je třeba počkat na hodnocení inflace za měsíc leden. Dodejme, že výdaje na mimořádnou valorizaci v červnu 2023, která by proběhla podle nezměněných pravidel, by podle Ministerstva práce a sociálních věcí činily 34 miliard korun (.pdf, str. 1).

Státní rozpočet na rok 2023

Uveďme, že podle zákona musí vláda Poslanecké sněmovně předložit návrh státního rozpočtu do 30. září. Ministerstvo financí má pak povinnost předložit návrhy výdajů vládě už do 31. května a návrh celkového rozpočtu pak předkládá vládě do konce srpna.

V návrhu (.pdf) rozpočtu na rok 2023 vláda na mimořádnou valorizaci skutečně žádné výdaje nevyčlenila. V dokumentu pouze stojí (.pdf, str. 80 z 516): „Na výdajové straně návrhu jsou oproti rozpočtu na rok 2022 o 141,4 miliard Kč vyšší výdaje pro kapitolu Ministerstva práce a sociálních věcí, která bude muset i v příštím roce zabezpečit zvýšené výdaje státu na rostoucí sociální dávky pro ohrožené skupiny obyvatel a především na nové valorizace důchodů.“

Z dalších částí návrhů však vyplývá (.pdf, str. 98 a 99 z 516), že tyto výdaje byly navýšeny kvůli mimořádným valorizacím, ke kterým vláda Petra Fialy v loňském roce musela přistoupit. Návrh dále uvádí (.pdf, str. 129 z 516): „Oproti očekávané skutečnosti roku 2022 se navrhuje zvýšit výdaje na důchody o 81,2 mld. Kč. V tomto nárůstu jsou zohledněny mimořádné valorizace důchodů z roku 2022, výdaje na zákonnou valorizaci důchodů i prostředky na nárůst počtu důchodců.“ Tato zmínka o zákonné valorizaci se zjevně vztahuje na pravidelné zvyšování penzí, které nastává na začátku každého roku, jak popisujeme výše.

Na skutečnost, že zákon o státním rozpočtu pro rok 2023 nepočítá s výdaji na mimořádnou valorizaci, upozorňovala v prosinci minulého roku například i Národní rozpočtová rada (.pdf, str. 2–3). Konkrétně k tomu tento nezávislý odborný orgán, který se věnuje vyhodnocování rozpočtové politiky státu, tehdy uvedl: „Na základě očekávaného vývoje inflace lze odhadovat, že k překročení pětiprocentní hranice nárůstu spotřebitelských cen (…) dojde v lednu 2023, což bude znamenat spuštění mimořádné valorizace dávek důchodového pojištění v červnu. To si vyžádá dodatečné výdaje okolo 20 mld. Kč, které nejsou v aktuálním rozpočtu předpokládány“ (.pdf, str. 2–3).

Pro úplnost je také vhodné doplnit, že samotný návrh státního rozpočtu vycházel z makroekonomické predikce Ministerstva financí ze srpna 2022 (.pdf, str. 89 z 516). Ta přitom pro 3. a 4. čtvrtletí roku 2022 odhadovala meziroční míru inflace na více než 18 % (.pdf, str. 2). Připomeňme, že období, za které se sleduje růst inflace pro stanovení mimořádné valorizace, začíná právě červencem 2022. Pro první čtvrtletí roku 2023 pak Ministerstvo financí inflaci odhadovalo na přibližně 15 % (.pdf, str. 2). Podobnou prognózu v srpnu 2022 zveřejnila i Česká národní banka (.pdf, str. 6).

Závěr

Meziroční inflace tedy od června minulého roku dosahuje více než 15 %. Pod tuto hodnotu neklesla dokonce už od května 2022. Vláda přitom v návrhu rozpočtu na letošní rok nevyčlenila výdaje na mimořádnou červnovou valorizaci, jak správně uvádí Patrik Nacher. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Michael Kohajda

Důchodová reforma, kterou ty předchozí vlády dlouho odkládaly, vláda Andreje Babiše taky nic neudělala.
360° Pavlíny Wolfové, 15. března 2023
Sociální politika
Pravda
O nutnosti změnit důchodový systém se mluví už od 90. let a minulé vlády, včetně vlády Andreje Babiše, provedení reformy skutečně odkládaly. Jedinou výjimkou byla reforma za vlády Petra Nečase, tu však následně Sobotkova vláda zrušila a dnes žádná reforma důchodů připravená není.

Poslanec Kohajda svým výrokem obhajuje snížení červnové valorizace důchodů, které v Parlamentu prosadila vláda. Upozorňuje, že šlo o nutný krok i s ohledem na to, že v Česku zatím nebyla provedena důchodová reforma.

O nutnosti reformy důchodového systému se na české politické scéně mluvilo řadu let (.pdf). V roce 1999 např. v Senátu vznikl Podvýbor pro důchodovou reformu, načež byla o rok později v Poslanecké sněmovně vytvořena Komise pro důchodovou reformu (.pdf, str. 7). V průběhu let sice docházelo k některým úpravám parametrů důchodového systému (.pdf, str. 95–98), zvláště co se týče valorizací penzí, kromě Nečasovy vlády se však žádnému kabinetu ucelenou reformu financování důchodového systému prosadit nepodařilo.

Snahy o důchodovou reformu během vlády Petra Nečase

Právě Nečasův kabinet od roku 2011 provedl změny pravidel v důchodovém systému, které se označují jako malávelká důchodová reforma. Velká důchodová reforma se týkala tzv. druhého pilíře důchodového systému (.pdf, str. 101), který měl zčásti nahradit povinný první pilíř financovaný ze sociálního pojištění (.pdf, str. 1).

V rámci malé reformy (.pdf, str. 99–100) došlo především k navýšení věku odchodu do důchodu (.pdf, str. 61–63), například pro občany narozené v roce 1977 byl tento věk stanoven jednotně na 67 let. Novelizace z roku 2011 pak způsobila změnu výpočtu důchodů.

Větší změny přinesla až velká důchodová reforma, k jejímuž schválení došlo v roce 2012, a která byla zahájenalednu 2013. Reforma se snažila o aktivnější zapojení obyvatel na důchodovém systému prostřednictvím vytvoření druhého pilíře. Ten tvořily soukromé fondy dotované státem, do kterých si lidé dobrovolně mohli převést část svého důchodového spoření.

Vláda Bohuslava Sobotky tyto reformní kroky nicméně v roce 2015 zrušila. Zanikl tak výše zmiňovaný druhý pilíř, tedy hlavní bod velké důchodové reformy. Sobotkův kabinet také prosadil úpravu valorizace penzí (.pdf, str. 105–106) a kroky ke zrušení hlavních prvků malé důchodové reformy. Nová vláda přenastavila věk odchodu do důchodu a obnovila strop odchodu do penze (.pdf, str. 106), který stanovila na 65 let. V podstatě tak došlo k navrácení do stavu, který platil před malou důchodovou reformou (.pdf, str. 45).

Pokusy o důchodovou reformu během vlád Andreje Babiše

První (2017–2018) i druhá (2018–2021) vláda Andreje Babiše se ve svých programových prohlášeních zavázaly k tomu, že budou usilovat o důchodovou reformu. V programových prohlášeních obou vlád je konkrétně uvedeno: „Chceme důchodovou reformu. (…) Podstatou bude oddělení důchodového účtu od státního rozpočtu a stanovení jasných finančních vztahů mezi tímto účtem a státním rozpočtem.“

Babišova vláda důchodovou reformu ovšem nevypracovala. Tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) v prosinci 2020 pouze představila (video) návrh tzv. důchodové reformy, což byl soubor sedmi změn, které měly přispět ke „spravedlivým, srozumitelným a udržitelným“ penzím.

Tento návrh vycházel ze závěrů Komise pro spravedlivé důchody, která vznikla v lednu 2019. Vytvořena byla právě s cílem zajistit udržitelný důchodový systém, který by zaručoval „důstojné a spravedlivé důchody“. Reforma byla rozdělena do dvou pilířů (.pdf, str. 1) a jednou z plánovaných změn bylo např. zavedení základního důchodu ve výši 10 tisíc korun (.pptx, str. 6), první pilíř – zásluhová část – pak měla zůstat nezměněna. Ačkoliv tyto návrhy Ministerstvo práce a sociálních věcí označovalo za důchodovou reformu (.pdf), odborníci se neshodli, jestli návrh představuje skutečnou důchodovou reformu.

Návrh změn vyvolal množství kritiky ze strany opozice i vládního hnutí ANO, a sama ministryně Schillerová tehdy přiznala, že soubor opatření nebyl projednán ani v rámci tehdejší vládní koalice. Alena Schillerová také v březnu 2021 např. uvedla: „Návrh z dílny MPSV je spíše souhrn parametrických změn, které tuto podmínku zdaleka nesplňují. Naopak představuje další zhoršení udržitelnosti systému a zvýšení jeho závislosti na zdrojích státního rozpočtu.“

Důchodovou reformu se Janě Maláčové již schválit nepodařilo. Nepočítala (video, čas 3:54:11) s ní ani tehdejší ministryně financí Alena Schillerová, a to vzhledem k tomu, že se blížil konec funkčního období Babišovy vlády.

Uveďme, že změnit důchodový systém bylo rovněž cílem návrhu (.pdf), který Poslanecké sněmovně předložila skupina poslanců z ČSSD. Vláda k němu zaujala neutrální stanovisko (.doc) kvůli tomu, že „zásadní změny důchodového systému by měly být výsledkem širokého společenského konsenzu, dosaženého ideálně napříč politickým spektrem“ (.doc, str. 1) a také proto, že dle vlády návrh mohl ohrozit ekonomickou udržitelnost důchodového systému (str. 2).

Závěr

Závazek o vykonání důchodové reformy tedy vláda Andreje Babiše skutečně nenaplnila. Tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová pouze představila návrh několika změn, které měly zajistit spravedlivé důchody. Ani experti se však neshodli na tom, zdali se tato opatření dají označit za reformu. Zároveň lze tvrdit, že předchozí vlády provedení důchodové reformy odkládaly, jelikož prvním pokusem o změnu důchodového systému byly až kroky Nečasovy vlády v roce 2011, které následně zrušila Sobotkova vláda. O nutnosti reformy se přitom mluví už od 90. let.

Poslanec Kohajda ve svém tvrzení o neaktivitě minulých vlád nezmínil důchodovou reformu Nečasovy vlády. S ohledem na to, že tato reforma byla zrušena a Michael Kohajda svým výrokem poukazuje na současný stav, kdy žádná reforma důchodů připravená není, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý s výhradou.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů