Přehled ověřených výroků

Ministr zahraničí Jan Lipavský reaguje na předchozí vyjádření Tomia Okamury, který v kontextu situace Rusů žijících na Ukrajině hovoří o Chartě OSN v souvislosti s právem národů na sebeurčení. Okamura podotýká, že právě takto vzniklo Československo. Ministr Lipavský poté koriguje Okamurova slova a říká, že vznik Československa s Chartou OSN nesouvisí. Předseda hnutí SPD svá předchozí slova následně upřesnil a řekl, že měl právě na mysli právo národů na sebeurčení, nikoli Chartu.

Charta OSN

Charta Organizace spojených národů byla podepsána v San Franciscu v červnu 1945 (.pdf, str. 5). Vstoupila v platnost v říjnu 1945 a slouží jako zakládající dokument OSN, který stanovuje práva a povinnosti členských států a upřesňuje postupy fungování celé organizace. Zároveň kodifikuje základní principy mezinárodních vztahů, například suverenitu a rovnost států nebo právo národů na sebeurčení (.pdf, str. 8, 9). Jedním ze zakládajících států OSN bylo i Československo, jehož delegaci na konferenci v San Franciscu vedl tehdejší ministr zahraničí Jan Masaryk.

Založení Československa

Hlavním důvodem, proč založení Československé republiky (ČSR) nemohlo souviset se sepsáním Charty OSN, je časové rozmezí. Když byl zakládající dokument OSN v roce 1945 podepsán, ČSR by, nebýt historických událostí a druhé světové války, oslavila už 27 let své existence (.pdf, str. 36–37 z 65).

První republika vznikla po první světové válce a na jejím vzniku se podíleli čeští krajané, obzvláště ve Francii a Spojených státech (.pdf, str. 3). Celý proces je dnes spojován primárně s filozofem, vysokoškolským pedagogem a později prvním československým prezidentem Tomášem Garriguem Masarykem. Ten se na založení státu podílel vyjednáváním v zahraničí a hledáním podpory u zahraničních státníků, včetně amerického prezidenta Woodrowa Wilsona. Důležitou roli v získávání podpory sehráli také českoslovenští legionáři bojující v Rusku.

K vyhlášení samostatné Československé republiky došlo 28. října 1918, kdy řízení státu převzal Národní výbor. O dva dny později Slovenská národní rada vydala Martinskou deklaraci a oficiálně připojila své území k Československu.

Shrnutí

Vznik Československé republiky nijak nesouvisí s Chartou OSN. ČSR na základech Charty nevznikla, a to už z toho důvodu, že ČSR je starší a existovala už od roku 1918, zatímco zakládající dokument OSN byl podepsán a přijat až v roce 1945. Československo naopak stálo u zrodu Organizace spojených národů jako jeden ze zakládajících států. Výrok Jana Lipavského tak hodnotíme jako pravdivý.

Přijetí Ukrajiny do NATO

Americký prezident Donald Trump označil 12. února 2025 členství Ukrajiny v NATO za „nepraktické“. Na konci února svá slova zopakoval s tím, že ke vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance nedojde. Také řekl, že možnost připojení k Alianci je podle něj „důvodem, proč tahle celá věc začala“ (video, čas: 00:14). Ještě před tím, než se Trump podruhé ujal prezidentské funkce, uvedl, že chápe ruský postoj k tomu, že by Ukrajina neměla být součástí NATO.

Kriticky se k potenciálnímu vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance vyjádřil podle agentury Reuters také americký ministr obrany Pete Hegseth, který uvedl, že „Spojené státy nevěří, že členství Ukrajiny v NATO je realistickým výsledkem vyjednaného řešení“. Podle Hegsetha nevidí Bílý dům členství Ukrajiny v NATO jako součást řešení války. Tato slova řekl při jednání vojenských spojenců Ukrajiny v bruselském sídle NATO v polovině února (video, čas: 01:26).

Obnova ukrajinských hranic

Ve stejnou dobu, kdy se konalo jednání vojenských spojenců Ukrajiny, sdělil Donald Trump, že je nepravděpodobné, aby Ukrajina získala zpět celé své území. Trump takto reagoval na dotaz novináře BBC, který se ptal na to, jestli se stav ukrajinských hranic může navrátit do stavu před rokem 2014 (video). Na závěr své odpovědi Trump upřesnil, že některé části území by se Ukrajině ale mohly vrátit (čas 00:25). Ve svém vyjádření se Trump odkazoval i na slova Hegsetha, který se také odmítavě postavil k tomu, že by se ukrajinské hranice vrátily do podoby, v jaké byly před rokem 2014. Konkrétně řekl, že je to nerealistický cíl (video, čas: 00:56).

Závěr

Hlava Spojených států Donald Trump i americký ministr obrany Pete Hegseth se vyjádřili skepticky k přijetí Ukrajiny do Severoatlantické aliance a oba odmítli, že by k takovému scénáři mohlo dojít. Podle nich se jeví jako nepravděpodobné a nerealistické i to, že by Ukrajina získala zpět svá území a její hranice by se navrátily do stavu, jaký existoval před rokem 2014. Výrok Tomia Okamury proto hodnotíme jako pravdivý.

Charta OSN

Charta Spojených národů je zakládajícím dokumentem, kterým vznikla Organizace spojených národů (OSN). Tento dokument stanovuje práva a povinnosti členských států a upřesňuje postupy fungování celé organizace. Charta byla podepsána v červnu 1945 a vešla v platnost o čtyři měsíce později (.pdf, str. 5).

Respektování práva národů na sebeurčení Charta uvádí jako jednu ze svých zásad. Konkrétně říká, že cílem je „rozvíjet mezi národy přátelské vztahy, založené na úctě k zásadě rovnoprávnosti a sebeurčení národů, a činit jiná vhodná opatření k posílení světového míru“ (.pdf, str. 8). Sebeurčení je v dokumentu zmíněné ještě jednou, kdy popisuje, že pro zajištění výše zmíněných principů bude OSN podporovat zvyšování životní úrovně a úctu k lidským právům a základním svobodám (str. 32).

Další dokumenty

Právo na sebeurčení národa poté zdůraznila rezoluce Valného shromáždění z roku 1952 (.pdf, str. 1). Vztahuje se k němu také Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (.pdf) a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech (.pdf), oba z roku 1966. Tyto dokumenty OSN shodně popisují, že „všechny národy mají právo na sebeurčení. Na základě tohoto práva svobodně určují svůj politický statut a svobodně uskutečňují svůj hospodářský, sociální a kulturní vývoj“ (.pdf, str. 1; .pdf, str. 1). V těchto textech také stojí, že státy, včetně těch, které jsou odpovědné za nesamosprávná či poručenská území, budou podporovat právo na sebeurčení v souladu s Chartou OSN.

Závěr

Charta OSN z roku 1945 opravdu ukotvuje právo na sebeurčení národů. K tomuto právu se vztahují i některé další dokumenty, které OSN později přijala. Výrok Tomia Okamury tak hodnotíme jako pravdivý.

Průzkumy STEMu

Analytický ústav STEM dlouhodobě provádí průzkumy týkající se názorů obyvatelstva ohledně války na Ukrajině. Poslanec Tomio Okamura se v námi ověřovaném rozhovoru odkazoval na článek serveru iDNES.cz z června 2024 (video, čas 15:33), který pojednával o průzkumu, který kromě důvěry v armádu zkoumal také postoj k právě probíhajícímu konfliktu na Ukrajině. Podle něj 65 % respondentů upřednostňuje rychlé ukončení války, i kdyby to znamenalo ztrátu některých území.

Pro naše odůvodnění jsou nicméně nejdůležitější nejnovější data, která byla ve veřejných zdrojích dostupná ke dni ověřované debaty. Nejnovější průzkum ke dni vysílání námi ověřované debaty STEM publikoval během února 2025. Z něj vyplývá, že rychlý konec války i za cenu toho, že Ukrajina ztratí část svého území, si přálo už 72 % dotazovaných. Jednalo se o nejvyšší číslo od začátku šetření, které STEM provádí od června 2023. Největší podporu Ukrajině v boji za znovuzískání okupovaného území i za cenu prodloužení konfliktu vyjádřili respondenti v září 2023, kdy se jich takto vyslovilo 38 %.

Závěr

Tomio Okamura správně tvrdí, že většina Čechů souhlasí s koncem války na Ukrajině i za cenu ztraceného území. Pouze uvedl lehce nepřesné číslo, jelikož se odvolával na starší, již neaktuální průzkum. Podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM si nicméně takový konec konfliktu přeje ještě více respondentů než dvě třetiny, dokonce 72 %. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Programové prohlášení vlády

Vláda ve svém původním i aktualizovaném programovém prohlášení přislíbila podporu pro rehabilitaci fotovoltaiky, jelikož ji považuje za klíčový obnovitelný zdroj (.pdf, .pdf, vše str. 9). Konkrétně v obou dokumentech zmínila, že podpoří fotovoltaická zařízení na minimálně 100 tisících střechách do roku 2025 (.pdf, str. 48, .pdf, str. 49).

Fotovoltaická zařízení v Česku

Střešní fotovoltaická zařízení pro rodinné a bytové domy jsou podporována formou dotace z dotačního programu Nová zelená úsporám. Jeho hlavním cílem je podle Státního fondu životního prostředí „zlepšit stav životního prostředí snížením produkce emisí znečišťujících látek a skleníkových plynů (především emisí CO₂)“.

Podle dat Ministerstva životního prostředí bylo v rámci programu Nová zelená úsporám od ledna do listopadu 2022 schváleno necelých 47 tisíc žádostí o podporu fotovoltaiky (.pdf, str. 11), a vláda tak dosáhla téměř poloviny svého cíle z programového prohlášení.

Počet schválených žádostí nadále rostl (.pdf) a ministr Hladík v listopadu 2024 uvedl, že resort podpořil už přibližně 201 tisíc fotovoltaik. Tisková mluvčí Ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí nám s odvoláním na údaje Státního fondu životního prostředí sdělila, že od ledna 2022 do poloviny března 2025 bylo schváleno celkem 218 124 žádostí o podporu fotovoltaik.

Závěr

Fialova vláda ve svých programových prohlášeních uvedla, že podpoří fotovoltaická zařízení na minimálně 100 tisících střechách do roku 2025. Že počet podpořených fotovoltaik překonal hodnotu 200 tisíc, zmínil ministr životního prostředí již v listopadu 2024. K polovině března 2025 bylo podle mluvčí Ministerstva životního prostředí schváleno 218 124 žádostí, Fialova vláda tak svůj závazek splnila dvojnásobně. Výrok Petra Hladíka hodnotíme jako pravdivý.

Moderátor v kontextu výroku zmiňuje, že podle Energetického regulačního úřadu mělo Česko v roce 2023 nejnižší spotřebu elektrické energie za posledních 14 let a že zároveň klesla její výroba. Následně se ptá, zda takový výsledek není způsoben ekonomickou stagnací, protože se dle něj zároveň snížila průmyslová produkce. Ministr životního prostředí Petr Hladík oponuje tvrzením, že roste hrubý domácí produkt (HDP), což je dle něj klíčový ukazatel pro měření ekonomické výkonnosti.

HDP v Česku

Údaje o HDP pravidelně zveřejňuje Český statistický úřad (ČSÚ), který mj. vydává předběžné čtvrtletní odhady v meziročním srovnání. K datu publikování námi ověřovaného rozhovoru byla nejnovější data dostupná za třetí čtvrtletí roku 2024 (.xlsx). Informace o posledním čtvrtletí, kde úřad zároveň některé dřívější údaje zpřesnil (.xlsx), byly zveřejněny až na konci února.

Jak je vidět na následujícím grafu, HDP meziročně klesalo po celý rok 2020 a také v prvním čtvrtletí 2021, kdy byl propad ekonomiky zapříčiněn pandemií covidu-19. HDP se mírně snížilo i ve třetím čtvrtletí roku 2023, kdy bylo ovlivněno nižšími výdaji na konečnou spotřebu domácností a úbytkem zásob. V průběhu roku 2024 už ale HDP rostlo a ve třetím čtvrtletí se konkrétně zvýšilo o 1,3 % (.xlsx). Během působení Fialovy vlády, která se ujala funkce v prosinci 2021, HDP navíc meziročně nevzrostlo pouze ve dvou čtvrtletích.

Závěr

HDP podle údajů ČSÚ v poslední době skutečně roste. Během působení Fialovy vlády nedošlo k meziročnímu vzrůstu pouze ve dvou čtvrtletích a od začátku roku 2024 se HDP kontinuálně zvyšuje. Výrok Petra Hladíka tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr životního prostředí Petr Hladík pronesl výrok v reakci na otázku, zda snížení spotřeby elektřiny v roce 2023 není spíše důsledkem ekonomické stagnace než přechodu na modernější energetiku. Hladík toto tvrzení odmítl a zdůraznil, že česká ekonomika mírně roste. Následně zmiňuje, že klesá „potřeba“ energie. Odvolává se přitom na tvrzení moderátora, který mluvil o energetické spotřebě, a v našem odůvodnění se tedy zaměříme na vývoj právě této spotřeby.

Spotřeba energie

Spotřebu energie sleduje např. statistický úřad Evropské unie (Eurostat), který zaznamenává spotřebu energie konečných uživatelů, jako je průmysl, doprava, domácnosti, služby a zemědělství, a nezahrnuje spotřebu samotného energetického sektoru. Vedle toho informace o spotřebě energií vydává i Český statistický úřad (ČSÚ), jehož nejnovější údaje se týkají roku 2023. Podle jeho dat nastala největší konečná energetická spotřeba za posledních několik let v roce 2021 (.xlsx), kdy dosáhla 1 059,13 petajoulu (PJ). Poté postupně klesala a v roce 2023 činila 951,47 PJ.

Závěry o spotřebě energie publikuje také Ministerstvo průmyslu a obchodu, které ke konci roku 2024 vydalo Souhrnnou energetickou bilanci České republiky (.pdf). Ta pojednává o letech 2010 až 2023, vztahuje se k datům Eurostatu a dle resortu obsahuje např. zjednodušené souhrnné energetické bilance nebo časovou řadu právě o spotřebě energie. Také podle tohoto dokumentu byla v rámci měřeného úseku spotřeba největší v roce 2021 a poté se postupně snižovala.

Ke dni vydání námi ověřovaného rozhovoru nebyly k dispozici kompletní údaje o roce 2024. Dílčí statistiky naznačují, že pokles spotřeby se v roce 2024 zpomalil či zastavil. Např. čistá (tzv. netto) spotřeba elektřiny, tedy spotřeba, která zahrnuje i ztráty během výroby a dovozu, v roce 2024 činila 57,9 terawatthodiny (TWh). Jedná se o obdobné číslo jako v roce 2023 (57,8 TWh). 

Závěr

Podle dat ČSÚ i údajů Ministerstva průmyslu a obchodu konečná spotřeba energií od roku 2021 klesá. V roce 2023 konkrétně činila asi 952 PJ, což bylo přibližně o 60 PJ méně oproti spotřebě za rok 2022 a o přibližně 110 PJ méně proti roku 2021. Výrok Petra Hladíka tak hodnotíme jako pravdivý.

Vládní financování OZE

Podle zákona o podporovaných zdrojích energie mají výrobci elektřiny „z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů nebo vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla“ právo získat finanční podporu za každou vyrobenou megawatthodinu energie. Celkové náklady na tuto podporu financuje stát a nepřímo také samotní odběratelé prostřednictvím poplatků, které jsou součástí plateb za elektřinu.

Jednou z forem finanční podpory je poskytnutí tzv. zeleného bonusu, který vyplácí společnost OTE (operátor trhu s elektřinou). Tento bonus náleží výrobcům elektřiny z obnovitelných zdrojů, jako jsou solární, větrné nebo vodní elektrárny (.pdf. str. 5) a představuje příplatek k tržní ceně elektrické energie. Jeho výše závisí na zdroji energie a na tom, jestli vyprodukovanou energii spotřebuje přímo výrobce, nebo ji dodá do rozvodné sítě.

Výši prostředků, které poskytuje stát, určuje podle zákona vláda, a to tak, aby spolu s ostatními zdroji pokryly celkové předpokládané náklady na podporu obnovitelných zdrojů energie (OZE) v daném roce. Celkové výdaje na OZE ze strany státu (.xlsx) v uplynulých letech ukazuje následující graf.

Ministerstvo průmyslu a obchodu tuto poskytnutou podporu definuje jako neinvestiční prostředky a označuje ji za dotace, které „jsou určeny k zajištění přiměřenosti finančních nákladů na provozní podporu pro OZE“ (.pdf, str. 80, .pdf, str. 112–113). Ministr Hladík sice v kontextu výroku mluví o „státních investicích“, ve veřejně dostupných zdrojích jsme ale nenašli hodnotu státních investic, které by šly pouze na obnovitelné zdroje energie. Jiné zmínky o OZE se ve státních závěrečných účtech, ze kterých jsme vycházeli v předešlém grafu, nenachází. Ani státní rozpočty o investicích na OZE nepojednávají (.pdf, .pdf). V našem ověření se proto zaměřujeme na celkové státní dotace pro OZE.

Využití OZE

Pokud ministr Hladík naráží na využití obnovitelných zdrojů, během let 2010–⁠⁠⁠⁠⁠⁠2022 došlo k nárůstu jejich podílu na celkové spotřebě energie o 7,6 % (.pdf, str. 6). Z celkové energie z obnovitelných zdrojů bylo v roce 2023 využito 73 % na vytápění a chlazení, 20 % na elektřinu a zbylých 7 % na dopravu (str. 7).

Závěr

Od roku 2010 došlo k nárůstu podílu obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě energií. Od roku 2013 do roku 2022 se až na občasné výkyvy zvyšovala státní finanční podpora OZE. Dotační příspěvek z rozpočtu se tak navyšoval. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Ministr životního prostředí Petr Hladík v kontextu výroku tvrdí, že růst obnovitelných zdrojů energie (OZE) po několik let stagnoval a jejich renesance začala až během působení Fialova kabinetu. Zdůrazňuje při tom fotovoltaiku a zmiňuje, že na začátku působení současné vlády činil výkon dva gigawatty (GW). Přestože mezi ním a moderátorem v rozhovoru došlo k nedorozumění ohledně toho, zda se uvedené číslo vztahuje na veškeré obnovitelné zdroje, nebo pouze na výkon fotovoltaických elektráren, z další Hladíkovy promluvy vyplývá, že mluví o výkonu ve fotovoltaice.

Instalovaný výkon ve fotovoltaice

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v prosinci 2024 vydalo publikaci s názvem Obnovitelné zdroje energie v letech 2022 a 2023 (.pdf), která obsahuje statistiku OZE vycházející ze šetření resortu a z dat Energetického regulačního úřadu, Českého statistického úřadu a dalších institucí. Podobné publikace MPO zveřejňovalo i v minulých letech.

Dle dokumentu se celkový instalovaný výkon fotovoltaických elektráren před nástupem Fialova kabinetu dlouhodobě pohyboval lehce nad 2 GW (.pdf, str. 55). V roce 2021, na jehož konci Fialova vláda nastoupila, činil konkrétně 2,19 GW. V následujících letech pak setrvale rostl. V roce 2024 podle serveru oEnergetice.cz dosáhl 4,43 GW (.pdf, str. 3), a to především díky energetické krizi, která zvýšila návratnost investic do fotovoltaiky (.pdf, str. 22).

Závěr

Výše celkového instalovaného výkonu ve fotovoltaice za předchozích vlád dlouhodobě stagnovala, v době nástupu Fialova kabinetu dosahovala hodnoty 2,19 gigawattu. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Moderátor v kontextu výroku mluví o tom, že podle odborníků má Česko ve větrné energii nevyužitý potenciál, a zmiňuje, že ministr životního prostředí Petr Hladík už dříve mluvil o vzniku akceleračních zón, které by výstavbu větrných elektráren měly usnadnit. V návaznosti na to se ptá, kdy by mohlo dojít k realizaci tohoto plánu. Podle ministra Hladíka by akcelerační zóny mohly být definovány v uzemním rozvojovém plánu na přelomu letošního a příštího roku. Prvním krokem je přitom dle něj již navržený zákon, který ke dni rozhovoru čekal na schválení vládou.

Akcelerační zóny

Akcelerační zóny jsou vymezená místa určená pro budoucí výstavbu zařízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, jako jsou například větrné, vodní nebo fotovoltaické elektrárny. Zóny označují oblasti, kde se taková zařízení vyplatí, a kde by proto mělo být usnadněné povolování jejich výstavby. Podle vlády by se obnovitelné zdroje energie (OZE) díky nim mohly zavádět rychleji.

Vládní návrh zákona

Ministerstvo životního prostředí na akceleračních zónách pracovalo od roku 2022. Po půlroční přípravě mapových podkladů pro výběr vhodných oblastí a spolupráci s dalšími organizacemi uspořádalo ministerstvo v polovině června 2023 tzv. hackathon, v rámci kterého do řešení otázky akceleračních zón zapojilo i veřejnost. V dubnu 2024 vláda schválila postup pro vznik těchto zón (.pdf). Podle premiéra Petra Fialy v nich bude možné získat stavební povolení pro vybudování velké fotovoltaické nebo větrné elektrárny rychleji.

Návrh zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) společně s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem pro místní rozvoj. Do meziresortního připomínkového řízení ho v červenci 2024 předložilo právě MPO, dle kterého návrh umožní vznik akceleračních zón. Jeho cílem je zjednodušit povolování pro výstavbu OZE, kdy by příprava a povolení stavby měly trvat maximálně jeden rok.

V létě 2024 návrh kritizoval Svaz průmyslu a obchodu nebo Hospodářská komora, podle kterých návrh povolovací procesy naopak komplikuje. Asociace krajů České republiky návrhu zase vytýkala přílišnou složitost. K návrhu se nakonec sesbíralo asi 500 připomínek. MPO následně vládě v polovině ledna 2025 předložilo přepracovanou verzi, s některými připomínkami se nicméně nevypořádalo (.docx). V době vydání námi ověřovaného rozhovoru s ministrem Hladíkem ji Fialův kabinet ještě neprojednal –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ vláda návrh schválila až během března 2025 (.pdf).

Závěr

Plány na vznik akceleračních zón začaly na Ministerstvu životního prostředí vznikat již v roce 2022. Návrh zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie následně spolu s ním a Ministerstvem pro místní rozvoj vypracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu, které návrh v červenci 2024 předložilo do meziresortního řízení. V lednu 2025 pak upravenou verzi předložilo vládě. Ke dni vydání námi ověřovaného rozhovoru s ministrem Hladíkem návrh stále čekal na projednání. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.