Přehled ověřených výroků

Prezident Petr Pavel v rozhovoru uvádí, že jedním z důvodů, proč nejmenoval Filipa Turka ministrem, jsou sympatie, které Turek vyjádřil k nacistickému režimu. Moderátor poukazuje na skutečnost, že Pavel byl před rokem 1989 členem Komunistické strany, a ptá se, zda tak jeho situace není podobná. Pavel namítá, že byl sice ve straně kvůli práci v armádě, ale k myšlenkám komunistického režimu se nikdy nepřihlásil. Naopak Turek se podle něj nedávno pochvalně vyjádřil na adresu nacistických Němců.

Výrok Filipa Turka

V rámci živého vysílání pořadu „Po žních k Turkovi“ na YouTube kanálu internetové televize V.O.X. TV z 22. února 2023, jehož hlavním tématem byl zákaz spalovacích motorů, Filip Turek při odpovědi na otázku, které země EU toto téma nejvíce prosazují, uvedl: ,,Němci jsou v tomhle nejdementnější. Tradičně, protože opravdu Německo má ten komplex z druhý světový války. A opravdu jako všichni, nebudu říkat ten vtip, že do května 45 zemřeli všichni Němci, co to mysleli vážně s Německem, ale opravdu Německo prostě je plný komunistickejch a levicovejch a progresivistickejch zelenejch vší. A to jsou prostě ti největší magoři. (…) ale Němci jsou opravdu pošahaní negramoti“ (video, čas: 37:30–38:40).

Na video později v prosinci 2025 na svém facebookovém profilu upozornila europoslankyně Danuše Nerudová (STAN).

Závěr

V živém vysílání internetové televize V.O.X. TV v únoru 2023 Filip Turek v souvislosti se zákazem spalovacích motorů uvedl, že do května roku 1945 zemřeli všichni „dobří“ Němci a že dnešní Německo je plné „komunistických a levicových vší“, které označil za největší magory, a Němce označil za „pošahané negramoty“. Výrok Petra Pavla proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Marek Benda (ODS) reaguje na kritiku z úst Patrika Nachera (ANO), podle kterého se bývalá vládní koalice nechová konstruktivně a místo „věcných záležitostí“, jako je podle něj např. program aktuálního kabinetu, řeší Filipa Turka či projev Tomia Okamury. Benda uvádí, že opozice musí reagovat na výroky představitelů vládní koalice, pokud zpochybňují zahraniční a vnitřní politiku České republiky. Jako konkrétní příklad uvádí zmíněného Filipa Turka, který při cestě na Ukrajinu tvrdil, že za válku na Ukrajině může rozšiřování NATO.

Návštěva a vyjádření Filipa Turka na Ukrajině

Poslanec Filip Turek navštívil Kyjev 9. ledna 2026 jako člen delegace vedené ministrem zahraničí Petrem Macinkou. Během návštěvy Turek poskytl vyjádření novinářům a před domem poničeným ruskými drony prohlásil, že příčinou války na Ukrajině je podle něj „špatná zahraniční politika supervelmocí“ a rozšiřování NATO (video, čas: 3:08). Dále uvedl, že konflikt má více příčin, přičemž zmínil také „etnické důvody“.

Turkovy výroky vyvolaly ostrou kritiku u opozičních politiků. Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) je označila jako „slova přímo z ruské propagandy“ a bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (ODS) Turkovy výroky kritizoval jako skandální. Hnutí STAN okamžitě po incidentu vydalo prohlášení, v němž Turka obvinilo z relativizace ruské agrese a požadovalo jeho odvolání z funkcí místopředsedy zahraničního a evropského výboru Poslanecké sněmovny. Expert Motoristů sobě na zahraniční politiku Jan Zahradil se naopak Filipa Turka zastal a označil jeho tvrzení za „konstatování faktu“.

Závěr

Filip Turek navštívil Kyjev 9. ledna 2026 jako člen delegace Ministerstva zahraničí a při vystoupení u místa zasaženého ruským útokem označil rozšiřování NATO za jednu z příčin války na Ukrajině. Výrok Marka Bendy proto hodnotíme jako pravdivý.

Marek Benda (ODS) se v debatě přel s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem (ANO), zda má dolní komora vydat Andreje Babiše k trestnímu stíhání. Nacher připomněl, že Andrej Babiš byl v kauze Čapí hnízdo vydán k trestnímu stíhání dvakrát a dvakrát byl soudem osvobozen, a uvedl, že se kauza „vytáhla“ vždy před volbami. Benda na to reagoval upřesněním, že vydání proběhlo vždy po volbách, a zároveň zdůraznil, že o vrácení kauzy k dalšímu projednání rozhodl vrchní soud, nikoli Poslanecká sněmovna.

Co přesně řekl vrchní soud?

Usnesení z června 2025, ve kterém Vrchní soud v Praze vrátil projednávání kauzy Čapí hnízdo zpět pražskému městskému soudu, zveřejnil server iROZHLAS.cz. Dokument uvádí, že jednání Andreje Babiše a jeho spolupracovnice Jany Nagyové v této kauze naplňuje znaky trestného činu. Obžalovaní dle vrchního soudu totiž „účelově prezentovali společnost Farma Čapí hnízdo jako malý nezávislý podnik“, přestože věděli, že kritéria malého podniku nesplňuje.

Vrchní soud dospěl k závěru o vině obžalovaných a zavázal městský soud k tomu, aby se tím řídil. Městský soud z tohoto závěru bude muset vycházet na základě judikatury ústavního soudu (.pdf, str. 21–22). Zároveň platí, že se městský soud tímto závěrem bude muset řídit pouze tehdy, když se nenajdou nové důkazy, které by výsledky rozhodování vrchního soudu zpochybnily (.pdf, str. 21–22). V opačném případě má prvoinstanční soud možnost se od názoru vrchního soudu odchýlit.

Role Poslanecké sněmovny

Po znovuzvolení Andreje Babiše poslancem v říjnu 2025 bylo jeho trestní stíhání přerušeno z důvodu poslanecké imunity (.pdf, str. 2). Městský soud v Praze poté požádal Poslaneckou sněmovnu o jeho vydání k trestnímu stíhání. Sněmovna má právo rozhodnout, zda zbaví Andreje Babiše imunity. Pravomoc rozhodnout o vině a o případném trestu má jen soud.

V době výroku Sněmovna o vydání Babiše k trestnímu stíhání ještě nehlasovala. Strany současné vládní koalice ovšem už dříve avizovaly, že Babišovo vydání nepodpoří. V minulých volebních obdobích dolní komora naopak Babišovo stíhání několikrát umožnila (.pdf, .pdf, .pdf). V žádném ze svých usnesení přitom nedeklarovala, jak mají soudy případ rozhodnout.

Závěr

Vrchní soud v Praze v červnu 2025 skutečně rozhodl o vrácení kauzy Čapí hnízdo zpět k pražskému městskému soudu. Odvolací senát Vrchního soudu tehdy zároveň zavázal městský soud k tomu, aby obžalované včetně Andreje Babiše uznal vinnými, pokud nedojde k předložení nových důkazů. Poslanecká sněmovna může pouze rozhodnout o vydání Babiše k trestnímu stíhání, v žádném ze svých usnesení nedeklarovala, jak má soud v případě kauzy Čapí hnízdo rozhodnout. O vině či nevině rozhodují výhradně soudy. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Marek Benda (ODS) v rozhovoru rozporuje tvrzení poslance Patrika Nachera (ANO), že k odhlasování o vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání v minulosti došlo pokaždé před volbami do Poslanecké sněmovny.

Vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání

Žádost o vydání tehdejšího premiéra Andreje Babiše a poslance Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání, které souviselo s kauzou Čapí hnízdo, odeslala policie Sněmovně poprvé v srpnu 2017. Oba poslanci hnutí ANO byli chráněni poslaneckou imunitou, sněmovní mandátový a imunitní výbor však doporučil poslance vydat. Usnesení, ve kterých vyslovila souhlas s vydáním obou poslanců (.pdf, .pdf), Sněmovna nakonec odhlasovala 6. září 2017. Došlo k tomu během posledního roku vládnutí kabinetu Bohuslava Sobotky, složeného z ČSSD, ANO 2011 a KDU-ČSL, ještě před tehdejšími říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny. 

Podruhé Sněmovna vydala Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka na žádost policie 19. ledna 2018 (.pdf), protože v případě vzniku nového poslaneckého mandátu po volbách musí orgány činné v trestním řízení znovu žádat o vydání poslance k trestnímu stíhání. Kabinet tvořila menšinová vláda ANO s nestraníky, která ale tři dny předtím nezískala důvěru dolní komory. Pro vydání někdejšího premiéra hlasovali poslanci všech tehdejších sněmovních stran kromě hnutí ANO. Jako jediný z ANO pro sebe samotného hlasoval Andrej Babiš.

Ve sněmovních volbách v říjnu 2021 Andrej Babiš obhájil poslanecký mandát a znovu tak nabyl poslaneckou imunitu. Potřetí Sněmovna odhlasovala jeho vydání 3. března 2022. Pro vydání hlasovali opět poslanci všech tehdejších sněmovních stran kromě hnutí ANO. Sám Andrej Babiš se hlasování nezúčastnil.

Shrnutí

Poslanecká sněmovna odhlasovala vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání v září 2017, lednu 2018 a březnu 2022. V září 2017 k tomu došlo před sněmovními volbami. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Poslanec Marek Benda (ODS) se v debatě neshoduje s Patrikem Nacherem (ANO) na tom, kdy Poslanecká sněmovna vydala Andreje Babiše k trestnímu stíhání. Podle Nachera k vydání došlo vždy před volbami, zatímco Marek Benda namítá, že se tak stalo až po volbách. Benda také zmiňuje, že do Poslanecké sněmovny byla žádost o vydání doručena před osmi lety, kdy hnutí ANO bylo součástí vlády.

Vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání

Žádost policie o vydání předsedy hnutí ANO Andreje Babiše kvůli stíhání v kauze Čapí hnízdo dorazila do Sněmovny poprvé v srpnu 2017. Poslanci z mandátového a imunitního výboru doporučili Sněmovně později Babiše vydat. Jeho vydání poté Sněmovna odhlasovala 6. září 2017 (.pdf), tedy krátce před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny. V době doručení žádosti a hlasování vládl kabinet Bohuslava Sobotky, jehož součástí bylo hnutí ANO a v němž Andrej Babiš do května 2017 působil jako ministr financí.

Policie do Sněmovny znovu doručila žádost o vydání Andreje Babiše 21. listopadu 2017, protože v případě vzniku nového poslaneckého mandátu po volbách musí orgány činné v trestním řízení znovu žádat o vydání poslance k trestnímu stíhání. V té době ještě vládl dosluhující Sobotkův kabinet, který o pár dní později podal demisi. Poslanci o vydání Andreje Babiše podruhé hlasovali 19. ledna 2018, kdy jej odsouhlasili (.pdf). V té době už byla u moci vláda hnutí ANO, kterou prezident jmenoval v prosinci 2017.

Shrnutí

Policie poprvé zaslala Poslanecké sněmovně žádost o vydání předsedy hnutí ANO Andreje Babiše v srpnu 2017, kdy bylo hnutí ANO součástí vlády Bohuslava Sobotky. Podruhé dorazila policejní žádost do Sněmovny v listopadu 2017, kdy vládl ještě Sobotkův kabinet. Výrok Marka Bendy z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Marek Benda (ODS) reaguje na Patrika Nachera (ANO), který vysvětluje, proč vláda Andreje Babiše požádala Sněmovnu o důvěru, ačkoliv Andrej Babiš nevyřešil svůj střet zájmů do termínu, který původně slíbil. Podle Nachera musí vyslovení důvěry proběhnout do zákonem stanovené lhůty, zatímco zákon o střetu zájmů umožňuje lhůtu pro jeho vyřešení prodloužit. Benda sice pochybuje o důvodech průtahů řešení Babišova střetu zájmů, ale podotýká, že lhůta pro předstoupení vlády před Poslaneckou sněmovnu vyplývá z Ústavy, zatímco střet zájmů upravuje zákon nižší právní síly.

Žádost o vyslovení důvěry

Po volbách do Poslanecké sněmovny a jednání o sestavení nové vlády nejprve prezident republiky podle Ústavy jmenuje premiéra a poté na jeho návrh jmenuje zbytek vlády. Ústava dále stanovuje, že: „Vláda předstoupí do třiceti dnů po svém jmenování před Poslaneckou sněmovnu a požádá ji o vyslovení důvěry.“

Podle jednacího řádu Poslanecké sněmovny pak její předseda žádost zařadí na pořad nejbližší schůze tak, aby byla naplněna Ústavou stanovená lhůta. K vyslovení důvěry je potřeba souhlas nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Vláda je podle Ústavy odpovědná Poslanecké sněmovně, která jí může kdykoli vyslovit nedůvěru a ukončit tím její působení.

Závěr

Ústava ukládá vládě povinnost do 30 dnů požádat Poslaneckou sněmovnu o důvěru. Toto pravidlo vychází z ústavního principu, podle kterého je vláda odpovědná Sněmovně a potřebuje její podporu k výkonu své funkce. Výrok Marka Bendy hodnotíme jako pravdivý.

Patrik Nacher (ANO) odpovídá na otázku, zda bude hlasovat pro vydání Tomia Okamury (SPD) k trestnímu stíhání. Uvádí, že s kampaní SPD před krajskými volbami v roce 2024 nesouhlasil. Dodává ovšem, že nechce svůj postoj k vydání Tomia Okamury předčasně sdělovat.

Trestní stíhání Tomia Okamury

Na hnutí SPD byla v létě 2024 podána trestní oznámení kvůli předvolebním plakátům a billboardům, které podle kritiků podněcovaly rasovou nenávist vůči skupině osob. Trestní oznámení se týkala především plakátu vytvořeného pomocí umělé inteligence, který zobrazoval muže tmavé pleti se zakrvácenou košilí a nesl slogan „Nedostatky ve zdravotnictví nevyřeší chirurgové z dovozu“.

Policie následně v lednu požádala Poslaneckou sněmovnu o vydání Tomia Okamury k trestnímu stíhání kvůli podezření ze spáchání trestného činu podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod. Sněmovna Okamuru vydala v únoru 2025. Po sněmovních volbách a Okamurově opětovném zvolení se obnovila jeho poslanecká imunita. Policie tak musela znovu požádat o jeho vydání k trestnímu stíhání, což učinila v říjnu 2025.

Postoj Patrika Nachera

Patrik Nacher v debatě na CNN Prima News z 16. února 2025 označil kampaň SPD za „nevhodnou“ a uvedl, že „se mu nelíbila“ (video, čas 44:32). Zároveň však billboardy SPD srovnával s jinými politickými kampaněmi z minulosti, které podle něj tak velkou negativní odezvu nevyvolaly. Například s billboardy, na kterých byl vyobrazen Andrej Babiš po boku ruského prezidenta Vladimira Putina (video, čas 45:29).

Na profilech Patrika Nachera na sociálních sítích jsme další odsouzení kampaně SPD nenašli. Odsouzení plakátů jsme nenašli ani v mediální databázi Newton, která obsahuje mj. přepisy televizních debat a jiných vystoupení v médiích. V minulosti Nacher v souvislosti s kampaní SPD kritizoval především podání trestního oznámení Jiřím Pospíšilem (TOP 09) na Tomia Okamuru, které podle něj problematický billboard pouze zviditelnilo (video, čas 3:00).

Závěr

Patrik Nacher označil kampaň SPD v debatě na CNN Prima News z února 2025 za nevhodnou. Žádné další odsouzení kampaně SPD do krajských voleb 2024 ze strany Patrika Nachera jsme však nenašli. V minulosti se v souvislosti s kampaní Patrik Nacher vymezoval především proti trestnímu oznámení na Tomia Okamuru, které podal Jiří Pospíšil a které podle Nachera kampaň pouze zviditelnilo. Výrok Patrika Nachera proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Poslanec Patrik Nacher (ANO) vysvětluje, proč bude hlasovat proti vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání. Podle Nachera se rozhodování o vydání stávají součástí volební kampaně, což demonstruje na tom, že byl Andrej Babiš podle něj k trestnímu stíhání vydán už dvakrát, a to vždy před volbami.

Vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání

Žádost policie o vydání předsedy hnutí ANO Andreje Babiše kvůli stíhání v kauze Čapí hnízdo dorazila do Sněmovny poprvé v srpnu 2017. Ještě ten měsíc poslanci z mandátového a imunitního výboru doporučili Sněmovně Babiše vydat. Jeho vydání poté Sněmovna odhlasovala 6. září 2017 (.pdf), tedy krátce před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny. V době hlasování o vydání vládla koalice ČSSD, ANO 2011 a KDU-ČSL. Pro jeho vydání tehdy hlasovali poslanci ČSSD, KSČM, ODS, T0P 09 a KDU-ČSL. Poslanci hnutí ANO se naopak hlasování zdrželi, vyjma Andreje Babiše, který hlasoval pro své vydání. Patrik Nacher tehdy ještě nebyl poslanec, do Sněmovny byl poprvé zvolen až po sněmovních volbách v říjnu 2017.

Policie do Sněmovny podruhé doručila žádost o vydání Andreje Babiše 21. listopadu 2017, protože v případě vzniku nového poslaneckého mandátu po volbách musí orgány činné v trestním řízení znovu žádat o vydání poslance k trestnímu stíhání. Podruhé tak poslanci hlasovali o vydání šéfa ANO Babiše 19. ledna 2018. Pro jeho vydání hlasovali poslanci ODS, Pirátů, SPD, ČSSD, KSČM, TOP 09, KDU-ČSL a STAN. Kromě Andreje Babiše všichni přítomní poslanci ANO byli proti vydání, včetně Patrika Nachera.

Ve volbách v říjnu 2021 Andrej Babiš opět obhájil poslanecký mandát. Následně poslanci potřetí odhlasovali jeho vydání 3. března 2022. Vydání šéfa hnutí ANO Babiše podpořilo 111 poslanců ze 176 přihlášených. Pro vydání hlasovali poslanci ODS, STAN, KDU-ČSL, SPD, TOP 09 a Pirátů, proti naopak bylo hnutí ANO, včetně Patrika Nachera. Sám Andrej Babiš se hlasování nezúčastnil.

Závěr

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš byl Poslaneckou sněmovnou vydán k trestnímu stíhání celkem třikrát. Poprvé v září 2017, tedy před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny, ve kterých byl Patrik Nacher poprvé zvolen poslancem, podruhé v lednu 2018 po těchto volbách a potřetí v březnu 2022 po sněmovních volbách konaných v říjnu 2021. Výrok Patrika Nachera proto hodnotíme jako nepravdivý.

Poslanec Patrik Nacher (ANO) se v kontextu diskuze vyjadřuje k problému střetu zájmů svého stranického šéfa a premiéra Andreje Babiše (ANO). Ten totiž i měsíc od nástupu do čela vlády stále figuroval jako skutečný majitel koncernu Agrofert a prozatím nedokončil slibované převedení firmy do svěřenských fondů. Moderátor Lukáš Matoška se ptá, zda není potíž, že vláda žádá o důvěru, ačkoliv její premiér svůj střet zájmů zatím plně nevyřešil. Patrik Nacher v odpovědi tvrdí, že podle něj existuje zákonem stanovená 30denní lhůta, během které musí Andrej Babiš svůj střet zájmů vyřešit. Dodává, že se podle něj tato lhůta může ještě prodloužit pro „objektivní důvody“.

Zákon o střetu zájmů

Zákon o střetu zájmů v § 4 uvádí, že veřejní funkcionáři včetně členů vlády nesmí podnikat nebo zastávat funkce ve statutárních orgánech firem. Právě tyto činnosti mají veřejní funkcionáři povinnost „ukončit bez zbytečného odkladu poté, co začali vykonávat svou funkci, nejpozději však do 30 dnů ode dne zahájení výkonu funkce“. Stejný paragraf dále specifikuje, že pokud vnější okolnosti neumožní veřejnému funkcionáři takový střet zájmů do 30 dní vyřešit, „v dané lhůtě informuje evidenční orgán a provede současně všechna potřebná opatření směřující k ukončení činnosti“.

Andrej Babiš nicméně v Agrofertu pozici ve statutárním orgánu nezastává a podle dat v obchodním rejstříku je ve vztahu ke koncernu „pouze“ držitelem akcií a jeho skutečným vlastníkem. Uvedený § 4, jehož text je součástí zákona už od roku 2006, výslovně neuvádí, že členové vlády nesmí vlastnit firmy. Řada právníků, mezi nimi např. ústavní právník Ondřej Preuss, proto v této souvislosti uvedla, že se zmiňovaná 30denní lhůta na Andreje Babiše za současných okolností nevztahuje. Ředitel Odboru střetu zájmů a boje proti korupci na Ministerstvu spravedlnosti Jiří Kapras ovšem v listopadu 2025 pro server Seznam Zprávy řekl, že není jednoznačná shoda na tom, zda vlastnictví firmy definici „podnikání“ odpovídá, či ne.

Na Babiše jako na vlastníka Agrofertu se vztahují především paragrafy § 4b a § 4c, podle kterých nesmí firmy vlastněné veřejnými funkcionáři na úrovni členů vlády čerpat dotace a účastnit se zadávání veřejných zakázek. Třicetidenní lhůta se ale těchto paragrafů netýká. Povinnost nečerpat dotace a neúčastnit se veřejných zakázek tak pro Agrofert vznikla už v momentě, kdy byl Andrej Babiš uveden do funkce premiéra ČR. Některé instituce, jako např. Státní zemědělský intervenční fond, proto po Babišově jmenování pozastavily zpracovávání žádostí Agrofertu o dotace.

Závěr

Zákon o střetu zájmů v § 4 zakazuje členům vlády podnikat a zastávat funkce ve statutárních orgánech firem. Zároveň stanovuje, že člen vlády má povinnost ukončit takovou činnost do 30 dní od jmenování do funkce. V případě, že mu vnější okolnosti neumožní lhůtu dodržet, může ji skutečně překročit. Andrej Babiš v koncernu Agrofert nefiguruje jako člen řídícího orgánu a holding „pouze“ vlastní. Na tom, zda odpovídá právní definici „podnikatele“, podle zástupce Ministerstva spravedlnosti nepanuje úplná shoda. Babiše se ale jako vlastníka firmy dotýká především část zákona o střetu zájmů, která Agrofertu zakazuje čerpat dotace a podílet se na veřejných zakázkách. Tato povinnost začala pro koncern platit už v momentě, kdy se Babiš ujal premiérského křesla, daná část zákona totiž 30denní lhůtu nestanovuje. Výrok poslance Nachera proto hodnotíme jako zavádějící.

Moderátor poukazuje na skutečnost, že Andrej Babiš nevyřešil svůj střet zájmů do termínu, který původně slíbil, a ptá se Patrika Nachera (ANO), zda není problém, že Babišova vláda přesto žádá Sněmovnu o důvěru. Nacher odpovídá, že vyslovení důvěry musí proběhnout do zákonem stanovené lhůty, zatímco zákon o střetu zájmů umožňuje lhůtu pro jeho vyřešení prodloužit. 

Průběh žádosti o důvěru

Po volbách do Poslanecké sněmovny a jednání o sestavení nové vlády nejprve prezident republiky podle Ústavy jmenuje premiéra a teprve poté na jeho návrh jmenuje zbytek vlády. Ústava dále stanovuje, že: „Vláda předstoupí do třiceti dnů po svém jmenování před Poslaneckou sněmovnu a požádá ji o vyslovení důvěry.“ Ústava přitom začátek této lhůty váže na jmenování celé vlády, nikoli jen na jmenování premiéra.

Žádost o vyslovení důvěry vládě upravuje také jednací řád Poslanecké sněmovny, podle kterého předseda Sněmovny žádost zařadí na pořad nejbližší schůze tak, aby mohla být projednána nejpozději do 30 dnů od jmenování vlády. K vyslovení důvěry je potřeba souhlas nadpoloviční většiny přítomných poslanců.

Důvěra Babišova kabinetu

Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše premiérem 9. prosince 2025 a jeho vládu poté 15. prosince 2025, kdy začala běžet třicetidenní lhůta pro žádost o vyslovení důvěry. Vláda předstoupila před Poslaneckou sněmovnu s žádostí o důvěru 13. ledna 2026.

Závěr

Patrik Nacher se nemýlí v tvrzení, že lhůtu pro vyřešení střetu zájmů je podle zákona možné prodloužit, zatímco vyslovení důvěry vládě má pevně daný termín. Ústava nicméně ukládá nové vládě povinnost požádat Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry do 30 dnů od jmenování celé vlády, nikoli jen samotného premiéra. Výrok Patrika Nachera proto hodnotíme jako nepravdivý.