Přehled ověřených výroků

Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olga Richterová (Piráti) uvádí čísla o úspěšnosti digitálního stavebního řízení, které spadalo do gesce bývalého ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti). Tím ilustruje, že během Bartošova působení podle ní došlo po 20 letech k významnému posunu v digitalizaci.

V červnu 2025 mluvčí MMR Petr Waleczko Seznam Zprávám řekl, že za rok od spuštění digitalizace stavebního řízení bylo do systému vloženo téměř 210 tisíc žádostí a z toho bylo dokončeno přes 99 000 řízení.

Andrej Babiš (ANO) se v debatě odkazuje na graf zobrazující kumulovaný růst cen energií od prosince 2021, který již v jedné z předchozích debat prezentoval (video, čas 46:30) jeho stranický kolega Karel Havlíček. Graf vychází z hodnot harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) energií, který publikuje Eurostat a který slouží k mezinárodnímu srovnání inflace cen elektřiny, plynu a paliv (.pdf, str. 343–344).

Hnutí ANO v grafu porovnává růst cen u států Evropské unie v období mezi prosincem 2021, kdy se funkce ujala vláda Petra Fialy, a srpnem 2025. Česká republika v tomto období skutečně zaznamenala nejvyšší nárůst cen energií, a to přesně o 64,2 %. Druhé Rakousko mělo 38,6 %. Nejlépe si naopak vedly Švédsko, Španělsko a Nizozemsko, které byly jedinými zeměmi, ve kterých ceny poklesly.

Ministr zemědělství Marek Výborný před volbami oznámil, že začal po firmách koncernu Agrofert vymáhat dotace, které holding získal v letech 2017 až 2021 v době působení Andreje Babiše ve vládě. Výborný uvedl, že resort bude chtít vrátit více než 7 miliard korun. Tato částka podle vyjádření Výborného zahrnuje nejen národní dotace, ale velkou část tvoří také tzv. nárokové (přímé) dotace z evropských fondů, jejichž výše se odvíjí od výměry obhospodařované půdy. Ministerstvo zemědělství zpětné vymáhání dotací zdůvodňuje tím, že byl podle něj Andrej Babiš v dané době ve střetu zájmů, a Agrofert tak na ně tehdy neměl nárok.

Zákon o střetu zájmů od února 2017 zakazuje členům vlády, aby firmy, ve kterých mají alespoň čtvrtinový podíl, mohly čerpat dotace a investiční pobídky nebo získávat veřejné zakázky. Krátce před nabytím účinnosti této úpravy převedl tehdejší ministr financí Andrej Babiš společnosti Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. Tyto fondy spravovali např. jeho spolupracovníci, včetně jeho tehdejší partnerky Moniky Babišové. Soudy nicméně opakovaně rozhodly, že Andrej Babiš Agrofert i nadále fakticky ovládal, a byl tedy ve střetu zájmů.

Ministerstvo zemědělství nyní uvádí, že Agrofert získal dotace neoprávněně, včetně těch nárokových, a odkazuje se na to, že to potvrzují rozhodnutí soudů. Dříve naopak resort dotace vymáhat nechtěl a argumentoval tím, že se soudní verdikty týkaly jen případů, kdy se firmy soudily kvůli neproplaceným dotacím, a nešlo tedy o případy dotací už vyplacených. Redaktoři serveru iROZHLAS.cz zároveň letos v srpnu upozornili, že podle jejich zjištění dosavadní rozsudky explicitně nezmiňovaly neoprávněnost nárokových dotací. Tím ostatně argumentují i zástupci holdingu Agrofert. Výborný se ve vyjádření pro iROZHLAS.cz odkazoval na právní analýzu, kterou si vláda nechala zpracovat, podle níž se ustanovení v zákoně o střetu zájmů na poskytování nárokových dotací vztahuje. Sám ale dříve uváděl, že na nárokové dotace se zákon o střetu zájmů nevztahuje.

Částka 7 miliard, kterou chce Ministerstvo zemědělství od firem holdingu Agrofert vymáhat zpět, zahrnuje i několik miliard tzv. nárokových dotací. Na základě veřejně dostupných zdrojů ale nelze s určitostí stanovit, zda byly tyto nárokové dotace vyplaceny neoprávněně. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako neověřitelný.

Andrej Babiš se jako premiér v červenci 2020 účastnil mimořádného zasedání Evropské rady v Bruselu, kde představitelé členských zemí jednali o finančním rámci Evropské unie pro roky 2021–2027. Pro toto období zde bylo pro Českou republiku vyjednáno 35,7 miliardy eur, tedy 964 miliard Kč dle tehdejšího kurzu eura.

Největší podíl vyjednané částky představovaly prostředky na kohezní politiku. Kohezní politika (neboli politika soudržnosti) slouží ke snižování rozdílů mezi jednotlivými regiony Evropské unie. Česká republika měla v důsledku jednání v rámci kohezní politiky dostat 19 miliard eur, což dle tehdejšího kurzu odpovídalo přibližně 514 miliardám Kč. Podle dokumentu, který shrnoval závěry zasedání Evropské rady, bylo rozhodnuto, že ČR dostane v rámci Fondu soudržnosti „dodatečný příděl“ ve výši 1,55 miliardy eur (.pdf, str. 34). V přepočtu dle tehdejšího kurzu šlo o 42 miliard korun.

Informace o odvodech Agrofertu v období 2005–2024 jsme hledali v konsolidovaných výročních zprávách koncernu. Tyto zprávy obsahují konsolidované údaje za celý holding, tedy za firmy působící v České republice i v zahraničí. Konkrétně uvádějí výši zaplacených daní z příjmu právnických osob v jednotlivých letech. Dohromady šlo v daném období o téměř 30 miliard korun.

Agrofert v roce 2024 působil v 16 státech Evropské unie (.pdf, str. 9), celosvětově zaměstnával necelých 29 tisíc osob (str. 8). Nejvíce – téměř 18 tisíc – zaměstnanců měl Agrofert v Česku, více než 5 tisíc na Slovensku, přes 2,8 tisíce v Německu a kolem 1,3 tisíce v Maďarsku. V případě ostatních států jde pak maximálně o stovky zaměstnanců.

Výroční zprávy obsahují také mzdové náklady, neobsahují ale ani detailní rozpad na odvody, výši zaplacené daně z příjmů fyzických osob – zaměstnanců, ani dělení na jednotlivé země. Vzhledem k tomu, že se výše odvodů do systémů sociálního a zdravotního pojištění v jednotlivých státech liší (v Česku, v Německu (.pdf), na Slovensku atp.) a liší se i mzdy zaměstnanců, nelze odvody za jednotlivé země přesně vypočítat z výročních zpráv. Koncern uvádí pouze celkovou výši nákladů na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, a to pouze ve výročních zprávách od roku 2014. Odvody od té doby přesáhly 51 miliard Kč.

Andrej Babiš uvádí konkrétní částky odvedené v Česku, v Německu a na Slovensku, veřejně dostupné materiály Agrofertu však takové rozdělení neobsahují. K dispozici nejsou ani souhrnné částky pro všech 16 zemí EU. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Petr Fiala v debatě kandidátů na premiéra kritizuje Andreje Babiše za to, že se obohatil v době, kdy byl sám ministrem ve vládě Bohuslava Sobotky a následně premiérem v první a druhé vládě Andreje Babiše. Zisky koncernu Agrofert můžeme dohledat ve výročních zprávách, ovšem majetek Andreje Babiše, včetně tržní hodnoty jeho majetkových podílů, je obtížně měřitelný. Přibližně ho však sleduje např. časopis Forbes ve svých žebříčcích miliardářů.

Zisky Agrofertu

Za dobu Babišova působení ve vládě se zisky Agrofertu nezdvojnásobily. V roce 2014 činil zisk 6,14 mld. Kč (.pdf, str. 13), zatímco v roce 2021 to bylo 5,8 mld. Kč (.pdf, str. 17). Nejvyššího ročního zisku během let 2014 až 2024 Agrofert dosáhl v roce 2022, kdy byl Andrej Babiš již v opozici. Jeho výše tehdy dosáhla téměř 13 mld. Kč (.pdf, str. 17). Zvýšený zisk koncernu přitom pocházel zejm. z jeho zahraničních firem věnujících se chemické výrobě.

Tržby Agrofertu

Tržby Agrofertu se za Babišova působení ve vládě držely na podobné úrovni. V letech 2014 (.pdf, str. 4) až 2021 (.pdf, str. 8) stouply z 166,8 mld. Kč na 184,8 mld. Kč. Naproti tomu v letech 2022–2024, kdy byl Babiš v opozici, dosáhl Agrofert vyšších tržeb – zejména v roce 2022, kdy dosáhly 245,1 mld. Kč (.pdf, str. 8).

Babišův majetek

Výroční zprávy Agrofertu nakonec uvádějí i majetek společnosti, který nicméně není přesným ukazatelem její tržní hodnoty pro majitele podílů, a tedy hodnoty koncernu v rámci majetku Andreje Babiše. Ani majetek Agrofertu se ale mezi lety 2014 (.pdf, str. 12) a 2021 (.pdf, str. 16), kdy končila Babišova vláda, nezdvojnásobil. 

Podle odhadů publikovaných časopisem Forbes, který vychází z výsledků firem i řady dalších indikátorů, byla hodnota majetku Andreje Babiše v roce 2014 přibližně 60 mld. korun a v roce 2021 celkem 74,9 mld. korun, narostla tedy o cca 25 %. Z grafu níže je patrné, že zejména v posledních letech se odhady Babišova jmění rychle měnily, včetně výrazného růstu i poklesu.

Závěr

Konsolidované zisky a tržby Agrofertu ani odhady výše majetku Andreje Babiše se během jeho působení ve vládě nezdvojnásobily. Koncern Agrofert naopak dosáhl výrazně vyšších hospodářských výsledků zejména v roce 2022, kdy byl Andrej Babiš již v opozici. V následujícím roce výrazně narostl i odhad jeho majetku. Výrok Petra Fialy hodnotíme jako nepravdivý.

Odvolací senát Vrchního soudu v Praze 23. června 2025 zrušil dřívější osvobozující rozsudek nad Andrejem Babišem a Janou Nagyovou v kauze Čapí hnízdo, který loni vydal prvoinstanční Městský soud v Praze. Podle usnesení vrchního soudu jednání Babiše a Nagyové naplňuje znaky trestných činů. Obžalovaní dle vrchního soudu totiž „účelově prezentovali společnost Farma Čapí hnízdo jako malý nezávislý podnik“, přestože věděli, že kritéria malého podniku nesplňuje.

Vrchní soud dospěl k závěru o vině obžalovaných a zavázal městský soud k tomu, aby se tím řídil. Městský soud z tohoto závěru bude muset vycházet (.pdf, str. 21–22) na základě judikatury ústavního soudu. Zároveň ale platí, že se městský soud tímto závěrem bude muset řídit pouze tehdy, když se nenajdou nové důkazy, které by výsledky rozhodování vrchního soudu zpochybnily (.pdf, str. 21–22). V opačném případě má prvoinstanční soud možnost se od názoru vrchního soudu odchýlit.

Ještě před námi ověřovanou debatou Deník N zveřejnil zprávu, podle které Městský soud určité nové důkazy dostal. O tom, zda jsou tyto důkazy dostatečné, budou soudy teprve rozhodovat. Jestli Andrej Babiš odejde od soudu s trestem, nebo bez trestu, tedy není předem dané. Z těchto důvodů hodnotíme výrok Petra Fialy jako nepravdivý.

Andrej Babiš mluví o své knize Může za to Babiš z roku 2022 (.pdf), ve které prezentoval úspěchy svého vládnutí mezi lety 2017 a 2021. Ačkoli bylo hnutí ANO v letech 2014 až 2017 koaliční stranou vlády Bohuslava Sobotky, z výroku jasně vyplývá, že Andrej Babiš hovoří o prezentaci úspěchů svých vlastních vlád právě z let 2017 až 2021. Tvrdí, že ostatní vlády podobné hodnocení svých programových prohlášení nezveřejnily. 

V listopadu 2017 ovšem vydala publikaci, byť menšího rozsahu než Babiš, právě vláda Bohuslava Sobotky (.pdf). Podobně jako pozdější materiál vlády Andreje Babiše obsahovala i tato publikace úvodní slovo premiéra (.pdf, str. 3), přehled významných milníků vlády a výčet úspěchů a splněných priorit v jednotlivých rezortech (.pdf).

Podobně jako Andrej Babiš, i vláda Bohuslava Sobotky prezentovala své úspěchy v plnění programového prohlášení a skládala tak své účty. Není tedy pravda, že to od revoluce až do vydání knihy Může za to Babiš nikdo neudělal. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako nepravdivý.

Před zavedením přímé volby prezidenta v roce 2012 byl prezident volen Parlamentem, ve kterém byli i zástupci KSČM. V následujících odstavcích se proto zaměříme na to, jakou roli hráli komunisté ve zvolení Václava Havla v letech 1993 a 1998 a Václava Klause v letech 2003 a 2008.

Volby prezidenta Havla

Během první i druhé prezidentské volby v lednu 1993 i během volby v lednu 1998 Parlament hlasoval tajně, není tedy možné zjistit, jak hlasovali komunističtí poslanci. V obou případech nicméně Komunistická strana proti Václavu Havlovi navrhla své vlastní kandidáty. V roce 1993 byla koalicí Levý blok, jehož součástí byla KSČM, nominovaná Marie Stiborová a v roce 1998 už za samotnou KSČM Stanislav Fischer.

Volba Václava Klause

Také volba prezidenta republiky v roce 2003 byla tajná. S jistotou tak nevíme, kteří poslanci a senátoři Václava Klause podpořili – je však jisté, že se o hlasy KSČM ucházel a někteří komunisté pro něj podle svých vyjádření skutečně hlasovali. Dle některých médií to byly právě hlasy komunistů, které rozhodly o volbě prezidenta. Podle vyjádření jednoho z bývalých místopředsedů KSČM pro MF DNES dostal Klaus ve třetím kole od KSČM nanejvýš 30 hlasů z celkových 41.

Prezidentská volba roku 2008 se musela opakovat, neboť Parlament ve třech kolech nezvolil žádného z kandidátů. Všechna tři kola první volby probíhala veřejně. Poslanci a senátoři KSČM v první volbě nehlasovali ani pro jednoho z kandidátů, neodešli ale ze sálu, a tím zablokovali zvolení Václava Klause i jeho vyzyvatele Jana Švejnara podporovaného sociálními demokraty. V opakované volbě komunisté navrhli vlastní kandidátku Janu Bobošíkovou, ta ale kvůli nedostatečné podpoře ještě před prvním hlasováním odstoupila. Také všechna hlasování opakované druhé volby proběhla veřejně. Ve třetím kole byl nakonec znovuzvolen Václav Klaus.

ČSSD před opakovanou volbou podezřívala tehdejšího předsedu KSČM Vojtěcha Filipa z tajné dohody s ODS o pomoci při zvolení Václava Klause, ten ale jakoukoli dohodu popřel. Tehdejší premiér Mirek Topolánek uvedl, že Václav Klaus byl zvolen bez hlasů KSČM, což potvrzuje i analýza zveřejněná na serveru iDNES.cz.

Závěr

Komunisté se zapojili po boku „tradičních stran“ do všech čtyř nepřímých voleb prezidenta republiky. Významnější roli hráli zejména v roce 2003, kdy byl Václav Klaus zvolen prezidentem mj. díky hlasům komunistů, kteří pro něj hlasovali spolu s ODS a dalšími stranami. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý.

Ohledně povolební spolupráce s hnutím Stačilo!, jehož součástí je mj. Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM), se Andrej Babiš v minulosti vyjádřil protichůdně. V říjnu 2024 uvedl, že koalice se Stačilo! nepřipadá v úvahu. O pár dní později však vládní spolupráci nevyloučil: „Nás bude zajímat jejich program. A pokud budou mít s námi totožný program, tak proč ne“ (video, čas 26:30–28:05). Během předvolební kampaně v září 2025 znovu otočil a spolupráci se Stačilo! odmítl: „Mají úplně jiný program než my, takže tam by to nefungovalo“.

Spolupráci s hnutím SPD Andrej Babiš vyloučil v letech 2023 a 2024. V červnu 2025 však na předvolebním meetingu řekl, že s SPD mají na některé věci podobný názor a povolební koalici neodmítl. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová v minulosti řekla, že by nechtěla být s Tomiem Okamurou ve vládě. Později uvedla, že si nedovede představit vládu s SPD nebo s kýmkoli, kdo by chtěl odejít z NATO nebo EU. Spolupráci s SPD naopak nevyloučil místopředseda hnutí Karel Havlíček nebo Radek Vondráček.

Shrnutí

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš v minulosti několikrát vyloučil vládu s hnutím Stačilo a poukazoval při tom na programové neshody. Spolupráci s SPD přímo nevyloučilo několik představitelů ANO, ale například Alena Schillerová se stavěla proti, kvůli otázce o vystoupení z EU nebo NATO. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako nepravdivý.