Lukáš Vlček
STAN

Lukáš Vlček

Starostové a nezávislí (STAN)

0
Bez tématu 2 výroky
Poslanecká sněmovna 1 výrok
Právní stát 1 výrok
Střet zájmů 1 výrok
Vnitrostranická politika 1 výrok
Pravda 3 výroky
Nepravda 1 výrok
Zavádějící 1 výrok
Neověřitelné 0 výroků
Rok 2022 3 výroky
Rok 2016 2 výroky

Lukáš Vlček

My jsme i na tom jednání (v Poslanecké sněmovně o důvěře vládě, pozn. Demagog.cz) několikrát zdůraznili, že vláda nastupuje (ve smyslu navazuje, pozn. Demagog.cz) na vládu předchozí.
Události, komentáře, 13. ledna 2022
Poslanecká sněmovna
Pravda
Někteří vládní poslanci a ministři ve svých projevech oceňovali práci předchozí vlády a přislíbili navázat na její kroky.

Lukáš Vlček hovoří o potřebě kontinuity mezi jednotlivými vládami. Tu měli dle jeho slov zdůrazňovat vládní poslanci při jednání o důvěře vládě. 

O tom, že předchozí vláda odvedla „velký kus práce“, na který by bylo dobré navázat, hovořil například ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Přislíbil také navázat na některé konkrétní projekty týkající se například záchranné služby. Ve své řeči zmínil také potřebu spolupráce mezi vládou a opozicí, a to nejen v rámci výboru pro zdravotnictví. 

Také ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš vyjádřil radost nad tím, že podle jeho slov „má na co navazovat“. Podobně jako ministr Válek kvitoval možnost spolupráce, která by měla navázat na spolupráci předchozí. Dále v projevu uvedl, že plánovaná digitální transformace nesmí ohrozit již probíhající projekty.

Dodejme, že ministr financí Zbyněk Stanjura naopak kritizoval předchozí vedení svého úřadu. V mnoha případech musí dle svých slov „začít od nuly“. Zdůraznil například absenci plánů na důchodovou reformu či nového zákona o daních z příjmů.

O potřebě kontinuity a možnosti navázat v některých oblastech na předchozí vládu nicméně opravdu někteří vládní poslanci hovořili. Výrok Lukáše Vlčka tedy hodnotíme jako pravdivý. 

Lukáš Vlček

My jsme nikdy nepřijali žádný dar ze zahraničí.
Události, komentáře, 13. ledna 2022
Právní stát
Střet zájmů
Zavádějící
Na transparentním účtu hnutí STAN jsme nenalezli žádný dar přímo od zahraniční společnosti. Dary v řádu statisíců korun ale hnutí získalo od firem sídlících v ČR, jejichž koncovým vlastníkem je kyperská společnost GL&P Investments Limited.

Pro kontext nejdříve uveďme, že s prvními informacemi o netransparentním financování hnutí STAN přišla 15. prosince MF DNES. Podle jejích zjištění přicházely po volbách v říjnu 2021 na transparentní účet hnutí STAN platby v celkové hodnotě přes 3 miliony korun, a to v sumách mezi 100 a 200 tisíci korun. Mělo se přitom jednat o sponzorské dary od firem, které podle MF DNES ovládají vzájemně provázaní podnikatelé nebo firmy z Kypru, případně je „v minulosti kyperské firmy založily“.

Lukáš Vlček tímto výrokem mimo jiné poukazuje na to, že podle jeho slov hnutí STAN neporušilo žádný zákon. Přesněji § 18 zákona č. 424/1991 Sb., podle něhož politické strany a hnutí nesmějí přijmout dar „od zahraniční právnické osoby s výjimkou politické strany a fundace zřízené k veřejně prospěšné činnosti“. Ve výpisech z transparentních účtů hnutí STAN u Fio bankyČeské spořitelny, na nichž jsou evidovány přijaté dary od roku 2017, jsme skutečně nenašli žádný záznam o daru od zahraniční právnické osoby. Nutné je zde však uvést, že některé dary pocházejí od firem, které sice jsou zapsány v českém obchodním rejstříku a v České republice podnikají, jejich koncovým vlastníkem jsou však zahraniční společnosti.

Příkladem může být například společnost Nemohold, která 6. prosince 2021 darovala hnutí STAN 100 000 Kč. Tuto společnost přitom, jak vyplývá ze zápisu (.pdf, str. 44) z letošní valné hromady, z 66 % vlastní, a tedy i ovládá kyperská firma Urbania Investments, Ltd.

Další dary v celkové hodnotě přesahující půl milionu korun pak hnutí STAN získalo během listopadu a prosince 2021 od firem DBK Management, Budějovická AlejMAT Corporation. Upřesněme, že firmu Budějovická Alej vlastní DBK Praha, jejímž jediným akcionářem je – stejně jako v případě firmy DBK Management – právě MAT Corporation. V ní pak všechny akcie vlastní kyperská společnost GL&P Investments, Ltd. Dary v řádu desetitisíců pak tyto společnosti poslaly hnutí STAN také v říjnu a prosinci 2020.

Zmiňme, že například Hospodářské noviny o společnosti GL&P Investments, Ltd., uvádějí, že nelze zjistit, kdo za firmou opravdu stojí, a dodávají, že „v registru skutečných majitelů je uvedena dvojice kyperských občanů“.

Lze říci, že hnutí STAN – alespoň podle veřejně dostupných dat – nepřijalo dar od „zahraniční právnické osoby“. Jelikož však STAN přijal několik darů od společností, jejichž jediným vlastníkem je kyperská firma GL&P Investments, Ltd., hodnotíme výrok jako zavádějící.

Lukáš Vlček

Ty informace (o trestním stíhání některých sponzorů hnutí STAN a příslibu hnutí jejich dary vrátit, pozn. Demagog.cz) se objevily dnes.
Události, komentáře, 13. ledna 2022
Vnitrostranická politika
Pravda
Informace o tom, že hnutí STAN získalo dary od společností, které ovládají firmy z Kypru, se v médiích objevily již v prosinci 2021. Teprve 13. ledna 2022 však byly zveřejněny první zprávy o tom, že jsou někteří ze sponzorů hnutí STAN trestně stíhaní.

Předně uveďme, že Lukáš Vlček (STAN) zde reaguje na otázku moderátora, který se jej ptal (video, čas 16:20) „kdy a podle jakého klíče a komu“ bude hnutí STAN vracet některé problematické sponzorské dary, o čemž dříve mluvil předseda hnutí Vít Rakušan. Ten 13. ledna hovořil o vracení darů v případě, že by se potvrdilo, že je Starostům a nezávislým poslali trestně stíhaní lidé či lidé usvědčení z trestné činnosti.

Pro kontext zmiňme, že s kauzou problematických povolebních finančních darů hnutí STAN přišla MF DNES 15. prosince. Podle jejích zjištění v předcházejících několika měsících přicházely na transparentní účet STANu platby v celkové hodnotě přes 3 miliony korun, a to v sumách mezi 100 a 200 tisíci korun. Mělo se přitom jednat o sponzorské dary od firem, které podle MF DNES ovládají vzájemně provázaní podnikatelé nebo firmy z Kypru, případně je „v minulosti kyperské firmy založily“. MF DNES pak také o den později uvedla, že existuje propojení mezi dárcovskými firmami a Věslavem Michalikem. Jméno tohoto bývalého kandidáta na post ministra průmyslu a obchodu za STAN bylo již dříve spojováno s netransparentními osobními půjčkami, které mu měla poskytovat společnost se sídlem právě na Kypru. 

Nové informace o financování Starostů a nezávislých se poté v médiích objevily ráno 13. ledna 2022, tedy právě v den rozhovoru, jak uvádí Lukáš Vlček. Podle tehdy uveřejněných zjištění webu Seznam Zprávy za finančními příspěvky v hodnotě několika milionů korun stojí trojice podnikatelů, přičemž jeden z nich je v současnosti trestně stíhaný a proti zbylým dvěma se vedlo trestní stíhání v minulosti. Článek také zmiňuje dary hnutí STAN od firmy REMA, která „podle některých právních názorů žádný dar politické straně či hnutí nebyla oprávněna poskytovat, jelikož působí v oblasti recyklace elektroodpadu, kde to nový zákon zakazuje“.

Kvůli informaci o darech od trestně stíhaných osob či jejich firem kritizovala hnutí STAN nejen například Pirátská strana, která požadovala vysvětlení, ale především zástupci opozice. Hnutí SPD a ANO proto hned 13. ledna navrhovaly, aby se záležitost probírala na plénu Sněmovny a také aby byla vytvořena sněmovní vyšetřovací komise, která se „sponzorským darům bude věnovat“. Předseda SPD Tomio Okamura kromě jiného navrhoval, aby byl Vít Rakušan kvůli možnému střetu zájmů odvolán z funkce ministra vnitra. K tomu nicméně nedošlo.

Doplňme, že 18. ledna následně předseda STAN Vít Rakušan oznámil, že „hnutí vrátí veškeré dary, které dostalo od právnických osob od sněmovních voleb až do dnešního dne“. Jednat by se mělo o celkem 3,42 milionu korun.

Na závěr shrňme, že výrok poslance Vlčka je odpovědí na otázku, která se týkala vracení darů především ve spojitosti s trestním stíháním některých sponzorů hnutí STAN. Ačkoliv se celá kauza problematického financování STANu řeší již od prosince, zprávu o zmíněném trestním stíhaní firem přinesl článek Seznam Zpráv skutečně v den rozhovoru, tedy 13. ledna. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Lukáš Vlček

Jen v 1. pololetí tohoto roku přišel kraj o 300 obyvatel.
Debata ČT ke krajským volbám, 19. září 2016
Pravda

Tento výrok můžeme označit jako pravdivý.

Na začátku roku žilo (.xls) v Kraji Vysočina 509 475 obyvatel. Po prvním pololetí, tedy k 30. červnu, jich zde žilo 509 155. Rozdíl tedy činí 320 obyvatel.

Lukáš Vlček

Vysočina je jedním z hlavních dodavatelů pitné vody pro hlavní město Prahu, téměř z 90 % pitná voda v Praze pochází z Vysočiny
Debata ČT ke krajským volbám, 19. září 2016
Nepravda

Výrok je hodnocen jako nepravdivý vzhledem k nadhodnocenému procentu vody, která je do Prahy dodávána z Vysočiny. Ve skutečnosti jde maximálně o 73 %, neboť 27 % dodává vodárna mimo Vysočinu. Zmíněných 73 % dodává vodní nádrž Švihov, která leží na hranicích Kraje Vysočina a Středočeského kraje a která sbírá vodu z obou krajů.

Dle informací na stránkách Pražské vodohospodářské společnosti, a.s. došlo v říjnu roku 2013 k podpisu smlouvy o nákupu vody pro Prahu mezi Pražskou vodohospodářskou společnosti, a.s., Želivskou provozní, a.s a Vodárnou Káraný, a.s. Podle tiskové zprávy magistrátu z října 2013 by měla Praha odebírat 73 % vody z vodní nádrže Švihov a 27 % z vodárny v Káraném.

Hlavní zdroj pitné vody pro Prahu, vodní nádrž Švihov, leží na pomezí Středočeského kraje a Kraje Vysočina. Voda je odsud odváděna tunelem Želivka do vodojemu v Jesenici, odkud je dále rozváděna do Prahy a Středočeského kraje. Začátek tunelu Želivka se nachází na hrázi vodní nádrže Švihov u obce Nesměřice, která se nenachází v Kraji Vysočina, nýbrž ve Středočeském kraji.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů