Lukáš Vlček

Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček se k clům mezi Evropskou unií a USA vyjadřoval opakovaně. Na začátku dubna 2025 na svém účtu na sociální síti X např. kritizoval rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést 20% clo na dovoz zboží z Evropské unie. Pro server iDNES.cz uvedl, že věří, že americký prezident bude ochotný o snížení cel jednat, protože celní války dle Vlčka „nikomu nepomůžou“.

Členské státy EU později odsouhlasily zavedení odvetných cel na zboží z USA, které měly platit od 15. dubna. Následně však EU zavedení cel odložila o 90 dní. Vlček přímo o bezcelní unii mluvil v dubnu 2025, když komentoval původní rozhodnutí EU v rozhovoru pro iRozhlas, kde řekl, že při vyjednávání mezi EU a USA by možnost vytvoření bezcelní unie měla být na stole. V rozhovoru pro Novinky.cz pak uvedl, že bezcelní unie mezi oběma subjekty by byla ideálním řešením.

V květnu Trump plánovaná cla na zboží z EU zvýšil na 50 % s platností od června, posléze opatření odložil zhruba o měsíc. Začátkem července 2025 pak oznámil, že Spojené státy zavedou od srpna na zboží z EU cla ve výši 30 %. Vlček následně pro Českou televizi uvedl, že se EU snaží dosáhnout s USA dohody, argumentoval důležitostí obchodního vztahu a dodal, že osobně by preferoval bezcelní unii (video, čas 0:25–1:56). 

Spojené státy a EU nakonec na konci července uzavřely dohodu, podle které bude na většinu evropského zboží uvaleno clo ve výši 15 %. Vlček na svém účtu na síti X toto rozhodnutí komentoval slovy, že by sice uvítal vytvoření bezcelní unie, ale že dohodnutá cla jsou „maximem možného, čeho šlo v současnosti dosáhnout“. 

Závěr

Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček v minulosti ve veřejném prostoru opakovaně mluvil o tom, že by mezi EU a USA upřednostňoval bezcelní vztah. Vyjádřil se tak např. v dubnu 2025 v rozhovoru pro iRozhlas a pro Novinky.cz, v červenci pro Českou televizi nebo na sociální síti X. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Předně uveďme, že Lukáš Vlček (STAN) zde reaguje na otázku moderátora, který se jej ptal (video, čas 16:20) „kdy a podle jakého klíče a komu“ bude hnutí STAN vracet některé problematické sponzorské dary, o čemž dříve mluvil předseda hnutí Vít Rakušan. Ten 13. ledna hovořil o vracení darů v případě, že by se potvrdilo, že je Starostům a nezávislým poslali trestně stíhaní lidé či lidé usvědčení z trestné činnosti.

Pro kontext zmiňme, že s kauzou problematických povolebních finančních darů hnutí STAN přišla MF DNES 15. prosince. Podle jejích zjištění v předcházejících několika měsících přicházely na transparentní účet STANu platby v celkové hodnotě přes 3 miliony korun, a to v sumách mezi 100 a 200 tisíci korun. Mělo se přitom jednat o sponzorské dary od firem, které podle MF DNES ovládají vzájemně provázaní podnikatelé nebo firmy z Kypru, případně je „v minulosti kyperské firmy založily“. MF DNES pak také o den později uvedla, že existuje propojení mezi dárcovskými firmami a Věslavem Michalikem. Jméno tohoto bývalého kandidáta na post ministra průmyslu a obchodu za STAN bylo již dříve spojováno s netransparentními osobními půjčkami, které mu měla poskytovat společnost se sídlem právě na Kypru. 

Nové informace o financování Starostů a nezávislých se poté v médiích objevily ráno 13. ledna 2022, tedy právě v den rozhovoru, jak uvádí Lukáš Vlček. Podle tehdy uveřejněných zjištění webu Seznam Zprávy za finančními příspěvky v hodnotě několika milionů korun stojí trojice podnikatelů, přičemž jeden z nich je v současnosti trestně stíhaný a proti zbylým dvěma se vedlo trestní stíhání v minulosti. Článek také zmiňuje dary hnutí STAN od firmy REMA, která „podle některých právních názorů žádný dar politické straně či hnutí nebyla oprávněna poskytovat, jelikož působí v oblasti recyklace elektroodpadu, kde to nový zákon zakazuje“.

Kvůli informaci o darech od trestně stíhaných osob či jejich firem kritizovala hnutí STAN nejen například Pirátská strana, která požadovala vysvětlení, ale především zástupci opozice. Hnutí SPD a ANO proto hned 13. ledna navrhovaly, aby se záležitost probírala na plénu Sněmovny a také aby byla vytvořena sněmovní vyšetřovací komise, která se „sponzorským darům bude věnovat“. Předseda SPD Tomio Okamura kromě jiného navrhoval, aby byl Vít Rakušan kvůli možnému střetu zájmů odvolán z funkce ministra vnitra. K tomu nicméně nedošlo.

Doplňme, že 18. ledna následně předseda STAN Vít Rakušan oznámil, že „hnutí vrátí veškeré dary, které dostalo od právnických osob od sněmovních voleb až do dnešního dne“. Jednat by se mělo o celkem 3,42 milionu korun.

Na závěr shrňme, že výrok poslance Vlčka je odpovědí na otázku, která se týkala vracení darů především ve spojitosti s trestním stíháním některých sponzorů hnutí STAN. Ačkoliv se celá kauza problematického financování STANu řeší již od prosince, zprávu o zmíněném trestním stíhaní firem přinesl článek Seznam Zpráv skutečně v den rozhovoru, tedy 13. ledna. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Pro kontext nejdříve uveďme, že s prvními informacemi o netransparentním financování hnutí STAN přišla 15. prosince MF DNES. Podle jejích zjištění přicházely po volbách v říjnu 2021 na transparentní účet hnutí STAN platby v celkové hodnotě přes 3 miliony korun, a to v sumách mezi 100 a 200 tisíci korun. Mělo se přitom jednat o sponzorské dary od firem, které podle MF DNES ovládají vzájemně provázaní podnikatelé nebo firmy z Kypru, případně je „v minulosti kyperské firmy založily“.

Lukáš Vlček tímto výrokem mimo jiné poukazuje na to, že podle jeho slov hnutí STAN neporušilo žádný zákon. Přesněji § 18 zákona č. 424/1991 Sb., podle něhož politické strany a hnutí nesmějí přijmout dar „od zahraniční právnické osoby s výjimkou politické strany a fundace zřízené k veřejně prospěšné činnosti“. Ve výpisech z transparentních účtů hnutí STAN u Fio banky a České spořitelny, na nichž jsou evidovány přijaté dary od roku 2017, jsme skutečně nenašli žádný záznam o daru od zahraniční právnické osoby. Nutné je zde však uvést, že některé dary pocházejí od firem, které sice jsou zapsány v českém obchodním rejstříku a v České republice podnikají, jejich koncovým vlastníkem jsou však zahraniční společnosti.

Příkladem může být například společnost Nemohold, která 6. prosince 2021 darovala hnutí STAN 100 000 Kč. Tuto společnost přitom, jak vyplývá ze zápisu (.pdf, str. 44) z letošní valné hromady, z 66 % vlastní, a tedy i ovládá kyperská firma Urbania Investments, Ltd.

Další dary v celkové hodnotě přesahující půl milionu korun pak hnutí STAN získalo během listopadu a prosince 2021 od firem DBK Management, Budějovická Alej a MAT Corporation. Upřesněme, že firmu Budějovická Alej vlastní DBK Praha, jejímž jediným akcionářem je – stejně jako v případě firmy DBK Management – právě MAT Corporation. V ní pak všechny akcie vlastní kyperská společnost GL&P Investments, Ltd. Dary v řádu desetitisíců pak tyto společnosti poslaly hnutí STAN také v říjnu a prosinci 2020.

Zmiňme, že například Hospodářské noviny o společnosti GL&P Investments, Ltd., uvádějí, že nelze zjistit, kdo za firmou opravdu stojí, a dodávají, že „v registru skutečných majitelů je uvedena dvojice kyperských občanů“.

Lze říci, že hnutí STAN – alespoň podle veřejně dostupných dat – nepřijalo dar od „zahraniční právnické osoby“. Jelikož však STAN přijal několik darů od společností, jejichž jediným vlastníkem je kyperská firma GL&P Investments, Ltd., hodnotíme výrok jako zavádějící.

Lukáš Vlček hovoří o potřebě kontinuity mezi jednotlivými vládami. Tu měli dle jeho slov zdůrazňovat vládní poslanci při jednání o důvěře vládě. 

O tom, že předchozí vláda odvedla „velký kus práce“, na který by bylo dobré navázat, hovořil například ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Přislíbil také navázat na některé konkrétní projekty týkající se například záchranné služby. Ve své řeči zmínil také potřebu spolupráce mezi vládou a opozicí, a to nejen v rámci výboru pro zdravotnictví. 

Také ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš vyjádřil radost nad tím, že podle jeho slov „má na co navazovat“. Podobně jako ministr Válek kvitoval možnost spolupráce, která by měla navázat na spolupráci předchozí. Dále v projevu uvedl, že plánovaná digitální transformace nesmí ohrozit již probíhající projekty.

Dodejme, že ministr financí Zbyněk Stanjura naopak kritizoval předchozí vedení svého úřadu. V mnoha případech musí dle svých slov „začít od nuly“. Zdůraznil například absenci plánů na důchodovou reformu či nového zákona o daních z příjmů.

O potřebě kontinuity a možnosti navázat v některých oblastech na předchozí vládu nicméně opravdu někteří vládní poslanci hovořili. Výrok Lukáše Vlčka tedy hodnotíme jako pravdivý.