STAN

Poslanec Karel Dvořák (STAN) svým výrokem reagoval na dotaz týkající se cen bydlení. Uvedl, že „někdy plánovat nestačí. Problémy musíme řešit a myslím, že se nám to daří“. Naznačuje tak, že nový zákon o podpoře bydlení je i zásluhou nynější vlády, jejíž je STAN součástí.

Vláda Petra Fialy skutečně připravila a schválila (.pdf) zákon o podpoře bydlení. Pro návrh hlasovali vládní poslanci včetně poslanců STAN. Zákon nabude částečné účinnosti 1. ledna 2026 a zavede například kontaktní místa pro bydlení, možnost bydlení s ručením pro pronajímatele či asistenci odborných pracovníků. V prvním roce fungování má zákon státní pokladnu stát 600 milionů korun, po plném zaběhnutí 1,5 miliardy korun ročně.

Náměstek ministryně spravedlnosti a kandidát hnutí STAN Karel Dvořák zjevně zaměnil názvy profesních komor. Zatímco „Česká komora architektů a autorizovaných inženýrů“ neexistuje, Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) se v minulosti délkou povolovacích řízení skutečně zabývala. Oproti tomu Česká komora architektů (ČKA) se k délce stavebního řízení podobným způsobem podle veřejně dostupných zdrojů nevyjádřila.

Podle průzkumu ČKAIT z roku 2024 mezi inženýry, techniky a staviteli trvá většina povolovacích řízení v Česku řádově měsíce. Průměrná délka přijetí stavebního povolení pro bytové domy je přibližně pět měsíců, společné územní a stavební řízení pak v průměru trvá půl roku. Podle předsedy ČKAIT Roberta Špalka necelá polovina respondentů uvedla, že se délka většiny řízení včetně inženýrské činnosti pohybuje mezi šesti měsíci až jedním rokem. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Moderátorka v debatě zmiňuje dopis Ministerstva vnitra adresovaný Evropské komisi, ve kterém se píše, že Česko je na hranici svých kapacit pro přijímání ukrajinských uprchlíků. Ptá se, zda jeho obsah není v rozporu s tvrzením vlády, že Ukrajinci jsou pro Česko přínosem. Poslankyně Věra Kovářová (STAN) vysvětluje, že sdělením dopisu bylo, aby Ukrajinci znovu nežádali o status dočasné ochrany, pokud jim byl už jednou udělen.

Dopis Ministerstva vnitra

Zmíněný dopis zaslalo Ministerstvo vnitra 25. srpna 2025 na Generální ředitelství pro migraci a vnitřní věci Evropské komise (.pdf, str. 2). Dopis informuje o riziku vyčerpání českých kapacit pro zvládání přílivu vysídlených osob z Ukrajiny. Vysvětluje, že Česká republika je čtvrtým rokem zemí s největším počtem osob s dočasnou ochranou na počet obyvatel, což vyčerpává veřejné služby (.pdf, str. 1). 

Ministerstvo vnitra zároveň dopisem oznámilo, že využije nové pravidlo pro přijímání žádostí o dočasnou ochranu, podle kterého je možné žádost odmítnout v případě, že žadatel je nebo dříve byl pod dočasnou ochranu v jiném státě Evropské unie nebo Schengenského prostoru (.pdf, str. 1).

Na dopis upozornil místopředseda hnutí ANO Robert Králíček na svém účtu na sociální síti X, kde ho interpretoval tak, že Česko nezvládá nápor ukrajinských uprchlíků. Na jeho vyjádření následně reagoval ministr vnitra Vít Rakušan: „Není pravda, že jsme oznámili vyčerpání kapacit. Skutečnost je taková, že jsme Evropské komisi oznámili, že existuje riziko vyčerpání kapacit, pokud bychom museli přijímat větší počet ukrajinských uprchlíků, kteří již požádali o dočasnou ochranu v jiné zemi. Tedy například v situaci, kdy by se vyšší počet uprchlíků z některé členské země rozhodl, že se chce přestěhovat do Česka.“

Závěr

Dopis, který Ministerstvo vnitra zaslalo Evropské komisi, oznamuje, že Česko čelí riziku vyčerpání kapacit pro zvládání přílivu ukrajinských uprchlíků. Ministerstvo také uvedlo, že začne odmítat žádosti o dočasnou ochranu od jedinců, kterým tato ochrana již byla udělena v jiném členském státě EU nebo Schengenského prostoru. Výrok Věry Kovářové proto hodnotíme jako pravdivý.

Počet ukrajinských uprchlíků

Podle zprávy vypracované Ministerstvem vnitra pobývalo v Česku k 30. červnu 2025 více než 581 tisíc ukrajinských občanů (.pdf, str. 4). Mezi ně se ovšem nepočítají jen uprchlíci před válkou, ale také Ukrajinci, kteří svou zemi opustili již před 24. únorem 2022, kdy Rusko zahájilo svou invazi na Ukrajinu. V rámci EU mohou uprchlíci z Ukrajiny žádat o tzv. dočasnou ochranu, která se týká těch, kteří zemi opustili právě po tomto datu. V srpnu 2025 Česko evidovalo přes 385 tisíc Ukrajinců s dočasnou ochranou (.xlsx), další řádově tisíce zde žijících uprchlíků na dočasnou ochranu z různých důvodů nedosáhnou.

Počet pracujících

Aktuální data o počtu OSVČ z řad ukrajinských uprchlíků se nám najít nepodařilo, vycházíme proto z výzkumu Hlas Ukrajinců, který probíhal od 12. do 27. listopadu 2024 a účastnili se ho ukrajinští uprchlíci ve věku od 18 let (.pdf, str. 4). Podle výzkumu pracovalo v té době 63 % Ukrajinců v závislém poměru a 6 % jako OSVČ (.pdf, str. 10). Podle údajů Ministerstva vnitra žilo v Česku na konci listopadu 2024 asi 384 tisíc Ukrajinců s dočasnou ochranou (.xlsx), z toho cca 289 tisíc starších 18 let (.xlsx). Z těchto počtů tak vychází 182 tisíc ukrajinských zaměstnanců a přes 17 tisíc živnostníků.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) uvádí pouze údaje o počtu pracujících osob v pracovněprávních vztazích, tedy bez OSVČ. Podle nich pracovalo na podzim 2024 asi 150 tisíc lidí, tedy méně, než kolik vychází z výzkumu Hlas Ukrajinců. V červenci 2025 už ale MPSV evidovalo v Česku téměř 170 tisíc Ukrajinců s dočasnou ochranou pracujících v závislém poměru. Ti v prvním pololetí letošního roku odvedli do státního rozpočtu asi 15 miliard Kč. Po odečtení výdajů 7,6 miliardy Kč na pomoc ukrajinským uprchlíkům vychází jejich přínos do státního rozpočtu na 7,4 miliardy Kč.

Závěr

S dočasnou ochranou žije v současné době v Česku cca 385 tisíc Ukrajinců. Podle dat MPSV za červenec 2025 pracuje téměř 170 tisíc z nich v závislém poměru. Aktuální údaje o počtech OSVČ se nám ve veřejně dostupných zdrojích dohledat nepodařilo, podle výzkumu Hlas Ukrajinců z listopadu 2024 mohlo jít asi o 17 tisíc osob. Podle MPSV přinesli ukrajinští uprchlíci do státního rozpočtu v první polovině roku 2025 celkem 7,4 miliardy Kč. Výrok Věry Kovářové proto hodnotíme jako pravdivý.

Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Věra Kovářová (STAN) reaguje na tvrzení předsedy hnutí SPD Tomia Okamury, že se kvůli ukrajinským žákům na českých základních školách snižuje kvalita výuky. Kovářová uvádí, že v běžných třídách je podle ní jen pár ukrajinských žáků, a dodává, že existuje asi 45 tříd pro ukrajinské děti.

Podle nejnovějších dat Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy bylo k 31. březnu 2025 na základních školách v Česku celkem 45 tříd, které tvořili výhradně žáci ukrajinské národnosti (.xlsx, list T3.4). Na středních školách žádná taková třída nebyla (list T4.4). Výrok Věry Kovářové tak hodnotíme jako pravdivý.

Kritický přístup k ukrajinským uprchlíkům zaujal Tomio Okamura již v prvních měsících po vypuknutí války na Ukrajině. V červnu 2022 v Poslanecké sněmovně řekl, že pomoc by měla být poskytována pouze skutečným válečným uprchlíkům, měla by být přiměřená a časově omezená na nezbytně nutné období. Dále dodal, že jakmile v daných lokalitách na Ukrajině válka skončí, měli by se uprchlíci vrátit zpět.

V roce 2023 Okamura na CNN Prima News znovu uvedl (video, čas 9:20), že je třeba pomáhat pouze „skutečným“ ukrajinským uprchlíkům, přičemž tvrdil, že většina z nich jsou ekonomičtí migranti, kteří „vysávají sociální dávky". V listopadu 2023 prohlásil (video, čas 6:29), že by na pomoc ukrajinským uprchlíkům neměly jít žádné finanční prostředky a veškerá podpora by měla směřovat výhradně českým občanům. O měsíc později zdůraznil nutnost ukončit povolení k pobytu těm Ukrajincům, kteří prokazatelně nepocházejí z oblastí aktivního konfliktu.

O ukrajinských uprchlících Okamura mluvil i v roce 2025, když např. v srpnu uvedl, že ukrajinští uprchlíci „berou naším lidem práci“ a požadoval (video, čas 0:34) revizi povolení k pobytu. Na jejím základě by měli v Česku zůstat pouze Ukrajinci, kteří mají pracovní místo, na které není k dispozici český občan. O revizi pobytu Ukrajinců, kteří podle něj berou Čechům práci, se Okamura zmínil i v září 2025.

Závěr

Tomio Okamura již od roku 2022 prosazuje omezení pobytu ukrajinských uprchlíků a jejich podpory, přičemž opakovaně požaduje revizi povolení k pobytu s cílem umožnit pobyt pouze těm, kteří mají pracovní místo nedostupné pro české občany. Podle jeho vyjádření uprchlíci „berou práci Čechům“. Výrok Věry Kovářové proto hodnotíme jako pravdivý.

Ke konci června 2025 v Česku podle Ministerstva vnitra dlouhodobě žilo zhruba 580 tisíc ukrajinských občanů. Toto číslo ale zahrnuje také Ukrajince (.pdf, str. 6), kteří do ČR přišli již před 24. únorem 2022, kdy začala ruská invaze. V rámci EU mohou uprchlíci z Ukrajiny žádat o tzv. dočasnou ochranu, která se týká těch, co zemi opustili právě po zahájení invaze. Česko v závěru prvního pololetí evidovalo asi 374 tisíc uprchlíků z Ukrajiny s dočasnou ochranou, z nichž bylo 24 % dětí (.pdf, str. 9). Výrok Věry Kovářové tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně Michaela Šebelová (STAN) reaguje na otázku o zrušení úhradové vyhlášky, která stanovuje výši úhrad za zdravotnické služby proplácené zdravotními pojišťovnami. Šebelová je proti rušení cenové regulace a jako argument uvádí, že kraj má lékařskou fakultu a nový obor stomatologie. Problémy ve zdravotnictví by tak podle ní bylo možné řešit vzděláváním nových lékařů, ne deregulací.

Nový obor stomatologie

V Moravskoslezském kraji se nachází Lékařská fakulta Ostravské univerzity, která vznikla v roce 2010 transformací dřívější Fakulty zdravotnických studií. Jedná se o nejmladší lékařskou fakultu v Česku.

Magisterský studijní program Zubní lékařství získal akreditaci v září 2023 a výuka byla zahájena v zimním semestru akademického roku 2023/2024. Jde o historicky první obor stomatologie v Moravskoslezském kraji. V prvním ročníku nastoupilo 20 studentů, v druhém roce přibylo dalších 21.

Michaela Šebelová (STAN) reaguje na debatu o nedostatku lékařů v regionu. Kladně hodnotí založení nového oboru stomatologie na lékařské fakultě v Ostravě, které podle ní povede k nárůstu počtu odborníků v kraji, protože zde absolventi budou po skončení studia zůstávat.

Přechodem absolventů vysokých škol na trh práce se v českém prostředí zabýval výzkumný projekt Absolvent 2018, který realizovalo Centrum pro studium vysokého školství (CSVŠ). Podle tohoto výzkumu zůstalo v kraji, kde studovalo, 75 % absolventů v Praze a Středočeském kraji. V Moravskoslezském kraji zůstalo 68 % absolventů a v řadě dalších krajů jich zůstala více než polovina. Výzkum se však zaměřoval na absolventy všech vysokých škol, nejen lékařských fakult, a místo výkonu práce zkoumal jen v krátkém časovém období, tj. rok až pět let od dokončení studia (.pdf, str. 150–151).

Zahraniční studie

V roce 2024 vznikl výzkum, který mezi lety 2001–2015 sledoval téměř 20 tisíc absolventů medicíny napříč kanadskými provinciemi. Studie zjistila, že 67,2 % absolventů lékařských fakult zůstalo v horizontu pěti let po dokončení studia pracovat ve stejném regionu, kde získali titul. Zhruba 40 % lékařů pak zůstalo v regionu, v němž po studiu absolvovali praxe (.pdf, str. 5).

V roce 2015 publikovala australská Queenslandská univerzita studii, která sledovala lékaře pracující na venkově. Podle výzkumu je u lékařů z venkovských oblastí, kteří zde absolvovali alespoň roční praxi v rámci vysoké školy, větší pravděpodobnost, že v těchto regionech začnou pracovat. Podobné výsledky přinesl také americký výzkum z roku 2023. Ten potvrdil, že lékaři, kteří absolvovali praxe ve venkovských oblastech, v nich častěji zůstávali pracovat bez ohledu na to, zda původně pocházeli z města nebo z venkova.

Shrnutí

Zahraniční studie se shodují na tom, že absolventi lékařských fakult často zůstávají pracovat v regionech, kde dokončili studium. Lékaři, kteří absolvovali odborné praxe na venkově, mají navíc větší tendenci se v těchto oblastech usazovat. Výrok Michaely Šebelové proto hodnotíme jako pravdivý.

Josef Flek (STAN) v kontextu debaty reaguje na návrh státního rozpočtu na rok 2026. Vysvětluje, že finální verze rozpočtu se může od první představené podstatně lišit, neboť návrh bude podle jeho slov teprve schvalovat vláda a následně i Poslanecká sněmovna.

Legislativní proces schvalování státního rozpočtu

Návrh zákona o státním rozpočtu každoročně připravuje Ministerstvo financí ve spolupráci s územními samosprávnými celky, správci kapitol, dobrovolnými svazky obcí a státními fondy. Ministerstvo pak vládě předkládá návrh rozpočtu na nadcházející rok, a to do 31. srpna kalendářního roku. Vláda návrh schvaluje a předkládá Poslanecké sněmovně nejpozději 3 měsíce před před začátkem kalendářního roku.

Návrh státního rozpočtu schvaluje pouze dolní komora parlamentu, tedy Poslanecká sněmovna. Senát se návrhem nezabývá. Sněmovna návrh projednává ve třech čteních, návrhem se na rozdíl od ostatní legislativy musí zabývat samostatně. K návrhu tak nesmí být připojena legislativa týkající se jiného zákona. Po schválení Sněmovnou návrh putuje za prezidentem, který navržený zákon schvaluje podpisem. Prezident může Sněmovně návrh vrátit, ta jej ale následně může přehlasovat.

Schvalování státního rozpočtu na rok 2026

Ministerstvo financí v čele se Zbyňkem Stanjurou (ODS) letos odeslalo návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2026 vládě 31. srpna po deváté hodině večer, tedy necelé tři hodiny před termínem pro odeslání. K 1. září 2025 večer, kdy proběhla předvolební debata CNN Prima News s lídry Jihomoravského kraje, se k návrhu vyjádřila Národní ekonomická rada vlády (NERV). Vláda může upravovat Ministerstvem navržený dokument, schválit ho a předložit jej Sněmovně musí do konce září 2025.

Závěr

Návrh státního rozpočtu na rok 2026 připravovalo Ministerstvo financí, které vede Zbyněk Stanjura. Ministerstvo odeslalo vládě návrh 31. srpna 2025, tedy den před konáním předvolební debaty s lídry Jihomoravského kraje. Vláda má podle zákona čas upravit návrh a předložit jej Sněmovně do konce září 2025. Výrok Josefa Fleka tedy hodnotíme jako pravdivý.