Michaela Šebelová

Michaela Šebelová (STAN) reaguje na debatu o nedostatku lékařů v regionu. Kladně hodnotí založení nového oboru stomatologie na lékařské fakultě v Ostravě, které podle ní povede k nárůstu počtu odborníků v kraji, protože zde absolventi budou po skončení studia zůstávat.

Přechodem absolventů vysokých škol na trh práce se v českém prostředí zabýval výzkumný projekt Absolvent 2018, který realizovalo Centrum pro studium vysokého školství (CSVŠ). Podle tohoto výzkumu zůstalo v kraji, kde studovalo, 75 % absolventů v Praze a Středočeském kraji. V Moravskoslezském kraji zůstalo 68 % absolventů a v řadě dalších krajů jich zůstala více než polovina. Výzkum se však zaměřoval na absolventy všech vysokých škol, nejen lékařských fakult, a místo výkonu práce zkoumal jen v krátkém časovém období, tj. rok až pět let od dokončení studia (.pdf, str. 150–151).

Zahraniční studie

V roce 2024 vznikl výzkum, který mezi lety 2001–2015 sledoval téměř 20 tisíc absolventů medicíny napříč kanadskými provinciemi. Studie zjistila, že 67,2 % absolventů lékařských fakult zůstalo v horizontu pěti let po dokončení studia pracovat ve stejném regionu, kde získali titul. Zhruba 40 % lékařů pak zůstalo v regionu, v němž po studiu absolvovali praxe (.pdf, str. 5).

V roce 2015 publikovala australská Queenslandská univerzita studii, která sledovala lékaře pracující na venkově. Podle výzkumu je u lékařů z venkovských oblastí, kteří zde absolvovali alespoň roční praxi v rámci vysoké školy, větší pravděpodobnost, že v těchto regionech začnou pracovat. Podobné výsledky přinesl také americký výzkum z roku 2023. Ten potvrdil, že lékaři, kteří absolvovali praxe ve venkovských oblastech, v nich častěji zůstávali pracovat bez ohledu na to, zda původně pocházeli z města nebo z venkova.

Shrnutí

Zahraniční studie se shodují na tom, že absolventi lékařských fakult často zůstávají pracovat v regionech, kde dokončili studium. Lékaři, kteří absolvovali odborné praxe na venkově, mají navíc větší tendenci se v těchto oblastech usazovat. Výrok Michaely Šebelové proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně Michaela Šebelová (STAN) reaguje na otázku o zrušení úhradové vyhlášky, která stanovuje výši úhrad za zdravotnické služby proplácené zdravotními pojišťovnami. Šebelová je proti rušení cenové regulace a jako argument uvádí, že kraj má lékařskou fakultu a nový obor stomatologie. Problémy ve zdravotnictví by tak podle ní bylo možné řešit vzděláváním nových lékařů, ne deregulací.

Nový obor stomatologie

V Moravskoslezském kraji se nachází Lékařská fakulta Ostravské univerzity, která vznikla v roce 2010 transformací dřívější Fakulty zdravotnických studií. Jedná se o nejmladší lékařskou fakultu v Česku.

Magisterský studijní program Zubní lékařství získal akreditaci v září 2023 a výuka byla zahájena v zimním semestru akademického roku 2023/2024. Jde o historicky první obor stomatologie v Moravskoslezském kraji. V prvním ročníku nastoupilo 20 studentů, v druhém roce přibylo dalších 21.

Místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO) se v souvislosti s kauzou Dozimetr ptal Michaely Šebelové (STAN), zda se „pan Redl“ podílel na založení hnutí STAN. S některými politiky hnutí byl spojen Michal Redl, podnikatel, který figuruje mezi obviněnými v kauze Dozimetr. Vazby na Starosty měl rovněž jeho již zesnulý otec, podnikatel Petr Redl. V analýze se proto zaměříme na vztah obou mužů k hnutí.

Historie Starostů a nezávislých sahá do roku 2004, kdy v obci Suchá Loz ve Zlínském kraji vzniklo hnutí Nezávislí starostové pro kraj (viz rejstřík Ministerstva vnitra, sekce Historie hnutí). Předsedou byl od roku 2005 starosta Vysokého Pole Josef Zicha. Mezi zakládajícími členy byl také tehdejší starosta Suché Loze Petr Gazdík, který se stal předsedou v roce 2009 po transformaci hnutí na Starosty a nezávislé s celostátní působností (.pdf, str. 23).

Bývalý ministr kultury za STAN Jiří Besser v rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedl, že Gazdík a někdejší europoslanec místopředseda Starostů Stanislav Polčák označili Petra Redla za jednoho z významných podporovatelů hnutí v jeho začátcích. Petr Redl se také podle Respektu setkával s někdejším předsedou hnutí Gazdíkem minimálně od roku 2010. Vazby měl i na Polčáka, a to ještě před transformací hnutí na dnešní STAN. Redl hnutí podle Respektu také dlouhodobě financoval, a to až do své smrti v roce 2017. Informace o tom, zda Petr Redl stál u samotného vzniku hnutí STAN, se nám ale z veřejně dostupných zdrojů dohledat nepodařilo.

Michal Redl, syn Petra Redla, se podle Seznam Zpráv pohybuje kolem politiků STAN od roku 2017. Z e-mailové komunikace Michala Redla, kterou zveřejnila policie, ale vyplývá, že již v roce 2011 zaslal Stanislavu Polčákovi životopis Martina Sankota, který byl následně jmenován náměstkem ministryně kultury. Už v roce 2017, tedy před kauzou Dozimetr, přišel Radiožurnál s informací, že Polčák s Michalem Redlem řeší personální obsazení důležitých míst v pražských firmách a na magistrátu.

Veřejně dostupné informace, které by prokazovaly přímé zapojení do vzniku hnutí STAN, jsme však nenalezli ani v případě Michala Redla. S dotazem jsme se tak obrátili na tiskovou mluvčí Starostů, která pouze uvedla, že „Michal Redl ani jeho otec Petr Redl nejsou zakládajícími členy ani nikdy nebyli členy hnutí STAN. Od Petra Redla dostalo hnutí pouze finanční dar v roce 2016, který byl později věnován na dobročinné účely“.

Závěr

Ve veřejně dostupných zdrojích jsme nedohledali, zda u počátků hnutí STAN stál Michal Redl nebo jeho otec Petr. Kontaktovali jsme proto tiskovou mluvčí Starostů, která uvedla, že ani jeden z nich není zakládajícím členem Starostů. Z dostupných zdrojů nicméně nelze jejich roli při vzniku hnutí jednoznačně vyvrátit či potvrdit. Výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Kauza Dozimetr propukla v červnu 2022, kdy policie provedla razii na pražském magistrátu a v dopravním podniku. „Policie tvrdí, že organizovaná skupina systematicky obsadila klíčové pozice v dopravním podniku tak, aby dosazení spřátelení manažeři mohli ovlivňovat různá výběrová řízení s cílem získat od vítězných firem úplatky,“ psala tehdy o akci ČTK.

Obviněno bylo celkem 13 lidí včetně bývalého náměstka pražského primátora a někdejšího člena předsednictva STAN Petra Hlubučka. Hnutí STAN pozastavilo Hlubučkovi členství a vyzvalo ho, aby rezignoval na všechny své funkce. Ten tak vzápětí učinil. O pár dní později ho zastupitelé odvolali také z pozice starosty pražských Lysolají. Ostatní obvinění jsou převážně podnikatelé či funkcionáři pražského dopravního podniku. Je mezi nimi například i lobbista Michal Redl nebo bývalý člen představenstva DPP Matej Augustín.

V březnu 2023 rozhodčí a smírčí výbor Starostů rozhodl o Hlubučkově vyloučení. Hlubuček se později proti tomuto rozhodnutí odvolal, v květnu 2023 ale jeho definitivní vyloučení stvrdilo předsednictvo hnutí. Městský soud v Praze v prosinci 2023 Hlubučkovo vyloučení zrušil, jelikož dle něj bylo v rozporu se stanovami STAN. Hlubuček byl totiž vyloučen na základě ustanovení, podle kterého svým jednáním ohrozil či poškodil pověst hnutí. Soud však rozhodl, že při vyloučení nebyly k užití tohoto ustanovení jasně specifikovány důvody. Hnutí STAN se proti rozhodnutí soudu odvolalo, a tak případ začal řešit Vrchní soud v Praze. Ten v listopadu 2024 rozhodl, že Starostové vyloučili Hlubučka v souladu se svými stanovami.

Za současné volební období, které začalo v roce 2021, jsme ve veřejně dostupných zdrojích nedohledali statistiky, které by se týkaly délky projevů v Poslanecké sněmovně. V minulosti se tímto tématem zabýval například iRozhlas nebo slovenský Denník N v případě slovenského parlamentu. Server iDNES.cz se naopak dříve soustředil na poslance, kteří při jednání téměř nevystupují.

S dotazem jsme se proto obrátili na tiskové oddělení dolní komory. Tisková mluvčí Kanceláře Poslanecké sněmovny Martina Lustigová nám potvrdila, že existuje přehled o celkové délce projevů během sněmovních schůzí. Podle ní z této statistiky vyplývá, že „v tomto volebním období nejdéle vystupoval poslanec a předseda hnutí ANO Andrej Babiš“. Následně dodala, že na druhém místě pomyslného žebříčku se umístil předseda hnutí SPD Tomio Okamura.

Tomio Okamura také drží dosavadní rekord v nejdelším nepřetržitém sněmovním projevu, když v lednu 2024 při jednání o korespondenční volbě strávil u řečnického pultu 10 hodin a 44 minut.