Diskuze Michaely Šebelové a Aleše Juchelky předcházela volbě předsedy Poslanecké sněmovny, která se v novém složení poprvé sešla 5. listopadu 2025. Michaela Šebelová ve výroku mluvila o možnosti, že by Tomio Okamura (SPD) na první schůzi Sněmovny nebyl zvolen jejím předsedou. Podle tvrzení Šebelové se již v minulosti stalo, že při hlasování o novém předsedovi nezískal ani jeden z kandidátů dostatek hlasů.

Pravidla volby předsedy Sněmovny

Poslanci volí svého předsedu na ustavující schůzi. Předsedou Sněmovny se stává kandidát, který v prvním kole získá nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců. Pokud žádný z kandidátů nezíská nadpoloviční většinu, postupují dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů do druhého kola. Pro zvolení ve druhém kole je rovněž potřeba získat nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců. Pokud ani po druhém kole není zvolen předseda Sněmovny, koná se do 10 dnů nová volba.

Volby předsedů Sněmovny v minulosti

Zatímco například Jan Hamáček se v roce 2013 stal předsedou Poslanecké sněmovny po prvním kole volby, kdy pro něj hlasovalo 195 ze 198 přítomných poslanců, u jiných kandidátů byla volba složitější. Například Lubomír Zaorálek byl v roce 2002 zvolen až ve druhém kole.

Nejdéle zatím trvalo obsazování postu po volbách v roce 2006. Na ustavující schůzi 29. června získala kandidátka vítězné ODS Miroslava Němcová v prvním kole pouze 98 hlasů z 200 přítomných poslanců. Také 98 hlasů od 198 přítomných poslanců obdržela i ve druhém kole. Dva a půl měsíce po volbách do Sněmovny byl nakonec v sedmé volbě prvního kola zvolen předsedou Miloslav Vlček za ČSSD.

Závěr

V roce 2002 získal kandidát na předsedu Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek dostatečný počet hlasů až ve druhém kole volby. V roce 2006 nebyl při prvních šesti volbách na post předsedy Sněmovny zvolen žádný kandidát. Nového předsedu si tehdy poslanci zvolili až dva a půl měsíce po volbách do Sněmovny při sedmé volbě. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.