Aleš Juchelka

Poslanec
Pravda
Krnovská nemocnice, které šéfuje senátor Václavec, ve spolupráci s krajem a obcemi otevřela celkem dvanáct nových zubních ordinací, další dvě jsou technicky připravené, k jejich otevření dosud nedošlo. Městská část Ostrava-Jih pod vedením starosty Bednáře zřídila dvě ordinace.

Poslanec Aleš Juchelka (ANO) v televizní debatě reaguje na téma nedostatku lékařů v Moravskoslezském kraji. Doporučuje přidat do úhradové vyhlášky poplatky za magnetickou rezonanci a zlepšit pracovní i finanční podmínky lékařů, zdravotních sester a personálu v kraji. Dle jeho slov hnutí ANO podporovalo dotačními tituly navýšení míst na lékařských fakultách a senátoři za ANO Ladislav VáclavecMartin Bednář byli úspěšní ve zřizování nových zubních ordinací. 

Noví stomatologové v Moravskoslezském kraji

Moravskoslezský kraj se dlouhodobě potýká s nedostatkem zubních lékařů. Vlastního zubaře nemá v regionu více než 200 tisíc lidí. Senátor Ladislav Václavec, který je od roku 2008 ředitelem krnovské nemocnice (SZZ Krnov), se podle svých slov specializuje na dostupnost zdravotnictví. Server iDNES.cz v listopadu 2024 uvedl, že nemocnice vedená Ladislavem Václavcem ve spolupráci s krajem a obcemi otevřela celkem 13 nových zubařských křesel, z toho většinu na Bruntálsku a jedno v Chuchelné na Opavsku. 

S dotazem, kolik nových zubařských křesel provozuje krnovská nemocnice v současnosti, jsme se obrátili na tiskového mluvčího SZZ Krnov. Ten pro Demagog.cz upřesnil, že nemocnice provozuje celkem dvanáct zubních ordinací, konkrétně v Krnově, Bruntále, Městě Albrechtice, Vrbně pod Pradědem, Rýmařově, Břidličné a Horním Benešově. První z nich SZZ Krnov provozuje od roku 2020 (.pdf, str. 3; .pdf, str. 3). Podle veřejně dostupných informací jsou další dvě ordinace v obci Chuchelná na Opavsku sice po technické stránce připravené (video, čas 2:07–2:42), k jejich otevření ovšem doposud nedošlo. Dle vyjádření Moravskoslezského kraje vznikly nové ordinace právě díky Václavcovu projektu. 

Městský obvod Ostrava-Jih pod vedením starosty Martina Bednáře nechal vybudovat dvě nové zubní ordinace. Ty mají sloužit podle slov starosty Bednáře primárně občanům s trvalým bydlištěm v části Ostrava-Jih. Registrace pacientů probíhala od června 2025.

Aleš Juchelka

Pravda
Babišova vláda schválila opatření, na jehož základě dostaly lékařské fakulty v letech 2019–2021 příspěvky 500 mil. Kč ročně na rozšíření kapacit. MŠMT tehdy zavedlo i program, díky němuž fakulty získaly v r. 2021 dalších 220 mil. Kč. Podpora tak jen v r. 2021 činila 720 mil. Kč.

Poslanec Aleš Juchelka (ANO) v televizní debatě reaguje na téma nedostatku lékařů v Moravskoslezském kraji. Doporučuje přidat do úhradové vyhlášky poplatky za magnetickou rezonanci a zlepšit pracovní i finanční podmínky lékařů, zdravotních sester a personálu v kraji. Dle jeho slov hnutí ANO podporovalo dotačními tituly navýšení míst na lékařských fakultách.

Příspěvky na zvýšení kapacit

Ministerstvo zdravotnictví a resort školství byly v gesci hnutí ANO od konce roku 2017 do konce roku 2021. V dubnu 2018 oznámil tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (zvolený za ANO) záměr přidat v následujícím akademickém roce lékařským fakultám navíc 500 mil. Kč na zvýšení počtu absolventů o přibližně 15 procent a na platy učitelů lékařství. Usnesením schváleným v září 2018 druhá vláda Andreje Babiše přijala dlouhodobé finanční opatření k navýšení kapacit lékařských fakult, které počítá s investicí 6,8 mld. Kč v letech 2019–2029 (.pdf).

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) v tiskové zprávě ze září 2018 uvedlo, že od roku 2019 na toto opatření poputuje 700 milionů Kč ročně. V roce 2021 pak upřesnilo, že v letech 2019–2021 resort na uvedené účely vyčlenil 500 milionů Kč ročně, a také tehdy zmínilo, že pro roky 2022–2024 je naplánováno vydat 600 milionů Kč ročně a mezi lety 2025 a 2029 700 milionů Kč za rok. To dohromady dává právě 6,8 mld. Kč za celé 11leté období. Stejně harmonogram popisovala i zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu z roku 2020 (.pdf, str. 18).

Plánované částky kabinet Andreje Babiše dodržoval a v roce 2021, tedy posledním roce působení Babišovy vlády, skutečně MŠMT na posílení kapacit lékařských fakult vynaložilo 500 milionů korun (.pdf, str. 22). Harmonogramu se držel i kabinet Petra Fialy a stát v letech 2022–2024 každý rok poskytl 600 milionů Kč (.pdf, str. 22; .pdf, str. 24; .pdf, str. 25). Rozpočet na rok 2025 počítá se 700 miliony Kč (.xlsx, list 3a). Tyto prostředky přiděluje MŠMT vysokým školám ve formě příspěvků v rámci tzv. institucionální části jejich rozpočtů (.pdf, str. 20; .xlsx, list 13a).

Dotace

Kromě toho v roce 2019 MŠMT zahájilo dotační program, jehož prostřednictvím školy mohou čerpat prostředky na „rozvoj a obnovu materiálně technické základny“ lékařských a pedagogických fakult (.pdf, str. 9). V případě lékařských fakult je cílem tohoto programu umožnit navýšení počtu studentů. Žádosti o dotaci na konkrétní projekty mohly školy podávat do října 2021, na dokončení projektů mají čas do konce června 2027 (.docx, str. 2; .pdf, str. 9). 

MŠMT v tomto případě většinou zveřejňuje souhrnnou částku poskytnutých dotací pro lékařské i pedagogické fakulty dohromady (.pdf, str. 27). V dokumentech nicméně uvádí i největší projekty. V roce 2020 například jedinou dotaci získala Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, a to v hodnotě 62 milionů Kč (.pdf, str. 27), v roce 2021 získaly lékařské fakulty nejméně 220 milionů Kč (.pdf, str. 27). 

Pokud tedy k těmto 220 milionům přičteme 500 milionů, které MŠMT v roce 2021 lékařským fakultám přidělilo formou příspěvku (.pdf, str. 22), vynaložil Babišův kabinet v posledním roce své vlády na zvýšení počtu studentů lékařství nejméně 720 milionů Kč. Výrok Aleše Juchelky tak hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Zbyněk Stanjura na CNN Prima News v březnu 2024 vyřkl stejný výrok jako dříve Petr Fiala a v souvislosti s protestem zemědělců uvedl: „Kdybych chtěl být ironický, tak bych řekl, že ten protest byl přehlídka krásných nových strojů.“

Aleš Juchelka (ANO) naráží na protesty zemědělců, které probíhaly na začátku roku 2024. První z nich se uskutečnil 19. února a zemědělci při něm požadovali, aby Česko odstoupilo od Green Dealu, který podle jejich názoru snižuje zemědělskou produkci v Česku. Během protestu ze 7. března, při němž mimo jiné došlo k vysypání hnoje před Úřadem vlády, zemědělci požadovali například podporu zaměstnanosti na venkově, snížení zdanění půdy a aktivní obhajobu zájmů českých zemědělců v souvislosti s obchodní dohodou s Ukrajinou. Premiér Petr Fiala tehdy na protestní jízdu zemědělců s traktory po Praze reagoval slovy, že jde o „přehlídku krásných nových strojů, které svědčí o tom, že situace (v zemědělství) není tak tragická“.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) 10. března 2024 v debatě CNN Prima News tvrdil, že zemědělci měli v roce 2022 rekordní zisky a v roce 2023 se podle něj pravděpodobně vracely k normálu (video, čas 20:03). Následně zopakoval Fialovo dřívější vyjádření, když dodal, že „kdybych chtěl být ironický, tak bych řekl, že ten protest byl přehlídkou krásných nových strojů“ (video, čas 20:29).

Aleš Juchelka

Tady pan ministr (financí Zbyněk Stanjura, pozn. Demagog.cz) dal zemědělství minus čtyři miliardy korun.
Předvolební debata, 8. září 2025
Zemědělství
Sněmovní volby 2025
Rozpočet 2026
Pravda
Rozpočet Ministerstva zemědělství má podle návrhu státního rozpočtu na rok 2026 oproti předchozímu roku klesnout přibližně o 3,7 mld. Kč.

Schválený rozpočet na rok 2025 počítá s výdaji kapitoly Ministerstva zemědělství ve výši zhruba 59 miliard Kč (.pdf, str. 34). Podle návrhu státního rozpočtu na rok 2026, který Ministerstvo financí zveřejnilo na konci srpna 2025, se výdaje Ministerstva zemědělství příští rok sníží přibližně na 55,2 mld. Kč (.pdf, str. 24–25 z 57), což představuje pokles o přibližně 3,7 miliardy Kč.

Ministr financí Zbyněk Stanjura později v debatě tvrdil, že se snížení týká pouze dotačních titulů, nikoli všech výdajů sektoru zemědělství. V návrhu rozpočtu však oproti roku 2025 dochází také k poklesu prostředků na výzkum, vývoj a inovace (.pdf, str. 32 ze 358).

Aleš Juchelka

Cena (…) hnojiv (...) meziročně stoupla ze 100 na 300 %.
Předvolební debata, 8. září 2025
Zemědělství
Sněmovní volby 2025
Zavádějící
Meziroční nárůst na trojnásobek ceny ukazují statistiky cen hnojiv při srovnání situace v dubnu 2021 a dubnu 2022. Později ale ceny částečně klesly a ke stejnému meziročnímu zvýšení na 300 % ceny od roku 2022 nedošlo.

Aleš Juchelka (ANO) v předvolební debatě odpovídá na otázku, co udělá pro to, aby čeští zákazníci mohli v Česku nakupovat kvalitní potraviny za ceny srovnatelné s okolními státy. Juchelka uvádí, že zemědělci a zpracovatelé musí „v poslední době“ čelit vysokým cenám energií, dopravy nebo hnojiv. Při zmínce o hnojivech uvádí, že jejich cena se meziročně ztrojnásobila.

Data o vývoji cen hnojiv lze najít ve statistikách Mezinárodního měnového fondu (IMF) a také v podrobnějším přehledu Evropské komise, který ukazuje ceny různých typů hnojiv v EU. Podle těchto statistik ceny hnojiv výrazně rostly v průběhu roku 2021 a na začátku roku 2022. Později nastal naopak prudký pokles, který se zastavil v létě 2023. I přes toto snížení se ceny hnojiv nedostaly na původní úroveň a od začátku roku 2024 se drží na zhruba dvojnásobku hodnoty z roku 2020. Tento nárůst na dvojnásobek ovšem vyjadřuje změnu ceny mezi pěti lety, ne meziroční změnu. Meziroční nárůst na trojnásobek ceny, o kterém ve výroku mluví Aleš Juchelka, ukazují přehledy Evropské komise a IMF při srovnání cen v dubnu 2021 s dubnem 2022. K meziročnímu růstu „ze 100 % na 300 %“ tedy došlo před třemi lety.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}})}();

Shrnutí 

Podle statistik Evropské komise a Mezinárodního měnového fondu ceny hnojiv výrazně rostly v roce 2021 a na začátku roku 2022. Později došlo k částečnému poklesu a od začátku roku 2024 se tak nakonec ceny drží na dvojnásobku hodnoty z roku 2020. Jedná se přitom o dvojnásobný nárůst mezi pěti lety, nikoli meziroční změnu. Meziroční nárůst na 300 % ukazují statistiky v případě, že porovnáme hodnoty z dubna 2021 a dubna 2022. Od té doby ke stejnému meziročnímu nárůstu nedošlo. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Pravda
Polsko zavedlo nulovou DPH na některé potraviny (např. maso, ryby, mléčné výrobky nebo olej) už na začátku roku 2022 a později její platnost prodloužilo. Ceny některých potravin jsou v Polsku, Německu i Rakousku nižší než v České republice. Na Slovensku pak panují podobné ceny.

Poslanec Aleš Juchelka (ANO) v kontextu výroku zmiňuje, že kvůli drahým potravinám lidé jezdí nakupovat do Německa, Rakouska, či Polska, kde jsou podle něj nižší ceny. Juchelka pak za ceny potravin v Česku kritizuje vládu Petra Fialy, která je dle něj za současný stav zodpovědná.

Nejprve uveďme, že na konci února cena potravin v Polsku meziročně stoupla o 18,4 %, což byl nejvyšší nárůst od roku 1996. I tak ale byly v březnu podle srovnání serveru iDnes.cz levnější. Jednoupříčin nižších cen v Polsku je podle odborníků mj. tamní nulová daň z přidané hodnoty (DPH) na základní potraviny (např. maso, ryby, mléčné výrobky, olej, ovoce, zelenina a produkty pro novorozence), kterou Polsko zavedlo na začátku loňského roku a v listopadu ji pak prodloužilo do června 2023.

Zmiňme, že příznivý vliv na výhodnost cen polských potravin pro české zákazníky může mít i levný zlotý. O tom, že jsou ceny většiny základních potravin v Polsku stále nižší než v Česku, informovala 23. dubna i zpravodajská stanice CNN Prima News.

Srovnáním cen u nás a v sousedních státech se v polovině dubna zabývala i Česká televize. Její redaktoři nakoupili šest vybraných potravin (video, čas 00:31), přičemž v Rakousku byla polovina z nich levnější. V porovnání mezi ČR a Slovenskem pak u nás bylo levnější pouze máslo a vejce.

Server Měšec.cz v dubnu rovněž publikoval srovnání cen potravin v okolních zemích. Z této analýzy vyplynulo, že většina základních potravin je nejlevnější v Polsku. Jak ukazuje následující tabulka, naopak nejvyšší ceny u řady produktů zaznamenala Česká republika a Slovensko. V porovnání se sousedními státy je u nás nejdražší např. mouka, kuřecí prsa, rybí konzerva, vejce či rýže.

Shrňme tedy, že Polsko zavedlo nulovou DPH na některé potraviny (např. maso, ryby, mléčné výrobky nebo olej) už na začátku roku 2022 a později její platnost prodloužilo. I díky tomu jsou ceny potravin v Polsku nižší než v České republice. V Německu a Rakousku jsou pak některé potraviny také levnější než u nás. Ovšem vzhledem k tomu, že cena jiných potravin je v těchto dvou státech naopak vyšší, a ceny na Slovensku jsou podobné těm českým, hodnotíme výrok jako pravdivý s výhradou.

Aleš Juchelka

Klesají maloobchodníkům tržby.
360° Pavlíny Wolfové, 5. května 2023
Ekonomika
Pravda
Tržby maloobchodníků se v letošním březnu meziročně snížily o 8,1 %. Jednalo se už o 11. pokles v řadě.

Vývoj maloobchodních tržeb mapuje Český statistický úřad (ČSÚ). Poslední aktualizaci vývoje maloobchodních tržeb ČSÚ publikoval 5. května, přičemž se jedná o data za letošní březen. Jak lze vidět na následujícím grafu, tyto údaje skutečně ukazují meziroční pokles tržeb maloobchodníků. K poklesu tržeb došlo již 11. měsíc po sobě. Dodejme, že v březnu se konkrétně snížily o 8,1 %.

Zdroje dat: leden 2022, únor 2022, březen 2022, duben 2022, květen 2022, červen 2022, červenec 2022, srpen 2022, září 2022, říjen 2022, listopad 2022, prosinec 2022, leden 2023, únor 2023, březen 2023.

„Oproti loňskému březnu se prodalo méně nepotravinářského zboží i potravin, naopak více pohonných hmot. Pokles tržeb zaznamenaly všechny sortimentní skupiny prodejen a také internetové a zásilkové obchody,“ komentovala klesající tržby vedoucí oddělení statistiky obchodu, dopravy a služeb ČSÚ Jana Gotvaldová.

Aleš Juchelka

(…) třetí nejvyšší cena energií v Evropě, třetí nejvyšší inflace, nedostatek léků (je v ČR, pozn. Demagog.cz).
360° Pavlíny Wolfové, 5. května 2023
Zdravotnictví
Evropská unie
Ekonomika
Energetika
Pravda
Podle dat Eurostatu měla ČR ve 2. pololetí 2022 čtvrté nejvyšší ceny elektřiny a plynu. V evropském srovnání míry inflace je pak dle Eurostatu Česko na třetím místě v rámci členských států EU. K nedostatku léků u nás dochází dlouhodobě.

Cena energií

Statistický úřad Evropské unie (Eurostat) v dubnu zveřejnil analýzu cen elektřiny a plynu za rok 2022. Úřad uvádí, že meziročně je Česká republika na prvním místě v růstu cen plynu, u kterého dle Eurostatu došlo k nárůstu o 231 %. V nárůstu ceny elektrické energie je Česká republika na druhém místě s růstem o 97 %. 

Co se týče celkových cen energií, podle Eurostatu jsme jak v ceně plynu, tak v ceně elektřiny za druhé pololetí 2022 na čtvrtém místě při zahrnutí daní a všech poplatků. V ceně plynu jsme za Švédskem, Dánskem a Nizozemskem. V ceně elektřiny za Dánskem, Belgií a Irskem. 

Podle dat Eurostatu v Česku konkrétně průměrná cena elektřiny odpovídala 9 410 Kč za 1 megawatthodinu (MWh). Cena plynu pak v průměru 4 662 Kč za MWh.  

Pochybnosti o cenách energie

Hned po zveřejnění dat ale mluvčí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Michal Kebort uvedl, že data Eurostatu neodpovídají reálným platbám odběratelů, jelikož odrážela cenové nabídky ze sledovaného období, které byly určeny pro nové zákazníky. Nejednalo se tedy o průměrné ceny pro všechny stávající odběratele. Také podle energetických společností ČEZ a E.ON většina Čechů za energie platila méně.

Eurostat uvedl, že použil data Českého statistického úřadu (ČSÚ) a konečná cena zahrnovala „vládní opatření ke zmírnění dopadů vysokých cen energií“. ČSÚ přitom údaje nejdříve přebírá od ERÚ, který ceny energií počítá, a až poté je posílá Eurostatu. Eurostat takto získaná data následně zpracovává „na základě vlastní metodiky,“ jak pro Deník N řekl mluvčí ČSÚ Jan Cieslar.

Přehled cen zveřejněný Eurostatem tedy není chybný a používá metodiku, která zaručuje srovnatelnost cen mezi členskými státy Evropské unie. Dodejme nicméně, že neprezentuje průměrnou cenu energií, kterou zákazníci reálně platili v druhé polovině roku. Ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor k tomu dodal: „Údaje reflektují průměrnou nabídku pro nové klienty. A to ČSÚ reportoval velmi přesně a velmi poctivě."

Premiér Petr Fiala (ODS) v návaznosti na analýzu Eurostatu na začátku května jednal se zástupci ERÚ, ČSÚ, Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a se zástupci dodavatelů energií. Výsledkem schůzky byla shoda, že energetické firmy budou ČSÚ poskytovat širší data o cenách energií.

I přes pochybnosti o správnosti dat pro ČR je Eurostatem použitá metodika výpočtu cen stejná pro celou Evropu. Pokud bychom vycházeli z těchto dat Eurostatu, lze říci, že v druhém pololetí loňského roku byla Česká republika na čtvrtém místě v cenách elektřiny a plynu. Protože Aleš Juchelka uvádí místo třetí, hodnotíme tuto část jeho výroku jako pravdivou s výhradou. 

Míra inflace v EU

Eurostat sleduje také míru inflace v zemích EU, přičemž pro její srovnání se používá tzv. harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP), který zajišťuje, že „všechny země Evropské unie dodržují stejnou metodiku výpočtu“. Pro úplnost dodejme, že Český statistický úřad (ČSÚ) ve svých zprávách jako hlavní ukazatel inflace nepoužívá přímo tento harmonizovaný index, ale svůj vlastní index spotřebitelských cen, a proto uvádí trochu jiné údaje než Eurostat. Tento rozdíl je způsobený použitím mírně odlišné metodiky.

Aktuální data ke dni námi ověřované debaty Eurostat publikoval 19. dubna (.pdf) a týkala se situace v březnu. Upřesněme, že údaje za duben v případě některých států ještě nebyly zpracovány, u dalších zemí se také zatím jednalo pouze o odhady. 

Podle Eurostatu meziroční míra inflace v Česku v letošním březnu činila 16,5 %, a jak ukazuje následující graf, jednalo se skutečně o třetí nejvyšší hodnotu v EU. Vyšší inflaci než ČR mělo jen Maďarsko a Lotyšsko.

Nedostatek léků

Během minulého roku došlo nejen na českém, ale i na celoevropském trhu k nedostatku některých léků. Jedná se zejména o antibiotika, léky pro děti na srážení horečky, včetně dětských sirupů, nebo o nejprodávanější léčebné přípravky jako Panadol a Ibalgin. S nedostatkem léčiv se potýkají i ostatní evropské státy.

Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), který dostupnost léčiv denně monitoruje, zveřejnil již v září 2022 důvody potenciálních nedostatků léků na trhu, přičemž hlavní příčinou byly problémy v dodavatelských řetězcích. SÚKL mezi další možné důvody zařadil mj. i zvýšený prodej. Podle tehdejšího vyjádření ředitelky ústavu Ireny Storové jsou právě zvýšený prodej (způsobený vysokou nemocností) a výpadky dodávek příčinami nedostatku léků.

V oblasti zajišťování léků zřídilo Ministerstvo zdravotnictví v prosinci 2022 pracovní skupinu pro dostupnost léků. Skupina má za úkol řešit situaci na trhu s léčivy a je složená ze zástupců ministerstva, SÚKL, České lékárnické komory (ČLnK) a distributorů léčiv (AVEL). Vedle zřízení pracovní skupiny schválilo Ministerstvo zdravotnictví v průběhu ledna 2023 opatření k mimořádným dodávkám antibiotik z ostatních členských států EU.

V březnu 2023 ministr zdravotnictví Vlastimil Válek připustil, že nedostatek léků může trvat až do léta. Podle Ministerstva zdravotnicí a výrobců léčiv za nedostatek léků stále můžou mj. výpadky ve výrobě a vyšší nemocnost. Resort již v únoru oznámil, že „v meziročním srovnání bylo letos od začátku roku v lékárnách vydáno o bezmála 300 tisíc balení antibiotik více než v roce 2022, což představuje meziroční nárůst o 54 %“. 

Podle dubnového vyjádření ministerstva stát i nadále pokračuje v zajišťování některých nedostatkových léčiv pomocí mimořádných dodávek ze zahraničí.

Dodejme, že Evropská komise na konci dubna představila plán reformy farmaceutického trhu, která chce vytvořit jednotný trh s léčivými přípravky a mj. zabránit právě nedostatku léčiv.

Závěr

Závěrem shrňme, že Česko má v rámci členských států EU k březnu 2023 skutečně třetí nejvyšší inflaci, jak uvádí poslanec Aleš Juchelka (ANO). Na českém trhu také dlouhodobě dochází k nedostatku léků. Ve druhém pololetí roku 2022 pak Česká republika (i přes pochybnosti ohledně metodiky, která nicméně zaručuje srovnatelnost cen mezi zeměmi EU) měla podle Eurostatu čtvrtou nejdražší elektřinu v EU, nikoliv třetí, jak uvádí poslanec Juchelka. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Nepravda
Zástupci hnutí ANO skutečně opakovaně mluvili o tom, že by podle nich měly být ceny energií zastropovány na úrovni výrobců. O celoevropský standard nicméně nešlo.

Aleš Juchelka kritizuje vládu za způsob, jakým zastropovala ceny energií, protože podle jeho názoru vedl k vysoké inflaci. Do kontrastu staví přístup hnutí ANO, které podle něj prosazovalo, aby k zastropování cen došlo již u výrobců, což prezentuje jako evropský standard.

Vyjádření ANO

Výzvy k tomu, aby vláda zastropovala ceny přímo u výrobců, z hnutí ANO skutečně zaznívaly a diskuze o konkrétní podobě novely energetického zákona provázely opakovaně. Poté, co kabinet Petra Fialy 12. září 2022 představil pravidla pro zastropování cen elektřiny a plynu pro maloodběratele, exministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček uvedl, že se vláda „neměla bát jít do nařízení cen pro výrobce elektřiny“.

Shodné vyjádření z ANO zaznělo i poté, co vláda 5. října 2022 schválila nařízení, které dříve představený vládní plán na zastropování cen energií pro konečné odběratele zavedlo do praxe. „Nám se hlavně nelíbí ten princip. Chtěli jsme, aby na samém počátku vláda zastropovala ceny energií u výrobců,“ řekla 11. října v rozhovoru pro Právo bývalá ministryně financí Alena Schillerová.

V listopadu 2022 pak vláda přistoupila k omezení tržních příjmů výrobců energie, kabinet Petra Fialy jej prosadil změnou energetického zákona. Rozdíl mezi prodejní cenou a zákonem stanovenou cenou za megawatthodinu nově podléhá 90% odvodům. 

Pro úplnost je vhodné dodat, že hnutí ANO toto řešení také kritizovalo. Alena Schillerová tehdy k zavedení zmíněných odvodů uvedla: „Vláda měla zastropovat ceny energií u výrobců, nenechala by je tak vydělat rekordní a nepřiměřené zisky a ty by se jim teď nemusela pokoušet složitě sebrat.“ K zastropování u výrobců elektřiny vyzýval i předseda hnutí ANO Andrej Babiš v prosinci 2022, tedy až po omezení tržních příjmů výrobců energie. Zastropování cen energií, o němž mluví Aleš Juchelka, si tedy vykládáme jako přímou regulaci cen energií, nikoli zdanění zisků, ke kterému přistoupila Fialova vláda.

Evropa a cenové stropy energií

Evropské země volily ve snaze snížit následky energetické krize různářešení. Například Polsko, Německo či Velká Británie zavedly maximální ceny, které mohou dodavatelé odběratelům účtovat.

Francie se rozhodla navýšit objem energie, kterou musí největší výrobce elektřiny v zemi, společnost EDF, dodavatelům energií nabízet za pevně stanovenou cenu. Slovenská vláda se na zastropování cen elektřiny dohodla přímo se Slovenskými elektrárnami, což obě strany stvrdily v memorandu. (Doplňme, že toto memorandum nebylo přímo právně závazné.)

Jiný postup pak zvolily Španělsko a Portugalsko, které při výrobě elektřiny sázejí na plynové elektrárny. Země schválily cenové stropy na ceny plynu pro výrobu elektřiny, rozdíl oproti ceně na trhu pak dorovnává společnostem stát.

Přehled jednotlivých typů opatření snižujících dopady vysokých cen energií v březnu zveřejnil např. think-tank Bruegel (viz níže). Podle něj přistoupilo k regulaci cen u energetických společností, v nichž má stát vlastnický podíl, celkem šest evropských zemí. Tři z nich spolu s dalšími dvěma státy zavedly regulaci velkoobchodních cen energií.

Zastropování příjmů výrobců energie

Doplňme, že omezení příjmů energetických společností předtím zavedly i některé další země. Více než 80% zdanění nadměrných příjmů zavedlo např. Německo, došlo k tomu nicméně až na přelomu listopadu a prosince 2022 (tj. v době, kdy již podobné opatření schválila Fialova vláda). Od prosince 2022 podobná opatření zavedly Irsko a Nizozemsko, dříve jen Řecko a Rumunsko.

Závěr

Evropské země se s rostoucími cenami energií vyrovnávaly různými způsoby, k zastropování jejich výše přímo u výrobců nicméně přistoupilo jen několik zemí, např. Francie (u společnosti EDF, v níž má většinový vlastnický podíl) a Slovensko, které se na zastropování cen dohodlo se společností Slovenské elektrárny. Portugalsko a Španělsko sice přistoupily k cenovým stropům u výrobců, nešlo ovšem o postup, který odpovídal návrhu hnutí ANO, jelikož rozdíl mezi výrobní a prodejní cenou zde plně hradil stát.

Regulovat ceny u energetických společností, ve kterých má stát vlastnický podíl, se rozhodlo celkem šest zemí. Tři z nich spolu s dalšími dvěma státy přistoupily k regulaci velkoobchodních cen energií. Z těchto důvodů – přestože ANO skutečně po daném kroku volalo – výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Pravda
Kvůli mimořádným valorizacím důchodů v roce 2022 došlo k navýšení schodku důchodového systému, bez těchto valorizací by byl systém přebytkový. Podle prognózy Národní rozpočtové rady má být i letošní deficit primárně způsobený vysokou inflací, která se promítá do výše důchodů.

Pro kontext je nejdříve vhodné uvést, že poslanec Aleš Juchelka (ANO) mluví o hospodaření systému důchodového pojištění ve spojitosti s vysokou inflací. Výrokem konkrétně kritizuje (video, čas 20:03) vládu Petra Fialy za to, že dle něj s inflací „nic nedělá“ a poukazuje na to, že právě kvůli vysoké inflaci a souvisejícím mimořádným valorizacím penzí z roku 2022 je důchodový systém v deficitu. Ve svém vyjádření také v souvislosti s řešením deficitů v dalších letech zmiňuje, že „v tuto chvíli ten balonek je samozřejmě na straně vládní koalice,“ která připravuje důchodovou reformu.

Systém důchodového pojištění

Průběžný systém důchodového pojištění je založený na příjmech z pojistného na důchodové pojištění. Výdaje systému pak představují náklady na starobní, invalidní a pozůstalostní důchody, dále také zahrnují i náklady na správu systému. Pracující lidé, kteří jsou povinni odvádět důchodové pojištění, tak financují penze lidí v důchodovém věku. V České republice je tedy zavedený tzv. průběžný důchodový systém.

V případě schodku hospodaření, kdy výdaje penzijního systému převyšují příjmy, a vytvoří se tak dluh na důchodovém účtu, stát musí využít jiné zdroje financování v rozpočtu, aby tyto vyšší výdaje pokryl.

Mimořádné valorizace penzí

Výši důchodů v České republice ovlivňuje valorizace, která je ukotvena v zákoně o důchodovém pojištění. Na základě zákona se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna, přičemž jejich zvýšení se odvíjí od růstu spotřebitelských cen (tedy inflace) a růstu mezd.

Zákon také stanovuje podmínky pro mimořádnou valorizaci penzí, kterou ve výroku zmiňuje Aleš Juchelka. K té se přistupuje v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn při předchozí valorizaci. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se pak navyšuje o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

K překročení této hranice kvůli vysoké inflaci došlo v roce 2022 hned dvakrát, a důchody se tak v mimořádném termínu zvýšily v červnu a v září 2022. Doplňme, že minulý rok stát přistoupil k mimořádné valorizaci poprvé po čtrnácti letech, naposledy se tak stalo v roce 2008.

Výsledky hospodaření důchodového systému

Podle zprávy o výsledcích hospodaření státního rozpočtu za rok 2022, kterou zveřejnilo Ministerstvo financí, v loňském roce odpovídaly výdaje na uvedené mimořádné valorizace přibližně 27,6 mld. Kč (.pdf, str. 70). Schodek důchodového systému v roce 2022 přitom odpovídal 21,5 mld. Kč. Lze tedy říci, že pokud by v roce 2022 k mimořádným valorizacím penzí nedošlo, a stát by tak nemusel na důchody vydat navíc 27,6 mld. Kč, hospodaření důchodového systému by v daném roce skončilo v kladných číslech. 

Kvůli mimořádným valorizacím z červnazáří 2022 došlo k navýšení všech dávek důchodového pojištění (vyplácených důchodů) až do konce roku 2022, tyto zvýšené výdaje se ale automaticky promítly také do výdajů důchodového systému v celém roce 2023. NRR v tomto roce očekává deficit, který „i při snížené mimořádné valorizaci přesáhne 70 mld. Kč a bude se pohybovat kolem 1 % HDP. Při valorizaci v původní výši (bez započítání schváleného snížení červnové valorizace, pozn. Demagog.cz) půjde o schodek přes 90 mld. Kč“. Tento deficit je podle NRR primárně způsoben nastavením valorizačního mechanismu v podmínkách vysoké inflace.

Jak lze vidět v grafu níže, důchodový systém naposledy skončil v přebytku v letech 2018 a 2019. V roce 2020 následoval propad a deficit dosáhl 40,6 mld. Kč. Ministerstvo financí k tomu později uvedlo (.pdf, str. 7), že propad souvisí především s pandemií covidu-19, poklesem příjmů z pojistného a současně s nárůstem výdajů, který „byl umocněn výplatou mimořádného příspěvku důchodci ve výši 5 000 Kč s celkovým dopadem ve výši 15,0 mld. Kč.“ Kromě toho v roce 2020 vláda Andreje Babiše navýšila nad rámec zákonné valorizace i procentní výměru důchodů. V roce 2021 poté důchodový systém skončil s deficitem 2,3 mld. Kč.

Kromě inflace samotné mají ale na vývoj hospodaření důchodového systému vliv i další faktory, jako jsou například zaměstnanost, legislativní úpravy jednotlivých vlád a zejména negativní demografický vývoj, kam patří (.pdf, str. 26) např. rostoucí podíl důchodců na ekonomicky aktivní obyvatelstvo. Podle Národní rozpočtové rady vlády (NRR) v současnosti nerovnováha mezi příjmy a výdaji vzniká i přes dosud „relativně příznivou demografickou strukturu“ a „je dominantně způsobena nastavením valorizačního mechanismu, který v podmínkách vysoké inflace a propadu reálných mezd vede ke značným deficitům důchodového účtu a k motivaci lidí v předdůchodovém věku k odchodům do předčasných důchodů či žádostem o ně“.

V dalších letech, zejména po roce 2030, se ale podle NRR kvůli značnému nárůstu počtu důchodců penzijní systém začne posouvat do výrazných deficitů“. To stejné vyplývá i ze Zprávy o stavu důchodového systému (.pdf, str. 70–71) Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) z roku 2019 či ze Zprávy NRR o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí z června 2021 (.pdf, str. 29).

Závěr

Poslanec Juchelka zdůvodňuje velký schodek v důchodovém systému v roce 2022 povinností státu vyplácet mimořádné valorizace. K těm v minulém roce došlo hned dvakrát, a to právě kvůli vysoké inflaci, na kterou Juchelka svým výrokem poukazuje. Podle Ministerstva financí stát tyto mimořádné valorizace v roce 2022 vyšly na 27,6 mld. Kč, schodek důchodového systému přitom odpovídal 21,5 mld. Kč. Lze tedy říci, že kdyby k těmto valorizacím nedošlo, důchodový systém by v roce 2022 skončil v mírném přebytku.

Je však třeba brát v potaz i to, že na systém důchodového pojištění mají vliv také další faktory, především stárnutí populace. Vzhledem k tomu, že Aleš Juchelka mluví o současné situaci, kdy jsou deficity důchodového systému skutečně způsobeny zejména inflací a s ní souvisejícími mimořádnými valorizacemi důchodů, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý.