Aleš Juchelka

Aleš Juchelka (ANO) souhlasí s předchozím tvrzením Michaely Šebelové (STAN), že volba předsedy Poslanecké sněmovny probíhá tajně. Dodává, že by se podle něj o personálních záležitostech mělo rozhodovat tajně na všech úrovních politiky – od té komunální až po parlamentní.

Hlasování ve Sněmovně a volba předsedy

V Poslanecké sněmovně se většinou hlasuje veřejně (.pdf), a to prostřednictvím elektronického systému a zároveň zvednutím ruky. Každý poslanec má přitom svou hlasovací kartu (.pdf, str. 1). Výsledky hlasování jsou poté veřejně dostupné. Tento způsob uvádí jednací řád Sněmovny jako standardní – poslanci hlasují veřejně, pokud to jednací řád výslovně neurčí jinak.

Jednou z výjimek z veřejného hlasování jsou volby do orgánů Sněmovny, například volba předsedy dolní komory. Ten se podle jednacího řádu volí tajně, stejně jako místopředsedové nebo předsedové výborů a komisí. Sami poslanci si svého předsedu volí na ustavující schůzi. Každý poslanec má stejnou váhu hlasu a není možné zjistit, kdo jak konkrétně hlasoval.

Tajné hlasování probíhá pomocí hlasovacích lístků, které poslanci vhazují do volební urny volební komise, která je složená z jejich kolegů (.pdf, str. 2). Poslanec tak nezvedá ruku ani nehlasuje elektronicky, jak se děje u běžného hlasování. Aby byla zaručena tajnost, úprava hlasovacího lístku probíhá v odděleném prostoru a poslanci do něj vstupují jednotlivě. Sčítání hlasů se koná v samostatné místnosti, kde jsou přítomní pouze členové volební komise. Cílem je zajistit, aby mohl každý poslanec hlasovat svobodně, bez tlaku veřejnosti nebo stranického vedení.

Závěr

Předseda Poslanecké sněmovny se volí tajně, nikoli veřejně zvednutím ruky. Ani následně se nezveřejňuje, jak kdo hlasoval. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec hnutí ANO Aleš Juchelka obhajoval rozhodnutí poslanců podpořit Tomia Okamuru jako kandidáta na předsedu Poslanecké sněmovny. Na otázku moderátora, zda mu nevadí podpora politika, který zpochybňuje členství České republiky v Evropské unii a v Severoatlantické alianci, Juchelka odpověděl, že toto téma mají v koalici vyřešené, jelikož je v programovém prohlášení vlády uvedeno, že členství Česka v EU a NATO je nezpochybnitelné a že vystoupení z těchto organizací nebude předmětem celostátního referenda. Uvedl také, že kandidáti hnutí ANO vyjádřili nesouhlas s uspořádáním takového referenda již před volbami.

Programové prohlášení

Koalice ANO, SPD a Motoristů ve svém návrhu programového prohlášení uvádí, že Česká republika je „svrchovaným členským státem Evropské unie a pevným spojencem v rámci Severoatlantické aliance“ (.pdf, str. 11). Dokument zároveň stanovuje, že vláda připraví zákon o celostátním referendu, a slibuje, že členství České republiky v EU a NATO nebude jeho předmětem (.pdf, str. 13).

Koalice ve svém prohlášení také píše, že EU by neměla členským státům vnucovat rozhodnutí, která se týkají jejich vnitřní suverenity (.pdf, str. 11). Podle koalice by měly státy EU spolupracovat jen tam, kde to dává smysl. Budoucí vláda chce zároveň zlepšit vztahy se zeměmi visegrádské čtyřky, která je podle ní založena na společných zájmech, vzájemném respektu a efektivní regionální spolupráci (.pdf, str. 11).

Vyjádření kandidátů ANO

Ve volební kampani se představitelé hnutí ANO opakovaně nechali slyšet, že uspořádání celostátního referenda o vystoupení z Evropské unie nebo Severoatlantické aliance odmítají. Např. místopředseda hnutí Karel Havlíček se už v srpnu vyjádřil, že pokud by se ANO ujalo vlády, nepovede debaty o vystoupení z EU ani z NATO. Později řekl, že pokud by při sestavování kabinetu měly ostatní strany požadavky, které by ohrozily bezpečnost nebo geopolitické ukotvení České republiky v NATO nebo EU, ANO s nimi do vlády nepůjde (video, čas 25:42). Dodal, že referendum o vystoupení z těchto organizací nepřipadá v úvahu.

Obdobně předseda ANO Andrej Babiš v září slíbil, že referendum o vystoupení z NATO a EU jeho případná vláda neuspořádá. Podobně se vyjádřil i později, když uvedl: „V žádném případě za nás nebude žádné referendum o vystoupení z EU nebo NATO.“ (video, čas 2:22) V předvolební debatě s Petrem Fialou pak prohlásil, že zástupci hnutí opakovaně řekli, že nikdy nedovolí referendum o vystoupení z EU ani z NATO (video, čas 10:17).

Závěr

Návrh programového prohlášení koalice ANO, SPD a Motoristů skutečně obsahuje příslib, že vystoupení Česka z Evropské unie nebo ze Severoatlantické aliance nebude předmětem celostátního referenda. Uspořádání takového referenda před volbami opakovaně odmítli místopředseda ANO Karel Havlíček a předseda hnutí Andrej Babiš. Výrok Aleše Juchelky tak hodnotíme jako pravdivý.

Aleš Juchelka (ANO) v debatě, která předcházela volbě předsedy Poslanecké sněmovny, reagoval na dotaz, zda ještě může proběhnout vyjednávání o tom, aby byl šéfem dolní komory zvolen někdo jiný než Tomio Okamura (SPD). Uvedl, že koaliční smlouva přiřazuje tento post hnutí SPD, a proto že považuje celou záležitost za uzavřenou.

Podoba koaliční smlouvy

Koaliční smlouvu podepsali zástupci ANO, SPD a Motoristů 3. listopadu na půdě Poslanecké sněmovny. Dokument mj. obsahuje rozdělení ministerstev mezi jednotlivé partnery, postup při hlasování o klíčových zákonech nebo závazek ke koordinaci veřejných a mediálních vystoupení ke klíčovým otázkám, kterou zajistí předsedové koaličních stran nebo pověření mluvčí.

Na samotném začátku smlouvy stojí, že „součástí této koaliční smlouvy je rovněž dohoda o obsazení funkce předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, přičemž tato pozice na základě společné dohody koaličních stran náleží SPD“ (.pdf, str. 2). Vznikající koalice také ke smlouvě připojila dodatek, jehož podpisem se jednotliví poslanci zavázali dodržovat závazky z koaliční smlouvy, tedy včetně volby zástupce hnutí SPD na pozici předsedy Poslanecké sněmovny (.pdf, str. 7–8).

Závěr

Koaliční smlouva ANO, SPD a Motoristů výslovně uvádí, že funkce předsedy Poslanecké sněmovny náleží hnutí SPD. Výrok Aleše Juchelky tedy hodnotíme jako pravdivý.

Moderátor se Aleše Juchelky (ANO) ptá, jak vnímá dřívější výroky Tomia Okamury o koncentračním táboře v Letech. Juchelka odpovídá, že jsou podle něj za hranou a představují pro něj velký problém. Zároveň uvedl, že už tyto Okamurovy výroky v minulosti sám odsoudil.

Výroky Tomia Okamury o koncentračním táboře v Letech

Tomio Okamura (SPD) se o koncentračním táboře v Letech vyjadřoval několikrát. Poprvé se tak stalo v srpnu 2014, kdy v anketě serveru Parlamentní listy uvedl, že „mýtus o romském koncentráku je podle dostupných informací lež“ nebo že „oběti v táboře rozhodně nebyly oběti jakéhokoli holokaustu“.

Okamura poté v roce 2018 v rozhovoru pro DVTV řekl, že romský koncentrační tábor v Letech u Písku v době svého fungování nebyl oplocený. Konkrétně prohlásil (video, čas 4:49): „Ten tábor (v Letech, pozn. Demagog.cz) nebyl oplocen, že tam měli volný pohyb ti lidi.“ Odvolával se přitom na citát někdejšího prezidenta Václava Klause a na knihu Akademie věd „Tábor Lety: Fakta a mýty“, ve které toto tvrzení dle Okamury mělo být napsané. Historický ústav Akademie věd se ale proti Okamurově tvrzení vymezil.

Okamura se za svá slova o neoplocení koncentračního tábora v Letech v únoru 2018 omluvil, zároveň však zopakoval svá tvrzení o volném pohybu vězňů. Kromě jiného napsal, že „podle historiků oplocení tábora bylo dřevěné, místy laťkovým plotem, v plotě byly sice díry, ale pravda, byl tam, i když ho po většinu historie nikdo nehlídal“. Ve svém vyjádření předseda hnutí SPD citoval výňatky z rozhovoru s historikem Janem Ratajem, který v září 2016 zveřejnil server Parlamentní listy. Ratajovy argumenty však později vyvrátil historik Muzea romské kultury Dušan Slačka.

Reakce Aleše Juchelky

V roce 2018 rozeslal zpravodajský server iROZHLAS.cz e-mail všem poslancům hnutí ANO s otázkou, jaký je jejich postoj k možnému odvolání Tomia Okamury z pozice místopředsedy Sněmovny právě kvůli jeho slovům o koncentračním táboře v Letech. Juchelka tehdy uvedl, že se Okamura „spíše vymlouvá, než omlouvá“. Zároveň dodal, že Okamurovy výroky sice nepovažuje za nebezpečné, ale označil je „za drzé, hloupé a neznalé historických faktů“.

Závěr

Tomio Okamura se opakovaně vyjadřoval k romskému koncentračnímu táboru v Letech, přičemž poprvé ho v roce 2014 označil za „mýtus“ a zpochybnil, že by jeho obyvatelé patřili mezi oběti holokaustu. V roce 2018 Okamura v rozhovoru pro DVTV řekl, že koncentrační tábor v Letech nebyl oplocený a lidé tam měli možnost volného pohybu. Aleš Juchelka v roce 2018 pro iROZHLAS.cz označil Okamurovy výroky za hloupé a neznalé historických faktů.

Poslanec Aleš Juchelka (ANO) odpovídá na dotaz týkající se volby předsedy Sněmovny a žádosti soudu o vydání Tomia Okamury k trestnímu stíhání. Juchelka uvedl, že žádost do Sněmovny dorazila. Podle něj to však nebrání Okamurově účasti ve volbě předsedy dolní komory.

Vydání Okamury k trestnímu stíhání

Na hnutí SPD byla v létě 2024 podána trestní oznámení kvůli předvolebním plakátům a billboardům, které podle kritiků podněcovaly rasovou nenávist vůči skupině osob. Trestní oznámení se týkala především plakátu vytvořeného pomocí umělé inteligence, který zobrazoval muže tmavé pleti se zakrvácenou košilí a nesl slogan „Nedostatky ve zdravotnictví nevyřeší chirurgové z dovozu“. Policie následně žádala Poslaneckou sněmovnu o vydání Tomia Okamury k trestnímu stíhání, ta ho k němu vydala v únoru 2025.

Po sněmovních volbách a Okamurově opětovném zvolení se jeho poslanecká imunita obnovila. Vzhledem k tomu doručil Obvodní soud pro Prahu 1 žádost o vydání 7. října 2025 končící předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétě Pekarové Adamové.

Možnost omezení volebního práva

Fungování Poslanecké sněmovny se řídí Ústavou České republiky a jednacím řádem Poslanecké sněmovny. Podle článku 25 ústavy mandát poslance nebo senátora zaniká uplynutím volebního období, vzdáním se mandátu, rozpuštěním Poslanecké sněmovny, odepřením poslaneckého slibu, vznikem neslučitelnosti funkcí (např. zvolení prezidentem), nebo ztrátou volitelnosti. Jiné omezení funkce není uvedeno. Ztráta volitelnosti by znamenala, že politik přestal splňovat podmínky pro to, aby mohl být volen – například by byl omezen ve svéprávnosti k výkonu volebního práva, o čemž musí rozhodovat soud.

Ve Sněmovně existuje také institut disciplinárního řízení, který se vztahuje na projevy poslanců na půdě dolní komory. Poslanci může být uložena povinnost se za pronesený výrok omluvit nebo zaplatit pokutu do výše jednoho měsíčního platu. Žádná jiná možnost omezení výkonu poslaneckého mandátu v českém právním řádu zakotvena není a na předsedu Poslanecké sněmovny může kandidovat poslanec, který byl navržen poslaneckým klubem. Vydání k trestnímu stíhání není překážkou pro výkon funkce.

Závěr

Žádost o vydání Tomia Okamury k trestnímu stíhání byla do Poslanecké sněmovny doručena 7. října, protože jeho opětovné zvolení mu obnovilo imunitu. Mandát poslance zaniká například vzdáním se mandátu, vznikem neslučitelnosti funkcí nebo ztrátou volitelnosti. Vydání k trestnímu stíhání mandát neomezuje a kandidátem na předsedu Sněmovny může být kterýkoliv poslanec navržený poslaneckým klubem. Výrok Aleše Juchelky proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Aleš Juchelka (ANO) v televizní debatě reaguje na téma nedostatku lékařů v Moravskoslezském kraji. Doporučuje přidat do úhradové vyhlášky poplatky za magnetickou rezonanci a zlepšit pracovní i finanční podmínky lékařů, zdravotních sester a personálu v kraji. Dle jeho slov hnutí ANO podporovalo dotačními tituly navýšení míst na lékařských fakultách a senátoři za ANO Ladislav Václavec a Martin Bednář byli úspěšní ve zřizování nových zubních ordinací. 

Noví stomatologové v Moravskoslezském kraji

Moravskoslezský kraj se dlouhodobě potýká s nedostatkem zubních lékařů. Vlastního zubaře nemá v regionu více než 200 tisíc lidí. Senátor Ladislav Václavec, který je od roku 2008 ředitelem krnovské nemocnice (SZZ Krnov), se podle svých slov specializuje na dostupnost zdravotnictví. Server iDNES.cz v listopadu 2024 uvedl, že nemocnice vedená Ladislavem Václavcem ve spolupráci s krajem a obcemi otevřela celkem 13 nových zubařských křesel, z toho většinu na Bruntálsku a jedno v Chuchelné na Opavsku. 

S dotazem, kolik nových zubařských křesel provozuje krnovská nemocnice v současnosti, jsme se obrátili na tiskového mluvčího SZZ Krnov. Ten pro Demagog.cz upřesnil, že nemocnice provozuje celkem dvanáct zubních ordinací, konkrétně v Krnově, Bruntále, Městě Albrechtice, Vrbně pod Pradědem, Rýmařově, Břidličné a Horním Benešově. První z nich SZZ Krnov provozuje od roku 2020 (.pdf, str. 3; .pdf, str. 3). Podle veřejně dostupných informací jsou další dvě ordinace v obci Chuchelná na Opavsku sice po technické stránce připravené (video, čas 2:07–2:42), k jejich otevření ovšem doposud nedošlo. Dle vyjádření Moravskoslezského kraje vznikly nové ordinace právě díky Václavcovu projektu. 

Městský obvod Ostrava-Jih pod vedením starosty Martina Bednáře nechal vybudovat dvě nové zubní ordinace. Ty mají sloužit podle slov starosty Bednáře primárně občanům s trvalým bydlištěm v části Ostrava-Jih. Registrace pacientů probíhala od června 2025.

Poslanec Aleš Juchelka (ANO) v televizní debatě reaguje na téma nedostatku lékařů v Moravskoslezském kraji. Doporučuje přidat do úhradové vyhlášky poplatky za magnetickou rezonanci a zlepšit pracovní i finanční podmínky lékařů, zdravotních sester a personálu v kraji. Dle jeho slov hnutí ANO podporovalo dotačními tituly navýšení míst na lékařských fakultách.

Příspěvky na zvýšení kapacit

Ministerstvo zdravotnictví a resort školství byly v gesci hnutí ANO od konce roku 2017 do konce roku 2021. V dubnu 2018 oznámil tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (zvolený za ANO) záměr přidat v následujícím akademickém roce lékařským fakultám navíc 500 mil. Kč na zvýšení počtu absolventů o přibližně 15 procent a na platy učitelů lékařství. Usnesením schváleným v září 2018 druhá vláda Andreje Babiše přijala dlouhodobé finanční opatření k navýšení kapacit lékařských fakult, které počítá s investicí 6,8 mld. Kč v letech 2019–2029 (.pdf).

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) v tiskové zprávě ze září 2018 uvedlo, že od roku 2019 na toto opatření poputuje 700 milionů Kč ročně. V roce 2021 pak upřesnilo, že v letech 2019–2021 resort na uvedené účely vyčlenil 500 milionů Kč ročně, a také tehdy zmínilo, že pro roky 2022–2024 je naplánováno vydat 600 milionů Kč ročně a mezi lety 2025 a 2029 700 milionů Kč za rok. To dohromady dává právě 6,8 mld. Kč za celé 11leté období. Stejně harmonogram popisovala i zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu z roku 2020 (.pdf, str. 18).

Plánované částky kabinet Andreje Babiše dodržoval a v roce 2021, tedy posledním roce působení Babišovy vlády, skutečně MŠMT na posílení kapacit lékařských fakult vynaložilo 500 milionů korun (.pdf, str. 22). Harmonogramu se držel i kabinet Petra Fialy a stát v letech 2022–2024 každý rok poskytl 600 milionů Kč (.pdf, str. 22; .pdf, str. 24; .pdf, str. 25). Rozpočet na rok 2025 počítá se 700 miliony Kč (.xlsx, list 3a). Tyto prostředky přiděluje MŠMT vysokým školám ve formě příspěvků v rámci tzv. institucionální části jejich rozpočtů (.pdf, str. 20; .xlsx, list 1, 3a).

Dotace

Kromě toho v roce 2019 MŠMT zahájilo dotační program, jehož prostřednictvím školy mohou čerpat prostředky na „rozvoj a obnovu materiálně technické základny“ lékařských a pedagogických fakult (.pdf, str. 9). V případě lékařských fakult je cílem tohoto programu umožnit navýšení počtu studentů. Žádosti o dotaci na konkrétní projekty mohly školy podávat do října 2021, na dokončení projektů mají čas do konce června 2027 (.docx, str. 2; .pdf, str. 9). 

MŠMT v tomto případě většinou zveřejňuje souhrnnou částku poskytnutých dotací pro lékařské i pedagogické fakulty dohromady (.pdf, str. 27). V dokumentech nicméně uvádí i největší projekty. V roce 2020 například jedinou dotaci získala Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, a to v hodnotě 62 milionů Kč (.pdf, str. 27), v roce 2021 získaly lékařské fakulty nejméně 220 milionů Kč (.pdf, str. 27). 

Pokud tedy k těmto 220 milionům přičteme 500 milionů, které MŠMT v roce 2021 lékařským fakultám přidělilo formou příspěvku (.pdf, str. 22), vynaložil Babišův kabinet v posledním roce své vlády na zvýšení počtu studentů lékařství nejméně 720 milionů Kč. Výrok Aleše Juchelky tak hodnotíme jako pravdivý.

Aleš Juchelka (ANO) naráží na protesty zemědělců, které probíhaly na začátku roku 2024. První z nich se uskutečnil 19. února a zemědělci při něm požadovali, aby Česko odstoupilo od Green Dealu, který podle jejich názoru snižuje zemědělskou produkci v Česku. Během protestu ze 7. března, při němž mimo jiné došlo k vysypání hnoje před Úřadem vlády, zemědělci požadovali například podporu zaměstnanosti na venkově, snížení zdanění půdy a aktivní obhajobu zájmů českých zemědělců v souvislosti s obchodní dohodou s Ukrajinou. Premiér Petr Fiala tehdy na protestní jízdu zemědělců s traktory po Praze reagoval slovy, že jde o „přehlídku krásných nových strojů, které svědčí o tom, že situace (v zemědělství) není tak tragická“.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) 10. března 2024 v debatě CNN Prima News tvrdil, že zemědělci měli v roce 2022 rekordní zisky a v roce 2023 se podle něj pravděpodobně vracely k normálu (video, čas 20:03). Následně zopakoval Fialovo dřívější vyjádření, když dodal, že „kdybych chtěl být ironický, tak bych řekl, že ten protest byl přehlídkou krásných nových strojů“ (video, čas 20:29).

Schválený rozpočet na rok 2025 počítá s výdaji kapitoly Ministerstva zemědělství ve výši zhruba 59 miliard Kč (.pdf, str. 34). Podle návrhu státního rozpočtu na rok 2026, který Ministerstvo financí zveřejnilo na konci srpna 2025, se výdaje Ministerstva zemědělství příští rok sníží přibližně na 55,2 mld. Kč (.pdf, str. 24–25 z 57), což představuje pokles o přibližně 3,7 miliardy Kč.

Ministr financí Zbyněk Stanjura později v debatě tvrdil, že se snížení týká pouze dotačních titulů, nikoli všech výdajů sektoru zemědělství. V návrhu rozpočtu však oproti roku 2025 dochází také k poklesu prostředků na výzkum, vývoj a inovace (.pdf, str. 32 ze 358).

Aleš Juchelka (ANO) v předvolební debatě odpovídá na otázku, co udělá pro to, aby čeští zákazníci mohli v Česku nakupovat kvalitní potraviny za ceny srovnatelné s okolními státy. Juchelka uvádí, že zemědělci a zpracovatelé musí „v poslední době“ čelit vysokým cenám energií, dopravy nebo hnojiv. Při zmínce o hnojivech uvádí, že jejich cena se meziročně ztrojnásobila.

Data o vývoji cen hnojiv lze najít ve statistikách Mezinárodního měnového fondu (IMF) a také v podrobnějším přehledu Evropské komise, který ukazuje ceny různých typů hnojiv v EU. Podle těchto statistik ceny hnojiv výrazně rostly v průběhu roku 2021 a na začátku roku 2022. Později nastal naopak prudký pokles, který se zastavil v létě 2023. I přes toto snížení se ceny hnojiv nedostaly na původní úroveň a od začátku roku 2024 se drží na zhruba dvojnásobku hodnoty z roku 2020. Tento nárůst na dvojnásobek ovšem vyjadřuje změnu ceny mezi pěti lety, ne meziroční změnu. Meziroční nárůst na trojnásobek ceny, o kterém ve výroku mluví Aleš Juchelka, ukazují přehledy Evropské komise a IMF při srovnání cen v dubnu 2021 s dubnem 2022. K meziročnímu růstu „ze 100 % na 300 %“ tedy došlo před třemi lety.

Shrnutí 

Podle statistik Evropské komise a Mezinárodního měnového fondu ceny hnojiv výrazně rostly v roce 2021 a na začátku roku 2022. Později došlo k částečnému poklesu a od začátku roku 2024 se tak nakonec ceny drží na dvojnásobku hodnoty z roku 2020. Jedná se přitom o dvojnásobný nárůst mezi pěti lety, nikoli meziroční změnu. Meziroční nárůst na 300 % ukazují statistiky v případě, že porovnáme hodnoty z dubna 2021 a dubna 2022. Od té doby ke stejnému meziročnímu nárůstu nedošlo. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.