Aleš Juchelka

Jednání o novele pandemického zákona, kterou Senát vrátil poslancům, začalo v úterý 15. února a skončilo v pátek 18. února schválením dané novely, kdy pro návrh hlasovalo 104 poslanců vládnoucí koalice.

Poslankyně Alena Schillerová (ANO) během prvního dne tohoto jednání zažádala o svolání tzv. grémia (.pdf, str. 40), tedy neformálního jednání vedení Poslanecké sněmovny a poslaneckých klubů. Žádosti bylo vyhověno, porada však nedospěla ke konsenzu.

Následující den Alena Schillerová opět navrhla svolání grémia. S předsedy poslaneckých klubů chtěla jednat o přednostním projednání státního rozpočtu na rok 2022 v rámci programu schůze. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý. 

Předně uveďme, že Aleš Juchelka (ANO) zde mluví o vystoupeních poslanců na 9. schůzi Sněmovny, která začala 15. února. Již před tímto datem bylo avizováno, že hlavním bodem schůze bude především projednávání návrhu novely tzv. pandemického zákona. Aby samotné jednání o novele mohlo začít, musela Sněmovna nejdříve schválit program schůze. Tomu se však obstrukcemi snažilo zabránit hnutí SPD, které s návrhem na změnu zákona dlouhodobě nesouhlasí. Předseda SPD Tomio Okamura měl například ve Sněmovně téměř šestihodinový projev.

Upřesněme, že Aleš Juchelka pronesl námi ověřovaný výrok v rámci své odpovědi (video, 12:13) na otázku, zda by vláda a opozice mohly jednat o změně jednacího řádu Sněmovny, aby už k obstrukcím nedocházelo. Ve své odpovědi pak Juchelka mluvil o jednání ve dnech 15. a 16. února či o dvou svoláních tzv. grémia (.pdf, str. 40), k nimž došlo během projednávání pořadu schůze. V našem odůvodnění se proto zaměříme jak na dobu jednání o novele pandemického zákona, tak na schvalování programu schůze, které tomuto projednávání předcházelo.

Samotné schvalování programu schůze poslancům zabralo přibližně 31 hodin, konkrétně probíhalo od 14:00 15. února do zhruba 20:40 následujícího dne. Poté již začalo přímo projednávání novely pandemického zákona. V době námi ověřované debaty byla schůze přerušena, a to až do 12:45 18. února. V tento den odpoledne pak celé jednání také skončilo, poté co poslanci přehlasovali senátní veto. K přijetí novely zákona došlo po dlouhých 37 hodinách rokování.

Co týče projevů poslanců hnutí ANO, během projednávání pořadu schůze 15. února vystoupila dvakrát u řečnického pultu Alena Schillerová s krátkými několikaminutovými vyjádřeními k dění a hlasování na schůzi. V rámci toho prvního například požádala o vyhlášení dvouhodinové přestávky v jednání.

16. února pak vystoupilo se svými připomínkami a návrhy k programu schůze celkem 21 poslanců hnutí ANO. Konkrétně to byli poslanci Peštová, Pastuchová, Brabec, Pražák, Schillerová, Fialová, Ožanová, Janulík, Brázdil, Petrtýl, Farhan, Kubíček, Kolovratník, Brož, Dostálová, Kott, Králíček, Nacher, Rais, Vondráček a Adámková. Jak lze vyčíst i z následující tabulky, která zobrazuje délku jednotlivých vystoupení, některé projevy poslanců byly krátké a stručné. Jako příklad lze uvést poslance Lubomíra Brože, Roberta Králíčka či Kláru Dostálovou. Jiní však již mluvili o poznání déle – například Richard Brabec, Martin Kolovratník nebo Radek Vondráček.

Přímo při jednání o návrhu novely pandemického zákona se pak u řečnického pultu vystřídalo 8 poslanců z hnutí ANO, jmenovitě poslanci Schillerová, Mračková Vildumetzová, Kasal (4x), Mašek (2x), Nacher, Špičák, Mádlová a Novák. Nejdelší projev měl tehdy Patrik Nacher. Pro úplnost doplňme, že v té době bylo už vystoupení poslanců, kteří nedisponují přednostním právem, omezeno na maximálně 10 minut.

Vraťme se tedy k výroku Aleše Juchelky. Při projednávání novely pandemického zákona v Poslanecké sněmovně vystoupilo celkem 8 poslanců hnutí ANO s dohromady 12 vystoupeními. Juchelkových „10 vystoupení“ je tedy se zaokrouhlením přibližně správná hodnota.

Celkem se ale při jednání, jenž vedlo k přijetí pandemického zákona, u řečnického pultu vystřídalo nejméně 27 poslanců za hnutí ANO. Někteří z nich na plénu mluvili víckrát – dohromady se tak jednalo o minimálně 33 vystoupení. Většina z těchto poslanců hovořila ještě v době schvalování programu schůze, jejich vystoupení však schválení zákona oddalovala úplně stejně jako projevy přímo při jednání o novele.

Zda lze postup hnutí ANO vykládat za obstrukční, je subjektivní otázka. Aktivitu poslanců hnutí ANO ve Sněmovně za obstrukce označila například některá média, projevy těchto řečníků byly nicméně stručnější než projevy SPD. Připomeňme, že jeden z proslovů Tomia Okamury měl téměř 6 hodin. Poslanci hnutí ANO tedy bezpochyby neobstruovali stejně jako zástupci SPD a při samotném schvalování novely jich vystoupilo méně než deset. Aleš Juchelka zde nicméně zavádí tím, že pomíjí vystoupení svých kolegů během předcházjícího jednání o pořadu schůze.

Podle poslance Juchelky se v minulém volebním období vždy před každou schůzí hlasovalo o pokračování stavu legislativní nouze. Připomeňme, že tehdejším předsedou Poslanecké sněmovny byl jeho kolega z hnutí ANO Radek Vondráček.

Pro kontext uveďme, že stav legislativní nouze umožňuje Poslanecké sněmovně za mimořádných okolností projednávat vládní návrhy zákona ve zrychleném řízení. Stav legislativní nouze konkrétně vyhlašuje předseda Sněmovny na návrh vlády, a to vždy na určitou dobu. Podle jednacího řádu má pak vždy před projednáváním návrhu programu schůze Sněmovna posoudit, zda situace stále vyžaduje, aby stav legislativní nouze trval. Podobně pak má dolní komora postupovat i před projednáváním vládního návrhu zákona ve zkráceném jednání. Vzhledem k tomu, že poslanec Juchelka hovořil pouze o hlasování na začátku schůze, nebudeme se v naší analýze zabývat potvrzením o stavu legislativní nouze před projednáváním návrhů zákona.

V minulém volebním období, tedy mezi lety 2017 až 2021, předseda Sněmovny vyhlásil stav legislativní nouze několikrát:

• poprvé nastal (.pdf) 19. března 2020 v souvislosti s pandemií covidu-19 a trval (.pdf) až do konce nouzového stavu, tedy do 17. května;
• mezi 26. květnem a 30. červnem 2020 (.pdf) (k ukončení došlo 23. června);
• mezi 18. a 25. srpnem 2020 (.pdf);
• mezi 25. zářím a 31. říjnem 2020 (.pdf) (k ukončení došlo 30. září);
• mezi 9. říjnem a 30. listopadem 2020 (.pdf);
• mezi 1. a 18. prosincem 2020 (.pdf);
• v roce 2021 došlo k vyhlášení od 6. ledna do 31. března (.pdf);
• dále od 1. do 30. dubna 2021 (.pdf);
• od 1. do 31. května 2021 (.pdf);
• od 1. do 30. června 2021 (.pdf) (vyhlášení Sněmovna nepotvrdila 25. května);
• znovu od 1. do 30. června 2021 (.pdf) (vyhlášení Sněmovna nepotvrdila 9. června);
• od 14. června do 16. července 2021 (.pdf), přičemž se prodloužil (.pdf) až do 31. července.

Sněmovna v minulém volebním období hlasovala o potvrzení stavu legislativní nouze na začátku 42., 44., 45., 48., 49., 52., 57., 60., 62., 72., 73., 74., 76., 77., 79., 83., 86., 87., 88.,104.,109. a 111. schůze. S výjimkou 52., 60., 104. a 109. schůze poslanci vždy legislativní nouzi schválili. Dále k hlasování došlo i v průběhu 98. schůze, kdy po jejím začátku vláda předložila v dolní komoře jednu ze svých novel se žádostí o zkrácené projednání. Na začátku ostatních schůzí v daném období se nestalo, že by se o pokračování legislativní nouze nehlasovalo, když se v tomto režimu následně projednával návrh zákona nebo když návrh pořadu schůze obsahoval návrh zákona v legislativní nouzi. 

Na závěr tedy shrňme, že v minulém volebním období, kdy stál v čele Sněmovny Juchelkův kolega z hnutí ANO Radek Vondráček, proběhlo vždy hlasování o trvání stavu legislativní nouze, když v jejím režimu následně došlo k projednávání návrhu zákona. Výrok Aleše Juchelky proto hodnotíme jako pravdivý. 

Předně uveďme, že Aleš Juchelka hovoří o situaci, která nastala v úterý 15. února na 9. schůzi Poslanecké Sněmovny, jejímž hlavním bodem bylo projednávání novely pandemického zákona. Poslanci se sešli ve dvě hodiny odpoledne a hned na začátku projednávali návrh pořadu schůze. 

Jako první se s přednostním právem přihlásil ke slovu předseda SPD Tomio Okamura, který následně svým projevem blokoval projednání novely pandemického zákona až do osmé hodiny večer. Tehdy jeho proslov přerušil místopředseda Sněmovny Jan Skopeček, který vyhlásil 10minutovou přestávku, protože v jednacím sále nebyl přítomný ani jeden ministr. Podle platných sněmovních pravidel (.pdf, str. 5) totiž na schůzi alespoň jeden člen vlády přítomný být musí. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý.

Pro úplnost doplňme, že po přestávce byl načten písemný procedurální návrh o prodloužení jednání po 21. i 24. hodině. Standardní jednací den Sněmovny přitom trvá do 21. hodiny. Poslanci tento návrh odsouhlasili a schůze pokračovala. A to i přesto, že jednací řád Sněmovny říká, že hlasování o změně doby jednání musí proběhnout nejpozději v sedm hodin večer.

Uveďme také, že Tomio Okamura už poté ve svém projevu pokračovat nemohl, protože v rozporu s obvyklou praxí nedostal zpět slovo, což silně kritizoval. Nesouhlasil také s hlasováním o prodloužení jednacího dne. Hnutí SPD následně uvedlo, že na postup vládní koalice hodlá podat žalobu.

Ve dnech od 15. do 18. února projednávala poslanecká Sněmovna novelu pandemického zákona, kterou ve čtvrtek 10. února zamítl Senát. Pro kontext uveďme, že celé jednání se neslo v duchu obstrukcí opozičního hnutí SPD, jehož předseda Tomio Okamura hovořil celých 6 hodin. Poslancům tak jen schválení programu schůze trvalo 31 hodin, dalších 6 hodin se projednávala samotná novela zákona. 18. února pak poslanci senátní veto po 37 hodinách přehlasovali.

Za hnutí ANO se k novele pandemického zákona vyjádřilo (1, 2, 3) celkem 8 poslanců, jednalo se o Alenu Schillerovou, Davida Kasala, Jiřího Maška, Patrika Nachera, Julia Špičáka, Ivanu Mádlovou, Marka Nováka a Janu Mračkovou Vildumetzovou.

Julius Špičák a David Kasal jsou vystudování lékaři. Julius Špičák se mimo jiné věnuje především gastroenterologii, v roce 2007 získal profesorský titul v oblasti vnitřního lékařství. David Kasal je primářem Dětského a novorozeneckého oddělení nemocnice v Chrudimi. Oba zmiňovaní jsou navíc členy sněmovního výboru pro zdravotnictví. Lze tedy oba poslance označit za odborníky, byť se ani jeden z nich v rámci lékařství nezabývá epidemiologií či virologií.

Ve zdravotnictví pracují také Ivana Mádlová a Jiří Mašek a jsou rovněž členy výboru pro zdravotnictví. Ivana Mádlová vykonávala (.pdf, str. 44–48) profesi zdravotní sestry a nyní je ředitelkou pražského alzheimer centra. Jiří Mašek je vystudovaný lékař a působil jako ředitel záchranné služby Královéhradeckého kraje.

Zbývající čtyři poslanci, kteří se k návrhu novely pandemického zákona za hnutí ANO vyjádřili, lékařskou ani jinou formální odbornost týkající se zdravotní problematiky, či přímo epidemie covidu-19, nemají. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová má právní vzdělání a je členkou ústavně-právního výboru. Marek Novák je členem výboru hospodářského a také několika podvýborů (např. pro ICT, telekomunikace a digitální ekonomiku, pro vězeňství, pro dopravu). Před vstupem do politiky působil např. jako manažer prodeje nebo šéf zákaznického centra. Patrik Nacher je uváděn mezi členy stínové vlády ANO jako zmocněnec pro ochranu spotřebitelů, v Poslanecké sněmovně je členem hospodářského a rozpočtového výboru. A místopředsedkyně Sněmovny a bývalá hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová je ve stínové vládě ANO uváděna jako stínová ministryně vnitra.

Aleš Juchelka hovoří ve svém výroku o tom, že při projednávání pandemického zákona vystupovali za hnutí ANO v rozpravě odborníci, lékaři a profesoři. Za lékaře či odborníky na zdravotnickou problematiku mohou být považováni 4 z 8 vystoupivších poslanců. Profesorem je pouze 1 z 8 vystupujících. Pandemii lze nepochybně považovat za celospolečenský problém a lze k ní odborně přistupovat i z nelékařského hlediska. Zaměříme-li se však na obsah vystoupení zbývajících 4 poslanců, je nutno dodat, že po významnou většinu jejich projevů nekritizovali pandemický zákon z hlediska své odbornosti. Například Alena Schillerová ve svém vystoupení nejdříve citovala předsedu Senátu Miloše Vystrčila, poté napadla vládu, že údajně ignoruje diskusi a snaží se zákony protlačit silou. Následně hovořila o údajném rozporu mezi slovy a činy vlády a kritizovala koalici za schválený program schůze Sněmovny. Výhrady legislativního či ekonomického typu ve svém vystoupení uvedla jen zcela okrajově.

Aleš Juchelka během rozhovoru argumentuje tím, že poslanci za hnutí ANO se během rozpravy vyjadřovali k pandemickému zákonu z odborného hlediska a že tedy svými vystoupeními Sněmovnu nezdržovali. Významnou část těchto vyjádření ale jako odbornou považovat nelze. Největší část vystoupení zejména 4 poslanců, kteří nejsou členy zdravotnického výboru, tvořila obecná kritika vlády, upozorňování na údajnou aroganci vlády, na údajnou nedůvěryhodnost ministra zdravotnictví, na údajný rozpor mezi slovy a činy vlády a podobně. Daný výrok proto hodnotíme jako zavádějící.