Aleš Juchelka

Pro kontext je nejdříve vhodné uvést, že poslanec Aleš Juchelka (ANO) mluví o hospodaření systému důchodového pojištění ve spojitosti s vysokou inflací. Výrokem konkrétně kritizuje (video, čas 20:03) vládu Petra Fialy za to, že dle něj s inflací „nic nedělá“ a poukazuje na to, že právě kvůli vysoké inflaci a souvisejícím mimořádným valorizacím penzí z roku 2022 je důchodový systém v deficitu. Ve svém vyjádření také v souvislosti s řešením deficitů v dalších letech zmiňuje, že „v tuto chvíli ten balonek je samozřejmě na straně vládní koalice,“ která připravuje důchodovou reformu.

Systém důchodového pojištění

Průběžný systém důchodového pojištění je založený na příjmech z pojistného na důchodové pojištění. Výdaje systému pak představují náklady na starobní, invalidní a pozůstalostní důchody, dále také zahrnují i náklady na správu systému. Pracující lidé, kteří jsou povinni odvádět důchodové pojištění, tak financují penze lidí v důchodovém věku. V České republice je tedy zavedený tzv. průběžný důchodový systém.

V případě schodku hospodaření, kdy výdaje penzijního systému převyšují příjmy, a vytvoří se tak dluh na důchodovém účtu, stát musí využít jiné zdroje financování v rozpočtu, aby tyto vyšší výdaje pokryl.

Mimořádné valorizace penzí

Výši důchodů v České republice ovlivňuje valorizace, která je ukotvena v zákoně o důchodovém pojištění. Na základě zákona se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna, přičemž jejich zvýšení se odvíjí od růstu spotřebitelských cen (tedy inflace) a růstu mezd.

Zákon také stanovuje podmínky pro mimořádnou valorizaci penzí, kterou ve výroku zmiňuje Aleš Juchelka. K té se přistupuje v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn při předchozí valorizaci. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se pak navyšuje o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

K překročení této hranice kvůli vysoké inflaci došlo v roce 2022 hned dvakrát, a důchody se tak v mimořádném termínu zvýšily v červnu a v září 2022. Doplňme, že minulý rok stát přistoupil k mimořádné valorizaci poprvé po čtrnácti letech, naposledy se tak stalo v roce 2008.

Výsledky hospodaření důchodového systému

Podle zprávy o výsledcích hospodaření státního rozpočtu za rok 2022, kterou zveřejnilo Ministerstvo financí, v loňském roce odpovídaly výdaje na uvedené mimořádné valorizace přibližně 27,6 mld. Kč (.pdf, str. 70). Schodek důchodového systému v roce 2022 přitom odpovídal 21,5 mld. Kč. Lze tedy říci, že pokud by v roce 2022 k mimořádným valorizacím penzí nedošlo, a stát by tak nemusel na důchody vydat navíc 27,6 mld. Kč, hospodaření důchodového systému by v daném roce skončilo v kladných číslech. 

Kvůli mimořádným valorizacím z června a září 2022 došlo k navýšení všech dávek důchodového pojištění (vyplácených důchodů) až do konce roku 2022, tyto zvýšené výdaje se ale automaticky promítly také do výdajů důchodového systému v celém roce 2023. NRR v tomto roce očekává deficit, který „i při snížené mimořádné valorizaci přesáhne 70 mld. Kč a bude se pohybovat kolem 1 % HDP. Při valorizaci v původní výši (bez započítání schváleného snížení červnové valorizace, pozn. Demagog.cz) půjde o schodek přes 90 mld. Kč“. Tento deficit je podle NRR primárně způsoben nastavením valorizačního mechanismu v podmínkách vysoké inflace.

Jak lze vidět v grafu níže, důchodový systém naposledy skončil v přebytku v letech 2018 a 2019. V roce 2020 následoval propad a deficit dosáhl 40,6 mld. Kč. Ministerstvo financí k tomu později uvedlo (.pdf, str. 7), že propad souvisí především s pandemií covidu-19, poklesem příjmů z pojistného a současně s nárůstem výdajů, který „byl umocněn výplatou mimořádného příspěvku důchodci ve výši 5 000 Kč s celkovým dopadem ve výši 15,0 mld. Kč.“ Kromě toho v roce 2020 vláda Andreje Babiše navýšila nad rámec zákonné valorizace i procentní výměru důchodů. V roce 2021 poté důchodový systém skončil s deficitem 2,3 mld. Kč.

Kromě inflace samotné mají ale na vývoj hospodaření důchodového systému vliv i další faktory, jako jsou například zaměstnanost, legislativní úpravy jednotlivých vlád a zejména negativní demografický vývoj, kam patří (.pdf, str. 26) např. rostoucí podíl důchodců na ekonomicky aktivní obyvatelstvo. Podle Národní rozpočtové rady vlády (NRR) v současnosti nerovnováha mezi příjmy a výdaji vzniká i přes dosud „relativně příznivou demografickou strukturu“ a „je dominantně způsobena nastavením valorizačního mechanismu, který v podmínkách vysoké inflace a propadu reálných mezd vede ke značným deficitům důchodového účtu a k motivaci lidí v předdůchodovém věku k odchodům do předčasných důchodů či žádostem o ně“.

V dalších letech, zejména po roce 2030, se ale podle NRR kvůli značnému nárůstu počtu důchodců penzijní systém „začne posouvat do výrazných deficitů“. To stejné vyplývá i ze Zprávy o stavu důchodového systému (.pdf, str. 70–71) Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) z roku 2019 či ze Zprávy NRR o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí z června 2021 (.pdf, str. 29).

Závěr

Poslanec Juchelka zdůvodňuje velký schodek v důchodovém systému v roce 2022 povinností státu vyplácet mimořádné valorizace. K těm v minulém roce došlo hned dvakrát, a to právě kvůli vysoké inflaci, na kterou Juchelka svým výrokem poukazuje. Podle Ministerstva financí stát tyto mimořádné valorizace v roce 2022 vyšly na 27,6 mld. Kč, schodek důchodového systému přitom odpovídal 21,5 mld. Kč. Lze tedy říci, že kdyby k těmto valorizacím nedošlo, důchodový systém by v roce 2022 skončil v mírném přebytku.

Je však třeba brát v potaz i to, že na systém důchodového pojištění mají vliv také další faktory, především stárnutí populace. Vzhledem k tomu, že Aleš Juchelka mluví o současné situaci, kdy jsou deficity důchodového systému skutečně způsobeny zejména inflací a s ní souvisejícími mimořádnými valorizacemi důchodů, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý.

Cena energií

Statistický úřad Evropské unie (Eurostat) v dubnu zveřejnil analýzu cen elektřiny a plynu za rok 2022. Úřad uvádí, že meziročně je Česká republika na prvním místě v růstu cen plynu, u kterého dle Eurostatu došlo k nárůstu o 231 %. V nárůstu ceny elektrické energie je Česká republika na druhém místě s růstem o 97 %. 

Co se týče celkových cen energií, podle Eurostatu jsme jak v ceně plynu, tak v ceně elektřiny za druhé pololetí 2022 na čtvrtém místě při zahrnutí daní a všech poplatků. V ceně plynu jsme za Švédskem, Dánskem a Nizozemskem. V ceně elektřiny za Dánskem, Belgií a Irskem. 

Podle dat Eurostatu v Česku konkrétně průměrná cena elektřiny odpovídala 9 410 Kč za 1 megawatthodinu (MWh). Cena plynu pak v průměru 4 662 Kč za MWh.  

Pochybnosti o cenách energie

Hned po zveřejnění dat ale mluvčí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Michal Kebort uvedl, že data Eurostatu neodpovídají reálným platbám odběratelů, jelikož odrážela cenové nabídky ze sledovaného období, které byly určeny pro nové zákazníky. Nejednalo se tedy o průměrné ceny pro všechny stávající odběratele. Také podle energetických společností ČEZ a E.ON většina Čechů za energie platila méně.

Eurostat uvedl, že použil data Českého statistického úřadu (ČSÚ) a konečná cena zahrnovala „vládní opatření ke zmírnění dopadů vysokých cen energií“. ČSÚ přitom údaje nejdříve přebírá od ERÚ, který ceny energií počítá, a až poté je posílá Eurostatu. Eurostat takto získaná data následně zpracovává „na základě vlastní metodiky,“ jak pro Deník N řekl mluvčí ČSÚ Jan Cieslar.

Přehled cen zveřejněný Eurostatem tedy není chybný a používá metodiku, která zaručuje srovnatelnost cen mezi členskými státy Evropské unie. Dodejme nicméně, že neprezentuje průměrnou cenu energií, kterou zákazníci reálně platili v druhé polovině roku. Ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor k tomu dodal: „Údaje reflektují průměrnou nabídku pro nové klienty. A to ČSÚ reportoval velmi přesně a velmi poctivě."

Premiér Petr Fiala (ODS) v návaznosti na analýzu Eurostatu na začátku května jednal se zástupci ERÚ, ČSÚ, Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a se zástupci dodavatelů energií. Výsledkem schůzky byla shoda, že energetické firmy budou ČSÚ poskytovat širší data o cenách energií.

I přes pochybnosti o správnosti dat pro ČR je Eurostatem použitá metodika výpočtu cen stejná pro celou Evropu. Pokud bychom vycházeli z těchto dat Eurostatu, lze říci, že v druhém pololetí loňského roku byla Česká republika na čtvrtém místě v cenách elektřiny a plynu. Protože Aleš Juchelka uvádí místo třetí, hodnotíme tuto část jeho výroku jako pravdivou s výhradou. 

Míra inflace v EU

Eurostat sleduje také míru inflace v zemích EU, přičemž pro její srovnání se používá tzv. harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP), který zajišťuje, že „všechny země Evropské unie dodržují stejnou metodiku výpočtu“. Pro úplnost dodejme, že Český statistický úřad (ČSÚ) ve svých zprávách jako hlavní ukazatel inflace nepoužívá přímo tento harmonizovaný index, ale svůj vlastní index spotřebitelských cen, a proto uvádí trochu jiné údaje než Eurostat. Tento rozdíl je způsobený použitím mírně odlišné metodiky.

Aktuální data ke dni námi ověřované debaty Eurostat publikoval 19. dubna (.pdf) a týkala se situace v březnu. Upřesněme, že údaje za duben v případě některých států ještě nebyly zpracovány, u dalších zemí se také zatím jednalo pouze o odhady. 

Podle Eurostatu meziroční míra inflace v Česku v letošním březnu činila 16,5 %, a jak ukazuje následující graf, jednalo se skutečně o třetí nejvyšší hodnotu v EU. Vyšší inflaci než ČR mělo jen Maďarsko a Lotyšsko.

Nedostatek léků

Během minulého roku došlo nejen na českém, ale i na celoevropském trhu k nedostatku některých léků. Jedná se zejména o antibiotika, léky pro děti na srážení horečky, včetně dětských sirupů, nebo o nejprodávanější léčebné přípravky jako Panadol a Ibalgin. S nedostatkem léčiv se potýkají i ostatní evropské státy.

Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), který dostupnost léčiv denně monitoruje, zveřejnil již v září 2022 důvody potenciálních nedostatků léků na trhu, přičemž hlavní příčinou byly problémy v dodavatelských řetězcích. SÚKL mezi další možné důvody zařadil mj. i zvýšený prodej. Podle tehdejšího vyjádření ředitelky ústavu Ireny Storové jsou právě zvýšený prodej (způsobený vysokou nemocností) a výpadky dodávek příčinami nedostatku léků.

V oblasti zajišťování léků zřídilo Ministerstvo zdravotnictví v prosinci 2022 pracovní skupinu pro dostupnost léků. Skupina má za úkol řešit situaci na trhu s léčivy a je složená ze zástupců ministerstva, SÚKL, České lékárnické komory (ČLnK) a distributorů léčiv (AVEL). Vedle zřízení pracovní skupiny schválilo Ministerstvo zdravotnictví v průběhu ledna 2023 opatření k mimořádným dodávkám antibiotik z ostatních členských států EU.

V březnu 2023 ministr zdravotnictví Vlastimil Válek připustil, že nedostatek léků může trvat až do léta. Podle Ministerstva zdravotnicí a výrobců léčiv za nedostatek léků stále můžou mj. výpadky ve výrobě a vyšší nemocnost. Resort již v únoru oznámil, že „v meziročním srovnání bylo letos od začátku roku v lékárnách vydáno o bezmála 300 tisíc balení antibiotik více než v roce 2022, což představuje meziroční nárůst o 54 %“. 

Podle dubnového vyjádření ministerstva stát i nadále pokračuje v zajišťování některých nedostatkových léčiv pomocí mimořádných dodávek ze zahraničí.

Dodejme, že Evropská komise na konci dubna představila plán reformy farmaceutického trhu, která chce vytvořit jednotný trh s léčivými přípravky a mj. zabránit právě nedostatku léčiv.

Závěr

Závěrem shrňme, že Česko má v rámci členských států EU k březnu 2023 skutečně třetí nejvyšší inflaci, jak uvádí poslanec Aleš Juchelka (ANO). Na českém trhu také dlouhodobě dochází k nedostatku léků. Ve druhém pololetí roku 2022 pak Česká republika (i přes pochybnosti ohledně metodiky, která nicméně zaručuje srovnatelnost cen mezi zeměmi EU) měla podle Eurostatu čtvrtou nejdražší elektřinu v EU, nikoliv třetí, jak uvádí poslanec Juchelka. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Vývoj maloobchodních tržeb mapuje Český statistický úřad (ČSÚ). Poslední aktualizaci vývoje maloobchodních tržeb ČSÚ publikoval 5. května, přičemž se jedná o data za letošní březen. Jak lze vidět na následujícím grafu, tyto údaje skutečně ukazují meziroční pokles tržeb maloobchodníků. K poklesu tržeb došlo již 11. měsíc po sobě. Dodejme, že v březnu se konkrétně snížily o 8,1 %.

Zdroje dat: leden 2022, únor 2022, březen 2022, duben 2022, květen 2022, červen 2022, červenec 2022, srpen 2022, září 2022, říjen 2022, listopad 2022, prosinec 2022, leden 2023, únor 2023, březen 2023.

„Oproti loňskému březnu se prodalo méně nepotravinářského zboží i potravin, naopak více pohonných hmot. Pokles tržeb zaznamenaly všechny sortimentní skupiny prodejen a také internetové a zásilkové obchody,“ komentovala klesající tržby vedoucí oddělení statistiky obchodu, dopravy a služeb ČSÚ Jana Gotvaldová.

Poslanec Aleš Juchelka (ANO) v kontextu výroku zmiňuje, že kvůli drahým potravinám lidé jezdí nakupovat do Německa, Rakouska, či Polska, kde jsou podle něj nižší ceny. Juchelka pak za ceny potravin v Česku kritizuje vládu Petra Fialy, která je dle něj za současný stav zodpovědná.

Nejprve uveďme, že na konci února cena potravin v Polsku meziročně stoupla o 18,4 %, což byl nejvyšší nárůst od roku 1996. I tak ale byly v březnu podle srovnání serveru iDnes.cz levnější. Jednou z příčin nižších cen v Polsku je podle odborníků mj. tamní nulová daň z přidané hodnoty (DPH) na základní potraviny (např. maso, ryby, mléčné výrobky, olej, ovoce, zelenina a produkty pro novorozence), kterou Polsko zavedlo na začátku loňského roku a v listopadu ji pak prodloužilo do června 2023.

Zmiňme, že příznivý vliv na výhodnost cen polských potravin pro české zákazníky může mít i levný zlotý. O tom, že jsou ceny většiny základních potravin v Polsku stále nižší než v Česku, informovala 23. dubna i zpravodajská stanice CNN Prima News.

Srovnáním cen u nás a v sousedních státech se v polovině dubna zabývala i Česká televize. Její redaktoři nakoupili šest vybraných potravin (video, čas 00:31), přičemž v Rakousku byla polovina z nich levnější. V porovnání mezi ČR a Slovenskem pak u nás bylo levnější pouze máslo a vejce.

Server Měšec.cz v dubnu rovněž publikoval srovnání cen potravin v okolních zemích. Z této analýzy vyplynulo, že většina základních potravin je nejlevnější v Polsku. Jak ukazuje následující tabulka, naopak nejvyšší ceny u řady produktů zaznamenala Česká republika a Slovensko. V porovnání se sousedními státy je u nás nejdražší např. mouka, kuřecí prsa, rybí konzerva, vejce či rýže.

Shrňme tedy, že Polsko zavedlo nulovou DPH na některé potraviny (např. maso, ryby, mléčné výrobky nebo olej) už na začátku roku 2022 a později její platnost prodloužilo. I díky tomu jsou ceny potravin v Polsku nižší než v České republice. V Německu a Rakousku jsou pak některé potraviny také levnější než u nás. Ovšem vzhledem k tomu, že cena jiných potravin je v těchto dvou státech naopak vyšší, a ceny na Slovensku jsou podobné těm českým, hodnotíme výrok jako pravdivý s výhradou.

Předně uveďme, že Aleš Juchelka hovoří o 9. schůzi Poslanecké sněmovny, na níž poslanci ve dnech 16. až 18. února projednávali novelu pandemického zákona v režimu tzv. legislativní nouze.

Upřesněme, že stav legislativní nouze umožňuje Poslanecké sněmovně za mimořádných okolností projednávat vládní návrhy zákona ve zrychleném řízení. Stav legislativní nouze konkrétně vyhlašuje předseda Sněmovny na návrh vlády, a to vždy na určitou dobu. Podle jednacího řádu pak má Sněmovna vždy před projednáváním návrhu programu schůze posoudit, zda situace stále vyžaduje, aby stav legislativní nouze nadále trval. Podobně má pak dolní komora postupovat i před projednáváním vládního návrhu zákona ve zkráceném jednání.

V tomto volebním období vyhlásila (.pdf) předsedkyně Poslanecké sněmovny Pekarová Adamová stav legislativní nouze od 25. listopadu 2021 do 7. ledna 2022. Později postupně došlo (.pdf) k jeho prodloužení až do 18. února (.pdf).

Současná Poslanecká sněmovna hlasovala o potvrzení stavu legislativní nouze na své 3., 6. a 8. schůzi. Na 9. schůzi, která začala 15. února, se projednával pandemický zákon. Ten již dříve zamítl Senát. O pandemickém zákonu se hlasovalo v legislativní nouzi, na začátku schůze ale poslanci nehlasovali o pokračování stavu legislativní nouze. Během druhého jednacího dne pak vystoupil bývalý předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO) s kritikou, že Sněmovna vůbec nerozhodla o trvání stavu legislativní nouze. Zároveň navrhl jeho zrušení.

Po konci Vondráčkova projevu následovala krátká diskuze s Janem Skopečkem (ODS), který v danou chvíli řídil schůzi, o tom, jak se s Vondráčkovým návrhem procedurálně vypořádat. Místopředseda Sněmovny Skopeček ho chtěl zařadit jako první bod programu, zatímco Vondráček tvrdil, že by se o něm mělo hlasovat ještě před projednáváním programu schůze. Jan Skopeček na závěr řekl, že před hlasováním o programu schůze vyhlásí přestávku, aby se o tom se svými kolegy poradil.

Když se pak tentýž den začalo hlasovat o pořadu schůze, označil řídící schůze Jan Bartošek (KDU-ČSL) návrh poslance Vondráčka za nehlasovatelný. Své počínání zdůvodnil diskuzí v rámci grémia a stanoviskem legislativního odboru. Dodejme, že předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová podala proti postupu předsedajícího námitku, ale poslanci ji při hlasování zamítli. Z uvedených důvodů proto výrok Aleše Juchelky hodnotíme jako pravdivý.

Předně uveďme, že Aleš Juchelka hovoří o situaci, která nastala v úterý 15. února na 9. schůzi Poslanecké Sněmovny, jejímž hlavním bodem bylo projednávání novely pandemického zákona. Poslanci se sešli ve dvě hodiny odpoledne a hned na začátku projednávali návrh pořadu schůze. 

Jako první se s přednostním právem přihlásil ke slovu předseda SPD Tomio Okamura, který následně svým projevem blokoval projednání novely pandemického zákona až do osmé hodiny večer. Tehdy jeho proslov přerušil místopředseda Sněmovny Jan Skopeček, který vyhlásil 10minutovou přestávku, protože v jednacím sále nebyl přítomný ani jeden ministr. Podle platných sněmovních pravidel (.pdf, str. 5) totiž na schůzi alespoň jeden člen vlády přítomný být musí. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý.

Pro úplnost doplňme, že po přestávce byl načten písemný procedurální návrh o prodloužení jednání po 21. i 24. hodině. Standardní jednací den Sněmovny přitom trvá do 21. hodiny. Poslanci tento návrh odsouhlasili a schůze pokračovala. A to i přesto, že jednací řád Sněmovny říká, že hlasování o změně doby jednání musí proběhnout nejpozději v sedm hodin večer.

Uveďme také, že Tomio Okamura už poté ve svém projevu pokračovat nemohl, protože v rozporu s obvyklou praxí nedostal zpět slovo, což silně kritizoval. Nesouhlasil také s hlasováním o prodloužení jednacího dne. Hnutí SPD následně uvedlo, že na postup vládní koalice hodlá podat žalobu.

Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa (SPR-RSČ) byla, co se týče velmi dlouhých až obstrukčních vystoupení, v 90. letech sněmovních velmi aktivní. Poslanec Juchelka však naráží přímo na situaci z února 1997. Tehdy v rámci druhého čtení návrhu zákona o všeobecném zdravotním pojištění vystoupil poslanec SPR-RSČ Jan Vik a začal (následován svými spolustraníky Jaroslavem Novákem a Milanem Loukotou) předčítat seznam léků.

Deník Právo tehdejší republikánské obstrukce popsal (8. února 1997) takto: „Z plánovaných 88 bodů se podařilo za uplynulé čtyři dny projednat jen necelou čtvrtinu. Vinou republikánských obstrukcí, které provázejí schůzi od úterý, ztrácí mnoho poslanců a členů vlády nervy. Zvažují proto novelu zákona o jednacím řádu. Sněmovní šílenství vyvrcholilo v pátek, když pět hodin tři republikáni předčítali prázdnému sálu seznam stovek léků.“

Poslanci SPR-RSČ předčítali léky z pozměňovacího návrhu, který předložil poslanec ODS Zvěřina. Jan Vik svůj monolog začal slovy: „Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dovolím si reagovat na slova pana předsedy Špidly a opravdu vidíme jako nezbytně nutné, aby pozměňovací návrhy zazněly na mikrofon, a proto si dovolím je přečíst.“

Dalším příkladem velmi dlouhých monologů poslanců této strany je například vystoupení Josefa Krejsy jen o několik dní později, přesněji 15. února 1997. Poslanec Krejsa četl dlouhý seznam pozměňovacích návrhů k vládnímu návrhu zákona o odpadech. 

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, protože republikánští poslanci v rámci obstrukcí ve Sněmovně mj. skutečně předčítali seznam léků.

Jednání o novele pandemického zákona, kterou Senát vrátil poslancům, začalo v úterý 15. února a skončilo v pátek 18. února schválením dané novely, kdy pro návrh hlasovalo 104 poslanců vládnoucí koalice.

Poslankyně Alena Schillerová (ANO) během prvního dne tohoto jednání zažádala o svolání tzv. grémia (.pdf, str. 40), tedy neformálního jednání vedení Poslanecké sněmovny a poslaneckých klubů. Žádosti bylo vyhověno, porada však nedospěla ke konsenzu.

Následující den Alena Schillerová opět navrhla svolání grémia. S předsedy poslaneckých klubů chtěla jednat o přednostním projednání státního rozpočtu na rok 2022 v rámci programu schůze. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý. 

Podle poslance Juchelky se v minulém volebním období vždy před každou schůzí hlasovalo o pokračování stavu legislativní nouze. Připomeňme, že tehdejším předsedou Poslanecké sněmovny byl jeho kolega z hnutí ANO Radek Vondráček.

Pro kontext uveďme, že stav legislativní nouze umožňuje Poslanecké sněmovně za mimořádných okolností projednávat vládní návrhy zákona ve zrychleném řízení. Stav legislativní nouze konkrétně vyhlašuje předseda Sněmovny na návrh vlády, a to vždy na určitou dobu. Podle jednacího řádu má pak vždy před projednáváním návrhu programu schůze Sněmovna posoudit, zda situace stále vyžaduje, aby stav legislativní nouze trval. Podobně pak má dolní komora postupovat i před projednáváním vládního návrhu zákona ve zkráceném jednání. Vzhledem k tomu, že poslanec Juchelka hovořil pouze o hlasování na začátku schůze, nebudeme se v naší analýze zabývat potvrzením o stavu legislativní nouze před projednáváním návrhů zákona.

V minulém volebním období, tedy mezi lety 2017 až 2021, předseda Sněmovny vyhlásil stav legislativní nouze několikrát:

• poprvé nastal (.pdf) 19. března 2020 v souvislosti s pandemií covidu-19 a trval (.pdf) až do konce nouzového stavu, tedy do 17. května;
• mezi 26. květnem a 30. červnem 2020 (.pdf) (k ukončení došlo 23. června);
• mezi 18. a 25. srpnem 2020 (.pdf);
• mezi 25. zářím a 31. říjnem 2020 (.pdf) (k ukončení došlo 30. září);
• mezi 9. říjnem a 30. listopadem 2020 (.pdf);
• mezi 1. a 18. prosincem 2020 (.pdf);
• v roce 2021 došlo k vyhlášení od 6. ledna do 31. března (.pdf);
• dále od 1. do 30. dubna 2021 (.pdf);
• od 1. do 31. května 2021 (.pdf);
• od 1. do 30. června 2021 (.pdf) (vyhlášení Sněmovna nepotvrdila 25. května);
• znovu od 1. do 30. června 2021 (.pdf) (vyhlášení Sněmovna nepotvrdila 9. června);
• od 14. června do 16. července 2021 (.pdf), přičemž se prodloužil (.pdf) až do 31. července.

Sněmovna v minulém volebním období hlasovala o potvrzení stavu legislativní nouze na začátku 42., 44., 45., 48., 49., 52., 57., 60., 62., 72., 73., 74., 76., 77., 79., 83., 86., 87., 88.,104.,109. a 111. schůze. S výjimkou 52., 60., 104. a 109. schůze poslanci vždy legislativní nouzi schválili. Dále k hlasování došlo i v průběhu 98. schůze, kdy po jejím začátku vláda předložila v dolní komoře jednu ze svých novel se žádostí o zkrácené projednání. Na začátku ostatních schůzí v daném období se nestalo, že by se o pokračování legislativní nouze nehlasovalo, když se v tomto režimu následně projednával návrh zákona nebo když návrh pořadu schůze obsahoval návrh zákona v legislativní nouzi. 

Na závěr tedy shrňme, že v minulém volebním období, kdy stál v čele Sněmovny Juchelkův kolega z hnutí ANO Radek Vondráček, proběhlo vždy hlasování o trvání stavu legislativní nouze, když v jejím režimu následně došlo k projednávání návrhu zákona. Výrok Aleše Juchelky proto hodnotíme jako pravdivý.