Aleš Juchelka

Schodek státního rozpočtu za první čtyři měsíce letošního roku dle Ministerstva financí skutečně činil 200 miliard korun. V nominálním vyjádření se jedná se o nejvyšší deficit za leden až duben od vzniku České republiky v roce 1993. 

Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) měly na rostoucí rozpočet vliv mj. zvyšující se důchody a sociální dávky. „Takřka dvojnásobné jsou oproti loňsku také státní investice zejména na dopravní stavby a energeticky úsporné projekty. Každoročně navíc platí, že duben je slabší měsíc zejména na příjmové straně kvůli vratkám z daňových přiznání fyzických osob,“ dodal Stanjura.

Zároveň jde o dvojnásobný meziroční nárůst salda státního rozpočtu. Za první čtyři měsíce loňského roku schodek dosáhl výše 100,1 miliard korun.

Situace je ovšem odlišná, pokud se podíváme na reálnou hodnotu deficitů. Když nominální hodnoty pro jednotlivé roky upravíme o inflaci, není schodek za leden až duben roku 2023 tím nejvyšším. V roce 2021, tedy ještě za vlády Andreje Babiše, totiž v přepočtu odpovídal 245 mld. Kč, což je o 45 mld. Kč více než v letošním roce. Z tohoto důvodu výrok hodnotíme jako zavádějící.

Hodí se doplnit, že reálná hodnota schodku v roce 2021 by přesahovala 200 mld. Kč, i pokud bychom pro výpočet u let 2022 a 2023 použili inflaci 3,8 %, tedy stejnou míru inflace jako v posledním roce vlády Andreje Babiše. V grafu níže jsme pro rok 2022 použili skutečnou míru inflace 15,1 %, pro rok 2023 10,9 % (dle predikce Ministerstva financí).

Zdroj dat: Ministerstvo financí, Český statistický úřad

Poslanec Aleš Juchelka (ANO) v kontextu výroku kritizuje schválení stavu legislativní nouze (.pdf), ve kterém byla projednána úprava parametrů mimořádné valorizace důchodů, jež prosadil kabinet Petra Fialy. Aleš Juchelka naznačuje, že vláda už od 8. září díky vyjádření Národní rozpočtové rady věděla, že se během roku 2023 zvýší výdaje na důchody o 20 miliard korun, a dle něj tedy na toto zvýšení výdajů měla čas se připravit.

Stanoviska Národní rozpočtové rady

Národní rozpočtová rada (NRR) je nezávislý odborný orgán, který se věnuje vyhodnocování rozpočtové politiky státu. Tento orgán kromě jiného každé tři měsíce publikuje „Stanovisko k vývoji hospodaření sektoru veřejných institucí a k nastavení fiskální a rozpočtové politiky“, které podle NRR slouží jako podklad pro vládu, Poslaneckou sněmovnu a územní samosprávy, aby mohly plánovat svou rozpočtovou a fiskální politiku.

Poslanec Aleš Juchelka svým výrokem poukazuje na stanovisko NRR publikované 8. září 2022. NRR v tento den své stanovisko skutečně vydala. Konkrétní částku, kterou by vláda měla do svého rozpočtu pro rok 2023 na mimořádné valorizace vyčlenit, dokument nicméně neobsahuje (.pdf). NRR pouze zmiňuje, že během loňského roku „výdajovou stranu významně zatížily a dále zatíží zejména mimořádné valorizace dávek důchodového pojištění“ (.pdf, str. 2).

NRR pak na skutečnost, že zákon o státním rozpočtu pro rok 2023 nepočítá s výdaji na mimořádnou valorizaci, upozorňovala v prosinci minulého roku (.pdf, str. 2–3). Konkrétně k tomu tehdy uvedla: „Na základě očekávaného vývoje inflace lze odhadovat, že k překročení pětiprocentní hranice nárůstu spotřebitelských cen (…) dojde v lednu 2023, což bude znamenat spuštění mimořádné valorizace dávek důchodového pojištění v červnu. To si vyžádá dodatečné výdaje okolo 20 mld. Kč, které nejsou v aktuálním rozpočtu předpokládány“ (.pdf, str. 2–3).

Státní rozpočet na rok 2023

Uveďme, že podle zákona musí vláda Poslanecké sněmovně předložit návrh státního rozpočtu do 30. září. Ministerstvo financí má pak povinnost předložit návrhy výdajů vládě už do 31. května a návrh celkového rozpočtu pak předkládá vládě do konce srpna.

Návrh rozpočtu na rok 2023 tedy kabinet Petra Fialy Poslanecké sněmovně předložila 30. září 2022, přičemž poslanci jej schválili na konci listopadu (.pdf). V návrhu (.pdf) rozpočtu na rok 2023 vláda na mimořádnou valorizaci skutečně žádné výdaje nevyčlenila. V dokumentu pouze stojí (.pdf, str. 80 z 516): „Na výdajové straně návrhu jsou oproti rozpočtu na rok 2022 o 141,4 miliard Kč vyšší výdaje pro kapitolu Ministerstva práce a sociálních věcí, která bude muset i v příštím roce zabezpečit zvýšené výdaje státu na rostoucí sociální dávky pro ohrožené skupiny obyvatel a především na nové valorizace důchodů.“

Z dalších částí návrhů však vyplývá (.pdf, str. 98 a 99 z 516), že tyto výdaje byly navýšeny kvůli mimořádným valorizacím, ke kterým vláda Petra Fialy v loňském roce musela přistoupit. Návrh dále uvádí (.pdf, str. 129 z 516): „Oproti očekávané skutečnosti roku 2022 se navrhuje zvýšit výdaje na důchody o 81,2 mld. Kč. V tomto nárůstu jsou zohledněny mimořádné valorizace důchodů z roku 2022, výdaje na zákonnou valorizaci důchodů i prostředky na nárůst počtu důchodců.“ Tato zmínka o zákonné valorizaci se zjevně vztahuje na pravidelné zvyšování penzí, které nastává na začátku každého roku.

Závěr

Národní rozpočtová rada tedy v minulosti skutečně uvedla, že pro rok 2023 se kvůli očekávané mimořádné valorizaci zvýší výdaje na důchody o 20 miliard korun. Toto zvýšení výdajů pak rozpočet na letošní rok skutečně neobsahuje, jak zmínila i NRR. Stanovisko obsahující tuto informaci však orgán nepublikoval 8. září, jak tvrdí poslanec Aleš Juchelka, ale až 8. prosince 2022.

Běžně bychom podobný výrok hodnotili jako pravdivý s výhradou. Nicméně s ohledem na to, že vláda musí Poslanecké sněmovně předložit návrh zákona o rozpočtu nejpozději do 30. září, se při jeho přípravě kabinet Petra Fialy o stanovisko NRR, které zvýšení výdajů na penze o 20 mld. Kč zmiňovalo, nemohl opírat. Aleš Juchelka přitom svým výrokem vytváří dojem, že vláda touto informací disponovala již při přípravě rozpočtu. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Předně uveďme, že Aleš Juchelka (ANO) zde mluví o vystoupeních poslanců na 9. schůzi Sněmovny, která začala 15. února. Již před tímto datem bylo avizováno, že hlavním bodem schůze bude především projednávání návrhu novely tzv. pandemického zákona. Aby samotné jednání o novele mohlo začít, musela Sněmovna nejdříve schválit program schůze. Tomu se však obstrukcemi snažilo zabránit hnutí SPD, které s návrhem na změnu zákona dlouhodobě nesouhlasí. Předseda SPD Tomio Okamura měl například ve Sněmovně téměř šestihodinový projev.

Upřesněme, že Aleš Juchelka pronesl námi ověřovaný výrok v rámci své odpovědi (video, 12:13) na otázku, zda by vláda a opozice mohly jednat o změně jednacího řádu Sněmovny, aby už k obstrukcím nedocházelo. Ve své odpovědi pak Juchelka mluvil o jednání ve dnech 15. a 16. února či o dvou svoláních tzv. grémia (.pdf, str. 40), k nimž došlo během projednávání pořadu schůze. V našem odůvodnění se proto zaměříme jak na dobu jednání o novele pandemického zákona, tak na schvalování programu schůze, které tomuto projednávání předcházelo.

Samotné schvalování programu schůze poslancům zabralo přibližně 31 hodin, konkrétně probíhalo od 14:00 15. února do zhruba 20:40 následujícího dne. Poté již začalo přímo projednávání novely pandemického zákona. V době námi ověřované debaty byla schůze přerušena, a to až do 12:45 18. února. V tento den odpoledne pak celé jednání také skončilo, poté co poslanci přehlasovali senátní veto. K přijetí novely zákona došlo po dlouhých 37 hodinách rokování.

Co týče projevů poslanců hnutí ANO, během projednávání pořadu schůze 15. února vystoupila dvakrát u řečnického pultu Alena Schillerová s krátkými několikaminutovými vyjádřeními k dění a hlasování na schůzi. V rámci toho prvního například požádala o vyhlášení dvouhodinové přestávky v jednání.

16. února pak vystoupilo se svými připomínkami a návrhy k programu schůze celkem 21 poslanců hnutí ANO. Konkrétně to byli poslanci Peštová, Pastuchová, Brabec, Pražák, Schillerová, Fialová, Ožanová, Janulík, Brázdil, Petrtýl, Farhan, Kubíček, Kolovratník, Brož, Dostálová, Kott, Králíček, Nacher, Rais, Vondráček a Adámková. Jak lze vyčíst i z následující tabulky, která zobrazuje délku jednotlivých vystoupení, některé projevy poslanců byly krátké a stručné. Jako příklad lze uvést poslance Lubomíra Brože, Roberta Králíčka či Kláru Dostálovou. Jiní však již mluvili o poznání déle – například Richard Brabec, Martin Kolovratník nebo Radek Vondráček.

Přímo při jednání o návrhu novely pandemického zákona se pak u řečnického pultu vystřídalo 8 poslanců z hnutí ANO, jmenovitě poslanci Schillerová, Mračková Vildumetzová, Kasal (4x), Mašek (2x), Nacher, Špičák, Mádlová a Novák. Nejdelší projev měl tehdy Patrik Nacher. Pro úplnost doplňme, že v té době bylo už vystoupení poslanců, kteří nedisponují přednostním právem, omezeno na maximálně 10 minut.

Vraťme se tedy k výroku Aleše Juchelky. Při projednávání novely pandemického zákona v Poslanecké sněmovně vystoupilo celkem 8 poslanců hnutí ANO s dohromady 12 vystoupeními. Juchelkových „10 vystoupení“ je tedy se zaokrouhlením přibližně správná hodnota.

Celkem se ale při jednání, jenž vedlo k přijetí pandemického zákona, u řečnického pultu vystřídalo nejméně 27 poslanců za hnutí ANO. Někteří z nich na plénu mluvili víckrát – dohromady se tak jednalo o minimálně 33 vystoupení. Většina z těchto poslanců hovořila ještě v době schvalování programu schůze, jejich vystoupení však schválení zákona oddalovala úplně stejně jako projevy přímo při jednání o novele.

Zda lze postup hnutí ANO vykládat za obstrukční, je subjektivní otázka. Aktivitu poslanců hnutí ANO ve Sněmovně za obstrukce označila například některá média, projevy těchto řečníků byly nicméně stručnější než projevy SPD. Připomeňme, že jeden z proslovů Tomia Okamury měl téměř 6 hodin. Poslanci hnutí ANO tedy bezpochyby neobstruovali stejně jako zástupci SPD a při samotném schvalování novely jich vystoupilo méně než deset. Aleš Juchelka zde nicméně zavádí tím, že pomíjí vystoupení svých kolegů během předcházjícího jednání o pořadu schůze.

Ve dnech od 15. do 18. února projednávala poslanecká Sněmovna novelu pandemického zákona, kterou ve čtvrtek 10. února zamítl Senát. Pro kontext uveďme, že celé jednání se neslo v duchu obstrukcí opozičního hnutí SPD, jehož předseda Tomio Okamura hovořil celých 6 hodin. Poslancům tak jen schválení programu schůze trvalo 31 hodin, dalších 6 hodin se projednávala samotná novela zákona. 18. února pak poslanci senátní veto po 37 hodinách přehlasovali.

Za hnutí ANO se k novele pandemického zákona vyjádřilo (1, 2, 3) celkem 8 poslanců, jednalo se o Alenu Schillerovou, Davida Kasala, Jiřího Maška, Patrika Nachera, Julia Špičáka, Ivanu Mádlovou, Marka Nováka a Janu Mračkovou Vildumetzovou.

Julius Špičák a David Kasal jsou vystudování lékaři. Julius Špičák se mimo jiné věnuje především gastroenterologii, v roce 2007 získal profesorský titul v oblasti vnitřního lékařství. David Kasal je primářem Dětského a novorozeneckého oddělení nemocnice v Chrudimi. Oba zmiňovaní jsou navíc členy sněmovního výboru pro zdravotnictví. Lze tedy oba poslance označit za odborníky, byť se ani jeden z nich v rámci lékařství nezabývá epidemiologií či virologií.

Ve zdravotnictví pracují také Ivana Mádlová a Jiří Mašek a jsou rovněž členy výboru pro zdravotnictví. Ivana Mádlová vykonávala (.pdf, str. 44–48) profesi zdravotní sestry a nyní je ředitelkou pražského alzheimer centra. Jiří Mašek je vystudovaný lékař a působil jako ředitel záchranné služby Královéhradeckého kraje.

Zbývající čtyři poslanci, kteří se k návrhu novely pandemického zákona za hnutí ANO vyjádřili, lékařskou ani jinou formální odbornost týkající se zdravotní problematiky, či přímo epidemie covidu-19, nemají. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová má právní vzdělání a je členkou ústavně-právního výboru. Marek Novák je členem výboru hospodářského a také několika podvýborů (např. pro ICT, telekomunikace a digitální ekonomiku, pro vězeňství, pro dopravu). Před vstupem do politiky působil např. jako manažer prodeje nebo šéf zákaznického centra. Patrik Nacher je uváděn mezi členy stínové vlády ANO jako zmocněnec pro ochranu spotřebitelů, v Poslanecké sněmovně je členem hospodářského a rozpočtového výboru. A místopředsedkyně Sněmovny a bývalá hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová je ve stínové vládě ANO uváděna jako stínová ministryně vnitra.

Aleš Juchelka hovoří ve svém výroku o tom, že při projednávání pandemického zákona vystupovali za hnutí ANO v rozpravě odborníci, lékaři a profesoři. Za lékaře či odborníky na zdravotnickou problematiku mohou být považováni 4 z 8 vystoupivších poslanců. Profesorem je pouze 1 z 8 vystupujících. Pandemii lze nepochybně považovat za celospolečenský problém a lze k ní odborně přistupovat i z nelékařského hlediska. Zaměříme-li se však na obsah vystoupení zbývajících 4 poslanců, je nutno dodat, že po významnou většinu jejich projevů nekritizovali pandemický zákon z hlediska své odbornosti. Například Alena Schillerová ve svém vystoupení nejdříve citovala předsedu Senátu Miloše Vystrčila, poté napadla vládu, že údajně ignoruje diskusi a snaží se zákony protlačit silou. Následně hovořila o údajném rozporu mezi slovy a činy vlády a kritizovala koalici za schválený program schůze Sněmovny. Výhrady legislativního či ekonomického typu ve svém vystoupení uvedla jen zcela okrajově.

Aleš Juchelka během rozhovoru argumentuje tím, že poslanci za hnutí ANO se během rozpravy vyjadřovali k pandemickému zákonu z odborného hlediska a že tedy svými vystoupeními Sněmovnu nezdržovali. Významnou část těchto vyjádření ale jako odbornou považovat nelze. Největší část vystoupení zejména 4 poslanců, kteří nejsou členy zdravotnického výboru, tvořila obecná kritika vlády, upozorňování na údajnou aroganci vlády, na údajnou nedůvěryhodnost ministra zdravotnictví, na údajný rozpor mezi slovy a činy vlády a podobně. Daný výrok proto hodnotíme jako zavádějící.