EET, které přinášelo nebo přináší v tuto chvíli až 20 miliard korun ročně.
Nejvyšší kontrolní úřad zpochybňoval údaje o přínosu EET poskytované Ministerstvem financí, jelikož zveřejňovalo rozdílné hodnoty bez vysvětlení metodiky výpočtu a analýzy konkrétních dat. Také Český statistický úřad nebyl schopen přínos EET vyčíslit.
Návrh na zavedení elektronické evidence tržeb (EET) vypracovala vláda Bohuslava Sobotky. Předkladatelem návrhu bylo Ministerstvo financí, které v té době vedl Andrej Babiš (ANO). Poslanecká sněmovna zákon schválila v únoru 2016 (.pdf) s účinností od 1. prosince 2016, od kdy se EET týkala restaurací a ubytovacích zařízení. Později začala platit pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.
V květnu 2020 pak byla EET kvůli pandemii covidu‑19 dočasně přerušena. Později se rozhodlo, že povinnost evidence tržeb bude pozastavena až do konce roku 2022. Současný kabinet Petra Fialy nicméně v březnu loňského roku schválil definitivní zrušení EET, které následně prošlo i Sněmovnou. Zákon o zrušení zákona o evidenci tržeb nabyl účinnosti 1. ledna 2023.
Odhady Ministerstva financí
Zmiňme, že určit přesný přínos EET na výběru daní je značně problematické. Pokud se ekonomice daří, dochází obecně ke zvýšenému výběru daní. Český statistický úřad (ČSÚ) v únoru 2017 uvedl, že z jeho statistik nelze určit vliv EET, neboť „ČSÚ zjišťuje celkové tržby bez DPH podniků zařazených do daného odvětví podle převažující činnosti, zatímco EET je zaměřena na hotovostní platby za určitou specifickou činnost.“
Když vláda v roce 2015 Poslanecké sněmovně předkládala návrh zákona o EET (.pdf), v důvodové zprávě uváděla, že předpokládá roční přínos systému ve výši 12,5 mld. Kč do státní pokladny za sektory maloobchod (kromě motorových vozidel) a stravování a pohostinství (.pdf, str. 29). Zpráva hodnocení dopadu regulace (RIA) k návrhu zákona pak zmiňuje, že příjem za ostatní sektory má „potenciál dodatečných příjmů až 5 mld. Kč“ (.pdf, str. 60), v součtu se tedy mělo jednat maximálně o 17,5 mld. Kč.
V únoru 2019 pak ministerstvo (stále ještě pod vedením hnutí ANO) vyčíslilo, že se díky EET na daních a pojistném na sociální a zdravotní pojištění vybralo 7,9 mld. Kč v roce 2017 a 12,3 mld. Kč v roce 2018. V součtu se tedy měl zisk z EET za první dva roky fungování dostat na 20,2 mld. Kč. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) nicméně již v srpnu 2018 (.pdf) zpochybnil předchozí údaje poskytované resortem financí, jelikož „se v jednotlivých dokumentech Ministerstva financí významně lišily. Věrohodnost těchto údajů je diskutabilní, protože v materiálech jsou zveřejňovány rozdílné hodnoty, u nichž není vysvětlena metoda jejich výpočtu a nejsou podloženy ani analýzou konkrétních dat“ (.pdf, str. 15).
V červenci 2019 pak NKÚ vydal Zprávu o daních v České republice (.pdf), podle které měla EET spolu se zavedením kontrolního hlášení na zvýšení příjmu z daní menší vliv. Zároveň ovšem NKÚ dodal, že „jejich vliv (…) nebyl dosud věrohodně kvantifikován“ (.pdf, str. 22).
Dodejme, že Ministerstvo financí – již pod vedením Zbyňka Stanjury (ODS) – pak v návrhu na zrušení EET (.pdf) uvedlo, že se kvůli jeho zrušení předpokládá snížení inkasa daní (str. 21 ze 70). Konkrétně se ztráta odhadla na 4,2 miliardy korun (str. 13 ze 70).
Závěr
Je tedy zjevné, že neexistuje jednotná metodika, která by roční přínos EET kvantifikovala, jeho přesnou výši proto nelze spolehlivě určit. NKÚ se k věrohodnosti číslům poskytovaných Ministerstvem financí stavěl skepticky a předpokládal, že reálné příjmy do rozpočtu jsou ve skutečnosti nižší. Přínos EET do státního rozpočtu nedokázal určit ani ČSÚ. Jelikož tedy máme pouze údaje Ministerstva financí, které jsou ostatními státními orgány zpochybňovány, nedokážeme určit přesný přínos EET. Výrok Aleše Juchelky z těchto důvodů hodnotíme jako neověřitelný.
