Marek Výborný
KDU-ČSL

Marek Výborný

Ministr zemědělství

KDU-ČSL

0
Bez tématu 40 výroků
Ekonomika 5 výroků
Sociální politika 3 výroky
Energetika 1 výrok
Právní stát 1 výrok
Pravda 39 výroků
Nepravda 6 výroků
Zavádějící 2 výroky
Neověřitelné 0 výroků
Rok 2023 7 výroků
Rok 2019 40 výroků
Pouze ve výběru Demagog.cz 4 výroky

Marek Výborný

Mluvčí Ústavního soudu jasně sdělila, že první ta ústavní žaloba přišla od pana senátora a nějaké skupiny senátorů, ta druhá od kolegů poslanců z hnutí ANO.
360° Pavlíny Wolfové, 5. května 2023
Právní stát
Pravda
Mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková uvedla, že soudu nejprve přišel návrh na zrušení novely zákona o důchodovém pojištění od skupiny senátorů, kterou zastupoval člen horní komory Michael Canov. Až o den později pak k soudu přišel návrh od opozičního hnutí ANO.

Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný mluví o ústavní „žalobě“ (respektive návrhu na zrušení zákona), kterou hnutí ANO napadlo novelu zákona o valorizaci důchodů. V kontextu výroku uvádí, že nesouhlasí s námitkami hnutí, ale respektuje právo jak poslanců, tak senátorů, se na Ústavní soud obrátit.

Návrh na zrušení zákona od hnutí ANO

Kvůli nově přijaté novele zákona, kterou podepsal i prezident Petr Pavel, se při mimořádné valorizaci penzí v červnu zvýší důchody v průměru jen o 760 Kč (.doc, str. 1). Podle dříve platných pravidel přitom měl průměrný důchod narůst o 1 770 Kč. Podle vlády je změna nutná, protože bez úprav by v tomto roce došlo k nárůstu „deficitu veřejných financí o více než 34 miliard korun“. Nyní vláda počítá s tím, že výdaje na důchody vzrostou pouze o 15 miliard Kč (.doc, str. 5–6).

Opozice uvádí více důvodů pro podání návrhu Ústavnímu soudu. Jako první je tzv. retroaktivita (.pdf, str. 2–3), neboli zpětná účinnost. Opoziční hnutí tvrdí, že v případě novely byla změna právního předpisu schválena až po spuštění mechanismu valorizace. „Domníváme se, že vznikl 31. ledna," odůvodňuje Alena Schillerová retroaktivitu jako jeden z pilířů připravovaného návrhu, protože novela vstoupila v účinnost až po zmíněném datu, konkrétně 20. března 2023.

Jako druhý důvod pro podání návrhu na zrušení novely hnutí ANO uvádí vládou vyhlášený stav legislativní nouze, díky kterému se předložený vládní návrh projednává ve zkráceném jednání. Takový stav lze podle zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, vyhlásit v mimořádné chvíli, „kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody". Opozice chce vyvrátit argument vlády, že byl stav legislativní nouze vyhlášen právě kvůli riziku „velkých hospodářských škod“, jelikož se domnívá, že to bylo neoprávněné. Je zde vhodné dodat, že i když prezident Pavel novelu zákona podepsal, i on podotkl, že je nezbytné, aby ji přezkoumal Ústavní soud.

Hnutí ANO chce, aby o návrhu na zrušení části zákona nerozhodoval předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Server Seznam Zprávy informoval, že opoziční hnutí má pochybnosti o jeho podjatosti vzhledem k jeho některým předcházejícím výrokům v médiích.

Návrh na zrušení zákona od senátorů

Již den před hnutím ANO nicméně obdobný návrh na zrušení novely zákona k Ústavnímu soudu podala také skupina senátorů, za kterou jednal Michael Canov (STAN). Podle mluvčí soudu Miroslavy Sedláčkové přitom senátoři svůj návrh podali dříve než hnutí ANO. V pátek 5. května konkrétně uvedla: „Ústavní soud obdržel už v pořadí druhý návrh na zrušení zákona, kterým se mění zákon o důchodovém pojištění. Včera nám byl doručen návrh skupiny senátorů prostřednictvím datové schránky“ a dodala, že „v pátek nám byl osobně na podatelnu doručen návrh skupiny poslanců.“

V pondělí 8. května (tedy již po námi ověřované debatě) nicméně skupina senátorů svůj návrh na zrušení novely zákona stáhla zpět. Návrh ANO je tak nyní prvním návrhem, a proto by se jím měl Ústavní soud standardně zabývat. 11. května Michael Canov řekl, že svůj návrh stáhl kvůli tomu, že nakonec nesehnal dostatečný počet podpisů ostatních senátorů pro podporu jeho návrhu. Původně počítal s 20 členy horní komory, čtyři mu ale podporu odřekli. Návrh na zrušení zákona přitom musí podat 17 senátorů.

Závěr

Mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková tedy skutečně oznámila, že Ústavní soud obdržel nejdříve návrh na zrušení novely zákona o důchodovém pojištění od skupiny senátorů, kterou zastupoval senátor Canov. Až o den později pak k soudu doputoval návrh opozičního hnutí ANO. Výrok Marka Výborného tedy hodnotíme jako pravdivý.

Marek Výborný

Všichni penzisté od července, tak, jak zákon ukládá, také dostanou přidáno, to znamená, my tady nezastavujeme nebo dokonce nesnižujeme důchody, naopak historicky máme a budeme mít nejvyšší v historii České republiky.
360° Pavlíny Wolfové, 5. května 2023
Sociální politika
Pravda
Kvůli vládní novele zákona o důchodovém pojištění se při mimořádné valorizaci důchodů v červnu letošního roku průměrný důchod navýší o 760 Kč, dle dříve platných pravidel to mělo být 1 770 Kč. Kvůli této mimořádné valorizaci průměrný důchod poprvé přesáhne 20 tisíc korun.

Červnové navýšení důchodů

Podle zákona vznikají podmínky k mimořádné valorizaci důchodů ve chvíli, kdy index růstu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhne alespoň 5 % oproti měsíci, kdy byl zohledněn předchozí valorizací. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se navyšuje o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

K překročení dané 5% hranice došlo v lednu tohoto roku (.pdf, str. 1), podle zákona tak po pěti měsících, tedy v červnu, mělo dojít k navýšení procentní výměry o plný nárůst cen. Index spotřebitelských cen domácností důchodců se za období, z něhož má červnová valorizace vycházet, konkrétně zvýšil o 11,5 % (.doc, str. 1). Celkově se tak průměrný důchod měl navýšit o 1 770 Kč.

Vláda nicméně navrhla způsob výměry důchodů změnit, a to tak, aby se navýšení skládalo ze dvou složek: zvýšení o pevnou částku náležící každému důchodci a procentuální zvýšení (.doc, str. 3). Podle upravených parametrů se každý důchod při mimořádné valorizaci v červnu 2023 zvýší o pevnou částku 400 Kč a procentní výměra všech penzí vzroste o 2,3 %, dohromady tedy navýšení v průměru odpovídá jen 760 Kč. Novela, kterou došlo k zavedení těchto změn, vstoupila v účinnost 20. března 2023.

Vývoj výše důchodů od vzniku České republiky

Data o vývoji výše starobních důchodů od roku 1989 do roku 2021 lze nalézt na webu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Podle nich v roce 1993 činila průměrná nominální hodnota důchodu 2 824 korun. Od té doby důchod každý následující rok stoupal a v roce 2021 dosáhl 15 453 Kč.

Pro rok 2022 ČSÚ zatím data nezveřejnil, podle České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) nicméně k 31. prosinci 2022 (.pdf, str. 1) dosahovala průměrná penze 18 061 korun. Pro úplnost uveďme, že čísla zveřejňovaná ČSÚ a ČSSZ se drobně liší, rozdíl je zjevně dán tím, že ČSÚ uvádí data bez započítání (.pdf) důchodů vyplácených do ciziny.

Na začátku roku 2023 pak dle Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) průměrný důchod odpovídal 19 438 Kč (.pdf, str. 2), což je nejvíce v historii samostatné ČR, jak zmiňuje Marek Výborný. MPSV v únoru v tiskové zprávě uvedlo, že po červnové valorizaci bude průměrný důchod přesahovat 20 tisíc Kč, přesněji bude činit 20 188 Kč (.pdf, str. 2).

Zdroj: MPSV (.pdf, str. 2)

Závěr

Všechny penzisty skutečně čeká navýšení důchodů, nicméně nikoli od července, ale od června 2023. Podle původního znění zákona mělo v červnu dojít k navýšení o celý růst spotřebitelských cen, tj. zvýšení o 1 770 Kč. Kvůli vládní novele v červnu se průměrný důchod nakonec zvýší o 760 Kč. Podle MPSV tak v červnu bude průměrný důchod přesahovat 20 tisíc Kč, což je nejvíce v historii Česka. Výrok Marka Výborného tak hodnotíme jako pravdivý.

Marek Výborný

Neměli jste připraveno nic (vláda Andreje Babiše důchodovou reformu, pozn. Demagog.cz) a pokud ano, tak jste to nedokázali ten krok (…) udělat.
360° Pavlíny Wolfové, 5. května 2023
Sociální politika
Ekonomika
Pravda
Vlády Andreje Babiše skutečně důchodovou reformu nepředstavily. Jedinou připravovanou změnou byl pouze návrh sedmi změn, které měly přispět ke „spravedlivým, srozumitelným a udržitelným“ penzím. Většina navrhovaných bodů navíc schválena nebyla.

Poslanec Marek Výborný (KDU‑ČSL) svým výrokem obhajuje nutnost provedení důchodové reformy, kterou vláda Petra Fialy zveřejnila 11. května (tedy až po námi ověřované debatě). Poslanci Aleši Juchelkovi (ANO) vyčítá, že vláda hnutí ANO za dobu svého působení žádnou takovou reformu nepředstavila.

Pokusy o důchodovou reformu během vlád Andreje Babiše

První (2017–2018) i druhá (2018–2021) vláda Andreje Babiše se ve svých programových prohlášeních zavázaly k tomu, že budou usilovat o důchodovou reformu. V programových prohlášeních obou vlád je konkrétně uvedeno: „Chceme důchodovou reformu. (…) Podstatou bude oddělení důchodového účtu od státního rozpočtu a stanovení jasných finančních vztahů mezi tímto účtem a státním rozpočtem.“

Babišova vláda důchodovou reformu ovšem nevypracovala. Tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) v prosinci 2020 pouze představila (video) návrh tzv. důchodové reformy, což byl soubor sedmi změn, které měly přispět ke „spravedlivým, srozumitelným a udržitelným“ penzím.

Tento návrh vycházel ze závěrů Komise pro spravedlivé důchody, která vznikla v lednu 2019. Vytvořena byla právě s cílem zajistit udržitelný důchodový systém, který by zaručoval „důstojné a spravedlivé důchody“. Reforma byla rozdělena do dvou pilířů (.pdf, str. 1) a jednou z plánovaných změn bylo např. zavedení základního důchodu ve výši 10 tisíc korun (.pptx, str. 6), první pilíř – zásluhová část – pak měla zůstat nezměněna. Odborníci se nicméně neshodli, jestli se návrh dá označit za skutečnou důchodovou reformu.

Z činnosti a výstupů důchodové komise se však zrealizovalo pouze výchovné, tedy příspěvek 500 Kč za každé vychované dítě, které poslanci schválili v létě 2021. Důchodovoureformu se Janě Maláčové tedy již schválit nepodařilo. Nepočítala (video, čas 3:54:11) s ní ani tehdejší ministryně financí Alena Schillerová, a to vzhledem k tomu, že se blížil konec funkčního období Babišovy vlády.

Doplňme, že zmíněný návrh změn vyvolal množství kritiky ze strany opozice i vládního hnutí ANO, a sama ministryně Schillerová tehdy přiznala, že soubor opatření nebyl projednán ani v rámci tehdejší vládní koalice. Alena Schillerová také v březnu 2021 např. uvedla: „Návrh z dílny MPSV je spíše souhrn parametrických změn, které tuto podmínku zdaleka nesplňují. Naopak představuje další zhoršení udržitelnosti systému a zvýšení jeho závislosti na zdrojích státního rozpočtu.“

Závěr

Komplexní důchodovou reformu tedy vláda Andreje Babiše skutečně nepřipravila. Tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová pouze představila návrh několika změn, které měly zajistit spravedlivé důchody. Výrok poslance Výborného proto hodnotíme jako pravdivý.

Marek Výborný

(…) brát penzi zhruba 12 000 Kč. To nejsou moje čísla, to jsou čísla investiční společnosti Cyrrus.
360° Pavlíny Wolfové, 5. května 2023
Sociální politika
Ekonomika
Pravda
Investiční společnost Cyrrus vypracovala analýzu dnešního důchodového systému. Ta skutečně uvádí, že za předpokladu jen minimální změny současného systému by v roce 2059, kdy budou dnešní čtyřicátníci a také třicátníci v důchodovém věku, průměrný důchod činil pouze 12 000 Kč.

Poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL) ve svém výroku uvádí, že pokud by vláda Petra Fialy neudělala důchodovou reformu, a valorizace důchodů by zůstala beze změn, dnešním čtyřicátníkům bude vyplácen důchod v hodnotě dnešních 12 000 Kč. Zmiňuje, že se jedná o informace z analýzy společnosti Cyrrus.

Investiční společnost Cyrrusbřeznu tohoto roku vydala analýzu s názvem „Tahle země není pro mladý“ (.pdf), která komentuje stávající český důchodový systém. Zmiňme, že společnost ve své analýze pracovala (.pdf, str. 2) s vlastními prognózami a materiály, daty Národní rozpočtové rady, Evropské komise, Českého statistického úřadu, České národní banky a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Analýza předpokládá, že se důchody upraví pouze tak, aby se snížil podíl průměrné penze k průměrné mzdě, který dle společnosti v letošním roce činí 48 % (.pdf, str. 2). Minima pak má dosáhnout v roce 2059 (tedy v době, kdy budou dnešní čtyřicátníci, ale také třicátníci v důchodovém věku), kdy průměrný důchod podle analýzy dosáhne 27,2 % průměrné mzdy, což by dnes odpovídalo 12 000 Kč (.pdf, str. 2).

Společnost Cyrrus ve své analýze zároveň předpokládá, že k úpravám parametrů důchodového systému dojde až v roce 2032 (.pdf, str. 6), kdy se dle jejího odhadu zadlužení České republiky přiblíží zákonem stanovené dluhové brzdě ve výši 55 % HDP (.pdf, str. 2). Aby poté Česko tento dluhový strop dodrželo, pracuje analýza s tím, že stát bude deficit systému důchodového pojištění řešit snížením důchodů.

Dále Cyrrus uvádí, že jak mladá generace, tak dnešní padesátníci, si budou muset na penzi spořit. Analýza dodává, že v nejhorší situaci jsou lidé narozeni kolem roku 1985, kteří „budou muset v penzi vyžít průměrně s 28 % soudobé mzdy,“ pakliže by se zajištěním penzí spoléhali jen na stát (.pdf, str. 6).

Analýza investiční společnosti Cyrrus tedy předpokládá, že se důchodový systém změní pouze snížením podílu průměrného důchodu k průměrné mzdě. Pokud by nastala pouze taková změna, průměrná penze by v roce 2059, kdy zmiňovaní čtyřicátníci, ale také třicátníci budou v důchodovém věku, odpovídala pouze dnešním 12 000 Kč. Výrok Marka Výborného proto hodnotíme jako pravdivý.

Marek Výborný

Ceny energií dneska klesly hluboko pod spotové ceny, jsme de facto na cenách roku 2021.
360° Pavlíny Wolfové, 5. května 2023
Ekonomika
Energetika
Pravda
Ceny elektřiny a plynu klesají od konce srpna loňského roku, kdy byly nejvyšší. Na začátku letošního května se pak dostaly na podobnou úroveň jako na konci roku 2021.

Poslanec a předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný v kontextu výroku uvádí, že ceny v současné ekonomice pouze nestoupají, ale některé i klesají. Podle něj se jedná např. o ceny energií, které měly klesnout až na úroveň roku 2021. V našem odůvodnění tedy porovnáme vývoj cen plynu a elektřiny na burze.

Cena elektřiny

Jak lze vidět na následujícím grafu, cena elektřiny na burze PXE na začátku letošního května dosáhla 147,44 eur za megawatthodinu (MWh), a byla tedy na podobné úrovni jako na začátku prosince 2021, kdy činila 145,11 eur za MWh. Nejvyšší ceny pak dosáhla v 26. srpna loňského roku, kdy se na burze 1 MWh elektřiny prodávala za 984 eur.

Cena plynu

Vývoj ceny plynu na téže burze ukazuje následující graf. Na začátku května 2023 cena plynu za 1 MWh dosáhla 59,58 eur, a byla tak na podobné úrovni jako na začátku října či prosince 2021. Na své cenové maximum se plyn dostal rovněž 26. srpna 2022, kdy cena za 1 MWh činila 317,5 eur.

Ceny elektřiny a plynu tedy od září loňského roku klesají. Na začátku letošního května se pak dostaly na podobnou úroveň jako na konci roku 2021. Výrok poslance Výborného proto hodnotíme jako pravdivý.

Marek Výborný

Když se podíváme na ceny másla, ceny cukru, (…) tak ty také klesají.
360° Pavlíny Wolfové, 5. května 2023
Ekonomika
Pravda
Průměrná cena másla a cukru se v dubnu oproti začátku letošního roku opravdu snížila. Kilogram másla stál dle Českého statistického úřadu v lednu 205,11 korun, v dubnu už se pak prodával za 166,19 Kč. Cukr krystal zlevnil z 30,46 Kč na 28,29 a cena cukru moučka klesla o 1,65 Kč.

Poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL) v kontextu výroku odkazuje na klesající ceny energií a potravin. Dále zmiňuje, že se ceny za vybrané potraviny jako např. máslo a cukr snižují mj. díky zásahům a dozoru ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) nad potravinovými řetězci. V našem odůvodnění se zaměříme na to, zda ceny másla a cukru opravdu klesají.

Cena másla

Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) se ceny některých potravin v letošním roce snižují. Je tomu tak například v případě eidamu, slepičích vajec, nebo právě másla a cukru. Jak je vidět na následujícím grafu, cena za 1 kilogram másla v lednu 2023 dosáhla výše 205,11 Kč, zatímco v dubnu už cena klesla na 166,19 korun. Zmiňme, že cena másla klesá dokonce již od prosince loňského roku.

Zdroje dat: 2022, 2023

Cena cukru

Cena cukru krystal se jak meziměsíčně, tak oproti lednu 2023 rovněž snížila. Mírný nárůst zaznamenala jen mezi únorem a březnem.

U moučkového cukru došlo v únoru a březnu k poklesu (o 2,18 Kč), v dubnu se pak cena meziměsíčně mírně zvýšila (o 0,53 Kč). Dubnová cena moučkového cukru je nicméně ve srovnání s lednem 2023 pořád nižší.

Zdroje dat: 2022, 2023

Dodejme, že ČSÚ ceny potravin zmíněných v uváděných datech zjišťuje od 1. do 20. dne v měsíci (.pdf, str. 6), přičemž výsledně jsou „počítány průměrné ceny a jejich čistý cenový vývoj pomocí indexů“ (.pdf, str. 7). Zdrojem těchto dat jsou i tzv. scanner data, tedy údaje získané z pokladních systémů obchodů.

ČSÚ pak zveřejňuje i ceny 14 potravin, které zjišťuje jednorázově během přímých návštěv ve druhém týdnu v měsíci (.pdf, str. 6, 17). Tyto údaje se tedy na rozdíl od dat zmíněných v grafech netýkají cen v celém měsíci, ale váží se pouze k jednotlivému týdnu. Podle této metodiky v dubnu oproti začátku letošního roku zlevnilo máslo, cukr krystal pak mírně zdražil z 35,16 Kč na 35,34 Kč.

Aktivity ministra zemědělství

Zmiňme, že Zdeněk Nekula v únoru kvůli zdražení cukru, ke kterému došlo na podzim loňského roku, podal podnět Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Kvůli slevovým akcím při prodeji cukru se navíc obrátil i na Českou obchodní inspekci (ČOI), jelikož se domníval, že se řetězce dopustily klamání spotřebitele.

V dubnu pak ministr Nekula oznámil, že výsledky kontrol potravin České obchodní inspekce (ČOI) a Státní zemědělské a potravinářské inspekce, které se zaměřovaly na ceny potravin, jsou horší, než se očekávalo. Kontroly podle ČOI např. zjistily porušování pravidel u slevových akcí, kdy obchodní řetězce porušovaly povinnost uvádět nejnižší cenu za posledních třicet dnů.

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula pak tyto inspekce vidí jako jeden z důvodů, proč začaly ceny některých potravin klesat. Prezident Svazu průmyslu a obchodu Tomáš Prouza naopak uvedl, že tlak ze strany resortu ceny nemůže ovlivnit, jelikož dle něj výše cen závisí na existenci konkurence v daném segmentu a jako příklad zmínil právě případ másla, které zlevnilo, jak ukazuje náš graf.

Závěr

Průměrná cena másla a cukru se tedy v dubnu oproti začátku letošního roku skutečně snížila. Kilogram másla stál v lednu 205,11 korun, v dubnu už se pak prodával za 166,19 Kč. Cukr krystal zlevnil z 30,46 Kč na 28,29 Kč. Cena cukru moučka se v dubnu meziměsíčně mírně zvýšila, v porovnání s lednem i únorem je nicméně pořád nižší. Výrok poslance Výborného z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Marek Výborný

To byla doba, kdy premiérem byl ještě Andrej Babiš, (…) Aleš Michl píše: „Vyvracím nesmysl ‚za současnou inflaci může vláda‘. Pravda je taková, že pečovat o cennou stabilitu je úkolem České národní banky. Vláda za to fakt nemůže.“ (…) Dneska říká úplně něco jiného.
360° Pavlíny Wolfové, 5. května 2023
Ekonomika
Pravda
V září 2021, tedy během vlády Andreje Babiše, nynější guvernér České národní banky Aleš Michl opravdu uváděl, že je nesmysl, aby za inflaci mohla vláda. Nyní však říká, že hlavní cestou k nižší inflaci je snižování deficitu státního rozpočtu, což je především v rukou vlády.

Úvodem dodejme, že Aleš Michl byl externím poradcem bývalého ministra financí a později předsedy vlády Andreje Babiše, a to v letech 2014 až 2018. Bývalý prezident Miloš Zeman jmenoval Michla v roce 2018 členem rady České národní banky (ČNB).

Marek Výborný odkazuje na komentář, který Aleš Michl v září 2021 napsal pro server iDNES.cz. Mimo jiné v něm tehdy uvedl: „Nesmysl 1.: Za současnou inflaci může vláda. Pravda: Pečovat o cenovou stabilitu je úkolem ČNB. Vláda za to fakt nemůže.“ Na článek poté Michl odkazoval např. i na svých sociálních sítích. Upřesněme, že článek vyšel 13. září 2021, tedy ještě v době vlády Andreje Babiše, která trvala až do 17. prosince 2021.

V roce 2022 následně Miloš Zeman Michla jmenoval guvernérem ČNB. Jedním z důvodů podle vyjádření tehdejšího prezidenta byl i fakt, že se Michl stavěl kriticky ke zvyšování úrokových sazeb. Zastával tedy podobný názor jako samotný Miloš Zeman, který jejich navyšování nepovažoval za efektivní nástroj v boji proti inflaci.

V květnu 2023, tj. v době vlády Petra Fialy, na tiskové konferenci Michl uvedl (video, čas 2:53): „Cesta k nižší inflaci vede přes snižování deficitu státního rozpočtu, podtrhuji: snižování deficitu státního rozpočtu. Fiskální zodpovědnost je pro nás teď strašně důležité téma.“

Později jako reakci na dotaz novinářů zmínil (video, čas 10:57): „Největší proinflační faktor současnosti je rozpočtová politika. (…) Pokud nebude oznámen nějaký dlouhodobě kredibilní konsolidační balíček, tak to prostě vytváří proinflační tlaky do budoucna. A my zřejmě budeme muset zvyšovat úrokové sazby a bojovat proti tomu impulzu, který dává ekonomice vláda, proti tomu proinflačnímu impulzu.“

Těmito vyjádřeními se pak dostal do sporu s premiérem Petrem Fialou, který reagoval, že vláda má jen „některé nástroje“ a ke zvládání inflace jsou zřízeny nezávislé centrální banky.

Aleš Michl se tedy skutečně v dobách, kdy byl premiérem Andrej Babiš, vyjádřil, že cenovou stabilitu má na starost ČNB, nikoli vláda. Na začátku letošního května se nicméně vyjádřil, že největším proinflačním faktorem je rozpočtová politika státu, kterou má na starost vláda. Výrok Marka Výborného tedy hodnotíme jako pravdivý.

Marek Výborný

My v tuto chvíli máme poslaneckých mandátů 10. Podle toho upraveného, spravedlivého poměrného systému bychom jich měli 12.
20 minut Radiožurnálu, 14. listopadu 2019
Pravda
Strana KDU-ČSL má v současné době 10 poslaneckých mandátů. Na základě přepočtu podle čistě poměrného systému by však ve sněmovních volbách v roce 2017 získala 12 mandátů.

Poslanecké sněmovna má dle čl. 16 Ústavy 200 poslanců, kteří jsou voleni na dobu čtyř let, a to poměrným volebním systémem. Průběh voleb do Poslanecké sněmovny pak dále upravuje zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky.

Průběh voleb dle poměrného volebního systému je následující: celkový počet platných hlasů, které byly odevzdány na celém území České republiky, se vydělí celkovým počtem volených poslanců (200). Zaokrouhlený výsledek na jednotky pak představuje tzv. republikové mandátové číslo, které udává, kolik hlasů je v celostátním průměru potřeba pro zvolení jednoho poslance. Republikovým mandátovým číslem se vydělí celkový počet platných hlasů odevzdaných v každém volebním kraji, přičemž výsledek pak udává počet mandátů, které připadají jednotlivým volebním krajům.

Ještě před rozdělováním mandátů se vůči jednotlivým stranám a hnutím uplatňuje tzv. volební klauzule. Do skrutinia tak postupují pouze ty strany a hnutí, které získaly alespoň 5 % platných hlasů na celostátní úrovni (dvoučlenné koalice, které získaly alespoň 10 % platných hlasů atd.). Subjekty, které nedosáhly uvedeného procenta hlasů, nepostupují do sčítání a nezískávají tak automaticky žádný mandát.

Pro převod hlasů na mandáty se od roku 2002 používá d'Hondtova metoda. Tzv. d'Hondtův volební dělitel spočívá v dělení počtu platných hlasů získaných ve volebních krajích pro každý z politických subjektů, které postoupily do sčítání, řadou přirozených čísel (1, 2, 3…). Mandáty jsou pak přidělovány podle velikosti takto vzniklých podílů, přičemž mandáty připadnou stranám s největšími podíly.

Na základě tohoto volebního systému získala KDU-ČSL 10 mandátů při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017. Aktuální seznam poslanců KDU-ČSL lze najít na stránkách Poslanecké sněmovny. Stávající podobě volebního strana vyčítá zejména „zvýhodnění“ politických subjektů s větším počtem voličů. Novelou (.pdf) volebního zákona, kterou KDU-ČSL předložilo 13. listopadu 2019, chtějí tento nedostatek odstranit.

Na základě přepočtu hlasů dle návrhu (.pdf) novely volebního zákona by opravdu lidovci získali ve volbách do PS v roce 2017 12 mandátů. Dle lidoveckého návrhu (str. 7) by měl přepočet hlasů v roce 2017 vypadat takto:

  1. ČSÚ vypočítá, které volební strany překročily 5% práh pro vstup do Poslanecké sněmovny.
  2. Součet platných hlasů za celou ČR všech postupujících volebních stran (4 744 100) se vydělí počtem poslanců (200). Takto získané číslo zaokrouhlené na dvě desetinná místa je číslem volebním (23 720,50).
  3. Počet mandátů pro jednotlivé politické strany, politická hnutí či volební koalice se vypočte
    tak, že počet hlasů za celou ČR pro politickou stranu, politické hnutí či volební koalici se
    vydělí volebním číslem a zaokrouhlí se směrem dolů.

Výpočet pro KDU-ČSL by pak byl následující:

293 643 (počet hlasů pro KDU-ČSL)/23 720,50(volební číslo) = 12,38 => 12 mandátů v PS

Marek Výborný

Ústava v článku, jestli se nepletu, 18 Ústavy jasně garantuje, že volební právo u nás je všeobecné, tajné, přímé a že je rovné.
20 minut Radiožurnálu, 14. listopadu 2019
Pravda
Ústava definuje volební právo tak, jak ho popsal Marek Výborný.

Článek 18 hovoří o volbách do Poslanecké sněmovny a Senátu a opravdu charakterizuje jednotlivé volební zásady tak, jak jsou popsány Markem Výborným. Je sice pravdou, že článek nemluví o tajném volebním právu (jak může z výroků plynout), nýbrž o tajném hlasování, tato skutečnost je však v celkové kontextu hodnocení nepodstatná.

Marek Výborný

Je to vlastně dědictví doby opoziční smlouvy Miloše Zemana a Václava Klause, kdy tehdy se pokusili vlastně úplně vyšachovat malé politické strany. Část těch úprav volebního zákona z roku 2000 zrušil potom o rok později Ústavní soud na návrh tehdejšího prezidenta Václava Havla. Nicméně ten deformovaný systém vlastně toho přepočtu podle té d'Hontovy metody zůstal zachován a fakticky znamená větší bonus pro vítěze.
20 minut Radiožurnálu, 14. listopadu 2019
Nepravda
Novela volebního zákona z roku 2000 byla zrušena Ústavním soudem, jelikož modifikovaná verze d'Hondtovy metody spolu s vysokým počtem volebních krajů příliš zvýhodňovala velké strany. Roku 2002 byla schválena úprava, která stále používá d'Hondtovu metodu, ale její mírnější verzi.

Současný volební systém do Poslanecké sněmovny má skutečně své kořeny v době opoziční smlouvy uzavřené mezi ČSSD, jejímž tehdejším předsedou byl Miloš Zeman, a ODS, jejímž předsedou byl Václav Klaus. Do té doby se používala tzv. Hagenbach-Bischofova metoda, která poskytovala mnohem rovnější poměrné zastoupení.

Změnu inicioval jeden z pěti doplňků k opoziční smlouvě, který zavazoval ODS a ČSSD zavést přepočet dle d'Hondtova systému do 1. ledna 2002. Těchto pět dodatků tvořilo tzv. Toleranční patent, přijatý společně ODS a ČSSD. Oslabení malých politických stran silně podporoval (.pdf, str. 1) Václav Klaus, neboť vlády tvořené koalicemi považoval za nestabilní. Změna zahrnovala mimo jiné i zavedení 35 volebních obvodů či modifikovaný d'Hondtův volební dělitel.

Podle této metody, v její klasické formě, se výsledky stran ve volebním kraji dělí postupně čísly 1, 2, 3 atd. podle toho, kolik je rozdělováno mandátů. Pokud se tedy rozdělují např. 4 mandáty, dělí se počet hlasů získaných stranou v daném volebním kraji postupně čísly 1–4. Výsledky se následně seřadí za sebe, přičemž mandáty připadnou stranám, jejichž podíly se umístily na prvních 4 místech. Pokud by tedy strana A získala 120 000 hlasů a strana B 31 000 hlasů, připadly by 3 mandáty straně A a 4. mandát straně B. Volební novela však tento systém upravila tak, že výsledky stran se dělily postupně čísly 1,42, 2, 3... opět podle počtu mandátů. V tomto případě však strana A získává všechny 4 rozdělované mandáty, strana B pak nemá mandát žádný.

Novelu zákona přijal parlament roku 2000, na návrh prezidenta Havla však její převážnou část zrušil Ústavní soud, a to včetně počtu volebních krajů a modifikované d'Hondtovy metody. Učinil tak v lednu roku 2001, přičemž důvodem bylo přílišné zvýhodnění velkých politických subjektů přepočtem pomocí modifikované d'Hondtovy metody spojený s vysokým počtem 35 volebních krajů.

V červnu téhož roku se vláda opět pokusila o úpravu volebního systému. Tentokrát byl však počet a velikost krajů shodný s kraji samosprávnými a pro přepočet hlasů na mandáty byla zvolena neupravená d'Hondtova metoda. Vládní návrh zákona prošel legislativním procesem a v lednu roku 2002 byl podepsán prezidentem republiky.

Ani stávající systém však není zcela poměrný, a tak např. nejsilnější hnutí ANO potřebovalo v posledních volbách 19 232 hlasů na jeden získaný mandát a naopak hnutí STAN (s nejméně získanými mandáty) 43 693 hlasů na mandát.

Je však nutné podotknout, že byť dnešní volební systém používá d'Hondtovu metodu, jeho disproporčnost nemá původ ve vládní novele z roku 2000 a zrušujícím nálezu Ústavního soudu, ale zejména v následné novele volebního zákona účinné od roku 2002, která reagovala právě na nález ÚS. Tato novela stanovila počet volebních krajů na 14 a znovu zavedla neupravenou d'Hondtovu metodu, což jsou klíčové proměnné pro současný způsob přepočtu hlasů.

Tvrzení Marka Výborného, že „deformovaný systém vlastně toho přepočtu podle té d'Hondtovy metody zůstal zachován“ tedy není pravdivé. Zachovány zůstaly ty části volebního zákona zavedené novelou v roce 2000, které nezaváděly „deformovaný systém přepočtu“, ale týkaly se jiných aspektů průběhu voleb. Naopak počet volebních krajů a modifikovaná d'Hondtova metoda, tedy proměnné určující míru deformace systému přepočtu hlasů, zrušeny byly.

Až do současnosti se používá d'Hondtova metoda, nicméně od roku 2002 se jedná o metodu neupravenou. Také s ohledem na snížený počet volebních krajů nelze tedy tvrdit, že byl zachován deformovaný systém přepočtu.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů