Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný mluví o ústavní „žalobě“ (respektive návrhu na zrušení zákona), kterou hnutí ANO napadlo novelu zákona o valorizaci důchodů. V kontextu výroku uvádí, že nesouhlasí s námitkami hnutí, ale respektuje právo jak poslanců, tak senátorů, se na Ústavní soud obrátit.

Návrh na zrušení zákona od hnutí ANO

Kvůli nově přijaté novele zákona, kterou podepsal i prezident Petr Pavel, se při mimořádné valorizaci penzí v červnu zvýší důchody v průměru jen o 760 Kč (.doc, str. 1). Podle dříve platných pravidel přitom měl průměrný důchod narůst o 1 770 Kč. Podle vlády je změna nutná, protože bez úprav by v tomto roce došlo k nárůstu „deficitu veřejných financí o více než 34 miliard korun“. Nyní vláda počítá s tím, že výdaje na důchody vzrostou pouze o 15 miliard Kč (.doc, str. 5–6).

Opozice uvádí více důvodů pro podání návrhu Ústavnímu soudu. Jako první je tzv. retroaktivita (.pdf, str. 2–3), neboli zpětná účinnost. Opoziční hnutí tvrdí, že v případě novely byla změna právního předpisu schválena až po spuštění mechanismu valorizace. „Domníváme se, že vznikl 31. ledna," odůvodňuje Alena Schillerová retroaktivitu jako jeden z pilířů připravovaného návrhu, protože novela vstoupila v účinnost až po zmíněném datu, konkrétně 20. března 2023.

Jako druhý důvod pro podání návrhu na zrušení novely hnutí ANO uvádí vládou vyhlášený stav legislativní nouze, díky kterému se předložený vládní návrh projednává ve zkráceném jednání. Takový stav lze podle zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, vyhlásit v mimořádné chvíli, „kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody". Opozice chce vyvrátit argument vlády, že byl stav legislativní nouze vyhlášen právě kvůli riziku „velkých hospodářských škod“, jelikož se domnívá, že to bylo neoprávněné. Je zde vhodné dodat, že i když prezident Pavel novelu zákona podepsal, i on podotkl, že je nezbytné, aby ji přezkoumal Ústavní soud.

Hnutí ANO chce, aby o návrhu na zrušení části zákona nerozhodoval předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Server Seznam Zprávy informoval, že opoziční hnutí má pochybnosti o jeho podjatosti vzhledem k jeho některým předcházejícím výrokům v médiích.

Návrh na zrušení zákona od senátorů

Již den před hnutím ANO nicméně obdobný návrh na zrušení novely zákona k Ústavnímu soudu podala také skupina senátorů, za kterou jednal Michael Canov (STAN). Podle mluvčí soudu Miroslavy Sedláčkové přitom senátoři svůj návrh podali dříve než hnutí ANO. V pátek 5. května konkrétně uvedla: „Ústavní soud obdržel už v pořadí druhý návrh na zrušení zákona, kterým se mění zákon o důchodovém pojištění. Včera nám byl doručen návrh skupiny senátorů prostřednictvím datové schránky“ a dodala, že „v pátek nám byl osobně na podatelnu doručen návrh skupiny poslanců.“

V pondělí 8. května (tedy již po námi ověřované debatě) nicméně skupina senátorů svůj návrh na zrušení novely zákona stáhla zpět. Návrh ANO je tak nyní prvním návrhem, a proto by se jím měl Ústavní soud standardně zabývat. 11. května Michael Canov řekl, že svůj návrh stáhl kvůli tomu, že nakonec nesehnal dostatečný počet podpisů ostatních senátorů pro podporu jeho návrhu. Původně počítal s 20 členy horní komory, čtyři mu ale podporu odřekli. Návrh na zrušení zákona přitom musí podat 17 senátorů.

Závěr

Mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková tedy skutečně oznámila, že Ústavní soud obdržel nejdříve návrh na zrušení novely zákona o důchodovém pojištění od skupiny senátorů, kterou zastupoval senátor Canov. Až o den později pak k soudu doputoval návrh opozičního hnutí ANO. Výrok Marka Výborného tedy hodnotíme jako pravdivý.