KDU-ČSL

KDU-ČSL

KDU-ČSL
Pravda
Návrh rozpočtu na rok 2026 vyčlenil z národních zdrojů 174,4 mld. Kč na investice. Tyto výdaje jsou opravdu nominálně i reálně nejvyšší v historii.

Ministerstvo financí ve své tiskové zprávě k návrhu rozpočtu na rok 2026 uvádí, že na investice byla z národních zdrojů vyčleněna rekordní částka 174,4 miliardy korun. Pokud přičteme i evropské zdroje, jedná se celkem o 248 miliard korun.

Vývoj národních zdrojů

Co se týče historického srovnání, nominální výdaje z národních zdrojů na investice jsou pro rok 2026 opravdu nejvyšší. Je nutné brát v potaz, že hodnotu státem investovaných peněz snižuje inflace, kvůli které v průběhu času rostou ceny nákupů, služeb i práce, čímž se výrazně navyšují výsledné ceny staveb a dalších investičních projektů. Také v případě, kdy při srovnání zohledníme míru inflace a přepočteme výši investic na reálné hodnoty, jsou navrhované investice z národních zdrojů pro příští rok nejvyšší za posledních několik let.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}})}();

Upřesněme, že ucelený přehled, který by investice rozděloval na národní a zahraniční zdroje, jsme pro dřívější roky ve veřejně dostupných zdrojích nenašli. V minulosti byly ale celkové investice nižší, a lze tak vyvodit, že tehdejší investice z národních zdrojů dnešní výše nedosahovaly.

Vývoj zahraničních zdrojů

Co se týče investic ze zahraničních zdrojů, které Státní závěrečný účet definuje jako prostředky z EU, finančních mechanismů a „v marginálním objemu (...) prostředky z NATO a jiné prostředky ze zahraničí“ (.pdf, str. 128 ze 180), ty byly v minulosti vyšší nominálně a také v reálném srovnání.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}})}();

V roce 2015 se na celkové částce podílelo čerpání nároků z nespotřebovaných výdajů. Ministerstvo financí už v dubnu 2015 uvádělo, že „lze očekávat, že skutečné čerpání kapitálových výdajů v roce 2015 bude výrazně vyšší, než předpokládá schválený rozpočet“ (.pdf, str. 37). Rok 2015 byl totiž posledním pro dočerpání prostředků EU v rámci programového období 2007–⁠⁠⁠⁠⁠⁠2013.

Výdaje v poměru k HDP

Výdaje státního rozpočtu na investice lze vyjádřit také v poměru vůči hrubému domácímu produktu (HDP), který bere v potaz rostoucí velikost české ekonomiky včetně daňových příjmů státu. Podle makroekonomické predikce Ministerstva financí ze srpna 2025 by podíl státních výdajů na investice z národních zdrojů v příštím roce měl činit 1,97 % HDP (.pdf, str. 3). Jak vyplývá z následujícího grafu, tento podíl je ve srovnání s předchozími roky nejvyšší. Pokud stejným způsobem porovnáme i zahraniční zdroje, ty dle predikce mají být naopak nižší než v několika minulých letech.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}})}();

Závěr

Ministerstvo financí v návrhu státního rozpočtu na rok 2026 z národních zdrojů na investice alokovalo 174,4 mld. Kč. Skutečně se jedná o nejvyšší výdaje v historii, a to v nominálním i reálném srovnání. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Petr Hladík

Za ty čtyři roky nám rostl hrubý domácí produkt.
Předvolební debata, 1. září 2025
Ekonomika
Sněmovní volby 2025
Pravda
Podle ČSÚ a odhadu Ministerstva financí pro letošní rok nominální HDP během působení Fialovy vlády skutečně každoročně vzrostlo. HDP se vyjma roku 2023, kdy stagnovalo, meziročně zvyšovalo i reálně.

Data o růstu hrubého domácího produktu (HDP) sleduje Český statistický úřad. Podle něj se HDP během působení Fialovy vlády každoročně nominálně zvyšovalo (.xlsx). Zatímco v roce 2021, tedy posledním roce působení Babišova kabinetu, činilo cca 6 308 mld. Kč, podle odhadu Ministerstva financí z letošního srpna vzroste v roce 2025 celkem na 8 454 mld. Kč (.pdf, str. 3).

V případě reálného HDP, které je očištěné o sezónní a kalendářní vlivy, došlo během působení Fialova kabinetu k růstu v letech 2022 a 2024 a podle predikce resortu financí by k němu mělo dojít i v roce 2025. Pouze v roce 2023 HDP stagnovalo. Kromě třetího čtvrtletí roku 2023 se HDP také meziročně zvýšilo v jednotlivých kvartálech (.xlsx).

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}})}();

Závěr

Během působení vlády Petra Fialy docházelo každoročně k růstu nominálního HDP, to vzrostlo z 6,3 bilionu Kč v roce 2021 na odhadovaných 8,4 bilionu Kč v roce 2025. Reálný růst HDP byl zaznamenán po většinu volebního období s výjimkou roku 2023, kdy stagnovalo. Výrok Petra Hladíka proto hodnotíme jako pravdivý.

Zavádějící
Deficit veřejných financí skutečně klesl na letos predikovaných 1,9 % HDP. V roce 2026 má však vzrůst na 2 % HDP. Schodek 1,75 %, který uvádí ministr Hladík, je pouze tzv. strukturální deficit.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) komentuje návrh státního rozpočtu na rok 2026 a mluví o konsolidaci veřejných financí. Na grafu ukazuje, že se vládě Petra Fialy podařilo snížit deficit veřejných financí z 5 na 1,9 % HDP, a dodává, že návrh státního rozpočtu na rok 2026 počítá s deficitem 1,75 % HDP.

Deficit veřejných financí

Jako deficit veřejných financí se označuje schodek hospodaření státu, do kterého kromě hospodaření vládních institucí spadá i hospodaření územních samospráv, tedy obcí a krajů. Tento deficit vzniká, pokud jsou výdaje veřejných rozpočtů za určité období (obvykle za kalendářní rok) vyšší než příjmy.

V roce 2021, tedy posledním roce působení vlády Andreje Babiše, odpovídal deficit veřejných financí 5 % HDP, v následujících letech postupně klesal až na 2 % HDP v roce 2024 (.pdf, str. 3). Podle srpnové makroekonomické predikce Ministerstva financí se v letošním roce deficit sníží na 1,9 % HDP (.pdf, str. 1, 3). Poslední predikce týkající se roku 2026 je z dubna 2025 a odhaduje schodek vládních institucí na 2 % HDP. V srpnové predikci aktualizovaný údaj není (.pdf, str. 3, 11).

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}})}();

Strukturální schodek

Petr Hladík dále zmiňuje, že návrh státního rozpočtu na rok 2026 je postaven na deficitu 1,75 % HDP. Tuto hodnotu uvádí správně, jedná se však o strukturální deficit, který je očištěný od vlivu hospodářského cyklu a jednorázových a přechodných operací. Podle ekonoma Vladimíra Bezděka tak představuje spíše odhad vládou chtěného a zamýšleného deficitu a od celkového deficitu veřejných financí se liší

V roce 2021 dosáhl strukturální deficit 3,3 % HDP a poslední dostupný údaj se týká roku 2023, kdy činil 2,4 % HDP (.pdf, str. 3). Údaje pro další roky vychází z Rozpočtové strategie sektoru veřejných institucí ČR na léta 2025 až 2027, kterou Ministerstvo financí zveřejnilo v dubnu 2024, a jedná se tedy pouze o odhady.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}})}();

Závěr

Petr Hladík správně říká, že v roce 2021 činil deficit veřejných financí 5 % HDP a že by se měl podle predikce Ministerstva financí v roce dostat na 1,9 % HDP. Údaj 1,75 %, který uvádí v souvislosti s rozpočtem na rok 2026, se však týká strukturálního deficitu. Ten je očištěný od vlivu hospodářského cyklu a od výše deficitu veřejných financí se liší. 

Deficit veřejných financí na rok 2026 odhaduje Ministerstvo financí na 2 % HDP, tedy o 0,1 p. b. vyšší než v roce 2025. Petr Hladík tedy vzbuzuje dojem, že deficit bude dále klesat, ačkoli mluví o jiném ekonomickém ukazateli. Z tohoto důvodu výrok hodnotíme jako zavádějící.

Petr Hladík

Jsme osmá nejlépe konsolidující země Evropské unie, a to lepší než Němci.
Předvolební debata, 1. září 2025
Sněmovní volby 2025
Rozpočet 2026
Zavádějící
Podle dat Eurostatu bylo Česko mezi lety 2023 a 2024 na 8. místě ve snižování schodku veřejných financí. Za celé období Fialovy vlády však dopadlo hůře, navíc došlo k nárůstu dluhu k HDP, který byl 4. nejrychlejší v EU.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) komentuje vládní návrh státního rozpočtu na rok 2026, který Ministerstvo financí zveřejnilo 31. srpna 2025. Zmiňuje, že se vládě Petra Fialy daří snižovat schodek veřejných financí a konsolidovat tak českou ekonomiku.

K hodnocení konsolidace státní ekonomiky se však obvykle používá více ukazatelů. Jedním z nich je právě saldo, tedy rozdíl mezi očekávanými příjmy a výdaji rozpočtu, vůči HDP. Dále se používá také poměr veřejného dluhu k HDP. 

Oba výše zmíněné ukazatele sleduje agentura Eurostat a poslední dostupná data jsou z roku 2024. Pokud se zaměříme na meziroční vývoj salda veřejného rozpočtu v letech 2023–2024, Česko se společně s Estonskem umístilo na 8. místě (5. místo je rovněž sdílené, mezi Maďarskem a Lucemburskem). V Česku se deficit snížil o 1,6 p. b., zatímco v Německu se o 0,3 p. b. zvýšil.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}})}();

Při srovnání stejného ukazatele za delší časové období od nástupu vlády Petra Fialy v roce 2021 se však Česko umístilo až na 10. místě.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}})}();

V celkovém snižování dluhu si pak Česko vedlo ještě hůře. Ačkoli v rámci EU patří k méně zadluženým státům, státní dluh během volebního narostl 4. nejrychlejším tempem. Zatímco většině zemí se podařilo státní dluh snížit, zadlužení Česka naopak vzrostlo z 40,7 % HDP v roce 2021 na 43,6 % HDP v roce 2024, tedy o zhruba 2,9 p.b. Nejvíce se naopak dluh dařilo snižovat Řecku, Kypru nebo Portugalsku.

Vývoj poměru státního dluhu k HDP nicméně ovlivnila také vysoká inflace z roku 2022 (.pdf, str. 4). Podle analýzy Evropské centrální banky inflace v některých zemích stav veřejných financí zhoršila, ale například na Kypru, v Litvě nebo v Portugalsku poměr dluhu k HDP díky inflaci výrazně klesl (.pdf, str. 29–30).

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}})}();

Závěr

Podle dat Eurostatu byla Česká republika mezi lety 2023–2024 společně s Estonskem na 8. místě co se týče konsolidace schodku veřejných financí a byla na tom lépe než Německo. Při srovnání zemí EU za celé období vlády Fialova kabinetu se však Česko umístilo hůře. Ve sledovaném období se navíc v ČR zhoršil poměr státního dluhu k HDP, zatímco v Německu a v 17 dalších zemích EU se zlepšil. Z těchto důvodů hodnotíme výrok Petra Hladíka jako zavádějící.

Pravda
MŠMT by si přes snížení rozpočtu o 14,4 mld. Kč mělo polepšit díky přesunu financování nepedagogů na obce a kraje. Ty by na něj měly letos získat 31,6 mld. Kč. Dle ministra školství návrh počítá s 8,5 mld. Kč na růst platů pedagogů o 6,5 %, v textu návrhu však tato částka není.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) reaguje na kritiku návrhu státního rozpočtu, který mimo jiné počítá s výraznými škrty. Jedním z resortů, kterých by se měly dotknout, je přitom i Ministerstvo školství.

Financování školství

Rozpočet na rok 2025 Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) přiřknul částku ve výši 290,9 miliardy korun. V roce 2026 by dle návrhu Ministerstva financí měl resort nicméně hospodařit pouze s 276,5 miliardy korun (.pdf, str. 32), což by znamenalo, že bude mít o 14,4 miliardy méně. Jedním z důvodů tohoto snížení je podle Ministerstva financí změna ve financování nepedagogických pracovníků ve školství, které vláda v rámci novely školského zákona převedla ze státního rozpočtu na obce a kraje. Ty na to mají dostat vyšší podíl z daňových výnosů.

Původně měla změna začít platit od září 2025, po kritice ji ale vláda odložila na leden 2026 a přislíbila, že financování do konce roku zajistí stát. Návrh státního rozpočtu pro rok 2025 nicméně počítal s tím, že na platy a tzv. ostatní neinvestiční výdaje (ONIV) poskytne pouze zhruba 20 miliard korun a výdaje za září až prosinec uhradí obce a kraje. Částka v hodnotě zhruba 10 miliard korun tak pro MŠMT znamenala nečekaný výdaj navíc. Ministerstvo financí následně MŠMT poskytlo pouze 4,2 miliardy korun, resort proto musel využít i tzv. rozpočtovou rezervu, ve které byly nicméně i peníze určené soukromým školám. Ministr školství Mikuláš Bek avizoval, že Ministerstvo financí požádá o další 4 miliardy korun. 

Pro rok 2026 Ministerstvo financí odhaduje, že k obcím a krajům díky změně poputuje 32,4 miliardy korun. Z čísel ministerstva či vyjádření předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) vyplývá, že by se mělo jednat o částku zhruba o 800 milionů korun vyšší, než kolik by měl stát na nepedagogické pracovníky a tzv. ostatní neinvestiční výdaje poskytnout letos, kdy by se suma měla vyšplhat na celkem 31,6 miliardy korun. Přesunutí výdajů na obce a kraje v kombinaci s poklesem rozpočtu MŠMT o 14,4 miliardy korun znamená, že by si měl resort oproti předchozímu roku i přes snížení rozpočtu finančně polepšit.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) uvedl, že rozpočet počítá s navýšením částky určené na platy pedagogů o 6,5 %, a to konkrétně o 8,5 miliardy korun. V návrhu se nicméně tato hodnota explicitně nevyskytuje, v předkládací zprávě se pouze uvádí, že „do předloženého návrhu státního rozpočtu na rok 2026 byly promítnuty (...) nárůsty objemu prostředků na platy učitelů v regionálním školství (...)“ (.pdf, str. 1).

Závěr

Podle ministra školství Mikuláše Beka rozpočet skutečně počítá s navýšením částky určené na platy pedagogů o 6,5 %, konkrétně tedy o 8,5 miliardy korun. V dokumentu tato informace nicméně explicitně uvedena není. 

Díky přesunu financování nepedagogů a ONIV by si MŠMT i přes snížení rozpočtu o 14,4 miliardy korun mělo paradoxně finančně polepšit. Podle odhadů Ministerstva financí by obce a kraje v roce 2026 měly na základě této změny získat celkem 32,4 miliardy korun. 

Letošní výdaje na platy nepedagogů, které hradí stát, by dle vyjádření ministerstva měly dosáhnout 31,6 miliardy korun, nikoli 27 miliard, jak uvádí Petr Hladík. Jeho výrok pro tuto nepřesnost hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Zavádějící
Fialova vláda sice určila hodnoty stropu strukturálního deficitu pro roky 2024–2027, přičemž tyto hodnoty se každoročně snižují o 0,5 procentního bodu, pravidlo o poklesu o 0,5 p. b. ale zavedla už předchozí Babišova vláda.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) reaguje na místopředsedkyni hnutí ANO Alenu Schillerovou, která kritizuje vládu za navýšení státního dluhu a ministra financí za to, že k návrhu státního rozpočtu na rok 2026 neposkytl dostatečné podklady, aby ho opozice a veřejnost mohly kontrolovat. Hladík argumentuje, že vláda Petra Fialy prosadila rozpočtové pravidlo, podle kterého se má deficit hospodaření veřejných institucí každý rok snižovat o 0,5 p. b.

Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti

Strop na výši výdajů veřejných institucí upravuje zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který byl přijatý během vlády Bohuslava Sobotky na základě směrnice Evropské unie (.pdf, str. 20). Ta vyžadovala, aby členské státy EU zavedly pravidla fiskální stability (.pdf). Součástí tohoto zákona je například takzvaná dluhová brzda, která přikazuje úpravu státních výdajů při dluhu státu, který by byl vyšší než 55 % HDP. Po překonání tohoto stropu vláda musí připravit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu.

Petr Hladík mluví o další části tohoto zákona, kterou je výdajové pravidlo. To standardně dovoluje mít strukturální deficit státního rozpočtu – tedy deficit očištěný (.pdf, str. 9) od vlivu hospodářského cyklu a jednorázových a přechodných operací – do úrovně jednoho procenta HDP. Ministerstvo financí však výdaje veřejných institucí může navýšit při živelních pohromáchzhoršující se bezpečnostní situaci nebo pokud se očekává propad ekonomiky, tj. meziroční pokles reálného HDP o nejméně 3 %. 

Novelizace Babišovy vlády

Vláda Andreje Babiše v roce 2020 zmíněný zákon novelizovala (.pdf, str. 1) tak, aby strukturální deficit státního rozpočtu v roce 2021 mohl dosáhnout až 4 % HDP. Každý následující rok se pak měl schodek snižovat o 0,5 procentního bodu (.pdf, str. 1), až by se v roce 2027 dostal pouze k procentnímu strukturálnímu schodku HDP. Tato novela byla kritizována Národní rozpočtovou radou, která ve své výroční zprávě uvedla, že uvolnění těchto pravidel ukazuje na „celkové nepochopení logiky institutu fiskálních pravidel“ (.pdf, str. 5). 

Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti byl pak vládou Andreje Babiše v daném roce novelizován ještě jednou, a to v rámci novelizačního balíčku, kterým došlo ke zrušení superhrubé mzdy. Ze zákona přitom tehdy zcela vypadla výše přípustného strukturálního deficitu pro rok 2021 (.pdf, str. 14). Maximální hodnota strukturálního schodku v roce 2022 tak měla být o 0,5 procentního bodu nižší než hodnota strukturálního deficitu, kterou by Ministerstvo financí odhadovalo pro rok 2021 nejpozději na konci léta 2021 (.pdf, str. 52–53). Tehdejší odhad se přitom vyšplhal až na 6,1 % HDP, do roku 2024 tak měl strukturální deficit klesnout pouze na 4,6 % HDP. Strukturálního schodku 1 % HDP se mělo dosáhnout v roce 2032.

Novelizace Fialovy vlády

Kabinet Petra Fialy ke konci června 2023 Poslanecké sněmovně předložil návrh tzv. konsolidačního balíčku, který měl podle vlády přispět ke snižování schodků státního rozpočtu. Balíček mj. novelizoval také zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti (.pdf, str. 215–216 z 1312). Novela pro běžná období sice zachovává maximální hodnotu strukturálního deficitu státního rozpočtu na úrovni 1 % HDP (.pdf, str. 490), zároveň ale určuje jeho specifickou hodnotu pro roky 2024–2027 (str. 491). V roce 2024 tak podle úpravy mohl strukturální schodek státního rozpočtu konkrétně dosáhnout maximálně 2,75 % HDP a následně by se měl každým rokem snižovat o půl procentního bodu. Od roku 2028 by měl limit dosahovat maximálně 1 % HDP (.pdf, str. 8). Poslanecká sněmovna soubor těchto opatření schválilaříjnu 2023. Senát jej schválil (.pdf) v listopadu 2023 a později jej i podepsal prezident.

Závěr

Vláda Petra Fialy v rámci novelizace zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti určila konkrétní maxima, kterých může strukturální deficit státního rozpočtu dosáhnout v letech 2024–2027. Pro rok 2024 byl limit nastavený na 2,75 % HDP a následně by měl každoročně klesat o Hladíkem zmíněných 0,5 p. b. Pravidlo, které mělo mezi lety 2022 a 2027 snižovat maximální hodnotu strukturálního deficitu o 0,5 p. b., nicméně přidala do zákona už vláda Andreje Babiše v dubnu 2020. Výrok Petra Hladíka tak hodnotíme jako zavádějící.

Pravda
K 1. září 2025 neproběhla schůze vlády, na které by její členové projednávali navržený rozpočet na rok 2026. Do Poslanecké sněmovny se tak návrh k datu uskutečnění debaty opravdu nedostal. Vláda jej musí předložit Sněmovně nejpozději do konce září 2025.

Schvalování státního rozpočtu na rok 2026

Ministerstvo financí letos vládě odeslalo návrh zákona o státním rozpočtu 31. srpna po deváté hodině večer, tedy necelé tři hodiny před termínem pro odeslání. K 1. září 2025, kdy se uskutečnila předvolební debata CNN Prima News, zatím neproběhla schůze vlády, kde by její členové projednávali navržený rozpočet. Vláda může upravovat Ministerstvem navržený dokument, předložit Sněmovně jej musí do konce září 2025.

Legislativní proces schvalování státního rozpočtu

Návrh zákona o státním rozpočtu každoročně připravuje Ministerstvo financí ve spolupráci s územními samosprávnými celky, správci kapitol, dobrovolnými svazky obcí a státními fondy. Ministerstvo pak vládě předkládá návrh rozpočtu na nadcházející rok, a to do 31. srpna kalendářního roku. Vláda návrh schvaluje a předkládá Poslanecké sněmovně nejpozději 3 měsíce před začátkem kalendářního roku. 

Návrh státního rozpočtu schvaluje pouze dolní komora parlamentu, tedy Poslanecká sněmovna. Senát se návrhem nezabývá. Sněmovna návrh projednává ve třech čteních, návrhem se na rozdíl od ostatní legislativy musí zabývat samostatně. K návrhu tak nesmí být připojena legislativa týkající se jiného zákona. Po schválení Sněmovnou návrh putuje za prezidentem, který navržený zákon schvaluje podpisem. Prezident může Sněmovně návrh vrátit, ta ale může prezidenta následně přehlasovat.

Závěr

Ministerstvo financí odeslalo vládě návrh zákona o státním rozpočtu 31. srpna 2025. K 1. září 2025, kdy proběhla předvolební debata s kandidáty z Jihomoravského kraje, se nekonala schůze vlády ohledně navrženého rozpočtu. Vláda musí návrh projednat a předložit Sněmovně do konce září 2025. Výrok Petra Hladíka tak hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Fialův kabinet se k podpoře fotovoltaických zařízení na 100 tisících střechách zavázal ve svém programovém prohlášení. K polovině března 2025 bylo podle Ministerstva životního prostředí podpořeno 218 124 žádostí.

Programové prohlášení vlády

Vláda ve svém původním i aktualizovaném programovém prohlášení přislíbila podporu pro rehabilitaci fotovoltaiky, jelikož ji považuje za klíčový obnovitelný zdroj (.pdf, .pdf, vše str. 9). Konkrétně v obou dokumentech zmínila, že podpoří fotovoltaická zařízení na minimálně 100 tisících střechách do roku 2025 (.pdf, str. 48, .pdf, str. 49).

Fotovoltaická zařízení v Česku

Střešní fotovoltaická zařízení pro rodinnébytové domy jsou podporována formou dotace z dotačního programu Nová zelená úsporám. Jeho hlavním cílem je podle Státního fondu životního prostředí „zlepšit stav životního prostředí snížením produkce emisí znečišťujících látek a skleníkových plynů (především emisí CO₂)“.

Podle dat Ministerstva životního prostředí bylo v rámci programu Nová zelená úsporám od ledna do listopadu 2022 schváleno necelých 47 tisíc žádostí o podporu fotovoltaiky (.pdf, str. 11), a vláda tak dosáhla téměř poloviny svého cíle z programového prohlášení.

Počet schválených žádostí nadále rostl (.pdf) a ministr Hladík v listopadu 2024 uvedl, že resort podpořil už přibližně 201 tisíc fotovoltaik. Tisková mluvčí Ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí nám s odvoláním na údaje Státního fondu životního prostředí sdělila, že od ledna 2022 do poloviny března 2025 bylo schváleno celkem 218 124 žádostí o podporu fotovoltaik.

Závěr

Fialova vláda ve svých programových prohlášeních uvedla, že podpoří fotovoltaická zařízení na minimálně 100 tisících střechách do roku 2025. Že počet podpořených fotovoltaik překonal hodnotu 200 tisíc, zmínil ministr životního prostředí již v listopadu 2024. K polovině března 2025 bylo podle mluvčí Ministerstva životního prostředí schváleno 218 124 žádostí, Fialova vláda tak svůj závazek splnila dvojnásobně. Výrok Petra Hladíka hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Hladík zjevně zaměňuje megatuny a gigatuny, správně ale uvádí, že sektor LULUCF, jehož součástí je lesnictví, v roce 2022 vlivem kůrovcové kalamity více emisí vypustil než absorboval. V roce 2023 už se tento trend skutečně otočil.

Moderátor v kontextu výroku zmiňuje tiskovou zprávu Ministerstva životního prostředí, ve které stojí, že emise v Česku od roku 1990 poklesly o 47 %. Poté dodává, že Evropa celkově snížila emise o 37 %, a ptá se na to, jestli lepší tuzemský výsledek není důsledkem různé srovnávací základny a např. vymizení těžkého průmyslu. Petr Hladík odpovídá, že za snížením emisí stojí více faktorů. Následně pak uvádí, že po období, kdy lesy po kůrovcové kalamitě absorbovaly více oxidu uhličitého, než kolik uvolňovaly, k němu začala v roce 2023 opět přispívat i příroda.

Emise CO₂ produkované přírodou

Příroda se částečně podílí na emisích oxidu uhličitého – v určitých případech ho dokáže značné množství absorbovat, může ho ale i produkovat. Vlivem kůrovcové kalamity v České republice docházelo k odlesňování, což zapříčinilo, že se z lesů stal zdroj emisí skleníkových plynů (.pdf, str. 19).

Na emise skleníkových plynů a pohlcování uhlíku v odvětví využívání půdy a lesnictví v EU se zaměřuje nařízení o využití půdy, změn ve využití půdy a lesnictví – LULUCF (z anglického Land use, land-use change, and forestry). Největší vliv na bilanci skleníkových plynů pocházejících z přírody má lesnictví, kdy zalesňování vede ke snižování emisí CO₂, zatímco odlesňování má opačný efekt (.pdf, str. 2).

V rámci přijatého nařízení o LULUCF se členské státy Evropské unie zavázaly k udržitelnému hospodaření s půdou a lesy s cílem snižovat emise skleníkových plynů a zvyšovat schopnost půdy a lesů absorbovat CO₂. Závazek upravuje, kolik emisí skleníkových plynů by mělo být v jednotlivých členských státech a celé EU v roce 2030 pohlcováno (.pdf, str. 24).

Pro úplnost dodejme, že i když Petr Hladík za „záporné emise“ v tomto výroku označuje stav, kdy lesy vydaly víc oxidu uhličitého, než kolik spotřebovaly, standardně se za záporné či negativní naopak označují právě emise pohlcované.

Emise CO₂ z českých lesů

Data o celkové bilanci emisí v sektoru LULUCF zveřejňuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Každoročně také vychází zpráva České informační agentury životního prostředí (CENIA), příspěvkové organizace Ministerstva životního prostředí. Její zprávy pojednávají o stavu životního prostředí v Česku včetně emisí skleníkových plynů v sektoru LULUCF a vycházejí z dat ČHMÚ (.pdf, str. 76; .pdf, str. 153). Data o emisích skleníkových plynů sleduje také Eurostat.

Data v rámci LULUCF zahrnují celkové emise všech skleníkových plynů –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ oxidu uhličitého, ale např. také metanu nebo oxidu dusného. Tyto skleníkové plyny se udávají v jednotkách CO₂eq (ekvivalentu oxidu uhličitého). Data započítávají emise z různých odvětví, mezi která, jak už anglický název sektoru LULUCF napovídá, patří např. lesnictví nebo využívání orné půdy. Lesy jsou obecně významným úložištěm oxidu uhličitého, zásahy do nich však tento proces mohou obrátit. Výsledkem pak může být, že více emisí uvolňují než absorbují. To se v Česku přihodilo během kůrovcové kalamity, kdy docházelo k intenzivnější těžbě dřeva i schnutí dřevin.

Na následujícím grafu lze vidět, že sektor LULUCF oxid uhličitý dlouhou dobu pohlcoval. Zlom nastal v roce 2018, kdy byl význam českých lesů jako úložiště CO₂ minimální. V dalších letech již česká příroda byla zdrojem emisí CO₂, což podle CENIA způsobilo problém při směřování ke klimatické neutralitě (.pdf, str. 7). Data o emisích v sektoru LULUCF jsou k dispozici na stránkách ČHMÚEurostatu pouze do roku 2022, kdy byl LULUCF zdrojem přibližně 3,4 megatun emisí. Podle tiskové zprávy Ministerstva životního prostředí v roce 2022 nicméně dosahovaly emise produkované tímto sektorem hodnoty 1,5 megatun. V roce 2023 podle ní české lesy začaly uhlík opět ukládat a sektor LULUCF pohltil 3,5 megatun emisí.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",(function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}}))}();

Rozdílné hodnoty

Jak jsme zmínili výše, emise ekvivalentu oxidu uhličitého za rok 2023 pochází pouze z tiskové zprávy Ministerstva životního prostředí. Údaje za rok 2022 se však výrazně liší od těch, které na svých stránkách uvádí ČHMÚEurostat. Obrátili jsme se proto na tiskové oddělení resortu s žádostí o upřesnění zveřejněných informací. Tisková mluvčí Veronika Krejčí nám resortní data potvrdila a vysvětlila, že důvodem rozdílu je zpětné zpřesňování hodnot na základě dat, která v době zveřejnění informací ze strany ČHMÚ ještě nebyla k dispozici.

Krejčí doplnila, že „mezi údaji vykázanými v roce 2024 a těmi, které vykazujeme v letošním roce, došlo k technickým opravám a zpřesněním v modelu, který počítá emise a propady z lesní půdy, což je z hlediska sektoru LULUCF nejvýznamnější emisní kategorie. Především došlo ke zpřesnění podílu prořezávek a sanitárního kácení na celkové těžbě dřeva. Na základě provedených úprav došlo za celé časové období 1990–2022 ke změně v emisní bilanci lesní půdy v průměru o 17 %. K dílčím úpravám však došlo i u dalších emisních kategorií sektoru LULUCF.“

Závěr

Až do roku 2018 se českým lesům dařilo CO₂ ukládat, kůrovcová kalamita však vedla k tomu, že se sektor LULUCF naopak stal zdrojem emisí. Rok 2022 byl posledním, kdy tento sektor více emisí vypustil než absorboval, konkrétně byl tehdy zdrojem 1,5 megatuny emisí. V roce 2023 už pohltil 3,5 megatuny CO₂eq. Ministr Hladík zjevně zaměňuje megatuny a gigatuny, samotná čísla ovšem uvádí správně. Správně také zmiňuje, že lesy vlivem kůrovcové kalamity více emisí vyprodukovaly než pohltily a že se tento jev v roce 2023 otočil. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Petr Hladík

Nám roste hrubý domácí produkt.
Trendy v udržitelnosti, 21. února 2025
Ekonomika
Pravda
Fialova vláda nastoupila v prosinci 2021. Od té doby HDP podle dat Českého statistického úřadu opravdu meziročně rostlo, výjimkou byla pouze dvě čtvrtletí roku 2023. Od začátku roku 2024 až do jeho třetího čtvrtletí se HDP také zvyšovalo.

Moderátor v kontextu výroku zmiňuje, že podle Energetického regulačního úřadu mělo Česko v roce 2023 nejnižší spotřebu elektrické energie za posledních 14 let a že zároveň klesla její výroba. Následně se ptá, zda takový výsledek není způsoben ekonomickou stagnací, protože se dle něj zároveň snížila průmyslová produkce. Ministr životního prostředí Petr Hladík oponuje tvrzením, že roste hrubý domácí produkt (HDP), což je dle něj klíčový ukazatel pro měření ekonomické výkonnosti.

HDP v Česku

Údaje o HDP pravidelně zveřejňuje Český statistický úřad (ČSÚ), který mj. vydává předběžné čtvrtletní odhady v meziročním srovnání. K datu publikování námi ověřovaného rozhovoru byla nejnovější data dostupná za třetí čtvrtletí roku 2024 (.xlsx). Informace o posledním čtvrtletí, kde úřad zároveň některé dřívější údaje zpřesnil (.xlsx), byly zveřejněny až na konci února.

Jak je vidět na následujícím grafu, HDP meziročně klesalo po celý rok 2020 a také v prvním čtvrtletí 2021, kdy byl propad ekonomiky zapříčiněn pandemií covidu-19. HDP se mírně snížilo i ve třetím čtvrtletí roku 2023, kdy bylo ovlivněno nižšími výdaji na konečnou spotřebu domácností a úbytkem zásob. V průběhu roku 2024 už ale HDP rostlo a ve třetím čtvrtletí se konkrétně zvýšilo o 1,3 % (.xlsx). Během působení Fialovy vlády, která se ujala funkce v prosinci 2021, HDP navíc meziročně nevzrostlo pouze ve dvou čtvrtletích.

!function(){"use strict";window.addEventListener("message",(function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r,i=0;r=e[i];i++)if(r.contentWindow===a.source){var d=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";r.style.height=d}}}))}();

Závěr

HDP podle údajů ČSÚ v poslední době skutečně roste. Během působení Fialovy vlády nedošlo k meziročnímu vzrůstu pouze ve dvou čtvrtletích a od začátku roku 2024 se HDP kontinuálně zvyšuje. Výrok Petra Hladíka tak hodnotíme jako pravdivý.