KDU-ČSL

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka obhajuje zvýšení věku odchodu do důchodu až na 67 let, které v rámci penzijní reformy navrhla vláda. Připomíná, že hnutí ANO podle něj chtělo důchodový věk na tuto hranici kdysi také zvýšit. Poukazuje tak na rozdíl, kdy ANO takový posun podporovalo a nyní zvýšení věku dlouhodobě odmítá.

Hnutí ANO a důchodový věk

Za vlády Bohuslava Sobotky v roce 2016 předseda hnutí ANO a tehdejší ministr financí Andrej Babiš řekl, že hnutí navrhovalo stanovit věk odchodu do důchodu na 67 let. Podle jeho slov ale tehdejší koaliční partneři ČSSD a KDU‑ČSL tento záměr nepodporovali (Právo, 3. září 2016). Odchod do penze v 67 letech ve stejné době podporovala i tehdejší ministryně pro místní rozvoj za ANO Karla Šlechtová.

O zvýšení důchodového věku mluvili zástupci ANO i v době, kdy kabinetu předsedal Andrej Babiš. Např. někdejší ministryně financí Alena Schillerová v srpnu 2019 zmínila, že zvýšení věku odchodu do penze „by mělo zásadní pozitivní vliv na udržitelnost systému“. Dodala, že je připravená o tomto tématu zahájit debatu s ostatními ministry a premiérem. Schillerová tehdy chtěla navázat věkovou hranici na dobu dožití.

V době, kdy Ministerstvo financí vedlo hnutí ANO, se resort pozitivně vyjadřoval k některým expertním zprávám, které vyšší věk odchodu do penze navrhovaly. Doporučení Národní rozpočtové rady navázat důchodový věk na průměrnou délku života např. označilo za „nenahraditelné opatření“, které má potenciál „snížit deficity důchodového systému“.

Babišova vláda se nakonec v září 2019 shodla na tom, že důchodový věk zvyšovat nebude. Změnu věku už tehdy odmítl Andrej Babiš a Alena Schillerová k tomu v únoru 2020 uvedla, že její snahu zvýšit důchodový věk přehlasovali ostatní členové vlády.

Závěr

Andrej Babiš jako ministr financí v Sobotkově vládě navrhoval posunutí věkové hranice odchodu do důchodu na 67 let. Tento krok podporovala i tehdejší ministryně pro místní rozvoj za ANO Karla Šlechtová. Např. Alena Schillerová jako ministryně financí chtěla také upravit důchodový věk, a to tak, aby se navázal na dobu dožití. Výrok Mariana Jurečky tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v kontextu výroku popisuje demografický vývoj a změny v chování české společnosti, kvůli kterým je podle něj nyní potřebná důchodová reforma a zvýšení věku odchodu do důchodu (video, čas: 22:50). Dle Jurečky nedávná projekce demografů např. ukazuje, že se zmenší počet lidí v produktivním věku, kteří prostřednictvím důchodového pojistného financují penzijní systém. V této souvislosti Jurečka zároveň tvrdí, že poslední projekce předpokládá ještě horší vývoj než projekce z předchozích let.

Demografická projekce ČSÚ

Český statistický úřad (ČSÚ) publikuje demografickou projekci každých pět let (.pdf, str. 3). Poslední projekci vydal v roce 2023, předchozí v roce 2018. Tento úkol mu ukládá zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Projekce má obsahovat očekávaný vývoj úmrtnosti, plodnosti a migrace v ČR.

ČSÚ zpracovává projekce obyvatelstva ve třech variantách – střední, nízké a vysoké (.pdf, str. 1). Tyto varianty se odlišují zejména projektovaným počtem obyvatel ČR – ve střední variantě je stabilní, ve vysoké roste, v nízké klesá (.pdf, str. 3). Autoři studií ČSÚ uvádějí, že střední varianta představuje nejpravděpodobnější scénář budoucího vývoje populace (.pdf, str. 1). Hodnocení výroku Mariana Jurečky proto založíme na údajích z této střední varianty, srovnávat budeme data z projekcí z let 2018 a 2023.

Naděje dožití

Naděje dožití při narození je ukazatelem délky života, který udává, jakého věku se v průměru dožije dítě narozené v dané generaci. Marian Jurečka tvrdí, že se „budeme dožívat ještě vyššího věku“, tedy že naděje dožití poroste.

Podle poslední projekce ČSÚ od roku 1989 naděje dožití v Česku skutečně roste, s výjimkou vyšší úmrtnosti v letech 2020–2022 spojené s pandemií covidu-19 (.pdf, str. 5). Přestože tento nárůst v průběhu let zpomaluje, mezi lety 2023 a 2050 by naděje dožití měla u mužů vzrůst o 5,2 roku na 82,2 roku a u žen o 4,1 na 87,1 roku (.pdf, str. 6). Projekce z roku 2018 (.pdf, str. 4) oproti tomu předpokládala pomalejší nárůst předpokládaného věku dožití. Jak ale ukazuje následující tabulka, starší projekce se od té novější zásadně neliší, zvláště v případě dat pro období následujících zhruba 35 let.

Počet lidí v produktivním věku

Produktivní složkou obyvatelstva je věková skupina mezi 15 a 64 lety. Od roku 2009 do roku 2021 její podíl v populaci klesal, s příchodem uprchlíků v roce 2022 však posílila. Poslední projekce ČSÚ předpovídala nárůst i pro roky 2023 a 2024 (.pdf, str. 13).

Počet obyvatel v produktivním věku podle projekce začne klesat v polovině 30. let (.pdf, str. 14). Na konci 50. let 21. století by měla klesnout až na úroveň 6 milionů ze současných 6,87 milionu osob. Na konci století se podle střední varianty demografické projekce z roku 2023 počet lidí v produktivním věku sníží na 5,39 milionu osob (.pdf, str. 14).

Kromě těchto počtů projekce uvádějí i podíl obyvatel v produktivním věku v celkové populaci (.pdf, str. 11, .pdf, str. 14). Právě tato hodnota je pro stav důchodového systému klíčová, neboť ukazuje, jak velká část společnosti bude schopna na penze vydělávat. Projekce z roku 2018 (.pdf, str. 11) i z roku 2023 (.pdf, str. 14) předpokládají, že především v následujících 40 letech dojde k poklesu podílu produktivního obyvatelstva, jednotlivé dokumenty nicméně zmiňují mírně odlišná čísla.

Jak je vidět v grafu níže, pro období let 2031–2071 uvádí novější projekce vyšší podíl obyvatel v produktivním věku než předchozí projekce ČSÚ. „Z pohledu důchodového systému“, o kterém mluví Marian Jurečka, tak novější projekce pro budoucích 50 let ukazuje lepší výsledky než projekce z roku 2018. Horší čísla předpokládá nová projekce oproti té starší až v letech 2081–2101.

Porodnost, plodnost

Míra porodnosti udává počet živě narozených dětí na 1 000 obyvatel. Míra plodnosti tento údaj zpřesňuje tím, že vyjadřuje počet těchto dětí v přepočtu na tisíc žen v reprodukčním věku. Statistiky ji vyčíslují i přímo podle věku (např. pro ženy ve věku 20 let, 21 let atd.). Součet měr plodnosti za všechny věkové stupně (vydělený tisícem) vyjadřuje intenzitu plodnosti v populaci a udává průměrný počet živě narozených dětí na jednu ženu, tzv. úhrnnou plodnost.

Úhrnná plodnost je ukazatel, který je vhodný např. pro mezinárodní srovnání. Hodnota 2,1 dítěte na jednu ženu se obecně považuje za dostatečnou k tomu, aby nedocházelo k ubývání populace. Jestliže hodnota klesne pod 2,1, počet obyvatel se dlouhodobě snižuje, a naopak. Marian Jurečka ve výroku zjevně zaměňuje právě termíny úhrnná plodnost a porodnost. Porodnost totiž podle nejnovějších údajů ČSÚ v roce 2023 dosáhla asi 8,4 promile (.pdf, str. 5, 36). Jde tedy o zcela jiný údaj, než o jakém mluví ministr Jurečka.

Plodnost v 90. letech minulého století podle dat ČSÚ výrazně poklesla, v prvních dvou dekádách 21. století opět rostla (.pdf, str. 2) a mezi lety 2018 a 2020 se držela na hodnotě 1,71. O rok později se dokonce zvýšila na úroveň 1,83. Poté ovšem došlo k propadu – v roce 2022 na 1,62 a v roce 2023 až na 1,45 dítěte na jednu ženu.

Projekce ČSÚ z listopadu 2023 na základě tehdejších průběžných dat odhadovala, že za rok 2023 úhrnná plodnost bude 1,5 dítěte na jednu ženu (.pdf, str 2). Ve střední, nejpravděpodobnější, variantě projekce ČSÚ předpokládá, že plodnost bude stejné hodnoty dosahovat i v následujících letech (str. 3). Předchozí projekce z roku 2018 oproti tomu předpokládala postupnou stabilizaci na hodnotě 1,74 dítěte na ženu (.pdf, str. 2).

Závěr

Marian Jurečka (KDU-ČSL) shrnuje závěry ČSÚ týkající se tří zmíněných ukazatelů – naděje dožití, počtu lidí v produktivním věku a úhrnnou plodnost, kterou však zaměňuje s pojmem „porodnost“. Správně uvádí, že naděje dožití se bude podle projekce ČSÚ z roku 2023 zvyšovat, počet lidí v produktivním věku se bude snižovat a úhrnná plodnost se stabilizuje na hodnotě 1,5 dítěte na ženu.

Ve výroku ale především srovnává projekce ČSÚ z roku 2023 a roku 2018 a říká, že novější dokument předpokládá „z pohledu důchodového systému“ horší výsledky než předchozí odhady. Nejnovější projekce ve srovnání s tou starší skutečně předpokládá rychlejší pokles míry plodnosti a drobně vyšší nárůst naděje dožití. V klíčové kategorii podílu obyvatelstva v produktivním věku ale projekce z roku 2023 ukazuje horší výsledky až pro posledních 20 let tohoto století, pro roky 2031–2071 (tedy pro následujících 50 let) naopak předpokládá lepší vývoj než starší projekce. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Klimatický akční plán je plán Jihomoravského kraje na období let 2025 až 2050. Jeho cílem je snížit emise, zvýšit energetickou soběstačnost a posílit schopnost Jihomoravského kraje adaptovat se na změnu klimatu. Financování projektů KAP mají zajistit nejen program LIFE Evropské unie, ale také národní operační programy a Národní plán obnovy (.pdf, str. 6).

Schvalovací proces

Zastupitelstvo Jihomoravského kraje hlasovalo o KAP 5. září 2024, kdy byl plán schválen většinou hlasů – jeho přijetí podpořilo 55 zastupitelů (.docx, str. 19). Jako jediní pro KAP nehlasovali tři zástupci SPD, kteří se hlasování zdrželi (.pdf, str. 10). Podle vyjádření SPD na facebooku zastupitelům vadilo, že „chce kraj mimo jiné tlačit na své občany, aby přestali jezdit svými auty“.

Pro přípravu KAP vzniklo několik expertních skupin. Jednalo se o pracovní skupiny Energetika, Adaptace – krajina, Adaptace – sídla, Doprava a Implementace. Do jednotlivých skupin byli zapojeni zástupci univerzit, výzkumných institucí, občanských iniciativ a neziskových organizací. Do příprav plánu se zapojili i starostové a velcí zaměstnavatelé.

Závěr

Zastupitelstvo Jihomoravského kraje svůj Klimatický akční plán skutečně schválilo většinou hlasů, když pro jeho přijetí hlasovalo 55 zastupitelů. Pouze tři zástupci SPD se zdrželi. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL) tvrdí, že zastupitelstvo schválilo Klimatický akční plán (KAP), pro který hlasovali zastupitelé napříč politickým spektrem – s výjimkou hnutí SPD.

Klimatický akční plán je plán Jihomoravského kraje na období let 2025 až 2050. Jeho cílem je snížit emise, zvýšit energetickou soběstačnost a posílit schopnost Jihomoravského kraje adaptovat se na změnu klimatu. Financování projektů KAP má zajistit nejen Program LIFE Evropské unie, ale také národní operační programy a Národní plán obnovy (.pdf, str. 6).

Zastupitelstvo Jihomoravského kraje hlasovalo o KAP 5. září 2024, kdy byl plán schválen většinou hlasů – jeho přijetí podpořilo 55 zastupitelů (.docx, str. 19). Jako jediní pro KAP nehlasovali tři zástupci SPD, kteří se hlasování zdrželi (video, čas 49:53). Podle vyjádření SPD na facebooku zastupitelům vadilo, že „chce kraj mimo jiné tlačit na své občany, aby přestali jezdit svými auty“.

Závěr

Pro schválení KAP hlasovali všichni zastupitelé Jihomoravského kraje kromě zástupců SPD, kteří se zdrželi. Výrok Jana Grolicha proto hodnotíme jako pravdivý.

Hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL) mluví o schválení Klimatického akčního plánu (KAP) pro Jihomoravský kraj, který je zaměřený na adaptaci na klimatickou změnu a snížení nebo zmírnění jejích dopadů. Podle důvodové zprávy bylo cílem akčního plánu vytvořit „komplexní rámec pro realizaci opatření umožňující adaptaci, snížení nebo zmírnění dopadů klimatické změny na území kraje do roku 2050 tak, aby mohlo docházet k lepší koordinaci místních aktivit a vzájemnému synergickému propojování tematicky zaměřených intervencí“ (.docx, str. 3). Více než 100stránkový dokument (.pdf) připravila krajská agentura JINAG, výslednou podobu plánu schválilo zastupitelstvo kraje 5. září 2024 (.docx, str. 19).

Situace v dalších krajích

Jihomoravský kraj ale není jediným regionem, který na změnu klimatu reaguje přípravou obdobného plánu. Moravskoslezský kraj vydal svou Adaptační strategii (.pdf) v roce 2020, Olomoucký kraj v roce 2022 (.pdf), Adaptační plán (.pdf) Libereckého kraje pochází ze začátku roku 2021 a Klimatický plán (.pdf) hlavního města Prahy byl zveřejněn v říjnu stejného roku (str. 2). Všechny dokumenty si kladou za cíl připravit region na důsledky klimatických změn a předkládají konkrétní adaptační a mitigační opatření. Výrazně se neliší ani svým rozsahem: KAP má 108 stran, délka klimatických adaptačních strategií ostatních krajů a hlavního města se pohybuje mezi 77 a 284 stranami. KAP je nicméně unikátní tím, že se vztahuje k období do roku 2050, zatímco dokumenty ostatních krajů pracují s rokem 2030. Podle vyjádření spoluautora KAP (.pdf, str. 89) Jana Bárty pro Demagog.cz se KAP od adaptačních strategií jiných krajů liší také tím, že klade větší důraz na mitigační opatření a je v tomto ohledu více vyvážený.

Jihomoravský KAP je tedy pochopitelně specifický a jeho sada adaptačních a mitigačních opatření se částečně odlišuje od opatření v plánech jiných krajů a hl. m. Prahy. Není ale pravdou, že by jihomoravský plán neměl obdobu u jiných krajů. Výrok Jana Grolicha proto hodnotíme jako nepravdivý.

V kontextu výroku mluví Jan Grolich o dotačních programech, kterými Jihomoravský kraj podporuje boj proti suchu a klimatické změně. Doplňuje, že v roce 2024 kraj tuto podporu navýšil o 6,5 milionu.

Na dotační program „Podpora boje proti suchu, zadržení vody v krajině a následná péče o zeleň na území Jihomoravského kraje v roce 2021“ bylo podle dotačního katalogu kraje alokováno celkem 20 milionů korun (.pdf, str. 33–35). Cílem programu bylo podpořit hospodaření s povrchovou a podzemní vodou a posílit retenci vody v krajině. V rámci tohoto programu podpořil Jihomoravský kraj v roce 2021 celkem 163 projektů.

V roce 2022 byl tento dotační program zveřejněn pod upraveným názvem „Podpora adaptačních opatření na změnu klimatu“, přičemž podpora byla schválena 125 projektům. V roce 2023 Jihomoravský kraj podpořil 165 projektů a v roce 2024 177 projektů. Finanční podporu z tohoto programu mohou čerpat kromě obcí také školy, církve nebo podnikatelé v zemědělství.

Jihomoravský kraj tedy v rámci dotačních programů, které mají za cíl zmírnit dopady klimatické změny na region jižní Moravy, podpořil celkem 630 projektů. Výrok Jana Grolicha proto hodnotíme jako pravdivý.

Hejtman Jan Grolich zjevně mluví o dotačním programu „Podpora adaptačních opatření na změnu klimatu“, který je zaměřený na boj proti následkům dlouhodobého sucha v Jihomoravském kraji. Dotace jsou určeny na podporu konkrétních projektů, které pomáhají zlepšovat situaci v krajině, například k podpoře zlepšení vodního režimu krajiny, zadržení vody, protierozním opatřením a péči o zeleň (.pdf, str. 4–5).

Tento program disponuje stejně jako v předchozích letech (.pdf, str. 7) částkou 20 milionů korun, kterou kraj rozděluje jednotlivým žadatelům. Kvůli vysokému počtu žádostí v letošním roce nicméně zastupitelstvo kraje 5. září rozhodlo o navýšení částky o dalších zhruba 6,5 milionu korun (.docx, str. 65). V prvním kole v dubnu kraj schválil dotace pro 140 žadatelů (.pdf) a ve druhém kole v září pro dalších 37 projektů (.pdf), čímž se podpora schváleným žádostem vyšplhala na necelých 26,5 milionu korun.

V roce 2022 ani 2023 přitom původní částka nebyla překročena a Jihomoravský kraj na podpořené projekty vynaložil méně než 20 milionů korun – v roce 2022 poskytl dotace přibližně ve výši 13,6 mil. Kč (.pdf, .pdf) a v roce 2023 se jednalo o necelých 18 milionů korun (.pdf, .pdf, .pdf, .pdf).

Jan Grolich tedy správně tvrdí, že jihomoravské zastupitelstvo schválilo navýšení alokovaných financí v rámci programu určeného na boj se suchem, a to přibližně o 6,5 milionu korun. Zároveň je letošní rok prvním, kdy se původní částka překročila. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Jan Grolich (KDU‑ČSL) svým výrokem poukazuje na to, že jihomoravští zastupitelé na začátku září nehlasovali pro přijetí Klimatického akčního plánu Jihomoravského kraje i přesto, že podle něj sami poukazují na to, že je nutné bojovat s klimatickou změnou a adaptovat se na její projevy.

Představitelé SPD v Jihomoravském kraji i na celostátní úrovni se často staví k různým opatřením pro boj s klimatickou změnou odmítavě. Varují před „zeleným šílenstvím“, odmítají unijní Green Deal a upozorňují na jeho možné negativní dopady. Například jihomoravský zastupitel za SPD Ivan Fencl v minulosti na svůj facebook napsal, že „SPD je proti utopistickému ecogenocidnímu plánu EU, který je znám pod názvem Green Deal. Volební program SPD vystupuje proti nesmyslům EU v energetice a v dopravě.“

Zástupci SPD nicméně kromě kritiky národních a unijních politik mluví i o tom, co by se v oblasti boje proti změně klimatu dělat mělo. Jihomoravský zastupitel Libor Bláha například při schvalování Klimatického akčního plánu mluvil (video, čas 38:16) o tom, že s navrhovanými kroky v oblasti péče o krajinu nemá problém.

Zmínky o potřebě ochrany krajiny, zadržování vody v půdě i vodních nádržích, vysazování zeleně, snižování emisí „uvážlivým uzavíráním elektráren, tepláren a podniků spalujících uhlí“ nebo zalesňování najdeme v celé řadě stanovisek na webu SPD. Poslankyně SPD Karla Maříková v minulosti na svém facebooku mj. detailně popisovala, jak by se mělo postupovat v boji proti globálnímu oteplování a změně klimatu.

Představitelé SPD nejen na jižní Moravě tedy opravdu mluví o tom, že je potřeba bojovat s klimatickou změnou a navrhují konkrétní opatření, kterými je možné se na projevy změny klimatu adaptovat. Výrok Jana Grolicha proto hodnotíme jako pravdivý.

Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) v kontextu výroku mluví o dotačních programech, kterými Jihomoravský kraj podporuje boj proti suchu a klimatické změně. Současné financování této oblasti srovnává s obdobím mezi lety 2016 a 2020, kdy vedl Jihomoravský kraj Bohumil Šimek za hnutí ANO. Doplňuje, že nynější vedení tuto podporu v roce 2024 navýšilo o 6,5 milionu korun.

Grolich tak zjevně mluví o dotačním programu „Podpora adaptačních opatření na změnu klimatu“, který je zaměřený na boj proti následkům dlouhodobého sucha v Jihomoravském kraji a kterému kraj původně vyhradil 20 milionů korun. Kvůli vysokému počtu žádostí v letošním roce nicméně zastupitelstvo kraje 5. září rozhodlo o navýšení částky o dalších zhruba 6,5 milionu korun (.docx, str. 65).

Dotace z tohoto programu jsou určeny na podporu konkrétních projektů, které pomáhají zlepšovat situaci v krajině, například k podpoře zlepšení vodního režimu krajiny, zadržení vody, protierozním opatřením a péči o zeleň (.pdf, str. 4–5). Dotace na tyto projekty kraj poskytoval také v letech 2022 a 2023.

Obdobný dotační program během hejtmanství Bohumila Šimka v Jihomoravském kraji v několika letech existoval. Kraj v roce 2018 vyhlásil program „Podpora boje proti suchu a na zadržení vody v krajině na území Jihomoravského kraje“, který měl obdobný cíl jako výše zmíněný program (.pdf, str. 2). Jeho účelem bylo podpořit hospodaření s vodou tak, aby se zlepšil stav rybníků a vodních toků a tím se zlepšilo zadržování vody v krajině. Vedení kraje tehdy na tento program vyčlenilo 6 milionů korun (str. 4). Kraj nakonec rozdělil dotace přibližně ve výši 4 milionů Kč (.xls, .xls).

V letech 2019 a 2020 (.pdf, str. 6–7) pak Jihomoravský kraj vyhlásil dotační program s podobným účelem. Oproti roku 2018 byly ale programy ambicióznější, jejich cílem bylo kromě podpory zadržení vody v krajině také poskytnutí finančních prostředků na péči o zeleň (.pdf, str. 3; .pdf, str. 3–4). Alokovaná částka činila v obou letech 8 mil. Kč (.pdf, str. 5; .pdf, str. 5). Stejný program existoval i v roce 2021, tedy už za nynějšího vedení kraje (.pdf).

Závěr

Dotační titul „Podpora adaptačních opatření na změnu klimatu“ v letech 2016 až 2020, kdy Jihomoravskému kraji vládlo hnutí ANO, neexistoval. Kraj ale v tehdejším volebním období v několika letech vyhlásil programy, který měly podobný cíl, tj. podpořit projekty, které by napomohly zadržovat vodu v krajině nebo pečovat o zeleň. Alokovaná částka nicméně byla výrazně nižší a tvrzení hejtmana Grolicha, že za předchozího vedení takové dotační tituly „nebyly v takové míře“, proto hodnotíme jako pravdivé.

Jan Grolich (KDU-ČSL) mluví o seznamu lokalit nazvaném „Návrh umístění malých vodních ploch v Jihomoravském kraji“, který si objednalo ještě předchozí vedení kraje na konci října 2020 (.pdf, str. 11). Její výslednou podobu ale představil až tým hejtmana Grolicha v dubnu 2021.

Pasportizovaná databáze obsahuje celkem 800 lokalit, kde by bylo možné vybudovat malé vodní plochy nebo stávající plochy revitalizovat. Primárně jde o mokřady, biotopy nebo tůně. Databáze obsahuje i návrhy na rozvětvení koryt nebo obnovu rybníků, ale zohledňuje také geologické a vlastnické podmínky. Všechny tyto vodní stavby by měly kraji pomoci v boji proti hrozbě sucha a nedostatku vody, jelikož zadrží více vody v krajině.

Kraj si tedy nechal už za minulého vedení vypracovat databázi (pasport) lokalit, kde by bylo možné vytvořit nové vodní plochy, revitalizovat mokřady, obnovit tůně, rybníky nebo zaniklá koryta. Vzhledem k tomu, že Jan Grolich svým výrokem nenaznačuje, že by za touto pasportizací měla stát právě jeho koalice, ale mluví obecně za Jihomoravský kraj, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý.