Marian Jurečka

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka v kontextu výroku mluví o budoucích deficitech důchodového systému a odvolává se při tom na blíže neurčenou makroekonomickou prognózu. Dokument podle něj predikuje, že schodek systému bude dosahovat 200 až 350 miliard korun ročně. Kvůli odhadovaným vysokým výdajům na penze pak Jurečka v debatě obhajuje nutnost důchodové reformy.

Současné výdaje na důchody

Deficit důchodového systému v roce 2023 podle Ministerstva financí dosáhl 72,8 miliard korun. Celkové výdaje na důchodový systém, včetně výdajů na správu, byly 692 mld. Kč a podle resortu tak přesahovaly 9 % hrubého domácího produktu (HDP). Podle Českého statistického úřadu samotné výdaje na výplaty starobních, invalidních a pozůstalostních důchodů činily 685 mld. Kč, což představovalo jednu třetinu státního rozpočtu.

Predikce důchodových výdajů

Podle nejnovějších dat Národní rozpočtové rady (NRR) ze září 2024 začnou výdaje na starobní důchody prudce narůstat po roce 2030 (.pdf, str. 28–30). Vrcholu podle predikce dosáhnou v roce 2064, kdy na ně stát vynaloží 11,1 % HDP (str. 33). NRR k tomu uvádí, že se náklady budou zvyšovat kvůli rostoucímu počtu seniorů a také vyšší úrovni starobních penzí (str. 29).

Podobný vývoj NRR předpokládá i v případě celkových výdajů na důchodový systém (.pdf, str. 33). Co se týče bilance příjmů a výdajů, podle odhadů NRR se budou schodky systému v nejbližších letech snižovat a v některých letech bude i v mírných přebytcích. Po roce 2031 už ale dojde k výraznému navýšení počtu důchodců, v této souvislosti později také k posunu systému do deficitů, které vyvrcholí v roce 2059, kdy bude deficit činit 3,5 % HDP (str. 33). NRR přitom své odhady odvíjí od současného nastavení důchodového systému, změny z důchodové reformy v tomto výpočtu nezahrnuje.

Obdobné údaje uvádí i Ministerstvo práce a sociálních věcí (.pdf, str. 73–74) ve své zprávě z června 2024. Resort odhaduje, že výdaje na důchody dosáhnou vrcholu těsně před rokem 2060, kdy budou činit 11,8 % HDP. Poté mají začít klesat, jelikož starobní důchody začnou pobírat lidé narození z populačně slabších ročníků (str. 74).

Veřejně dostupné dokumenty nicméně nezmiňují konkrétní částky, ve kterých by se deficit důchodového systému měl pohybovat. Seniorní analytik Národní rozpočtové rady Michal Hlaváček ve svém komentáři v říjnu uvedl, že pokud se nezvýší věková hranice pro odchod do důchodu, bude důchodový systém v deficitu až 3,5 % HDP. To podle něj odpovídá zhruba 280 miliardám korun v dnešních cenách.

Deficit důchodového systému

Podle makroekonomické predikce Ministerstva financí ze srpna 2024, která byla ke dni vysílání debaty nejnovější, dosahuje HDP v letošním roce 7,96 bilionu Kč. Podle tohoto a podle výše zmíněných odhadů NRR tak můžeme spočítat, kolika miliard korun budou dosahovat schodky důchodového systému vyjádřené v současných cenách a v dnešní hodnotě HDP. V našich výpočtech tedy nebereme v potaz růst HDP v budoucích letech.

Jak je vidět v následujícím grafu, schodek se od roku 2035 bude prohlubovat. Na 200 miliard korun v dnešních cenách, které zmiňuje Marian Jurečka, se dostane okolo roku 2050. O přibližně pět let později dosáhne cca 250 mld. Nejvyšší deficit bude v roce 2059, kdy dosáhne 275 mld. Kč.

Nejnovější prognózy Národní rozpočtové rady a Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) tedy odhadují, že by bez reformy penzí deficit důchodového systému dosahoval 2,9 až 3,5 % HDP (.pdf, str. 33; .pdf, str. 75). Některé starší prognózy ale předpokládaly vývoj ještě horší. V minulé zprávě ze září 2023 NRR například odhadovala, že kolem roku 2060 bude deficit důchodového systému až 4,5 % HDP (.pdf, str. 29). Zjevně ještě na základě starších predikcí MPSV letos v září na jednom ze svých webů uvádělo, že bez reformy bude v roce 2050 schodek systému dosahovat 350 miliard Kč. Později ale toto číslo resort aktualizoval a místo něj už nyní zmiňuje pouze deficit 250 miliard.

Závěr

Predikce Národní rozpočtové rady uvádí výdaje na důchodový systém pouze v procentech HDP. Pokud ale vezmeme v potaz odhad HDP na letošní rok z makroekonomické predikce Ministerstva financí, deficity důchodového systému skutečně dosáhnou 200 až 250 miliard korun v dnešních cenách a současné hodnotě HDP. Nejvyšší schodek má podle odhadu činit 275 mld. Kč a ministr práce a sociálních věcí se tak částkou 300 miliard Kč vejde do naší standardní 10% tolerance. Aktuální prognózy už ale nepočítají s tím, že by deficity dosáhly 350 mld. Kč, výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka vysvětluje, proč je podle něj důležité reformovat důchodový systém. Uvádí, že bez reformy by výrazně narůstal schodek tohoto systému. Dále zmiňuje, že se v příštích letech zvýší počet důchodců, což zatíží také zdravotní systém. Závěrem dodává, že důchodovou reformu podle něj podporuje 75 % veřejnosti.

Co říká průzkum?

Jurečka zjevně naráží na průzkum agentury STEM, zveřejněného v červenci 2024, který se zabýval postoji veřejnosti k důchodovému systému. Z tohoto průzkumu vyplývá, že v květnu 2024 pouze 17 % dotazovaných považovalo důchodový systém za spravedlivý. 67 % pak souhlasilo s tvrzením, že „současný důchodový systém je dlouhodobě neudržitelný a že Česká republika důchodovou reformu nezbytně potřebuje“.

Vyšší míra podpory důchodové reformy byla ve věkové skupině 18–29 let, kde s ní souhlasilo 75 % dotazovaných. Respondenti z dobře zajištěných domácností souhlasili ze 77 % a lidé s vysokoškolským vzděláním z 82 %.

Co se týče konkrétních způsobů, jak důchodový systém upravit, nejvíce respondentů podpořilo návrh, aby systém více motivoval lidi si na stáří částečně spořit – konkrétně šlo o 61 %. Pouze asi 20 % souhlasilo se zvyšováním věku odchodu do důchodu, nebo snižováním vyplácených důchodů. Postupné zvyšování důchodového věku je přitom jedním z bodů vládní důchodové reformy, kterou po odvysílání námi ověřované debaty schválila Poslanecká sněmovna.

Závěr

Podle průzkumu výzkumné agentury STEM s potřebou reformy důchodového systému souhlasí výrazná většina společnosti, byť o něco menší, než jakou uvádí Marian Jurečka. Jeho údaj je na hranici naší tolerance a výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka reaguje na poznámku moderátorky, která tvrdí, že posunutí věku odchodu do důchodu je nejviditelnější a nejsledovanější změnou v rámci vládní důchodové reformy. Jurečka odpovídá, že tato úprava je pouze jedním z přibližně 12 opatření důchodové reformy, z nichž některá považuje za zajímavější.

Opatření vládní důchodové reformy

V listopadu 2023 Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) oznámilo, že dokončilo návrh důchodové reformy. Vláda tento návrh novely zákona o důchodovém pojištění schválila (.pdf) v dubnu 2024. Návrh následně zamířil k projednání do Poslanecké sněmovny, kde ke dni námi ověřované diskuze prošel prvním a druhým čtením.

Návrh důchodové reformy schválený vládou obsahoval následujících dvanáct opatření, což stojí i v důvodové zprávě (.pdf, str. 34 ze 330):

1. Jedním z nich bylo zvyšování věku odchodu do důchodu v návaznosti na naději dožití. V praxi se konkrétní výpočet důchodového věku pro lidi narozené po roce 1972 měl odvíjet od posledního známého údaje o naději na dožití, kterou zveřejnil Český statistický úřad v roce, kdy pojištěnec dosáhl věku 50 let (.pdf, str. 46 ze 330). Původní návrh také počítal s nárůstem věku odchodu do důchodu až o dva měsíce mezi jednotlivými ročníky narození.
2. Dalším opatřením byla úprava výpočtu nových důchodů, kdy se postupně mezi lety 2026 a 2035 měla snížit započítávaná částka z výdělků. Návrh počítal s tím, že se částka do takzvané první redukční hranice postupně sníží ze 100 na 90 procent a že úroveň započítaného procenta výpočtového základu za rok pojištění klesne z 1,5 procenta až na 1,45 procenta (.pdf, str. 65–66 ze 330). Důchody tak měly růst pomaleji.
3. Naopak minimální důchod se měl zvýšit, aby dosahoval 20 % průměrné mzdy. K této změně mělo dojít tak, že základní výměra důchodu zůstane na stejné úrovni a zásluhová část (neboli procentní výměra) se z původních 770 korun zvýší na 10 % průměrné mzdy (.pdf, str. 16).
4. Původní návrh obsahoval také možnost odejít dříve do důchodu pro pracovníky v náročných profesích nebo rizikových zaměstnáních (.doc, str. 9, .docx, str. 1). Plán počítal s tím, že se změna dotkne zaměstnanců ve čtvrté a částečně i třetí kategorii, kteří by mohli odejít do penze až o pět let dříve (.pdf, str. 153 ze 330). Zaměstnavatel by za ně zároveň platil vyšší odvody o pět procentních bodů.
5. Pracující důchodci by podle vládou schváleného návrhu nemuseli platit pojistné ve výši 6,5 % výdělku (.pdf, str. 66).
6. Jedna ze změn se měla dotknout také lidí, kteří odpracovali 45 let a odejdou do předčasné penze. Krácení jejich předčasného důchodu mělo být pouze poloviční (.pdf, str. 34, 91–92 ze 330).
7. Změny měly ovlivnit i podobu výchovného. Fialův kabinet v původním návrhu plánoval výchovné zachovat, ale s úpravami. Pro první a druhé dítě se výchovné mělo postupně snižovat, až by se u důchodů přiznaných po roce 2029 zcela zrušilo a zůstalo by jen pro třetí a každé další dítě v dosavadní výši 500 Kč (.pdf, str. 9, 70–72 ze 330). Návrh nově také upustil od valorizace výchovného (.pdf, str. 72–73 ze 330).
8. Výchovné za první dvě děti měl podle původního návrhu nahradit tzv. rodinný neboli fiktivní vyměřovací základ. Jeho zavedení by znamenalo, že by se důchod za dobu péče o první dvě děti vypočítával z průměrné mzdy v daném roce.
9. Vláda také navrhla, aby manželé nebo registrovaní partneři měli možnost sdílet své sociální odvody na důchod (.pdf, str. 10–12). Výsledná penze by se poté rozdělila.
10. Podle původního návrhu mělo dojít i k prodloužení doby pro obnovu nároku na vdovský a vdovecký důchod ze dvou na pět let (.pdf, str. 24).
11. Návrh počítal i s tím, že se sníží věk pro získání tzv. odloženého starobního důchodu. Ten se týká lidí, kteří nesplňují minimální dobu penzijního pojištění, a umožňuje jim tak důchod získat. Ti mají podle současného znění zákona nárok na přidělení penze až pět let po dosažení standardního důchodového věku mužů, pokud u nich pojištění trvalo alespoň 20 let. Dle návrhu by mohli nově čekat místo zmíněných pěti let jen dva roky (.doc, str. 5–6)
12. Posledním ze 12 opatření bylo to, že úspěšně dokončené doktorské studium mělo být hodnoceno jako náhradní doba pojištění (.pdf, str. 34, 93 ze 330).

Pro úplnost můžeme dodat, že ČTK na jaře 2024 psala o jedenácti opatřeních. Omezení výchovného a zavedení fiktivního vyměřovacího základu ale interpretovala jako jedno opatření.

Pozměňovací návrhy

Reforma v průběhu schvalování ve Sněmovně prošla změnami. V září se penzijní reformou zabýval Výbor pro sociální politiku, který poslancům doporučil, aby předložený návrh novely zákona přijali, zároveň v něm ale navrhl provést změny (.pdf). Jedna z úprav počítala s tím, že se důchodový věk nebude odvíjet přímo od naděje dožití, ale bude se zvyšovat vždy o jeden měsíc ročně – místo původních až dvou měsíců (.pdf, str. 1, 3).

Během druhého čtení bylo ve Sněmovně předloženo několik dalších pozměňovacích návrhů jak z opozičních, tak vládních řad. Skupina poslanců v čele s Jiřím Navrátilem (KDU‑ČSL) tehdy předložila návrh na zastropování růstu věku odchodu do důchodu (.docx). Lidé narození v roce 1989 a později by podle něj konkrétně odcházeli do penze nejpozději v 67 letech.

Další pozměňovací návrh Jana Jakoba (TOP 09) a Marka Bendy (ODS) zúžil skupinu zaměstnanců v náročných profesích, kteří mají nárok na dřívější odchod do důchodu (.docx). Předčasná penze se bude týkat pouze lidí ve čtvrté kategorii rizikových zaměstnání, zatímco původně na ni měli mít nárok i lidé ze třetí kategorie.

Poslanci důchodovou reformu schválili až po odvysílání námi ověřované diskuze. Některé pozměňovací návrhy se promítly do konečné podoby návrhu, ten však stále obsahuje stejný počet opatření (.pdf). Přehled původně plánovaných změn a úprav, které dolní komora nakonec přijala, uvádí následující tabulka.

Závěr

Důchodová reforma v podobě schválené vládou obsahuje dvanáct opatření, například zvyšování odchodu věku do důchodu navázané na dobu dožití, zvýšení minimálního starobního důchodu nebo snížení výpočtu budoucích penzí. Poslanci vládní koalice během projednávání návrhu na půdě Sněmovny podali pozměňovací návrhy, které prodlužují odchod do penze pouze o jeden měsíc ročně a zastropovali věk odchodu do důchodu na 67 letech. I přes úpravy původního návrhu má ale reforma stejný počet opatření. Výrok Mariana Jurečky proto hodnotíme jako pravdivý.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka reaguje na poznámku moderátorky, která tvrdí, že posunutí věku odchodu do důchodu je nejviditelnější a nejsledovanější změnou v rámci vládní důchodové reformy. Jurečka odpovídá, že tato úprava je jen jednou z několika nových opatření a dodává, že pro něj jsou zajímavější změny, které odměňují rodiče za výchovu dětí.

Výchovné

Zavedení tzv. výchovného prosadila ve Sněmovně ještě v roce 2021 (tedy před nástupem Fialovy vlády) ČSSD (.pdf, str. 27–28) při schvalování novely zákona o důchodovém pojištění. Od ledna 2023 se díky tomu zvýšil důchod o 500 Kč za jedno vychované dítě vždy tomu rodiči, který se o dítě staral v největším rozsahu. Podle současného znění zákona se tato částka valorizuje vždy od 1. ledna. Konkrétně se navyšuje o tolik procent, o kolik se dle zákonných pravidel na začátku daného roku zvýší zásluhová část důchodů, což se odvíjí od růstu indexu spotřebitelských cen (tedy inflace) a růstu mezd.

Původní návrh reformy

Původní návrh důchodové reformy, který Fialova vláda předložila ve Sněmovně letos v květnu, plánoval výchovné s úpravami zachovat. Podle tehdejšího znění návrhu se mělo výchovné za první a druhé dítě postupně snižovat, až by se u důchodů přiznaných po roce 2029 zcela zrušilo a zůstalo by jen pro třetí a každé další dítě v dosavadní výši 500 Kč (.pdf, str. 9, 70–72 ze 330). Návrh nově také upustil od valorizace výchovného (.pdf, str. 69–73 ze 330).

Vláda tehdy zároveň navrhla, aby výchovné za první dvě děti nahradil tzv. rodinný neboli fiktivní vyměřovací základ (.pdf). Na rozdíl od výchovného by ho mohli využít nejen lidé, kteří pečovali o děti, ale také lidé, kteří se starali o blízkou osobu (.pdf). Zavedení rodinného vyměřovacího základu by znamenalo, že se výše důchodu bude vypočítávat tak, jako kdyby pojištěnec během péče o děti nebo o blízkou osobu odváděl pojistné z průměrné mzdy v daném roce. Podle návrhu by zůstala možnost zvolit si i současný výpočet, který je postaven na individuálním průměrném výdělku za dobu pracovní aktivity, je proto výhodnější pro rodiče s vysokými příjmy (.pdf, str. 6, 41 ze 330).

Změny původního plánu

Vláda během léta diskutovala o úpravě některých změn ve výchovném. Podle informací ze září ale počítala s tím, že zachová přechod na rodinný vyměřovací základ pro ženy, které pečovaly o jedno nebo dvě děti. Svůj postoj nezměnila ani v případě zastavení valorizace výchovného.

Fialův kabinet chtěl během projednávání návrhu reformy u rodinného vyměřovacího základu zajistit, aby toto finanční ohodnocení za výchovu dětí nebylo nižší než výchovné. Zvažoval proto doplnění automatického srovnávacího výpočtu, na jehož základě by člověk vždy získal částku, která je pro něj výhodnější. Na začátku října proto skupina poslanců z vládních stran předložila pozměňovací návrh (.docx), který takový porovnávací výpočet navrhl zavést (str. 2–4). Sněmovna tuto úpravu nakonec schválila až po námi ověřované debatě. Díky tomuto návrhu tak rodič dostane buď výchovné, nebo rodinný vyměřovací základ v závislosti na tom, která z těchto možností mu přinese vyšší částku. Ohodnocení přitom vždy bude činit nejméně 500 korun za dítě (.docx, str. 4).

Shrnutí

Předložená důchodová reforma výchovné neruší, pouze upravuje některá jeho pravidla. Podle návrhu reformy se výchovné nově nebude valorizovat a bude se vyplácet jen za třetí a čtvrté dítě. Vláda zároveň navrhla, že bude dosavadní výchovné za první a druhé dítě nahrazeno tzv. rodinným vyměřovacím základem. Ten finančně ohodnocuje i lidi, kteří pečovali o blízké osoby. Výrok ministra Jurečky tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka v debatě obhajuje vládní návrh důchodové reformy. V této souvislosti tvrdí, že podle vyjádření odborníků tento návrh povede ke stabilizaci penzijního systému a zaručí důstojné důchody současným i budoucím generacím penzistů.

Důchodová reforma

Návrh novely zákona o důchodovém pojištění vláda Petra Fialy schválila v dubnu 2024 (.pdf). Při představování navrhovaných změn argumentovala tím, že současný důchodový systém je dlouhodobě neudržitelný. Hlavním cílem reformy je proto zajistit stabilitu systému a zároveň zajistit důstojnou výši penzí (.pdf, str. 34 ze 330). Mezi změnami, které návrh obsahuje, je například zvýšení věku odchodu do důchodu, proti čemuž se vymezují opoziční strany.

V době, kdy probíhala námi ověřovaná debata, už návrh prošel v Poslanecké sněmovně druhým čtením. Ve třetím čtení ho s některými úpravami poslanci schválili až 8. listopadu, tedy po vysílání diskuze.

Vyjádření Národní rozpočtové rady

K důchodové reformě se v září 2024 vyjadřovala například Národní rozpočtová rada (NRR), která je podle zákona nezávislým odborným orgánem a pravidelně vydává zprávy ke stavu veřejného rozpočtu. Členy NRR jsou odborníci v oblasti ekonomie, kteří se v tomto sektoru pohybují dlouhodobě. Rada úpravy v důchodovém systému podpořila a uvedla, že „kladně hodnotí změny, které se týkají penzijního systému a které reagují na predikovaný nepříznivý demografický vývoj v příštích 50 letech“. Zároveň napsala, že vládní reforma spolu s dalšími změnami z minulého roku přinese „výrazné zlepšení dlouhodobé udržitelnosti penzijního systému“.

Předseda NRR a bývalý viceguvernér ČNB Mojmír Hampl chválil vládu za „parametrické změny“ v penzijním systému už v květnu 2023, kdy vláda představila hlavní body plánované důchodové reformy. Poukazoval zejména na snahu snížit schodek v důchodových účtech. Zmínil také, že má reforma potenciál ufinancovat důchody i  pro generaci vstupující do penze po roce 2040.

Vyjádření dalších ekonomů

V červnu oslovil server iROZHLAS v souvislosti s navrhovanou reformou hned několik ekonomů ze soukromého i veřejného sektoru. Dotázaní odborníci se převážně shodli na tom, že upravené parametry výhledově přispějí ke stabilizaci systému. I přesto se ale řada z nich vyjádřila k jednotlivým částem návrhu kriticky. Například ekonomka a bývalá zástupkyně České republiky ve Světové bance Jana Matesová nepovažovala nastavení odchodu věku do důchodu za spravedlivé. Emeritní rektor VŠE Richard Hindls pak změny v penzijním systému dokonce odmítal označovat za reformu, protože podle něj „chybí jakýkoliv náznak změny politiky na příjmové straně“.

K reformě se vyjádřil také hlavní ekonom Trinity Bank a bývalý člen Národní ekonomické rady vlády Lukáš Kovanda. Pro server Blesk na začátku října uvedl, že návrh na zvýšení věku odchodu do důchodu se zásadně nevymyká budoucímu evropskému standardu a penzijnímu systému by pomohl.

Ve vyjádření některých ekonomů ovšem zaznívala i kritika celkového pojetí reformy. Ekonom a ředitel Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí Robin Maialeh v říjnu zmínil, že důchodový systém bude mít díky reformě menší deficity, zvýšení věku odchodu do důchodu ale podle něj „dopadne velmi nerovnoměrně na různé skupiny obyvatel“. Hlavní ekonom investiční skupiny CFG Vladimír Pikora zase uvedl, že věk odchodu do důchodu se podle něj bude v budoucnu muset ještě více navyšovat a navržená řešení nejsou dostatečná.

Závěr

Marian Jurečka tvrdí, že ve veřejném prostoru od ekonomů zaznívalo, že reforma penzí povede k dlouhodobé stabilizaci systému a zajistí důstojné penze pro současné i budoucí generace lidí odcházejících do penze. Někteří odborníci skutečně hodnotili vládní návrh reformy penzijního systému pozitivně a uváděli, že navržené změny povedou k dlouhodobé stabilizaci a udržitelnosti systému. Vyjádření ekonomů, ve kterých by zmiňovali přímo „důstojné důchody“, se nám ve veřejných zdrojích nalézt nepodařilo. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka mluví o návrhu důchodové reformy a o plánované úpravě věku odchodu do penze. Reaguje na kritiku Aleny Schillerové, která tvrdí, že vládní koalice původně navrhla navázat věk na naději dožití bez toho, aby stanovila věk, kdy se posouvání důchodového věku zastaví. Jurečka poté říká, že podle upraveného návrhu věk poroste pouze v případě lidí narozených do roku 1989, později narozeným se již nadále zvyšovat nebude, takže do penze odejdou maximálně v 67 letech.

Důchodová reforma

V listopadu 2023 Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) oznámilo, že dokončilo návrh důchodové reformy. Vláda tento návrh novely zákona o důchodovém pojištění schválila (.pdf) v dubnu 2024. Návrh následně zamířil k projednání do Poslanecké sněmovny, kde ke dni vysílání diskuze prošel prvním a druhým čtením. Jednání o reformě dříve provázely obstrukce opozičních poslanců, kteří kritizovali posouvání věku odchodu do důchodu a trvali na zachování současné hranice 65 let.

Podle představitelů vládních stran jsou však tato opatření nutná především kvůli dlouhodobé neudržitelnosti současného důchodového systému. Pokud by současný systém zůstal zachován, podle MPSV by to znamenalo, že na jednoho důchodce by v roce 2050 připadali pouze dva lidé v produktivním věku, zatímco dnes je to 3,5 a v roce 2000 to bylo pět lidí. Na penze se zároveň v současné době podle resortu vynaloží téměř třetina peněz státního rozpočtu.

Pozměňovací návrhy

Reforma v průběhu schvalování ve Sněmovně prošla změnami, původní návrh počítal s nárůstem věku odchodu do důchodu až o dva měsíce mezi jednotlivými ročníky narození. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka nicméně už na konci srpna avizoval, že dojde k úpravám a věk odchodu do penze poroste pomaleji, a to o jeden měsíc ročně.

Sněmovní Výbor pro sociální politiku poté v září přijal usnesení (.pdf), ve kterém poslancům doporučuje, aby návrh důchodové reformy schválili, a to s úpravami, které výbor navrhl. Jednou z nich je právě prodloužení věku odchodu do penze pouze o jeden měsíc ročně (str. 3). Ještě v roce 2030 bude hranice stanovená na 65 letech, v roce 2040 by se pak dle návrhu mělo jednat o 65 let a deset měsíců (str. 1, 3). Tato úprava byla následně poslancům předložena jako pozměňovací návrh (.pdf, str. 1–2).

Pozměňovací návrh (.docx), který upravuje věk odchodu do penze, předložila skupina vládních poslanců v čele s Jiřím Navrátilem (KDU-ČSL). Ti navrhli, aby došlo k zastropování růstu důchodového věku na 67 letech, což by se s plánovaným růstem o jeden měsíc ročně týkalo ročníků narozených v roce 1989 a později. Zmíněný Výbor pro sociální politiku tento návrh doporučil přijmout (.pdf, str. 8; .pdf, str. 2). Sněmovna ke dni vysílání debaty o tomto návrhu ještě nerozhodla, jelikož o pozměňovacích návrzích hlasuje až ve třetím čtení.

Závěr

Vládní poslanci předložili v rámci důchodové reformy pozměňovací návrh, na základě kterého se důchodový věk zastaví na 67 letech. Tato hranice se bude týkat lidí narozených nejdříve v roce 1989. Pro předchozí ročníky se věk odchodu do penze bude postupně zvyšovat, jak správně uvádí ministr Jurečka. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v debatě obhajuje důchodovou reformu a posunutí hranice věku odchodu do důchodu nad 65 let. Vysvětluje, že vláda reaguje na demografické změny ve společnosti a zdůrazňuje, že se věková hranice posouvala i v minulosti.

1988–1995

V letech 1988–1995 se věk odchodu do důchodu řídil zákonem o sociálním zabezpečení. Tento zákon stanovil hranici odchodu do důchodu pro muže na 55–60 let podle náročnosti zaměstnání, pro ženy na 53–57 let podle počtu vychovaných dětí.

1996–2009

Od roku 1996 je důchodový věk zakotven v zákoně o důchodovém pojištění. Minimální věk pro muže se zvedl na 60 let. Pojištěncům, kteří věkové hranice dosáhli mezi lety 1996–2006, se pak za každý započatý rok v tomto období přičetly dva měsíce u mužů a čtyři měsíce u žen.

Po roce 2006 měla věková hranice pro muže činit 62 let a pro ženy 57–61 let podle počtu dětí. V roce 2003 však Parlament schválil novelu, která systém postupného navyšování prodloužila až do roku 2012. Po tomto roce se věková hranice posunula na 63 let pro muže a 59–63 let pro ženy.

2010–2011

Od roku 2010 platil systém, který věk odchodu do důchodu určoval podle roku narození. Při narození před rokem 1936 hranice činila 60 let u mužů a 53–57 let u žen. Pro pojištěnce narozené mezi lety 1936–1968 věkovou hranici určovala tabulka. U osob narozených po roce 1968 byla hranice nastavená na 65 let pro muže a 62–65 let pro ženy.

2011–2017

Další novela rozšířila platnost tabulky pro ročníky 1936–1977, u kterých věkovou hranici posunula až na 67 let. Pro pojištěnce narozené po roce 1977 se pak k této hranici přičítaly další měsíce podle rozdílu mezi rokem narození pojištěnce a rokem 1977. V tomto období tedy neexistovala jednotná horní hranice věku odchodu do důchodu.

2018–současnost

Od roku 2018 byl tabulkový systém omezen na pojištěnce narozené v letech 1936–1971. Pro osoby narozené po roce 1971 novela zastropovala věk odchodu do důchodu na 65 let.

Důchodová reforma

Vláda Petra Fialy v dubnu 2024 schválila návrh novely zákona o důchodovém pojištění (.pdf), podle kterého se měla věková hranice odchodu do důchodu dále posunout. Původní návrh měl rozšířit tabulkový systém o ročník 1972 a postupně v něm navýšit důchodový věk až na 65 let a 7 měsíců (.pdf, str. 13–14). Pro osoby narozené po roce 1972 se hranice věku odchodu do důchodu měla odvíjet od naděje dožití v roce, kdy dosáhly 50 let (.pdf, str. 6). Ke dni konání debaty novela prošla prvním a druhým čtením.

V listopadu 2024 Poslanecká sněmovna novelu schválila ve třetím čtení. Výsledná verze platnost tabulky rozšířila ještě o ročník 1973 s maximálním důchodovým věkem 65 let a 8 měsíců (.pdf, str. 14–15). U osob narozených v letech 1974–1988 se k tomuto číslu přičítají další měsíce podle rozdílu mezi rokem narození pojištěnce a rokem 1973. U osob narozených po roce 1988 pak důchodový věk činí 67 let (.pdf, str. 6). Novelu musí projednat Senát do 12. prosince 2024. 

Závěr

Hranice věku odchodu do důchodu za posledních 30 let skutečně výrazně vzrostla. V 90. letech byla minimální věková hranice pro muže s náročnějším povoláním 55 let, v případě žen pak 53 let podle počtu vychovaných dětí. Maximální hranice rostla z 60 let pro muže a 57 let pro ženy na nynějších 65 let. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Marian Jurečka v kontextu debaty obhajuje prodloužení věku odchodu do důchodu až na 67 let. V této souvislosti zmiňuje demografické a společenské změny, které podle něj způsobují, že lidé vstupují na trh práce později než v minulosti. Tento posun dle Jurečkových slov odráží rostoucí délku studia, nižší fyzickou náročnost mnoha současných povolání a demografické trendy, jako je stárnutí populace a nižší porodnost. Podle Jurečky je prodloužení důchodového věku přirozenou reakcí na tyto změny a  úprava je nezbytná pro zachování udržitelnosti důchodového systému.

Data ČSÚ

Český statistický úřad (ČSÚ) pravidelně publikuje data o situaci na trhu práce, kde mj. rozebírá míru ekonomické aktivity dle věkových kategorií (.xlsx). Podle nejnovějších dat dosáhla tato míra u věkové skupiny 15 až 19 let v roce 2023 6,1 % (.pdf).

Nejstarší data ČSÚ ve svém přehledu uvádí pouze k roku 1993. Tehdy míra ekonomické aktivity zmíněné věkové kategorie odpovídala 35,5 % (.pdf). Ucelené údaje k předchozím rokům jsme ve veřejně dostupných zdrojích nenašli. Pouze v roce 1991 bylo podle ČSÚ ekonomicky aktivních 36 % lidí ve věku 15–19 let.

S dotazem, odkud ministr Jurečka čerpal data pro dřívější roky, jsme se obrátili na mediální oddělení Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Odpověď jsme ke dni vydání naší analýzy neobdrželi. Z veřejně dostupných zdrojů jsme ale zjistili, že míra ekonomické aktivity zmíněné věkové skupiny v roce 1980 podle sčítání lidu činila pouze 28,7 % (.xlsx).

Závěr

Podle nejnovějších dat ČSÚ bylo v roce 2023 ekonomicky aktivních 6,1 % obyvatel ve věku 15–19 let. V roce 1993, tedy před 31 lety, byla míra ekonomické aktivity v tomto věkovém rozmezí 35,5 %, tedy výrazně méně, než kolik uvádí Marian Jurečka. V roce 1980 byla tato míra dokonce ještě nižší. Výrok Mariana Jurečky proto hodnotíme jako nepravdivý.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka obhajuje zvýšení věku odchodu do důchodu až na 67 let, které v rámci penzijní reformy navrhla vláda. Připomíná, že hnutí ANO podle něj chtělo důchodový věk na tuto hranici kdysi také zvýšit. Poukazuje tak na rozdíl, kdy ANO takový posun podporovalo a nyní zvýšení věku dlouhodobě odmítá.

Hnutí ANO a důchodový věk

Za vlády Bohuslava Sobotky v roce 2016 předseda hnutí ANO a tehdejší ministr financí Andrej Babiš řekl, že hnutí navrhovalo stanovit věk odchodu do důchodu na 67 let. Podle jeho slov ale tehdejší koaliční partneři ČSSD a KDU‑ČSL tento záměr nepodporovali (Právo, 3. září 2016). Odchod do penze v 67 letech ve stejné době podporovala i tehdejší ministryně pro místní rozvoj za ANO Karla Šlechtová.

O zvýšení důchodového věku mluvili zástupci ANO i v době, kdy kabinetu předsedal Andrej Babiš. Např. někdejší ministryně financí Alena Schillerová v srpnu 2019 zmínila, že zvýšení věku odchodu do penze „by mělo zásadní pozitivní vliv na udržitelnost systému“. Dodala, že je připravená o tomto tématu zahájit debatu s ostatními ministry a premiérem. Schillerová tehdy chtěla navázat věkovou hranici na dobu dožití.

V době, kdy Ministerstvo financí vedlo hnutí ANO, se resort pozitivně vyjadřoval k některým expertním zprávám, které vyšší věk odchodu do penze navrhovaly. Doporučení Národní rozpočtové rady navázat důchodový věk na průměrnou délku života např. označilo za „nenahraditelné opatření“, které má potenciál „snížit deficity důchodového systému“.

Babišova vláda se nakonec v září 2019 shodla na tom, že důchodový věk zvyšovat nebude. Změnu věku už tehdy odmítl Andrej Babiš a Alena Schillerová k tomu v únoru 2020 uvedla, že její snahu zvýšit důchodový věk přehlasovali ostatní členové vlády.

Závěr

Andrej Babiš jako ministr financí v Sobotkově vládě navrhoval posunutí věkové hranice odchodu do důchodu na 67 let. Tento krok podporovala i tehdejší ministryně pro místní rozvoj za ANO Karla Šlechtová. Např. Alena Schillerová jako ministryně financí chtěla také upravit důchodový věk, a to tak, aby se navázal na dobu dožití. Výrok Mariana Jurečky tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v kontextu výroku popisuje demografický vývoj a změny v chování české společnosti, kvůli kterým je podle něj nyní potřebná důchodová reforma a zvýšení věku odchodu do důchodu (video, čas: 22:50). Dle Jurečky nedávná projekce demografů např. ukazuje, že se zmenší počet lidí v produktivním věku, kteří prostřednictvím důchodového pojistného financují penzijní systém. V této souvislosti Jurečka zároveň tvrdí, že poslední projekce předpokládá ještě horší vývoj než projekce z předchozích let.

Demografická projekce ČSÚ

Český statistický úřad (ČSÚ) publikuje demografickou projekci každých pět let (.pdf, str. 3). Poslední projekci vydal v roce 2023, předchozí v roce 2018. Tento úkol mu ukládá zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Projekce má obsahovat očekávaný vývoj úmrtnosti, plodnosti a migrace v ČR.

ČSÚ zpracovává projekce obyvatelstva ve třech variantách – střední, nízké a vysoké (.pdf, str. 1). Tyto varianty se odlišují zejména projektovaným počtem obyvatel ČR – ve střední variantě je stabilní, ve vysoké roste, v nízké klesá (.pdf, str. 3). Autoři studií ČSÚ uvádějí, že střední varianta představuje nejpravděpodobnější scénář budoucího vývoje populace (.pdf, str. 1). Hodnocení výroku Mariana Jurečky proto založíme na údajích z této střední varianty, srovnávat budeme data z projekcí z let 2018 a 2023.

Naděje dožití

Naděje dožití při narození je ukazatelem délky života, který udává, jakého věku se v průměru dožije dítě narozené v dané generaci. Marian Jurečka tvrdí, že se „budeme dožívat ještě vyššího věku“, tedy že naděje dožití poroste.

Podle poslední projekce ČSÚ od roku 1989 naděje dožití v Česku skutečně roste, s výjimkou vyšší úmrtnosti v letech 2020–2022 spojené s pandemií covidu-19 (.pdf, str. 5). Přestože tento nárůst v průběhu let zpomaluje, mezi lety 2023 a 2050 by naděje dožití měla u mužů vzrůst o 5,2 roku na 82,2 roku a u žen o 4,1 na 87,1 roku (.pdf, str. 6). Projekce z roku 2018 (.pdf, str. 4) oproti tomu předpokládala pomalejší nárůst předpokládaného věku dožití. Jak ale ukazuje následující tabulka, starší projekce se od té novější zásadně neliší, zvláště v případě dat pro období následujících zhruba 35 let.

Počet lidí v produktivním věku

Produktivní složkou obyvatelstva je věková skupina mezi 15 a 64 lety. Od roku 2009 do roku 2021 její podíl v populaci klesal, s příchodem uprchlíků v roce 2022 však posílila. Poslední projekce ČSÚ předpovídala nárůst i pro roky 2023 a 2024 (.pdf, str. 13).

Počet obyvatel v produktivním věku podle projekce začne klesat v polovině 30. let (.pdf, str. 14). Na konci 50. let 21. století by měla klesnout až na úroveň 6 milionů ze současných 6,87 milionu osob. Na konci století se podle střední varianty demografické projekce z roku 2023 počet lidí v produktivním věku sníží na 5,39 milionu osob (.pdf, str. 14).

Kromě těchto počtů projekce uvádějí i podíl obyvatel v produktivním věku v celkové populaci (.pdf, str. 11, .pdf, str. 14). Právě tato hodnota je pro stav důchodového systému klíčová, neboť ukazuje, jak velká část společnosti bude schopna na penze vydělávat. Projekce z roku 2018 (.pdf, str. 11) i z roku 2023 (.pdf, str. 14) předpokládají, že především v následujících 40 letech dojde k poklesu podílu produktivního obyvatelstva, jednotlivé dokumenty nicméně zmiňují mírně odlišná čísla.

Jak je vidět v grafu níže, pro období let 2031–2071 uvádí novější projekce vyšší podíl obyvatel v produktivním věku než předchozí projekce ČSÚ. „Z pohledu důchodového systému“, o kterém mluví Marian Jurečka, tak novější projekce pro budoucích 50 let ukazuje lepší výsledky než projekce z roku 2018. Horší čísla předpokládá nová projekce oproti té starší až v letech 2081–2101.

Porodnost, plodnost

Míra porodnosti udává počet živě narozených dětí na 1 000 obyvatel. Míra plodnosti tento údaj zpřesňuje tím, že vyjadřuje počet těchto dětí v přepočtu na tisíc žen v reprodukčním věku. Statistiky ji vyčíslují i přímo podle věku (např. pro ženy ve věku 20 let, 21 let atd.). Součet měr plodnosti za všechny věkové stupně (vydělený tisícem) vyjadřuje intenzitu plodnosti v populaci a udává průměrný počet živě narozených dětí na jednu ženu, tzv. úhrnnou plodnost.

Úhrnná plodnost je ukazatel, který je vhodný např. pro mezinárodní srovnání. Hodnota 2,1 dítěte na jednu ženu se obecně považuje za dostatečnou k tomu, aby nedocházelo k ubývání populace. Jestliže hodnota klesne pod 2,1, počet obyvatel se dlouhodobě snižuje, a naopak. Marian Jurečka ve výroku zjevně zaměňuje právě termíny úhrnná plodnost a porodnost. Porodnost totiž podle nejnovějších údajů ČSÚ v roce 2023 dosáhla asi 8,4 promile (.pdf, str. 5, 36). Jde tedy o zcela jiný údaj, než o jakém mluví ministr Jurečka.

Plodnost v 90. letech minulého století podle dat ČSÚ výrazně poklesla, v prvních dvou dekádách 21. století opět rostla (.pdf, str. 2) a mezi lety 2018 a 2020 se držela na hodnotě 1,71. O rok později se dokonce zvýšila na úroveň 1,83. Poté ovšem došlo k propadu – v roce 2022 na 1,62 a v roce 2023 až na 1,45 dítěte na jednu ženu.

Projekce ČSÚ z listopadu 2023 na základě tehdejších průběžných dat odhadovala, že za rok 2023 úhrnná plodnost bude 1,5 dítěte na jednu ženu (.pdf, str 2). Ve střední, nejpravděpodobnější, variantě projekce ČSÚ předpokládá, že plodnost bude stejné hodnoty dosahovat i v následujících letech (str. 3). Předchozí projekce z roku 2018 oproti tomu předpokládala postupnou stabilizaci na hodnotě 1,74 dítěte na ženu (.pdf, str. 2).

Závěr

Marian Jurečka (KDU-ČSL) shrnuje závěry ČSÚ týkající se tří zmíněných ukazatelů – naděje dožití, počtu lidí v produktivním věku a úhrnnou plodnost, kterou však zaměňuje s pojmem „porodnost“. Správně uvádí, že naděje dožití se bude podle projekce ČSÚ z roku 2023 zvyšovat, počet lidí v produktivním věku se bude snižovat a úhrnná plodnost se stabilizuje na hodnotě 1,5 dítěte na ženu.

Ve výroku ale především srovnává projekce ČSÚ z roku 2023 a roku 2018 a říká, že novější dokument předpokládá „z pohledu důchodového systému“ horší výsledky než předchozí odhady. Nejnovější projekce ve srovnání s tou starší skutečně předpokládá rychlejší pokles míry plodnosti a drobně vyšší nárůst naděje dožití. V klíčové kategorii podílu obyvatelstva v produktivním věku ale projekce z roku 2023 ukazuje horší výsledky až pro posledních 20 let tohoto století, pro roky 2031–2071 (tedy pro následujících 50 let) naopak předpokládá lepší vývoj než starší projekce. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.