Marian Jurečka
KDU-ČSL

Marian Jurečka

Ministr práce a sociálních věcí

KDU-ČSL

Bez tématu 102 výroků
Sociální politika 48 výroků
Ekonomika 26 výroků
Koronavirus 8 výroků
Rozpočet 2022 8 výroků
Energetika 6 výroků
Evropská unie 5 výroků
Sněmovní volby 2021 5 výroků
Invaze na Ukrajinu 4 výroky
Poslanecká sněmovna 2 výroky
Právní stát 1 výrok
Regiony 1 výrok
Rozpočet 2021 1 výrok
Rozpočet 2023 1 výrok
Školství, věda, kultura 1 výrok
Životní prostředí 1 výrok
Pravda 141 výroků
Nepravda 6 výroků
Zavádějící 8 výroků
Neověřitelné 25 výroků
Rok 2024 9 výroků
Rok 2023 26 výroků
Rok 2022 37 výroků
Rok 2021 8 výroků
Rok 2020 16 výroků
Rok 2017 25 výroků
Rok 2016 17 výroků
Rok 2014 29 výroků
Rok 2013 3 výroky
Rok 2012 10 výroků
Pouze ve výběru Demagog.cz 8 výroků

Marian Jurečka

(Česko má, pozn. Demagog.cz) nejnižší nebo jednu z nejnižších nezaměstnaností v Evropské unii.
Události, komentáře, 30. ledna 2024
Sociální politika
Evropská unie
Ekonomika
Pravda
Nezaměstnanost se v České republice dlouhodobě pohybuje pod hranicí 3 %, což je jedna z nejnižších hodnot v EU. V prosinci 2023 podle dat Eurostatu disponovaly nižší nezaměstnaností pouze Malta a Polsko.

Marian Jurečka očekává, že po náročném období, které zahrnovalo pandemii a ekonomické obtíže v souvislosti s válkou na Ukrajině, se Česká republika přesunula do stabilnější fáze s nižší inflací a s růstem reálných mezd. Zároveň pak uvádí, že bychom měli „mít i nadále nejnižší nebo jednu z nejnižších nezaměstnanosti v Evropské unii“. Zjevně tedy ve své predikci vychází z popisu současného stavu nezaměstnanosti, na který se v následujících odstavcích také zaměříme.

Podle dat Eurostatu se nezaměstnanost v České republice od roku 2017 do roku 2022 pohybuje pod hranicí 3 %, což je dlouhodobě jedna z nejnižších hodnot ze všech členských států Evropské unie. Jak je vidět na následujícím grafu, v prosinci 2023 mělo nižší nezaměstnanost než ČR pouze Polsko a Malta. Podle posledních dat (.pdf) dosahovala v Česku míra nezaměstnanosti 2,8 % (str. 4).

Úřad práce ČR k prosinci 2023 evidoval celkem 279 227 uchazečů o zaměstnání a podíl nezaměstnaných osob tak činil 3,7 %. V předchozím měsíci dle Úřadu práce podíl nezaměstnaných osob dosáhl hodnoty 3,5 %.

Uveďme, že za rozdílnými prosincovými čísly stojí odlišná metodika. Úřad práce České republiky zveřejňuje (.pdf, str. 1) tzv. podíl nezaměstnaných osob. Jedná se o počet nezaměstnaných osob registrovaných na Úřadu práce vydělený počtem všech lidí ve věku 15–64 let, kteří žijí na daném území. Pokud je tedy tato míra nezaměstnanosti například 10 %, hledá si práci každý desátý člověk v tomto věku.

Jinou metodiku (.pdf, str. 1) výpočtu nezaměstnanosti ovšem používá Český statistický úřad, z jehož dat vychází i Eurostat. ČSÚ vypočítává tzv. obecnou míru nezaměstnanosti na základě vlastního šetření prováděného v domácnostech. Tento ukazatel vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných na celkovém součtu zaměstnaných a nezaměstnaných (práci hledajících) osob. Ve třetím čtvrtletí roku 2023 činila obecná míra nezaměstnanosti 2,6 %.

Závěr

Podle dat Eurostatu mělo Česko v prosinci 2023 v rámci EU třetí nejnižší nezaměstnanost. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Marian Jurečka

Použiju třeba data České národní banky. (...) Ten očekávaný vývoj třeba inflace, tak ten má (v roce 2024, pozn. Demagog.cz) být mezi 2,5–3 procenty. Opravdu už zhruba od února loňského roku, meziměsíční inflace je v hodnotách, v desetinách buďto růstu, nebo dokonce i poklesu.
Události, komentáře, 30. ledna 2024
Ekonomika
Pravda
Prognóza ČNB odhaduje míru meziroční inflace v roce 2024 na 2,6 %. Meziměsíční inflace rostla od února 2023 pouze o desetiny procentního bodu a třikrát dokonce klesla.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka reaguje na slova (video, čas 09:00) Josefa Středuly, který tvrdí, že vláda měla při sestavování letošního rozpočtu nerealistická očekávání. Podle Středuly se Česko nyní nachází ve stagflaci, tedy kombinaci nízkého růstu ekonomiky, vysoké nezaměstnanosti a inflace. Jurečka na tato slova reaguje právě odkazem na Českou národní banku (ČNB), která dle něj odhaduje meziroční inflaci pro rok 2024 na 2,5–3 %. Následně tvrdí, že meziměsíční inflace od února minulého roku rostla pouze o desetiny procentního bodu či dokonce klesala.

Prognóza ČNB

ČNB své prognózy zveřejňuje čtvrtletně, přičemž prognóza nejnovější ke dni debaty byla publikována v listopadu 2023. Podle ní dosáhne inflace v tomto roce 2,6 % (.pdf, str. 7). Dvě předchozí prognózy ze srpnakvětna 2023 odhadovaly inflaci v letošním roce na 2,1 %.

Na podzim roku 2022 odhadovala ČNB meziroční inflaci v roce 2023 na 9,1 %. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) byla skutečná míra inflace za rok 2023 10,7 %, tedy o 1,6 procentního bodu vyšší.

Meziměsíční inflace v roce 2023

V druhé části výroku Marian Jurečka zmiňuje meziměsíční inflaci v roce 2023. Meziměsíční inflace označuje růst spotřebitelského indexu cen sledovaného měsíce oproti předchozímu měsíci. Dle ČSÚ v loňském roce kromě ledna, kdy meziměsíční inflace dosáhla hodnoty 6 %, skutečně docházelo k mírnému růstu či poklesu meziměsíční inflace.

K nejvyššímu růstu meziměsíční inflace za rok 2023 (vyjma ledna) došlo konkrétně v únoru, kdy dosahovala 0,6 %, a v červenci, kdy ceny vzrostly o 0,5 %. Po zbytek roku se pohybovala pod těmito hodnotami, v dubnu, záříprosinci dokonce klesala.

Závěr

Podle prognózy České národní banky dosáhne meziroční inflace v roce 2024 hodnoty 2,6 %. Meziměsíční inflace v loňském roce dle dat ČSÚ od února 2023 stoupala o desetiny procentního bodu, případně dokonce klesala. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Marian Jurečka

Když se podíváme na výhled cen velkých prodejců a distributorů (energií, pozn. Demagog.cz) v České republice, (...) na druhý, třetí kvartál a i výhled roku 2025, 2026, ty ceny se vrátily na předválečnou úroveň, jak u elektřiny, vidíme to i u plynu už několik měsíců.
Události, komentáře, 30. ledna 2024
Energetika
Neověřitelné
V případě elektřiny i plynu už burzovní ceny poklesly, není ovšem jasné, k jak velkému poklesu dojde u koncových cen pro domácnosti. Prognózy, které by přesně vyčíslovaly ceny elektřiny a plynu pro smlouvy uzavírané v letech 2025 a 2026, se nám nepodařilo dohledat.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka tvrdí, že podle prognóz se ceny elektřiny a plynu v druhé polovině roku 2024 a v letech 2025 a 2026 vrátí na předválečnou úroveň, tedy k hodnotám, které měly před začátkem ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. V debatě Jurečka mluvil o ekonomickém vývoji v Česku a jeho dopadu na domácnosti, svým výrokem konkrétně reaguje na otázku, jestli pro ně budou energie dražší než před třemi lety. V našem odůvodnění jsme se proto zaměřili na výhledy cen energií právě pro domácnosti.

Elektřina

Nejprve uveďme, že se cena elektřiny skládá z regulované a neregulované složky. Regulovanou část ceny tvoří například poplatek za distribuci elektřiny nebo poplatek za rezervovaný příkon (který se odvíjí od typu jističe). Z neregulované části pak naprostou většinu ceny určuje cena nakoupené elektřiny na burze. Neregulovaná část ceny se liší dle dodavatele a dle sjednané distribuční sazby, která závisí na počtu a typu používaných elektrospotřebičů. Jednou z nejpoužívanějších sazeb je D02d, která je určena běžným domácnostem se středně velkým odběrem elektřiny.

Podívejme se nejdříve na cenu elektřiny na burze. Ta se po většinu roku 2021 pohybovala mezi 1,5 a 4 korunami za kilowatthodinu (kWh), v prosinci 2021 pak došlo ke krátkodobému výkyvu až na 8 Kč/kWh. Po začátku války se cena ještě zvedla a zpět pod úroveň 4 Kč/kWh se dostala až ke konci roku 2023. 

Co se týče predikcí, v prosinci 2023 portál KupníSíla.cz z dat z pražské energetické burzy PXE odhadoval burzovní cenu elektřiny na rok 2024 na 142,12 eur za megawatthodinu, v přepočtu tedy cca 3,5 Kč/kWh. Obdobnou cenu portál odhadoval také na rok 2025, pro rok 2026 predikoval 3,2 Kč/kWh. Podle kurzovního lístku PXE k 30. lednu 2024 bude burzovní cena elektřiny pro sazbu D02d nižší, a to konkrétně 2,8 Kč/kWh v roce 2025 a 2,7 Kč/kWh v roce 2026.

Jak jsme ovšem zmínili výše, burzovní cena elektřiny není jedinou složkou ve finální ceně. Do té se musí započítat ještě složka regulovaná. Tuto cenu určuje Energetický regulační úřad (ERÚ), který letos očekává průměrný meziroční nárůst regulované složky o 65,7 %. 

Když se podíváme na jednoroční smlouvu z roku 2021 (.pdf) u společnosti ČEZ, jednoho z hlavních dodavatelů elektřiny v ČR, zjistíme, že cena za distribuci činila necelé 2 Kč/kWh (v sazbě D02d). Při uzavření totožné smlouvy je nyní cena asi 2,4 Kč/kWh (.pdf). Celková cena elektřiny tak od roku 2021, kdy činila 4,9 Kč/kWh (.pdf), vzrostla na 7,6 Kč/kWh v roce 2024 (.pdf).

Co se týče výhledu na roky 2025 a 2026, jediná informace o finální ceně, kterou se nám ve veřejně dostupných zdrojích podařilo nalézt, pochází ze smluv, které energetické společnosti uzavírají na tři roky. Například ČEZ tak na rok 2025 nabízí cenu 7,4 Kč/kWh a 7 Kč/kWh na rok 2026 (.pdf). Nutné je ovšem dodat, že energetické společnosti často nakupují elektřinu na burze na více let dopředu, díky čemuž pak právě můžou garantovat dojednanou cenu ve víceletých smlouvách. Uvedené ceny z tříletých smluv tak zčásti vycházejí z dřívějších burzovních cen, které v budoucnu mohou klesnout.

Predikci cen, za které budou energetické a distribuční společnosti elektřinu nabízet domácnostem v roce 2025 či 2026 v nových smlouvách, se nám ovšem dohledat nepodařilo.

Plyn

Podobně jako je tomu u elektřiny, i cena plynu je tvořena regulovanou a neregulovanou složkou. Také u něj se rozlišuje několik tarifů v závislosti na využití a spotřebě.

Jako první se podívejme na burzovní ceny. Na PXE se cena plynu v první půlce roku 2021 pohybovala pod jednou korunou za kilowatthodinu. Teprve v září 2021 začala cena stoupat nad 1 Kč/kWh a maxima dosáhla v prosinci, kdy odpovídala až 3,5 Kč/kWh. Pod tuto hranici se burzovní cena plynu skutečně již vrátila. Poslední případ, kdy se cena za jednu kWh dostala přes dvě koruny, nastal v prosinci 2022.

Podívejme se ovšem také na ceny distributorů, konkrétně na nejnižší sazbu, tedy sazbu používanou pouze pro ty, kteří na plynu vaří. Například u společnosti E.ON byla k listopadu 2020 cena (.pdf, str. 2) za plyn 1,7 Kč/kWh a k prosinci 2021 se pohybovala u 2 Kč/kWh (.pdf, str. 2). Nyní E.ON nabízí smlouvu (.pdf, str. 2) do roku 2026 s fixací ceny na 3 Kč/kWh. 

Podobně je na tom ČEZ, který v roce 2021 ve stejném tarifu nabízel (.pdf) cenu 1,7 Kč/kWh a nyní, v případě smlouvy na tři roky (.pdf), nabízí tři koruny za kWh pro rok 2024 (str. 2) s poklesem na 2,6 Kč/KWh pro rok 2026 (str. 3).

Co se týče prognóz, kromě výše zmíněných smluv na více let jsme ve veřejně dostupných zdrojích našli pouze německou studii (.pdf) z listopadu 2023, která tvrdí, že při implementaci správných politik by mohla cena plynu v Evropské unii výrazně klesnout. Tato studie ovšem neobsahuje žádné konkrétní číselné prognózy.

Závěr

V případě elektřiny se sice očekává pokles burzovních cen, z dostupných informací ale není jasné, k jak velkému poklesu dojde u cen pro domácnosti. Prognózu, která by přesně vyčíslovala ceny elektřiny pro smlouvy uzavírané v letech 2025 a 2026, se nám ve veřejně dostupných zdrojích najít nepodařilo. Podobně je tomu i v případě cen plynu. Obrátili jsme se tak na ministra Jurečku s dotazem, ze kterých prognóz čerpal. Do vydání naší analýzy jsme ale odpověď neobdrželi. Jeho výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Marian Jurečka

Rostou průměrné platy i mzdy, a to vidím na výběru sociálního pojištění.
Události, komentáře, 30. ledna 2024
Ekonomika
Pravda
Průměrný hrubý měsíční plat i mzda v posledních letech rostou. To se projevilo také na výběru sociálního pojištění, který se mezi lety 2022 a 2023 zvýšil o více než 8 %. Ve třetím čtvrtletí roku 2023 se také téměř zastavil pokles reálných mezd.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka uvádí tyto skutečnosti v kontextu toho, že nejhorší období máme za sebou a že přichází období větší stability a předvídatelnosti. Své tvrzení o zvyšujících se platech a mzdách staví na datech o výběru pojistného na sociální pojištění. 

Nejprve uveďme, že mezi platem a mzdou existuje rozdíl – plat pobírají zaměstnanci státu, obcí nebo příspěvkových organizací, mzdu dostávají zaměstnanci v soukromém sektoru. Oba pojmy se ale běžně zaměňují a Český statistický úřad (ČSÚ) průměrný plat na rozdíl od průměrné mzdy nesleduje. Průměrný hrubý plat nicméně sleduje Informační systém o průměrném výdělku (ISPV).

Výběr pojistného

Pojistné je příjmem státního rozpočtu a počítá se z hrubé mzdy, tedy z částky před snížením o pojistné na sociální zabezpečení, pojistné na veřejné zdravotní pojištění, zálohové splátky daně z příjmu fyzických osob a další srážky. Ministerstvo financí (MF) ve své zprávě o plnění rozpočtu za rok 2023 uvádí, že „objem pojistného meziročně vzrostl o 8,1 % v návaznosti na růst zaměstnanosti a výdělků zejména v soukromém sektoru“. Konkrétně se na pojistném za celý rok 2022 vybralo 637,68 miliardy korun, zatímco v loňském roce částka narostla na 689,28 mld. Kč.

Dodáváme, že MF definuje pojistné jako „pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nezahrnuje pojistné na veřejné zdravotní pojištění odváděné zdravotním pojišťovnám“. Mírně odlišné údaje v této oblasti uvádí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), podle které se na pojistném v roce 2022 vybralo 621,39 mld. korun v minulém roce 671,53 mld. Kč (.pdf, str. 1). Podle ČSSZ tak příjmy státního rozpočtu z pojistného vzrostly o 8,07 %.

ISVP a průměrný plat

IPSV provádí šetření hrubého průměrného platu čtvrtletně v rámci programu statistických zjišťování, vyhlášených ČSÚ. ISPV je zároveň v gesci ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Ke dni rozhovoru byla poslední zveřejněná data za třetí čtvrtletí roku 2023, kdy průměrný hrubý plat činil 46 136 Kč, což je o něco málo méně než v přechozím čtvrtletí. Nicméně oproti prvnímu čtvrtletí nebo v meziročním srovnání, jak lze vidět v grafu, je nárust významný.

ČSÚ a průměrná mzda

ČSÚ data o průměrné hrubé mzdě zveřejňuje čtvrtletně, ke dni vysílání rozhovoru byla nejnovější dostupná data také za třetí čtvrtletí loňského roku. V tomto období činila průměrná hrubá mzda 42 658 korun a byla opět nižší než v předchozím čtvrtletí. I přes tento pokles ale vzrostla jak v porovnání s prvním čtvrtletím roku 2023, tak v meziročním srovnání stejného období. Jak je vidět na následujícím grafu, průměrná mzda v posledních letech nepřetržitě roste.

Pro přesnost však dodáváme, že i když nominální průměrná mzda i plat posledních deset let rostou, neznamená to nutně, že Češi bohatnou. Pro toto porovnání je vhodnější použít výši reálné mzdy, tedy mzdy očištěné o vliv inflace, která vyjadřuje, kolik zboží si lidé mohou koupit. 

Reálná mzda v Česku od čtvrtého čtvrtletí 2021 soustavně klesala, a to po rekordních osm čtvrtletí v řadě. Tempo jejího poklesu nicméně v předchozím roce postupně zpomalovalo: v první polovině se snížila o 6,7 %, respektive o 3,1 %. V jeho třetím čtvrtletí pak meziročně poklesla o 0,8 %. Údaje za čtvrté čtvrtletí zatím nejsou k dispozici. 

Závěr

Průměrný hrubý měsíční plat podle IPSV a průměrná hrubá měsíčná mzda podle ČSÚ v posledních letech rostou. Ve třetím čtvrtletí roku 2023 byl jak plat, tak i mzda vyšší než ve stejném období předcházejícího roku. Toto zvýšení se projevilo také na výběru sociálního pojištění, které se podle MF i ČSSZ meziročně zvýšilo o více než 8 %. Zlepšující se ekonomickou situaci lze pozorovat také na vývoji reálných mezd, jejichž pokles se ve třetím čtvrtletí roku 2023 téměř zastavil. Z těchto důvodů hodnotíme výrok Mariana Jurečky jako pravdivý.

Marian Jurečka

V letošním roce je ten odhad firem, samotných firem, někdy mezi 7–8 procenty růstu (průměrné mzdy, pozn. Demagog.cz).
Události, komentáře, 30. ledna 2024
Ekonomika
Pravda
Podle odhadu Hospodářské komory, která zastupuje podnikatele, letos průměrná mzda nominálně poroste o 7 %.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka v kontextu výroku mluví o tom, že roste průměrná mzda. Uvádí, že v tomto roce se podle firem zvedne průměrná mzda o 7 až 8 %. Na tomto údaji ilustruje, že se podle něj zlepší ekonomická situace v tuzemsku, a domácnosti i firmy si tak letos polepší. Před samotným ověřením výroku uveďme, že nehodnotíme predikci jako takovou, ale pouze fakt, zda takový odhad skutečně existuje.

Vzhledem k tomu, že ministr Jurečka hovoří o predikcích ze strany firem, zaměříme se na odhady Hospodářské komory, která je s více než 16 tisíci členy nejvýznamnější a zároveň jedinou zákonem zřízenou organizací sdružující podnikatele a zastupující jejich zájmy (kromě těch spadajících pod záštitu Agrární komory). Ta zveřejnila v prosinci loňského roku odhad, podle kterého v letošním roce vzroste průměrná mzda nominálně o 7 %, a přiblíží se tak částce 46 700 Kč. Podle ní vzrostou také reálné mzdy (tedy nominální mzdy snížené o míru inflace). Výkonnost celé české ekonomiky se podle ní zvýší o 2 %, její oživení ale bude pozvolnější kvůli vládnímu konsolidačnímu balíčku.

Dodejme, že například podle nejnovější prognózy České národní banky z podzimu 2023 růst průměrné mzdy v letošním roce zpomalí na 6,7 % (.pdf, str. 20). Česká bankovní asociace pak očekává, že nominální průměrná mzda bude růst o 6,5 %. Podobný růst predikuje také Ministerstvo financí (.pdf, str. 36).

Podle odhadu Hospodářské komory tedy průměrná mzda v letošním roce poroste nominálně o 7 %. Výrok Mariana Jurečky tak hodnotíme jako pravdivý.

Marian Jurečka

Třeba rok a půl zpátky (Josef Středula, pozn. Demagog.cz) ještě predikoval, že 60 % firem bude propouštět a nezaměstnanost bude růst.
Události, komentáře, 30. ledna 2024
Sociální politika
Neověřitelné
Předseda odborů Středula v roce 2022 mluvil o hrozbě propouštění, ve veřejných zdrojích se nám ale nepodařilo najít vyjádření, v němž by zmiňoval, že propouštět bude 60 % firem. Protože jsou jednání odborů a vlády neveřejná, nemůžeme výrok ministra Jurečky potvrdit ani vyloučit.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU‑ČSL) ve svém výroku zmiňuje údajná vyjádření Josefa Středuly, který zastává post předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) a v roce 2022 byl jedním z kandidátů na prezidenta. Před rokem a půl, tedy přibližně ve druhé půlce roku 2022, podle Jurečky predikoval situaci, kdy 60 % firem bude propouštět a poroste nezaměstnanost. Dodejme, že Jurečka zmíněné číslo, tedy „60 % firem“, v debatě zdůrazňoval několikrát (video, čas 15:15).

Citaci, která by slovům Mariana Jurečky odpovídala, jsme vyhledávali jak v mediálních databázích, na webech zpravodajských portálů, tak i na profilech Josefa Středuly a ČMKOS na sociálních sítích. V žádném z těchto zdrojů se nám však nepodařilo podobné vyjádření dohledat.

Potvrdit ani vyloučit Jurečkovo tvrzení navíc nemůžeme, jelikož jednání zástupců vlády a odborů – na kterých se potkávají také Jurečka se Středulou – nejsou veřejná. Některá z nich se konala například v září nebo v listopadu 2022. 

Doplňme, že v srpnu 2022 Středula na svém účtu na síti X upozorňoval, že „nezaměstnanost roste“. O růstu míry nezaměstnanosti tehdy totiž informoval Úřad práce. V dalších vyjádřeních, která se nám podařilo najít, Středula o „růstu nezaměstnanosti“ přímo nemluvil, několikrát ovšem zmiňoval hrozbu propouštění. Na facebooku o ní psal například v srpnu a září 2022, kdy dodal, že propouštět zaměstnance zvažuje „už 22 % firem“. Podobně se na facebooku vyjádřila i ČMKOS, která varovala, že „zdražování energií a rostoucí inflace vyústí v propouštění zaměstnanců“.

V říjnu 2022 Středula na svém účtu na síti X svou fotografii z pražské demonstrace Proti chudobě doplnil textem: „Až se bude ve velkém propouštět, až přijde katastrofa, bude pozdě. Jsme tady proto, aby vláda konala hned!“ Později se na facebookovém účtu ČMKOS objevil příspěvek hovořící o hromadném propouštění u 13 zaměstnavatelů. Odbory tehdy upozorňovaly, že „by se mohlo dotknout asi tisícovky lidí“.

Pro úplnost můžeme dodat, že míra nezaměstnanosti se od konce června 2022 skutečně mírně zvedla. Zatímco v polovině roku 2022 dosahovala 2,5 % (.xlsx), o rok později to bylo 2,7 %. Podle aktuálních dat ČSÚ za prosinec se nezaměstnanost drží na stejné úrovni.

Na závěr tedy shrňme, že Středula v průběhu roku 2022 skutečně mluvil o hrozbě propouštění. Ve veřejně dostupných zdrojích se nám však nepodařilo dohledat citaci, ve které by predikoval, že bude propouštět „60 % firem“. Zároveň nemůžeme potvrdit ani vyvrátit, že se Středula takto nevyjádřil například na některé z demonstrací nebo přímo na jednání se zástupci vlády, kterých se účastní i Marian Jurečka. Proto hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.

Marian Jurečka

Tam jim (firmám, pozn. Demagog.cz) dneska chybí zhruba nějakých 270 000 pracovníků, které firmy nemají.
Události, komentáře, 30. ledna 2024
Ekonomika
Pravda
Podle dat Úřadu práce zaměstnavatelé ke 4. čtvrtletí roku 2023 poptávali skutečně cca 270 tisíc pracovníků. Vzhledem k tomu, že Ministerstvo práce a sociálních věcí dříve upozorňovalo, že tato čísla mohou být nadhodnocená, hodnotíme výrok jako pravdivý s výhradou.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka v kontextu výroku mluví o tom, že jedním z problémů zaměstnavatelů je nedostatek uchazečů na trhu práce, kde podle něj chybí 270 tisíc lidí. Uvádí, že jeho resort připravuje novely zákoníku práce a zákona o zaměstnanosti, který by dle něj měl problém zmírnit např. díky lepším podmínkám u částečných úvazků.

Analýzy MPSV

Statistiky o neobsazenosti volných pracovních míst vede Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Ve svém přehledu konkrétně vyčísluje počty volných míst, která zaměstnavatelé nabízejí na Úřadu práce (ÚP). Podle těchto dat hledali zaměstnavatelé v posledním čtvrtletí loňského roku přibližně 272 000 pracovníků. Nejvíce volných míst přitom nabízeli lidem se základním vzděláním a praktickou školou. 

Téměř totožné číslo volných pracovních míst uvádí MPSV i za samotný prosinec 2023. Zmíněné měsíční statistiky je možné najít v jeho Analýze poptávky a nabídky pracovní síly, která rovněž vychází z dat Úřadu práce (.pdf, str. 2, 7).

Pro úplnost doplňme, že MPSV v dřívějších dokumentech upozorňovalo, že výše uváděné statistiky nemusí zcela přesně odpovídat počtu skutečně volných pracovních míst (.pdf, str. 7). Zaměstnavatelé totiž mohou Úřadu práce nahlašovat nabídku na jedno reálné volné místo vícekrát. „Důvodem je zejména nastavení povinné evidence volných míst, pokud chce zaměstnavatel zaměstnat cizince,“ uvedlo k tomu ministerstvo (.pdf, str. 9). Podle resortu jsou data ÚP kvůli zmiňovaným duplicitám „zásadně nadhodnocená“.

Jiný přístup ke sběru dat MPSV použilo ve své Analýze volných pracovních míst a zaměstnávání cizinců, která prozkoumávala stav volných pracovních míst v loňském létě (.pdf). Materiál vycházel z dotazníkového šetření, do kterého se červnu 2023 zapojilo 14,4 tisíc zaměstnavatelů (.pdf, str. 4). Podle tohoto šetření firmy poptávaly 249 000 zaměstnanců (str. 6), přičemž každého pátého zaměstnavatele nedostatek pracovníků omezuje (str. 5). Pro srovnání, statistiky Úřadu práce loni v červnu vyčíslovaly počet volných míst na 287 tisíc, což je přibližně o 15 % více.

Statistika ČSÚ

Další statistiku eviduje Český statistický úřad (ČSÚ), který nicméně ke dni odvysílání rozhovoru s Marianem Jurečkou data za 4. čtvrtletí roku 2023 nezveřejnil. V předcházejícím čtvrtletí bylo dle ČSÚ volných takřka 97 tisíc míst (.xlsx). 

Samotný ČSÚ ovšem v případě této „experimentální statistiky“ upozorňuje na to, že zahrnuje jen místa v pracovním poměru. Nezapočítává tedy „práce přechodného charakteru“ sjednávané na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti, které naopak bývají součástí statistik Úřadu práce (.pdf).

Podle MPSV jsou data ČSÚ do určité míry podhodnocená (.pdf, str. 9). Jasnou odpověď na to, které statistiky opravdu odpovídají realitě, ministerstvo nedává. „Lze však odhadovat, že počet volných míst je v současnosti blíže odhadům ČSÚ než ÚP,“ komentovalo MPSV tuto situaci v červnu.

Závěr

Statistik, které vyčíslují počty neobsazených pracovních míst, existuje více a ukazují odlišné výsledky. Podle dat Úřadu práce zaměstnavatelé ke konci roku 2023 poptávali přibližně 272 tisíc pracovníků, přehled ČSÚ naopak říká, že počet volných míst nepřesahuje 100 tisíc. MPSV v této souvislosti dříve upozornilo, že kvůli použitému způsobu sběru dat nemusí ani statistika ČSÚ, ani statistika Úřadu práce přesně odpovídat skutečnosti.

Je tedy pravda, že podle Úřadu práce počet neobsazených míst dosahuje zhruba 270 tisíc, které ve výroku zmiňuje Marian Jurečka. Vzhledem k tomu, že dle MPSV může být toto číslo nadhodnocené, např. kvůli vícenásobnému nahlašování jednoho místa do evidence, hodnotíme výrok jako pravdivý s výhradou.

Marian Jurečka

Nemůžou zůstat na té stejné pozici (ženy pracující při mateřské a rodičovské dovolené, pozn. Demagog.cz).
Události, komentáře, 30. ledna 2024
Sociální politika
Pravda
V současnosti zákon neumožňuje rodičům na mateřské a rodičovské dovolené vykonávat stejnou pracovní činnost u stávajícího zaměstnavatele. Nejčastěji poté dochází k uzavření DPP nebo DPČ u stejného zaměstnavatele, ale na jiný druh práce.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka mluví o situaci, kdy žena při nástupu na mateřskou a následně rodičovskou dovolenou nesmí pokračovat ve vykonávání své dosavadní práce. Vysvětluje, že v současnosti podle něj zákon neumožňuje zůstat u stejného zaměstnavatele a vykonávat stejnou práci, byť na zkrácený úvazek. V následujících odstavcích se tak zaměříme na to, jakou práci v současnosti rodiče na mateřské a rodičovské dovolené mohou podle zákona vykonávat.

Práce na mateřské dovolené

Mateřská dovolená trvá po dobu 28 týdnů v případě jednoho dítěte a 37 týdnů u dvou a více dětí, z toho šest až osm týdnů mohou ženy využít už před porodem (.pdf, str. 8). Během stejné doby má člověk nárok na tzv. peněžitou pomoc v mateřství. Výše příspěvku konkrétně činí 70 % denního vyměřovacího základu za kalendářní den (.pdf, str. 8). O poskytnutí mateřské dovolené nemusí žena žádat, zaměstnavateli nástup na mateřskou stačí pouze oznámit.

Podle zákona o nemocenském pojištění nemá žena nárok na peněžitou pomoc při mateřské, jestliže vykonává práci, ze které se dávka vyplácí. V praxi to znamená, že žena nesmí pobírat dávku mateřské, a přitom vykonávat svoji práci u stávajícího zaměstnavatele na základě původní pracovní smlouvy, a to ani kdyby tak činila na zkrácený úvazek. Zaměstnavatel zároveň ženám na mateřské dovolené nesmí dát výpověď.

Pokud se tedy jedná o ženu zaměstnankyni, nesmí zůstat na stejné pozici, ze které dávku dostává. Žena by musela vykonávat jinou činnost (.pdf, str. 14). Pokud se jedná o podnikatelku (OSVČ), tak svoji samostatně výdělečnou činnost nesmí vykonávat osobně. Může ji ale vykonávat prostřednictvím svých zaměstnanců nebo spolupracujících osob.

Zaměstnavatel často nabízí ženám na mateřské dovolené práci na základě dohody o provedení práce (DPP) nebo dohody o pracovní činnosti (DPČ). Rodič tedy pracuje u stejného zaměstnavatele na zkrácený úvazek, dle zákona ale nesmí vykonávat stejnou činnost, která je uvedená v původní pracovní smlouvě.

Žena má ovšem možnost vykonávat stejnou pracovní činnost u jiného zaměstnavatele. Může tak činit pouze s předchozím písemným souhlasem svého původního zaměstnavatele, u kterého čerpá mateřskou dovolenou.

Práce na rodičovské dovolené

Rodičovská dovolená navazuje na mateřskou dovolenou, případně ji může využít otec ode dne narození dítěte. Trvá až do věku 3 let dítěte. O rodičovskou na rozdíl od mateřské musí zaměstnanec požádat. Rodičovská dovolená je podle zákoníku práce volno v práci, a odlišuje se od rodičovského příspěvku. Ten je formou finanční podpory vyplácené rodičům dětí do 4 let (u letos narozených dětí se vyplácí do 3 let) nebo do vyčerpání celkové částky. Ačkoliv je rodičovský příspěvek typicky vyplácen během rodičovské dovolené, nejedná se o stejný pojem (.pdf, str. 13).

Rodičovský příspěvek sice navazuje na peněžitou pomoc v mateřství (nebo na otcovskou dovolenou), dávky se mezi sebou ale výrazně liší. V případě rodičovského příspěvku nezáleží na výši příjmu domácnosti nebo zda příspěvek čerpá matka nebo otec.

Rodičovský příspěvek činí celkem 300 000 Kč u dětí narozených do 31. prosince 2023 a je vyplácen nejdéle do věku 4 let dítěte. U dětí narozených od 1. ledna 2024 se příspěvek navýšil na 350 000 Kč, a jak jsme zmínili výše, je vyplácen nejdéle do věku 3 let dítěte. Měsíční výši rodičovského příspěvku si rodič volí sám, přičemž jeho maximum závisí na předchozích příjmech.

V případě, že rodič splní podmínku „osobní celodenní a řádné péče o dítě“, může pracovat téměř bez omezení a bez ztráty nároku na rodičovský příspěvek (.pdf, str. 37). Další podmínkou je, že v případě, kdy dítě do 2 let dochází do jeslí nebo jiného předškolního zařízení, nesmí jeho docházka překonat 92 hodin měsíčně (od 2 let dítěte se docházka nesleduje).

Také v případě rodičovské dovolené je zaměstnanec v tzv. ochranné době, kdy zaměstnavatel podle zákona nesmí rodičům dát výpověď. Pokud ale rodič pokračuje u stejného zaměstnavatele na základě původní pracovní smlouvy, byť na kratší pracovní poměr, nečerpá rodičovskou dovolenou.

Z tohoto důvodu rodiče zpravidla pokračují v řešení přivýdělku u stejného zaměstnavatele formou DPP nebo DPČ. Stále není dovoleno „v dalším pracovněprávním vztahu pro téhož zaměstnavatele vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny jako práce v původní pracovní smlouvě“. Dodejme také, že zaměstnavatel nemá povinnost zaměstnankyni či zaměstnanci práci při mateřské nebo rodičovské dovolené umožnit, a to i přes žádost rodiče (.pdf, str. 38).

Závěrečné hodnocení

Při mateřské dovolené nemůže žena vykonávat stejnou pracovní činnost, protože by přišla o peněžitou pomoc v mateřství. Při rodičovské dovolené nemůže člověk pracovat na stejné pozici, a to ani na zkrácený úvazek. V takovém případě totiž rodičovská dovolená končí a s tím i zvýšená ochrana před výpovědí. Pro přivydělání si peněz pak ve většině případech rodič uzavře se svým původním zaměstnavatelem DPP nebo DPČ na jinou pracovní činnost. Ženy tedy během tohoto období skutečně nemohou zůstat na stejné pozici. Z těchto důvodů hodnotíme výrok Mariana Jurečky jako pravdivý.

Marian Jurečka

(...) i s přílivem pracujících Ukrajinců, kterých už je dneska kolem 120 000.
Události, komentáře, 30. ledna 2024
Ekonomika
Invaze na Ukrajinu
Pravda
Ke konci roku 2023 pracovalo v Česku podle dat Úřadu práce přibližně 120 tisíc Ukrajinců. Číslo zahrnuje pouze ty, kteří do České republiky přišli až po začátku ruské invaze na Ukrajinu.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka v kontextu výroku mluví o tom, jak umělá inteligence (AI) ovlivní trh práce. Uvádí, že i přes implementaci AI bude v Česku nedostatek zaměstnanců, kteří navíc chybí už v současnosti. Absence pracovní síly tak podle něho bude problém i nadále. Následně zmiňuje, že situaci s nedostatkem pracovní síly nevyřeší ani příliv nově příchozích Ukrajinců, kterých je podle něj zaměstnaných asi 120 tisíc.

Uveďme, že celkový počet ukrajinských státních příslušníků v Česku výrazně stoupl po zahájení ruské invaze na Ukrajině v únoru 2022. Jejich počet následně klesal a k 31. prosinci 2023 jich zde podle Ministerstva vnitra celkem žilo 475 378 (.xlsx).

Data o zaměstnanosti cizinců pravidelně zveřejňuje Český statistický úřad (ČSÚ), který sleduje všechny pracující Ukrajince. Ministr Jurečka ale oproti tomu mluví o ukrajinských uprchlících. Tato data sbírá Úřad práce (.pdf, str. 1–2), který ve své nejnovější tiskové zprávě uvedl, že v Česku ke konci loňského prosince pracovalo 122 283 nově příchozích Ukrajinců (.pdf, str. 2). Nejčastěji byli zaměstnáni jako pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě nebo jako montážní dělníci.

Pro zajímavost zmiňme i statistiky o všech pracujících Ukrajincích v Česku, do kterých jsou zahrnuti i ti, kteří přišli před začátkem války. Podle ČSÚ bylo na konci roku 2023 zaměstnaných celkem 320 042 Ukrajinců (.pdf, str. 1). Z toho přibližně 286 tisíc byli lidé evidovaní na úřadech práce, dalších zhruba 34 tisíc tvořili Ukrajinci s živnostenským listem (.pdf, str. 1; .pdf, str. 1).

Marian Jurečka tedy správně uvedl, že v Česku pracuje asi 120 tisíc nově příchozích Ukrajinců, kteří se do České republiky přistěhovali po začátku ruské invaze. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Marian Jurečka

V běžných letech lidé odcházeli do předčasné penze nejčastěji rok nebo rok a půl před standardní dobou. Výjimkou byl loňský rok, kdy odcházelo velké množství lidí do předčasného důchodu.
Právo, 30. července 2023
Sociální politika
Zavádějící
V letech 2019–2022 lidé skutečně odcházeli do předčasného důchodu rok či rok a půl před standardní dobou. V roce 2022 opravdu narostl počet žádostí o předčasný důchod. Průměrný odchod do předčasné penze se však téměř nezvýšil a nepřesáhl rok a půl před standardní dobou.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) hovoří o nejčastější době odchodu do důchodu v minulosti v souvislosti s návrhem novely zákona o důchodovém pojištění, která reaguje na relativně vysoký podíl odchodů do předčasného starobního důchodu (.pdf, str. 1). Ten v roce 2022 narostl, jelikož kvůli mimořádným valorizacím byla předčasná penze pro lidi výhodnější.

Redaktor se ministra Jurečky ptá, zda není nespravedlivé, že se podle chystané novely zpřísní podmínky pro osoby v předdůchodovém věku „ze dne na den“, a přitom si lidé odchod do penze plánují několik let předem. Jurečka následně argumentuje tím, že se podmínky mění proto, že v roce 2022 odešlo do předčasného důchodu kvůli výhodné situaci velké množství lidí, „aniž to dlouhodobě plánovali“.

Podle stávajících pravidel mohou lidé do předčasného důchodu odejít o tři roky dříve, pokud zákon stanovuje jejich standardní důchodový věk na méně než 63 let. Pojištěnci, u nichž zákon stanovuje důchodový věk vyšší než 63 let, pak mohou do předčasné penze odejít až o pět let dříve, zároveň jim však musí být nejméně 60 let.

Zmíněná novela obsahuje ustanovení (.pdf, str. 1), které druhou podmínku zjednodušuje. Nově tak bude možné odejít do předčasné penze jen nejvýše 3 roky před dosažením standardního důchodového věku. Zkrácení této doby má podle důvodové zprávy omezit negativní dopady předčasných důchodů na veřejné finance a rovněž limitovat negativní sociální dopady (.pdf, str. 11).

Dále novela mění procentní výměru předčasného důchodu (.pdf, str. 2). Nyní se výše výměry snižuje za každých započatých 90 kalendářních dnů ode dne přiznání důchodu ke dni dosažení důchodového věku. V prvních 360 dnech se snižuje o 0,9 %, do 720. dne o 1,2 % a po 721. dni o 1,5 %. Nově se bude procentní výměra snižovat o 1,5 % výpočtového základu opět za každých započatých 90 kalendářních dnů ode dne přiznání důchodu ke dni dosažení důchodového věku (.pdf, str. 2 a 11).

Dodejme, že Poslanecká sněmovna návrh novely po obstrukcích ze strany opozice schválila na konci července. Pro přijetí hlasovali všichni poslanci vládní koalice a nezařazený Ivo Vondrák.

Nejčastější doba odchodu do předčasného důchodu

Podle informací, které projektu Demagog.cz poskytlo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), odchází lidé v posledních letech do předčasného důchodu v průměru 1,25–1,5 roku před standardní dobou. Polovina osob s trvale kráceným důchodem odchází do předčasné penze 0,75–1,25 roku před dosažením důchodového věku.

Obdobné informace obsahuje i důvodová zpráva ke zmíněné novele, kde stojí, že „z těch osob, které odcházejí do starobního důchodu předčasně, jich polovina odchází maximálně do jednoho roku před dosažením důchodového věku“ (.pdf, str. 18). Dokument také uvádí, že necelých 10 % lidí do předčasné penze odchází více než tři roky před dosažením standardního důchodového věku (str. 18).

Žádosti o předčasný důchod v minulém roce

Podle dat, která získal od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) na začátku ledna 2023 server Seznam Zprávy, podalo v roce 2023 žádost o předčasný důchod 80 653 lidí. V roce 2021 ČSSZ evidovala žádostí jen 32 781, o rok dříve 34 702, tedy počty více než dvakrát nižší než v roce 2022. 

Na konci ledna 2023 uvedl ústřední ředitel ČSSZ František Boháček, že o předčasný důchod oficiálně či předběžně požádalo přibližně 120 tisíc lidí. „Zhruba 40 000 předčasných důchodů jsme sepsali a ty osoby do důchodu odešly. Chtěly předčasný důchod s výplatou,“ řekl Boháček s tím, že běžně do předčasné penze odchází přibližně 30 tisíc lidí (.pdf). Dalších 40 000 [žádostí] jsme sepsali, ale lidé chtěli důchod bez výplaty. S dalšími 40 000 lidmi jsme se dohodli, že přijdou žádost sepsat letos, jen uplatnili nárok na dávku důchodového pojištění. Předpokládám, že nebudou chtít výplatu a chtěli si jen zafixovat částku,“ dodal k tomu Boháček pro ČTK.

Doplňme, že podle údajů, které poskytla ČSSZ na konci roku 2022 agentuře ČTK, zaregistrovaly okresní správy sociálního zabezpečení jen za říjen loňského roku 16 949 žádostí o předčasný odchod do důchodu. V říjnu 2021 jich úřady přijaly 3 215. V listopadu 2022 ČSSZ evidovala dokonce 24 653 žádostí, oproti tomu za listopad roku 2021 jich bylo pouze 2 591, tedy přibližně desetkrát méně.

K výraznému nárůstu počtu žádostí došlo poté, co MPSV v polovině loňského října uvedlo, že může být výhodnější požádat o předčasný důchod v roce 2022 než čekat do roku 2023 (.pdf).

Závěr

Data od MPSV potvrzují, že lidé v minulých letech skutečně odcházeli do předčasného důchodu většinou kolem roku až roku a půl před standardní dobou pro odchod do penze. V roce 2022 pak ČSSZ evidovala více než dvojnásobný počet žádostí o předčasný důchod v porovnání s lety 2021 a 2020. Ministr Jurečka tuto skutečnost nesprávně interpretuje tak, že lidé v loňském roce do předčasné penze odcházeli dříve. Průměrný odchod do předčasného důchodu nicméně nepřesáhl rok a půl před standardní dobou, a výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů