Marian Jurečka

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU‑ČSL) mluví o počtu žádostí o přiznání starobního důchodu, které Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) nestihla vyřídit v zákonem stanovené lhůtě 90 dní.

Jurečka se zřejmě odkazuje na údaj ČSSZ, který byl zveřejněn v reportáži CNN Prima News 27. července 2023 (video, čas 14:45). Tisková mluvčí ČSSZ Jitka Drmolová pro televizi uvedla (video, čas 2:10), že k 17. červenci 2023 správa evidovala celkem 4 646 žádostí o starobní důchod, které ČSSZ nestihla vyřídit v rámci 90denní lhůty. Doplnila také, že 3 599 z těchto žádostí se týká předčasného důchodu.

Pro projekt Demagog.cz Jitka Drmolová uvedla, že „data o počtu nevyřízených žádostí představují ‚živou‘ statistiku, v níž se každý den mění počet nezpracovaných žádostí v závislosti na jejich aktuálním zpracování“. Z jejího vyjádření vyplývá, že ČSSZ nezjišťuje počet těchto žádostí každý den, a na konci července tak byl znám stav právě jen ze 17. července.

Ministra Jurečku a jeho spolupracovníky jsme kontaktovali s dotazem, z jakých dat vycházel. Člen ministerského kabinetu Jan Palán nám v e‑mailové komunikaci potvrdil, že Marian Jurečka skutečně odkazoval na data ČSSZ platná k 17. červenci 2023, tedy na 4 646 žádostí o starobní důchod po zákonem stanovené lhůtě. Marian Jurečka se tedy uváděnými 4000 žádostmi nevešel do našeho 10% tolerančního pásma, a výrok proto hodnotíme jako nepravdivý. 

Pro úplnost doplňme, že dle vyjádření ČSSZ pro projekt Demagog.cz bylo k datu 3. srpna žádostí přesahující 90denní lhůtu stále celkem 4 582.

Marian Jurečka (KDU-ČSL) odpovídá na otázku, zdali ho neděsí, že lidovci by podle průzkumu Medianu získali jen dvě procenta hlasů (.pdf, str. 7). Ministr odpovídá, že „nejlepší a jediný průzkum jsou skutečné volby. Ty sněmovní jsou za dva a čtvrt roku.“ Následně argumentuje tím, že letošní rok je dle něj náročný vzhledem k nutným ekonomickým úsporám a nárůst výběru pojistného a mezd poté ilustruje jako příklad toho, že situace není tak špatná.

Pojistné je příjmem státního rozpočtu a počítá se z hrubé mzdy, tedy takové, která je před snížením právě o pojistné na sociální zabezpečení a také o pojistné na veřejné zdravotní pojištění, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další srážky. Ministerstvo financí (MF) ve své zprávě o plnění rozpočtu za červen 2023 uvádí, že „objem pojistného meziročně vzrostl o 9,4 %“. Konkrétně se během prvních šesti měsíců roku 2022 na pojistném vybralo 310,07 miliard korun, zatímco ve stejném období letošního roku částka narostla na 339,15 mld. Kč.

Upřesněme, že MF definuje pojistné jako „pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nezahrnuje pojistné na veřejné zdravotní pojištění odváděné zdravotním pojišťovnám.“ Mírně odlišné údaje v této oblasti pak uvádí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), podle které se na pojistném do konce června 2022 vybralo 302,08 mld. korun a za první půlrok letošního roku pak 330,8 mld. Kč (.pdf, str. 1). Podle ČSSZ tak příjmy státního rozpočtu z pojistného vzrostly o 9,5 %.

Dodejme, že Český statistický úřad (ČSÚ) data o průměrné hrubé mzdě zveřejňuje pouze čtvrtletně. V prvním čtvrtletí loňského roku činila průměrná hrubá mzda 37 929 Kč, zatímco v prvním čtvrtletí roku 2023 vzrostla na 41 265 korun, tedy o 9,7 %.

Podle Ministerstva financí i České správy sociálního zabezpečení objem vybraného pojistného za prvních šest měsíců letošního roku meziročně vzrostl přibližně o 9,5 %. Jelikož se pojistné počítá z hrubé mzdy, lze tvrdit, že o takovou částku vzrostla i průměrná hrubá mzda, a výrok ministra Jurečka tak hodnotíme jako pravdivý. Zmiňme nicméně, že údaje ČSÚ ohledně průměrné mzdy za druhé čtvrtletí roku 2023 k době rozhovoru zatím nebyly známy.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka v rozhovoru pro deník Právo reaguje na pokles stranických preferencí KDU‑ČSL v rámci průzkumu (.pdf), který vypracovala agentura Median za červen roku 2023. Na základě sesbíraných dat zpracovala agentura sněmovní volební model, který má odhadnout hypotetický výsledek voleb. 

Volební model, voličské a stranické preference

Nejprve je vhodné upřesnit, že průzkumné agentury zveřejňují několik druhů výstupů, mezi ně patří především volební model a voličské a stranické preference. Volební model představuje odhad hypotetického výsledku voleb, pokud by se volby konaly v době provádění průzkumu. Při jeho tvorbě může daná agentura zohledňovat např. i disciplinovanost voličů jednotlivých stran apod., základem výpočtu jsou ovšem stranické preference. Volební model zahrnuje odpovědi respondentů, kteří se chystají volit, případně i těch, kteří svou účast ve volbách nevyloučili. Voliče, kteří v danou chvíli nedokáží vybrat jen jednu stranu či kandidáta, rozděluje mezi strany.

Voličské preference také zahrnují podíl respondentů, kteří nevylučují účast ve volbách nebo uvedli, že pravděpodobně půjdou volit, ale pro nerozhodnuté voliče je zde obvykle vyčleněna samostatná kategorie. Stranicképreference také odlišují nerozhodnuté voliče, zohledňují nicméně odpovědi všech dotázaných, tedy včetně těch, kteří nechtějí jít volit.

Výsledky vládních stran

Podle volebních modelů agentury Median klesla podpora KDU‑ČSL mezi květnem a červnem 2023 ze čtyř procent (.pdf, str. 7) na dvě (.pdf, str. 7). V případě samostatné kandidatury by se tak lidovci do dolní parlamentní komory nedostali. Aby totiž měla strana nárok na zastoupení v Poslanecké sněmovně, musí získat alespoň 5 % platných hlasů. V případě dvoučlenných koalic je hranice 8 %, trojčlenné a vícečlenné koalice musí získat aspoň 11 %.

Jak ukazuje graf níže, podle volebních modelů Medianu podpora klesla také u většiny zbylých vládních stran. Výjimkou jsou Piráti, kteří si v červnovém modelu naopak polepšili o půl procenta (.pdf, str. 7). Strany současné vládní koalice mají v součtu podporu 37,5 % voličů, v květnu to bylo 41 % (.pdf, str. 7).

V grafu jsme zahrnuli výsledky pro všechny analyzované strany a hnutí z volebního modelu agentury Median v období od února do června. V listopadu, prosinci a lednu dominovaly politickým průzkumům převážně prezidentské volby, graf proto začíná od února. V květnovém průzkumu agentura neuvedla preference voličů Zelených, v grafu tedy tato informace chybí. 

Volební model zpracovala dříve také agentura Kantar pro Českou televizi za květen roku 2023, aktuálnější průzkum zatím zveřejněn nebyl. Květnový model ukazuje, že KDU‑ČSL oproti dubnu téhož roku klesla podpora z 5 % na 4 % (.pdf, str. 9) a pokles zaznamenala také TOP 09. ODS se tehdy udržela na stejné úrovni a Piráti a STAN mírně posílili. 

Čistě stranické preference uvedla ve svém výzkumu agentura STEM, jejíž výsledky zachycuje následující graf. Podle dat STEMu na začátku prosince 2022 podporu KDU‑ČSL vyjádřila 3,1 % dotázaných, v květnovém šetření však straně preference klesly až na 1,7 %. Podobně klesly stranické preference také u ODS a STAN; Piráti a TOP 09 si naopak polepšili. Celkově by dle této analýzy v prosinci 2022 strany vládní koalice podpořilo přibližně 26,6 % respondentů, v květnu 2023 jen 25,2 %.

Zdroj: analýza STEM za prosinec 2022 a květen 2023 

Závěr

Podle volebního průzkumu agentury Median za červen 2023, na který odkazuje ministr Jurečka v rozhovoru, klesla podpora KDU‑ČSL i ostatním vládním stranám s výjimkou Pirátů. Podobné výsledky ukazuje i analýza stranických preferencí agentury STEM, podle níž preference klesly třem z pěti vládních stran a pokles zaznamenala pětikoalice i jako celek. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý. 

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) hovoří o dotaci Oprav dům po babičce, v rámci které mohou žadatelé dostat až milion korun na zateplení rodinného domu. Redaktor zmiňuje, že se tento záměr setkal s kritikou kvůli tomu, že o tuto podporu mohou usilovat i lidé s vysokými příjmy. Jurečka poté řekl, že tato dotace je součástí programu Nová zelená úsporám (NZÚ), v rámci které také žádný příjmový limit určen nebyl. 

Nová zelená úsporám

Nová zelená úsporám, pod kterou nová dotace Oprav dům po babičce spadá, je dotační program Ministerstva životního prostředí ve spolupráci se Stáním fondem životního prostředí ČR, který byl spuštěný v roce 2014. Hlavním cílem NZÚ je nabídnout dotace ke „zvýšení energetické účinnosti budov a snížení emisí skleníkových plynů a dalších znečišťujících látek v ovzduší.“ 

Dotace podporují ekologickou renovaci budov, snížení spotřeby energie, využívání obnovitelných zdrojů energie nebo jiná opatření ke snížení dopadu na klima, a to včetně nákupu nového domu s nízkou energetickou náročností. NZÚ je určen fyzickým i právnickým osobám. Zažádat o něj mohou vlastníci rodinných nebo řadových domů či objektů, které jsou užívány k trvalému pobytu, a také příspěvkové organizace vytvořené územními samosprávními celky. 

NZÚ spadá pod program HOUSEnerg. Podmínky (.pdf, str. 2) pro žadatele vytyčené v tomto programu určují jako oprávněné příjemce dotací vlastníky nebo spoluvlastníky rodinných domů, bytových domů nebo bytových jednotek. Podmínky se pak mírně liší podle druhu nemovitosti, a v závislosti na tom, zda se jedná o fyzickou nebo právnickou osobu (str. 4).

Již od začátku programu, tedy od roku 2014, NZÚ neobsahuje příjmový či majetkový limit – o dotaci mohou žádat vlastníci nebo stavebníci rodinných domů (.pdf, str. 5). Ti v případě, že je nemovitost v katastru nemovitostí zapsána jako stavba určená pro rodinnou rekreaci, musejí dodat dokumenty potvrzující, že mají v objektu trvalý pobyt, a to v délce nejméně dvou let před podáním žádosti (str. 35, 60).

Dodejme, že NZÚ byla původně financována z výnosu dražeb emisních povolenek jako součást Evropského systému emisního obchodování. Od roku 2021 jsou na program alokovány prostředky z Národního plánu obnovy a později také z Modernizačního fondu.

Oprav dům po babičce

Jelikož je dotace Oprav dům po babičce součástí NZÚ, obecné podmínky získání nové dotace se v nárocích na žadatele tolik neliší od jiných programů. Žadatelem musí být zletilá ekonomicky aktivní fyzická osoba, jež vlastní rodinný dům, na který se podpora má vztahovat (.pdf, str. 5). Vlastníkem musí žadatel zůstat po celou dobu realizace projektu a musí v ní mít trvalé bydliště (.pdf, str. 6), a to i deset let po rekonstrukci (.pdf, str. 49).

Žadatel musí splnit podmínky optimálního zateplení na buď již existujícím domu, nebo postaví novou budovu, která splňuje požadované parametry, na místě zbourané původní stavby. 

V pokynech pro žadatele a příjemce (.pdf) není zmínka o příjmovém nebo majetkovém limitu. Dokument pouze uvádí, že podpora dotuje maximálně 50 % přímých realizačních výdajů (.pdf, str. 6).

Závěrečné hodnocení 

Při porovnání podmínek pro žadatele u programu NZÚ a projektu Oprav dům po babičce je patrné, že žádný z projektů nemá nastavený příjmový nebo majetkový limit, jak správně uvádí Marian Jurečka. Podmínky žádosti jsou pak navázané na nemovitost a vyžaduje se, aby žadatel měl v objektu trvalé bydliště. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý. 

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v rozhovoru reaguje na výtku, že dotační program s názvem Oprav dům po babičce bude zneužívaný i zajištěnými lidmi, kteří budou chtít využít dotační prostředky na rekonstrukci svých nemovitostí, aniž by je nutně potřebovali. Jurečka poté argumentuje tím, že podmínkami programu mj. je, že žadatelé mají nárok na dotaci pouze u jedné nemovitosti, kde po dobu deseti let budou muset mít trvalé bydliště.

Dotace Oprav dům po babičce, v rámci které mohou žadatelé dostat až milion korun na zateplení rodinného domu, je součástí programu Nová zelená úsporám (NZÚ), jehož cílem je nabídnout dotace ke „zvýšení energetické účinnosti budov a snížení emisí skleníkových plynů a dalších znečišťujících látek v ovzduší.“ Od roku 2021 jsou pak na NZÚ alokovány prostředky z Národního plánu obnovy a později také z Modernizačního fondu.  

Poskytování podpory v rámci dotačního programu má několik podmínek (.pdf, str. 5–7). Žadatel např. musí být ekonomicky aktivní vlastník rodinného domu, přičemž tato nemovitost nesmí být zatížena exekucí (.pdf, str. 5). O dotaci může požádat i vlastník více nemovitostí, obdržet finance nicméně bude možné pouze na jednu z nich.

Součástí podmínek je pak i nutnost mít v dotované nemovitosti trvalé bydliště. „Žadatel je povinen zůstat vlastníkem nemovitosti a mít v ní trvalý pobyt po celou dobu udržitelnosti,“ stojí v dokumentu (.pdf, str. 6). Za dobu udržitelnosti se pak považuje deset let od vydání rozhodnutí o pobírání dané dotace (.pdf, str. 49). Dodejme, že o této podmínce mluvil i ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Pokyny také vymezují definici rodinného domu, kterého se dotace může týkat. V případě nové stavby jde o stavbu, „kde více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena a užívána, v níž jsou nejvýše tři samostatné byty a má nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, a je (bude) jako rodinný dům zapsána v katastru nemovitostí" (.pdf, str. 53). Do stávajících staveb se pak řadí i řadové domy bez společných prostor či jednotlivé budovy rodinného domu evidované pod jedním číslem popisným (.pdf, str. 53).

Nárok na čerpání dotačního programu Oprav dům po babičce tedy skutečně mají lidé pouze u jedné nemovitosti, a to i pokud jich vlastí vícero. Vlastníkem rodinného domu pak žadatel musí zůstat po celou dobu realizace projektu a po dobu deseti let po rekonstrukci v něm musí mít trvalé bydliště. Výrok Mariana Jurečky tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) se v rozhovoru vyjadřoval k dotaci Oprav dům po babičce, v rámci které bude od září 2023 možné získat až milion korun na zateplení rodinného domu. Tento záměr se setkal s kritikou např. od bývalého ministra financí Miroslava Kalouska kvůli tomu, že o tuto podporu mohou požádat i lidé s vysokými příjmy. Jurečka poté zmiňuje, že podle něj dosavadní části programu Nová zelená úsporám využívali především lidé s vyššími příjmy, a Oprav dům po babičce tak cílí na ty, kteří mají nižší výdělky a opravu domu by si bez pomoci nemohli dovolit.

Nová zelená úsporám (NZÚ), pod kterou nová dotace Oprav dům po babičce spadá, je dotační program Ministerstva životního prostředí. Ke spuštění celé NZÚ, o jejíž administraci se konkrétně stará Stání fond životního prostředí ČR, došlo v roce 2014. Jejím hlavním cílem je „zvýšení energetické účinnosti budov a snížení emisí skleníkových plynů a dalších znečišťujících látek v ovzduší.“

Statistiky, které by se týkaly výše příjmů lidí, kteří požádali o dotaci z programu Nová zelená úsporám, se nám ve veřejně dostupných zdrojích dohledat nepodařilo. Na webových stránkách NZÚ je sice k dispozici přehled příjemců, výdělky příjemců podpory nicméně v těchto seznamech uvedeny nejsou (.pdf, .pdf, .pdf).

Pro informace k výši příjmu nejčastějších žadatelů o NZÚ jsme proto kontaktovali Ministerstvo životního prostředí. To pro projekt Demagog.cz uvedlo, že žádný z dosud realizovaných dotačních programů ze skupiny NZÚ neobsahoval „test na příjem žadatelů“, tedy že žadatelé výši svých příjmů uvádět nemusejí. Proto danými informacemi ministerstvo nedisponuje. Obrátili jsme se také na Státní fond životního prostředí, ke dni publikování analýzy jsme ovšem odpověď neobdrželi.

Doplňme, že pro nízkopříjmové domácnosti vznikl program Nová zelená light, v jehož rámci mohou o dotaci žádat lidé, kteří pobírají příspěvek na bydlení, starobní důchod či invalidní důchod třetího stupně. Podpora pak může dosáhnout až 150 tisíc korun. Tento program byl zahájen v lednu 2023 a podle dřívějšího vyjádření Mariana Jurečky bylo jeho cílem pomoci nejzranitelnějším občanům v době energetické krize. K dubnu 2023 o dotaci zažádalo už 23 tisíc lidí a prostředky na financování byly navýšeny z původních 1,5 miliardy korun na 6 mld. Kč.

Ve veřejně dostupných zdrojích tedy statistiky ohledně výše příjmů žadatelů v dotačním programu Nová zelená úsporám nejsou k dispozici. Ministerstvo životního prostředí uvedlo, že takovou statistiku nevede, jelikož žádný z programů neobsahoval příjmový test. Nelze tedy potvrdit, ani vyvrátit, že by NZÚ využívali lidé s vyššími příjmy, a výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU‑ČSL) v rozhovoru hájí dotační program Oprav dům po babičce, který v posledních týdnech vzbudil množství kritiky kvůli tomu, že o tuto podporu mohou usilovat i lidé s vysokými příjmy.

Oprav dům po babičce (.pdf), spadající pod program Nová zelená úsporám (NZÚ), je dotační program, který na zateplení rodinného či rekreačního domu umožní žadatelům čerpat částku až milion korun. Na zbylé náklady by pak měl poskytnout možnost získat zvýhodněný úvěr od stavební spořitelny. Podle Ministerstva životního prostředí (MŽP) je cílem programu zrychlení tempa renovací energeticky nevyhovujících rodinných domů, což by mělo pomoci s náklady na energie. Ministerstvo chce touto podporou cílit převážně na mladé rodiny.

Uveďme, že NZÚ spadá pod program HOUSEnerg, který se zaměřuje na podporu zlepšení energetické účinnosti a využití obnovitelných zdrojů v rodinných a bytových domech. Tento program je pak součástí Modernizačního fondu (.pdf), ze kterého bude dotace Oprav dům po babičce financována (.pdf, str. 4). MŽP plánuje v rámci dotace rozdělit až 40 miliard korun.

Samotný Modernizační fond je fond zřízený Evropskou unií, který má některým členským státům EU umožnit rychlejší přechod na nízkouhlíkové hospodářství. Je tak určený na podporu investic do modernizace energetických soustav a zlepšení energetické účinnosti (.pdf, str. 3 z 19). Peníze jsou tedy určeny na investice do konkrétních oblastí, přičemž základní programy podpory Modernizačního fondu se týkají především modernizace dopravy, infrastruktury a zvýšení energetické účinnosti v průmyslu. Pro jeho financování jsou celkově vyčleněny  výnosy z 2 % emisních povolenek v EU ETS (Systém EU pro obchodování s emisemi) v období let 2021–2030.

Ministrem zmiňovaný dotační program tedy má být financován z peněz Evropské unie, a to konkrétně z Modernizačního fondu, jehož cílem je umožnit přechod na nízkouhlíkové hospodářství. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Podle zákona o důchodovém pojištění se k mimořádnému zvyšování důchodů přistupuje v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn předchozí valorizací. Tuto hranici inflace přesáhla v lednu 2023. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se v tomto případě navyšuje o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny. V červnu 2023 tak mělo původně dojít k nárůstu průměrného důchodu o 1 770 Kč.

Vláda ovšem parametry červnové valorizace upravila (.docx) kvůli snaze o snížení deficitu veřejných financí (str. 4–⁠5). Podle vládního plánu tak má průměrný měsíční důchod vzrůst skutečně jen o 760 Kč (.pdf, str. 7).

Dodejme, že navržená změna způsobu výměry důchodů se má skládat ze dvou složek: zvýšení o pevnou částku náležící každému důchodci a procentuální zvýšení (.doc, str. 3). Podle upravených parametrů se každý důchod zvýší o pevnou částku 400 Kč a procentní výměra všech penzí vzroste o 2,3 %. Tímto krokem má být zajištěno, že příjemcům nejnižších důchodů porostou penze o částku, která bude plně kompenzovat vysokou inflaci (.doc, str. 3).

Uveďme také, že opoziční strany ANO a SPD plánují podat podnět na přezkoumání zákona o červnové úpravě valorizace k Ústavnímu soudu kvůli tomu, že vláda prosadila (.pdf) projednávání návrhu ve stavu legislativní nouze, jehož trvání později poslanci potvrdili. Prezident Pavel navíc po podepsání zákona sdělil, že je podle něj nezbytné, aby Ústavní soud novelu přezkoumal, a že on sám takový podnět podá, pokud tak opoziční hnutí nakonec neučiní.

Kontext 

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka mluví o možném rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS) ve věci nově přijatého snížení valorizace důchodů v červnu 2023. V současnosti hnutí ANO pracuje (video) na stížnosti (resp. návrhu na zrušení zákona), kterou chce napadnout novelu zákona o valorizaci důchodů. K podání se chce přidat i hnutí SPD. 

Uveďme, že kvůli nově přijaté novele zákona, kterou podepsal i prezident Petr Pavel, se při mimořádné valorizaci penzí v červnu zvýší důchody v průměru jen o 760 Kč (.doc, str. 1). Podle dříve platných pravidel přitom měl průměrný důchod narůst o 1 770 Kč. Podle vlády je změna nutná, protože bez úprav by v tomto roce došlo nárůstu k „deficitu veřejných financí o více než 34 miliard korun“. Nyní vláda počítá s tím, že výdaje na důchody vzrostou pouze o 15 miliard Kč (.doc, str. 5–6).

Opozice uvádí více důvodů pro podání návrhu Ústavnímu soudu. Jako první je tzv. retroaktivita (.pdf, str. 2–3), neboli zpětná účinnost. Opoziční hnutí tvrdí, že v případě novely byla změna právního předpisu schválena až po spuštění mechanismu valorizace. „Domníváme se, že vznikl 31. ledna," odůvodňuje Alena Schillerová retroaktivitu jako jeden z pilířů připravovaného návrhu, protože novela vstoupila v účinnost až po zmíněném datu, konkrétně 20. března 2023.

Jako druhý důvod pro podání návrhu na zrušení novely hnutí ANO uvádí vládou vyhlášený stav legislativní nouze, díky kterému se předložený vládní návrh projednává ve zkráceném jednání. Takový stav lze podle zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, vyhlásit v mimořádné chvíli, „kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody". Opozice chce vyvrátit argument vlády, že byl stav legislativní nouze vyhlášen právě kvůli riziku „velkých hospodářských škod“, jelikož se domnívá, že to bylo neoprávněné. 

Opoziční strany mohou návrh podat od 20. března, kdy novela vyšla ve Sbírce zákonů. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové by se návrh k ÚS mohl dostat začátkem května. Místopředseda hnutí Radek Vondráček 19. března uvedl, že by se tak mohlo stát už do měsíce.

Ústavní soud pak po projednání návrhu rozhodne, zda zákon nebo jeho jednotlivá ustanovení jsou v rozporu s ústavou. V případě, že byl porušen ústavní pořádek, může soud zrušit daný zákon (v tomto případě novelu zákona o nižší valorizaci důchodů) a přikázat příslušnému státnímu orgánu, aby obnovil stav před porušením Ústavy. V minulosti se však stalo, že ačkoliv ÚS rozhodnutí za protiústavní nepovažoval, zveřejnil tzv. obiter dictum, což je neautoritativní vyjádření nad rámec základního odůvodnění (.pdf, str. 11). 

Nález k vyhlášení nouzového stavu

Marian Jurečka zmiňuje judikát, kdy ÚS shledal pochybnosti ve způsobu prodloužení nouzového stavu. Tak se například stalo v březnu 2021. ÚS se tehdy zabýval návrhem skupiny senátorů na zrušení usnesení vlády Andreje Babiše (ANO) kvůli vyhlášení nouzového stavu na žádost hejtmanů, k němuž došlo bezprostředně poté, co Sněmovnou neprošel návrh na prodloužení předešlého nouzového stavu.

Ústavní soud návrh odmítl (.pdf, str. 1) s tím, že není v jeho kompetenci o takovém návrhu rozhodnout (.pdf, str. 7. 12). Ovšem jako obiter dictum uvedl (.pdf, str. 7), že „nelze ‚nově‘ vyhlásit nouzový stav vládou od okamžiku, kdy ‚povolený‘ nouzový stav skončil a Poslanecká sněmovna s jeho prodloužením nesouhlasila“. V rámci obiter dictum tedy Ústavní soud může podat nezávazné vyjádření (.pdf, str. 11) či doporučení k legislativnímu procesu. 

Doplňme, že moderátorka se v debatě ministra Jurečky ptala na variantu B v případě, že by Ústavní soud novelu „smetl“, tedy kdyby ji uznal za protiústavní, a tím pádem přikázal vládě, aby obnovil stav před porušením ústavní soustavy. V takovém případě by se nestala situace, kterou popisuje Marian Jurečka, že by ÚS „neměnil tu podstatu" novely. Jelikož jsou rozhodnutí Ústavního soudu závazná, novelizovaný zákon by se musel vrátit do původní podoby.

Nález k novele pandemického zákona

V roce 2022 Ústavní soud rozhodl (.pdf) v obdobném případu, kdy skupina poslanců v čele s Radkem Vondráčkem (ANO) napadla použití stavu legislativní nouze k projednání novely pandemického zákona (zákon č. 39/2022 Sb.) na začátku roku 2022. Ústavní soud v září 2022 návrh opozičních poslanců zamítl (.pdf, str. 1), ve svém nálezu nicméně uvedl (str. 24), že „proces vedoucí k přijetí zákona č. 39/2022 Sb. nelze považovat – v podústavní rovině – za bezvadný“ a na okraj poznamenal, že „přezkoumávaný legislativní proces a jeho průběh lze považovat za odraz současné politické kultury, jejíž stav je vyznačován mimo jiné četnými obstrukčními jednáními, chaotickým pořadem a průběhem schůzí, jakož i nepružností zákonodárného procesu".

Závěrečné hodnocení  

Marian Jurečka pravdivě uvádí, že v minulosti při zamítnutí návrhů na zrušení zákona Ústavní soud uváděl nezávazná vyjádření, tzv. obiter dictum, ve kterých například shledal pochybnosti v legislativním procesu. Z tohoto důvodu výrok hodnotíme jako pravdivý.

Výši důchodů v České republice ovlivňuje valorizace, která je ukotvena v zákoně o důchodovém pojištění. Zákon mluví jak o pravidelné valorizaci, ke které dochází každý rok, tak o mimořádné valorizaci, ke které dochází při nárůstu indexu spotřebitelských cen (tedy inflace) alespoň o 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn při předchozí valorizaci. Vzhledem k tomu, že v lednu 2023 míra inflace tuto hranici přesáhla, má v červnu 2023 dojít k mimořádné valorizaci. Dle dřívějších pravidel by měl přitom průměrný důchod narůst o 1 770 Kč.

Vláda ovšem navrhla parametry červnové valorizace upravit (.docx) kvůli snaze o snížení deficitu veřejných financí (.pdf, str. 4–5). V rámci novely tak navrhla zvýšit průměrný důchod pouze o 760 Kč (.doc, str. 4), což je o 1010 Kč méně, než zákon původně ukládal. Poslanecká sněmovna novelu schválila 4. března, a to navzdory obstrukcím opozičních stran. Následně návrh schválil Senát a nakonec podepsal i prezident.

Podle odhadu Ministerstva práce a sociálních věcí překročí průměrný důchod v červnu 2023 i přes sníženou valorizaci 20 tisíc korun (.pdf, str. 1). Konkrétně se má jednat o 20 188 Kč (.pdf, str. 2), průměrný důchod na konci roku 2021 (tedy před Marianem Jurečkou zmiňovaným rokem a půl) přitom činil 15 425 Kč. Průměrná penze se tedy za toto období zvýší o 30,9 %.

Zdroj dat v grafu: Česká správa sociálního zabezpečení (.pdf, str. 1), Aktuálně.cz, Seznam Zprávy, Ministerstvo práce a sociálních věcí (.pdf, str. 2)

Opoziční strany ANO a SPD plánují podat podnět na přezkoumání zákona o červnové úpravě valorizace k Ústavnímu soudu, a to kvůli tomu, že vláda prosadila (.pdf) projednávání návrhu ve stavu legislativní nouze, jehož trvání později poslanci potvrdili. Prezident Pavel navíc po podepsání zákona sdělil, že je podle něj nezbytné, aby Ústavní soud novelu přezkoumal, a že on sám takový podnět podá, pokud tak opoziční hnutí nakonec neučiní.

Závěrem shrňme, že i přes vládou schválené snížení zákonné valorizace důchodů přesáhne průměrný důchod ve druhé polovině roku 2023 hranici 20 tisíc Kč. V porovnání s koncem roku 2021 tak průměrná penze vzroste přibližně o 31 %. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.