Marian Jurečka

Marian Jurečka (KDU‑ČSL) mluví o trvalých změnách ve valorizačním mechanismu důchodů. Sám si přeje (video, čas 9:17), aby trvalá reforma řádných a mimořádných valorizací byla účinná nejpozději od 1. ledna 2024. Než návrh předloží kabinetu, chce ministr práce Marian Jurečka o změnách jednat s opozicí, odbory a zástupci zaměstnavatelů. Zmiňme, že novelu již projednával s opozičním hnutím ANO  i s hnutím SPD.

Již 17. března Marian Jurečka veřejně řekl, že projednání změn valorizací penzí projde „standardním legislativním procesem,“ čímž vyloučil možnost projednání novely ve stavu legislativní nouze. Konkrétně se takto vyjádřil na tiskové konferenci, na které uvedl (video, čas 3:50): „U tohoto předpokládám, že bude standardní legislativní proces. Takže chci jasně říci, že napřed toto téma, které je důležité, projednám se všemi dotčenými subjekty (…), a pak teprve začneme standardní legislativní proces.“

Uveďme, že okolnosti, za kterých je přípustné zákony projednávat ve stavu legislativní nouze, upravuje zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Zákonodárný proces ve stavu legislativní nouze se od standardního procesu liší především zkrácenou dobou jednání. 

Stav legislativní nouze může předseda či předsedkyně Sněmovny vyhlásit v případě, že „jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody.“ Naposledy tak bylo učiněno současnou předsedkyní Sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) v únoru 2023 (.pdf) k projednání vládního návrhu novely (.pdf) zákona o důchodovém pojištění.

Dodejme, že Markéta Pekarová Adamová vyhlášení stavu legislativní nouze k projednání trvalých změn valorizace důchodů také odmítla: „Určitě je nutné, abychom legislativní proces stihli co nejdříve, ale bez legislativní nouze."

Z vyjádření ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky tedy vyplývá, že trvalou úpravu pravidel valorizačního mechanismu odmítá projednávat ve stavu legislativní nouze. Naopak se vyslovil pro řádný legislativní proces, a jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) reaguje na kritiku poslankyně za ANO Kláry Dostálové, která v debatě komentovala špatnou komunikaci vlády ohledně plánované úpravy parametrů pro pravidelnou valorizaci důchodů. Podle poslankyně Dostálové chce Marian Jurečka tuto změnu předložit příliš urychleně, a proto nezbude čas pro důkladné projednání s opozicí. Šéf resortu práce a sociálních věcí na to reagoval slovy, že se v nejbližší době nechystá novelu předložit, a podotkl, že se proti takové informaci ohradil již dříve.

Vyjádření o jednání v týdnu 20.–26. března

Nejprve zmiňme, že mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Eva Davidová v pátek 17. března 2023 pro ČTK řekla, že vláda by novelu, která by pozměnila pravidla valorizace penzí, mohla projednávat již v týdnu od 20. do 26. března. Stejně se tehdy Eva Davidová vyjádřila i ve vysílání televize CNN Prima News (video, 13:54–15:00). Zde mimo jiné uvedla, že předpokládá, že návrh bude vládou „schválen v průběhu příštího týdne“ (video, 14:54).

Později v ten samý den však Marian Jurečka oznámil, že kabinet Petra Fialy o takovém návrhu ve zmíněném týdnu jednat nebude. Na tiskové konferenci konkrétně uvedl (video, 3:10): „Já jsem začal jednat se zástupci opozice, v těch příštích dnech budu ještě jednat také (…) s kolegy z SPD a také i se zástupci odborů a zaměstnavatelů. Až tyto konzultace s nimi provedu (…), tak teprve poté začne mezirezortní připomínkové řízení a až následně takovýto materiál půjde na vládu.“

Zmiňme, že se zástupci opozičního hnutí ANO se Marian Jurečka sešel již před tiskovou konferencí. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová později deníku Právo řekla, že ministr Jurečka měl účastníkům jednání předat pouze dotazník ohledně reformy. 

Vyjádření o jednání na začátku dubna

Už 17. března nicméně začalo být poměrně složité se vyznat v jednotlivých vyjádřeních zástupců MPSV. Znovu se totiž opakovala situace, kdy mluvčí ministerstva uvedla informaci, vůči níž se následně ministr Jurečka vymezil.

Server Seznam Zprávy ještě v pátek 17. března ve svém článku informoval, že podle slov mluvčí MPSV by vláda měla úpravu valorizací schválit „na svém jednání začátkem dubna“. Stejně se mluvčí vyjádřila i v pondělí 20. března pro deník Právo, který její citaci otiskl následující den (Právo, 21. března 2023, str. 1). Na to následně reagovali zástupci hnutí ANO.

Poslankyně Schillerová mj. kvůli tomu ministra Jurečku kritizovala na svém twitteru, kde napsala: „Informace, že [ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka] plánuje předložit vládě zásadní úpravy valorizačních mechanismů již začátkem dubna s účinností od července, je naprosto šokující. Zejména pokud schůzka s námi, tedy nejsilnější opoziční stranou, má proběhnout ve stejné době. To je výsměch.“

Ministr práce a sociálních věcí se ale proti tomu v diskuzi pod příspěvkem následně ohradil:

Další vyjádření

Ministr Jurečka poté svůj záměr jednat se zástupci opozice, odborů a zaměstnavatelů zopakoval i po jednání vlády 21. března, na kterém se kabinet shodl, že chce valorizaci zpomalit. Podle serveru ČT24 chce vládní koalice do řádného zvyšování penzí počítat pouze třetinu růstu reálných mezd, nikoliv polovinu, jako je tomu nyní. Dodejme, že Marian Jurečka chce také snížit výhodnost předčasného odchodu do penze.

Se zástupci SPD se pak Marian Jurečka sešel 22. března. Po tomto jednání oznámil, že se nechystá prosadit zvýšenou věkovou hranici pro odchod do důchodu na 68 let. Dále řekl, že se jeho důchodová komise rozšíří i o představitele opozičních hnutí. 

Doplňme, že Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) ministra Jurečku za komunikaci kritizovala už v únoru letošního roku. V tiskové zprávě ČMKOS konkrétně stojí: „Vláda ignoruje sociální dialog. Ty opravdu důležité materiály posílá často pozdě a popírá svá vlastní slova.“

Závěr

Mluvčí MPSV Eva Davidová v pátek 17. března ČTK řekla, že se vláda Petra Fialy chystá návrh změny pravidel valorizace důchodů projednat už v týdnu od 20. do 26. března. Později v ten samý den však ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka uvedl, že kabinet v daném týdnu o návrhu diskutovat nebude. Podle něj má nejdříve proběhnout jednání se zástupci opozice, odborů a zaměstnavatelů a až následně má návrh zamířit do připomínkového zřízení. Teprve poté má vláda případně změny valorizace projednat.

Podobná situace nastala i v případě vyjádření mluvčí MPSV o tom, že vláda úpravu valorizací schválí na začátku dubna. To, že návrh bude nejdříve projednán s opozicí a dalšími partnery, skutečně Marian Jurečka napsal na twitter pod příspěvek Aleny Schillerové. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka zde reaguje na slova Kláry Dostálové (za ANO), která v debatě uvedla, že „vláda říká, že může krachnout státní důchodový účet“. Proti tomuto tvrzení se pak Jurečka vymezuje právě výrokem, že „nikdo z vlády“ o krachu důchodového účtu nemluvil. Dále k tomu dodává, že vláda mluvila jen o tom, že v roce 2050 bude schodek důchodového účtu každoročně dosahovat přibližně 5 % HDP.

Termín „důchodový účet“

Na začátek je vhodné upřesnit, že se pojem „důchodový účet“ běžně používá při vyčíslení deficitu důchodového systému  (.pdf, str. 120 z 516). „Deficit důchodového účtu“ konkrétně popisuje rozdíl mezi příjmy, které měl stát v daném roce z důchodového pojistného, a výdaji, které tehdy šly ze státního rozpočtu na výplatu důchodů a správu systému (.pdf, str. 170–171). Nejedná se tedy o samostatný, oddělený účet, na němž by se shromažďovaly peníze – takový důchodový účet (nebo také důchodový fond) v České republice nikdy neexistoval. 

„Před rokem 1989, i po něm, až dodnes, jsou důchody financovány státem, ze státního rozpočtu. Důchodový systém fungoval a funguje na tzv. průběžném principu – důchody jsou hrazeny ze státního rozpočtu a od roku 1993, kdy bylo uzákoněno pojistné, jsou příjmy z pojistného odváděny do státního rozpočtu. Nedochází tedy k tomu, že by byly prostředky shromažďovány v nějakém fondu,“ vysvětluje Ministerstvo financí způsob financování penzí.

Vyjádření členů vládní pětikoalice

O tom, že by v budoucnu mohly schodky důchodového účtu dosahovat 300 miliard Kč ročně, mluvil na začátku února 2023 například ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). V souvislosti s nutností provést důchodovou reformu tehdy uvedl: „Ta demografická křivka je neúprosná. Všichni vidíme, jak to vypadá, pokud neuděláme nic, tak za nějakých 15 let bude jenom na důchodovém účtu ročně schodek pět procent HDP, to znamená, v dnešních cenách si představme, že jenom na důchodovém účtu by byl schodek 300 miliard ročně.“

Přímo rok 2050 zmiňoval premiér Petr Fiala (ODS) ve svém vyjádření z února. „Čelíme (…) problému, že v roce 2050 bychom mohli mít dluh na důchodovém účtu pravidelně 300 miliard korun, což nejde zaplatit. Reforma zajistí, že jako Česká republika budeme vyplácet důstojné penze i lidem mladším 40 let,“ komentoval reformu předseda vlády.

Sám Marian Jurečka také ve Sněmovně na začátku března uváděl, že pokud vláda nic neudělá, bude se deficit důchodového účtu přibližně v roce 2050 dostávat „už pod minus 5 %“ HDP.

Ve veřejně dostupných zdrojích se nám nepodařilo dohledat vyjádření, ve kterých by o možném „krachu“ důchodového účtu mluvili přímo členové vlády. O zhroucení či kolapsu důchodového systému nicméně mluvili někteří zástupci vládních stran.

Poslanec za ODS Libor Turek například ve svém komentáři na webu ODS napsal, že pokud by nedošlo ke změnám v důchodovém systému, „výsledkem by byl deficit důchodového účtu po roce 2050 až 5 % HDP, to znamená 300–350 mld. Kč“. Kvůli tomu by poté podle něj následoval „krach důchodového systému, rozvrat veřejných financí“ a penze by mohly klesnout i o „50 % v důsledku insolvence, bez ohledu na demografický vývoj“.

O možném zhroucení důchodového systému už kolem roku 2030 mluvili mj. senátor za ODS Tomáš Goláň nebo předseda poslaneckého klubu KDU‑ČSL Marek Výborný. Ten v únoru k reformě důchodového systému řekl: „Když neuděláme nic, tak to kolem roku 2030 zkolabuje.“

Odhady deficitu důchodového účtu

Doplňme, že lednová makroekonomická predikce Ministerstva financí odhaduje, že v roce 2022 činil hrubý domácí produkt 6,749 bilionu Kč, pro rok 2023 odhaduje HDP na 7,308 bilionu Kč. Pokud bychom tedy vycházeli z dat za uplynulý rok, odpovídalo by 5 % HDP přibližně 337 miliardám Kč. Uvedený přepočet se tak pohybuje okolo 300 mld. Kč, které ve výroku zmiňuje Marian Jurečka.

Informace o předpokládaném vývoji důchodového deficitu popisuje např. Národní rozpočtová rada (NRR), což je nezávislý odborný orgán v oblasti rozpočtové politiky, ve své Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí (.pdf) ze září 2022.

V dokumentu stojí (.pdf, str. 26), že důchodový systém bude v nejbližších letech vykazovat mírné deficity. Od roku 2030 ale naroste počet důchodců, kvůli čemuž se schodky budou prohlubovat, přičemž kolem roku 2059 mají dle predikce dosahovat zhruba 4 % HDP. Kolem roku 2050, který ministr Marian Jurečka zmiňuje, by deficit důchodového účtu měl dle predikce NRR představovat 3,6 % HDP. Dodejme, že deník E15 v říjnu loňského roku psal o tom, že v polovině století by schodek důchodového systému mohl dosahovat 4 % HDP, což by v tehdejších cenách znamenalo 250 až 300 miliard korun.

Mírně odlišnou, aktuálnější predikci popisuje Filip Pertold, ekonom, zástupce ředitele think-tanku IDEA a poradce (.pdf, str. 2) ministra práce a sociálních věcí (video, čas 0:10). Ten na začátku března uvedl (video, čas 15:38), že demografická krize ovlivňující důchodový systém bude vrcholit ve 40. letech a schodek systému bude činit přibližně „5 % HDP“, což je „v současných cenách 350 miliard Kč“.

Závěr

Na závěr shrňme, že premiér Petr Fiala v únoru uváděl, že v roce 2050 by deficit důchodového účtu každoročně mohl dosahovat 300 miliard Kč. Podobně se vyjadřoval i ministr financí Zbyněk Stanjura, podle něhož by za 15 let, tj. zhruba kolem roku 2040, mohl schodek důchodového účtu činit 5 % HDP, což vyčísloval právě na cca 300 miliard korun.

Marian Jurečka má pravdu v tom, že o krachu důchodového účtu nemluvili přímo členové vlády. O krachu či zhroucení důchodového systému nicméně ve spojitosti s neudržitelností 300miliardových deficitů mluvili zástupci stran vládní pětikoalice, např. poslanec za ODS Libor Turek. O možném kolapsu důchodového systému v případě, že by nedošlo k reformním krokům, mluvil mj. i předseda poslaneckého klubu KDU‑ČSL Marek Výborný. Z těchto důvodů výrok Mariana Jurečky hodnotíme jako zavádějící.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka již v únoru zmiňoval, že se v rámci plánované důchodové reformy nebude měnit nic pro lidi, kteří se narodili před rokem 1973. O několik dní později se ministr Jurečka vyjádřil i směrem k mladším generacím: „Kdybychom pokračovali a neudělali nic tak, jako to udělali naši předchůdci, tak prostě mladí lidé slušnou penzi mít nebudou.“

Podobně se v únoru pro Českou televizi vyjadřoval i předseda vlády Petr Fiala, který konkrétně hovořil o případném posunu odchodu do důchodu: „Nemůže se to týkat lidí, kteří mají před penzí. To je vyloučeno. (…) Muselo by to být dlouhodobé – pro lidi, kteří půjdou do penze třeba za dvacet, třicet let.“

O důchodové reformě mluvil také ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pořadu Interview ČT24, a to už v lednu, kdy konkrétně řekl (video, čas 27:57): „Nebude se to pravděpodobně, případná změna pravidel, týkat lidí, kteří mají pár let do penze, protože (…) nedostanou dostatek času, aby například změnili své chování, například víc šetřili. Bude se to týkat generace především asi 50 mínus, možná 45 mínus.“

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka tímto výrokem reaguje na slova Kláry Dostálové, že si protiřečí ve svých vyjádřeních pro média, co se týče tzv. výchovného (video, čas 16:35). Dostálová v debatě kritizovala také to, že Jurečka na jedné straně mluví o tom, že je v rámci důchodového systému důležité ocenit rodičovství, na druhé je ale o úpravě výchovného ochotný jednat.

Upřesněme, že výchovné představuje příplatek k důchodu ve výši 500 Kč měsíčně za vychované dítě, které důchodci dostávají od ledna 2023. Jeho zavedení ve Sněmovně prosadila ještě v roce 2021 ČSSD (.pdf, str. 27–28) při schvalování novely zákona o důchodovém pojištění.

Podle současného znění zákona se částka 500 Kč za jedno dítě valorizuje vždy od 1. ledna. Konkrétně se navyšuje o tolik procent, o kolik se dle zákonných pravidel na začátku daného roku zvýší zásluhová část důchodů, což se odvíjí od růstu indexu spotřebitelských cen (inflace). Pokud v předchozím roce došlo i k mimořádné valorizaci důchodů, k počtu procent navýšení výchovného se dále přičítá ještě tolik procent, o kolik se v uvedeném mimořádném termínu zvýšila zásluhová část penzí.

Marian Jurečka o tom, že výchovné vláda zachová, mluvil v médiích opakovaně. Zrušení příspěvku kabinetu na konci října 2022 doporučila Národní ekonomická rada vlády (NERV), ministr Jurečka nicméně 3. listopadu v rozhovoru pro DVTV tento návrh odmítl (video, čas 14:36). Stejně se vyjádřil 18. prosince 2022 v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News (video, čas 47:53) poté, co ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v médiích opakovaně mluvil o svém záměru výchovné omezit.

22. února 2023 server iDNES.cz zveřejnil článek s titulkem Jurečka přiznal, že kvůli vysokým nákladům může koalice přehodnotit výchovné. V něm redakce vycházela z Jurečkových vyjádření na tiskové konferenci, která se ten den konala po jednání vlády. Na otázku, jestli vláda bude projednávat „úvahy o změně příspěvku na výchovné“, tehdy Jurečka odpověděl, že kabinet o tom jednat bude a dodal: „My si musíme říct, jestli tento krok chceme, nebo nechceme, nebo chceme nějakou jinou úpravu do budoucna.“ Právě tuto citaci pak použil server iDNES.cz. Jurečka nicméně na konferenci také dále řekl: „Klíčové je to, že výchovné tady dnes je. Ten institut bude platit i v budoucnu. To, jak naložíme s otázkou valorizace, a je tam možných několik variant, které můžeme zvolit, tak to si (…) nechám na ta jednání s koaličními partnery.“

Právě na znění titulku uváděného článku pak Jurečka reagoval 25. února 2023 ve svém příspěvku pro Deník.cz, ve kterém mj. napsal: „Říkám zcela jednoznačně a odpovědně, že žádné rušení výchovného vláda nechystá. A to ani po důchodové reformě, kterou nyní projednáváme a brzy podrobně představíme veřejnosti.“ Zároveň tehdy znovu připustil, že je ochotný vést jen diskuzi o tom, zda, případně jak, by měl být příspěvek valorizován.

Ministr práce a sociálních věcí Jurečka tedy skutečně řekl, že vláda výchovné rušit nebude, a že připouští pouze jednání týkající se úpravy mechanismu jeho valorizace. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Vláda po svém jednání 27. dubna 2022 oznámila na tiskové konferenci soubor opatření, jimiž chce pomoci rodinám s dětmi zvládnout vysokou inflaci a rostoucí ceny energií. Konkrétní pomoc spočívá ve vyplacení (.pdf) jednorázového příspěvku 5 tisíc korun na každé dítě všem rodinám, jejichž roční příjem je do milionu korun.

Na tiskové konferenci se redaktorka CNN Prima News Dáša Šamanová ptala (video, čas 30:11) ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky, zda se příspěvek počítá z hrubého, nebo čistého ročního příjmu. Ten se při pokládání dotazu naklonil (čas 30:31) k premiérovi Petru Fialovi a na něco se ho zřejmě zeptal. Petr Fiala zareagoval pokrčením ramenou a pousmáním se.

Marian Jurečka na otázku odpověděl (video, čas 32:00): „Pokud se nepletu, tak v té debatě, kterou jsme vedli k tomu parametru, tak jsme se bavili čistý příjem té domácnosti."

Tuto původní informaci později 30. dubna 2022 opravil a řekl, že půjde o hranici 1 milionu Kč hrubého. Změnu zveřejnil na svém twitteru, kde se za nepřesnost omluvil.

Vláda o možné podpoře rodin jednala 27. dubna 2022. Ministr Jurečka předložil dvanáct možných opatření, z nichž byla přijata čtyři – jednorázový příspěvek na dítě ve výši 5 000 korun, zvýšení maximální výše čerpání rodičovského příspěvku o 3 000 korun, podpora zkrácených a flexibilních úvazků a podpora dětských skupin.

Dokument, který Marian Jurečka vládě předložil, podle Deníku N obsahoval dvanáct bodů. Ty vyplynuly „z diskuse, kterou vedla vláda minulý týden na jednání ve Štiříně“, jak popsal Jurečka. Doplňme, že vláda jednala na zámku Štiřín 20. dubna 2022.

Co se týče návrhů, které přijaty nebyly, jednalo se například o slevě na děti, příspěvku na mobilitu, obědy ve školách, doplatky na léky nebo také usnesení o tom, že vláda neobnoví superhrubou mzdu. Na tiskové konferenci po jednání vlády ale premiér Fiala řekl, že ohledně těchto opatření bude vláda „postupovat podle toho, jak to bude potřeba“.

Konkrétní znění dalších bodů není veřejně dostupné. Oslovili jsme proto s dotazem Deník N, který má dokument k dispozici. Součástí výčtu jednotlivých bodů je i sleva na dítě a sleva na poplatníka. Deník N nicméně blíže nespecifikoval, zda jde jen o její zvýšení, nebo i o překlopení do bonusu. Výrok nicméně i přes tuto nejasnost hodnotíme jako pravdivý.

Dodejme, že na jednání 27. dubna nebylo přijato ani další zvýšení existenčního a životního minima. Marian Jurečka ale už 11. května oznámil, že se jejich zvýšení chystá.

Ministr Jurečka předložil v dubnu vládě dvanáct možných opatření pro podporu rodin. Na tiskové konferenci 27. dubna poté vláda oznámila, že se shodla na přijetí čtyř z nich - jednorázového příspěvku na dítě ve výši 5 000 korun, zvýšení maximální výše čerpání rodičovského příspěvku o 3 000 korun, podpory zkrácených a flexibilních úvazků a podpory dětských skupin. Vláda naopak nerozhodla o návrzích, které se týkaly např. příspěvku na mobilitu, obědů ve školách, doplatků na léky, nebo také o usnesení, že neobnoví superhrubou mzdu.

Některá z navržených opatření vláda sice neschválila, nicméně premiér Fiala uvedl, že boudou zaváděna „podle toho, jak to bude potřeba.“ Mezi takové návrhy patří i zvýšení životního a existenčního minima. Ty mají vliv na řadu sociálních dávek, na které by tak dosáhlo více lidí, nebo na výši alimentů. Uveďme, že vláda tato minima letos už jednou zvýšila, a to k 1. dubnu.

O dalším zvýšení existenciálního a životního minima pak Marian Jurečka opět mluvil na začátku května a 11. května pak na tiskové konferenci vlády oznámil, že připravuje jejich zvýšení k 1. červenci. Dále na konferenci zmínil i to, že vláda chystá zvýšení normativů pro vyplácení příspěvku na bydlení. Uveďme, že v jiných zdrojích se nám tuto informaci nepodařilo dohledat. Jelikož ale ministr Jurečka o těchto plánovaných krocích mluvil na oficiální tiskové konferenci členů vlády a premiér ani další ministři jeho vyjádření nerozporovali, považujeme ho za stanovisko celé vlády.

Zajímali jsme se také, zda je navýšení normativu pro příspěvek na bydlení součástí ministrem avizovaných 12 opatření. Konkrétní znění všech opatření nicméně není veřejně dostupné. Obrátili jsme proto s dotazem na Deník N, který má dokument k dispozici. Redakce nám zaslala bodový výčet těchto opatření, který plánované zvýšení normativu pro příspěvek na bydlení neobsahuje.

Doplňme, že podle dostupných informací se vláda dohodla na výše zmiňovaných čtyřech opatřeních, prozatím však neschválila konkrétní návrhy na změnu zákonů, které jsou k jejich skutečnému zavedení nutné. Vláda na svém webu DeštníkProtiDrahotě.cz například uvádí, že „zvýšila“ maximální výši čerpání rodičovského příspěvku o 3 000 Kč, připravovaný návrh novely, který tuto změnu obsahuje (.doc, str. 10), však vláda k datu 18. května ještě neprojednávala.

Vláda tedy skutečně oznámila, že se dohodla na zavedení čtyř z dvanácti navržených opatření a mezi nepřijatá, ale zvažovaná opatření patří i zvýšení existenčního a životního minima a normativu u příspěvku na bydlení. Byť podle informací Deníku N úprava normativu pro příspěvek na bydlení není součástí avizovaného balíčku, vláda ji skutečně plánuje. Jelikož Marian Jurečka explicitně neuvádí, že by úprava normativu měla být součástí tohoto balíčku, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý.

Ministr Jurečka se ve svém výroku odkazuje na programové prohlášení (.pdf) koaliční vlády Petra Fialy. V dokumentu vydaném v lednu tohoto roku se k této problematice vláda skutečně vyjadřuje hned v několika bodech (str. 6). V prohlášení konkrétně zaznívají zmínky jak o valorizaci slevy na poplatníka, tak i o zavedení daňových prázdnin pro rodiny s třemi a více dětmi:

• „Zavedeme valorizaci slevy na poplatníka.“
• „Zavedeme daňové prázdniny se zastropováním výše příjmů pro rodiny, které čerpají rodičovský příspěvek nebo mají tři a více dětí.“

Doplňme, že Marian Jurečka odpovídá na dotaz týkající se „možnosti slevy na poplatníka“, o které mluvil v březnu premiér Fiala. Ten tehdy nebyl příliš konkrétní a pouze zmínil, že vláda zvýšení slevy na poplatníka zvažuje. Ministr Jurečka tedy svým výrokem reaguje na velmi obecný dotaz, který mohl směřovat právě i na valorizaci, nejen na prosté zvýšení slevy.

V části programového prohlášení týkající se rodinné a sociální politiky (.pdf, str. 12) se vláda také zavazuje k přijetí daňových nástrojů a zjednodušujících opatření týkajících se systému sociálních dávek. Ke zvyšování rodičovských dávek a životního minima se v březnu letošního roku vyjadřovala například i koaliční Pirátská strana, která navrhla jejich pravidelnou valorizaci. Tyto kroky vláda také zmiňuje ve svém programovém prohlášení (.pdf, str. 14), podle kterého hodlá zvážit „zavedení systému valorizací tam, kde je potřeba zajistit větší předvídatelnost, např. u rodičovského příspěvku nebo životního minima“.

Programové prohlášení vlády Petra Fialy skutečně obsahuje (.pdf, str. 13) závazek prosazení automatické valorizace minimální mzdy. „Zavedeme automatickou valorizaci minimální mzdy,“ uvádí vláda v pasáži věnované sociální a rodinné politice.

Dodejme, že o pravidelném navyšování minimální mzdy mluví Marian Jurečka od začátku roku. Jakub Augusta z tiskového oddělení Ministerstva práce a sociálních věcí k tomu v únoru uvedl, že „ministerstvo podporuje zavedení automatické valorizace minimální mzdy. Záměrem je zakotvit v zákoníku práce mechanismus umožňující předvídatelný výpočet výše minimální mzdy na základě vývoje průměrné mzdy v národním hospodářství tak, aby byla výše minimální mzdy jednoduše a dostatečně včas odhadnutelná“.

Přesné informace o parametrech valorizačního mechanismu nicméně známy nejsou. Ministr financí Zbyněk Stanjura dne 10. února v rozhovoru pro Blesk.cz zmiňoval, že se valorizace může odvíjet od průměrné mzdy nebo jejího mediánu, tedy střední hodnoty mezd. Nevyloučil také, že se minimální mzda může automaticky zvyšovat i v závislosti na výši inflace. Na začátku května 2022 poté premiér Petr Fiala mluvil o tom, že vláda automatickou valorizaci minimální mzdy „zvažuje“ a diskutuje o ní.