Marian Jurečka
KDU-ČSL

Marian Jurečka

Ministr práce a sociálních věcí
Pravda
O časnějším odchodu do penze pro náročné profese se skutečně mluví od roku 2016, kdy byl zaveden pro horníky. Slibovala jej i Babišova vláda, realizoval se ale zatím pouze pro záchranáře a hasiče, a to v r. 2022.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) mluví o důchodové reformě, kterou vláda představila v květnu letošního roku a jejíž součástí je mj. návrh na dřívější odchod do penze pro osoby pracující v náročných profesích. Jurečka pak v námi ověřovaném rozhovoru uvedl, že na konkrétních profesích, kterých se má změna týkat, se stále pracuje. Podle něj by ale mělo jít o pracovní pozice, „kde má práce kvůli okolním vlivům negativní dopad na lidské zdraví a kde ty vlivy nelze kompenzačními pomůckami rozumně eliminovat. To jsou například lidé pracující v hutnictví, jsou to pozice v náročných teplotních podmínkách, náročných fyzických podmínkách, zvedání a manipulace s těžkými břemeny, práce v podzemí za zvýšených teplot, fyzicky náročná práce, která znamená větší fyzické opotřebení“.

Již od května nicméně Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) i ministr Jurečka plánují, že se bude snížení důchodového věku za dobu odpracovanou v náročné profesi týkat osob ze třetí a čtvrté kategorie podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Ten stanovuje čtyři kategorie profesí podle míry výskytu rizika pro zdraví, přičemž konkrétní podmínky pro dělení upravuje vyhláška z roku 2003. Podle té se do první kategorie řadí profese s nepravděpodobným nepříznivým vlivem na zdraví, do druhé kategorie pak spadá práce s výjimečným nepříznivým vlivem na zdraví.

Ve třetí kategorii jsou zaměstnání, ve kterých jsou např. překračovány hygienické limity, nebo takové práce, u kterých se častěji vyskytují nemoci z povolání. Poslední, čtvrtá kategorie zahrnuje profese, kde jsou lidé vystaveni vysokému riziku ohrožení zdraví, které nelze zcela eliminovat ani používáním ochranných pomůcek. Uveďme, že o zařazení zaměstnání do třetí a čtvrté kategorie rozhoduje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, typicky tedy Ministerstvo zdravotnictví a krajské hygienické stanice. Konkrétní profese, které mají v budoucnu spadat do jednotlivých kategorií, by se podle MPSV ale ještě mohly měnit.

Výhodné předčasné penze pro některé profese

Vláda Bohuslava Sobotky předložila Poslanecké sněmovně už v listopadu 2015 novelu zákona (.pdf), která navrhovala zavést dřívější odchod do důchodu pro osoby zaměstnané v hlubinném hornictví (.pdf, str. 3 ze 34). Poslanci (.pdf) i senátoři návrh v první polovině roku 2016 schválili a změna nabyla účinnosti v říjnu téhož roku. Tato novela se však vztahuje pouze na ty, kteří začali v hornictví pracovat před 1. říjnem 2016.

Hnutí ANO se před sněmovními volbami v roce 2017 vyjádřilo, že hodlá prosadit „možnost dřívějšího odchodu do důchodu pro lidi pracující v náročných profesích“. Druhá vláda Andreje Babiše se ve svém programovém prohlášení z roku 2018 zavázala tento krok učinit.

V lednu 2019 sestavila tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) Komisi pro spravedlivé důchody, která byla vytvořena s cílem zajistit udržitelný důchodový systém, který by zaručoval „důstojné a spravedlivé důchody“. K hlavním tématům (.pdf, str. 1) Komise tehdy patřilo především „narovnání nižších důchodů žen, vdovských a vdoveckých důchodů a dřívější odchod do penze u tzv. fyzicky náročných profesí“.

Zmiňme, že vládní plán legislativních prací na rok 2020 počítal s tím, že bude vypracována novela zákona o důchodovém pojištění, která umožní „odchod z trhu práce pracovníkům, u nichž je zvýšená pravděpodobnost opotřebení a přitom omezené možnosti rekvalifikace před dosažením důchodového věku bez trvalého krácení starobního důchodu“ (.pdf, str. 12).

Na konci roku 2020 pak Komise pro spravedlivé důchody představila návrh důchodové reformy, podle nějž by mohli zaměstnanci v náročných profesích odejít do penze o jeden rok dříve za každých odpracovaných deset let (.pptx, str. 5). Náročné profese pak tento návrh definoval jako zaměstnání ze třetí a čtvrté kategorie, do kterých patří např. svářeči, brusiči nebo všeobecné sestry se specializací (.pdf, str. 1). Babišova vláda nicméně důchodovou reformu nakonec nerealizovala.

Záchranáři a hasiči

Návrh, který zaváděl dřívější odchod do penze pro Jurečkou zmiňované záchranáře (.docx), schválila Fialova vláda v září 2022 (.pdf). Krátce poté prošelPoslaneckou sněmovnou. Návrh novely se původně vztahoval pouze na zdravotnické záchranáře, Senát jej nicméně vrátil dolní komoře s pozměňovacími návrhy, které se týkaly dřívějšího odchodu do penze i pro členy jednotek podnikových hasičských sborů. Poslanci tyto změny odsouhlasili (.pdf) v prosinci 2022 a novela nabyla účinnosti v lednu letošního roku.

Závěr

Brzký odchod do penze se tedy od roku 2016 týká i horníků. V následujících několika letech se o výhodnějších podmínkách odchodu do předčasného důchodu pro ostatní náročné profese skutečně hovořilo. Např. druhá vláda Andreje Babiše ve svém programovém prohlášení z roku 2018 slíbila, že připraví návrh dřívějšího odchodu do penze pro osoby ve fyzicky náročných zaměstnáních. Takový krok nicméně neučinila. Dřívější odchod do důchodu pro záchranáře a podnikové hasiče byl zaveden v roce 2022 během vlády Petra Fialy. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Zavádějící
V letech 2019–2022 lidé skutečně odcházeli do předčasného důchodu rok či rok a půl před standardní dobou. V roce 2022 opravdu narostl počet žádostí o předčasný důchod. Průměrný odchod do předčasné penze se však téměř nezvýšil a nepřesáhl rok a půl před standardní dobou.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) hovoří o nejčastější době odchodu do důchodu v minulosti v souvislosti s návrhem novely zákona o důchodovém pojištění, která reaguje na relativně vysoký podíl odchodů do předčasného starobního důchodu (.pdf, str. 1). Ten v roce 2022 narostl, jelikož kvůli mimořádným valorizacím byla předčasná penze pro lidi výhodnější.

Redaktor se ministra Jurečky ptá, zda není nespravedlivé, že se podle chystané novely zpřísní podmínky pro osoby v předdůchodovém věku „ze dne na den“, a přitom si lidé odchod do penze plánují několik let předem. Jurečka následně argumentuje tím, že se podmínky mění proto, že v roce 2022 odešlo do předčasného důchodu kvůli výhodné situaci velké množství lidí, „aniž to dlouhodobě plánovali“.

Podle stávajících pravidel mohou lidé do předčasného důchodu odejít o tři roky dříve, pokud zákon stanovuje jejich standardní důchodový věk na méně než 63 let. Pojištěnci, u nichž zákon stanovuje důchodový věk vyšší než 63 let, pak mohou do předčasné penze odejít až o pět let dříve, zároveň jim však musí být nejméně 60 let.

Zmíněná novela obsahuje ustanovení (.pdf, str. 1), které druhou podmínku zjednodušuje. Nově tak bude možné odejít do předčasné penze jen nejvýše 3 roky před dosažením standardního důchodového věku. Zkrácení této doby má podle důvodové zprávy omezit negativní dopady předčasných důchodů na veřejné finance a rovněž limitovat negativní sociální dopady (.pdf, str. 11).

Dále novela mění procentní výměru předčasného důchodu (.pdf, str. 2). Nyní se výše výměry snižuje za každých započatých 90 kalendářních dnů ode dne přiznání důchodu ke dni dosažení důchodového věku. V prvních 360 dnech se snižuje o 0,9 %, do 720. dne o 1,2 % a po 721. dni o 1,5 %. Nově se bude procentní výměra snižovat o 1,5 % výpočtového základu opět za každých započatých 90 kalendářních dnů ode dne přiznání důchodu ke dni dosažení důchodového věku (.pdf, str. 2 a 11).

Dodejme, že Poslanecká sněmovna návrh novely po obstrukcích ze strany opozice schválila na konci července. Pro přijetí hlasovali všichni poslanci vládní koalice a nezařazený Ivo Vondrák.

Nejčastější doba odchodu do předčasného důchodu

Podle informací, které projektu Demagog.cz poskytlo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), odchází lidé v posledních letech do předčasného důchodu v průměru 1,25–1,5 roku před standardní dobou. Polovina osob s trvale kráceným důchodem odchází do předčasné penze 0,75–1,25 roku před dosažením důchodového věku.

Obdobné informace obsahuje i důvodová zpráva ke zmíněné novele, kde stojí, že „z těch osob, které odcházejí do starobního důchodu předčasně, jich polovina odchází maximálně do jednoho roku před dosažením důchodového věku“ (.pdf, str. 18). Dokument také uvádí, že necelých 10 % lidí do předčasné penze odchází více než tři roky před dosažením standardního důchodového věku (str. 18).

Žádosti o předčasný důchod v minulém roce

Podle dat, která získal od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) na začátku ledna 2023 server Seznam Zprávy, podalo v roce 2023 žádost o předčasný důchod 80 653 lidí. V roce 2021 ČSSZ evidovala žádostí jen 32 781, o rok dříve 34 702, tedy počty více než dvakrát nižší než v roce 2022. 

Na konci ledna 2023 uvedl ústřední ředitel ČSSZ František Boháček, že o předčasný důchod oficiálně či předběžně požádalo přibližně 120 tisíc lidí. „Zhruba 40 000 předčasných důchodů jsme sepsali a ty osoby do důchodu odešly. Chtěly předčasný důchod s výplatou,“ řekl Boháček s tím, že běžně do předčasné penze odchází přibližně 30 tisíc lidí (.pdf). Dalších 40 000 [žádostí] jsme sepsali, ale lidé chtěli důchod bez výplaty. S dalšími 40 000 lidmi jsme se dohodli, že přijdou žádost sepsat letos, jen uplatnili nárok na dávku důchodového pojištění. Předpokládám, že nebudou chtít výplatu a chtěli si jen zafixovat částku,“ dodal k tomu Boháček pro ČTK.

Doplňme, že podle údajů, které poskytla ČSSZ na konci roku 2022 agentuře ČTK, zaregistrovaly okresní správy sociálního zabezpečení jen za říjen loňského roku 16 949 žádostí o předčasný odchod do důchodu. V říjnu 2021 jich úřady přijaly 3 215. V listopadu 2022 ČSSZ evidovala dokonce 24 653 žádostí, oproti tomu za listopad roku 2021 jich bylo pouze 2 591, tedy přibližně desetkrát méně.

K výraznému nárůstu počtu žádostí došlo poté, co MPSV v polovině loňského října uvedlo, že může být výhodnější požádat o předčasný důchod v roce 2022 než čekat do roku 2023 (.pdf).

Závěr

Data od MPSV potvrzují, že lidé v minulých letech skutečně odcházeli do předčasného důchodu většinou kolem roku až roku a půl před standardní dobou pro odchod do penze. V roce 2022 pak ČSSZ evidovala více než dvojnásobný počet žádostí o předčasný důchod v porovnání s lety 2021 a 2020. Ministr Jurečka tuto skutečnost nesprávně interpretuje tak, že lidé v loňském roce do předčasné penze odcházeli dříve. Průměrný odchod do předčasného důchodu nicméně nepřesáhl rok a půl před standardní dobou, a výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Pravda
Sněmovnou schválená novela zákona o důchodovém pojištění, která čeká na projednání v Senátu, navyšuje u předčasných důchodů nutnou dobu pojištění ze 35 na 40 let. Podle daného dokumentu vejde tento bod v účinnost 13 měsíců, tedy zhruba rok, po vyhlášení novely ve Sbírce zákonů.

Ministr práce a sociálních věcí Jurečka zde mluví o navržené novele zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, kterou 26. července 2023 schválila Sněmovna a kterou bude v srpnu projednávat Senát. Daná novela (.pdf) se věnuje především změně valorizace penzí (.pdf, str. 12–14) a právě změně pravidel u předčasných důchodů (.pdf, str. 11). Jurečka v rozhovoru konkrétně zmiňuje, že nová podmínka, podle níž by bylo nutné pro získání nároku na předčasnou penzi odpracovat nejméně 40 let, začne platit až rok po konečném schválení novely.

Současná pravidla u předčasných důchodů

Podle současného znění zákona o důchodovém pojištění, přesněji podle jeho § 31, má člověk na získání předčasného důchodu nárok, pokud splňuje dvě podmínky. Tou první je, že u něj musí doba pojištění trvat nejméně 35 let, případně u něj musí pojištění bez započítání tzv. náhradní doby, kam spadá např. doba rodičovské dovolené, odpovídat nejméně 30 rokům.

Druhá podmínka souvisí s věkem žadatele. Doplňme, že standardní důchodový věk, po jehož dosažení může člověk získat řádný důchod, se podle zákona u jednotlivých lidí liší v závislosti na roce narození, pohlaví a u žen i na počtu vychovaných dětí. Dle stávajících pravidel mohou lidé do důchodu odejít o tři roky dříve, pokud zákon stanovuje jejich standardní důchodový věk na méně než 63 let. Pojištěnci, u nichž zákon stanovuje důchodový věk vyšší než 63 let, pak mohou do penze odejít až o pět let dříve, zároveň jim však musí být nejméně 60 let.

Podmínka 40 let důchodového pojištění

Sněmovnou schválená novela obsahuje ustanovení (.pdf, str. 1), které zpřísňuje druhou zmíněnou podmínku. Nově tak bude možné odejít do předčasné penze jen nejvýše 3 roky před dosažením standardního důchodového věku.

Zároveň novela u předčasných penzí mění i délku nutné doby pojištění (.pdf, str. 2, čl. I, bod 2) z 35 let na 40 let. Ze zákona také vypouští část o 30leté době pojištění bez náhradních dob a říká (.pdf, str. 2), že do potřebné doby pojištění v délce 40 let se některé náhradní doby započítávají jen z 80 % (.pdf, str. 30).

Právě tento bod, který obsahuje zmínku o 40 letech pojištění, nabude účinnosti až 13 měsíců, tedy zhruba rok, po vyhlášení novely ve Sbírce zákonů (.pdf, str. 6). U všech ostatních bodů dokument počítá s účinností již po vyhlášení novely. Dodejme, že Marian Jurečka v námi ověřovaném rozhovoru uváděl, že podle něj by mohla novelizace nabýt účinnost už 1. září 2023.

Dodejme, že první verze návrhu této novely, kterou vládě předložilo Ministerstvo práce a sociálních věcí 17. dubna 2023, větu o 40 letech důchodového pojištění neobsahovala (.docx, str. 1–2). Její přidání do novely navrhlo až Ministerstvo financí (.docx, str. 2) v připomínkovém řízení (.docx, str. 3), odklad účinnosti o 13 měsíců zde nicméně tehdy zmiňován nebyl. Ten se v novele spolu se 40letou dobou pojištění objevil až ve verzi po připomínkovém řízení z května 2023 (.docx, str. 1–2, 6), kterou vláda následně předložila Sněmovně (.pdf, str. 2, 7).

Závěr

Podmínku, aby musela doba pojištění u předčasných důchodů odpovídat nejméně 40 letům, navrhlo do vládní novely zákona o důchodovém pojištění zavést Ministerstvo financí. Odložení účinnosti tohoto bodu o jeden rok tehdy nezmiňovalo. Navýšení doby pojištění ze 35 na 40 let vláda do novely zařadila po připomínkovém řízení v květnu 2023, a to spolu s výjimkou, že tento bod nabude účinnosti až 13 měsíců po vyhlášení novely. Stejné ustanovení se objevuje v dokumentu, který na konci července 2023 schválila Poslanecká sněmovna (.pdf, str. 2, 6). Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Pravda
Po mimořádné červnové valorizaci vzrostl průměrný starobní důchod v Česku na 20 233 Kč. Slovenská průměrná penze činí díky tamní valorizaci 637 €, tedy 15 301 Kč (dle kurzu ČNB k 28. červenci 2023). Průměrný důchod na sousedním Slovensku je tedy o necelých pět tisíc korun nižší.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) mluví v kontextu výroku o novele zákona o důchodovém pojištění (.pdf), již Poslanecká sněmovna schválila 26. července 2023 a která mj. zpřísnila podmínky pro valorizaci důchodů. Redaktor v rozhovoru poukazuje na kritiku ze strany opozice, podle které vláda tímto rozhodnutím důchodce „ožebračuje“ a pokouší se řešit schodek státního rozpočtu pouze na jejich úkor. Jurečka k tomuto podotýká, že z hlediska celé společnosti byl podle něj dopad vysoké inflace kompenzován právě zejména starobním důchodcům a poukazuje na to, že i přes tyto úpravy pobírají čeští senioři stále vyšší důchod než na sousedním Slovensku.

Po mimořádné valorizaci v červnu 2023 činí průměrný starobní důchod v České republice 20 233 Kč (.pdf, str. 1). Fialova vláda se v únoru letošního roku shodla (.pdf, str. 1) na zmiňované úpravě parametrů valorizace důchodů kvůli snaze o snížení deficitu veřejných financí (.docx, str. 4–5). Průměrný měsíční důchod měl pak vzrůst jen o 760 Kč (.pdf, str. 7) místo původních 1 770 Kč, o které by penze vzrostly bez vládního zásahu. Poslanecká sněmovna tuto změnu později schválila (.pdf) a novela nabyla účinnosti 20. března 2023.

Na Slovensku došlo k poslední mimořádné valorizaci 1. července 2023, kdy se průměrný starobní důchod zvýšil o 10,6 % na 637 €, což je v přepočtu zhruba 15 301 Kč (podle https://www.cnb.cz/cs/financni-trhy/devizovy-trh/kurzy-devizoveho-trhu/kurzy-devizoveho-trhu/index.html?date=28.07.2023).">kurzu České národní banky k 28. červenci 2023). Slovenský průměrný důchod je tedy v porovnání s tím českým nižší o 4 932 korun, jak správně uvádí ministr Jurečka. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Dodejme, že ještě na konci loňského roku byl rozdíl vyšší, a to 5 538 Kč. Český průměrný důchod na konci roku 2022 totiž dosahoval částky 18 061 Kč (.pdf, str. 1), zatímco ten slovenský činil 516 € (v přepočtu 12 523 korun podle kurzu ČNB v prosinci 2022).

Pravda
Podle zmíněné novely by se důchody měly skutečně v budoucnu navyšovat o inflaci a jednu třetinu růstu reálných mezd tak, jak tomu bylo před rokem 2018. Od daného roku důchody rostly o inflaci a polovinu růstu reálné mzdy, a to kvůli změnám prosazeným Sobotkovou vládou.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) hovoří o změnách, které přináší novela (.pdf) zákona o důchodovém pojištění, kterou Poslanecká sněmovna schválila 26. července 2023. Zmiňme, že dle současné legislativy se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna, a to o inflacipolovinu růstu reálné mzdy.

Novela, která vzbudila odpor opozice, přináší změnu podmínek odchodu do předčasných penzí i úpravu valorizací. Podle znění schváleného Poslaneckou sněmovnou by měly důchody skutečně nově růst o zmíněnou třetinu růstu reálné mzdy (.pdf, str. 2). Zvyšování důchodů o plnou inflaci novela zachovává, ovšem nově by se měl v potaz brát výhradně růst cen pro domácnosti důchodců (,pdf, str. 2, 41 z 48).

Marian Jurečka správně uvádí, že tomu podobně bylo i před zmiňovaným rokem 2018. Navyšování důchodů o „nejméně 100 % růstu cen a dále též nejméně jednu třetinu růstu reálné mzdyzákon přikazoval od roku 2002, úpravy z roku 2011 pak tuto formulaci zpřesnily a výraz „nejméně“ odstranily. Tato pravidla platila i v následujících letech, výjimku tvořily pouze roky 2013 a 2014, během kterých rostly důchody z důvodu úsporných opatření jen o jednu třetinu inflace a reálné mzdy.

Od 1. ledna 2018 pak začaly platit změny, které v první polovině roku 2017 prosadila vláda Bohuslava Sobotky – navyšování důchodů o polovinu růstu reálné mzdy a v případě inflace přihlížení jak k růstu cen za domácnosti celkem, tak k růstu cen za domácnosti důchodců, přičemž přednost dostala ta varianta, která byla výhodnější.

Novela zákona o důchodovém pojištění, kterou v červenci schválila Poslanecká sněmovna, tedy skutečně zavádí změnu podmínek pro zvyšování důchodů. Nově se mají penze zvyšovat o třetinu růstu reálné mzdy a, tak jako doposud, o plnou inflaci. Nyní se ovšem ohled bude brát pouze na růst cen pro domácnosti důchodců. Tyto změny jsou pak opravdu návratem do stavu, který existoval před rokem 2018. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Fialova vláda v květnu předložila návrh novely zákona o důchodovém pojištění, kde výchovné ve výši 500 korun za dítě opravdu zachovala – dle návrhu se má změnit jen způsob valorizace tohoto příspěvku. Výdaje na výchovné by pak letos měly dosáhnout cca 20 mld. korun.

Nejprve uveďme, že tzv. výchovné představuje příplatek k důchodu ve výši 500 Kč měsíčně za vychované dítě, které důchodci dostávají od ledna 2023. Jeho zavedení v srpnu 2020 navrhovala skupina poslanců KDU-ČSL (.pdf, str. 2 z 8), tehdejší Babišova vláda k tomuto záměru nicméně zaujala nesouhlasné stanovisko (.pdf).

Zavedení výchovného ve výši 500 korun pak ve Sněmovně v roce 2021 (tedy ještě před nástupem Fialovy vlády) prosadila vládní ČSSD (.pdf, str. 27–28) při schvalování novely zákona o důchodovém pojištění. Nynější ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) se v minulosti vícekrát deklaroval, že toto výchovné Fialův kabinet hodlá zachovat. Pro úplnost dodejme, že tzv. výchovné k důchodům nepřipadá pouze ženám, ale vždy rodiči, který o dítě pečoval více.

Vláda následně v květnu 2023 Poslanecké sněmovně předložila návrh novely (.pdf) zákona o důchodovém pojištění, kterou dolní komora Parlamentu schválila 26. července 2023. Novela výchovné plánuje zachovat, návrh však mění způsob výpočtu zvýšení tohoto příspěvku (.pdf, str. 39 ze 48), stejně tak vláda plánuje změnit pravidla pro obecnou valorizaci penzí (.pdf, str. 42 ze 48).

Podle současného znění zákona se částka 500 Kč za jedno vychované dítě valorizuje vždy od 1. ledna. Konkrétně se navyšuje o tolik procent, o kolik se dle zákonných pravidel na začátku daného roku zvýší zásluhová část (neboli procentní výměra) důchodů. Ta se během pravidelné valorizace zvýší tak, aby nárůst důchodů spolu se zvýšením základní výměry dohromady odpovídal součtu růstu cen a polovině růstu reálné mzdy. I podle návrhu Fialovy vlády se zvyšování výchovného odvíjí od zvýšení této procentní výměry (.pdf, str. 39 ze 48), novela ovšem plánuje růst důchodů snížit na třetinu reálné mzdy (.pdf, str. 42 ze 48).

Co se týče nákladů na výchovné v letošním roce, podle propočtů z ledna má tento příspěvek přijít na 19 miliard korun. Už na začátku roku však bylo zřejmé, že se kvůli červnové mimořádné valorizaci důchodů výdaje zvednou, a to přibližně o čtvrt miliardy. Dodejme, že i podle červencových informací z médií mají letos náklady na výchovné činit přibližně 19 miliard Kč.

Vláda Petra Fialy tedy ve svém návrhu novely zákona o důchodovém pojištění tzv. výchovné zachovala, a dá se tedy říct, že jej tímto krokem „potvrdila“, jak uvádí Marian Jurečka. Novela pouze mění způsob valorizace tohoto příspěvku. Výdaje na výchovné by pak v letošním roce měly činit přibližně 20 miliard korun, výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Výše nominálního průměrného důchodu byla v červnu 2023 skutečně nejvyšší v historii ČR, konkrétně dosáhla 20 233 Kč. Podíl průměrné penze vůči průměrné hrubé mzdě (tedy náhradový poměr) v polovině roku 2023 činí 49,03 %.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) odpovídá na otázku redaktora, zda vládou navržené změny ve valorizacích důchodů a přísnější podmínky pro předčasné penze, které Poslanecká sněmovna schválila 26. července (.pdf), nejsou ožebračením důchodců, jak tvrdí zástupci opozice. Jurečka toto tvrzení odmítá a argumentuje tím, že důchody jsou nyní nejvyšší v historii, a že náhradový poměr důchodů k průměrné mzdě dosahuje necelých 50 %.

V níže přiloženém grafu lze vidět vývoj náhradového poměru, tedy podílu průměrného důchodu k průměrné hrubé mzdě (.pdf, str. 3). V červnu tohoto roku dosahoval průměrný důchod dle dat České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) 20 233 Kč (.pdf, str. 1) a byl tak nejvyšší v historii ČR (.pdf, str. 74; .pdf, str. 91). Údaje o průměrné hrubé mzdě pak čtvrtletně zveřejňuje Český statistický úřad (ČSÚ), podle kterého byla v prvním čtvrtletí 2023 průměrná mzda 41 265 korun. Náhradový poměr tedy činí 49,03 %.

Zdroj dat: ČSSZ (.pdf), ČSÚ (průměrné mzdy za léta 1993–1999 (.pdf) a 20002023)

K celé problematice je nutné dodat, že výše zmíněná čísla o nominální výši průměrných důchodů nezohledňují např. index spotřebitelských cen, tedy růst inflace. Ta způsobuje, že i když má člověk v kapse stejnou částku jako v dřívějším roce, postupem času se snižuje množství statků a služeb, které je možné za ni koupit, protože se zvedá cenová hladina. Je tak potřeba se podívat také na reálnou výši penzí, která bere v úvahu právě míru inflace.

Reálnou výši důchodů pak lze posuzovat z několika hledisek. ČSÚ totiž kromě indexu spotřebitelských cen (životních nákladů) pro domácnosti také zveřejňuje přímo index spotřebitelských cen domácností důchodců, v jejichž případě se mírně liší tzv. spotřební koš zboží a služeb. Doplňme, že ČSÚ domácnosti důchodců definuje jako domácnosti bez ekonomicky aktivních členů a v čele s osobou, „která pobírá jakýkoliv druh důchodu kromě sirotčího, a nepracuje buď vůbec, nebo má její pracovní činnost pouze omezený rozsah“ (.pdf, str. 4). Graf níže tak zobrazuje i hodnoty zohledňující výši inflace u domácností důchodců. Daná data konkrétně zveřejnilo Ministerstvo práce a sociálních věcí v roce 2022 (.pdf, str. 39–41), u roku 2023 vycházíme z dat ČSÚ za červen 2023.

Z přehledu níže tak vyplývá, že kromě nominální hodnoty penzí je v letošním roce nejvyšší v historii samostatné ČR i reálný důchod, pokud bychom zohlednili obecnou míru inflace. Jestliže bychom vzali v úvahu přímo růst spotřebitelských cen u domácností důchodců, nejvyšší hodnota pochází z konce roku 2022, druhá nejvyšší pak právě z června 2023.

Zdroj dat: ČSSZ (.pdf), ČSÚ (index spotřebitelských cen (.pdf) domácností celkem a domácností důchodců), MPSV (.pdf)

Na závěr shrňme, že náhradový poměr penzí k průměrné hrubé mzdě činí 49,03 %, tedy „skoro padesát procent“, jak tvrdí ministr Jurečka. Nominální výše průměrného důchodu byla v červnu 2023 skutečně nejvyšší v historii samostatné ČR a dosáhla 20 233 korun.

Co se týče reálné výše průměrné penze, při zohlednění celkové inflace je hodnota z června 2023 také nejvyšší od vzniku ČR. Pokud nicméně vezmeme v úvahu index spotřebitelských cen domácností důchodců, který dle ČSÚ v červnu 2023 odpovídal 13 %, nejvyšší hodnota připadá na konec roku 2022. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý s malou výhradou.

Pravda
Ministr práce a sociálních věcí Jurečka skutečně deklaroval, že chce výchovné zachovat, ačkoli jeho zrušení navrhovala např. Národní ekonomická rada vlády. Ve svých vyjádřeních připouštěl jen diskuzi o tom, zda a jak se mají upravit stávající pravidla valorizace výchovného.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka tímto výrokem reaguje na slova Kláry Dostálové, že si protiřečí ve svých vyjádřeních pro média, co se týče tzv. výchovného (video, čas 16:35). Dostálová v debatě kritizovala také to, že Jurečka na jedné straně mluví o tom, že je v rámci důchodového systému důležité ocenit rodičovství, na druhé je ale o úpravě výchovného ochotný jednat.

Upřesněme, že výchovné představuje příplatek k důchodu ve výši 500 Kč měsíčně za vychované dítě, které důchodci dostávají od ledna 2023. Jeho zavedení ve Sněmovně prosadila ještě v roce 2021 ČSSD (.pdf, str. 27–28) při schvalování novely zákona o důchodovém pojištění.

Podle současného znění zákona se částka 500 Kč za jedno dítě valorizuje vždy od 1. ledna. Konkrétně se navyšuje o tolik procent, o kolik se dle zákonných pravidel na začátku daného roku zvýší zásluhová část důchodů, což se odvíjí od růstu indexu spotřebitelských cen (inflace). Pokud v předchozím roce došlo i k mimořádné valorizaci důchodů, k počtu procent navýšení výchovného se dále přičítá ještě tolik procent, o kolik se v uvedeném mimořádném termínu zvýšila zásluhová část penzí.

Marian Jurečka o tom, že výchovné vláda zachová, mluvil v médiích opakovaně. Zrušení příspěvku kabinetu na konci října 2022 doporučila Národní ekonomická rada vlády (NERV), ministr Jurečka nicméně 3. listopadu v rozhovoru pro DVTV tento návrh odmítl (video, čas 14:36). Stejně se vyjádřil 18. prosince 2022 v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News (video, čas 47:53) poté, co ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v médiích opakovaně mluvil o svém záměru výchovné omezit.

22. února 2023 server iDNES.cz zveřejnil článek s titulkem Jurečka přiznal, že kvůli vysokým nákladům může koalice přehodnotit výchovné. V něm redakce vycházela z Jurečkových vyjádření na tiskové konferenci, která se ten den konala po jednání vlády. Na otázku, jestli vláda bude projednávat „úvahy o změně příspěvku na výchovné“, tehdy Jurečka odpověděl, že kabinet o tom jednat bude a dodal: „My si musíme říct, jestli tento krok chceme, nebo nechceme, nebo chceme nějakou jinou úpravu do budoucna.“ Právě tuto citaci pak použil server iDNES.cz. Jurečka nicméně na konferenci také dále řekl: „Klíčové je to, že výchovné tady dnes je. Ten institut bude platit i v budoucnu. To, jak naložíme s otázkou valorizace, a je tam možných několik variant, které můžeme zvolit, tak to si (…) nechám na ta jednání s koaličními partnery.“

Právě na znění titulku uváděného článku pak Jurečka reagoval 25. února 2023 ve svém příspěvku pro Deník.cz, ve kterém mj. napsal: „Říkám zcela jednoznačně a odpovědně, že žádné rušení výchovného vláda nechystá. A to ani po důchodové reformě, kterou nyní projednáváme a brzy podrobně představíme veřejnosti.“ Zároveň tehdy znovu připustil, že je ochotný vést jen diskuzi o tom, zda, případně jak, by měl být příspěvek valorizován.

Ministr práce a sociálních věcí Jurečka tedy skutečně řekl, že vláda výchovné rušit nebude, a že připouští pouze jednání týkající se úpravy mechanismu jeho valorizace. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Vládní představitelé včetně ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky se vícekrát vyjádřili, že připravovaná důchodová reforma se nemá týkat lidí nad 50 let a naopak má za cíl důstojné důchody pro mladé lidi.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka již v únoru zmiňoval, že se v rámci plánované důchodové reformy nebude měnit nic pro lidi, kteří se narodili před rokem 1973. O několik dní později se ministr Jurečka vyjádřil i směrem k mladším generacím: „Kdybychom pokračovali a neudělali nic tak, jako to udělali naši předchůdci, tak prostě mladí lidé slušnou penzi mít nebudou.“

Podobně se v únoru pro Českou televizi vyjadřoval i předseda vlády Petr Fiala, který konkrétně hovořil o případném posunu odchodu do důchodu: „Nemůže se to týkat lidí, kteří mají před penzí. To je vyloučeno. (…) Muselo by to být dlouhodobé – pro lidi, kteří půjdou do penze třeba za dvacet, třicet let.“

O důchodové reformě mluvil také ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pořadu Interview ČT24, a to už v lednu, kdy konkrétně řekl (video, čas 27:57): „Nebude se to pravděpodobně, případná změna pravidel, týkat lidí, kteří mají pár let do penze, protože (…) nedostanou dostatek času, aby například změnili své chování, například víc šetřili. Bude se to týkat generace především asi 50 mínus, možná 45 mínus.“

Zavádějící
Přímo členové vlády skutečně mluvili pouze o tom, že bez reformních kroků by mohl deficit důchodového účtu v roce 2050 pravidelně dosahovat 5 % HDP a zhruba 300 mld. Kč. O „krachu“ či „kolapsu“ důchodového systému v této souvislosti však mluvili poslanci vládních stran.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka zde reaguje na slova Kláry Dostálové (za ANO), která v debatě uvedla, že „vláda říká, že může krachnout státní důchodový účet“. Proti tomuto tvrzení se pak Jurečka vymezuje právě výrokem, že „nikdo z vlády“ o krachu důchodového účtu nemluvil. Dále k tomu dodává, že vláda mluvila jen o tom, že v roce 2050 bude schodek důchodového účtu každoročně dosahovat přibližně 5 % HDP.

Termín „důchodový účet“

Na začátek je vhodné upřesnit, že se pojem „důchodový účet“ běžně používá při vyčíslení deficitu důchodového systému  (.pdf, str. 120 z 516). „Deficit důchodového účtu“ konkrétně popisuje rozdíl mezi příjmy, které měl stát v daném roce z důchodového pojistného, a výdaji, které tehdy šly ze státního rozpočtu na výplatu důchodů a správu systému (.pdf, str. 170–171). Nejedná se tedy o samostatný, oddělený účet, na němž by se shromažďovaly peníze – takový důchodový účet (nebo také důchodový fond) v České republice nikdy neexistoval

Před rokem 1989, i po něm, až dodnes, jsou důchody financovány státem, ze státního rozpočtu. Důchodový systém fungoval a funguje na tzv. průběžném principu – důchody jsou hrazeny ze státního rozpočtu a od roku 1993, kdy bylo uzákoněno pojistné, jsou příjmy z pojistného odváděny do státního rozpočtu. Nedochází tedy k tomu, že by byly prostředky shromažďovány v nějakém fondu,“ vysvětluje Ministerstvo financí způsob financování penzí.

Vyjádření členů vládní pětikoalice

O tom, že by v budoucnu mohly schodky důchodového účtu dosahovat 300 miliard Kč ročně, mluvil na začátku února 2023 například ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). V souvislosti s nutností provést důchodovou reformu tehdy uvedl: „Ta demografická křivka je neúprosná. Všichni vidíme, jak to vypadá, pokud neuděláme nic, tak za nějakých 15 let bude jenom na důchodovém účtu ročně schodek pět procent HDP, to znamená, v dnešních cenách si představme, že jenom na důchodovém účtu by byl schodek 300 miliard ročně.“

Přímo rok 2050 zmiňoval premiér Petr Fiala (ODS) ve svém vyjádření z února. „Čelíme (…) problému, že v roce 2050 bychom mohli mít dluh na důchodovém účtu pravidelně 300 miliard korun, což nejde zaplatit. Reforma zajistí, že jako Česká republika budeme vyplácet důstojné penze i lidem mladším 40 let,“ komentoval reformu předseda vlády.

Sám Marian Jurečka také ve Sněmovně na začátku března uváděl, že pokud vláda nic neudělá, bude se deficit důchodového účtu přibližně v roce 2050 dostávat „už pod minus 5 %“ HDP.

Ve veřejně dostupných zdrojích se nám nepodařilo dohledat vyjádření, ve kterých by o možném „krachu“ důchodového účtu mluvili přímo členové vlády. O zhroucení či kolapsu důchodového systému nicméně mluvili někteří zástupci vládních stran.

Poslanec za ODS Libor Turek například ve svém komentáři na webu ODS napsal, že pokud by nedošlo ke změnám v důchodovém systému, „výsledkem by byl deficit důchodového účtu po roce 2050 až 5 % HDP, to znamená 300–350 mld. Kč“. Kvůli tomu by poté podle něj následoval „krach důchodového systému, rozvrat veřejných financí“ a penze by mohly klesnout i o „50 % v důsledku insolvence, bez ohledu na demografický vývoj“.

O možném zhroucení důchodového systému už kolem roku 2030 mluvili mj. senátor za ODS Tomáš Goláň nebo předseda poslaneckého klubu KDU‑ČSL Marek Výborný. Ten v únoru k reformě důchodového systému řekl: „Když neuděláme nic, tak to kolem roku 2030 zkolabuje.“

Odhady deficitu důchodového účtu

Doplňme, že lednová makroekonomická predikce Ministerstva financí odhaduje, že v roce 2022 činil hrubý domácí produkt 6,749 bilionu Kč, pro rok 2023 odhaduje HDP na 7,308 bilionu Kč. Pokud bychom tedy vycházeli z dat za uplynulý rok, odpovídalo by 5 % HDP přibližně 337 miliardám Kč. Uvedený přepočet se tak pohybuje okolo 300 mld. Kč, které ve výroku zmiňuje Marian Jurečka.

Informace o předpokládaném vývoji důchodového deficitu popisuje např. Národní rozpočtová rada (NRR), což je nezávislý odborný orgán v oblasti rozpočtové politiky, ve své Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí (.pdf) ze září 2022.

V dokumentu stojí (.pdf, str. 26), že důchodový systém bude v nejbližších letech vykazovat mírné deficity. Od roku 2030 ale naroste počet důchodců, kvůli čemuž se schodky budou prohlubovat, přičemž kolem roku 2059 mají dle predikce dosahovat zhruba 4 % HDP. Kolem roku 2050, který ministr Marian Jurečka zmiňuje, by deficit důchodového účtu měl dle predikce NRR představovat 3,6 % HDP. Dodejme, že deník E15 v říjnu loňského roku psal o tom, že v polovině století by schodek důchodového systému mohl dosahovat 4 % HDP, což by v tehdejších cenách znamenalo 250 až 300 miliard korun.

Mírně odlišnou, aktuálnější predikci popisuje Filip Pertold, ekonom, zástupce ředitele think-tanku IDEA a poradce (.pdf, str. 2) ministra práce a sociálních věcí (video, čas 0:10). Ten na začátku března uvedl (video, čas 15:38), že demografická krize ovlivňující důchodový systém bude vrcholit ve 40. letech a schodek systému bude činit přibližně „5 % HDP“, což je „v současných cenách 350 miliard Kč“.

Závěr

Na závěr shrňme, že premiér Petr Fiala v únoru uváděl, že v roce 2050 by deficit důchodového účtu každoročně mohl dosahovat 300 miliard Kč. Podobně se vyjadřoval i ministr financí Zbyněk Stanjura, podle něhož by za 15 let, tj. zhruba kolem roku 2040, mohl schodek důchodového účtu činit 5 % HDP, což vyčísloval právě na cca 300 miliard korun.

Marian Jurečka má pravdu v tom, že o krachu důchodového účtu nemluvili přímo členové vlády. O krachu či zhroucení důchodového systému nicméně ve spojitosti s neudržitelností 300miliardových deficitů mluvili zástupci stran vládní pětikoalice, např. poslanec za ODS Libor Turek. O možném kolapsu důchodového systému v případě, že by nedošlo k reformním krokům, mluvil mj. i předseda poslaneckého klubu KDU‑ČSL Marek Výborný. Z těchto důvodů výrok Mariana Jurečky hodnotíme jako zavádějící.