Jak hodnotíme?

Co je to „factcheck“?

Factcheck znamená ověřování pravdivosti faktických vyjádření politiků. Sledujeme pouze ověřitelná tvrzení politiků, tedy ta postavená na faktech v různých podobách, ať už to jsou číselné informace, činy dané osoby (hlasování o zákonech, vyjádření atd.) nebo historické události.

Jak vybíráme obsah k ověření?

Ověřujeme vesměs dva typy obsahu:

a) Diskuse, projevy či interview a jejich části, které zahrnují řadu faktických výroků;

b) Jednotlivé výroky zpravidla nalezené na sociálních sítích Twitter, Facebook či Instagram.

Když ověřujeme delší celek, např. segment politické debaty, vybíráme z něj všechny zaznělé faktické výroky politiků kromě nesporných banalit a samozřejmostí. Nevybíráme tedy jen výroky, které považujeme za důležité a mezi ověřenými výroky se objeví i takové, které někteří čtenáři budou považovat za banální. Nevyřazujeme je přesto z ověřování, abychom si zajistili nestrannost a objektivitu i při výběru výroků.

V publikaci pak zahrnujeme i kategorii neověřitelných tvrzení, která jsou sice považována za faktická (postavená na faktech), ke kterým ovšem nebylo možné dohledat žádný veřejný zdroj, který by dané tvrzení potvrzoval či vyvracel (podrobněji vizte „Jakým způsobem hodnotíme“).

Když si vybíráme k ověření jednotlivé výroky ze sociálních sítí a ostatně i když volíme, které diskusi, projevu či interview, případně které jejich části se budeme věnovat, postupujeme podle následujících priorit:

1) Vyrovnanost obsahu: snažíme se věnovat přibližně rovnoměrně všem parlamentním stranám a hnutím, resp. před volbami všem kandidujícím subjektům s významnou podporou. Výjimku činíme pro vládní strany a ministry, které díky jejich vyšší míře zodpovědnosti ověřujeme častěji;

2) Relevance obsahu: Věnujeme se pokud možno vedoucím představitelům stran, kteří diskutují aktuální politické otázky na národním fóru. Nesledujeme tedy tak často řadové poslance, natož pak místní zastupitele, nevybíráme si diskuse o tématech, která nemají politický přesah, případně nejsou zásadní v době ověřování a při výběru se zaměřujeme na národní média;

3) Ověřitelnost obsahu: Když najdeme zajímavou diskusi se zástupci stran, kterým jsme se dlouho nevěnovali, pořád se může stát, že v ní nezazněl ověřitelný obsah, založený na faktech. Mnoho debat se odehrává primárně v názorové rovině, a k ověření se tak nehodí.

Náš výběr výroků k ověření v posledku závisí na dostupnosti a kvalitě obsahu, a nebude tak nikdy dokonalý. Vítáme proto doporučení i výtky k hodnocení i výběru.

Co projekt Demagog.CZ nehodnotí?

1) Názorová politická prohlášení a hodnotící soudy, které nejsou postaveny na jasných a doložitelných faktech. Je na diváku, posluchači či čtenáři, aby si vybral, se kterým názorem souhlasí.

2) Předpovědi budoucnosti. Např.: Opatření vlády XY je dobré, neboť způsobí růst zaměstnanosti. Věštit neumíme a jakkoli (ne)pravděpodobné jsou některé predikce, jejich pravdivost nelze hodnotit dříve, než (ne)nastane předvídaná událost.

3) Banality ("Včera jsem měla k obědu guláš"), obecně známá fakta ("ČR je členem EU") a glosy ("Každý ve státní správě ví, kdo je ministr životního prostředí.").

Jakým způsobem výroky hodnotíme?

1) Faktická tvrzení, která zazní v debatě, interview nebo na sociálních sítích, jsou identifikována editorem a přidělena analytikovi, který má právě službu.

2) Analytik najde potřebná data a na jejich základě sepíše první verzi analýzy tvrzení, které říkáme odůvodnění. Analytik navrhne i závěrečné hodnocení.

3) Odůvodnění vč. použitých dat a odkazů kontroluje editor a, má-li připomínky, vrátí jej analytikovi k přepracování.

4) Odůvodnění kontroluje druhý editor. Pokud najde v odůvodnění nedostatky, vede diskusi s dalšími editory, do které se může zapojit celý redakční tým. Na odůvodnění následně pracují editoři.

5) Každé odůvodnění nakonec kontroluje metodolog projektu, který je garantem dodržování metodiky hodnocení. V případě nedostatků vrací text editorům k přepracování.

6) Odůvodnění a hodnocení jsou publikovány na webu a na sociálních sítích. V případě, že se po publikaci objeví další informace, které mění naše hodnocení, provedeme opravu a zveřejníme ji stejným způsobem, jakým byl zveřejněn původní text.

Pro závěrečné hodnocení výroku využíváme 4 základní kategorie:

  • Nepravda

    Tato tvrzení nejsou v souladu s veřejně dostupnými čísly nebo informacemi o nějakém konání, respektive nekonání. Může jít také o situaci, kdy se liší způsoby výpočtu daného ukazatele, ale dotyčné číslo či tvrzení nepotvrzuje žádný z těchto zdrojů.
     
  • Pravda

    Použití správné informace ve správném kontextu. V odůvodnění také můžete narazit na "pravdu s výhradou," pokud výrok není čistě pravdivý, ale jde pouze o malou či nevýznamnou odchylku. U číselných údajů se orientačně držíme hranice 10 % a tolerujeme zaokrouhlování, ledaže sám politik dbá na to, že je přesný.

    Předpokládejme, že v Česku je 4000 učitelů občanské výchovy.

    V Česku je 3800 učitelů občanské výchovy.

    Výrok bychom označili jako pravdu s výhradou, že jde o 5% odchylku.

    Pletete se, pane poslanče. V Česku není 3800, nýbrž 4200 učitelů občanské výchovy.

    V takovém případě by již byl výrok hodnocen jako nepravdivý, ač se do 10% tolerance vejde, jelikož řečník zde opravuje jiného a výrok tak nelze interpretovat jen jako přibližné vyjádření.

    Při hodnocení zohledňujeme to, zda řečník své vyjádření relativizoval slovy jako "myslím," "slyšel jsem" atp., která naznačují, že si není jist. Neověřujeme nicméně, zda si to řečník opravdu myslí, případně zda údaj slyšel: Jelikož nevidíme lidem do hlavy, podobnými řečnickými obraty by se pak šlo "zprostit" odpovědnosti za jakýkoli faktický výrok. K podobným obratům tedy přistupujeme, jako by šlo o přibližná, jinak ale standardní tvrzení faktu.
     
  • Zavádějící

    Jedná se o podmnožinu pravdivých tvrzení, která tedy používají správná fakta, ovšem uvádějí je v kontextu, ve kterém rozumného posluchače zavedou k nepravdivému závěru. Nejde tedy o mezistupeň mezi pravdou a nepravdou. Typicky jde o tvrzení vytržená z původního kontextu či jinak překroucené výroky, např. nepřiměřená porovnávání.

    Příklad zavádějícího tvrzení: „První porevoluční kancléři včetně Schwarzenberga neměli bezpečnostní prověrku.“

    Striktně formálně je to sice pravda, ovšem informace je podána vytržená z kontextu. Zakotvení bezpečnostní prověrky totiž zavedl až zákon o ochraně utajovaných informací z roku 1998. První kancléři tak „bezpečnostní prověrku“ ani získat nemohli, přesto zde existovalo prověření osob nakládajících s utajovanými informacemi.
     
  • Neověřitelné

    Hodnocení využíváme v případě, že není možné najít zdroj tvrzení, respektive není možné jej na základě dostupných informací potvrdit či vyvrátit.

Jak je zajišťována nezávislost a kvalita hodnocení?

Faktické informace používané v našich hodnoceních jsou vždy doplněny řádnými odkazy na veřejné internetové zdroje, v některých případech odkazy na publikace s uvedením autora a strany. Při ověřování se vždy snažíme odkazovat na vícero zdrojů, které podporují nebo vyvracejí dané faktické tvrzení a využíváme přitom jednoznačné primární zdroje dat. Pokud primární zdroj nedohledáme, používáme sekundární zdroje (zprávy z médií atp.). V případě politických výroků se žádostí o odkazy na zdroje kontaktujeme i samotného řečníka, byť tak vzhledem k velkému počtu ověřovaných výroků nečiníme vždy. Sporná témata pak konzultujeme s odborníky na danou otázku. Pakliže jsou v odůvodnění citováni odborníci, upozorňujeme v textu na jejich případné spojení s politickou stranou či jiný možný střet zájmů. Všechna odůvodnění kromě autora (analytika) autonomně kontrolují tři další osoby (dva editoři a metodolog), aby byla zajištěna faktická a metodologická přesnost a správnost a také celková logika výroku.

Demagog.CZ není svázán s žádnou politickou stranou či uskupením a tyto subjekty jsou striktně vylučovány z podílu na financování projektu. Působení v politických stranách zapovídá stážistům etický kodex. Je pochopitelné, že lidé, kteří se v projektu angažují, se patrně o politiku zajímají a jako každý i oni mají své preference, při jejich práci však přísná metodika zabraňuje, aby se do hodnocení promítly.

Jak nakládat se statistikami výroků a hodnocení?

Na našem webu naleznete přehledy o tom, kolik výroků jsme u jednotlivých politiků ověřili a s jakými hodnoceními. U těchto statistik je třeba brát v potaz následující omezení:

  • Různé výroky mají pro posluchače různý význam a není v možnostech této statistiky zachytit váhu jednotlivých nepravd a závažnost jejich případného dopadu na veřejné mínění.
  • Jelikož nehodnotíme, zda jsou nepravdivá a zavádějící tvrzení úmyslná, naše statistiky by samy o sobě neměly být základem normativního hodnocení řečníků a jejich charakteru.
  • Cílem těchto statistik není posuzovat, kdo z politiků dopadá hůře či lépe, nýbrž upozorňovat na množství faktických chyb, které zaznívají v politických diskusích. Výsledek je ovlivněn naším výběrem, stejně jako volbou otázek ze strany moderátorů apod.

Každý, kdo bude námi uveřejněné statistiky zveřejňovat, by měl tato omezení vzít do úvahy a přizpůsobit jim jakýkoli doprovodný text.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů