OPRAVA: V odůvodnění jsme původně na základě přehledu Legislative Train Schedule zmiňovali, že Kateřina Konečná podpořila celkem 30 dílčích návrhů, které jsou součástí Zelené dohody. Po upozornění Kateřiny Konečné a dalším přezkumu obsahu jednotlivých návrhů a průběhu jednotlivých hlasování jsme text upravili.

Takzvaný Green Deal neboli Zelenou dohodu pro Evropu představila Evropská komise (EK) v prosinci 2019. Cílem tohoto plánu je připravit Evropskou unii (EU) na udržitelné hospodaření a snížení emisí skleníkových plynů. EK chce konkrétně do roku 2030 snížit produkci veškerých skleníkových plynů, včetně oxidu uhličitého, alespoň o 55 % oproti hodnotám z roku 1990 (.pdf, str. 4). Do roku 2050 chce EU dosáhnout klimatické neutrality.

Projednávání Green Dealu

V Evropském parlamentu se dohoda začala projednávat v prosinci 2019, přičemž hlasováním na plenárním zasedání si Green Deal prošel v lednu 2020. Pro jeho přijetí tehdy hlasovalo 482 europoslanců, 136 bylo proti a 95 se zdrželo (.pdf, str. 218–219). Europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná hlasovala proti (str. 219).

Návrh následně v prosinci 2020 schválila Evropská rada, která se také rozhodla tento plán zakomponovat do evropského právního rámce pro klima a navrhla jeho urychlené schválení (.pdf, str. 5). Díky tomu se z ambic o dosažení klimatické neutrality do roku 2050 stala právní povinnost.

Evropský parlament o evropském právním rámci pro klima hlasoval v červnu 2021, přičemž Kateřina Konečná byla pro jeho přijetí (.pdf, str. 11). Zástupci všech členských států s výjimkou Bulharska v Radě EU posléze tento rámec schválili.

Další hlasování

Green Deal ale není jen jeden návrh, jedná se totiž o soubor iniciativ, do kterého kromě zmíněného právního rámce pro klima patří také např. balíček s názvem Fit for 55, strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu nebo další iniciativy, které se věnují zemědělství či průmyslu.

Webové stránky Legislative Train Schedule, které vytvořil Europarlament, sledují celkem šest politických priorit, které si Evropská komise stanovila pro toto volební období. Jednou z nich je právě Green Deal. Ne všechny položky, které Legislative Train Schedule vyjmenovává v kategorii Green Deal, jsou součástí Zelené dohody, prosazují ale cíle v Green Dealu obsažené.

Podle těchto záznamů Kateřina Konečná hlasovala například pro přijetí dvou nařízení, která jsou součástí balíčku Fit for 55. Prvním z nich bylo nařízení o vytvoření Sociálního fondu pro klimatická opatření (.pdf, str. 16). Jeho cílem je pomocí výnosů z emisních povolenek financovat zvyšování energetické účinnosti budov nebo využívání nízkoemisní dopravy a dočasně také poskytovat přímou finanční podporu zranitelným skupinám obyvatel (.pdf, str. 70). Ve druhém případě Konečná podpořila nařízení o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (.pdf, str. 111), jehož záměrem je např. zajistit větší množství veřejně přístupných elektrických dobíjecích stanic.

Kromě toho Konečná dále podpořila rozhodnutí o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2030 (.pdf, str. 565). Ten se „zaměřuje na urychlení přechodu na klimaticky neutrální, čisté a oběhové hospodářství efektivně využívající zdroje spravedlivým a inkluzivním způsobem a podporuje cíle Zelené dohody pro Evropu“.

Dalším podpořeným dokumentem je nařízení o látkách poškozujících ozonovou vrstvu (.pdf, str. 4), jehož účelem je především uvést starší opatření do souladu se Zelenou dohodou tak, že stanoví další snížení emisí (.pdf, str. 2). Zpřísněním limitů, tentokrát u znečišťujících organických látek, se v souladu s Green Dealem zabývalo nařízení, pro které Konečná hlasovala v říjnu 2022 (.pdf, str. 24).

Kladně hlasovala i pro nařízení o vytvoření rámce pro certifikaci pohlcování uhlíku (.pdf, str. 133). Jeho cílem je usnadnit provozovatelům zavádění pohlcování uhlíku a tím dosáhnout „cíle klimatické neutrality do roku 2050 stanoveného v evropském právním rámci pro klima a dalších environmentálních cílů Zelené dohody pro Evropu“.

Závěr

Europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná má tedy pravdu v tom, že nehlasovala pro přijetí samotného Green Dealu. Následně však podpořila řadu dílčích návrhů, které jsou jeho součástí, počínaje právním rámcem pro klima, který mění některé cíle Grean Dealu na právní povinnost pro členské země. Její výrok tak hodnotíme jako zavádějící.