Demagog.cz

Sliby vlády Andreje Babiše

Speciální výstup Demagog.cz sledující plnění slibů druhé vlády Andreje Babiše

Vláda Andreje Babiše schválila své programové prohlášení 27. června 2018. Demagog.cz přichází s rozsáhlou analýzou o plnění slibů menšinového kabinetu hnutí ANO a ČSSD. Vybrali jsme padesátku slibů napříč tématy, které budeme kontrolovat po celé volební období. Kompletní metodiku naleznete zde. Za podporu děkujeme Nadačnímu fondu pro nezávislou žurnalistiku.

Je možné, že na některé sliby budete sami nahlížet například jako na nerealizované, zatímco dle naší metodiky znamenají realizované snahy průběžné plnění. Kategorie jsou pouze výchozím bodem pro orientaci v analýze. Naším cílem bylo nabídnout veřejnosti tvrdá data a poctivou analýzu, hlavním přínosem jsou tedy data a informace obsažené v odůvodnění.

Analýzu jsme aktualizovali k 4. listopadu 2019, v pravidelných intervalech ji budeme souhrnně aktualizovat dále. V mezidobí však může docházet ke změnám, které nemusí být obratem do textu zapracovány. Berte tento limit, prosím, na vědomí.

Budeme rádi za vaši zpětnou vazbu. Pište nám na info@demagog.cz.

50 sledovaných slibů

6 splněných
12 %
23 průběžně plněných
46 %
3 porušené
6 %
18 nerealizovaných
36 %
Oblast Hodnocení
Analýza IT dopadů Právní stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Každý nový návrh jakékoliv právní normy určené k projednání vládou ČR bude muset obsahovat kromě již existujících analýz dopadů i tzv. ITIA (information technology impact analysis).“

Programové prohlášení vlády, str. 12

Tzv. ITIA není v závazných požadavcích vlády na návrhy právních předpisů obsažena. Vzhledem k tomu, že se jedná o závazek vlády po celou dobu jejího působení, jedná se v této chvíli již o porušený slib.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Legislativní pravidla vlády (LPV) mají za cíl sjednocení postupu ústředních orgánů státní správy při přípravě právních předpisů, a to mj. stanovením jejich formy a obsahu. Podle čl. 2 odst. 1 aktuálních LPV patří mezi tyto požadavky i předem vypracovaná analýza právního a skutkového stavu. Analýza by měla u každého navrhovaného právního předpisu mj. obsahovat „zhodnocení dopadů předpokládané změny právního stavu nebo dopadů právní regulace, která má být rozšířena na právní vztahy dosud právem neupravené“. Seznam dopadů a postup pro jejich hodnocení upravují Obecné zásady pro hodnocení dopadů právní regulace (RIA).

Aktuální obecné zásady RIA (.pdf) obsahují v příloze č. 1 přehled dopadů (.pdf, str. 29–31) návrhu právního předpisu, zde však analýza dopadů do IT sféry obsažena není. Tento požadavek nenajdeme v žádném ze závazných dokumentů upravující legislativní postupy.

Ani v praxi není v návrzích právních předpisů tzv. ITIA obsažena. Příkladem může být návrh zákona o náhradě újmy způsobené očkováním, vládou projednávaný 25. března 2019, kde není ani v důvodové zprávě (.doc), ani ve zprávě RIA (.doc). Zhodnocení IT dopadů chybí i pro novelu zákona o rostlinolékařské péči. Nenajdeme ji ani u hojně diskutovaného návrhu zákona o dani z vybraných digitálních služeb, stejně jako u dalších návrhů.

Za vlády Bohuslava Sobotky došlo k vypracování Akčního plánu pro společnost 4.0, který počítal (.pdf, str. 13) s vypracováním Zásad (.pdf) pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy. Tyto Zásady jsou dle sdělení Odboru koordinace hospodářských politik EU překládány pro účely zahraniční spolupráce jako Information Technology Impact Analysis neboli tzv. ITIA. Zásady však nejsou v nynější podobě závazné a slouží pouze jako doporučení.

Na základě Akčního plánu mělo dojít k předložení Zásad vládě, ta se s nimi 25. září 2017 seznámila. O rok později, v říjnu 2018, vydala již Babišova vláda Zprávu o plnění programu: Digitální Česko (.pdf), kde je uvedeno hodnocení práce Pracovního výboru pro digitálně přívětivou legislativu (str. 19–20), který měl za rok 2018 prvních 6 jednání. Pracovní skupina pracovala na vytvoření metodické instrukce pro sebehodnocení návrhu právní úpravy se zásadami pro digitálně přívětivé legislativy, která byla v říjnu 2018 zveřejněna. Dopad do IT sféry však neřeší.

V současnosti stále platí, že Zásady nejsou závazné pro všechny ústřední orgány státní správy, jako je tomu u LPV. Zároveň není zahrnutí dopadů do IT sektoru v doprovodných dokumentech vládních návrhů právních předpisů nijak Legislativními pravidly vlády stanoveno, proto k tomu ani nedochází.

Bytová výstavba Sociální stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Budeme prosazovat zvýšení objemu finančních prostředků pro bytovou výstavbu v ČR s akcentem na podporu dostupného nájemního bydlení určeného pro seniory, mladé lidi, zdravotně postižené, matky samoživitelky a občany s nižšími příjmy. “

Programové prohlášení vlády, str. 35

Vláda podporuje výstavbu nájemních bytů pro výše uvedené skupiny v rámci programů SFRB. Rozpočet na ně byl pro rok 2019 navýšen, a to i díky nově spuštěnému programu Výstavba. Kromě něj funguje i program určený pro mladé. Mimo SFRB vláda podporuje bydlení i národními dotacemi.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Do programu Výstavba se během léta 2019 přihlásily první obce. Zákon o sociálním bydlení jím však nahrazen není. Ten se chystá Ministerstvo pro místní rozvoj předložit až v prosinci 2020. Nicméně počet obcí, které se do programu přihlašují, je velmi nízký. Důvodem jsou přísné podmínky získaní dotací nebo úvěru. Vláda o plnění koncepce sociálního bydlení jednala v polovině července 2019. Dle Zprávy (.pdf, str. 52–58) o plnění koncepce sociálního bydlení byly plněny především finanční části plánu, nikoli však systémové.

Ministerstvo pro místní rozvoj dotačně-úvěrový program Výstavba spustilo od poloviny května 2019 v rámci Státního fondu pro rozvoj bydlení (SFRB). Program má pomoci obcím zlepšit problematickou situaci s dostupností bydlení a nahrazuje původně zamýšlený zákon o sociálním bydlení. Vládou byl program schválen 15. dubna 2019 a měla by na něj být v letošním roce vydána jedna miliarda Kč. Konkrétně je 650 milionů Kč určeno pro sociální byty a 350 milionů Kč určeno na zvýhodněné úvěry. Částky mají být v dalších letech navyšovány (dvě miliardy na dotace a jedna miliarda na výhodné úvěry).

Program Výstavba je na základě nařízení vlády (.pdf) z 15. dubna 2019 určen pro obce na pořízení sociálního domu, smíšeného domu se sociálními nebo dostupnými byty, sociálního bytu, dostupného domu nebo dostupného bytu. Obce k tomu mohou využít dotace anebo zvýhodněný úvěr.

Kromě tohoto programu MMR připravuje i Koncepci bydlení po roce 2020, která by se zabývala dalšími řešeními pro tuto problematiku.

Stát podporuje stavbu nájemních bytů i v programu Nájemní domy, který se řídí nařízením vlády novelizovaném v roce 2016. Prostřednictvím obcí, právnických nebo fyzických osob cílí podporu na seniory (nad 65 let), handicapované nebo závislé osoby a zletilé lidi do 30 let, zároveň jde o skupinu s nižšími příjmy. Rodiče samoživitelé do zasažené skupiny spadají tím, že jsou preferováni obcí (např. Brno) při žádostech o sociální bydlení, případně splňují podmínky věku a nízkých příjmů.

Program Výstavba ovšem naráží na kritiku. Dle kritiků toto řešení celkovou situaci nezlepší, protože jsou takové prostředky řešením asi jen pro tisíc bytů. Kritici projektu dále poukazují na nutnost uvolnění byrokracie – jen to vidí jako reálné řešení, které umožní, aby se mohly rychle a efektivně stavět nové byty. Opozice program kritizuje také. Spolu s odbory a neziskovými organizacemi si myslí, že zákonná úprava řešící otázku sociálního bydlení je nezbytná.

Pro dotační a úvěrové programy v roce 2019 bylo v dubnu schváleno (.pdf) Poslaneckou sněmovnou zvýšení (.pdf, str. 3) rozpočtu SFRB až na 3,271 miliardy korun (na dotační a úvěrové výdaje). Oproti předchozím schváleným rozpočtům jde o značné navýšení. V roce 2018 (.pdf, str. 3) disponoval SFRB rozpočtem ve výši 1,969 miliardy Kč (na dotační a úvěrové výdaje) a v roce 2017 (.pdf, str. 3) to bylo 1,875 miliardy Kč (opět na dotační a úvěrové výdaje).

Ministerstvo pro místní rozvoj, kromě SFRB, podporuje rozvoj bydlení i národními dotacemi. Konkrétně v roce 2019 bylo možné žádat i o národní dotace v rámci programu Podpora bydlení v oblastech se strategickou průmyslovou zónou (Silnice-Kvasiny). Tento program má napomoci prostřednictvím dvou podprogramů (Výstavba bytů v oblastech se SPZ, Výstavba technické infrastruktury v oblastech se SZP) rozvoji bydlení v této oblasti.

Dodejme ještě, že již první vláda Andreje Babiše schválila nařízení, dle kterého je možné od 15. srpna 2018 podat žádost v Programu pro mladé: tedy na pořízení či rekonstrukci bydlení, přičemž je zaměřený na lidi do 36 let pečující o dítě.

Celostátní referendum Právní stát Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Předložíme ústavní zákon o celostátním referendu. Respektujeme však zastupitelskou demokracii zakotvenou v Ústavě, a proto neumožníme ve funkčním období této vlády referendem schvalovat zákony a rozhodovat o mezinárodních závazcích.“

Programové prohlášení vlády, str. 24

V Poslanecké sněmovně jsou v tuto chvíli 3 různé návrhy o celostátním referendu. Současná vláda však žádný z nich nepředložila ani svým usnesením nepodpořila. Během roku a čtvrt působení této vlády uvedené návrhy leží v Poslanecké sněmovně a na plénu Sněmovny se o nich nejednalo.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Zákon o celostátním referendu se opírá o čl. 2 odst. 2 Ústavy. Ten stanovuje možnost ústavním zákonem vymezit, kdy lid vykonává státní moc přímo. Dle plánu legislativních prací vlády pro rok 2018 měl být návrh zákona předložen Ministerstvem spravedlnosti již v dubnu 2018 (tedy za první vlády Andreje Babiše), k tomu však zatím nedošlo. Od června 2018 jsou ve Sněmovně tři návrhy ústavního zákona o celostátním referendu, všechny projednané v prvním čtení na 16. schůzi Sněmovny v červnu 2018.

Na tomto místě je třeba zdůraznit, že všechny tyto návrhy byly podány v období první vlády Andreje Babiše. Stanoviska vlády k příslušným návrhům vydala také minulá vláda (zde, zde a zde). Současná vláda, jejíž slib hodnotíme, s žádným vlastním návrhem nepřišla, ani žádný z uvedených návrhů svým usnesením nepodpořila.

Současný stav projednávání uvedených návrhů je takový, že návrh předložený skupinou poslanců ČSSD byl podpořen minulou vládou. Ta však doporučila ze zákona vyjmout možnost rozhodovat otázky ratifikace nebo výpovědi mezinárodních smluv (.pdf, bod 1). Tento návrh byl ústavně právním výborem doporučen (.pdf) ke schválení Sněmovně a čeká na projednání v rámci druhého čtení v Poslanecké sněmovně PČR na 35. schůzi konané od 15. října do 8. listopadu 2019. Projednávání ostatních dvou návrhů SPD a KSČM (oba .pdf) bylo garančním, ústavně právním výborem přerušeno do doby, než se projedná vládou podpořený návrh ČSSD.

Dle serveru Seznam poslanecké kluby ANO, ČSSD a Pirátů sepsaly formou pozměňovacího návrhu sjednocující verzi všech tří výše zmíněných návrhů zákona o referendu. Pro zahájení referenda by se tak muselo vyslovit více jak půl milionu voličů a referendum by bylo předem posuzováno Ústavním soudem. Tento pozměňovací návrh (.docx) byl předložen 28. února 2019 poslancem Pirátů Pikalem. Posledním pozměňovacím návrhem k návrhu zákona sociálních demokratů je pozměňovací návrh (.docx) poslankyně ANO Válkové. Válková navrhuje z interpretačních důvodů rozšířit vyloučené předměty referenda o rozhodování o postavení, činnosti a působnosti České národní banky.

Daně nadnárodních korporací Hospodářství Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme rozšíření oznamovací povinnosti nadnárodních korporací i na osvobozené příjmy, zejména v podobě dividend, které jsou z České republiky vyváděny do zahraničí.“

Programové prohlášení vlády, str. 7

Parlament schválil vládní návrh daňového balíčku, který obsahuje rozšíření dosavadní oznamovací povinnosti i na osvobozené příjmy, které plynou do zahraničí.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Vláda již 13. června 2018 (tedy ještě před jmenováním ministrů) schválila návrh zákona z dílny Ministerstva financí, kterým se mění některé zákony v oblasti daní (tzv. daňový balíček).

Cílem navrhované (.pdf, str. 113) právní úpravy zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, obsažené v daňovém balíčku, je mimo jiné rozšíření dosavadní oznamovací povinnosti i na osvobozené příjmy (a příjmy, jež podle mezinárodní smlouvy nepodléhají zdanění v České republice) právnických osob, které plynou ze zdrojů na území České republiky daňovým nerezidentům. Podle ministryně financí Aleny Schillerové jsou „navrhovaná opatření součástí našeho akčního plánu proti agresivnímu daňovému plánování zejména ze strany nadnárodních skupin“.

Cílem oznamovací povinnosti je dle Ministerstva financí získání a následné využití relevantních dat pro povinnou automatickou výměnu informací a také poměrně vysoký odliv důchodů z přímých zahraničních investic, který je v mezinárodním srovnání ojedinělý. S tím souvisí potřeba exaktněji zmapovat toky zisku plynoucí mimo ČR za účelem lepšího boje proti daňovým únikům.

Součástí daňového balíčku je i transpozice tzv. ATAD směrnice, která stanovuje (.pdf, str. 107) opatření proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem právnických osob. Směrnice stanovuje pravidlo pro omezení odpočitatelnosti úroků, zdanění při odchodu, obecné pravidlo proti zneužívání daňového režimu, pravidlo pro ovládané zahraniční společnosti a upravuje hybridní nesoulady (důsledky rozdílných právních kvalifikací).

Nově se tedy přidává §38da (.pdf, str. 7): Oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí, který určuje povinnost ohlásit správci daně i v těchto případech: „(1) Plátce daně, který je plátcem příjmu plynoucího ze zdrojů na území České republiky daňovému nerezidentovi, ze kterého je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, a to i v případě, že je tento příjem od daně osvobozen nebo o němž mezinárodní smlouva stanoví, že nepodléhá zdanění v České republice, je povinen tuto skutečnost oznámit správci daně.“

Vládní návrh (.pdf) byl rozeslán poslancům a jeho projednávání bylo zařazeno na pořad schůze Sněmovny, která se konala 23. října 2018. Návrh zákona prošel prvním čtením, přičemž téma odtoku dividend a oznamovací povinnosti nadnárodních korporací nebylo diskutováno, ale návrh jako celek byl přikázán Rozpočtovému výboru k projednání. Rozpočtový výbor přijal 21. listopadu 2018 usnesení (.pdf, str. 1), ve kterém doporučil Poslanecké sněmovně, aby vládní návrh zákona schválila ve znění pozměňovacích návrhů, které se však netýkaly oznamovací povinnosti nadnárodních korporací. Při projednávání návrhu zákona ve druhém čtení opět nebyla oznamovací povinnost nadnárodních korporací žádným poslancem na plénu zmíněna a ani jeden ze 34 předložených pozměňovacích návrhů se odtoku dividend nevěnoval.

Poslanecká sněmovna 21. prosince 2018 schválila (.pdf) daňový balíček ve znění některých pozměňovacích návrhů. Pro návrh hlasovali poslanci všech poslaneckých klubů, pouze Piráti se zdrželi. Schválený návrh zákona byl postoupen Senátu, který jej projednal na schůzi 30. ledna 2019. Senát vrátil návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které se však netýkaly oznamovací povinnosti nadnárodních korporací.

Poslanecká sněmovna však setrvala (.pdf) na původním znění návrhu zákona, a tak 12. března 2019 byl zákon schválen, následně podepsán prezidentem republiky a ve sbírce zákonů byl vyhlášen jako zákon č. 80/2019 Sb. 27. března 2019.

Od vyhlášení zákona č. 80/2019 Sb. byl zatím vyhlášen jediný další zákon měnící zákon o dani z příjmu. Tím byl zákon č. 125/2019 Sb. měnící zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Ten se však nikterak netýká oznamovací povinnosti a byl předložen skupinou poslanců a schválen Poslaneckou sněmovnou dne 23. ledna 2019.

Od vyhlášení zákona se vláda usnesla a Poslanecké sněmovně předložila dvě stále projednávané novely zákona o dani z příjmu. Jde o sněmovní tisk č. 509, který se je aktuálně ve třetím čtení a i v pozměněném znění nemění ohlašovací povinnosti, které zavedl 80/2019 Sb. Druhá novela byla vládou předložena jako sněmovní tisk č. 580 dne 28. srpna 2019. Organizační výbor doporučil (.doc, str. 3) tuto novelu k projednání v prvním čtení na 35. schůzi Poslanecké sněmovny. Tento návrh zákona však také nemění výše zmíněné ohlašovací povinnosti.

Digitální Česko Právní stát Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Základem Digitálního Česka bude jedna digitální identita pro každého občana, kde budou všechny služby státu dostupné na jednom místě.“

Programové prohlášení vlády, str. 12

Plnění tohoto slibu bylo započato 3. října 2018, kdy vláda přijala usnesením č. 629 tři strategické materiály, které dohromady tvoří koncepci Digitální Česko. 15. dubna došlo ke schválení implementačního plánu, v němž je zahrnuta i digitální identita a který je průběžně plněn.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Plnění tohoto slibu započalo 3. října 2018, kdy vláda přijala usnesením č. 629 tři strategické materiály, které dohromady tvoří koncepci Digitální Česko – Česko v digitální Evropě (v gesci Úřadu vlády, .pdf), Informační koncepce České republiky (v gesci Ministerstva vnitra, .pdf) a Digitální ekonomika a společnost (v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu, .pdf).

„Na nejvyšší (první) úrovni se koncepce programu Digitální Česko skládá ze 3 pilířů (dílčích koncepcí). Na druhé úrovni každý pilíř obsahuje několik ‚hlavních cílů'. Na třetí se pak každý hlavní cíl rozpadá na několik ‚dílčích cílů‘,“ popisuje (.pdf, str. 4) blíže tuto koncepci dokument Metodika řízení programu Digitální Česko.

„Centrálním, koordinačním a řídícím orgánem programu Digitální Česko a těchto tří celků bude Rada vlády pro informační společnost (dále jen ‚RVIS'), v čele s vládním zmocněncem pro IT a digitalizaci, ve spolupráci s ministerstvy, v souladu s jejich gescí, dle Kompetenčního zákona,“ píše se v úvodním programu Digitální Česko (.pdf, str. 8).

Cíl jednotné elektronické identity je rozvíjen především v rámci Informační koncepce ČR 2018 v gesci MV ČR (.pdf, str. 8). Vládním zmocněncem pro informační technologie a digitalizaci se stal Vladimír Dzurilla. Činností RVIS je rozvoj veřejné správy a eGovernmentu, především v oblastech vyplývajících ze strategických dokumentů Evropské komise a vlády České republiky.

Usnesení č. 629 ukládá mimo jiné ministru vnitra a dalším členům vlády naplňování cílů, které jsou stanoveny v přijatých dokumentech. Pro rok 2019 vláda v dokumentu Shrnutí implementačních plánů pro 2019 stanovuje konkrétní záměry, které chce naplnit pro rok 2019. Digitální identita je v tomto dokumentu obsažena v rámci konkrétních priorit Informační koncepce. Jde o následující oblasti: „Uživatelsky přívětivé a efektivní ‚on-line‘ služby pro občany a firmy“, „Digitálně přívětivá legislativa“, „Rozvoj celkového prostředí podporující digitální technologie“, „Zvýšení kapacit a kompetencí zaměstnanců ve veřejné správě“ a „Efektivní a centrálně koordinované ICT veřejné správy“ (.pdf, str. 4–7).

Od konce června se nám podařilo dohledat změny především v oblastech „Digitálně přívětivá legislativa“ a „Rozvoj celkového prostředí podporující digitální technologie“:

  • Vláda podpořila novelu bankovního zákona umožňující využití BankID pro přihlášení do služby eGovernment a návrh tohoto zákona následně prošel prvním čtením. Od návrhu zákona si předkladatelé slibují výrazné zjednodušení fungování eGovernmentu pro občany, protože zmizí například nutnost užívání datové schránky a zřízení si elektornické identity.
  • V březnu 2019 do Sněmovny zamířil poslanecký návrh zákona o právu na digitální službu. Ten získal podporu napříč všemi poslaneckými kluby a podepsalo se pod něj celkem 137 poslanců. Původní návrh (.doc) postoje vlády, který pro vládu připravili její legislativci, počítal s vyslovením neutrálního stanoviska. Nakonec se ale vláda rozhodla (.pdf) s návrhem souhlasit (.pdf), nicméně vytýká mu např. příliš optimisticky nastavené termíny pro jeho realizaci či absenci důkladné analýzy dopadů a doporučuje ho během projednávání upravit. Návrh zákona o právu na digitální službu postoupil v září 2019 již do třetího čtení. Podle důvodové zprávy má zákon posílit práva občanů a firem na to, aby jim státní správa poskytovala své služby elektronicky (.pdf, str. 14).

K projektům v rámci programu digitální Česko MV ČR uvádí, že „poté co MV elektronizaci rozhýbalo díky nové podobě datových schránek, Portálu občana a elektronickým občanským průkazům, má na příští rok vyčleněno 382 mil. Kč na další projekty programu Digitální Česko“.

Dle Implementačního plánu (.pdf, str. 8) je však nejzazší termín zprovoznění tzv. transakčních služeb (podání všech typů, včetně provedení platby nebo rezervace termínu pro prezenční jednání, získání potvrzení a doručení rozhodnutí úřadu) v Portálu občana, tedy systému pro komunikaci občanů se státem, až v roce 2024.

Rozpočet na rok 2020 počítá s podporou další digitalizace. Uvádí se, že digitalizace státní správy je vlajkovou lodí programu vlády, ovšem podle samotného ministra vnitra Hamáčka byla v návrhu rozpočtu tato kapitola podfinancována (v době vyjednávání se uvádělo 300 milionů korun). V samotném návrhu rozpočtu (.pdf, str. 51 Makroekonomického rámce) se momentálně uvádí částka určená pro ministerstvo vnitra na rozvoj projektu Digitální Česko o velikosti 0,38 mld. Kč.

Elektronický dálniční kupon Hospodářství Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Místo dálničních známek zavedeme elektronický dálniční kupon, který bude možné koupit prostřednictvím mobilní aplikace či internetu.“

Programové prohlášení vlády, str. 17

Vládní novela zákona o pozemních komunikacích, která umožňuje zavedení elektronických dálničních kuponů, byla v červenci a srpnu 2019 schválena v Poslanecké sněmovně a Senátu. Zákon počítá se zavedením elektronických kuponů od roku 2021.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

V roce 2021 by měly být dálniční známky už jen elektronické. Bývalý ministr dopravy Dan Ťok na konci září 2018 uvedl, že je připravován zákon, který elektronické dálniční kupony umožní, a poté se bude moci soutěžit o provozovatele systému.

Vláda v únoru 2019 předložila Sněmovně novelu zákona o pozemních komunikacích, která umožní zavedení elektronických dálničních kuponů. Sněmovna v prvním čtení doporučila návrh k projednání výborům. Hospodářský výbor novelu projednal na schůzi 15. května 2019, na které doporučil (.pdf, str. 1) návrh zákona s pozměňovacími návrhy schválit.

Poslanecká sněmovna návrh zákona projednala během druhého čtení 20. června 2019. Ve třetím čtení, které proběhlo 12. července 2019, byl návrh zákona schválen (.pdf). Senát návrh projednal a schválil (.doc) ve znění postoupeném Sněmovnou dne 14. srpna 2019. Zákon byl 5. září 2019 vyhlášen ve Sbírce zákonů v částce 98 pod číslem 227/2019 Sb.

Zavedení elektronických kuponů bude platné od roku 2021, kdy zákon nabude účinnosti. V budoucnu se tedy podle nového zákona již nepočítá s vydáváním dálničních kuponů a s jejich vylepováním na čelní sklo vozidla. Poplatky budou motoristé hradit v hotovosti na vybraných místech nebo bezhotovostním převodem na určený účet. Elektronický kupon bude vázán na poznávací značku auta a podle ní bude prováděna také kontrola.

Ministerstvo dopravy plánuje zřídit pro nákup elektronických dálničních známek e-shop i mobilní aplikaci. Kontrolu chce provádět snímáním SPZ pomocí kamer umístěných ve vozech Policie ČR a Celní správy či na mýtných branách.

Legislativa zavádějící elektronické dálniční známky již sice byla přijata, jejich reálné uvedení do praxe je ale plánované až na rok 2021. Slib tedy zatím hodnotíme jako průběžně plněný.

Elektronický recept Právní stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Upravíme legislativu tak, aby bylo možné využívat elektronický recept v plném rozsahu, včetně kontroly lékových interakcí a celkové preskripce pacienta.“

Programové prohlášení vlády, str. 29

Poslanecká sněmovna v září 2019 setrvala na původní verzi vládního návrhu novely zákona o léčivech, který upravuje sdílený lékový záznam pacienta, poté, co jí návrh vrátil Senát s připomínkami. Novela nabude účinnosti od 1. prosince 2019.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Druhá vláda Andreje Babiše předložila Poslanecké sněmovně 10. října 2018 návrh novely zákona o léčivech. Návrh novely zákona (.pdf, str. 9) přidává do zákona o léčivech § 81d o lékovém záznamu, který „umožňuje pacientovi, lékaři, farmaceutovi a klinickému farmaceutovi nahlížení na údaje o léčivých přípravcích předepsaných a vydaných konkrétnímu pacientovi, které jsou obsažené v centrálním úložišti elektronických receptů, včetně jejich dalšího zpracování“. To by mělo vést k omezení nežádoucích interakcí léčivých přípravků a jejich duplicitnímu používání a dále také k zajištění vyšší míry bezpečí pacienta. Díky přístupu k lékovému záznamu budou mít dané osoby (pacienti, lékaři, farmaceuti a kliničtí farmaceuti atd.) možnost kontrolovat lékovou interakci a celkovou preskripci pacienta a nebudou odkázáni pouze na slovní vyjádření pacienta, které může být nepřesné.

V září 2019 poslanci schválili novelu zákona o léčivech, která upravuje sdílený lékový záznam pacienta. Poslanecká sněmovna setrvala na původním znění návrhu, který jí v červenci vrátil Senát s připomínkami zpět. Novela zákona o léčivech byla 18. října 2019 vyhlášena ve Sbírce zákonů pod číslem 262/2019 Sb. a účinnost nabude od 1. prosince 2019.

Povinnost předepisovat recept elektronicky měla být zavedena v roce 2015, termín byl nakonec změnou zákona o léčivech posunut na 1. ledna 2018. Podle tiskové zprávy Ministerstva zdravotnictví uzavřelo české zdravotnictví během roku 2018 58,5 mil. předepsaných a 56 mil. vydaných eReceptů. Do konce roku se do systému aktivně zapojilo 17 083 zdravotnických zařízení, 2 894 lékáren a 41 864 lékařů. Tisková zpráva vylučuje zavírání lékařských praxí kvůli povinnosti vypisovat eRecepty.

Financování sportu Vzdělanost Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zasadíme se o nastavení stabilního a kontinuálního financování sportovních organizací prostřednictvím víceletých finančních plánů.“

Programové prohlášení vlády, str. 40

Žádný z dosud vypsaných dotačních programů pro sport není určen na více let. Vypsání víceletého programu dosud nedovoloval zákon. Jeho novela, která umožňuje uzavření dlouhodobé spolupráce k realizaci víceletých projektů, vstoupila v účinnost 31. července 2019.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Financování sportovních organizací je obecně upraveno zákonem o podpoře sportu (č. 115/2001 Sb.). Po jeho novelizaci, která nabyla účinnosti 31. července 2019, vznikla Národní agentura pro sport (dále jen Agentura), v jejímž čele stanul poslanec Milan Hnilička (ANO).

Podle zprávy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) převezme Agentura od MŠMT od 1. ledna 2020 kompetence v oblasti státní politiky ve sportu a bude připravovat a vyhlašovat dotační programy na rok 2021 a další roky. Agentura bude rozdělovat dotační prostředky státního rozpočtu pro rok 2021, odpovídající výzvy bude vyhlašovat průběžně v roce 2020. MŠMT definitivně ukončí činnost v oblasti podpory sportu v polovině roku 2021. Vedle této agentury se na financování sportu podílí i krajeobce.

V současné době poskytuje MŠMT (od 1. ledna 2020 však již Agentura) dvojí typ dotací. První z nich jsou investiční dotace do sportovní infrastruktury, které jsou poskytovány na konkrétní projekty (např. podpora materiálně technické základny sportu). Druhým typem jsou neinvestiční dotace, z nichž je financován samotný provoz sportovních klubů, výchova mládeže atd.

Mezi neinvestiční dotace patří například program TALENT 2020, REPRE 2020 nebo MŮJ KLUB 2020. V podmínkách pro udělení těchto dotací se shodně píše, že „dotace poskytnutá v rámci této Výzvy je určena na období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020“ (např. program TALENT 2020, REPRE 2020 nebo MŮJ KLUB 2020 – vše .pdf, str. 2, bod 1.3). Ani v jednom případě se tedy nejedná o víceletý dotační program.

Tuto praxi jednoletých dotačních programů však mění právě znovelizovaný zákon, který podle § 6b odst. 3 umožňuje Agentuře uzavřít se sportovní organizací smlouvu nebo memorandum o dlouhodobé spolupráci k realizaci víceletého projektu. Fungování zákona v praxi však bude možné hodnotit až po převzetí kompetencí v oblasti vyhlašování dotačních programů Agenturou po 1. lednu 2020.

Je třeba zdůraznit, že návrh nebyl předložen vládou. Ta k němu navíc zaujala (.pdf) neutrální stanovisko. Poté, co Poslanecká sněmovna přehlasovala veto Senátu ve věci vzniku Národní sportovní agentury, ji 4. července 2019 podepsal prezident Zeman.

Dodejme, že požadavek víceletého financování sportovních organizací je uveden již v Koncepci podpory sportu 2016–2025, která byla přijata za vlády Bohuslava Sobotky. V ní se píše, že „víceleté dotační programy budou spuštěny od roku 2018“ (bod 4.3). V souladu s touto Koncepcí vláda schválila dne 15. srpna 2018 Akční plán na období 2018–2019 (.docx).

Financování sportu II. Vzdělanost Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Budeme dále podporovat přímé rozdělování veřejných prostředků sportovním klubům, tělovýchovným jednotám, sportovním svazům a sportovním organizacím.“

Programové prohlášení vlády, str. 40

Financování sportu ze státního rozpočtu organizuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dvěma způsoby – ve formě neinvestičních a investičních dotací. Od ledna 2020 začne přidělování dotací přebírat Národní sportovní agentura.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

31. července 2019 nabyl účinnosti zákon 178/2019 Sb., jehož hlavním zásahem do financování sportu je vytvoření Národní sportovní agentury. Tento orgán přebírá od MŠMT vyhlašování a přípravu dotačních programů pro oblast sportu. Vymezené kompetence MŠMT však začne postupně přebírat až od ledna 2020. Do dotačních programů se mají nově zapisovat pouze jednotlivé sportovní organizace (například kluby) a nikoli sdružující sportovní organizace. Důvodem vytvoření orgánu je přerozdělování dotací v oblasti sportu zefektivnit. Kritika vytvoření NSA spočívá především v omezených možnostech odvolat jejího předsedu v kombinaci s jeho vysokými pravomocemi v oblasti přerozdělování finančních prostředků. Návrh zákona však předložila skupina poslanců a nikoli vláda. Ta k němu zaujala neutrální stanovisko.

Tyto změny mají oporu v Akčním plánu ke koncepci SPORT 2025 na období 20182019 (.docx), který vláda schválila 15. srpna 2018. Další změnou byla vyhláška upravující pravidla užívání rejstříku sportovců. Do něj se musí od 1. července 2018 žadatelé o dotace zapisovat; cílem je mimo jiné zvýšit transparentnost při přidělování dotací (.docx, str. 6–7).

Financování sportu upravuje zákon o podpoře sportu (zákon č. 115/2001 Sb.). Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) je až do ledna roku 2020 ústředním orgánem státní správy, který zabezpečuje financování sportu ze státního rozpočtu. Na podpoře sportu se podílí spolu s kraji a obcemi, které však zajišťují financování ze svých rozpočtů.

Ministerstvo poskytuje ze státního rozpočtu podporu sportu dvěma způsoby – ve formě neinvestičních a investičních dotací. Neinvestiční dotace jsou rozdělovány v rámci různých programů a výzev, které vyhlašuje MŠMT (od ledna 2020 však již Agentura) zejména na podporu sportu dětí a mládeže, na činnost sportovních organizací a svazů, na podporu univerzitního sportu, na podporu reprezentantů a další. Investiční program je určen pro dotace na podporu materiálně technického zázemí sportu.

Přímé financování sportu zajišťuje například program MŮJ KLUB, přes nějž MŠMT posílá peníze přímo jednotlivým klubům a tělovýchovným jednotám. Na rok 2019 Ministerstvo zaznamenalo celkové požadavky o dotace ve výši 1,4 miliardy korun.

Investiční plán země Hospodářství Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Připravíme strategický investiční plán země – zajistíme inventuru připravovaných investic a syntézu analytických materiálů jednotlivých ministerstev tak, aby byl plán pro zásadní investice závazný včetně zajištění zdrojů a jejich udržitelnosti.“

Programové prohlášení vlády, str. 33

Znění Národního investičního plánu dosud není k dispozici, plán pak nebyl ještě projednán vládou. Nicméně podle slov Andreje Babiše bude zveřejněn do konce roku 2019.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Premiér Andrej Babiš představil 26. listopadu 2018 po několikerém odkladu Národní investiční plán ČR na období 2019–2030. Investiční plán podle Andreje Babiše obsahuje více než 17 tisíc projektů za 3,45 bilionu Kč, přičemž 1,23 bilionu má být vyčleněno na investice do roku 2022 (rozpočet na tento rok by ještě měla připravovat současná vláda, pozn. Demagog.cz). Za práci s Národním investičním plánem ČR má být odpovědná nově vytvořená Rada vlády pro veřejné investování a Státní expertiza na Ministerstvu pro místní rozvoj.

Dosud podle premiéra Babiše proběhl rozsáhlý sběr dat vedený Ministerstvem pro místní rozvoj, přičemž byly osloveny všechny resorty, ale i obce, města a kraje. Za tímto účelem podle jeho slov vyjížděl na jaře roku 2018 Andrej Babiš spolu se svou první vládou do regionů, kde obcím a krajům sliboval investice ve výši přesahující 100 miliard Kč.

Výsledkem sběru dat bude podle Babiševytvoření mapy investičních preferencí, která bude nyní konfrontována s kapitálovými možnostmi České republiky“. Detailní znění Národního investičního plánu však dosud není dostupné.

Podle vyjádření vlády z listopadu 2018 „aktuálně probíhá třídění a interpretace velkého objemu dat s předpokladem dokončení celého materiálu a projednání na vládě na přelomu roku 2018 a 2019“. Ani na počátku dubna 2019 však Národní investiční plán stále nebyl dostupný veřejnosti ani poslancům a dosud tak existuje pouze interní vládní verze. Slovy Andreje Babiše: „Můj nápad – Národní investiční plán. Tady je. Už ho mám asi dva měsíce. Ale není připraven.” (video, 1:05:59).

Na dotaz (video, 1:11:50) Víta Rakušana v rámci poslaneckých interpelací ohledně termínu představení Národního investičního plánu poslancům Babiš odpověděl: „My to připravujeme. Řešíme rozpočet 2020. Ano. A není kam spěchat.“ (video, 1:12:35).

Andrej Babiš 18. dubna 2019 odpověděl Zbyňku Stanjurovi na opakovanou interpelaci týkající se zveřejnění Národního investičního plánu takto: „A národní investiční plán? Ano, to je moje myšlenka. Tady je, tady ho máte, pane Stanjuro, koukejte, jak je celkem hezký. (Andrej Babiš ukazuje tento dokument, pozn. PSP) A to je náš interní materiál a na vládě nebyl. A já vám ho nedám, protože to je náš interní materiál. My z toho čerpáme, my z toho děláme rozpočet 2021–2022. Vypadá hezky. (Andrej Babiš znovu tento materiál ukazuje, pozn. PSP) Koukejte, obrázky. Takže z toho čerpáme. A když nebyl na vládě? Já jsem to vymyslel, my jsme to odmakali a děláme na tom, abychom sehnali ty peníze. Proč bych vám to dával? To je náš interní materiál. My na tom pracujeme. A když dospějeme k názoru, že je to tak, jak si představujeme, tak to dáme.“

V podobném duchu se v odpovědi na žádost o poskytnutí informací na konci dubna 2019 vyjádřil i Úřad vlády. Podle něj se „na NIP intenzivně pracuje, nyní především v otázce financování, ale také v oblasti komunikace s jednotlivými sektory, které upřesňují vlastní investiční plány a požadavky do jednotného formátu. Termín dokončení v tento moment není možno predikovat“. Podle Úřadu vlády však bude Národní investiční plán po svém dokončení předložen vládě ke schválení. Premiér Babiš posléze v Otázkách Václava Moravce 5. května 2019 uvedl (video, 25:51), že Národní investiční plán bude zveřejněn v řádu měsíců – nejpozději do konce roku.

Zveřejnění Národního investičního plánu se domáhají také Piráti. Předseda pirátského poslaneckého klubu Michálek dokonce v srpnu 2019 podal žalobu na premiéra, kterou se zveřejnění plánu domáhá.

Podle informací Úřadu vlády se Rada vlády pro veřejné investování (která má za úkol podpořit úsilí vlády tak, aby do konce roku 2020 byl vybudován efektivní a srozumitelný systém veřejného investování) shodla na tom, že je potřeba začít využívat i jiné zdroje, než je státní rozpočet a fondy EU. Jednu z hlavních rolí při definování finančních zdrojů mimo státní rozpočet by měla mít Českomoravská rozvojová a záruční banka. Projekty s návratností by mohly být zařazeny do financování prostřednictvím PPP (partnerství veřejné a soukromé sféry) a kapitálových účastí.

V září 2019 oznámili premiér Babiš a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (nestr. za ANO) podepsání memoranda o spolupráci vlády a čtyř největších komerčních bank – ČSOB, Komerční banky, České spořitelny a UniCredit Bank. Dohodli se na vzniku Národního investičního fondu, který by měl zajistit částečné financování investičních projektů obsažených v Národním investičním plánu. Na podporu fondu vznikne Národní investiční rada, která bude schvalovat investiční strategii fondu.

Kotlíkové dotace Životní prostředí Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Urychlíme projekt Kotlíkových dotací s cílem vyměnit až 100 tisíc nejstarších domácích kotlů na pevná paliva nejpozději do konce roku 2019.“

Programové prohlášení vlády, str. 39

Původní plán 2. etapy počítal se svým ukončením a zahájením 3. etapy ke konci roku 2019. Nový harmonogram však předpokládal zahájení 3. etapy již v lednu 2019, což bylo splněno. Na konečná čísla o celkovém počtu vyměněných kotlů na tuhá paliva musíme počkat do konce roku 2019.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Dotační program Kotlíkové dotace pod správou Ministerstva životního prostředí byl spuštěn v rámci Operačního programu životního prostředí 2014–2020. Program má celkově proběhnout ve třech etapách a financován je částkou 9 miliard korun z prostředků fondů EU. První etapa byla zahájena 15. července 2015. Druhá etapa 30. srpna 2017 a její konec byl plánován až na konec roku 2019. Ke spuštění třetí vlny Kotlíkových dotací však nakonec došlo již dne 7. ledna 2019 a alokováno na ni bylo 3,75 mld. korun, jak vyplývá z textu výzvy ke krajům (117. výzva pro kraje). Došlo tak tedy k posunutí termínu třetí vlny a urychlení celého dotačního programu.

Co se týče úspěšnosti programu, oficiální data Ministerstva životního prostředí (.docx) uvádí, že v první etapě byla schválena dotace na výměnu kotle u 29 217 žádostí. Ve druhé etapě předpokládal ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO 2011) rozsah dotací až pro 35 tisíc výměn kotlů, což je v souladu s oficiálním předpokladem MŽP odvozeným z výše alokace pro druhou etapu (.pdf).

Od 15. října 2018 zároveň došlo k rozšíření možností druhé vlny Kotlíkových dotací jejich propojením s aktualizovaným dotačním programem Nová zelená úsporám (NZÚ). Ve druhé vlně programu Kotlíkových dotací nebylo možné dotaci na samostatnou výměnu za nový kotel na tuhá paliva získat. Propojením s programem NZÚ nově vznikla možnost získat dotaci až 80 000 Kč na výměnu kamen na tuhá paliva za novější na stejné bázi, která jsou však ekologičtější a výkonnější, a to bez nutnosti dalšího zateplení domu. Zároveň bylo nově umožněno kombinovat (.pdf, str. 2) programy dotací NZÚ a Kotlíkových dotací. Pokud žadatel provedl výměnu kotle v rámci Kotlíkových dotací a zároveň provedl zateplení či instalaci solárního zdroje napájení, získal bonusovou dotaci 20 000 Kč, respektive 10 000 Kč na nákup kotle.

V listopadu 2018 ministr Brabec předestřel některé uvažované podmínky třetí vlny kotlíkových dotací. Například pro sociálně slabé občany v Moravskoslezském kraji se uvažovalo o zavedení speciálních bezúročných půjček, které by jim umožnily splatit zbývající část ceny kotle, kterou nepokryla dotace. Zároveň Brabec uvedl, že se třetí vlna nejspíše nebude vztahovat vůbec na kotle na tuhá paliva (uhlí), což poté opět zopakoval v rozhovoru pro iDNES.cz dne 7. ledna 2019: ,,A ve třetí (etapě kotlíkových dotací, pozn. Demagog.cz), kterou spouštíme letos, jsme se pod tlakem Evropské unie, která jasně řekla, že si přeje podpořit už pouze čisté zdroje, rozhodli pro dotace jen na kotle na biomasu, plynový kondenzační kotel a tepelná čerpadla. Jsem přesvědčen, že toto rozhodnutí bylo správné.“

Konečné podmínky třetí etapy Kotlíkových dotací nakonec z programu opravdu vylučují další nové kotle na tuhá paliva. Dotaci je ve třetí etapě možné získat na:

  • ,,Tepelné čerpadlo – až 80 % způsobilých výdajů, nejvýše 120 000 Kč
  • Kotel na biomasu (samočinná dodávka paliva) – až 80 % způsobilých výdajů, nejvýše 120 000 Kč
  • Kotel na biomasu (ruční dodávka paliva) – až 80 % způsobilých výdajů, nejvýše 100 000 Kč
  • Plynový kondenzační kotel – až 75 % způsobilých výdajů, nejvýše 95 000 Kč“

Zároveň je opět možné získat bonus ve výši 20 000 korun při kombinaci s programem Nová zelená úsporám. Dále je nabízen bonus 7 500 korun pro žadatele z prioritních oblastí.

Výše alokace 3,75 mld. korun předpokládá ve třetí vlně provedení kolem 30 000 výměn. K jejich realizaci (.pdf) musí dojít nejpozději do konce roku 2023.

Zdroj: www.sfzp.cz

Menší veřejné zakázky Právní stát Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Dále zjednodušíme proces zadávání veřejných zakázek malého rozsahu příkladně zvýšením zákonných limitů tak, aby zadavatelé v území mohli zahrnout i další kritéria pro hodnocení nabídek vedle kritéria ceny.“

Programové prohlášení vlády, str. 34

Slibovaná změna vládou prosazena nebyla, nicméně dle veřejných zdrojů se plánuje na prosinec 2019.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

V souvislosti s implementací tří směrnic EU byl v roce 2016 přijat nový zákon o zadávání veřejných zakázek. Tento zákon byl dále několikrát novelizován, naposledy zákonem č. 287/2018 Sb.

Další návrhy pak jsou v tuto chvíli v legislativním procesu. Dne 15. února 2019 předložila skupina 23 poslanců (22 Piráti, 1 STAN) novelu (.pdf) zákona o zadávání veřejných zakázek. Cílem návrhu (.pdf, str. 2) je zrušení poplatku za podání podnětu k zahájení správního řízení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Ani další dvě novely se pak uvedeného slibu netýkají.

Zjednodušení procesu zadávání veřejných zakázek malého rozsahu se nicméně podle plánu legislativních prací vlády očekává v prosinci 2019. Má se tak stát formou návrhu nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek. Předkladatelem má být Ministerstvo pro místní rozvoj.

Nábor vojáků Bezpečnost Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Budeme pokračovat v rekrutační politice minulých let, kdy se zvyšuje počet vojáků z povolání z 21 tisíc na 24 tisíc. Cílem je dosáhnout nejpozději do roku 2025 minimálně 30 tisíc vojáků z povolání, doplnění a dozbrojení dvou stávajících brigád a návazně budování dalších jednotek.“

Programové prohlášení vlády, str. 19

Všechny dostupné strategické materiály a vyjádření vrcholných představitelů počítají s navyšováním počtu vojáků z povolání. Počet 24 tisíc vojáků z povolání již AČR naplnila. Ohledně rozšiřování, dozbrojování stávajících brigád a vzniku nových je situace zatím neověřitelná.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Počet vojáků z povolání (.xls) začal růst po roce 2014. V tomto roce byl stav vojáků z povolání v AČR 20 864 osob. Čísla Ministerstva obrany z roku 2017 ukazují počet vojáků z povolání ve výši 24 251. Tyto počty, tedy přes 24 tisíc vojáků z povolání, reflektuje ministerstvo i ve svém rozpočtu na rok 2018 (.pdf, str. 23). V rozpočtu na rok 2019 ministerstvo udává počet nad rámce Vládního prohlášení v počtu 25 603 vojáků z povolání (.pdf, str. 23–24).

Cíl 30 tisíc vojáků z povolání do roku 2025 oznámil jak ministr obrany Lubomír Metnar, tak i Generální štáb AČR slovy prvního zástupce náčelníka generálního štábu Jiřího Balouna.

Pokud jde o vyzbrojování a budování nových jednotek, hovoří o nich obecně hlavní strategické materiály AČR, které schvaluje vláda, tedy především dosud platná Koncepce výstavby Armády České republiky do roku 2025 (KVAČR). Ta zmiňuje ve svých prioritních cílech jak doplnění tabulkových počtů současných jednotek, tak výměnu a doplnění techniky (.pdf, str. 19–20). Podobně i vedení Armády ČR počítá s podporou vlády se svým posledním plánem modernizace a rozvoje AČR do roku 2027 dle KVAČR.

Během prosince 2018 ministr obrany Lubomír Metnar na jednání vlády představil plán nákupu části vojenského materiálu – radiolokátorů MADR (.doc), nových bojových vozidel pěchoty (.doc), vozidel TITUS a nákup malých ručních palných zbraní. Pokračující práce na tomto plánu opětovně potvrdil ministr Lubomír Metnar 13. června 2019 ve svém projevu na Žofínském foru.

Nárok na školku od 2 let Vzdělanost Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zajistíme zákonem garantovaný nárok na péči o děti od dvou let při zohlednění možností zřizovatelů.“

Programové prohlášení vlády, str. 14

Vláda zatím nepodnikla žádné kroky k zajištění zákonem garantovaného nároku na péči o děti od dvou let. Aktuální legislativa říká, že dítě mladší 3 let nemá na přijetí do mateřské školy právní nárok.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Co se týče aktuálních kroků vlády, k říjnu 2019 zatím nebyl prosazen zákonem garantovaný nárok na péči o děti od dvou let.

V současnosti je péče o děti v předškolním věku ošetřena v zákoně o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (tzv. školský zákon). Aktuální úprava říká, že dítě mladší 3 let nemá na přijetí do mateřské školy právní nárok.

Sobotkova vláda již v roce 2017 podpořila ve školském zákonu možnost předškolního vzdělání pro děti mladší 3 let, novela Václava Klause mladšího však v červnu 2018 zavedla zpět současnou hranici 3 let pro garantované přijetí do školek.

Vláda Andreje Babiše v programovém prohlášení stanovila jako jednu z priorit školství. Co se týče předškolního vzdělání, cílem vlády je podle prohlášení zajistit „dostatečné kapacity mateřských škol posílením a efektivním využitím národních a evropských finančních zdrojů a lepší koordinací mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem pro místní rozvoj. Zajistíme zákonem garantovaný nárok na péči o děti od dvou let při zohlednění možností zřizovatelů. Budeme investovat také do pedagogického personálu s cílem výrazně snížit počet dětí na jednu učitelku.

Ve školním roce 2018/2019 se ve školkách v ČR nacházelo (tabulky B1,1,1 a B1.4.1) 45 374 dětí mladších 3 let (z celkových 363 776 dětí). Přičemž počet dětí mladších 3 let ve školkách dlouhodobě roste, za posledních 5 let (2013/2014–2018/2019) se podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) jednalo o nárůst zhruba o 37 %.

Učitelů ve školním roce 2018/2019 ve školkách v ČR bylo (tabulka B1.8.1) celkem 32 233, při přepočítání na plně zaměstnané pak 30 581. Podle dat ČSÚ vycházelo ve školním roce 2018/2019 v mateřských školách v průměru 12 dětí na jednoho učitele.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy se snaží rozšiřovat kapacity mateřských a základních škol pomocí programu Rozvoj výukových kapacit mateřských a základních škol zřizovaných územně samosprávnými celky, který běží od roku 2014. Na podzim 2018 přidělilo ministerstvo 300 milionů korun mateřským a základním školám na rozšíření jejich kapacit.

S problematikou garantovaného nároku na péči o děti od dvou let nesouvisí pouze rozšiřování kapacit školek, ale také personálu. Zajištění míst pro dvouleté děti ve školkách by vyžadovalo také navýšení personálu.

Možnou variantou zajištění předškolní péče pro děti mladší 3 let jsou i tzv. dětské skupiny, jejichž rozvoj podporuje Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová představila 23. září 2019 plán na zavedení jeslí, které by nahradily nynější dětské skupiny, které jsou financované z peněz z evropských fondů. Čerpání těchto prostředků má skončit v roce 2022. Ministryně Maláčová připravuje novelu, která by z dětských skupin vytvořila jesle spolufinancované státem. Jesle by podle plánu ministryně byly určeny dětem do 4 let. Ani tato novela však nezavádí garantovaný nárok na péči o dítě od dvou let.

Navýšíme rozpočet na obranu Bezpečnost Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Postupně navýšíme rozpočet na obranu s cílem dosáhnout podílu 1,4 % na HDP do konce volebního období, tedy do roku 2021.“

Programové prohlášení vlády, str. 18

Jak schválené rozpočty, tak jejich návrhy potvrzují zvyšování podílu financí na obranu z rozpočtu ČR. V roce 2019 ve výši 1,2 % HDP, v roce 2020 ve výši 1,3 %. Návrhy počítají s rozpočtem obrany kolem 1,4 % HDP v roce 2021.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

V září 2018 vláda oznámila první návrh zákona o státním rozpočtu pro rok 2019. V tomto návrhu mělo Ministerstvo obrany plánované výdaje pro rok 2019 ve výši 66,7 miliardy korun (.pdf, str. 6). V přidruženém dokumentu Střednědobý výhled státního rozpočtu ČR na léta 2020 a 2021 pak vláda uvádí, že výdaje Ministerstva obrany plánuje „ve výši 76,3 mld. Kč v roce 2020 (podíl na HDP 1,3 %) a ve výši 85,3 mld. Kč v roce 2021 (podíl na HDP 1,4 %)“ (.pdf, str. 40).

Uvedený rozpočet byl nakonec schválen a armáda tak v roce 2019 disponuje sumou 66,7 mld. Kč, což činí 1,2 % HDP. Pro srovnání, Ministerstvo obrany (.pdf, str. 3–4) pro rok 2018 hospodařilo s rozpočtem ve výši 58,9 mld. Kč (cca 1,1 % HDP).

V říjnu 2019 představilo Ministerstvo financí první návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2020. Výdaje kapitoly Ministerstva obrany jsou zde navrženy ve výši 75,5 mld. Kč (.zip, soubor D01, str. 27). Došlo tak k opětovnému navýšení rozpočtu Ministerstva obrany, i když k nižšímu, než bylo původně plánováno vládou (viz výše), či ministerstvem (pdf., str. 4). Podíl na HDP by i v tomto návrhu měl zůstat stejný (1,3% HDP) a při udržení tempa růstu rozpočtu by měl v roce 2021 dosáhnout proklamovaných 1,4 % HDP.

Nebudeme zvyšovat daňovou zátěž Hospodářství Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Nebudeme zvyšovat daňovou zátěž.“

Programové prohlášení vlády, str. 5

Celkové daňové zatížení roste a zřejmě poroste i v roce 2019. Tento nárůst však nemůžeme jednoznačně přisoudit krokům stávající vlády. Dle výhledu poroste zatížení i v následujících letech, tato čísla však reprezentují pouze budoucí odhad.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Předešleme, že otázka daní je předmětem sporu mezi vládními stranami už od vzniku koaliční vlády. ČSSD chce zavést řadu opatření vč. sektorové daně pro banky, na kterých však není shoda uvnitř koalice. Pro účely hodnocení tohoto slibu pak bereme v potaz pouze kroky a prohlášení vlády jako celku, nikoli návrhy jednotlivých stran v koalici. Zároveň dodejme, že daňový balíček pro rok 2019 schvalovala ještě první vláda Andreje Babiše (tisk. zpráva Ministerstva financí), a tedy jím zavedené změny nelze přikládat stávající vládě.

Pro určení daňové zátěže nepracujeme s jednotlivými sazbami daně, nýbrž s obecnými ukazateli. To, že vláda zvýší některé sazby daní, totiž nutně nemusí znamenat zvýšení celkového daňového zatížení. Navíc na různé skupiny daňových subjektů dopadá tato zátěž nerovnoměrně. Celkovou úroveň daňové zátěže v zemi nejlépe vyjadřuje tzv. složená daňová kvóta, která je podílem všech daní a příspěvků na sociální a zdravotní zabezpečení na HDP. Tuto veličinu sleduje mimo jiné OECD.

Složená daňová kvóta je nejpoužívanějším ukazatelem, zvýšení či snížení však nemusí vždy implikovat zvýšení či snížení daňového zatížení. Hodnota kvóty může být ovlivněna také efektivitou výběru daní. Pokud se zlepšuje výběr daní, zvyšuje se hodnota čitatele (výše vybraných daní), zatímco jmenovatel (HDP) zůstává stejný. Složená daňová kvóta tak stoupne. Naopak pokud výběr daně klesá, snižuje se i složená daňová kvóta.

Z materiálu Ministerstva financí vyplývá, že složená daňová kvóta v minulosti rostla, což však nemůžeme připsat pouze 2. vládě Andreje Babiše. Mírný nárůst je rovněž odhadován pro rok 2019 (.pdf, str. 17), ovšem jelikož jde jen o odhad a jelikož řadu daňových změn platných v r. 2019 (přehled MF) provedla předchozí vláda, nevyvozujeme, že by vláda tímto porušila slib.

Podle odhadů uvedených ve střednědobém výhledu (.doc) státního rozpočtu na léta 2020 a 2021 je očekáván malý nárůst kvóty i v budoucích letech (str. 33). Tato čísla však nejsou definitivní a jedná se pouze o výhled.

Ekonom David Marek v červenci 2019 uvedl, že složená daňová kvóta se dostala na 36 %. Tato hodnota má vycházet z nově publikovaných dat ČSÚ, metodika výpočtu je však zjevně odlišná od metodiky obsažené ve střednědobém výhledu státního rozpočtu. Graf však obsahuje obdobný trend pozvolného nárůstu složené daňové kvóty.

Už nyní dochází k řadě změn v daňové soustavě. Vláda v květnu například schválila novelu (.doc), připravenou Ministerstvem financí, upravující několik daňových zákonů v souvislosti se zvyšováním příjmů do veřejného rozpočtu. Nedávno novela prošla druhým čtením v Poslanecké sněmovně ČR. Návrh zejména zvyšuje sazby spotřebních daní, sazbu daně z hazardních her, rozšiřuje osvobození od daně z příjmů u příjmů plynoucích z podílů na zisku kraji a České republice a ruší osvobození od daně pro zemní plyn používaný v domovních kotelnách. Zvýšení sazeb se týká například daně z lihu nebo z tabáku, daň by měla stoupnout o 224 Kč na 2 460 Kč za jeden kilogram tabáku, za jednu cigaretu stoupne minimálně odvedená částka z 2,63 Kč na 2,90 Kč (.doc, str. 33). Podle informací od tabákových firem by se tak daňová zátěž jedné krabičky mohla zvýšit zhruba o 12 až 13 korun.

Z dosavadního vývoje daňové zátěže měřené složenou daňovou kvótou dosud nelze dovodit, že vláda ve svém působení porušuje daný slib (vláda nastoupila v červnu 2018). Plány vlády pro následující roky pak nejsou dostatečné na to, abychom mohli dovozovat, že vláda od slibu upustila.

Nové dálnice Hospodářství Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Do roku 2021 zprovozníme 210 kilometrů dálnic, z toho 110 kilometrů dálnic nových a 100 kilometrů modernizované D1. Do roku 2021 rozestavíme dalších 180 km dálnic.“

Programové prohlášení vlády, str. 16

Aktuálně je výstavba a modernizace silnic a dálnic oproti původním plánům ve skluzu, jak vyplývá z mapové aplikace Ředitelství silnic a dálnic. Jejich výstavba nicméně nadále pokračuje.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

V roce 2018 byly otevřeny čtyři kilometry nových dálnic a 26 km modernizace dálnice D1. Z mapové aplikace Ředitelství silnic a dálnic k 16. říjnu 2019 vyplývá, že do roku 2021 je naplánováno zprovoznit celkem 125,7 km dálnic, z toho 60,7 km by měla být modernizace dálnice D1. V letech 2019–2021 by měla začít výstavba 180,6 km dálnic, z toho na modernizaci D1 připadá 10,3 km.

Za rok 2019 byl zatím 24. června 2019 (.pdf, str. 4) zprovozněn 8,1km úsek dálnice D3 a 10. září 2019 (.pdf, str. 4) zrekonstruovaný 1,1km úsek dálnice D46. Do konce roku by se měl ještě zprovoznit další 10,7km úsek dálnice D3 a také 14,3km úsek dálnice D1 z Přerova do Lipníku. Letos by měla být zahájena pouze rekonstrukce 17km úseku dálnice D48. V současné době probíhá (.pdf, str. 4) výběrové řízení na zhotovitele stavby 1. etapy, kdy na začátku října byla ukončena možnost podávat nabídky.

Za problematický je pak považován například úsek dálnice D1 mezi Humpolcem a Větrným Jeníkovem na Vysočině, jehož oprava nanovo započala 11. května 2019. Opravy tohoto úseku dálnice přitom začaly již loni v březnu. Stavba ale nabrala zpoždění a stát nakonec stavebním firmám Geosan Group, Toto Costruzioni Generali a SP Sine Midas Stroy vypověděl smlouvu.

Bývalý ministr dopravy Dan Ťok, člen první i druhé vlády Andreje Babiše, byl opozicí a dokonce i Nejvyšším kontrolním úřadem (NKÚ) často kritizován.

Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na výstavbu, modernizaci a rekonstrukce dálnic v letech 2013 až 2017. Kontroloři prověřovali u Ministerstva dopravy (MD), Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Státního fondu dopravní infrastruktury například to, jaké náklady stavby dálnic provázely, jak byly stavby připravovány nebo jestli se daří naplňovat cíle, které se s výstavbou dálnic pojí. Kontrola ukázala, že tempo výstavby dálnic je velmi pomalé a v některých fázích přípravy se oproti předchozí kontrole NKÚ ještě zpomalilo. Náklady na výstavbu dálnic klesly v průměru o 55 procent,píše se v tiskové zprávě NKÚ.

Kritiku si Dan Ťok vysloužil za své výroky během sněhové kalamity na dálnici D1 v prosinci 2018, za nedostatečnou výstavbu dálniční sítě nebo problémy ohledně tendru na provozovatele mýtného. Oproti minulosti se nicméně snížila průměrná cena za kilometr dálnice.

30. dubna 2019 byl jmenován novým ministrem dopravy Vladimír Kremlík. Ve funkci chce usilovat především o zjednodušení a zefektivnění legislativy v oblasti povolování liniových staveb, zrychlení výstavby a přípravy klíčových dopravních staveb. Změny se udály také na nejvyšších postech Ředitelství silnic a dálnic. V květnu 2019 odvolal ministr Kremlík ředitele Jana Kroupu, jehož nástupcem se 6. května 2019 stal Pavol Kováčik. Ten chtěl do úřadu zavést nové formy práce, které mají zintenzivnit a urychlit dopravní výstavbu. Pavol Kováčik ze zdravotních důvodů v červenci 2019 ve funkci skončil. Novým generálním ředitelem se stal Radek Mátl.

Z důvodu urychlení a zefektivnění výstavby dálnic chce ministr Kremlík transformovat Ředitelství silnic a dálnic na akciovou společnost. Přál by si, aby se přeměna uskutečnila do dvou let.

Tento slib je hodnocen jako průběžně plněný – sice zatím nemůžeme s jistotou říct, kolik kilometrů dálnic se skutečně zprovozní, postaví a zmodernizuje do konce funkčního období této vlády, nicméně výstavba dálnic v současnosti stále probíhá.

Nový zákon o odpadech Životní prostředí Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Do konce roku 2018 předložíme nový zákon o odpadech směřující k zásadnímu snížení objemu odpadů končících na skládkách.“

Programové prohlášení vlády, str. 38

Podle plánu legislativních prací vlády měl být návrh zákona předložen až v červnu 2019. Ke stávajícímu znění zákona o odpadech se během roku 2018 projednávaly pouze novelizující úpravy v souvislosti s nařízením Evropského parlamentu a Rady o rtuti.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Aktuálně je návrh zákona o odpadech, jehož předkladatelem je Ministerstvo životního prostředí, zařazen do evidence Odboru vládní agendy Úřadu vlády ČR (OVA), přičemž další fází je zařazení na jednání vlády.

Novela příslušného zákona v roce 2018 vládou předložena nebyla. Řešily se pouze drobné úpravy znění zákona č. 185/2001 Sb., a to v souvislosti s nařízením Evropského parlamentu a Rady o rtuti. Návrh prošel třetím čtením a 8. ledna 2019 byl doručen do Senátu, který ho schválil. Zákon 45/2019 Sb. je účinný od 1. března 2019 (vyjma čl. II bod 3).

Podle plánu legislativních prací vlády pro rok 2019 měl být vládní návrh zákona o odpadech předložen v červnu 2019. Tento termín je však v rozporu se zněním vládního slibu. Ministerstvo životního prostředí nakonec návrh zákona o odpadech předložilo k meziresortním připomínkám až na začátku dubna 2019. Návrh zákona o odpadech byl zařazen do evidence OVA a očekává se jeho zařazení na jednání vlády. Podle důvodové zprávy (.doc, str. 2) je v souladu s trendy v EU jedním z cílů nově navrhované právní úpravy vytvořit zákonné předpoklady pro výrazný odklon toku odpadů na skládky ve prospěch jiných způsobů nakládání s odpady, které jsou jednak ohleduplnější k životnímu prostředí, jednak respektují ekonomickou hodnotu, kterou odpad mnohdy nadále má.

Pro doplnění však uvádíme, že Ministerstvo životního prostředí za vlády Bohuslava Sobotky (2014–2017) novelu zákona o odpadech připravovalo, návrh však neprošel. Dle předkládací zprávy (.doc, str. 1) byla základním účelem novely transpozice „směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic“ do českého legislativního systému. Cílem novely mělo dle zprávy být rovněž vytvoření zákonných předpokladů pro odklon odpadů směřujícího na skládky ve prospěch jiných způsobů nakládání (.doc, str. 1).

Dle prezentace MŽP (.pdf) z 6. června 2018 je nutnost provedení novely tohoto zákona velmi urgentní. Prezentace uvádí, že nová česká legislativa odpadového hospodářství musí nabrat účinnost nejpozději do roku 2020 z důvodu transpozičních lhůt příslušných evropských směrnic, které mají být v rámci těchto legislativních novel implementovány do českého právního systému (.pdf, str. 8).

Odpolitizování státní správy Právní stát Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Tato vláda nebude do státní správy dosazovat politické nominanty, naopak státní správu otevře a odpolitizuje.“

Programové prohlášení vlády, str. 4

Vláda prosadila novelu služebního zákona, která podle kritiků i Evropské komise umožňuje další politizaci státní správy. Podobně mluví opozice i o vládním návrhu nominačního zákona, který schválila sněmovna. Zatím však nemáme dostatečné doklady o tom, že k politizaci dochází.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

V září 2019 schválila Sněmovna vládní návrh nominačního zákona. Ten se bude týkat společností, v nichž má stát majetkovou účast, státních podniků, národního podniku Budějovický Budvar a Správy železniční dopravní cesty. Podle návrhu by měli uchazeči až na výjimky procházet ministerským výběrovým řízením. Všichni budou také hodnoceni vládním výborem, jeho postavení ale bude pouze poradní. Ministr bude moci rozhodnout jinak, postoj bude muset ale zdůvodnit. Návrh kritizovala opozice.

„Pokud máme dneska výbor, který má celý nominační proces iniciovat a má dávat nějaké doporučení, a pak ve finále si ministr může stejně rozhodnout sám, jak chce, tak si myslím, že je to naprosto bezzubá věc,“ uvedl poslanec Jan Bauer (ODS). Z tohoto důvodu označili návrh za problematický také Piráti.

Návrh nominačního zákona bude v nejbližších dnech projednávat Senát.

Obecné podmínky výběru do státní správy upravuje zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, tzv. služební zákon. Ten v § 24 a násl. například stanoví, že na uvolněné místo se koná výběrové řízení a že výběrová komise má 3 členy. Za úřady, na něž tento postup dopadá, se pak dle § 3 služebního zákona považují mimo jiné úřady zřízené zákonem, které zároveň zákon označuje jako správní. Zaměstnanci ve státní službě tedy budou zejména pracovníci ministerstev a jiných státních úřadů. Služební zákon pak může dopadat i na státní příspěvkové organizace, pokud tak zákon výslovně stanoví.

V průběhu roku 2018 a 2019 pak byla projednávána a schválena novela zákona o státní službě, která byla poté vyhlášena jako zákon č. 35/2019 Sb. Tato novela v čl. I bodech 54 a 55 zavádí možnost vlády odvolat státní tajemníky, např. pokud poruší služební kázeň nebo naruší důstojnost své funkce. Státní tajemníci mají přitom pravomoc dále odvolávat podřízené vedoucí zaměstnance. Opozicí a odbory byl tento krok kritizován s tím, že popírá odpolitizování státní správy, což měl být účel služebního zákona. Z tohoto důvodu také novelu odmítl schválit Senát, ten však byl následně přehlasován Poslaneckou sněmovnou. Novela pak byla kritizována i Evropskou komisí: „Novela budí určité obavy, pokud jde o stabilitu a nezávislost státní služby, neboť nabízí větší flexibilitu při propouštění a náboru úředníků a zavádí možnost služebních hodnocení ad hoc.

Jedním z příkladů změny na vedoucím postu jednoho z úřadů je změna na postu předsedy Energetického regulačního úřadu (ERÚ), kde vláda jmenovala Stanislava Trávníčka namísto Jana Pokorného. Odvoláni byli i členové rady ERÚ Vladimír Vlk a Vladimír Outrata, ty nahradili Martina Krčová a Petr Kusý. Všichni nově jmenovaní členové rady se podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) zúčastnili veřejného výběrového řízení, nelze tedy říci, že by šlo o politické kandidáty.

„Nejednalo se o náhodný akt,“ uvedl minstr Havlíček s tím, že rozhodnutí odvolat výše zmíněné osoby z postů vzniklo na základě informací bezpečnostních složek a řady dalších prověřených informací, které podle něj poukazovaly na to, že Pokorný, Vlk a Outrata hrubě porušovali své povinnosti vzhledem k nestrannosti a nezávislosti.

V červnu 2019 pak došlo k odvolání generálního ředitele Českých drah Miroslava Kupce. V září pak dozorčí rada ČD na toto místo zvolila dosavadního politického náměstka Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Václava Nebeského. Je důležité podotknout, že generálního ředitele Českých drah odvolává i vybírá dozorčí rada ČD, nikoliv vláda či ministr. Volbu kritizovala opozice, která poukázala na spojení Nebeského manželky Olgy s dotační kauzou Agrofertu, jelikož právě ona měla na starost odpověď České republiky na návrh auditní zprávy Evropské komise k údajnému střetu zájmů premiéra.

Další ze změn, ke které ve státní správě od jmenování Babišovy vlády došlo, je jmenování nového ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů. Tím byl zvolen okresní státní zástupce Radim Dragoun, který byl vybrán odbornou komisí ve výběrovém řízení z celkového počtu 12 uchazečů. V tomto případě byla tedy naplněna slibovaná apolitičnost a otevřenost státní správy (a dalších úřadů). Na základě otevřeného výběrového řízení byl také jmenován nový ředitel Státního zdravotního ústavu.

Bez výběrového řízení byl pak jmenován nový ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace, tzv. civilní rozvědky, Marek Šimandl, který do této doby působil např. jako bezpečnostní expert Národního bezpečnostního úřadu či jako náměstek Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Ani v tomto případě se však v médiích nevyskytly informace, že by měl být „politickým“ kandidátem. Na tuto pozici se v souladu s § 2 zákona o státní službě nemusí konat výběrové řízení, protože Úřad pro zahraniční styky a informace je bezpečnostním sborem.

Kontroverzní je pak odvolání ředitele Národní galerie v Praze Jiřího Fajta. Tento krok byl kritizován domácí i zahraniční odbornou veřejností. Pověřen vedením NGP byl někdejší ředitel pekáren Penam a bývalý ekonomický náměstek Národní knihovny Ivan Morávek. Bez výběrového řízení byl pak jmenován i nový ředitel Ředitelství silnic a dálnic Pavol Kováčik. Ani v jednom z těchto dvou případů se však pozice ředitele neřídí služebním zákonem, výběrové řízení tak nebylo dle zákona nutné. Premiér Babiš se k tomu vyjádřil (video, čas 52:50) takto: „Nemáme čas na transparentní výběrové řízení.

V budoucnu by pak měl být vybrán a jmenován nový vedoucí Úřadu vlády, v jehož čele je dnes dočasně Mgr. Tünde Bartha. Ani po více než roce se vláda ke jmenování nového vedoucího Úřadu vlády nechystá, v čele tak zatím nadále zůstává Mgr. Tünde Bartha.

Jak vidíme, vláda podnikla v této oblasti několik kontroverzních kroků, které vedou k obavám, že se vydává spíše opačným směrem, než slíbila. Aktuálně však není možné konstatovat porušení slibu, protože nenastala situace, která by jednoznačně dokládala politicky motivované dosazování nebo odvolávání lidí ze státní správy. Na druhou stranu se však také nedá říci, že se státní správa otevřela.

Ochrana dlužníků Právní stát Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zavedeme chráněné účty nebo jiné účinné řešení zajišťující, že po provedení exekuce srážkami ze mzdy nebude nezabavitelná částka podruhé stižena exekucí na bankovním účtu povinného.“

Programové prohlášení vlády, str. 24

Zákon zavádějící chráněné účty nebo jiné účinné řešení nezabavitelné částky zatím není ze strany vlády připraven.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Novela insolvenčního zákona, kterou předložila ještě první vláda Andreje Babiše, by dle důvodové zprávy (.pdf, str. 9) měla upravit podmínky pro oddlužení a pomoci dlužníkům dostat se z dluhové pasti. Proces oddlužení by měl být podle nové úpravy zpřístupněn co největšímu počtu poctivě splácejících dlužníků. Účelem této novely však není zavedení chráněných účtů a zároveň neposkytuje ani žádné jiné řešení, které by zajišťovalo, že po provedení exekuce srážkami ze mzdy nebude nezabavitelná částka podruhé stižena exekucí na bankovním účtu povinného. Účinnosti zákon nabyl 1. června 2019.

S touto problematikou souvisí také novela exekučního řádu navržená poslanci Pirátů, SPD a ČSSD, která má mj. zajistit, že po provedení exekuce srážkami ze mzdy nebude nezabavitelná částka podruhé stržena exekucí na bankovním účtu povinného. Vláda však zaslala nesouhlasné stanovisko (.pdf, str. 1–2) 1. listopadu 2018 s odůvodněním, že Ministerstvo spravedlnosti dopracovává vládě návrh zákona, který bude v návaznosti na Programové prohlášení vlády řešit nejpalčivější problémy exekucí.

Tento návrh zákona vláda předložila 9. července 2019, avšak s absencí zavedení chráněných účtů. Projednání novely v 1. čtení bylo zařazeno na 35. schůzi PSP. Původně přitom návrh úpravu chráněných účtů obsahoval; poté, co byl odmítnut Legislativní radou vlády a přepracován, úprava chráněných účtů vypadla.

Vláda mimo jiné schválila také nařízení zvyšující hranici, nad kterou se příjmy dlužníka sráží bez omezení. S účinností od 1. června tohoto roku tak dochází ke zvýšení z 16 072 korun na 25 715 korun. Toto opatření má za účel motivovat pracující dlužníky.

Vzhledem k tomu, že vláda zatím nepřipravila ani nepodpořila návrh zákona zabývající se problematikou chráněných účtů nebo jiným řešením zamezující dvojí sražení z příjmů povinného, považujeme tento slib za zatím nerealizovaný.

Ochrana turistů Životní prostředí Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Za prioritu považujeme stanovení zákonných pravidel pro bezpečný pohyb a pobyt návštěvníků na horách v letním i zimním období, jejichž součástí bude také jasná definice postavení Horské služby ČR jakožto další složky IZS včetně odborného vzdělávání pro její pracovníky.“

Programové prohlášení vlády, str. 35

Současný status Horské služby ČR se nadále řídí dohodou a pravidly z let 2004, kdy vznikla obecná prospěšná společnost Horská služba ČR. Role Horské služby v IZS se řídí platným zákonem 239/2000 Sb. jako ostatní složky IZS.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Status Horské služby v ČR (HS ČR) se od 90. let vyvíjel takto:

„Od roku 1990 existovalo Sdružení horských služeb ČR, kdy jednotlivé oblasti (Šumava, Krušné hory, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Jeseníky a Beskydy) měly svoji právní subjektivitu. V roce 2001 vznikl jeden právní subjekt – občanské sdružení Horská služba České republiky. Občanské sdružení bylo financováno převážně z rozpočtu Ministerstva zdravotnictví.

V průběhu roku 2004 došlo k dohodě jednotlivých ministerstev, pro které HS vykonávala činnost, že nadále bude HS zastřešována Ministerstvem pro místní rozvoj jako podpora cestovního ruchu.

Na základě rozhodnutí vlády dochází k vytvoření obecně prospěšné společnosti – Horská služba ČR, o.p.s., která od 1. 1. 2005 přebírá odpovědnost za činnost Horské služby v České republice. Dále s účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, je občanské sdružení považováno za spolek, který je zapsán ve spolkovém rejstříku jako Horská služba České republiky, z.s.“

V současné době tedy ohledně fungování Horské služby v ČR existují dvě organizace, které ji zastřešují – původní občanský spolek Horská služba České republiky, z.s. a obecně prospěšná společnost Horská služba ČR, o.p.s., založená na základě vládního rozhodnutí Ministerstvem pro místní rozvoj ČR.

V rámci zákona o Integrovaném záchranném systému není role HS ČR specificky definována, ale je upravena v rámci položky ostatní složky IZS v § 4 odst. 2 zákona 239/2000 Sb. jako ostatní záchranné sbory.

HS ČR nemá svoji samostatnou definici v rámci svého zákona. Její základní zákonné vymezení je ale legislativně vymezeno v rámci zákona o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu číslo 159/1999 Sb., a to v jeho druhé části.

Ochrana veřejnoprávních médií Právní stát Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zachováme stávající úpravu postavení veřejnoprávních médií. Budeme důsledně podporovat jejich nezávislost.“

Programové prohlášení vlády, str. 28

V oblasti legislativy upravující činnost veřejnoprávních médií neproběhla od nástupu vlády žádná výrazná změna. Z tohoto důvodu jsou nejzajímavějším tématem volby do jednotlivých rad; ani zde nedošlo k takovým změnám, které by zavdávaly důvod hodnotit slib jako porušený.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Pod pojem veřejnoprávní média neboli média veřejné služby lze zařadit Českou televizi (ČT), Český rozhlas (ČRo) a také, s jistými odlišnostmi od prvních dvou, Českou tiskovou kancelář (ČTK). Vzhledem k tomu, že od vzniku vlády neproběhl žádný návrh na novelu některého ze zákonů, které upravují fungování jednotlivých veřejnoprávních služeb, nelze říci, že by vláda nějak podporovala nebo limitovala fungování jednotlivých médií. Žádné významné změny se neodehrávají ani v oblasti koncesionářských poplatků, které jsou upraveny zákonem o rozhlasových a televizních poplatcích.

Z tohoto důvodu je jediným možným faktorem vlivu vlády v této oblasti volba členů dozorčích rad těchto médií.

Dozorčí rady

V Radě ČRo proběhla volba dvou členů od doby, kdy současná vláda obdržela důvěru (v noci z 11. na 12. července 2018). Členy jsou od 13. března 2019 Tomáš Kňourek (znovuzvolen) a od 27. března 2019 Jan Krůta. Tomáš Kňourek, navržen vládním hnutí ANO, obdržel v tajné volbě v Poslanecké sněmovně 95 hlasů a překročil tak hranici 88 hlasů nutnou ke zvolení v 1. kole volby. To znamená, že Tomáš Kňourek zůstal ve své funkci i přes svoji kontroverzní kritiku stanice Vltava za vysílání úryvku z románu Linie krásy britského spisovatele Alana Hollinghursta (v úryvku na stanici zazněly v dopoledních hodinách slova jako „penis“, což Kňourek kritizuje jako „oplzlosti“ a daného spisovatele označuje za „chlípníka“).

Jan Krůta, který v roce 2013 neúspěšně kandidoval za hnutí Úsvit, byl zvolen ve druhém kole. Jeho zvolení je kritizováno především z důvodu Krůtova spoluautorství na článku „Případ Magor“, který vyšel v časopise Mladý svět v 70. letech.

V Radě ČTK proběhly za poslední vládní období hned tři změny. V pátek 26. dubna 2019 byla zvolena bývalá ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová, když porazila kandidáta Pirátské strany, Josefa Šlerku. Na poslední dvě místa sedmičlenné rady byli v září a říjnu zvoleni David Soukup (navržený ANO) a Angelika Bazalová (navržená Piráty).

V neposlední řadě zvolili poslanci do tzv. velké vysílací rady (Rady pro rozhlasové a televizní vysílání) Ladislava Jakla. Tento bývalý spolupracovník Václava Klause kandidoval také za Okamurovo hnutí SPD, která jej rovněž do rady navrhla. Jakl přitom veřejně uváděl, že by se měla veřejnoprávní média zrušit. V březnu 2019 byl do RRTV zvolen také Vadim Petrov.

Od doby, kdy současná vláda získala důvěru v Poslanecké sněmovně, neproběhla v Radě ČT žádná změna.

Výroční zprávy ČT

Za ohrožení České televize se také často považuje možnost, že by nebyly schváleny dvě po sobě jdoucí výroční zprávy a zprávy o hospodaření. Ty schvaluje Poslanecká sněmovna. Podle zákona o České televizi může být v případě neschválení dvou po sobě následujících výročních zpráv odvolána kompletně celá Rada ČT a navolena znovu. Ta by pak potenciálně mohla nahradit současného ředitele ČT. O této alternativě dlouhodobě veřejně mluví prezident republiky.

V Poslanecké sněmovně čekaly výroční zprávy o činnosti a hospodaření za roky 2016 a 2017 na schválení až do 24. října 2019, kdy je poslanci všechny (zprávu o činnosti za roky 20162017 i zprávu o hospodaření za rok 2016 a 2017) schválili. Tomu předcházela dlouhá debata (video, čas 0:28–1:38), odložení projednávání výročních zpráv i hrozba vyvolání mimořádné schůze v případě jejich neschválení.

Projednávání výročních zpráv České televize za rok 2018 bylo ve stejný den přerušeno a Sněmovna se jimi tak bude zabývat až v budoucnu.

Na základě provedených změn je možné konstatovat, že vláda výrazně nezasahuje do nezávislosti veřejnoprávních medií. Nedošlo k úpravě legislativy a zároveň nebylo změněno složení rad médií takovým způsobem, který by znamenal ohrožení jejich postavení nebo nezávislosti.

Ochrana zemědělské půdy Životní prostředí Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Připravíme opatření proti dalšímu záboru kvalitní zemědělské půdy, včetně podpory přednostní výstavby na brownfieldech nebo povinnosti náhradních rekultivací.“

Programové prohlášení vlády, str. 37

K 24. říjnu 2019 vládou nebyly podniknuty žádné legislativní kroky zabraňující dalšímu záboru kvalitní zemědělské půdy. Je však pravdou, že ministerstva vytvořila podpůrný program pro vybrané obce, které mají zájem o revitalizaci brownfieldů.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

V současné době upravuje problematiku záboru zemědělské půdy zákon č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu. Tato legislativa v § 4 říká, že „pro nezemědělské účely je nutno použít především nezemědělskou půdu“. Pokud je odnětí zemědělské půdy nutné, potom je přednostně zabrána zemědělská půda méně kvalitní; kritériem kvality půdy jsou třídy ochrany. V takovém případě je pak na základě § 9 zákona nutný souhlas orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Tento paragraf dále upravuje výjimky, kdy je zábor půdy možný bez souhlasu patřičných orgánů. Při žádosti o vyjmutí pozemku z půdního fondu je také nutné zaplatit s tím související odvody. Určení výše odvodu dále upřesňují Vyhláška k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška) č. 441/2013 Sb. a Vyhláška o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků č. 298/2014 Sb.

V létě 2018 vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj dokument (.pdf, str. 54) o rekodifikaci veřejného stavebního práva, kde stanovuje za cíl „odstranění blokace území a zamezení neefektivnímu zabírání půdního fondu".

V září roku 2018 byl skupinou poslanců předložen návrh novely stavebního zákona (.pdf), který sice nezmiňuje zemědělskou půdu nebo rekultivaci brownfieldů, ale týká se územního plánování, tudíž by mohl situaci v oblasti zemědělské půdy ovlivnit. Projednání tohoto tisku bylo navrženo na pořad 28. schůze, ale nakonec z něj bylo vyškrtnuto.

19. června 2019 skupina poslanců KSČM předložila Poslanecké sněmovně novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, jejíž cílem je dle důvodové zprávy (.pdf, str. 2) zpřísnit jeho ochranu maximálním omezením možnosti odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu. Například k odnětí zemědělské půdy bude moci dojít jen v nezbytném případě a pouze ve veřejném zájmu, který převyšuje veřejný zájem ochrany zemědělského půdního fondu. Vláda k návrhu vydala (.pdf) neutrální stanovisko (str. 2). Novela zákona byla 8. srpna 2019 přikázána k projednání v Zemědělském výboru a byla zařazena na program 35. schůze (od 15. října 2019) v Poslanecké sněmovně (bod 160), k jejímu projednávání zde však zatím nedošlo. Vývoj této novely budeme nadále sledovat.

Co se týče podpory rekultivace brownfieldů, v roce 2019 mohly vybrané obce ze strukturálně postižených krajů (nebo samotné kraje - Moravskoslezský, Ústecký, Karlovarský), požádat o dotaci na revitalizaci zanedbaných ploch. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s agenturou Czech Invest na tuto výzvu alokovalo 100 miliónů korun. Jednalo se už o třetí z výzev organizovaných od nástupu současného kabinetu. První dvě výzvy, organizované ministerstvem pro místní rozvoj, bylo možné využít mezi listopadem 2018 a květnem 2019.

Tyto výzvy jsou v souladu s Národní strategií regenerace brownfieldů 2019-2024 (.pdf), kterou vypracovala ministerstva ve spolupráci s agenturou Czech Invest, a vláda se jí zabývala v červenci 2019. Tato strategie má za cíl nastavení vize pro nadcházející pětileté období a dává si za úkol zlepšení ve čtyřech zásadních bodech (organizace, finanční podpora, územní opatření, vzdělání). Tato iniciativa společně s výše zmíněnými výzvami znamená jistou míru snahy současné vlády o zlepšení situace brownfieldů.

Online platby u státních institucí Právní stát Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Samozřejmostí bude on-line platba u všech státních institucí České republiky.“

Programové prohlášení vlády, str. 13

Plošné zavedení on-line plateb je součástí záměru „Platební brána“ implementačního plánu Informační koncepce ČR (IKČR). Tento záměr měl být realizován do 1. září 2019, k 23. říjnu však není dohledatelné, zda již Platební brána byla realizována.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Usnesením vlády č. 629 (.pdf) 3. října 2018 byl přijat úvodní dokument programu Digitální Česko. Součástí tohoto programu je kromě strategických materiálů Česko v digitální Evropě, Digitální ekonomika a společnost i Informační koncepce České republiky (vše .pdf) a právě tento materiál nás bude zajímat. „IKČR navazuje na strategický cíl SC3: Dobudování eGovernmentu, aktuálně platného strategického materiálu veřejné správy Strategický rámec rozvoje veřejné správy ČR pro období 2014–2020 (SRR VS) a dále jej rozpracovává tak, aby se mohl uplatnit při dlouhodobém řízení rozvoje IS jednotlivých OVS,“ píše se v dokumentu (.pdf, str. 1).

Naplnění vrcholového cíle Informační koncepce ČR bude řízeno ve struktuře pěti (.pdf, str. 2) hlavních cílů:

1. UŽIVATELSKY PŘÍVĚTIVÉ A EFEKTIVNÍ ON-LINE SLUŽBY PRO OBČANY A FIRMY
2. DIGITÁLNĚ PŘÍVĚTIVÁ LEGISLATIVA
3. ROZVOJ PROSTŘEDÍ PODPORUJÍCÍHO DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE V OBLASTI eGOVERNMENTU
4. ZVÝŠENÍ KAPACIT A KOMPETENCÍ ZAMĚSTNANCŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ
5. EFEKTIVNÍ A CENTRÁLNĚ KOORDINOVANÉ ICT VEŘEJNÉ SPRÁVY

Zavedení on–line plateb je blíže specifikováno v implementačním plánu (.pdf), který byl schválen na jednání vlády 15. dubna 2019. Vládní slib je v dokumentu nazván jako záměr „Platební brána“ a je součástí dílčího cíle IKČR 1.03 „Centrální platební brána, umožňující platbu za poplatky, pokuty, služby státní správy a samosprávy v jednotném rozhraní, pomocí platební karty, převodu z účtu a dalšími způsoby,“ píše se v dokumentu (.pdf, str. 24). Realizace záměru by měla probíhat od 1. září 2018 do 1. září 2019, gesčním úřadem je Ministerstvo vnitra ČR. Externí náklady realizace se pohybují od 3–6 mil. Kč (.pdf, str. 9).

Jednotlivé záměry jsou pak „známkovány“ písmeny A–D podle toho, v jakém stavu se nachází. Definice (.pdf, str. 3) jednotlivých záměrů zní:

  • A. Záměr je dlouhodobě připravený, schválený v gesčním úřadu, je „v běhu“, má zajištěné financování (např. projekty již schválené OHA). V rámci metodiky to odpovídá stavu „závazku“, popř. dalších stavů. Záměry „A“ jsou uvedeny v příloze implementačního plánu.
  • B. Záměr je definovaný gesčním úřadem, tj. má prioritu a podporu v gesčním úřadu, ale nemá finanční nebo personální krytí. Tyto záměry tvoří těžiště implementačního plánu.
  • C. Potřebný záměr, existuje koncept záměru (tj. prakticky všechny políčka jsou vyplněná), ale není dojednána podpora gestora, gesční úřad, ani zdroje (typicky průřezové záměry, multirezortní a sdílené).
  • D. Námět na záměr. Tyto náměty vznikly z různých inspirací, například z potřeby pomoci úřadům dostát požadavkům architektonických principů a zásad řízení ICT ze schválené Informační koncepce. Mnohé náměty mohou být ještě duplicitní nebo příliš detailní, proto je pro jejich převod do stavu „C“ při příštím implementačním plánování nutná jejich konsolidace.

Podle posledních dostupných informací je stav záměru „Platební brána klasifikován jako „B (.pdf, str. 9). Nepodařilo se nám dohledat, zda již byla ukončena realizace Platební brány podle implementačního plánu, a jaký je tedy stav k říjnu 2019. Na náš dotaz zatím Ministerstvo vnitra neodpovědělo.

Otevřená data ministerstva zdravotnictví Právní stát Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Začneme otevřeně zveřejňovat data o hospodaření rezortu a jím přímo řízených nemocnic.“

Programové prohlášení vlády, str. 29

Na oficiálních webových stránkách Ministerstva zdravotnictví (MZ) vznikla záložka s názvem „Otevřená data“. Data jsou pravidelně aktualizována, nejnovějším údajem je Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb. Zatím však nejsou zveřejněna data od nemocnic.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Data jsou pravidelně aktualizována, nejnovějším údajem je zveřejnění Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb. Od minulé revize vládního slibu v červnu 2019 byly navíc zveřejněny faktury některých krajských hygienických stanic (Karlovy Vary – za roky 2018 a 2019, Středočeský kraj – za roky 2018 a 2019, Jihlava – za rok 2019) a Hygienické stanice hlavního města Prahy (za rok 2019).

Aktuálně na stránce nalezneme celkem 132 176 datových sad, z toho 30 datových sad poskytuje Ministerstvo zdravotnictví. Tyto sady jsou totožné s těmi, které jsou zveřejněny na stránce Ministerstva zdravotnictví. Je zde připravené prostředí pro zveřejňování dat nemocnicemi, od poslední revize zde ale stále nebylo nic přidáno.

Na oficiálních webových stránkách MZ lze v záložce „Ministerstvo zdravotnictví“ najít odkaz „Otevřená data“. Ten návštěvníka přesměruje na samostatnou webovou stránku, která je spravována Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR). Jde oorganizační složku státu, jejímž zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví ČR a je správcem Národního zdravotnického informačního systému (NZIS) podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách) v platném znění (dále jen zákon o zdravotních službách)“.

Mezi organizacemi, které zveřejňují svá data, je Ministerstvo zdravotnictví, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, krajské hygienické stanice, Hygienická stanice hlavního města Prahy, Agentura pro zdravotnický výzkum České republiky, Koordinační středisko transplantací, Referenční laboratoře přírodních léčivých zdrojů, BALMED Praha a Národní ústav duševního zdraví. Soupis všech organizací, které jsou v přímé působnosti Ministerstva zdravotnictví, se nachází na oficiálních stránkách ministerstva. Je mezi nimi několik nemocnic, ale i například hygienické stanice.

Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek v rozhovoru (čas 3:45–5:40) pro Český rozhlas uvedl, že analytici MZ už od roku 2014 pracují na spojení klíčových zdravotnických informací v jediném systému NZIS (Národní zdravotnický informační systém). Příští rok by mělo dojít k jejich zveřejnění.

Peníze do školství Vzdělanost Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme více peněz do školství tak, aby se platy učitelů a nepedagogů na konci volebního období v roce 2021 dostaly minimálně na 150 % jejich výše pro rok 2017.“

Programové prohlášení vlády, str. 14

Platy ve školství se zvyšují a rozpočet na příští rok počítá s dalším zvyšováním platů. Na konečné hodnocení však musíme počkat do roku 2021.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Vývoj platů ve školství mapuje Statistická ročenka školství na webu Ministerstva školství (kapitola A). Podle ní činil v roce 2017 průměrný plat zaměstnance regionálního školství 26 668 Kč (viz tabulka), což odpovídá 90 % průměrné mzdy v ČR v dané době. Do této kategorie (.pdf, str. 47) patří vedle učitelů například školníci, asistenti, kuchaři, uklízeči, hospodáři, správci IT atd. Průměrný plat pouze nepedagogických pracovníků (dohromady v platové i mzdové sféře) pak v roce 2017 dosahoval na základních školách (.xlxs, list B1.20.7) 17 556 Kč (60 % průměrné mzdy) a na středních školách (.xlxs, list A1.1.3) 20 679 Kč (cca 73 % průměrné mzdy). Pokud se zaměříme na samotné učitele, pak jejich mzda ve stejném roce činila v průměru 31 578 Kč, což činí 107 % průměrné mzdy.

Zdroj: msmt.cz (.xlsx, list A4.1.2)

Slibuje-li vláda navýšení mezd ve školství na 150 % jejich výše z roku 2017, měla by průměrná mzda všech zaměstnanců školství narůst minimálně na 40 002 Kč a mzda učitele na 47 367 Kč.

Z dat statistické ročenky plyne, že v roce 2018 vzrostla průměrná mzda zaměstnance regionálního školství na 29 449 Kč a učitele na 34 943 Kč. Mzda se tak zvýšila o více než 10 %.

Pro rok 2019 známe zatím pouze údaje z 1. čtvrtletí. Průměrný plat učitelů stoupl na 36 224 Kč měsíčně a oproti stejnému období v loňském roce si učitelé polepšili o 3 390 Kč (v 1. čtvrtletí roku 2018 byl průměrný plat podle MŠMT 32 834 Kč). Nepedagogickým pracovníkům vzrostl plat na 19 359 Kč a meziročně se zvýšil přibližně o 6 %. Vláda tedy navýšila peníze na platy mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol od letošního ledna o 15 %. O deset procent měly narůst tarify a dalších pět procent šlo na odměny.

Zdroj: ČTK

Státní rozpočet pro tento rok počítá s dalším nárůstem platů učitelů i nepedagogických pracovníků. Nový státní rozpočet počítá v roce 2020 se zvýšením platů pedagogických pracovníků o 10 % a v roce 2021 o dalších 9 %. Podle prohlášení ministra školství Plagy tedy je „ministerstvo blízko splnění vládního slibu a slíbené prostředky do školství doputují“.

Podpora zemědělců Životní prostředí Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Snížíme administrativní zátěž pro všechny zemědělce a potravináře.“

Programové prohlášení vlády, str. 36

Vláda zatím nepřišla s žádným komplexním opatřením, které by snižovalo byrokratickou zátěž pro zemědělce a potravináře, ale pracuje na novelizacích dílčích zákonů, které by měly ke zjednodušení administrace přispět.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Ministerstvo průmyslu a obchodu představilo v březnu 2019 plán, jak zjednodušit byrokratický proces v různých resortech. Tento plán (.docx) obsahuje přehled opatření, které by měly dopomoci ke snížení administrativní zátěže podnikatelů až do roku 2022. Jedním bodem je třeba novela (.docx, str. 9) zákona o obchodních korporacích. Projednání novely ve třetím čtení bylo zařazeno na pořad 35. schůze Sněmovny (od 15. října).

Další změnou je novela zákona o silniční dopravě, navržená na projednání na 35. schůzi Poslanecké sněmovny. Novela by měla odstranit (.docx, str. 8) povinnost označovat vozidlo obchodním jménem nebo u tuzemského dopravce s vozidlem do 3,5 tuny mít u sebe doklady o nákladu.

Ministerstvo zemědělství předložilo 19. listopadu 2018 novelu (.pdf) zákona o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh, která má zamezit dvojitým kontrolám (.pdf, str. 17) firem hospodařících v tomto odvětví, což je v souladu s harmonogramem plánu (.docx, str. 10) zavádění opatření snižujících administrativní zátěž pro rok 2019. Novela zákona byla vyhlášena 22. srpna 2019 a je účinná od 1. října 2019. Změna vinařského zákona (.doc, str. 43) by zase měla přispět k elektronizaci formulářů spojených s registrací v této podnikatelské oblasti a je naplánovaná na rok 2020. Tento rok probíhá analýza zákona.

V účinnosti je také od 1. září 2019 vyhláška o způsobu provádění klasifikace jatečně upravených těl jatečných zvířat a podmínkách vydávání osvědčení o odborné způsobilosti fyzických osob k této činnosti. Vyhláška upravuje způsob klasifikace zvířat a označení jatečně upravených těl a zjednodušuje administrativu pro vydání osvědčení o odborné způsobilosti, tj. žadatel nemusí na rozdíl od předchozí úpravy přikládat potvrzení o zdravotní způsobilosti.

Bývalá ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková pak v březnu tohoto roku představila podnikatelské desatero, které by mělo dopomoci ke snížení administrativní zátěže. Jedná se však zatím pouze o prohlášení, na jehož plnění se postupně pracuje. Jedním bodem je třeba digitalizace formulářů. V této souvislosti je důležitý zákon o právu na digitální službu, který zavádí rovnocennost papírových a digitálních formulářů a také právo na elektronickou komunikaci se státem. Návrh prošel druhým čtením, byly podány pozměňovací návrhy, které následně projedná garanční výbor.

Součástí plánovaných změn je spuštění Právního elektronického systému (PES) vytvořeného Hospodářskou komorou ČR. Na nových webových stránkách by měly být dostupné všechny potřebné informace přehledně a pohromadě. Začátkem května 2019 skončilo testovací období těchto webových stránek a nyní je možné si služby PES předplatit (v základním balíčku za 1600 Kč bez DPH na rok).

Při Ministerstvu průmyslu a obchodu funguje také Expertní skupina pro snižování administrativní zátěže podnikatelů, jejíž součástí jsou i různé asociace podnikatelů. Expertní skupina se schází přibližně jednou za čtvrt roku a zabývá se redukcí zátěže podnikatelů.

I celkově se byrokratická zátěž podnikatelů v roce 2018 snížila, a to o 7 hodin oproti roku 2017. Modelová firma o 4 zaměstnancích tedy byrokracií stráví již „jen" 226 hodin ročně. Data za rok 2019 bohužel ještě nejsou k dispozici.

Podpoříme prevenci a zdravý životní styl Sociální stát Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Podpoříme prevenci a zdravý životní styl a také systémy odměňování těch občanů, kteří pečují o své zdraví.“

Programové prohlášení vlády, str. 30

Rozvojem prevence, zdravého životního stylu a zdravotní gramotnosti se zabývá dokument Ministerstva zdravotnictví o rozvoji a péči o zdraví do roku 2030 a program Zdraví 2020. Vláda však doposud nepodpořila systém odměňování občanů pečujících o své zdraví.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Ministerstvo zdravotnictví v květnu 2019 představilo dokument Strategický rámec rozvoje péče o zdraví v České republice do roku 2030, který má za cíl zajistit rozvoj a udržitelnost systému veřejného zdravotnictví v ČR v příštích letech. Mezi tři základní strategické cíle tohoto dokumentu (.pdf, str. 3-4) patří i zlepšení zdravotního stavu populace. Toho má být dosaženo za pomoci zvýšení prevence (má dojít ke zvýšení podílu obyvatel využívajících pravidelné preventivní kontroly u lékaře) (.pdf, str. 24) a zvyšování úrovně zdravotní gramotnosti pacientů (.pdf, str. 24). Specifickým cílem je také posílení kompetencí veřejnosti ve vztahu k behaviorálním faktorům, jako je správná výživa, stravovací návyky či pohybová aktivita (.pdf, str. 45), a ve vztahu k prevenci a vzniku šíření infekčních chorob.

článku vydaném Vládou ČR, ve kterém jsou zhodnoceny výsledky vlády od prosince 2017 do června 2018 (tedy v období první vlády Andreje Babiše), se píše o zdravotnictví pouze v souvislosti s navýšením platů zdravotníků, zvýšením kapacit lékařských fakult a o úhradové vyhlášce. O podpoře prevence a zdravého životního stylu a odměňování občanů, kteří pečují o své zdraví, se text nezmiňuje.

V dubnu 2018 Ministerstvo zdravotnictví vydalo dokument (.pdf), který hodnotil prvních 100 dní (tedy od prosince 2017 do dubna 2018 v období první vlády Andreje Babiše) ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha v daném úřadu. Zpráva referuje o dosavadních výsledcích orgánu, ovšem nic o podpoře prevence a zdravého životního stylu a odměňování občanů, kteří pečují o své zdraví, se zde nepíše.

S podporou prevence a zdravého životního stylu souvisí také vyhláška o požadavcích na potraviny, které lze nabízet k prodeji ve školách a školských zařízeních. Vyhláška označovaná jako pamlsková vstoupila v platnost 20. září 2016. V květnu 2018 (tedy za první vlády Andreje Babiše) připravili zástupci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva zdravotnictví návrh na zmírnění této vyhlášky. Podle článku Ministerstva zdravotnictví „navrhovaná právní úprava počítá s úpravou limitů na obsah tuku, cukrů a soli v jednotlivých výrobcích tak, aby bylo ve školách možné nabízet a prodávat širší sortiment potravin, a to při současném respektování aktuálních výživových doporučení“. Novela vyhlášky nabyla účinnosti od 1. září 2018.

S prevencí zdraví souvisí také zákon označovaný jako protikuřácký. Zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek nabyl účinnosti 31. května 2017. 14. března 2018 (tedy v období první vlády Andreje Babiše) vláda vydala nesouhlasné stanovisko k návrhu úpravy zákona skupiny poslanců (Marka Bendy, Ondřeje Veselého, Patrika Nachera, Mikuláše Ferjenčíka, Mariana Bojko, Leo Luzara, Dominika Feriho, Věry Kovářové a dalších). Návrh obsahoval „rozšíření výčtu veřejných prostor, kde není zakázáno kouření. A dále zrušení zákazu prodávat nebo podávat alkoholický nápoj osobě, o níž lze důvodně předpokládat, že alkoholický nápoj vzápětí požije a následně bude vykonávat činnost, při níž by mohla ohrozit zdraví nebo poškodit majetek“. 18. dubna 2018 Ústavní soud zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení zákazu kouření v provozovnách stravovacích služeb.

V březnu 2018 (tedy v období první vlády Andreje Babiše) Ministerstvo zdravotnictví obnovilo práce na programu Zdraví 2020, který si klade za cíl podporu zdraví a prevence nemocí: „Program Zdraví 2020 byl koncipován Světovou zdravotnickou organizací (WHO) jako Osnova evropské zdravotní politiky pro 21. století.“ Strategie byla schválena vládou 8. ledna 2014. Podle daného textu byla programu Zdraví 2020 věnována spíše okrajová pozornost a omezené prostředky, tento přístup chce současné Ministerstvo zdravotnictví změnit. Je připraveno 13 akčních plánů (Podpora pohybové aktivity, Správná výživa a stravovací návyky, Duševní zdraví, Omezení zdravotně rizikového chování, Snižování zdravotních rizik ze životního a pracovního prostředí, Zvládání infekčních onemocnění, Rozvoj programů zdravotního screeningu v ČR, Zvýšení kvality, dostupnosti a efektivity následné, dlouhodobé a domácí péče, Zajištění kvality a bezpečí poskytovaných služeb​​, Celoživotní vzdělávání zdravotnických pracovníků, Elektronizace zdravotnictví, Rozvoj zdravotní gramotnosti​​​, Rozvoj ukazatelů zdravotního stavu obyvatel).

V listopadu 2018 Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s ministerstvem školství přislíbilo podporu zdravého životního stylu žáků v rámci Národní strategie Zdraví 2020. Podle náměstkyně ministra zdravotnictví Aleny Šteflové "plán definuje několik opatření, které by situaci měly zlepšit. Jde zejména o zavedení aktivních přestávek, navýšení počtu hodin pohybu ve školách, zařazování pohybu do předmětů primárně nepohybového charakteru, podpora strategického plánování obcí v oblasti sportu a zajištění informovanosti odborné i laické veřejnosti prostřednictvím národního portálu zaměřeného na podporu pohybu."

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), která je zřizována státem, poskytuje dlouhodobě výhody a příspěvky klientům, kteří aktivně dbají o své zdraví. Jedná se např. o příspěvky na pohybové aktivity, očkování, vyšetření kožních znamének nebo léčebně-ozdravných pohybů pro děti, příspěvky na pohybové aktivity, odvykání kouření nebo pomůcky pro trénink paměti pro dospělé či příspěvky pro dárce krve. V současné době nevíme o přípravě změn v rozsahu nabízených výhod VZP a zároveň nemáme doklady o tom, že VZP je k takovéto podpoře zdravého životního stylu motivována vládou.

Podle informací Ministerstva zdravotnictví spustil v dubnu 2019 Státní zdravotní ústav projekt na podporu zdraví osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením. Záměrem je vytvořit chybějící infrastrukturu pro dlouhodobé řešení snižování nerovností ve zdraví v ČR a zvyšovat zdravotní gramotnosti u populací ohrožených chudobou a sociálním vyloučením. Příprava projektu započala již v roce 2018 a potrvá do roku 2022.

Poplatky za těžbu Životní prostředí Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zajistíme, aby do regionů postižených těžbou směřoval vyšší podíl z těžebních poplatků.“

Programové prohlášení vlády, str. 33

V červnu 2019 byla vládou předložena novela horního zákona, na základě které stát může snadněji zvyšovat těžební poplatky a nebude již poskytovat další moratoria na stabilizaci těžebních poplatků. Podíl obcí postižených těžbou na těžebních poplatcích však tato novela nemění.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

30. července 2019 vláda ustanovila Uhelnou komisi. Jejím cílem je poskytnout vládě České republiky objektivní výstupy s ohledem na budoucí využití hnědého uhlí v České republice. Činnost Uhelné komise spočívá ve zhodnocení budoucích potřeb hnědého uhlí a v analýze možností budoucího odklonu od využití uhlí ve spalovacích zdrojích. Komise se tedy nezabývá těžebními poplatky.

Předkladatelem novely horního zákona (č. 44/1988 Sb.) je Český báňský úřad. Novela horního zákona byla vypracovaná ještě za první vlády Andreje Babiše. 17. června 2019 byl návrh novely horního zákona schválen již druhou vládou Andreje Babiše. Návrh pak byl 25. června 2019 předložen Poslanecké sněmovně a následně byl zařazen na pořad 35. schůze, která probíhá od 15. října 2019.

„Vláda rozhodla o tom, že nebude poskytovat další moratoria. Na konci roku 2021 bude ukončeno moratorium pro těžaře, které bylo nastaveno v roce 2017 a to garantovalo, že se nebudou zvedat poplatky. Bez pětiletých moratorií se budou moci zvedat poplatky za těžbu,“ vysvětlil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Vláda tak podnikla praktické kroky vedoucí ke změně těžebních poplatků.

Podle vládou schváleného znění novely horního zákona (.doc, str. 17, § 33k) se ruší pravidlo, které říká, že výše sazeb úhrad může být zvyšována na základě vývoje tržních cen, a to ve lhůtách nejméně pěti let. Novela pak do zákona přidává odstavec ve znění: „Referenční cenu (...) určí Ministerstvo průmyslu a obchodu pro dané úhradové období do 31. května tohoto úhradového období; přitom vychází z tržních cen vypočtených váženým průměrem z cen za minulé úhradové období zjištěných na základě údajů z báňsko-technické evidence. V případě nerostu, který nebyl těžen v minulém úhradovém období na území České republiky, určí Ministerstvo průmyslu a obchodu referenční cenu na základě cen daného nerostu na světových trzích.“ Na základě informací Ministerstva průmyslu a obchodu bude docházet ke zvyšování poplatků z nedobytých nerostů. Stát také bude moci pružně reagovat na vývoj tržních cen nerostů.

V důvodové zprávě vládního návrhu (.doc, str. 11) novely horního zákona je pak pětiletému moratoriu na zvyšování sazeb úhrady z vydobytých nerostů vytýkána jeho nefunkčnost v praxi. Dále je zde uvedeno, že zachování tohoto moratoria neumožňuje státu v případě příznivého vývoje cen pružně zvyšovat sazby úhrady. V dokumentu (.doc, str. 7, § 33n), který se zabývá navrhovanými změnami a doplněním horního zákona, je uvedeno rozpočtové určení úhrady – tedy jak velká část úhrady doputuje do rozpočtu obcí a jak velká část do rozpočtu státu (viz tabulka). Výše úhrad zůstávají stejné jako v současném znění horního zákona (§ 33n). Na základě tohoto návrhu se však pouze zvýší flexibilita určení výše vybíraných těžebních poplatků, nikoliv ale podíl postižených regionů na těchto poplatcích.

Vláda Bohuslava Sobotky schválila v roce 2016 společně s tehdejším zvýšením daně z nerostů moratorium, ve kterém se zavazuje po dobu pěti let neměnit výši úhrad z těžby nerostů. Podle Deníku Referendum tak těžaři do roku 2021 nebudou muset platit více peněz za dobytí uhlí, vápence či lithia. Deníku Referendum to potvrdil také mluvčí rezortu Milan Řepka, podle kterého „zůstane současná výše poplatků z těžby platná až do roku 2021 (...) Do návrhu jsme přidali přechodné ustanovení v souladu s doporučením Legislativní rady vlády. V současnosti nemáme za úkol zvyšovat sazby za těžbu nerostů ani od roku 2022“.

Podle současné podoby horního zákona je poplatníkem úhrady z dobývacího prostoru držitel dobývacího prostoru. Sazba úhrady z dobývacího prostoru činí 300 Kč/hektar nebo 1000 Kč/hektar, jestliže je v dobývacím prostoru povolena hornická činnost spočívající v přípravě, otvírce a dobývání výhradního ložiska. Úhrada vydobytého prostoru odpovídá nejvýše 10 % tržní ceny za jednotku množství nerostu. Podle dokumentu (.pdf, str. 6) z dubna 2015 o výši poplatků za dobývání nerostů je sazba úhrady např. za hlubinně dobývané uhlí jen 0,5 % a za uhlí dobývané povrchově 1,5 % z tržní ceny za jednotku množství nerostu. V tomto smyslu jsme si vědomi toho, že se jedná o zvýšení poplatků, nikoli o podíl z poplatků.

Zdroj: zakonyprolidi.cz

Tento slib tedy hodnotíme jako prozatím nerealizovaný, protože ačkoliv dochází k novelizaci způsobu či procesu určení výše těžebních poplatků, nijak se nemění podíl, který připadne obcím, které jsou těžbou zasaženy.

Posílení zastoupení v EU Bezpečnost Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Budeme usilovat o posílení zastoupení českých představitelů a občanů v institucích a orgánech Evropské unie.“

Programové prohlášení vlády, str. 25

Změnit systém zastoupení v orgánech EU, který často vyplývá už ze zakládacích smluv, je velice složité, zejména u poradních orgánů to však není nemožné. Zatím však k žádné změně nedošlo.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

7. října byla Věra Jourová potvrzena Evropským parlamentem do funkce eurokomisařky. Pokud dojde na konci října ke schválení Komise Ursuly von der Leyen, stane se místopředsedkyní Evropské komise zodpovědnou za hodnoty a transparentnost.

K říjnu 2019 nedošlo v plnění tohoto slibu k závažným změnám. Podle velvyslance a vedoucího Stálého zastoupení České republiky při EU Jakuba Dürra však v poslední době přibývá českých úředníků především na nižších pozicích; tito však vzhledem k jejich menšímu vlivu problém s nedostatkem Čechů v Bruselu příliš neřeší. V souvislosti s volbami do Evropského parlamentu a ustanovením nové Evropské komise by však mohli Češi proniknout i na vysoké úřednické pozice, kde je jich v současnosti stále velký nedostatek.

Dále uveďme, že jakákoliv změna zastoupení v orgánech a institucích EU musí být často jednomyslně schválena ostatními členskými státy a souvisí s ní tedy řada diplomatických vyjednávání, tento slib je tedy během na dlouhou trať. Další možností, jak posílit české zastoupení, je samozřejmě posilování politického vlivu.

Výčet základních orgánů Evropské unie obsahuje čl. 13 Smlouvy o Evropské unii (.pdf, str. 10, dále jen „SEU“). Poměr zastoupení členských států v těchto orgánech je pak často dán přímo tzv. zakládajícími smlouvami (Smlouva o EU a Smlouva o fungování EU) a změnit ho tak prakticky není možné (změna by si vyžádala složitý proces změny mezinárodní smlouvy ve všech členských státech, u nás by například muselo změnu schválit 120 poslanců a 3/5 z přítomných senátorů).

Přímo ve smlouvách je upraveno složení Evropské rady (čl. 15 SEU), kterou tvoří nejvyšší představitelé členských států a předseda, Rady (čl. 16 SEU), kterou tvoří příslušní ministři členských států, Komise (.pdf, str. 1), která je tvořena jedním zástupcem z každého členského státu, a Účetního dvora (čl. 285 Smlouvy o fungování EU, dále jen „SFEU,“ (.pdf, str. 123)), který je tvořen opět jedním zástupcem z každého státu.

Evropský parlament má pak podle čl. 14 SEU maximálně 751 členů, přičemž státy zde jsou zastoupeny na základě tzv. degresivní proporcionality, tedy systému, ve kterém větší státy mají méně zástupců, než na kolik by měly nárok při spravedlivém rozdělení vycházejícím z počtu obyvatel, menší státy mají zástupců naopak více. Například Česká republika má 21 europoslanců na 10,5 milionu obyvatel, tedy cca 0,5 milionu obyvatel na 1 europoslance, v Německu však mají 96 europoslanců na 82 milionů obyvatel, přičemž kdyby se uplatnil stejný poměr jako v případě České republiky, tedy 0,5 milionu obyvatel na jednoho europoslance, mělo by Německo 164 zástupců v Evropském parlamentu.

Kvůli brexitu bylo na konci června 2018 (tedy v době jmenování druhé Babišovy vlády) přijato rozhodnutí o změně rozdělení křesel mezi jednotlivé státy, pro Českou republiku by se situace nijak nezměnila a zůstalo by jí stávajících 21 křesel. Vzhledem k odložení brexitu až do konce října 2019 se však rozdělení křesel v Evropském parlamentu nijak nezměnilo a Češi si v květnu zvolili 21 europoslanců.

Posílit by mohla vláda i české zastoupení v hlavním rozhodovacím orgánu Evropské centrální banky (ECB), a to mimo jiné i vstupem do eurozóny. Hlavní rozhodovací orgán, Rada guvernérů, je totiž tvořena guvernéry národních bank států eurozóny. Dále by mohl být český zástupce prosazen do Výkonné rady ECB, do roku 2021 končí funkční období 4 z 6 členů. To se však do konce října 2019 nestalo.

Další orgán zmíněný v zakládacích smlouvách je Soudní dvůr Evropské unie. Ten je tvořen tzv. Soudním dvorem a Tribunálem. Soudní dvůr tvoří dle čl. 19 SEU 1 soudce za každý členský stát, ke změně tohoto počtu by tedy opět byla třeba novelizace Smlouvy o EU. Dále je Soudní dvůr tvořen i generálními advokáty, těch je celkově 11, přičemž 6 náleží velkým členským státům, mezi nimi je i Spojené království, a 5 zbývajících „rotuje“ mezi zbývajícími státy. S brexitem a tím spojeným uvolněním místa anglického generálního advokáta se otevírá otázka, co s tímto místem naložit, či zda počet generálních advokátů nezměnit. Vláda Andreje Babiše má tedy teoreticky šanci získat České republice místo stálého generálního advokáta Soudního dvora EU.

Tribunál (.pdf, čl. 48, str. 13) pak prošel rozšířením nedávno, kdy z původních 28 soudců byl jejich počet postupně zvýšen na 56, 2 soudci za každý stát (po brexitu tedy 54 soudců). Není tedy pravděpodobné, že by se do roku 2021 jejich počet dále měnil, možné to však je, a to dle čl. 281 SFEU řádným legislativním procesem, změnou Statutu soudního dvora EU. Dne 27. září 2019 došlo k navýšení soudců o 14, z toho i Česko má už dva zástupce: Petru Škvařilovou-Pelzl a Jana Passera, který funkci zastává již od roku 2016.

Zastoupení v poradních institucích, Hospodářském a sociálním výboru a Výboru regionů je momentálně založené na počtu obyvatel členských států, opět se však uplatňuje degresivní proporcionalita, a to v silnější míře než u Evropského parlamentu, např. Malta má zástupců 5, Česko 12 a Německo 24. Andrej Babiš by však mohl prosadit, aby se jednomyslným rozhodnutím Rady (čl. 301 a 305 SFEU) pozměnil způsob zastoupení.

Dle bývalého státního tajemníka pro evropské záležitosti Aleše Chmelaře pak má také Česká republika nedostatečné zastoupení na úřednických pozicích v orgánech EU, kde podle jeho slov chybí stovky českých úředníků.

Již v dubnu 2018 první vláda Andreje Babiše schválila novou Koncepci pro období 2018–2020, která navazuje na Strategii podpory Čechů v institucích EU z roku 2015. Současná vláda pak pokračuje ve školeních a přednáškách, které českým uchazečům mají pomoci zvládnout výběrové řízení a získat místo v institucích a orgánech EU. Seznam Čechů na významných pozicích v orgánech a institucích EU je pak k dispozici na stránkách Ministerstva zahraničních věcí.

Právo na internet Vzdělanost Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Připravíme zákon o právu každého občana mít přístup k internetu.“

Programové prohlášení vlády, str. 33

Vláda se příslušnou problematikou doposud v žádném legislativním návrhu nezabývala.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Zatím vláda nezveřejnila žádný legislativní návrh, který by se týkal práva občanů na přístup k internetu. Z návrhů, které se týkají dané problematiky alespoň okrajově, lze uvést vládní návrh zákona o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací, který byl Poslaneckou sněmovnou schválen v únoru 2019. Zákon definuje tzv. povinné subjekty (tedy hlavně subjekty financované z veřejných rozpočtů, naplňující veřejný zájem, vysoké školy atd.) a stanovuje, že „Povinný subjekt zajistí, aby jím spravované internetové stránky a mobilní aplikace byly přístupné, a to tím, že je pro jejich uživatele, zejména pro osoby se zdravotním
postižením, učiní vnímatelnými, ovladatelnými, srozumitelnými a stabilními."
Zákon tedy neřeší obecné právo občana na přístup k internetu, ale to, že má-li veřejná instituce své webové stránky a aplikace, musí být ovladatelné pro všechny občany včetně zdravotně postižených.

Obdobně návrh, který se tématu týká spíše okrajově, je návrh zákona o právu na digitální služby, který podala skupina poslanců v březnu letošního roku. V § 3 odst. 1 návrhu se stanovuje (.pdf, str. 3), že „Uživatel služby má právo využívat digitální službu a orgán veřejné moci má povinnost poskytovat digitální službu.“ Návrh zákona byl rozeslán poslancům jako tisk 447/0 (.pdf) dne 9. dubna 2019. Vláda s ním vyjádřila souhlas. Ke dni 18. října 2019 je návrh ve 2. čtení a čeká na schválení ve 3. čtení.

Přístup k internetu byl v nezávazné rezoluci (.pdf) Rady OSN pro lidská práva z 27. června 2016 označen za základní lidské právo v souvislosti s tím, že se jedná mj. o katalyzátor pro uplatňování práva na svobodu projevu: „(...) the same rights that people have offline must also be protected online, in particular freedom of expression, which is applicable regardless of frontiers and through any media of one’s choice, in accordance with articles 19 of the Universal Declaration of Human Rights and the International Covenant on Civil and Political Rights.“ (.pdf, str. 3)

Překlad Demagog.cz: „(...) stejná práva, jaká mají lidé offline, musí být chráněna i online, především svoboda vyjadřování, bez ohledu na hranice, a prostřednictvím jakéhokoliv média, v souladu s články 19 Všeobecné deklarace lidských práv a Mezinárodním paktem o občanských a politických právech.

Mezi průkopnické země, které zavedly právo na připojení, patří Estonsko nebo Finsko. Estonsko přijalo zákon o telekomunikacích již v roce 2000. Finsko uzákonilo právo na připojení k internetu a příslušný zákon přijalo v roce 2010.

Dodejme ještě, že přístup k internetu jako základní lidské právo prosazují ve svém dlouhodobém programu Piráti.

Privatizace Hospodářství Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Nepřipustíme privatizaci veřejných služeb ani podniků se státní účastí.“

Programové prohlášení vlády, str. 3

Bývalý ministr dopravy Dan Ťok zvažoval privatizaci nákladního železničního dopravce ČD Cargo, který je dceřinou společností Českých drah. Po nátlaku Andreje Babiše však od záměru upustil. Jiné snahy o privatizace se nám nepodařilo dohledat.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Bývalý ministr dopravy Dan Ťok podle Lidových novin zvažoval privatizaci nákladního železničního dopravce ČD Cargo. Bývalý ministr dopravy byl přesvědčený, že ČD Cargo nutně potřebuje silného investora, přestože v posledních letech odvádělo stovky milionů zisku do rozpočtu Českých drah, které jsou mateřskou společností ČD Cargo.

Ťok dále pro Lidové noviny uvedl, že „ČD Cargo se pohybuje na plně konkurenčním trhu," a svůj záměr zdůvodnil tak, že příliv soukromých peněz má pomoci k dalším investicím, které firma potřebuje, například do nových lokomotiv a vagonů.

Proti záměru bývalého ministra dopravy se postavil jak koaliční partner ČSSD, tak i KSČM, která umožnila vznik vlády. Podle Jana Hamáčka ČSSD s úmyslem privatizace ČD Cargo rozhodně nesouhlasí a bude iniciovat koaliční jednání na toto téma. KSČM považuje slovy Vojtěcha Filipa záměr privatizace ČD Cargo za „další hazard s majetkem státu a s národním dopravcem“.

Vůči slovům bývalého ministra dopravy se následně ohradil (video, 56:30) i premiér Andrej Babiš, když řekl, že je proti privatizaci ČD Cargo a že se nákladní dopravce privatizovat nebude. Po nátlaku premiéra bývalý ministr Ťok ze svého záměru ustoupil se slovy, že „prodej ať už menšinového nebo většinového podílu v ČD Cargo nebudu nikomu navrhovat.“

Nepodařilo se nám dohledat žádné další informace o chystaných privatizacích státních podniků. To ovšem neznamená, že vláda nechce privatizovat žádný majetek. Jako příklad můžeme uvést souhlas vlády s prodejem regionální železnice Čejč – Uhřice u Kyjova. Na této dráze však podle jízdních řádů nejezdily žádné vlaky, a tak to na hodnocení vládního slibu, že nebude docházet k privatizaci státních podniků a veřejných služeb, nic nemění.

První tři dny nemocenské Sociální stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Od 1. 7. 2019 obnovíme náhradu mzdy v prvních třech dnech pracovní neschopnosti ve výši 60 procent denního vyměřovacího základu a projednáme možnosti, jak tento krok kompenzovat zaměstnavatelům.“

Programové prohlášení vlády, str. 10

Původní návrh poslanců ČSSD z února 2018 na zrušení třídenní karenční doby byl již s podporou vlády přijat Poslaneckou sněmovnou v říjnu 2018. Po zamítnutí novely Senátem byl návrh znovu přijat s účinností od 1. července 2019.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Obnovení vyplácení náhrady mzdy v prvních třech dnech pracovní neschopnosti znamená zrušení tzv. karenční doby. Třídenní karenční doba byla zavedena vládou Mirka Topolánka a představovala změnu v tom, že zaměstnanci již nedostávali v prvních třech dnech nemoci žádnou náhradu mzdy.

Skupina poslanců ČSSD (Jan Hamáček, Jan Birke, Kateřina Valachová, Petr Dolínek) navrhla novelu (.pdf) zákoníku práce (a dalších zákonů), která ruší karenční dobu, již v únoru 2018. Tento bod programového prohlášení vlády byl podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové jednou z věcí, proč jsme (ČSSD, pozn. Demagog.cz) vstoupili do vlády.

Obsahem novely je vedle zrušení (.pdf, str. 9) karenční doby také stanovení náhrady mzdy nebo platu ve výši 60 % (.pdf, str. 17) z denního výměru mzdy. Tato náhrada tedy náleží zaměstnanci již v prvních třech dnech pracovní neschopnosti (a následně až do čtrnáctého dne).

Zrušení karenční doby se stalo součástí programového prohlášení vlády a poslanecký návrh ČSSD tak získal podporu koaličního hnutí ANO. Plánovaná účinnost novely byla v souladu s programovým prohlášením stanovena na 1. července 2019.

Zrušení karenční doby bude podle odhadů Hospodářské komory představovat pro zaměstnavatele dodatečné náklady až ve výši pěti miliard korun ročně. Proto je součástí návrhu zákona i změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Zaměstnavatelům by se tak měly snížit (.pdf, str. 8) odvody na nemocenském pojištění o 0,2 procentního bodu na 2,1 %. Podle důvodové zprávy (.pdf, str. 11) by efektem snížení pojistného mohlo být podle výpočtů České správy sociálního zabezpečení snížení příjmů státního rozpočtu (respektive snížení nákladů zaměstnavatelů spojených se zrušením karenční doby) o necelých 2,6 mld. Kč.

Návrh novely zákoníku práce prošel v Poslanecké sněmovně druhým a třetím čtením již s vládní podporou a 31. října 2018 byl ve znění pozměňovacích návrhů schválen. Pro návrh poslanců ČSSD hlasovali kromě vládních stran také poslanci KSČM, Pirátů a někteří poslanci KDU-ČSL.

Senát se novelou zákoníku práce zabýval na schůzi 20. prosince 2018, přičemž návrh zamítl většinou 37 hlasů z přítomných 62 senátorů. Následně se novelou zabývala Poslanecká sněmovna na schůzi 22. ledna 2019, kde byla tato novela přijata většinou 129 hlasů v původním znění schváleném v říjnu 2018. Prezident zákon podepsal 30. ledna a účinnosti (.pdf, str. 8) nabyla novela 1. července 2019 v souladu s programovým prohlášením vlády.

Regulátor obchodu s vodou Životní prostředí Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme centrálního silného a nezávislého regulátora v oblasti vody hájícího zájmy spotřebitelů.“

Programové prohlášení vlády, str. 38

Vláda zatím nepodnikla žádné konkrétní kroky pro zavedení nezávislého regulačního úřadu pro vodu, ale o existenci tohoto orgánu vznikl spor mezi Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zemědělství. Ministr Brabec by do konce roku chtěl rozhodnout o osudu úřadu.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Zákon o vodovodech a kanalizacích nebyl za dobu vlády Andreje Babiše nijak změněn, navrhované úpravy se pak týkají zejména boje proti suchu a udržení vody v krajině. Ani v zákoně č. 2/1969 Sb. nebylo v § 2, který vyjmenovává „další ústřední orgány státní správy“, nic změněno. V průběhu září 2019 byl sněmovnou schválen návrh skupiny poslanců, který má novelizovat stavební zákon a zákon o vodách. Cílem plánovaných změn by mělo být posílení výskytu vody v krajině. Všechny zákony je možné sledovat také na webu Poslanecké sněmovny (zákon o vodovodech a kanalizacích, vodní zákonkompetenční zákon).

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) přišel na konci srpna 2018 s tím, že by chtěl zřídit nový mezioborový regulační úřad. Přesněji uvedl: „Byl bych rád, kdyby část kompetencí všech resortů v oblasti vody přebral v budoucnu Vodní úřad. Máme vzor v Izraeli, kde mají vodní úřad nadán vysokou kompetencí a odpovědností.“ Do nového Vodního úřadu by přešli úředníci zabývající se vodní agendou na ostatních ministerstvech. „V tomto mám podporu i premiéra. Když úředníky sesadíte k sobě, začnou spolu i lépe komunikovat a může jich být i méně,“ prohlásil v rozhovoru pro Novinky Richard Brabec. Pro Český rozhlas Sever 27. srpna 2019 uvedl, že za stávající situace regulace funguje lépe, když je rozdělena mezi vícero úřadů, nicméně ideu jednoho úřadu stále považuje za dobrou a do konce roku by rád měl tuto otázku vyřešenou.

Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) uvedl v rozhovoru pro Právo, že na ceny vody a další záležitosti, které se jí týkají, dohlíží odbor dozoru a regulace vodárenství a že mu stávající situace přijde dostatečná. V září 2019 ministr Toman oznámil svou vizi ústavního zákona na ochranu vody, který mj. hovoří o zájmech spotřebitelů. Nový ústavní zákon by podle něj „mohl zakotvit například právo jednotlivce na přístup k cenově dostupné pitné vodě pro uspokojení základních osobních potřeb“. Nicméně obsah zákona a jeho potenciální dopad jsou předmětem další diskuze.

Pozice obou ministerstev pak shrnuje v Duelu Deníku mluvčí Ministerstva zemědělství (MZe) Vojtěch Bílý a Dominika Pospíšilová, která zastává na Ministerstvu životního prostředí (MŽP) pozici vrchního ministerského rady. Vojtěch Bílý zmiňuje, že vláda „na základě nezávislé studie rozhodla o vzniku odboru s požadovanými kompetencemi a úkoly a zároveň o zřízení meziresortního koordinačního subjektu, Výboru pro koordinaci regulace oboru vodovodů a kanalizací. Studie zkoumala i možnosti vytvoření nového regulačního úřadu, ale to pak označila v podstatě za velmi rizikové a nákladné i proto, že pod MZe spadá převážná část činností ve vodním hospodářství, včetně vodovodů a kanalizací“. Oproti tomu Dominika Pospíšilová z MŽP obhajuje názor, že stávající kontrola ze strany státu je nedostatečná. „V minulosti se kvůli rozdělování politické moci kompetence k vodě roztříštila mezi pět ministerstev. Při privatizaci došlo k neuvěřitelnému roztříštění vlastnické struktury oboru vodovodů a kanalizací.“ V kombinaci se snahou snížit vysokou cenu vody tak vidí jako ideální řešení všech problémů vznik centrálního regulačního úřadu.

Rekodifikace stavebního práva Hospodářství Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme rekodifikaci veřejného stavebního práva a zjednodušíme a zkrátíme přípravy staveb pro zvýšení konkurenceschopnosti.“

Programové prohlášení vlády, str. 33

Věcný návrh zákona byl schválen vládou 24. června 2019. Ministerstvo pro místní rozvoj by mělo dále předložit paragrafové znění do konce ledna roku 2020. Oproti původnímu harmonogramu vláda podniká kroky k urychlení a předpokládá, že nový zákon bude účinný již v roce 2021.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Lhůta k vyřízení stavebního povolení je v ČR dlouhodobě terčem kritiky, jelikož se na povolení může čekat až roky. Dle databáze Světové banky trvá v České republice vyřízení stavebního povolení průměrně 246 dní a umisťuje se tak v žebříčku 186 zemí až na 156. místě. Naopak v ostatních státech Evropy stačí k vyřízení povolení průměrně 170 dní.

Jak uvádí předkládací zpráva (.doc, str. 1–2), mezi nejvýznamnější problémy stávající úpravy stavebního práva patří rozdrobená soustava stavebních úřadů (obecné, speciální a jiné stavební úřady), velké množství povolovacích procesů, na něž se mohou vázat až desítky závazných stanovisek, která opatřuje stavebník, či nedostatečná digitalizace. Stručné shrnutí a základní principy rekodifikace stavebního práva prezentuje (.pdf) Hospodářská komora ČR.

Věcný záměr zákona, který vznikl ve spolupráci s Hospodářskou komorou, byl vložen do veřejné databáze eKLEP 6. února 2019 s termínem pro uplatnění připomínek do 27. února téhož roku. Ministerstvo obdrželo celkem 1641 připomínek. Dle aktualizované předkládací zprávy (.doc, str. 2) bylo uplatněno celkem 1197 zásadních připomínek, tyto připomínky pak již byly ministerstvem vypořádány (.doc).

Podle plánu legislativních prací vlády roku 2019 a výhledu na léta 2019–2021 byl věcný záměr stavebního zákona plánován až na říjen 2019. Materiál (.pdf) Ministerstva pro místní rozvoj o rekodifikaci veřejného stavebního práva informuje podrobně o aktuální situaci, problémech a jejich řešení. Na straně 52 dokumentu připraveného na jednání vlády 5. září 2018 je podrobný harmonogram rekodifikace veřejného stavebního práva. Podle tohoto harmonogramu by měl nový zákon nabýt účinnosti na jaře roku 2023. Vzhledem k požadavkům Hospodářské komory a premiéra na zrychlení příprav nového stavebního zákona však ministryně Dostálová předpokládá, že by zákon mohl být účinný již začátkem roku 2021. Věcný návrh zákona byl schválen vládou 24. června 2019. Přesné paragrafové znění by mělo být předloženo vládě do konce ledna roku 2020 a následně Poslanecké sněmovně.

Podle věcného návrhu se tři dosud oddělená řízení mají sloučit do jednoho. Dále má také vzniknout takzvaný Nejvyšší stavební úřad, vyjádření ostatních institucí by si obstaral sám místo investora. Pokud by se do měsíce nevyjádřil, mělo by se za to, že automaticky souhlasí. Právě tzv. fikce souhlasu se stala terčem kritiky nejen ze strany opozice kvůli možnému zneužití a automatickému schvalování kontroverzních projektů. Odpůrci z řad odborné veřejnosti dále namítají, že návrh zákona omezuje ochranu životního prostředí vzhledem k přenesené působnosti orgánů životního prostředí na stavební úřady.

Věcný návrh byl pak kritizován i dvěma komisemi Legislativní rady vlády, a to zejména pro jeho vágnost, čímž má porušovat Legislativní pravidla vlády. Radě vadilo i vytvoření Nejvyššího stavebního úřadu, který bude pod přímým politickým vlivem, což může současné problémy s podjatostí úředníků ještě umocnit. I přes tuto kritiku však ministryně spravedlnosti Benešová, která Legislativní radě předsedá, věcný návrh odsouhlasila.

Snížíme počet oborů středního vzdělávání Vzdělanost Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Snížíme počet oborů středního vzdělávání.“

Programové prohlášení vlády, str. 14

Během působení této vlády nedošlo k žádné redukci počtu oborů středního vzdělávání.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Podle Programového prohlášení vlády je důvodem tohoto snížení počtu oborů „zvýšení prestiže, odborné úrovně a uplatnitelnosti absolventů učňovských oborů a technických oborů středních škol“. Přeloženo do běžného jazyka, pokud se některé obory sloučí, budou mít absolventi širší spektrum znalostí a dovedností, a tím lepší uplatnitelnost na trhu práce a s tím spojenou prestiž.

V současnosti existuje celkem 283 oborů, které lze na našich středních školách studovat. Obory, které mohou být vyučovány na SŠ, jsou určeny nařízením vlády o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání (č. 211/2010 Sb.). Během působení této vlády nedošlo k aktualizaci tohoto předpisu.

Poslední novelizace proběhla nařízením z června 2018, tedy ještě tzv. první Babišovou vládou, která vydala nařízení vlády č. 144/2018 Sb. Ani tento předpis však nesnižuje počet oborů. Naopak došlo k navýšení o další 2 (na aktuálních 283 oborů).

Sociální dávky Sociální stát Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„...dále dávkám pomoci v hmotné nouzi, zejména doplatku na bydlení, a dávkám určeným dlouhodobě nezaměstnaným osobám. Podmínkou přiznání takové dávky bude povinnost aktivně hledat zaměstnání, případně se účastnit veřejně prospěšných prací na úrovni měst a obcí.“

Programové prohlášení vlády, str. 9

Vláda zatím nepředložila návrh novely zákona o pomoci v hmotné nouzi, který by se přímo zabýval doplatky na bydlení nebo dávkami, které by byly podmíněné aktivitou příjemce. Dle dostupných informací chystá ministryně také revizi dávek na bydlení. Návrh však zatím nebyl předložen.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Během období vlády Andreje Babiše bylo k říjnu 2019 připraveno či projednáváno několik novel upravující zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.

První novelu předložila skupina poslanců (ANO) dne 14. února 2018. Obsahem této novely je zejména vymezení (.pdf, str. 1) příjemců dávky v hmotné nouzi, kterým by nebyla tato dávka vyplácena formou poukázek. Konkrétně se týká osob využívajících zdravotnické nebo sociální služby, kdy tyto osoby mají problém uhradit stravu a základní potřeby prostřednictvím těchto poukázek. Stanovisko tehdejší vlády k tomuto návrhu bylo souhlasné. Návrh novely prošel třetím čtením, byl schválen a předán k projednání Senátu. Senát ho vrátil Poslanecké sněmovně, která ho přijala ve znění schváleným Senátem. Zákon byl nakonec vyhlášen 20. prosince 2018 ve Sbírce zákonů.

Druhou novelu předložila skupina opozičních poslanců dne 15. února 2018. Tehdejší vláda k němu zaujala neutrální stanovisko. Návrh byl ale vzat zpět 16. ledna 2019 během třetího čtení. V pořadí druhá předložená (.pdf, str. 1) novela se rovněž zabývala úpravou vyplácení dávky v hmotné nouzi formou poukázek.

Třetí novelu připravilo samotné Ministerstvo práce a sociálních věcí během první vlády Andreje Babiše dne 17. května 2018. Návrh se týkal snížení (.pdf, str. 2) – z dosavadních 80 % na 50 % normativních nákladů na bydlení ze systému státní sociální podpory u jiného než obytného prostoru a ubytovacího zařízení (tzv. substandardní forma bydlení). Toto opatření směřovalo k tomu, aby pronajímatelé tzv. substandardního bydlení nenabývali neúměrných zisků na úkor chudoby druhých. Návrh byl nakonec po připomínkovém řízení stažen.

Čtvrtá novela předložená poslanci ODS 27. září 2018 aktuálně čeká na projednání v prvním čtení Poslaneckou sněmovnou. Novela opatřená neutrálním stanoviskem vlády se zaměřuje na rozšíření (.pdf, str. 6) okruhu osob, které pozbudou nárok na dávky v hmotné nouzi, o osoby, které trvale překračují zákon a dopouštějí se přestupků. Projednávání návrhu je nyní zařazeno do programu 35. schůze, která probíhá od 15. října (bod 93).

Podle plánu legislativních prací vlády (.pdf, str. 15) na rok 2019 mělo Ministerstvo sociálních věcí a práce předložit novelu zákona o dávkách v hmotné nouzi v dubnu letošního roku. Dle harmonogramu obsaženém na stejné straně by měl zákon nabýt účinnosti již začátkem roku 2020. Tato novela by se měla přímo zabývat doplatky na bydlení a dávkami a podmiňovat je pracovní aktivitou příjemce (str. 17): „Zefektivnění poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi tak, aby byla poskytována dávková pomoc potřebným a aby byl prohlouben princip, že výhodnější je být aktivní a pracovat než požívat dávky pomoci v hmotné nouzi zejména dlouhodobě, úprava dávkové pomoci směřující k dostupnosti bydlení.

V červnu také některá média (Hospodářské noviny, A2larm) upozornila na to, že ministryně práce a sociálních věcí představila revizi v systému dávek na bydlení. Na návrh (.zip) zákona o přídavku na bydlení upozornila také Platforma pro sociální bydlení, která sdružuje odborníky a neziskové organizace v oblasti sociálního bydlení. Ta v otevřeném dopise požadovala stažení návrhu z projednávání zejména kvůli úplnému zastavení výplaty sociálních dávek obyvatelům ubytoven, kteří by se tak mohli ocitnout bez bydlení, či nedostatečným podkladům při přípravě návrhu. Návrh počítá s tím, že lidé budou od roku 2021 dostávat jen jednu dávku (.zip, 3_IIIa_(...).docx, str. 28) – přídavek na bydlení namísto současného příspěvku a doplatku.

Vzhledem k tomu, že tento návrh a novela zákona o hmotné nouzi nebyly doposud předloženy, hodnotíme slib jako zatím nerealizovaný.

Strategie nakládání s vodou Životní prostředí Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme vytvoření národní strategie nakládání s vodou a vodními zdroji, včetně zadržování vody v krajině a ochraně před povodněmi.“

Programové prohlášení vlády, str. 37

Vláda podniká některé konkrétní kroky pro zlepšení hospodaření s vodou. V červenci předložila Sněmovně k projednání novelu vodního zákona a Ministerstvo zemědělství hodlá připravit konkrétní návrh ústavní ochrany vody.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

8. července 2019 vláda schválila návrh novely vodního zákona a tato novela byla následně 26. července předložena Sněmovně, kde nyní čeká na projednání v prvním čtení jako sněmovní tisk 556/0. Projednání novely bylo zařazeno na pořad 35. schůzce Sněmovny.

Podle Národního programu reforem (.pdf, str. 49) vláda pokračuje v „implementaci doporučených opatření vycházejících z Koncepce ochrany před následky sucha pro území ČR“, kterou schválila již předchozí vláda Bohuslava Sobotky. V programu se píše také, že „byla vytvořena pracovní skupina ze zástupců MZe, MŽP a dalších odborných subjektů za účelem přípravy novely vodního zákona, která má řešit zejména problematiku sucha“ (str. 50). Plnění této koncepce se věnuje také sborník ČHMÚ za období 2014–2017 (str. 42).

Novela má za cíl zlepšení situace s dlouhodobým nedostatkem vody, definuje nově pojem sucha a pojednává o koncepci plánů na zvládnutí nedostatečného množství vody v krajině. Ustanovuje také nové orgány, které se mají této problematice věnovat (např. obecní úřady, komise pro sucho nebo Ministerstva zemědělství a životního prostředí).

Ministerstvo zemědělství (MZe) se také chystá zavést ústavní ochranu vody. Podle ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD) je to proto, že: „Zdroje pitné vody jsou natolik cenné, že je musíme chránit mnohem více než v minulosti. Chceme to zakotvit do Ústavy České republiky. Právě proto jsme se už před časem spojili s odborníky z Univerzity Karlovy, abychom měli k dispozici podrobný právní posudek, ze kterého pak budeme vycházet při správném nastavení zásad pro ochranu vody.“

Právní analýza k této ústavní ochraně byla dokončena v září 2019 a podle MZe se ministerstvo s experty shodlo, že nejlepším postupem bude vytvoření samostatného ústavního zákona. Do poloviny října mělo ministerstvo obdržet finální znění právní analýzy a MZe chce poté ve spolupráci s dalšími resorty připravit konkrétní návrh úpravy ústavní ochrany vody a ten následně projednat na širším plénu u kulatého stolu.

Ministerstvo také podniká konkrétní kroky pro lepší hospodaření s vodou a zadržování vody v krajině, například navýšilo rozpočet (už dříve existujícího) programu Dešťovka o 100 milionů nebo přidělilo 350 milionů korun na dotace pro vytváření lepších varovných systémů před povodněmi. V rozhovoru pro Info.cz z června tohoto roku ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) zmiňuje také program na financování nových studen nebo projekt na budování remízků v krajině.

Superhrubá mzda Hospodářství Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zrušíme „superhrubou“ mzdu u daně z příjmů fyzických osob a navrhneme novou sníženou sazbu 19 % z hrubé mzdy. Stávající solidární zvýšení daně zachováme zavedením sazby 23 % z hrubé mzdy.“

Programové prohlášení vlády, str. 5

Vláda by podle všeho měla předložit návrh novely zákona o daních z příjmu až příští rok. Ministryně financí Alena Schillerová původně avizovala, že by návrh chtěla předložit koalici do konce června tohoto roku. K projednání ani předložení návrhu však zatím nedošlo.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

ODS předložila Poslanecké sněmovně dne 6. srpna 2018 návrh novely zákona o daních z příjmu, kterým by se zrušila (.pdf) tzv. superhrubá mzda a byla by nahrazena jednou sazbou daně z příjmu z hrubé mzdy ve výši 15 % (str. 3). Návrh však zatím nebyl doposud projednán. Novela zákona o daních z příjmu je nyní zařazena do programu 35. schůze (88. bod) Poslanecké sněmovny, která probíhá od 15. října 2019.

Vláda projednala (.pdf) navrhovanou novelu zákona o daních z příjmu na svém zasedání dne 4. září 2018 a zaujala nesouhlasné stanovisko. Ve svém stanovisku uvedla, že tento návrh je pozitivní krok ke zlepšení systému zdaňování příjmů ze závislé činnosti, avšak návrh řeší jenom dílčí změnu (str. 1). Dále sdělila, že finanční dopady novely zákona o daních z příjmu byly v důvodové zprávě podhodnocené (str. 2). Vláda totiž odhadla, že po zrušení superhrubé mzdy by stát přišel o 75 miliard korun (str. 2), zatímco novela ODS zmiňuje pokles výběru daně z příjmu ve výši 55 miliard korun (.pdf, str. 4).

Dále také vláda upozornila na technické nedostatky novely ODS (.pdf, str. 1). Upozornila na to, že solidární zvýšení daně je v předloženém návrhu zrušeno bez náhrady, s čímž vláda také nesouhlasí a předpokládá zavedení druhého daňového pásma sazby daně z příjmu fyzických osob se sazbou 23 %.

Ministryně financí Alena Schillerová se na 12. schůzi Poslanecké sněmovny v dubnu 2018 vyjádřila, že zrušení tzv. superhrubé mzdy je součástí vládou připravovaného balíčku na rok 2019 (.pdf, str. 227).

Začátkem roku 2019 premiér Andrej Babiš řekl České televizi, že zrušení superhrubé mzdy se odkládá až na rok 2021. Spolu se zrušením superhrubé mzdy měla být snížena i daň z příjmu. Toto snížení daní se také odkládá kvůli jiným prioritám vlády a kvůli zhruba 22 miliardovému výpadku příjmů do veřejného rozpočtu, který si podle premiéra Andreje Babiše vláda v současné chvíli nemůže dovolit. Nicméně v dubnu letošního roku ministryně financí Alena Schillerová oznámila, že se pokusí návrh znovu předložit koalici do konce června, k tomu však do 19. října 2019 nedošlo.

Slib je zatím hodnocen jako nerealizovaný, a to z důvodu, že vláda dosud nepředložila návrh novely zákona o daních z příjmu, kterým by se zrušila tzv. superhrubá mzda, a ani nepodpořila takový návrh opoziční ODS.

Tvorba zákonů Právní stát Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Pro zákony, jejichž příprava a implementace přesahuje funkční období jedné vlády, zavedeme zvláštní způsob expertní přípravy s podporou Legislativní rady vlády s přesným harmonogramem projednávání, schvalování a zavádění do praxe. Příkladem mohou být změny Ústavy, změny v kompetencích ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, změny důchodového zabezpečení a zjednodušení dávkových systémů, změny v soudnictví a státním zastupitelství nebo příprava nových soudních procesních předpisů.“

Programové prohlášení vlády, str. 23

Slibovaná změna vládou zavedena nebyla a k říjnu 2019 nebyly provedeny žádné kroky k realizaci slibu. Informace o tom, zda se plánuje, se nám dohledat nepodařilo.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Slibovanou změnu vláda patrně nehodlá prosazovat prostřednictvím zákonné úpravy, neboť není předmětem plánu legislativních prací vlády až do roku 2021. Záměr zavedení expertní přípravy nepředpokládá ani plán legislativních prací pro rok 2019.

Zvláštní způsob expertní přípravy by se dal zavést skrze úpravu Legislativních pravidel vlády (LPV) (.pdf). Jedná se o usnesení vlády č. 188 ze dne 19. března 1998, ve znění pozdějších usnesení, které upravuje postup ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy při tvorbě a projednání připravovaných právních předpisů a obsah a formu připravovaných právních předpisů.

LPV byla naposledy změněna ještě za první vlády Andreje Babiše, a to usnesením vlády ze dne 17. ledna 2018 č. 47. (.pdf), ze kterého však nevyplývá žádná změna ohledně uvedení přesného harmonogramu projednávání, schvalování a zavádění zákonů, které přesahují funkční období jedné vlády. Zároveň nám v současné době nejsou známy žádné informace o přípravě takových změn LPV.

Účast na vojenských misích Bezpečnost Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„V souladu se schváleným mandátem budeme pokračovat v účasti na mírových a výcvikových misích v Afghánistánu (Resolute Support), Iráku a Mali. Budeme přispívat do Předsunuté vojenské přítomnosti v Pobaltí, Sil rychlé reakce NATO (NRF) včetně Sil velmi vysoké pohotovosti (VJTF), ochrany vzdušného prostoru (Air Policing) a budeme přispívat do vystavění robustních následných sil (Follow-On Forces).“

Programové prohlášení vlády, str. 20

Současná vláda je vázána mandátem zahraničních misí, který byl schválen Poslaneckou sněmovnou 1. června 2018. Podle něj by většina misí měla trvat do konce roku 2020. Současná vláda zatím v tomto směru žádné kroky nepodnikla, ovšem ani účast neomezuje.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Dle čl. 43 Ústavy ČR je schvalování použití Armády České republiky (AČR) rozdělené mezi Parlament a vládu. Současné působení AČR v zahraničních misích do roku 2020 schválila Poslanecká sněmovna a předchozí vláda Andreje Babiše v demisi dne 1. června 2018. Senát potvrdil předkládané mise již 17. května 2018.

Většina schválených zahraničních misí Armády České republiky byla prodloužena do prosince 2020, a to včetně všech zmíněných misí – v Afghánistánu, Iráku, Mali a Pobaltí včetně ochrany tamního vzdušného prostoru (Air Policing). Aktuální seznam misí AČR lze najít zde. Česká republika také přispívá k vytvoření Sil rychlé reakce NATO (NRF) a jednotek velmi rychlé reakce (VJTF). V období 2019 až 2021 je do těchto sil zařazen 71. mechanizovaný prapor „Sibiřský“ z Hranic.

Otázka projektu, který se týká robustních následných sil (Follow-On Forces) v rámci iniciativy NATO pod názvem Framework Nations Concept (FNC), je zatím jen deklaratorním závazkem, zmíněným již předchozími vládami v letech 2014–2016.

Vlaková doprava Hospodářství Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Státem garantovaná veřejná železniční přeprava pro cestující bude nadále zajištěna v rozsahu minimálně 7,4 mld. Kč ročně, což představuje téměř 37 milionů vlakových kilometrů ročně na 28 linkách dálkové dopravy.“

Programové prohlášení vlády, str. 17

Nedohledali jsme veškerá data ke státním výdajům na provoz železniční dopravy, avšak nalezené údaje neukazují pokles státních výdajů.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Předně uveďme, že data o výdajích státu na železniční dopravu nejsou dohledatelná uceleně. Obrátili jsme se tedy na mluvčí Ministerstva dopravy, abychom zjistili, z čeho se uvedená částka 7,4 mld. Kč má skládat. Mluvčí, Lenka Rezková, uvedla následující: „V případě dálkové dopravy objednávané státem, v roce 2018 byla na: · linku R14 Pardubice – Liberec poskytnuta kompenzace cca 131 mil. Kč · na linku R13 Brno – Břeclav – Olomouc kompenzace cca 104 mil. Kč · na linku R25 Plzeň – Most kompenzace cca 35 mil. Kč · na velkou smlouvu pokrývající zbylé výkony v dálkové dopravě kompenzace cca 4 524 mil. Kč. Dále pak byly státem v souladu s usnesením vlády ČR ze dne 31. srpna 2009 č. 1132 poskytovány krajům účelové dotace ke krytí nákladů na úhradu prokazatelné ztráty ze závazku veřejné služby ve veřejné drážní osobní dopravě ve výši cca 2 814 mil. Kč. Souhrnně tedy byl překročen rozsah 7,4 mld. Kč ročně.“

Mluvčí tedy do částky zahrnuje jak státem hrazenou kompenzaci dopravcům za provoz ztrátových linek, tak i dotace pro kraje na provoz železniční dopravy. Znění slibu je tak mírně zavádějící, jelikož uvedených 7,4 mld. Kč se nevztahuje pouze na 28 linek dálkové dopravy. Slib jsme přesto ověřovali v takto nastavených mezích.

Následně jsme se tedy věnovali kompenzacím dle smluv státu s dopravci a dotacím pro kraje pro aktuální období.

Situace na dálkových spojích je složitá: stát tyto spoje (28 linek, z nichž 22 stát přidělil Českým drahám) periodicky objednává v rámci zajišťování tzv. veřejné služby a linky jsou přidělovány na různá období. Např. mezinárodní spojení z Prahy do Berlína, Vídně a Budapešti či český úsek trasy Vídeň–Varšava budou ČD provozovat po dobu 10 let, jiné linky chce stát soutěžit již za dva roky. V současnosti operuje na dálkových linkách v ČR pět společností (ČD, RegioJet, Leo Express, Arriva, GW Train Regio).

Dohledali jsme následující kompenzace dopravcům ze zveřejněných smluv: smlouva pro rok 2019 na základě výchozího finančního modelu a výchozího modelu provozních aktiv představuje za linku R8 kompenzace částku 11,7 mil. korun (.pdf, str. 5) pro období platnosti jízdního řádu 2019/2020 v kalendářním roce 2019 a 239,9 mil. pro rok 2020. Pro linky R21, R22, R24, R26 je to 11,4 mil. korun (.pdf, str.5) pro rok 2019 a 232,3 mil. Kč pro rok 2020, pro linky Ex2, R18 je to 20,9 mil. korun (.pdf, str. 5) pro rok 2019 a 428,8 mil. Kč pro rok 2020. Pro linku R14A je to 99,0 mil. korun (.pdf, str. 5) pouze pro 2019. Jednání o smlouvách na rok 2020 stále probíhají, například tzv. Velká smlouva s ČD končí v prosinci 2019, aktuálně se řeší její budoucí podoba.

Celkově jsme tedy pro období jízdních řádů 2019/2020, ne tedy pro konkrétní kalendářní rok, nalezli kompenzace ve výši 1,04 mld. Kč, a to pouze pro 8 z celkem 28 dálkových linek. Na dotace krajům, tedy na úhradu ztráty ze závazku veřejné služby ve veřejné drážní osobní dopravě, vyčlenilo Ministerstvo dopravy podle rozpočtu pro rok 2019 (01-Zprava_SR_2019 .docx, str. 2) částku ve výši cca 2,88 mld. korun. Částka určená krajům tedy narostla, z dohledaných kompenzací ale nemůžeme dovodit nárůst či pokles státních dotací na dálkové spoje. Jelikož nemáme doklady o tom, že by vláda slib porušila, hodnotíme jej jako průběžně plněný.

Výběr soudců Právní stát Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme kariérní řád soudců a zákonem stanovené podmínky výběru soudců jako záruky udržení profesní motivace a protikorupční opatření.“

Programové prohlášení vlády, str. 23

Kariérní řád soudců ještě prosazen nebyl. Nicméně vláda již schválila novelu zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, kterou předložila Poslanecké sněmovně PČR.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Ministerstvo spravedlnosti naplánovalo na červen 2019 předložit návrhy na změnu zákona o soudech. U soudců i státních zástupců by se tak zavedla pravidelná hodnocení, od kterých by se mohlo odvíjet i případné povýšení. Jak uvedl tehdejší ministr spravedlnosti Jan Kněžínek v rozhovoru pro Českou justici: „V zásadě by soudci prováděli pravidelné hodnocení soudců, od něj by se pak odvíjely další věci, jako třeba splnění podmínek pro postup na vyšší instanci, nebo případně i nějaký finanční postih. Protože všichni soudci mají stejný plat, ale určitě všichni nesoudí stejně kvalitně.

O konkrétní podobě novely již ministerstvo uspořádalo odbornou debatu. Zástupci krajských soudů, Nejvyššího soudu, Soudcovské unie ČR, Nejvyššího státního zastupitelství a Kanceláře veřejného ochránce práv, včetně ministra Jana Kněžínka, jednali o právní úpravě pro výběr soudců a soudních funkcionářů či o dopadu zavedení kariérního řádu.

Koncem července 2019 poslalo ministerstvo spravedlnosti na vládu návrh novely zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích. V tomto návrhu by měli zůstat zachováni laičtí přísedící, i když pouze u některých soudních procesů. Budou zachováni u soudů týkajících se těžkých zločinů a pracovně právních sporů. V původním návrhu bývalého ministra spravedlnosti Kněžínka měli být zrušeni.

8. října 2019 vláda schválila novelu zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, která byla následně předložena Poslanecké sněmovně k projednání jako tisk č. 630. V novele se mění (.doc, str. 9–14.) pojem justiční čekatel a je nahrazen pojmem justiční kandidát. S tím souvisí změny v odborné justiční zkoušce i samotné definice justičního kandidáta. Přípravná služba justičního čekatele se mění na odbornou přípravu justičního kandidáta. Mimo jiné se mění jejich délka. V případě přípravné služby (.doc, str. 9) se jednalo o 36 měsíců, odborná příprava nyní trvá 1 rok (.doc, str. 15). Byly přidány paragrafy 105a–105e (.doc, str. 7–8), které přesněji vymezují jmenování soudce do funkce předsedy a místopředsedy soudu, jeho výběrového řízení a možnost jeho znovujmenování do funkce předsedy. Dále se zde mění odborné zkoušky soudců, výběrové řízení na funkci soudce a výběr soudců na funkci soudců nejvyšších soudů.

Whistleblowing, lobbing Právní stát Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„V této souvislosti předložíme zejména účinné právní nástroje k ochraně oznamovatelů korupce (whistleblowing) a zákon o regulaci lobbingu vycházející z mezinárodních doporučení.“

Programové prohlášení vlády, str. 24

V oblasti tzv. whistleblowingu se čekalo, dokud nebude schválena evropská směrnice, ta byla teprve nedávno podepsána předsedy EP a Rady EU. Vládní zákon o lobbování byl organizačním výborem posunut do prvního čtení v Poslanecké sněmovně PČR, kde bude projednán.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Přestože se vláda na podzim roku 2018 angažovala ve snaze o předložení návrhu zákona o ochraně oznamovatelů, nepodařilo se vládě Andreje Babiše na premiérovu práci z předešlého volebního období navázat. Žádný z dříve předložených, teď už ukončených návrhů nebyl upravený znovuotevřen a předložen Sněmovně.

Hlavním důvodem kritiky přijetí tohoto zákona byla především probíhající příprava směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropské unie o ochraně osob oznamujících porušení práva Unie. Ta byla po prvním čtení 7. října 2019 spolupodepsána předsedy Evropského parlamentu a Rady Evropské unie.

Vzhledem k tomu, že došlo k podepsání směrnice nedávno od ověřování slibu, nelze tvrdit, že vláda nejedná. Je třeba brát v potaz časovou náročnost českého legislativního procesu a to, že se návrh zákona může objevit klidně až na konci volebního období současné vlády, jež jej slíbila.

Vládní návrh zákona o lobbování, který podle důvodové zprávy (.pdf, str. 13) bere v úvahu i některá mezinárodní doporučení adresovaná ČR, byl po projednání vládou předložen Sněmovně 21. srpna 2019. Organizační výbor 3. října 2019 navrhl (.docx, str. 3) Sněmovně, aby přikázala jeho projednání, a zpravodajem pro prvé čtení určil poslance Chvojku. Projednání návrhu je zařazeno na program 35. schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, která se koná od 15. října 2019, první čtení jsou zařazena na úterý 22. října a pátek 25. října 2019.

Snaha ANO a ČSSD o nastavení zákonných limitů pro lobbing byla pozdržena kvůli kritice ze strany České národní banky, která se obávala, že by zákon mohl umožnit narušení nezávislosti ČNB, a následnému předložení žádosti o stanovisko Evropské centrální banky tehdejším ministrem Kněžínkem. Obavy ČNB však byly vyvráceny (.pdf, str. 3). Konkrétně ECB uvedla, že „(...) zvýšení transparentnosti v kontextu lobbingu v legislativním procesu v České republice nenaruší nezávislé plnění úkolů ČNB (...)“. Stanovisko ECB umožnilo posun v přípravě tohoto zákona, tedy schválení tohoto návrhu vládou.

Lobbování je v návrhu zákona (.pdf) definováno jako soustavná činnost s cílem ovlivnit přípravu či schvalování právního předpisu nebo dokumentu koncepce rozvoje (str. 1). Lobbista pak může být pouze bezúhonná osoba, která se registruje ve speciálním registru (str. 3). V tomto registru pak mají být registrovaní i ti, vůči kterým může lobbování směřovat – např. členové Parlamentu či vlády, prezident republiky nebo náměstci na ministerstvech, ale i členové rady ČNB (str. 3). Lobbisté pak mají mít povinnost čtvrtletně vyhotovovat zprávy o svém lobbování (str. 6).

Zákon o sociálním bydlení Sociální stát Porušený slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Vláda připraví zákon o sociálním bydlení k řešení potřeb občanů v bytové nouzi a na okraji společnosti. Zákon vytvoří potřebné podmínky pro obce, spojí poskytnutí sociálního bytu se soustavnou sociální a výchovnou prací. Uvedený zákon by měl obsahovat také oprávnění pro obce požadovat po investorovi v rámci výstavby nových bytů určitý podíl tzv. levných bytů.“

Programové prohlášení vlády, str. 35

Vláda upustila od záměru připravit zákon o sociálním bydlení. Ministryně Klára Dostálová (za ANO) však uvedla, že ministerstvo pro místní rozvoj připravuje zákon o dostupném bydlení.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová řekla, že plánuje vládě předložit návrh zákona o dostupném bydlení v prosinci 2020. Ministryně Dostálová však neplánuje připravit zákon o sociálním bydlení, jak je uvedeno v programovém prohlášení vlády, ale zákon o dostupném bydlení. Jeho konečná podoba však ještě není dostupná, a tak nelze potvrdit ani vyvrátit, jestli bude ekvivalentní zákonu o sociálním bydlení. Podle Martina Šimáčka z Institutu pro sociální inkluzi by zákon o dostupném bydlení mohl (audio, čas 9:14) za určitých okolností nahradit zákon o sociálním bydlení.

Zákon o sociálním bydlení, po kterém volají již léta odborníci a některé obce a který stojí v Programovém prohlášení vlády, pravděpodobně nevznikne. To vyplynulo z vyjádření premiéra Andreje Babiše po jednání s ministry a zástupci starostů o řešení situace lidí v ghettech, které proběhlo ještě v září 2018, když uvedl: „My si myslíme, že potřebujeme stavět byty. A ten program Výstavba, který připravila paní ministryně Dostálová, to řeší. V minulém období jsme se na tom nedomluvili (na zákoně), toto je nový návrh, který ani nevyžaduje zákon. Nutit obce a dávat jim povinnost, aby stavěly, by určitě neprošlo.“

Vláda se tedy chce místo toho soustředit na výstavbu bytů v rámci programu Výstavba, který má na starosti Ministerstvo pro místní rozvoj. Tento program je realizován prostřednictvím Státního fondu rozvoje bydlení. Asi pětina takto postavených bytů by měla sloužit lidem v tíživé životní situaci. Pro kontext dodejme, že tento projekt dle kritiků vyprodukuje nízký počet bytů, a nepovede tak k vyřešení problematické bytové situace.

Ministryně Dostálová argumentuje tím, že je program Výstavba flexibilnější a rychlejší a chce oprostit obce od povinnosti vytvářet sociální byty, ale zároveň budou obce prostřednictvím programu každoročně dotovány. Program Výstavba byl 15. dubna 2019 schválen vládou. Celkově je pro něj na tento rok vyhrazena jedna miliarda korun, z toho na sociální byty 650 mil. Kč a na úvěry 350 mil. Kč. Program byl spuštěn v květnu 2019, v srpnu pak Ministerstvo pro místní rozvoj evidovalo 7 žádostí od obcí a očekávalo poprázdninový nárůst.

Tento stav v září 2019 narostl na 14 žádostí o dotace a úvěry, ovšem dle serveru E15 si starostové stěžují na přísné nastavení programu, který navíc nepočítá s vedlejšími výdaji. Starostka Řečan nad Labem Michaela Matoušková konkrétně zmiňuje, že program vylučuje ze sociálních bytů lidi s příjmy lehce nad životním minimem a vpouští do nich jen ty extrémně nízkopříjmové.

Dostálová byla v minulosti pro zákon o sociálním bydlení, ke změně postoje ji dle jejích slov přiměla argumentace starostů. „My jsme se přiklonili na stranu obcí a říkáme, že není nutno dávat zákonně obcím povinnosti,“ řekla Dostálová pro ČT.

Mimoto chce problematiku bydlení, zejména ve vyloučených lokalitách, řešit ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) patnácti novými opatřeními, která by vláda postupně prosazovala ve spolupráci se samosprávnými celky. Většinu z těchto opatření však ministerstva odmítla připravovat, jelikož se premiér Andrej Babiš vyjádřil, že stávající vláda zákon o sociálním bydlení připravovat nebude a místo toho se zaměří na investiční program Výstavba.

I přes nedávné vyjádření ministryně Dostálové o přípravě zákona o dostupném bydlení hodnotíme slib jako porušený. V současné době totiž platí, že vláda zákon o sociálním bydlení nepřipravuje a ani neplánuje připravit. Další hodnocení plnění slibu bude záviset na výsledné podobě připravovaného zákona o dostupném bydlení, konkrétně zda bude naplňovat znaky vládou slíbeného zákona o sociálním bydlení.

Zákon o Vojenském zpravodajství Bezpečnost Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme novelu zákona o Vojenském zpravodajství.“

Programové prohlášení vlády, str. 18

Vláda v červenci 2018 zahájila legislativní proces s cílem novelizovat zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství. Tato novela byla schválena v obou komorách parlamentu a následně podepsána prezidentem. Nový zákon vešel v účinnost v září 2019.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Dne 12. srpna 2019 byla novela zákona o Vojenském zpravodajství podepsána prezidentem a vešla v účinnost ke dni 6. září 2019.

Na základě informací obsažených v důvodové zprávě (.pdf, str. 7–8) je cílem novely rozšíření pravomocí Vojenského zpravodajství především v oblasti kybernetického prostoru. Prioritou je včasné zjištění bezpečnostních hrozeb a jejich případné odvrácení. Legislativní proces v Parlamentu byl zahájen 13. července 2018, pouhých několik desítek hodin od momentu, kdy vláda získala důvěru poslanců. K procesu přípravy návrhu tak došlo ještě za předchozí vlády. První čtení návrhu zákona proběhlo 25. ledna 2019, kdy byl tento návrh přikázán k projednání výborům.

Ústavně právní výbor následně svým usnesením z března 2019 doporučil (.pdf) Poslanecké sněmovně návrh schválit, doporučil také přijmout určité změny tohoto návrhu. Schválit návrh, a to včetně změn navržených Ústavně právním výborem, pak dne 5. dubna 2019 doporučil (.pdf) i Bezpečnostní výbor. V souladu s doporučením prošel návrh zákona druhým čtením dne 17. dubna 2019 a byl opět zařazen na agendu schůze Bezpečnostního výboru. Zákon byl ve třetím čtení schválen a přijat i v Senátu. Po podpisu prezidenta vešel zákon v účinnost pod číslem 205/2019 Sb.

Vláda Andreje Babiše tak splnila svůj slib, že prosadí novelu zákona o Vojenském zpravodajství.

Zdroje elektřiny Životní prostředí Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Výroba elektrické energie bude zajištěna mixem zdrojů založeným na rostoucím podílu jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů, a naopak postupném poklesu výroby v uhelných elektrárnách.“

Programové prohlášení vlády, str. 32

V současné době se jedná o finančním modelu stavby nového jaderného bloku. Probíhá také interní diskuze o podobě Národního klimaticko-energetického plánu. Podíl obnovitelných zdrojů a jaderných elektráren na výrobě elektřiny však zatím nijak nevzrostl.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Vláda měla podle bývalé ministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové původně již do konce roku 2018 rozhodnout o finančním modelu stavby nového tuzemského jaderného bloku, v lednu 2019 však bývalá ministryně mluvila o tom, že o modelu bude jasno v dubnu 2019.

Na začátku července tohoto roku vláda schválila investorský model stavby nového jaderného bloku. V první fázi má jít o výstavbu bloku u jaderné elektrárny Dukovany. Jeden takový blok pak podle Jaroslava Míly, státního zmocněnce pro jadernou energetiku, má stát 125 až 145 miliard korun, a Dukovany jsou odhadovány, že budou dokončeny v roce 2040. Stavba bude placena skupinou ČEZ, a to jak vlastními, tak vnějšími financemi. Výstavba jak Temelínské, tak Dukovanské části bude pod taktovkou dceřiných firem ČEZu; EDU II pro Dukovany a ETE II pro Temelín.

Plán dostavby jaderných bloků v českých jaderných elektrárnách je v souladu se Státní energetickou koncepcí (.pdf, str. 46) a Národním akčním plánem rozvoje jaderné energetiky v ČR (.pdf, str. 46, 48), které schválila vláda Bohuslava Sobotky v květnu (.pdf) a červnu 2015.

V posledních letech dochází k nárůstu podílu energie z jaderných zdrojů v energetickém mixu ČR. V roce 2018 české jaderné elektrárny vyprodukovaly téměř 37 % celkové elektrické energie a dostaly se tak na úroveň roků 2013 a 2014.

Zdroj: OTE

Podíl výroby elektrické energie z hnědého uhlí v posledních několika letech mírně stoupal, a to na úkor uhlí černého a zemního plynu. Nárůst vykazují i absolutní čísla ve výroční zprávě (.pdf, str. 9) Energetického regulačního úřadu o provozu elektrizační soustavy za rok 2018.

Co se týče vládou slibovaného poklesu výroby z uhlí, jediným dosavadním vývojem v této oblasti je zveřejněný záměr Ministerstva průmyslu a obchodu na zvýšení poplatků za dobývání uhlí v Česku. Memorandum uzavřené v roce 2017, které zajišťovalo nezvyšování ceny za těžbu uhlí, bude končit v roce 2021 a vláda rozhodla, že nevydá další, aby mohla snáze měnit poplatky za těžbu.

V březnu 2019 uvedl (video, 6:38) ministr životního prostředí Richard Brabec, že by rád založil nebo přispěl k založení takzvané uhelné komise po německém vzoru. Tato komise byla následně skutečně ustanovena a při prvním zasedání uhelné komise padlo, že by se mohlo skončit se spalováním a těžbou uhlí v roce 2040, ale celá komise se na konkrétním roce zatím neshodla. Tento rok pro konec „doby uhelné" pak zmínil i ministr Brabec (video, 17:33).

Následně uvedl i generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, že ČEZ bude od poloviny roku 2020 postupně ukončovat výrobu elektrické energie v některých hnědouhelných elektrárnách. Důvodem je podle Beneše ekonomická nevýhodnost další rekonstrukce a ekologizace na nové zpřísněné limity (stanovené státní energetickou koncepcí) u některých bloků.

Složka energie z obnovitelných zdrojů v energetickém mixu ČR však v posledních letech nerostla, spíše naopak. V roce 2015 tvořily obnovitelné zdroje 11,77 % celkové produkce elektrické energie v ČR, v roce 2018 to bylo pouze 6,17 %. I přes několik let trvající pokles podílu obnovitelných zdrojů energie však ministr životního prostředí Richard Brabec v dubnu 2019 v souvislosti s obnovitelnými zdroji uvedl, že „je ale nesporné, že se energetický mix mění a měnit se bude. Konec doby uhelné nastává.

Co se týče státního příspěvku na energii z podporovaných zdrojů, ten je pro rok 2020 mírně navýšen. Dle nařízení vlády jsou prostředky vyhrazené na podporované zdroje energie pro rok 2020 ve výši 27 miliard korun. V roce 2019 přitom příspěvek činil 26,2 miliardy korun.

Dále by se dle návrhu Ministerstva obchodu a průmyslu mělo změnit také znění (.doc, str. 40 a násl.) zákona č. 165/2012 Sb. a především se zde objevuje systém takzvaných aukcí. Stát by měl vždy na tři roky dopředu stanovit zejména poptávané množství a původ soutěženého výkonu a výrobci energie z obnovitelných zdrojů by soutěžili, kdo dokáže dodat energii s nejnižší podporou. Tento systém by měl podle bývalé ministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové vést ke snížení ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů. Návrh zákona momentálně čeká na projednání vládou.

Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce se také bude navyšovat dotační podpora malým fotovoltaickým elektrárnám na střechách domů v rámci programu Nová zelená úsporám. Nicméně ministryně financí Alena Schillerová navrhla snížení objemu peněz na program Nová zelená úsporám o 40 %.

Ministr Brabec se však nechal slyšet, že za Novou zelenou úsporám bude bojovat „jako eskymácký pes“ (audio, 17:34), v roce 2019 (.pdf, část E, str. 180) byl rozpočet NZÚ 2 773 milionů korun a v návrhu na rok 2020 (.zip D10.pdf str. 175) jde o částku 2 142 milionů. Nedošlo tedy ke snížení o 40 %, ale o zhruba 23 %. Kromě toho se o 1,5 miliardy korun zvýšila podpora kotlíkových dotací.

Do konce roku 2018 měla Česká republika (respektive MPO) povinnost předložit Evropské komisi Národní klimaticko-energetický plán obsahující závazky ČR k enviromentálním cílům EU. MPO sice zahájilo vnější připomínkové řízení, ale do konce roku 2018 plán Evropské komisi nepředložilo. K tomu došlo až na konci ledna 2019.

Vláda na svém zasedání 28. ledna 2019 vzala na vědomí návrh (.doc) Národního klimaticko-energetického plánu a uložila teď již bývalé ministryni průmyslu a obchodu jej předat Evropské komisi. Členové vlády dostali za úkol nadále spolupracovat při finalizaci návrhu. Podle Richarda Brabce plán „rozhodně ještě dozná nějakých změn a vláda ho ve finální podobě bude schvalovat pravděpodobně až někdy v polovině roku. Bývalá ministryně Nováková v březnu 2019 k procesu přijímání Národního klimaticko-energetického plánu uvedla: „Tento plán byl poslán do Evropské komise, ale zároveň není ještě ani uzavřena naše interní národní diskuse nad tím plánem. Diskutujeme jednotlivé položky se všemi zainteresovanými subjekty, kterých se jednotlivé oblasti dotýkají.

Podle Evropské komise je návrh českého klimaticko-energetického plánu málo ambiciózní co se týče podílu obnovitelných zdrojů energie. Česká republika tak musí plán přepracovat a navrhnout náročnější cíl. Původní plán by se podle kritiky měl zvýšit o 2,2 procentních bodů na 23% podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektrické energie. Podle slov Karla Havlíčka, ministra průmyslu, se po dlouhých diskuzích dospělo k číslu 22 %.

Zestátňování vodohospodářského majetku Životní prostředí Nerealizovaný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Podpoříme v rámci existujícího právního rámce možnost získání vodohospodářského majetku zpět do rukou obcí, krajů a státu.“

Programové prohlášení vlády, str. 38

Andrej Babiš navrhl řešení pomocí státních půjček pro obce, které by tak mohly odkoupit podíly v soukromých vodárenských společnostech. Slib se v dané chvíli diskutuje v rámci MZ a MŽP, žádné kroky s hmotnými výsledky ale zatím nebyly podniknuty.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Premiér Andrej Babiš (toho času v demisi) se již v květnu 2018 nechal slyšet, že vláda řeší možnost půjček pro obce, aby mohly odkoupit zpět podíly v privatizovaných vodárenských společnostech. Babišův návrh podpořili poslanci z většiny sněmovních stran.

K žádnému dalšímu posunu ve věci získání vodohospodářského majetku však nedošlo. O potřebě ochrany vody ze strany státu se však diskutovalo i na vládní úrovni.

V červnu tohoto roku přišli s návrhem na ústavní ochranu vody komunisté. Novela KSČM predikovala zestátnění přírodních zdrojů. Česká republika by tak byla oprávněna spravovat a chránit nerostné bohatství dle vlastního rozhodnutí. V návrhu (.pdf) komunistů se píše doslova toto (str. 2):

Voda, jakož i ostatní přírodní zdroje a přírodní bohatství je ve vlastnictví České republiky. Česká republika chrání a zvelebuje toto bohatství a je povinna zajistit ochranu a šetrné využívání vody jako základní životní potřeby i ostatních přírodních zdrojů a přírodního bohatství ve prospěch svých občanů a následujících generací.“

17. června 2019 byl návrh (.pdf) zaslán vládě k vyjádření stanoviska. Přestože se vláda 10. července k novele vyjádřila nesouhlasně, komunistický návrh se na plénu Poslanecké sněmovny projednávat bude. Jednalo se o jednu z podmínek, které KSČM vyžadovala pro pokračování podpory vládního kabinetu ANO a ČSSD. Projednávání tisku je zařazeno na program 35. schůze, počínaje 15. říjnem 2019.

Návrh týkající se stejné problematiky vodohospodářství předložili 21. června 2019 kromě komunistů i členové KDU-ČSL. K jejich návrhu také vydala vláda nesouhlasné stanovisko (.pdf).

Ministerstva zemědělství a životního prostředí daný vládní slib v posledních měsících diskutují. Namísto změny Ústavy se však debatuje o vytvoření samostatného ústavního zákona. Toto stanovisko ministerstva zaujala na základě doporučení expertů z Právnické fakulty UK, jejichž podrobnou analýzu o dalších krocích měla obdržet v polovině října. Na začátku listopadu 2019 by pak měla jednání pokračovat.

Ministr životního prostředí Brabec na tiskové konferenci 5. září 2019 k tomuto tématu uvedl (video, čas 5:30): „My nechceme dát jenom jakousi deklaraci, abychom si udělali čárku, že jsme vyhověli společenské poptávce po větší ochraně vody a změnili Ústavu. My chceme, abychom skutečně vodu reálně více chránili.“

Zvýšení důchodu Sociální stát Splněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Prosadíme novelu zákona o důchodovém pojištění, která zvýší základní výměru důchodu na 10 % průměrné mzdy.“

Programové prohlášení vlády, str. 8

Novela zákona o důchodovém pojištění, která zvýšila výměru důchodu na 10 % průměrné mzdy, již prošla legislativním procesem a příslušná ustanovení jsou od 1. ledna 2019 účinná.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Důchodová novela byla připravena Ministerstvem práce a sociálních věcí již za bývalé ministryně Jaroslavy Němcové (ANO) a předchozí vláda ji Sněmovně předložila 9. března 2018.

Dle novely zákona o důchodovém pojištění se pevná část důchodů od 1. ledna 2019 zvýšila (čl. 1, bod 2) o jeden procentní bod na 10 % průměrné mzdy.

Poslanecká sněmovna návrh zákona projednala a během třetího čtení, které proběhlo 29. června 2018, byl návrh poslanci schválen (.pdf).

Zákonem se dále zabýval Senát, který ho vrátil Sněmovně s pozměňovacími návrhy. Poslanecká sněmovna o návrhu zákona vráceném Senátem hlasovala 22. srpna 2018, kdy setrvala (.pdf) na původním návrhu. Návrh, který byl dále podepsán prezidentem republiky, pak vešel v platnost 31. srpna 2018 a v účinnost hned den následující. Některá ustanovení, včetně zvýšení základní výměry důchodů na 10 %, jsou však účinná až od 1. ledna 2019.

Sněmovna tedy schválila navrhované zvýšení (čl. 1, bod 2) pevné části důchodů na 10 % průměrné mzdy.

Zvýšení rodičovského příspěvku Sociální stát Průběžně plněný slib + zobrazit detail – skrýt detail

„Zvýšíme rodičovský příspěvek na 300 000 Kč.“

Programové prohlášení vlády, str. 10

Zvýšení rodičovského příspěvku je obsaženo v novele zákona o státní sociální podpoře připravované Ministerstvem práce a sociálních věcí. Návrh novely, který zvyšuje rodičovský příspěvek na 300 000 Kč, byl 23. května 2019 předložen PS a aktuálně bude procházet třetím čtením.

zobrazit celé odůvodnění skrýt celé odůvodnění

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) navrhla v září 2018 zvýšit rodičovský příspěvek na dítě do čtyř let věku.

Růst rodičovského příspěvku je obsažen v připravované novele zákona o státní sociální podpoře, jež prošla již na podzim roku 2018 meziresortním připomínkovým řízením a 23. května 2019 byla předložena Poslanecké sněmovně.

Návrh zákona prošel 25. září 2019 druhým čtením v Poslanecké sněmovně. Třetí čtení zákona bylo zařazeno na pořad 35. schůze (od 15. října 2019) a také 36. schůze (od 25. října 2019), novela je tedy dále projednávána.

Návrh (.pdf) počítá se zvýšením rodičovského příspěvku z aktuálních 220 000 Kč na 300 000 Kč při péči o jedno nejmladší dítě v rodině do 4 let věku (.pdf, str. 2, bod 4). V případě, že nejmladším dítětem v rodině jsou vícerčata, má celková částka rodičovského příspěvku činit 1,5 násobek částky 300 000 Kč (tedy 450 000 Kč) (.pdf, str. 5). Účinnost navrhované novely se plánuje od 1. ledna 2020 (.pdf, str. 4).

Odhadovaný nárůst výdajů státního rozpočtu v rámci systému státní sociální podpory je cca 8,6 mld. Kč ročně, uvádí důvodová zpráva předkládaného návrhu (.pdf, str. 5).

Sliby vlády Andreje Babiše ověřujeme díky grantové podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.