Demagog.cz

Tomáš Martínek
Tomáš Martínek
I v českých médiích jsou přebírány výsledky pouze oficiálního státního exit pollu, který uvádí stejně jako předseda volební komise, že v Bělorusku vyhrál opět volby Lukašenko. Existují ovšem i exit polly nepořádné státem, které tvrdí něco jiného... Twitter, 10. srpna 2020

Tento výrok byl ověřen jako zavádějící

Odůvodnění

Média do doby publikace tweetu informovala o oficiálním exit pollu, zmiňovala však i to, že jím zjištěné předběžné výsledky voleb jsou rozporovány. Tweet byl navíc zveřejněn méně než den po skončení voleb a je tedy pochopitelné, že informací v českých médiích bylo zprvu málo.

OPRAVA: Výrok byl původně hodnocen jako pravdivý. Na základě upozornění čtenáře jsme výrok přehodnotili a uznali, že výsledky oficiálního exit pollu nebyly prezentovány nekriticky. Do hodnocení jsme uvedli i zmínku Deníku N o alternativních výsledcích.

Exit poll je výzkum, během kterého jsou voliči dotazováni po odchodu z volebních místností na to, koho právě volili. Výsledky exit pollů se většinou neliší o více než 3 procentní body. Nezávislé exit polly stejně jako předvolební průzkumy volebních preferencí jsou v Bělorusku zakázané.

Podle exit pollů prováděných na ambasádách, na kterých mohli Bělorusové v zahraničí volit, získala Svjatlana Cichanouská přes 90 %. Například v Německu 92 %, polském Bělostoku přes 93 %, ve Varšavě pak získala 2 348 hlasů, zatímco Alexandr Lukašenko pouze 3 hlasy. Uvedla tak prodemokratická Charta 97, jejíž název je inspirován československou Chartou 77. Jedná se o internetový zpravodaj, založený novinářem Alehem Bjabeninem, který podle oficiálních státních běloruských reportů spáchal sebevraždu v roce 2010. Stránka Charty 97 je  v Bělorusku nedostupná.

Exit poll provedený přímo v Bělorusku internetovým prodemokratickým zpravodajem Belorusskij partizan uvádí 16,1 % pro Lukašenka a 64,9 % pro opoziční Cichanouskou. Zmíněný zpravodajský web byl založen investigativním novinářem a mluvčím Charty 97 Pavlem Šeremetem, který byl v roce 2016 zavražděn. Belorusskij partizan je také v Bělorusku nedostupný.

Nezávislí pozorovatelé uvedli, že počet hlasů na některých stanicích převyšoval registrované voliče. Anastasija Matčenko z občanské organizace mládeže Zubr informovala o nejméně 828 případech, kdy oficiální údaje o volební účasti byly v rozporu se skutečným počtem lidí, kteří přišli do volební místnosti. Ústřední volební komise oznámila vysokou účast na předčasném hlasování od úterý do soboty. Dvě nezávislé pozorovatelky Veronika Romanovská a Natalija Beljaeva však uvedly, že oficiální čísla jsou nejméně dvojnásobkem skutečného počtu voličů, toto zjištění rovněž uvedli ostatní nezávislí pozorovatelé. Světlana Fominská, pozorovatelka ve volební místnosti v Minsku minulý týden, uvedla na sociálních sítích, že 4. srpna spočítala 32 voličů. Oficiální číslo bylo 131. 8. srpna poté podle ní hlasovalo 57 lidí, ale oficiální číslo bylo 252, informoval na svém webu The Washington Post. 

Česká televize po volbách v Bělorusku uvedla, že dle oficiálního státního průzkumu (exit poll) provedeného mezi voliči získal Lukašenko 79,7 % hlasů. Dodala ovšem také, že opozice výsledkům nevěří. Podobně popsal výsledky voleb v jednom ze svých článků i server Aktuálně.cz, který k oficiálním výsledkům také dodal zmínky o jejich kontroverznosti. V dalším článku, který však byl publikován až po zveřejnění tweetu, pak tento zpravodajský web již zmiňuje i neoficiální exit poll, podle kterého Lukašenko volby prohrál.

V podobném duchu, tedy uvedením oficiálních výsledků s určitou výhradou, informovaly o průběhu voleb i Novinky.cz či CNN Prima News.

Výjimkou z výše uvedeného je pak server Deník N, který určité alternativní výsledky stručně zmínil již 9. srpna v sekci Minuta po minutě. Konkrétně napsal: „Opozice ale provedla alternativní sčítání hlasů a tvrdí, že dosavadní prezident nezískal deklarovaných 80 procent, ale méně než 10, a že jeho hlavní soupeřka Cichanouskaja volby vyhrála.“ Jedná se tedy o poměrně stručnou informaci, která se do značné míry podobá prvním článkům na ČT či Aktuálně.cz, podle nichž opozice s oficiálními výsledky nesouhlasila.

Sporný pak zůstává případ jednoho ze článků ČT, který pochází ze stejného dne jako tweet Tomáše Martínka a který explicitně zmiňuje i alternativní exit polly. Nedokážeme u něj bohužel určit přesný čas publikace této zmínky, jelikož článek byl postupně doplňován.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť česká média do doby uveřejnění výroku sice v naprosté většině informovala pouze o oficiálních výsledcích voleb, avšak s dodatkem, že tyto výsledky jsou kontroverzní. Deník N pak navíc přinesl, i když poněkud stručnou, zprávu o průzkumu provedeném opozicí. Důležité je pak také zdůraznit, že Tomáš Martínek zveřejnil svůj tweet v pondělí, tedy v den následující po běloruských volbách, a to již v 11 hodin dopoledne. Je tedy pochopitelné, že v tu chvíli zveřejňovala média pouze prvotní informace, které byly postupně zpřesňovány, jak dokládají příklady České televize či serveru Aktuálně.cz výše.