Piráti

Místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová shrnuje výsledky, kterých dosáhli Piráti v problematice dostupnosti bydlení. Tvrdí, že se straně na výstavby bytů podařilo získat 10 miliard korun.

Dostupné nájemní bydlení

Dostupné nájemní bydlení je investiční program, který vláda schválila v červenci 2024, tedy v době, kdy byl Ivan Bartoš (Piráti) ministrem pro místní rozvoj. Cílem programu je zvýšit podíl dostupných nájemních bytů prostřednictvím jejich rekonstrukce a výstavby. Obce si zároveň takové byty mohou v rámci programu pořizovat. Program je součástí projektu Ministerstva pro místní rozvoj s názvem Bydlení pro život a cílí především na mladé lidi do 35 let, zaměstnance ve veřejně prospěšných profesích a obyvatele, kteří nepatří mezi pětinu populace s nejvyššími příjmy.

Na program je vyčleněno 7 miliard korun ze Státního fondu podpory investic (SFPI). Další 2,25 mld. Kč pochází z Národního plánu obnovy. Web programu uvádí, že z veřejných zdrojů půjde na investice do výstavby 10 mld. Kč.

Závěr

Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo investiční program Dostupné nájemní bydlení v době, kdy resort za Piráty vedl Ivan Bartoš. Na rekonstrukce a výstavby nájemního bydlení pomocí programu je z různých zdrojů alokováno zhruba 10 miliard korun. Výrok Olgy Richterové proto hodnotíme jako pravdivý.

Aplikace eDoklady byla uvedena do provozu 20. ledna 2024. Umožňuje nahrát elektronickou verzi občanského průkazu, která má stejné využití jako plastová karta. Zavedení aplikace umožnila novela zákona o právu na digitální služby, jejíž návrh v roce 2023 předložil tehdejší ministr pro místní rozvoj a vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš.

Samotnou aplikaci spustila Digitální a informační agentura (DIA), která vznikla v dubnu 2023 (.pdf) a má na starosti digitalizaci veřejné správy. Vznik agentury umožnil zákon, jehož přípravu prosadil tým vedený Ivanem Bartošem, který byl v té době ministrem pro místní rozvoj a vicepremiérem pro digitalizaci.

První dny po spuštění provázely eDoklady problémy s přihlášením kvůli velkému zájmu, kdy si první den aplikaci stáhlo přes 70 tisíc uživatelů. Aplikace také nebyla od začátku použitelná na všech úřadech. Postupně se ale okruh míst, kde je možné ji použít, rozšířil na všechny orgány veřejné moci.

Závěr

Ivan Bartoš se podílel na prosazení zákona, který umožnil vznik eDokladů. Zároveň připravoval i vznik Digitální a informační agentury, která aplikaci spustila. Výrok Olgy Richterové proto hodnotíme jako pravdivý.

Podle tiskové zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) z února 2025 stát na podporu Ukrajiny a osob s dočasnou ochranou vydal od počátku invaze do 31. prosince 2024 přibližně 63 mld. Kč (.pdf, str. 1). Vedoucí týmu dopadových analýz Magdaléna Klimešová ve zprávě uvádí, že se díky výnosům z práce a spotřeby uprchlíků vrátilo do státní kasy už nejméně 54 mld. Kč (str. 1). 

Výdaje státu na podporu uprchlíků zahrnují například humanitární dávku, výdaje v oblasti zdravotnictví, školství a pomoc do zahraničí (.pdf, str. 1). Mezi příjmy MPSV počítá daň z přidané hodnoty nebo spotřební daň (str. 1).

Ačkoliv byly příjmy spojené s ukrajinskými uprchlíky podle MPSV poprvé vyšší už ve třetím čtvrtletí roku 2023, v celoročním srovnání ukrajinští uprchlíci v Česku odvedli do rozpočtu více, než stát přispěl na jejich podporu, poprvé až v roce 2024. Výdaje státu na podporu ukrajinských uprchlíků konkrétně činily 15,5 mld. Kč, zatímco na odvodech a daních uprchlíci zaplatili celkem 23,5 mld. Kč. Uprchlíci z Ukrajiny tak do státního rozpočtu přinesli o 8 mld. korun více, než kolik stála jejich podpora. Pozitivní bilance podle MPSV pokračovala i v prvním čtvrtletí letošního roku. Výrok Ivana Bartoše proto hodnotíme jako pravdivý.

Ukrajinci, kteří do Česka přišli kvůli válce, mohou podle zákona o sociálním zabezpečení v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině čerpat tzv. humanitární dávku. Ta je pojata jako příspěvek na bydlení a příspěvek na základní životní potřeby, jako např. strava či hygienické potřeby. Výše dávky se odvíjí od částky životního minima (.pdf, str. 1), která je stanovená zákonem o životním a existenčním minimu a pro dospělého činí 4 860 korun měsíčně.  

Dospělí uprchlíci, kterým byla udělena dočasná ochrana, tuto částku mohou pobírat v prvních pěti měsících. Pokud se neřadí mezi zranitelné osoby (např. děti, studenti ve věku 19 až 26 let, těhotné ženy, lidé starší 65 let nebo osoby se zdravotním postižením), po této době se sníží na 3 130 korun. V obou případech se do výše dávky připočítávají tzv. započitatelné náklady na bydlení, které představují 4 000 korun. V prvních pěti měsících tedy humanitární dávka představuje 8 860 korun, po uplynutí tohoto období klesne na 7 130 korun.

Závěr

Humanitární dávka pro dospělé, „zdravé“ uprchlíky z Ukrajiny v prvních pěti měsících jejich dlouhodobého pobytu činí 8 860 Kč. Ivan Bartoš se tedy uváděnou částkou vejde do naší standardní 10% tolerance. Po pěti měsících se ovšem částka sníží na 7 130 korun, a výrok tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Michal Švagerka (Piráti) v kontextu výroku komentuje vládní návrh státního rozpočtu na rok 2026, který Ministerstvo financí zveřejnilo 31. srpna 2025. Kritizuje v něm nedostatek financí na dostupné nájemní bydlení a škrty v rozpočtu Digitální a informační agentury (DIA). Za problematické považuje zejména snížení výdajů na platy, protože státní správa podle něj potřebuje nalákat odborníky na digitalizaci.

Ve schváleném rozpočtu pro rok 2025 (.pdf) činily výdaje Digitální a informační agentury na platy zaměstnanců a ostatní platby za odvedenou práci 365 737 994 Kč. V návrhu rozpočtu na rok 2026 jsou výdaje na fungování DIA celkově nižší, na platy zaměstnanců této agentury pak vláda vyčlenila pouze 234 172 090 Kč (.pdf, str. 52). Oproti roku 2025 se tak jedná o pokles o přibližně 36 %.

V kategorii „platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech“ vláda plánované výdaje snížila ještě výrazněji. Zatímco v rozpočtu na rok 2025 se jedná o 57 540 046 Kč, na rok 2026 je alokováno jen 27 223 503 Kč (.pdf, str. 52), což je pokles o přibližně 53 %. Výrok Michala Švagerky proto hodnotíme jako pravdivý.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib reaguje na poznámku Tomia Okamury (SPD), že nevykonává lékařskou praxi. Zdeněk Hřib odpovídá, že je členem České lékařské komory, a zmiňuje, že měl hrát důležitou roli při vzniku eReceptu.

Práce ve společnosti Aquasoft

Zdeněk Hřib působil v letech 2008 až 2018 jako konzultant ve společnosti Aquasoft (dnes Solitea Business Solutions). Tato firma dodala v roce 2009 (.pdf) Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) centrální úložiště, které je součástí systému elektronických receptů. Poté, co byl v prosinci 2015 odstaven systém elektronických receptů vyvinutý firmou Tronevia kvůli sporům se SÚKL, vytvořila společnost Aquasoft dočasný náhradní systém. V roce 2016 tato firma také vyhrála tendr na vytvoření nového systému e-receptů, který se začal využívat v roce 2017 (.pdf, str. 4–5).

V říjnu 2018 přišel Deník.cz se zjištěním, že zakázky pro firmy Aquasoft a MD Access, ve kterých Zdeněk Hřib působil, vyšetřovala policie. Podle Deníku se v případě Aquasoft jednalo o projekt centrálního úložiště elektronických receptů, jenž byl také prošetřen auditem společnosti Ernst & Young. Podle tohoto auditu firma v roce 2009 po výhře ve výběrovém řízení vytvořila software nezvykle rychle.

Hřib v reakci uvedl, že ve společnosti Aquasoft pracoval na jiném projektu než na centrálním úložišti elektronických receptů. V červnu 2018 se však v rozhovoru pro Radiožurnál označil za hlavního architekta elektronického úložiště receptů. V lednu 2021 dokonce na sociální síti X uvedl, že provoz eReceptu oproti předchozímu řešení „zlevnil dvacetkrát“.

Některá média Hřibovu roli při vytvoření eReceptu zmiňují, patrně se ale opírají o jeho vlastní životopis. Z nezávislých zdrojů jsme nicméně konkrétní informace o působení Zdeňka Hřiba v rámci firmy Aquasoft nedohledali.

Zavedení elektronických receptů

Možnost předepisovat léky elektronicky umožnil zákon o léčivech, který předložila vláda Mirka Topolánka (.pdf, str. 185) v roce 2007. Pozměňovací návrh, který zavedl elektronické recepty a jejich centrální úložiště, předložil poslanec Boris Šťastný (.pdf, str. 11–12).

Při projednávání novely zákona o léčivech v roce 2012 byl také schválen pozměňovací návrh (.pdf, str. 5; .pdf, str. 5), který předložil Šťastný společně s dalšími dvěma poslanci a který počítal s povinným předepisováním elektronických receptů od roku 2015. Papírové recepty měly být možné jenom ve výjimečných případech.

V roce 2014 však došlo k odsunutí zavedení povinných elektronických receptů. Tehdejší ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček argumentoval dle jeho slov nedostatečnou časovou lhůtou na vytvoření informačního systému. Povinné elektronické předepisování léků tak začalo platit až od roku 2018.

Závěr

Zdeněk Hřib pracoval ve firmě Aquasoft v době, kdy firma v roce 2009 vyvíjela úložiště pro elektronické recepty, a také v době, kdy společnost v letech 2016–2017 vytvářela nový systém eRecept. Z nezávislých zdrojů ovšem nelze ověřit, zda se na těchto projektech podílel. V minulosti navíc médiím poskytl protichůdná tvrzení týkající se jeho práce na centrálním úložišti elektronických receptů. Výrok Zdeňka Hřiba proto hodnotíme jako neověřitelný.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib reaguje na dotaz moderátorky, zda pirátští poslanci podpoří návrh na konání mimořádné schůze k bitcoinové kauze Pavla Blažka. Zdeněk Hřib namítá, že Piráti tento návrh už podpořili, a dodává, že byli podle něj první, kdo se touto kauzou na schůzi Sněmovny 30. května zabývali.

Jednání Sněmovny 30. května

Většinu schůze Sněmovny 30. května 2025 věnovali poslanci třetímu čtení novely trestního zákoníku. Ještě před začátkem rozpravy byli s přednostním právem přihlášeni Josef Cogan (STAN), Alena Schillerová (ANO) a Olga Richterová (Piráti). Josef Cogan a Alena Schillerová ale svou přihlášku zrušili.

Jako první tak vystoupila místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová, která navrhla zařazení dvou nových bodů k projednání: „Pohádka ministra spravedlnosti o darované miliardě“ a „Jak se ministr spravedlnosti vyrovnal s tím, že pan Jiřikovský ke třem miliardám korun nemohl přijít prostřednictvím svých oficiálních příjmů“. S popisem kauzy a kritikou Pavla Blažka pokračoval předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.

Za poslanecký klub hnutí ANO se později vyjádřila Alena Schillerová. Uvedla, že by se podle ní kauza měla řešit na mimořádné schůzi, nikoliv místo projednávání novely trestního zákoníku. Helena Válková, která jako jediná v rozpravě k pořadu schůze neměla přednostní právo, a nedostala se tedy ke slovu dříve, se později připojila k bodům, které navrhli Piráti. Stejně jako Alena Schillerová ale zdůraznila, že pro projednávání kauzy Pavla Blažka není vhodná chvíle. Piráti se nakonec připojili k návrhu ANO na svolání mimořádné schůze, protože koaliční kluby vetovaly zařazení nových bodů do probíhajícího jednání.

Závěr

Na schůzi Poslanecké sněmovny 30. května otevřeli téma tzv. „bitcoinové kauzy“ skutečně jako první Piráti, konkrétně místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová. K vystoupení byli s přednostním právem před Richterovou přihlášeni poslanec Josef Cogan a poslankyně Alena Schillerová, oba ale svou přihlášku zrušili. Schillerová se ke kauze sice vyjádřila později, navrhla ovšem její projednání na mimořádné schůzi, nikoliv v rámci probíhající schůze. Výrok Zdeňka Hřiba proto hodnotíme jako pravdivý.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib popisuje stanovisko své strany ke kauze s bitcoiny na Ministerstvu spravedlnosti. Podotýká, že podle něj krize rezignací Pavla Blažka nekončí, a volá po odstoupení ministra financí Zbyňka Stanjury. V této souvislosti poukazuje na podle jeho slov „zvláštní náhodu“, že Stanjura ve čtvrtek 29. května předložil pozměňovací návrh, který pro příjmy z prodeje kryptoměn nad 40 milionů Kč ruší daňovou povinnost.

Danění kryptoměn

Danění příjmů z kryptoměn se řídí pravidly danými zákonem o daních z příjmů. Před únorem 2025 tento zákon příjem z kryptoměn od daní neosvobozoval (.pdf, str. 12), změnu přinesla až novela, která pravidla zdanění kryptoměn přiblížila pravidlům pro cenné papíry a podíly. 

Novelizace z února zavedla dva případy, kdy jsou příjmy z prodeje kryptoaktiv od daně z příjmu osvobozeny. V prvním případě nesmí souhrn ročních příjmů z prodeje kryptoaktiv u poplatníka přesáhnout 100 tisíc Kč. V druhém případě je od daně osvobozen příjem z převodu kryptoaktiv, pokud mezi nabytím a prodejem aktiv uplynuly alespoň tři roky. Podle zákona zároveň platí podmínka, že pokud souhrnné příjmy z prodeje kryptoměn ve zdaňovacím období převýší 40 milionů Kč, část příjmů přesahující tuto hranici dani podléhá.

Pozměňovací návrh ministra financí

Na začátku března 2025 vláda schválila návrh zákona o zavedení tzv. jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ) a také návrh, který v návaznosti na něj upravuje řadu právních předpisů. Tyto návrhy počítají především s tím, že v budoucnu budou zaměstnavatelé posílat státu informace o zaměstnávání, pracovnících a jejich výdělcích elektronicky v jednom podání. Oba návrhy již prošly druhým čtením v Poslanecké sněmovně a o jejich schválení ve třetím čtení se ke dni vysílání námi ověřovaného rozhovoru nerozhodlo.

Druhý zmiňovaný návrh plánuje kromě jiného změnit i zákon o daních z příjmů (.pdf, str. 11–20 z 244). Právě k tomuto návrhu zákona se vztahuje pozměňovací návrh (.docx) ministra financí Stanjury, který předložil 29. května 2025. V něm Zbyněk Stanjura navrhuje (.docx, str. 2) zrušit pravidlo, podle něhož podléhá dani část příjmů z prodeje kryptoměn, která přesahuje limit 40 milionů Kč.

Závěr

Od února letošního roku platí nová pravidla pro danění příjmu z prodeje kryptoaktiv. Pokud mezi nabytím a prodejem aktiv uplynuly alespoň tři roky, je příjem osvobozen od daně až do souhrnné výše 40 milionů Kč. Ministr financí Zbyněk Stanjura ve čtvrtek 29. května skutečně předložil pozměňovací návrh, který tento limit ruší. Výrok Zdeňka Hřiba proto hodnotíme jako pravdivý.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib mluví o tzv. bitcoinové kauze, která vedla k odstoupení Pavla Blažka z pozice ministra spravedlnosti. V kontextu výroku kritizuje vládu za „praní špinavých peněz z obchodu s tvrdými drogami“ a podivuje se nad svoláním Bezpečnostní rady státu. Ohrazuje se také proti tvrzení premiéra Petra Fialy ohledně nových hrozeb v kyberprostoru.

Tisková konference

Petr Fiala vystoupil na tiskové konferenci ohledně bitcoinové kauzy v úterý 3. června ještě před tím, než se odvysílal námi ověřovaný rozhovor se Zdeňkem Hřibem. Fiala ve svém projevu mj. mluvil o tom, že svolá Bezpečnostní radu státu, aby okolnosti kauzy prošetřila. Druhým důvodem je dle jeho slov snaha zjistit, jak je stát připravený na kriminalitu v kyberprostoru. Konkrétně uvedl: „(...) především mě zajímá, nakolik je český stát v obecné rovině připraven na nové hrozby, které přináší primárně kriminalita v kyberprostoru“ (video, čas 1:49).

Závěr

Premiér Fiala na tiskové konferenci uskutečněné 3. června opravdu mluvil o tom, že kriminalita v kyberprostoru představuje pro český stát nové hrozby. Výrok Zdeňka Hřiba tak hodnotíme jako pravdivý.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib v rozhovoru dostal otázku, jak by se jeho strana postavila k případnému hlasování o nedůvěře vládě kvůli kauze s bitcoiny. Řekl, že je to pro něj vážný problém, ale že se o tom musí poradit s ostatními poslanci z klubu. Zároveň poznamenal, že zatímco jiné opoziční strany chtějí podle jeho slov využít situace ve svůj prospěch před nadcházejícími sněmovními volbami, Piráti se podle něj snaží řešit věc podle svých principů. Jako příklad zmínil jejich dřívější přístup ke kauze s brněnskými byty.

Brněnská bytová kauza

Brněnská bytová kauza se týká manipulací s přidělováním městských bytů, do kterých byli podle výpovědí zapojeni členové ODS. Bývalý starosta Rojetína Pavel Hubálek, který je v případu obviněn, popsal systém, jehož součástí měli být tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek, náměstek primátorky Robert Kerndl, bývalý předseda bytové komise městské části Brno-střed Otakar Bradáč a současná brněnská primátorka Markéta Vaňková. Všichni jmenovaní byli či stále jsou členy ODS a Kerndl, Bradáč i Vaňková byli dříve Blažkovými advokátními koncipienty.

Ve spojitosti s touto kauzou zasahovala policie v Brně v říjnu 2022, kdy bylo obviněno celkem osm lidí. Ze zmíněných politiků byl obviněný pouze Otakar Bradáč, který skončil ve vazbě. V březnu 2023 z ní byl sice propuštěn, ale jeho vyšetřování dál pokračuje. Městský soud mezitím udělil několik podmíněných trestů osobám, které poskytly úplatek za získání bytu.

Seznam Zprávy od konce února 2023 několikrát informovaly o tom, že si Blažek z pozice ministra spravedlnosti opakovaně vyžádal informace o této kauze. Vědět chtěl mimo jiné i jména soudců, kteří rozhodovali o domovních prohlídkách. Tehdejší nejvyšší státní zástupce Igor Stříž označil Blažkovo počínání za nešťastné. V červnu 2023 novináři Seznam Zpráv zveřejnili, že se Blažek již v roce 2019, na začátku vyšetřování kauzy, dostal i k utajovanému policejnímu spisu. Blažek s odkazem na poslaneckou povinnost mlčenlivosti odmítl sdělit, kdo mu materiály předal. Podle dozorující žalobkyně Petry Lastovecké únik spisu, jehož vyšetřování Blažek svým mlčením bránil, narušil objasňování případu.

Pirátská kritika Pavla Blažka

V reakci na zjištění z konce února 2023 se Piráti vůči Blažkově postupu vymezili a deklarovali, že budou po ministrovi požadovat vysvětlení možného střetu zájmů. V červnu 2023 vydala Pirátská strana usnesení, podle kterého Blažkovo setrvání ve funkci ministra spravedlnosti ohrožovalo důvěryhodnost vlády. Piráti uvedli, že „usnesení reaguje na možný střet zájmů ministra spravedlnosti ve vztahu k prošetřování bytové kauzy v Brně a některé jeho kontroverzní kroky“. O usnesení se hlasovalo na pirátském internetovém fóru a pro návrh se vyslovilo 369 z 514 hlasujících.

Závěr

Brněnská bytová kauza se týká manipulací s přidělováním městských bytů, do nichž byli podle výpovědí zapojeni členové ODS. Policie kvůli případu zasahovala v Brně v říjnu 2022. Tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek si následně o kauze opakovaně vyžádal informace a podle médií se už dříve dostal k utajovanému spisu, čímž mohl narušit vyšetřování. Piráti kvůli tomu v roce 2023 přijali usnesení, podle kterého Blažkovo setrvání ve funkci ohrožovalo důvěryhodnost vlády. Výrok předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba hodnotíme jako pravdivý.