Zdeněk Hřib

Nejprve uveďme kontext celého výroku. Matej Augustín je bývalý člen představenstva pražského dopravního podniku (DPP), který figuruje jako jeden z hlavních aktérů v kauze Dozimetr. Kromě Augustína obvinili policisté i bývalého pražského radního za hnutí STAN Petra Hlubučka či podnikatele Michala Redla. Organizovaná skupina údajně ovlivňovala veřejné zakázky a chod veřejných firem, především DPP.

Matej Augustín v čele DPP

Mateje Augustína do představenstva pražského dopravního podniku zvolila (.pdf, str. 78) dozorčí rada DPP na konci roku 2019. Uveďme, že tehdy byli členy dozorčí rady, která má celkem 15 členů, také dva nominanti za Piráty, konkrétně Ivo Vašíček (.pdf) a Michal Štěpán (.pdf). 

Z veřejně dostupných zdrojů se nicméně s jistotou nedozvíme, kteří členové dozorčí rady DPP pro Augustína hlasovali. Záznamy jednání ani hlasování totiž nejsou veřejně dostupné. K dispozici (.pdf) je pouze strohé usnesení o jeho zvolení ve sbírce listin dopravního podniku v obchodním rejstříku.

I přesto se však v médiích objevily informace o tom, jak mělo hlasování probíhat. Podle serveru Seznam Zprávy se pro volbu Augustína vyslovilo osm z patnácti členů rady. Do čela dopravního podniku se měl dostat díky hlasům členů dozorčí rady za hnutí Spojené síly pro Prahu (TOP 09 a hnutí STAN) a zástupců z řad odborů DPP.

Ivo Vašíček, již zmiňovaný někdejší člen dozorčí rady za Piráty, po hlasování uvedl, že on ani jeho pirátský kolega pro Mateje Augustína nehlasovali. Deník Zdopravy.cz informoval, že Matej Augustín prošel při hlasování pouze o jeden hlas, což by potvrdilo informaci Seznam Zpráv, že pro Augustina hlasovalo osm, tedy těsná nadpoloviční většina (.pdf, str. 20), z patnácti členů rady.   

Volba členů představenstva

Primátor Zdeněk Hřib ve svém výroku rovněž uvádí, že zástupci za Piráty v dozorčí radě pražského dopravního podniku nikdy nehlasovali pro kandidáty, kteří by neprošli výběrovým řízením. Jako příklad osoby, která jím neprošla, uvedl právě Mateje Augustína.

Skutečnost, že tento bývalý člen představenstva nebyl zvolen na základě výběrového řízení, uvedl v roce 2019 server Zdopravy.cz. Potvrdil ji i samotný Petr Hlubuček, který kromě svého působení v radě hlavního města zastával (.pdf, str. 14) pozici člena dozorčí rady DPP. Dodejme, že bez výběrového řízení byl na konci roku 2018 (.pdf, str. 8–10) zvolen na post šéfa dopravního podniku i Petr Witowski.

Za působení současného vedení hlavního města se představenstvo volilo hned třikrát. Poprvé koncem roku 2018, kdy byli kromě Petra Witowského zvoleni (.pdf, str. 8) ještě další dva kandidáti. Podruhé v roce 2019 (.pdf, str. 14), kdy došlo k dosazení Mateje Augustína, a naposledy v letošním červnu, kdy se po propuknutí kauzy Dozimetr dostal do představenstva Augustínův náhradník Marek Kopřiva.

Jak jsme nicméně uvedli výše, jednání i hlasování dozorčí rady dopravního podniku jsou neveřejná. Z dostupných zdrojů tedy nelze zjistit, pro koho zástupci Pirátů v radě kdy hlasovali a pro koho nikoliv. A to nejen u Mateje Augustína, ale i u jiných hlasování o členech představenstva DPP. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Operátor ICT je akciovou společností, jejímž jediným akcionářem je hlavní město Praha. Společnost pro hlavní město zajišťuje služby v oblasti informačních a komunikačních technologií. Zmiňme, že tato firma provozuje například mobilní aplikaci PID Lítačka a skutečně spadá do gesce primátora Zdeňka Hřiba.

Hranici pro otevřené soutěže stanovuje zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Limity se liší pro zakázky na dodávky a služby a pro zakázky na stavební práce. V případě veřejných zakázek malého rozsahu činí limit dle zákona dva miliony korun na dodávky nebo služby. Na stavební práce je pak hranice stanovena na šest milionů korun. Pokud tedy hodnota zakázky přesáhne uvedené částky, je nutné na ni vypsat otevřenou soutěž, ve které se vybere dodavatel. Jestliže se však společnost rozhodne vlastní limit snížit, může (.pdf, str. 4) tak učinit. Podle místopředsedy představenstva Operátora ICT Mateje Šandora firma k takovému kroku přistoupila v září 2021, od kdy otevřeně soutěží zakázky v hodnotě od 500 tisíc korun.

Pro úplnost doplňme, že kromě tohoto kroku učinila společnost ještě jeden krok k transparentnosti. Operátor ICT totiž zveřejnil data o svých zakázkách, a to v otevřené databázi i ve webové aplikaci Golemio.cz.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, rozděluje veřejné zakázky na tři druhy – nadlimitní, podlimitní a zakázky malého rozsahu. Pouze u tzv. velkých zakázek – tedy těch nadlimitních a podlimitních – se musí postupovat podle zadávacího řízení, které stanovuje striktní pravidla a postupy. Ačkoliv Zdeněk Hřib použil v této předvolební debatě spojení „otevřená soutěž“, je zřejmé, že má na mysli právě povinnost řídit se zadávacím řízením.

Důležité nicméně je, že pro Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) platí trochu jiné podmínky, konkrétně podmínky pro tzv. zadávání sektorových veřejných zakázek. Na ně se totiž vztahuje povinnost zadávacího řízení až u nadlimitních zakázek, nikoliv tedy podlimitních jako u běžných zadavatelů. Dodejme, že sektorové veřejné zakázky platí pro společnosti v takových odvětvích, jako je například energetika, vodárenství, těžba ropy, poštovní služby nebo právě veřejná doprava.

Mezi podlimitní zakázky patří ty, jejichž předpokládané hodnoty jsou vyšší než 2 miliony korun pro dodávky a služby, případně 6 milionů pro stavební práce. U nadlimitních zakázek jsou pak hodnoty 140 milionů u stavebních prací a v případě sektorových zadavatelů zhruba 11 milionů u dodávek a služeb. Pražský dopravní podnik by tak dle zákona mohl bez zadávacího řízení realizovat některé zakázky až do 140 milionů korun.

Limity v pražském dopravním podniku

Zmíněné částky jsou nastaveny jako zákonné limity, společnosti však mohou (.pdf, str. 4) mít nastaveny limity vlastní, dokud nepřekročí limit zákonný. Tak se zachoval také pražský dopravní podnik. Po propuknutí kauzy Dozimetr došlo v červnu letošního roku v DPP ke změnám v těchto limitních částkách. Z dosavadních 50 milionů (tedy hranice, od které DPP soutěžil stavební zakázky) došlo ke snížení na 20 milionů. Tato změna platí od července, od nového roku pak dojde ke snížení až na 6 milionů korun. Dopravní podnik hlavního města se tedy bude dále řídit vlastními limity, které jsou výrazně nižší než limity stanovené zákonem.

Předně uveďme, že podnikatel Pavel Dovhomilja patří mezi obviněné v kauze Dozimetr. V souvislosti s ní v červnu vyšetřovatelé Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) obvinili skupinu politiků, lobbistů a podnikatelů z ovlivňování veřejných zakázek a chodu veřejných firem, především pražského dopravního podniku (DPP). Pavla Dovhomilju policie viní z toho, že „domlouval pro celou skupinu úplatek za konkrétní IT zakázku dopravního podniku“.

Podle obchodního rejstříku, který spravuje Ministerstvo spravedlnosti, je Dovhomilja napojený na více než desítku firem. Z Registru smluv, v němž musí hl. m. Praha uveřejňovat všechny uzavřené smlouvy s plněním nad 50 tisíc korun, vyplývá, že magistrát v minulosti podepsal několik smluv se společností Advice.cz Solutions, s. r. o. (nyní Digicode, s. r. o.). V ní je Pavel Dovhomilja nejen jednatelem, ale prostřednictvím své další společnosti BERODIO Group také jediným majitelem.

Zmíněné dohody mezi Prahou a Advice.cz Solutions se konkrétně týkají rozvoje informačního systému GINIS. Primární smlouvou mezi hl. m. Praha a Advice.cz Solutions byla „Rámcová dohoda o poskytování služeb rozvoje systému GINIS Eneterprise+ vč. elektronické spisové služby“ (.pdf). Kromě Advice.cz Solutions ve smlouvě figurují firmy NESS Czech a PragoData. Dohoda byla uzavřena v červenci roku 2018, tedy v době, kdy byla primátorkou Adriana Krnáčová za ANO. 

Rámcovou dohodu s magistrátem zmíněné společnosti podepsaly, protože tehdy ve výběrovém řízení (.pdf, str. 4) od hl. m. Prahy získaly zakázku „na zajištění služeb rozvoje programového vybavení“ města. Na základě (.pdf, str. 5) této rámcové smlouvy poté byly uzavírány dílčí smlouvy ve spojitosti s realizací konkrétních rozvojových projektů. Většina dílčích smluv byla podepsána až za nynějšího vedení Prahy. Jak nicméně vyplývá z jejich znění, termíny realizace smluv nepřesahují do roku 2022. Samotná zadávací dokumentace k veřejné zakázce zmiňuje jako předpokládaný termín dokončení celé zakázky konec ledna 2022 (dokument Zadávací dokumentace, .pdf, str. 5).

Dvě dílčí smlouvy ze září a prosince roku 2019 se poté hlavní město rozhodlo vypovědět, na což ve výroku poukazuje Zdeněk Hřib. V únoru 2021 si magistrát najal advokátní společnost Rowan Legal na „právní poradenství a stanovení právní strategie“ při odstupování od dvou zmíněných dílčích smluv, které Praha uzavřela se společností Advice.cz Solutions (Digicode). Ta totiž přišla o certifikát, který k plnění smluv musela mít. Magistrát tehdy uváděl, že se vypovězení smluv s vysokou pravděpodobností stane předmětem soudního či smírčího řízení.

Z výše zmíněného vyplývá, že Pavel Dovhomilja skrze svou firmu Advice.cz Solutions uzavřel rámcovou dohodu s hlavním městem Praha v červenci 2018. tj. za bývalé primátorky Adriany Krnáčové za hnutí ANO, protože tato společnost od města tehdy získala veřejnou zakázku. Za vedení primátora Hřiba poté na základě této rámcové dohody docházelo k uzavírání dílčích smluv. Uveďme, že ve všech těchto dokumentech termíny realizace nepřesahují do roku 2022. Od některých dílčích smluv se také magistrát na přelomu let 2020 a 2021 rozhodl odstoupit. Z těchto důvodů výrok Zdeňka Hřiba hodnotíme jako pravdivý.

Bohuslav Svoboda (ODS) nastoupil na post pražského primátora v listopadu 2010. Ve funkci skončil v květnu 2013, kdy o jeho odvolání rozhodli pražští zastupitelé. Doplňme, že po komunálních volbách konaných v říjnu 2010 v Praze utvořily koalici ODS a ČSSD. Koalice se rozpadla v listopadu 2011 a následně ji nahradila koalice ODS s TOP 09.

Karel Březina (ČSSD) se stal prvním náměstkem primátora v listopadu 2010. Na starosti měl tehdy oblast dopravy. V té době byl také např. členem dozorčí rady pražského Dopravního podniku.

Protikorupční policie obvinila Karla Březinu v březnu 2011 kvůli tomu, že zatajil své dřívější působení v orgánech zkrachovalých firem, aby se mohl stát členem dozorčí rady společnosti Žižkov Station Development (ŽSD). Podle žalobce měl např. zkreslovat údaje o stavu hospodaření. Tehdejší pražská vláda ČSSD a ODS v čele s Bohuslavem Svobodou nicméně nežádala jeho odstoupení z funkce.

Zmiňme, že 25. listopadu 2011 soud Březinu zprostil obžaloby. O den dříve na postu prvního náměstka primátora skončil. Dodejme, že později se objevily informace, že soudce Ondřej Havlín, který o zproštění obžaloby rozhodoval, případ Karla Březiny účelově zmanipuloval v jeho prospěch. Policie nicméně neměla dostatek důkazů, aby byl případ znovu otevřen.

Uveďme, že Březina byl v březnu 2012 obviněn i v jiné kauze. Podle obvinění Březina jako člen dozorčí rady Dopravního podniku hl. m. Prahy neoprávněně pobíral odměny, za což byl následně také odsouzen. Březinovu stížnost na rozsudek v tomto případě zamítl Ústavní soud v roce 2018.

Dne 15. června 2022 proběhla policejní razie v budově magistrátu hl. m. Prahy a také v sídle pražského dopravního podniku (DPP). Obviněno tehdy bylo 13 lidí včetně náměstka primátora Petra Hlubučka (STAN). Policie ho ve spojitosti s hospodařením DPP konkrétně obvinila z účasti na organizované zločinecké skupině a z přijetí úplatku. Doplňme, že 15. června policie Hlubučka přímo zadržela.

Ještě téhož dne vyzval Zdeněk Hřib svého náměstka k rezignaci. Hlubuček následně na tuto funkci rezignoval 16. června. O den později pak soud poslal Hlubučka do vazby.

Karel Březina (ČSSD), někdejší první náměstek primátora Bohuslava Svobody (ODS), který stál v čele Prahy mezi lety 2010 a 2013, byl protikorupční policií obviněn v březnu 2011. Obžaloba ho konkrétně vinila ze zatajování jeho dřívějšího působení v orgánech zkrachovalých firem, aby se v rozporu se zákonem mohl stát členem v dozorčí radě společnosti Žižkov Station Development (ŽSD). Podle žalobce měl Březina zkreslovat údaje o stavu hospodaření a jmění.

Březina nicméně proti tomuto obvinění podal stížnost a své funkce se nevzdal. Rezignaci po něm nepožadoval ani tehdejší primátor Bohuslav Svoboda s tím, že o budoucnosti Březiny musí rozhodnout ČSSD. Doplňme, že na rozdíl od Petra Hlubučka Karla Březinu policie nezadržela a byl stíhán na svobodě. Ve funkci náměstka primátora tak zůstal až do 24. listopadu 2011, kdy byl po rozpadu koalice ČSSD a ODS nucen skončit. O den později pak Březinu soud nepravomocně zprostil obžaloby. V červnu 2012 verdikt potvrdil odvolací soud.

Pro úplnost dodejme, že v roce 2015 přinesl týdeník Respekt informace, že soudce Ondřej Havlín, který o zproštění obžaloby rozhodoval, případ Karla Březiny účelově zmanipuloval v jeho prospěch. Policie nicméně zřejmě neměla dostatek důkazů, aby byl případ znovu otevřen. Okolnosti Březinova osvobození podle deníku Právo prověřovala policie již v roce 2013.

Na závěr shrňme, že oba výše zmínění náměstci primátora byli obviněni. Zatímco Zdeněk Hřib ihned vyzval svého náměstka k rezignaci, bývalý primátor Bohuslav Svoboda tak neučinil. Výrok Zdeňka Hřiba tak hodnotíme jako pravdivý. Dodejme však, že charakter obvinění byl u Petra Hlubučka jiný než u Karla Březiny. Hlubuček byl také policií přímo zadržen, Karel Březina nikoliv.

Bývalý ministr vlády Miloše Zemana v letech 2000–2002, bývalý pražský zastupitel a bývalý první náměstek pražského primátora za ČSSD Karel Březina byl obžalován hned několikrát. V kontextu debaty však pražský primátor Hřib mluví o Březinově stíhání z roku 2011. Srovnává totiž svůj přístup k obviněnému náměstku Hlubučkovi v červnu letošního roku a Svobodův přístup ke Karlu Březinovi v době, kdy byl jako náměstek obviněn policií.

Po komunálních volbách v roce 2010 se Karel Březina stal náměstkem primátora Bohuslava Svobody (ODS) pro oblast dopravy. Prahu tehdy po volbách řídila koalice ODS a ČSSD.

Obvinění ze zkreslování údajů

Policie Karla Březinu poprvé obvinila v březnu 2011. Tehdejší náměstek primátora totiž zatajil své dřívější působení v orgánech zkrachovalých společností Porcela Plus a Concordia, aby se v rozporu se zákonem mohl stát členem dozorčí rady společnosti Žižkov Station Development (ŽSD). Podle žalobce měl zkreslovat údaje o stavu hospodaření. Pražská vláda ČSSD a ODS v čele s Bohuslavem Svobodou nicméně tehdy nežádala jeho odstoupení z funkce.

Ve funkci náměstka primátora tak zůstal až do 24. listopadu 2011, kdy byl po rozpadu koalice ČSSD a ODS nucen skončit. O den později pak Březinu soud nepravomocně zprostil obžaloby. V červnu 2012 verdikt potvrdil odvolací soud.

Pro úplnost dodejme, že v roce 2015 přinesl týdeník Respekt informace, že soudce Ondřej Havlín, který o zproštění obžaloby rozhodoval, případ Karla Březiny účelově zmanipuloval v jeho prospěch. Policie nicméně zřejmě neměla dostatek důkazů, aby byl případ znovu otevřen. Okolnosti Březinova osvobození podle deníku Právo prověřovala policie již v roce 2013.

Obvinění z podvodu

Na podnět sdružení Oživení obvinila policie v březnu 2012 Karla Březinu znovu, tentokrát z podvodu. V roce 2014 soud Březinu odsoudil a jako trest mu uložil roční podmínku. Rozsudek následně pravomocně potvrdil odvolací soud. Zdůrazněme, že v průběhu tohoto trestního stíhání již Březina nebyl náměstkem primátora Svobody.

Bývalý první náměstek primátora jako tehdejší předseda dozorčí rady pražského dopravního podniku pobíral odměny v celkové výši 290 tisíc korun, ačkoliv na ně neměl nárok. Kvůli svému působení v dozorčí radě společnosti Porcela Plus, na jejíž majetek byl vypsán konkurz, tuto pozici v dopravním podniku vykonávat nesměl. Březina ale tuto informaci zamlčel (.pdf, str. 1). (Společnost Porcela Plus přitom figurovala i v Březinově prvním trestním stíhání.)

Karel Březina se proti rozsudku neúspěšně dovolával až k Nejvyššímu soudu. V roce 2018 pak Ústavní soud zamítl Březinovu stížnost na tento rozsudek. Doplňme, že Karel Březina je nyní obžalován v jiné kauze, která se týká rozdělování sportovních dotací na pražském magistrátu.

Na závěr si shrňme, proč hodnotíme výrok jako zavádějící. Karel Březina skutečně byl trestně stíhán a pravomocně odsouzen za podvod. Jedná se ale o jiný případ, než na který poukazuje Zdeněk Hřib. Obvinění Březiny, na které Hřib naráží a po kterém tehdejší primátor Svoboda nežádal odstoupení svého náměstka, se netýkalo podvodu a Březina byl v tomto případě zproštěn viny.

Primátor Prahy Zdeněk Hřib popisuje projekt nazvaný „Pokročilá videoanalýza dopravního proudu“, na kterém Praha spolupracuje s městskou společností Operátor ICT, a.s.

Projekt má za úkol získávat anonymizovaná statistická dopravní data, namísto dosavadních manuálních, časově omezených průzkumů. Tato nová forma získávání dat by měla být zbavena chyb způsobených lidským faktorem a měla by být efektivnější co do organizace a finanční náročnosti. „Sběr dat bude probíhat pomocí videodetekce – dopravních kamer umístěných na vytipovaných úsecích sledovaných dopravních komunikací, jejichž výhodou je zejména možnost zjišťování více dopravních informací současně a možnost instalace kamer, a to bez zásahu do vozovky,“ uvádí web zastřešující koncepce Smart Prague. Ke sběru dat bude použit software využívající metodu strojového učení.

Data z projektu budou využívána jako podklady pro rozhodování při důležitých dopravních investičních krocích, územním plánování a modelování dopravy, při výstavbě a úpravách infrastruktury, při zvyšování plynulosti a bezpečnosti provozu atd.

Projekt byl již schválen k realizaci, která bude probíhat od druhé poloviny roku 2022 do konce roku 2023. Podílí se na něm celá řada institucí, krom Magistrátu hlavního města Prahy a konkrétních městských částí také České vysoké učení technické (ČVUT), Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) nebo Technická správy komunikací hl. m. Prahy.

Zdeněk Hřib mluví o tom, že pražský magistrát nemá s firmou podnikatele Pavla Dovhomilji údajně uzavřenou žádnou smlouvu. Podle Hřiba došlo k vypovězení dříve uzavřené smlouvy s Dovhomiljovou firmou, a ta se teď s městem soudí.

Předně uveďme, že podnikatel Pavel Dovhomilja patří mezi obviněné v kauze Dozimetr. V souvislosti s ní v červnu vyšetřovatelé Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) obvinili skupinu politiků, lobbistů a podnikatelů z ovlivňování veřejných zakázek a chodu veřejných firem, především pražského dopravního podniku (DPP). Pavla Dovhomilju policie viní z toho, že „domlouval pro celou skupinu úplatek za konkrétní IT zakázku dopravního podniku“.

Podle obchodního rejstříku, který spravuje Ministerstvo spravedlnosti, je Dovhomilja napojený na více než desítku firem. Z Registru smluv, v němž musí hl. m. Praha uveřejňovat všechny uzavřené smlouvy s plněním nad 50 tisíc korun, vyplývá, že magistrát v minulosti podepsal několik smluv se společností Advice.cz Solutions, s.r.o. (nyní Digicode, s. r. o.). V ní je Pavel Dovhomilja nejen jednatelem, ale prostřednictvím své další společnosti BERODIO Group také jediným majitelem.

Zmíněné dohody mezi Prahou a Advice.cz Solutions se konkrétně týkají rozvoje informačního systému GINIS. Primární smlouvou mezi hl. m. Praha a Advice.cz Solutions byla „Rámcová dohoda o poskytování služeb rozvoje systému GINIS Eneterprise+ vč. elektronické spisové služby“ (.pdf). Kromě Advice.cz Solutions ve smlouvě figurují firmy NESS Czech a PragoData. Dohoda byla uzavřena v červenci roku 2018, tedy v době, kdy byla primátorkou Adriana Krnáčová za ANO. 

Na základě (.pdf, str. 5) této rámcové smlouvy poté byly uzavírány dílčí smlouvy ve spojitosti s realizací konkrétních rozvojových projektů. Jak nicméně vyplývá z jejich znění, termíny realizace smluv nepřesahují do roku 2022. Předpokládaný termín dokončení plnění na základě rámcové smlouvy je konec ledna 2022 (dokument Zadávací dokumentace, .pdf, str. 5).

Dvě dílčí smlouvy ze září a prosince roku 2019 se poté hlavní město rozhodlo vypovědět, na což také poukazuje Zdeněk Hřib. V únoru 2021 si magistrát najal advokátní společnost Rowan Legal na „právní poradenství a stanovení právní strategie“ při odstupování od dvou zmíněných dílčích smluv, které Praha uzavřela se společností Advice.cz Solutions (Digicode). Ta totiž přišla o certifikát, který k plnění smluv musela mít. Magistrát tehdy uváděl, že se vypovězení smluv s vysokou pravděpodobností stane předmětem soudního či smírčího řízení.

Ve veřejně dostupných zdrojích se nám nicméně nepodařilo dohledat, že by se Advice.cz Solutions či jiná z firem Pavla Dovhomilji v současnosti opravdu soudila s hlavním městem. S dotazem jsme se proto obrátili na pražský magistrát, zatím jsme ale nedostali konkrétní odpověď, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Hlavními daňovými příjmy Prahy jsou daň z přidané hodnoty; daň z příjmů fyzických osob či daň z příjmů právnických osob (.pdf, str. 2). Celostátní výnos z těchto daní se přerozděluje mezi více úrovní veřejných rozpočtů. Obcím se dle zákona o rozpočtovém určení výnosu daní např. uděluje 25,84 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty. Dále obec mj. dostává podíl z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.

Zmíněný zákon popisuje také výpočet, kterým se určuje procentní podíl Prahy, Brna, Plzně a Ostravy na výnosu celostátních daní. Předpokládané výnosy jednotlivých obcí lze spočítat pomocí kalkulačky rozpočtového určení daní (RUD), která „informuje starosty o pravděpodobné výši prostředků, které obdrží v daném roce jako součást svých daňových příjmů“. Propočet, který je založen na daňové predikci Ministerstva financí ze srpna roku 2021, odhaduje, že Praze náleží daňové příjmy ve výši 61 miliard korun.

Daňový balíček, o kterém Zdeněk Hřib hovoří, byl zaveden zákonem č. 609/2020 Sb., který Poslanecká sněmovna schválila ke konci roku 2020. Tento zákon, který předložila tehdejší vláda Andreje Babiše, zrušil tzv. superhrubou mzdu s účinností od začátku roku 2021 a nahradil ji dvěma sazbami daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 a 23 %. Doplňme, že už samotný návrh (.pdf, str. 8) zrušení superhrubé mzdy přepokládal, že tato změna bude mít negativní dopad jak na státní rozpočet, tak i rozpočty krajů i obcí. K podobným závěrům došla i studie Národní rozpočtové rady či analýza Ministerstva financí, která předpokládala právě změnu predikce daňových příjmů veřejných rozpočtů. Zrušení superhrubé mzdy se následně v pražském rozpočtu projevilo mezi roky 2020 a 2021 na příjmové stránce z daně z příjmů fyzických osob – meziročně klesl příjem z této daně téměř o tři miliardy korun (.pdf, str. 2).

Pokles rozpočtu hlavního města je patrný také mezi rokem 2019 a 2020, jelikož v roce 2020 došlo k nejhlubšímu propadu ekonomiky v historii samostatné České republiky kvůli protiepidemickým opatřením. Hluboký propad nejvíce zasáhl oblasti obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. To se pak projevilo i v pražském rozpočtu, konkrétně na meziročním propadu daně z příjmů fyzických osob (-0,9 miliardy korun) a na dani z příjmů právnických osob (-2,7 miliardy korun) (.pdf, str. 2). Od března do října 2020 navíc Praha na výdaje přímo spojené s covidem vyčlenila 1,3 miliardy korun. Finance putovaly např. na podporu kultury, cestovního ruchu, na vybudování testovacích míst nebo na nákup ochranných prostředků.

Co se týče ovlivnění rozpočtu uprchlickou krizí, měsíc po zahájení ruské invaze na Ukrajinu pražský magistrát schválil finanční podporu městským částem na humanitární pomoc uprchlíkům ve výši 106 milionů korun. Další pomoc Praha schválila pro hotely, které ubytovávaly uprchlíky, konkrétně se jednalo 140 korun na noc. Doplňme, že od září už hlavní město tento příspěvek vyplácet nebude.

Ke konci července vydal stát, obce a kraje na uprchlickou krizi 12,6 miliardy korun, z toho 10,5 miliardy činily výdaje ze státního rozpočtu. Zbylé více než dvě miliardy šly z rozpočtů krajů a obcí, včetně Prahy.

Z výše uvedených údajů tedy vyplývá, že Prahu připravily o peníze jak krize spojená s pandemií covidu-19, tak ve výrazně menší míře také uprchlická krize v souvislosti s válkou na Ukrajině. Na rozpočtu se kromě přímých nákladů skutečně projevil celkový pokles české ekonomiky a také daňový balíček, který zrušil superhrubou mzdu. Výrok Zdeňka Hřiba z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.