Zdeněk Hřib

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib reaguje na dotaz moderátorky, zda pirátští poslanci podpoří návrh na konání mimořádné schůze k bitcoinové kauze Pavla Blažka. Zdeněk Hřib namítá, že Piráti tento návrh už podpořili, a dodává, že byli podle něj první, kdo se touto kauzou na schůzi Sněmovny 30. května zabývali.

Jednání Sněmovny 30. května

Většinu schůze Sněmovny 30. května 2025 věnovali poslanci třetímu čtení novely trestního zákoníku. Ještě před začátkem rozpravy byli s přednostním právem přihlášeni Josef Cogan (STAN), Alena Schillerová (ANO) a Olga Richterová (Piráti). Josef Cogan a Alena Schillerová ale svou přihlášku zrušili.

Jako první tak vystoupila místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová, která navrhla zařazení dvou nových bodů k projednání: „Pohádka ministra spravedlnosti o darované miliardě“ a „Jak se ministr spravedlnosti vyrovnal s tím, že pan Jiřikovský ke třem miliardám korun nemohl přijít prostřednictvím svých oficiálních příjmů“. S popisem kauzy a kritikou Pavla Blažka pokračoval předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.

Za poslanecký klub hnutí ANO se později vyjádřila Alena Schillerová. Uvedla, že by se podle ní kauza měla řešit na mimořádné schůzi, nikoliv místo projednávání novely trestního zákoníku. Helena Válková, která jako jediná v rozpravě k pořadu schůze neměla přednostní právo, a nedostala se tedy ke slovu dříve, se později připojila k bodům, které navrhli Piráti. Stejně jako Alena Schillerová ale zdůraznila, že pro projednávání kauzy Pavla Blažka není vhodná chvíle. Piráti se nakonec připojili k návrhu ANO na svolání mimořádné schůze, protože koaliční kluby vetovaly zařazení nových bodů do probíhajícího jednání.

Závěr

Na schůzi Poslanecké sněmovny 30. května otevřeli téma tzv. „bitcoinové kauzy“ skutečně jako první Piráti, konkrétně místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová. K vystoupení byli s přednostním právem před Richterovou přihlášeni poslanec Josef Cogan a poslankyně Alena Schillerová, oba ale svou přihlášku zrušili. Schillerová se ke kauze sice vyjádřila později, navrhla ovšem její projednání na mimořádné schůzi, nikoliv v rámci probíhající schůze. Výrok Zdeňka Hřiba proto hodnotíme jako pravdivý.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib popisuje stanovisko své strany ke kauze s bitcoiny na Ministerstvu spravedlnosti. Podotýká, že podle něj krize rezignací Pavla Blažka nekončí, a volá po odstoupení ministra financí Zbyňka Stanjury. V této souvislosti poukazuje na podle jeho slov „zvláštní náhodu“, že Stanjura ve čtvrtek 29. května předložil pozměňovací návrh, který pro příjmy z prodeje kryptoměn nad 40 milionů Kč ruší daňovou povinnost.

Danění kryptoměn

Danění příjmů z kryptoměn se řídí pravidly danými zákonem o daních z příjmů. Před únorem 2025 tento zákon příjem z kryptoměn od daní neosvobozoval (.pdf, str. 12), změnu přinesla až novela, která pravidla zdanění kryptoměn přiblížila pravidlům pro cenné papíry a podíly. 

Novelizace z února zavedla dva případy, kdy jsou příjmy z prodeje kryptoaktiv od daně z příjmu osvobozeny. V prvním případě nesmí souhrn ročních příjmů z prodeje kryptoaktiv u poplatníka přesáhnout 100 tisíc Kč. V druhém případě je od daně osvobozen příjem z převodu kryptoaktiv, pokud mezi nabytím a prodejem aktiv uplynuly alespoň tři roky. Podle zákona zároveň platí podmínka, že pokud souhrnné příjmy z prodeje kryptoměn ve zdaňovacím období převýší 40 milionů Kč, část příjmů přesahující tuto hranici dani podléhá.

Pozměňovací návrh ministra financí

Na začátku března 2025 vláda schválila návrh zákona o zavedení tzv. jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ) a také návrh, který v návaznosti na něj upravuje řadu právních předpisů. Tyto návrhy počítají především s tím, že v budoucnu budou zaměstnavatelé posílat státu informace o zaměstnávání, pracovnících a jejich výdělcích elektronicky v jednom podání. Oba návrhy již prošly druhým čtením v Poslanecké sněmovně a o jejich schválení ve třetím čtení se ke dni vysílání námi ověřovaného rozhovoru nerozhodlo.

Druhý zmiňovaný návrh plánuje kromě jiného změnit i zákon o daních z příjmů (.pdf, str. 11–20 z 244). Právě k tomuto návrhu zákona se vztahuje pozměňovací návrh (.docx) ministra financí Stanjury, který předložil 29. května 2025. V něm Zbyněk Stanjura navrhuje (.docx, str. 2) zrušit pravidlo, podle něhož podléhá dani část příjmů z prodeje kryptoměn, která přesahuje limit 40 milionů Kč.

Závěr

Od února letošního roku platí nová pravidla pro danění příjmu z prodeje kryptoaktiv. Pokud mezi nabytím a prodejem aktiv uplynuly alespoň tři roky, je příjem osvobozen od daně až do souhrnné výše 40 milionů Kč. Ministr financí Zbyněk Stanjura ve čtvrtek 29. května skutečně předložil pozměňovací návrh, který tento limit ruší. Výrok Zdeňka Hřiba proto hodnotíme jako pravdivý.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib mluví o tzv. bitcoinové kauze, která vedla k odstoupení Pavla Blažka z pozice ministra spravedlnosti. V kontextu výroku kritizuje vládu za „praní špinavých peněz z obchodu s tvrdými drogami“ a podivuje se nad svoláním Bezpečnostní rady státu. Ohrazuje se také proti tvrzení premiéra Petra Fialy ohledně nových hrozeb v kyberprostoru.

Tisková konference

Petr Fiala vystoupil na tiskové konferenci ohledně bitcoinové kauzy v úterý 3. června ještě před tím, než se odvysílal námi ověřovaný rozhovor se Zdeňkem Hřibem. Fiala ve svém projevu mj. mluvil o tom, že svolá Bezpečnostní radu státu, aby okolnosti kauzy prošetřila. Druhým důvodem je dle jeho slov snaha zjistit, jak je stát připravený na kriminalitu v kyberprostoru. Konkrétně uvedl: „(...) především mě zajímá, nakolik je český stát v obecné rovině připraven na nové hrozby, které přináší primárně kriminalita v kyberprostoru“ (video, čas 1:49).

Závěr

Premiér Fiala na tiskové konferenci uskutečněné 3. června opravdu mluvil o tom, že kriminalita v kyberprostoru představuje pro český stát nové hrozby. Výrok Zdeňka Hřiba tak hodnotíme jako pravdivý.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib v rozhovoru dostal otázku, jak by se jeho strana postavila k případnému hlasování o nedůvěře vládě kvůli kauze s bitcoiny. Řekl, že je to pro něj vážný problém, ale že se o tom musí poradit s ostatními poslanci z klubu. Zároveň poznamenal, že zatímco jiné opoziční strany chtějí podle jeho slov využít situace ve svůj prospěch před nadcházejícími sněmovními volbami, Piráti se podle něj snaží řešit věc podle svých principů. Jako příklad zmínil jejich dřívější přístup ke kauze s brněnskými byty.

Brněnská bytová kauza

Brněnská bytová kauza se týká manipulací s přidělováním městských bytů, do kterých byli podle výpovědí zapojeni členové ODS. Bývalý starosta Rojetína Pavel Hubálek, který je v případu obviněn, popsal systém, jehož součástí měli být tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek, náměstek primátorky Robert Kerndl, bývalý předseda bytové komise městské části Brno-střed Otakar Bradáč a současná brněnská primátorka Markéta Vaňková. Všichni jmenovaní byli či stále jsou členy ODS a Kerndl, Bradáč i Vaňková byli dříve Blažkovými advokátními koncipienty.

Ve spojitosti s touto kauzou zasahovala policie v Brně v říjnu 2022, kdy bylo obviněno celkem osm lidí. Ze zmíněných politiků byl obviněný pouze Otakar Bradáč, který skončil ve vazbě. V březnu 2023 z ní byl sice propuštěn, ale jeho vyšetřování dál pokračuje. Městský soud mezitím udělil několik podmíněných trestů osobám, které poskytly úplatek za získání bytu.

Seznam Zprávy od konce února 2023 několikrát informovaly o tom, že si Blažek z pozice ministra spravedlnosti opakovaně vyžádal informace o této kauze. Vědět chtěl mimo jiné i jména soudců, kteří rozhodovali o domovních prohlídkách. Tehdejší nejvyšší státní zástupce Igor Stříž označil Blažkovo počínání za nešťastné. V červnu 2023 novináři Seznam Zpráv zveřejnili, že se Blažek již v roce 2019, na začátku vyšetřování kauzy, dostal i k utajovanému policejnímu spisu. Blažek s odkazem na poslaneckou povinnost mlčenlivosti odmítl sdělit, kdo mu materiály předal. Podle dozorující žalobkyně Petry Lastovecké únik spisu, jehož vyšetřování Blažek svým mlčením bránil, narušil objasňování případu.

Pirátská kritika Pavla Blažka

V reakci na zjištění z konce února 2023 se Piráti vůči Blažkově postupu vymezili a deklarovali, že budou po ministrovi požadovat vysvětlení možného střetu zájmů. V červnu 2023 vydala Pirátská strana usnesení, podle kterého Blažkovo setrvání ve funkci ministra spravedlnosti ohrožovalo důvěryhodnost vlády. Piráti uvedli, že „usnesení reaguje na možný střet zájmů ministra spravedlnosti ve vztahu k prošetřování bytové kauzy v Brně a některé jeho kontroverzní kroky“. O usnesení se hlasovalo na pirátském internetovém fóru a pro návrh se vyslovilo 369 z 514 hlasujících.

Závěr

Brněnská bytová kauza se týká manipulací s přidělováním městských bytů, do nichž byli podle výpovědí zapojeni členové ODS. Policie kvůli případu zasahovala v Brně v říjnu 2022. Tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek si následně o kauze opakovaně vyžádal informace a podle médií se už dříve dostal k utajovanému spisu, čímž mohl narušit vyšetřování. Piráti kvůli tomu v roce 2023 přijali usnesení, podle kterého Blažkovo setrvání ve funkci ohrožovalo důvěryhodnost vlády. Výrok předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba hodnotíme jako pravdivý.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib odpovídá na dotaz, zda existuje možnost, že by se Piráti v budoucnu mohli znovu spojit s ODS proti hnutí ANO. Hřib to nevylučuje a podotýká, že s ODS vládne v Praze v rámci koalice se SPOLU a STAN. Dodává, že ODS podle něj neohrožuje základy kolektivní bezpečnosti. Naráží přitom na předvolební prezidentskou debatu, ve které dle jeho slov Andrej Babiš odmítl vojenskou pomoc Polsku v případě jeho napadení.

Prezidentská debata

Před prezidentskými volbami v roce 2023 odvysílala Česká televize 22. ledna debatu, ve které se setkali vítězové prvního kola⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Petr Pavel a Andrej Babiš. Jedním z probíraných témat byla pomoc napadené Ukrajině, kdy Babiš nesouhlasil s tím, že by se v její podpoře mělo pokračovat za cenu snížení životní úrovně českých občanů (video, čas 46:18).

Moderátor se následně Andreje Babiše zeptal, zda by mělo Česko poslat vojáky do otevřeného konfliktu v případě napadení Polska či pobaltských států. Na to Babiš reagoval slovy: „Kam myslíte? Do války? Určitě ne.“ (video, čas 51:58⁠⁠⁠). Moderátor následně otázku několikrát zopakoval a zeptal se, zda by v takovém případě mělo Česko splnit spojenecké závazky NATO. Babiš znovu odpověděl: „Ne, určitě ne. Já chci mír, nechci válku a v žádném případě bych neposílal naše děti a děti našich žen do války.“ A zdůraznil, že válce je potřeba zabránit (video, čas 52:12–⁠⁠⁠⁠⁠⁠53:40).

Vyjádření po debatě

Po odvysílání debaty se Andrej Babiš ke svému výroku vyjádřil na sociální síti X, kde uvedl, že nechtěl odpovídat na hypotetickou otázku, a doplnil, že v případě skutečného napadení by článek 5 NATO neporušil.

Závěr

Andrej Babiš v debatě před druhým kolem prezidentských voleb v lednu 2023 řekl, že by neposlal české vojáky na pomoc Polsku nebo pobaltským státům v případě ozbrojeného napadení. Moderátor však výslovně nezmínil, kdo by měl být potenciálním agresorem, a ani Babiš o Rusku konkrétně nemluvil. Výrok Zdeňka Hřiba proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib v kontextu výroku odpovídá na dotaz redaktorky, jak chtějí Piráti dosáhnout ve sněmovních volbách dvouciferného výsledku, když jim volební model STEM přisuzuje pouze 6,1 %. Podle Hřiba procenta Pirátů v průzkumech často kolísají, a proto je třeba je podle něj brát s rezervou. Zároveň dodává, že o týden starší průzkum přisuzoval jeho straně 7,3 %.

Volební preference Pirátů 

Analytický ústav STEM ve spolupráci se CNN Prima News zveřejňuje každou neděli od druhého lednového týdne aktualizovaný vývoj volebních preferencí. Výsledky jednotlivých týdenních průzkumů jsou vyhodnocovány na základě odpovědí respondentů ve třech vlnách během tří týdnů. STEM uvádí, že statistická chyba činí u nejmenších stran 1 procentní bod, u větších pak 3 procentní body.

Podle volebního modelu agentury STEM, který byl ke dni námi ověřovaného rozhovoru nejnovější, by Piráti ve sněmovních volbách získali 6,1 %. O týden starší průzkum jim přitom přisuzoval volební zisk ve výši 7,3 %. Jak je vidět na následujícím grafu, dle modelů STEM se preference Pirátů dlouhodobě pohybují přibližně mezi 5 až 7,3 %.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib poukazuje na to, že předvolební průzkumy ne vždy reflektují pozdější výsledek voleb. Jako příklad uvádí to, že v roce 2021 před volbami do Poslanecké sněmovny dosáhli Piráti v některých průzkumech i na 20 %. Strana v roce 2021 kandidovala společně s hnutím STAN, Hřib ale zjevně mluví pouze o samotných Pirátech.

Průzkumy v roce 2021

Jednou z agentur, která v roce 2021 pravidelně prováděla předvolební průzkumy veřejného mínění, byla agentura Kantar. Jak je vidět na následujícím grafu, Kantar v nich sledoval jak podporu koalice Pirátů a Starostů, tak Pirátů kandidujících samostatně (.pdf, str. 10, 11). Koalice měla podle těchto průzkumů největší podporu v únoru 2021, kdy by ji volilo 34 % respondentů. Piráti samostatně získávali nejvíce procent mezi lednem a dubnem, kdy by jim svůj hlas odevzdalo 19 až 22 % lidí.

Další agenturou, která zpracovávala volební modely, byl STEM. Ten během roku 2021 zveřejnil celkem pět průzkumů, z nichž poslední obsahoval hodnoty z konce září a byl publikovaný až po uskutečnění sněmovních voleb. Také STEM sbíral data za koalici i za samotné Piráty – jako samostatná strana měli dle této agentury největší podporu v dubnu 2021, kdy jim průzkum přisoudil 18,6 %.

Společnost Median prováděla průzkumy před sněmovními volbami v roce 2021 každý měsíc. Měřila ovšem pouze podporu pro koalici Pirátů a hnutí STAN, nikoliv přímo pro Piráty. Koalice měla podle Medianu nesilnější podporu v březnu a dubnu, kdy by ji volilo 27,5 % dotázaných (.pdf, str. 7; .pdf, str. 9).

Také společnost Ipsos v roce 2021 zveřejňovala předvolební průzkumy, které pojednávaly pouze o podpoře koalice Pirátů a Starostů. Nejvíce lidí by ji podle Ipsosu volilo v dubnu, a to konkrétně 27,9 %.

Závěr

Piráti jako samostatná strana měli v některých průzkumech před sněmovními volbami v roce 2021 opravdu podporu okolo 20 %. Podle Kantaru by je v období od ledna do dubna 2021 volilo 19 až 22 % respondentů. Podle agentury STEM by pro ně v dubnu 2021 hlasovalo 18,6 % lidí. Výrok Zdeňka Hřiba tak hodnotíme jako pravdivý.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib odpovídá na otázku moderátorky, proč někteří pirátští poslanci jako Jakub Michálek nebo Klára Kocmanová nebudou znovu kandidovat v nadcházejících volbách do Poslanecké sněmovny. Hřib vysvětluje, že poslankyně Kocmanová se rozhodla neobhajovat poslanecké křeslo kvůli tomu, že politické prostředí není vstřícné k ženám. Hřib označuje současnou politickou kulturu za problematickou a dodává, že Piráti v této souvislosti navrhli změny jednacího řádu, které by měly situaci zlepšit.

Pirátský návrh

Poslanecký klub Pirátů předložil v listopadu 2024 Sněmovně usnesení (.pdf), které navrhovalo změny jednacího řádu. Piráti text předložili v reakci na časté obstrukce ze strany opozice. Usnesení navrhovalo například omezení přednostních vystoupení k jednomu čtení zákona na tři projevy po šedesáti minutách a pouze jeden půlhodinový projev při projednávání programu schůze nebo omezení faktických poznámek, kdy by každý poslanec mohl na daný projev reagovat pouze jednou (.pdf, str. 3–4). Poslankyně Olga Richterová navrhla 22. listopadu 2024 zařadit usnesení jako bod k projednání v jednom z dalších jednacích dnů, Sněmovna však tento návrh zamítla.

Společný návrh poslankyň

V březnu 2025 předložily poslankyně Lucie Potůčková (STAN), Marie Jílková (KDU-ČSL), Martina Ochodnická (TOP 09) a Klára Kocmanová (Piráti) novelu zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny s cílem zvýšit efektivitu fungování dolní komory. Marie Jílková a Martina Ochodnická mimo jiné také oznámily, že kvůli nepředvídatelnosti jednání a neslučitelnosti s rodinným životem už znovu do Sněmovny kandidovat nebudou.

Novela navrhuje omezit projevy při schvalování programu schůze na pět minut pro řadové poslance a třicet minut pro řečníky s přednostním právem. Během rozpravy by pak poslanci mohli vystoupit maximálně dvakrát po dobu deseti minut (.pdf, str. 1–2). Novela však zatím neprošla ani prvním čtením.

Závěr

Pirátský poslanecký klub předložil v listopadu 2024 návrh na časové omezení projevů v Poslanecké sněmovně kvůli častým obstrukcím, návrh však nakonec nebyl zařazen na pořad schůze. V březnu 2025 předložila pirátská poslankyně Klára Kocmanová společně s dalšími poslankyněmi z vládní koalice návrh novely zákona o jednacím řádu s podobným obsahem, kterým mělo dojít k zefektivnění legislativního procesu. Výrok Zdeňka Hřiba tedy hodnotíme jako pravdivý.

Moderátorka se předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba ptá, proč mezi kandidáty strany do nadcházejících voleb do Poslanecké sněmovny chybí některé dřívější výrazné tváře Pirátů. V této souvislosti jmenuje některé osoby, které stranu opustily, včetně bývalého senátora Lukáše Wagenknechta. Hřib ale namítá, že Wagenknecht spolupracuje s Piráty i nadále a má možnost prosazovat jejich zájmy v pražských dozorčích radách.

Působení Wagenknechta v městských společnostech

Lukáš Wagenknecht je od března 2019 členem dozorčí rady ve společnosti Pražská plynárenská (.pdf), jejíž dozorčí rada vykonává kontrolní funkce, volí či odvolává členy představenstva a dohlíží na podnikání společnosti (.pdf, str. 10). Funkční období člena rady trvá pět let (.pdf, str. 10). Wagenknechtovi skončilo v březnu 2024, byl ale Radou města znovuzvolen (.pdf, str. 1) a jeho mandát tak pokračuje (.pdf, str. 20).

Wagenknecht působí také jako předseda dozorčí rady v Pražských službách. Členem a zároveň předsedou se stal v květnu 2023 (.pdf, str. 15, 16), přičemž jeho funkční období trvá čtyři roky (.pdf, str. 8 z 88). Dozorčí rada mj. kontroluje činnost podnikání, dohlíží na působnost představenstva nebo svolává valnou hromadu (.pdf, str. 8–⁠⁠⁠⁠⁠⁠9).

Pražské služby i Pražská plynárenská spadají pod městské společnosti, což znamená, že Praha je jejich jediným vlastníkem a akcionářem (.pdf, str. 7 z 88; .pdf, str. 26, 118). V minulosti Wagenknecht působil také v dozorčích radách státních společností, např. ČEZ (.pdf, str. 4) nebo v Exportní garanční a pojišťovací společnosti (.pdf, str. 5; .pdf, str. 50).

Politické působení

Lukáš Wagenknecht byl od února 2014 do června 2015 náměstkem na Ministerstvu financí, které tehdy vedl Andrej Babiš. V roce 2018 získal Wagenknecht mandát senátora, kdy jako nestraník kandidoval za Piráty. V dalších volbách do Senátu o šest let později ale svůj post neobhájil, když nepostoupil ani do druhého kola.

Členem Pirátské strany se stal v roce 2019. V březnu 2025 své členství ukončil.

Závěr

Lukáš Wagenknecht skutečně zastává funkci v dozorčích radách dvou městských společností. V Pražské plynárenské je členem dozorčí rady od roku 2019 a v Pražských službách působí od roku 2023 jako předseda dozorčí rady. Výrok Zdeňka Hřiba proto hodnotíme jako pravdivý.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib v kontextu výroku kritizuje některé členy ODS a následně reaguje na poznámku moderátorky, která poukazuje na to, že Piráti s těmito politiky donedávna seděli ve vládě. Hřib tvrdí, že jeho strana neměla na celostátní úrovni tak silnou vyjednávací pozici jako například v zastupitelstvu Prahy, kde si po posledních volbách podmiňovala účast na vládě absencí trestně stíhaných politiků v Radě města. Uvádí, že povolební vyjednávání z tohoto důvodu trvalo dlouhou dobu.

Pražské komunální volby v roce 2022

Poslední volby do pražského zastupitelstva proběhly v září 2022, kdy se 65 zastupitelských mandátů rozdělilo mezi šest politických subjektů. Voleb se tehdy zúčastnilo 43,91 % voličů a vyhrála je koalice SPOLU, zatímco Piráti se umístili na třetím místě.

Povolební situace

Výkonným orgánem zastupitelstva Prahy je Rada hlavního města, která se skládá z 11 členů, mezi něž patří primátor, náměstkové a další radní. Právě neshody ohledně podoby tohoto orgánu vedly k mnohaměsíčním jednáním o vedení hlavního města po minulých komunálních volbách. Piráti už v září 2022 v souladu se svou povolební strategií odmítali zasedat v Radě s politiky, kteří byli odsouzení či trestně stíhaní za korupci. Na čtvrtém místě kandidátky SPOLU byl přitom zvolen Jan Wolf (KDU-ČSL), který čelil obžalobě kvůli sportovním dotacím na magistrátu.

Zatímco SPOLU preferovalo vytvoření koalice na vládním půdorysu, Piráti a STAN do jednání chtěli zapojit i Prahu sobě. SPOLU tuto výzvu ale odmítlo, podle tehdejšího vyjednavače SPOLU Zdeňka Zajíčka se s Prahou sobě nenašla shoda v otázkách dopravy nebo výstavby. Piráti a Praha sobě poté ve druhé polovině října 2022 oznámili, že uzavřeli tzv. Alianci pro stabilitu a v povolebních vyjednáváních budou postupovat výhradně společně.

Jednotlivé strany a koalice se nicméně ani nadále nedokázaly shodnout na počtu zástupců jednotlivých politických subjektů. Piráti a STAN nesouhlasili s původním návrhem SPOLU, podle kterého by koalice měla mít primátora i většinu v Radě města. Odmítli i návrh na vytvoření pozice náměstka primátora pro investice.

Jednání se přiblížila úspěchu až v lednu 2023, kdy koalice SPOLU nabídla Pirátům a STAN většinu v Radě města a Piráti následně vystoupili z Aliance pro stabilitu. SPOLU, Piráti a Starostové pak 15. února 2023 podepsali koaliční smlouvu a později i programové prohlášení (.pdf). Primátorem se stal Bohuslav Svoboda (ODS), kterého svým hlasem podpořilo 50 zastupitelů.

Povolební vyjednávání o složení Rady hlavního města bylo nejdelší v historii, od data konání voleb trvalo téměř pět měsíců. Do té doby nejdelší vyjednávání proběhlo po volbách v roce 2014, kdy se čekalo na zvolení pražského vedení celkem 46 dní.

Závěr

Vyjednávání o složení Rady hlavního města Prahy po komunálních volbách 2022 trvala dosud nejdéle a probíhala přibližně pět měsíců. Byla tedy zhruba o měsíc kratší, než Zdeněk Hřib uvádí. Vzhledem k tomu, že správně poukazuje na neobvykle dlouhou dobu trvání vyjednávání, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý.