Zdeněk Hřib

Bývalý ministr vlády Miloše Zemana v letech 2000–2002, bývalý pražský zastupitel a bývalý první náměstek pražského primátora za ČSSD Karel Březina byl obžalován hned několikrát. V kontextu debaty však pražský primátor Hřib mluví o Březinově stíhání z roku 2011. Srovnává totiž svůj přístup k obviněnému náměstku Hlubučkovi v červnu letošního roku a Svobodův přístup ke Karlu Březinovi v době, kdy byl jako náměstek obviněn policií.

Po komunálních volbách v roce 2010 se Karel Březina stal náměstkem primátora Bohuslava Svobody (ODS) pro oblast dopravy. Prahu tehdy po volbách řídila koalice ODS a ČSSD.

Obvinění ze zkreslování údajů

Policie Karla Březinu poprvé obvinila v březnu 2011. Tehdejší náměstek primátora totiž zatajil své dřívější působení v orgánech zkrachovalých společností Porcela Plus a Concordia, aby se v rozporu se zákonem mohl stát členem dozorčí rady společnosti Žižkov Station Development (ŽSD). Podle žalobce měl zkreslovat údaje o stavu hospodaření. Pražská vláda ČSSD a ODS v čele s Bohuslavem Svobodou nicméně tehdy nežádala jeho odstoupení z funkce.

Ve funkci náměstka primátora tak zůstal až do 24. listopadu 2011, kdy byl po rozpadu koalice ČSSD a ODS nucen skončit. O den později pak Březinu soud nepravomocně zprostil obžaloby. V červnu 2012 verdikt potvrdil odvolací soud.

Pro úplnost dodejme, že v roce 2015 přinesl týdeník Respekt informace, že soudce Ondřej Havlín, který o zproštění obžaloby rozhodoval, případ Karla Březiny účelově zmanipuloval v jeho prospěch. Policie nicméně zřejmě neměla dostatek důkazů, aby byl případ znovu otevřen. Okolnosti Březinova osvobození podle deníku Právo prověřovala policie již v roce 2013.

Obvinění z podvodu

Na podnět sdružení Oživení obvinila policie v březnu 2012 Karla Březinu znovu, tentokrát z podvodu. V roce 2014 soud Březinu odsoudil a jako trest mu uložil roční podmínku. Rozsudek následně pravomocně potvrdil odvolací soud. Zdůrazněme, že v průběhu tohoto trestního stíhání již Březina nebyl náměstkem primátora Svobody.

Bývalý první náměstek primátora jako tehdejší předseda dozorčí rady pražského dopravního podniku pobíral odměny v celkové výši 290 tisíc korun, ačkoliv na ně neměl nárok. Kvůli svému působení v dozorčí radě společnosti Porcela Plus, na jejíž majetek byl vypsán konkurz, tuto pozici v dopravním podniku vykonávat nesměl. Březina ale tuto informaci zamlčel (.pdf, str. 1). (Společnost Porcela Plus přitom figurovala i v Březinově prvním trestním stíhání.)

Karel Březina se proti rozsudku neúspěšně dovolával až k Nejvyššímu soudu. V roce 2018 pak Ústavní soud zamítl Březinovu stížnost na tento rozsudek. Doplňme, že Karel Březina je nyní obžalován v jiné kauze, která se týká rozdělování sportovních dotací na pražském magistrátu.

Na závěr si shrňme, proč hodnotíme výrok jako zavádějící. Karel Březina skutečně byl trestně stíhán a pravomocně odsouzen za podvod. Jedná se ale o jiný případ, než na který poukazuje Zdeněk Hřib. Obvinění Březiny, na které Hřib naráží a po kterém tehdejší primátor Svoboda nežádal odstoupení svého náměstka, se netýkalo podvodu a Březina byl v tomto případě zproštěn viny.

Novela zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury byla vyhlášena v srpnu 2018. Novelu předložila skupina poslanců ze všech 9 poslaneckých klubů.

Z hospodářského výboru také pochází pozměňovací návrh (.pdf, bod 17, str. 5) na zavedení § 4a, který má ulehčit městu při vyvlastňování pozemků nutných k výstavbě dopravní infrastruktury. Pro přijetí pozměňovacího návrhu se vyjádřili (.pdf, hlasování 1., str. 3).

Stejně tak návrh nově obsahuje v příloze spojení „dráhy speciální“ (tedy v tomto případě metro). Návrh, který měl tuto věc do pozměňovacího návrhu přidat, nám poskytl sám Zdeněk Hřib. Tato věc totiž není nikde v systému Poslanecké sněmovny vedena. Z poskytnuté informace vyplývá, že poslanci Michálek a Nacher měli předložit danou věc tak, aby se posléze dostala do zmíněného návrhu výboru. Poslanec Nacher není člen České pirátské strany, je to zástupce hnutí ANO. Budeme-li přistupovat k návrhu tak, že jej předložili tito 2 poslanci, není možné kredit za jeho přijetí (resp. za přijetí dané věci v jiném formátu) připsat jen Pirátům, jak to Hřib činí.

Pozměňovací návrh hospodářského výboru přijali poslanci všech stran. Zdrželi se pouze 2 zástupci České pirátské strany.

Záznam z hlasování pak ukazuje, že celý zákon byl přijat napříč politickým spektrem – pro přijetí totiž byla valná většina přítomných, 156 ze 160.

Dodejme, že zákon by měl urychlit vyvlastňování pozemků nutných k výstavbě komunikací a jiných staveb, v některých případech by mohl ušetřit až 5 let času. V případě výstavby metra D může město v souvislosti s novelou vyvlastňovat pozemky s použitím tzv. mezitímního rozhodnutí. To znamená, že by se mohlo začít stavět nezávisle na sporu o výši náhrady za pozemek. Stavební práce by tak začaly ještě před případným sporem, který může celý proces zdržet o několik let.

Bohuslav Svoboda zastával post pražského primátora v období od 30. listopadu 2010 do 23. května 2013.

Postavení nového bytového domu v Praze v průměru zabere až deset let, a to i přes to, že samotná stavba trvá pouhé dva roky. Developer, krom stavby samotné, musí podstoupit několik desítek administrativních úkonů. Schvalovací procesy jsou zdlouhavé a stavební úřady pomalé, navíc jsou na základě formálních nedostatků schopny stavbu oddálit až o roky.

Developeři tak apelují na magistrát, aby alespoň zmírnil některé požadavky Pražských stavebních předpisů (.pdf). Jedním z v poslední době zrušených požadavků byl požadavek na tzv. oslunění bytu, dle kterého musely 1. března do bytu dopadat přímé sluneční paprsky na třetinu podlahové plochy po dobu 90 minut. Ministerstvo pro místní rozvoj by cestu ke vzniku nových bytů snížením byrokracie podpořilo vznikem nového stavebního zákona. Ten aktuální je k náhledu zde.