Zdeněk Hřib

Nejdříve uveďme, že Dopravní podnik hlavního města Prahy (DPP) i Pražskou vodohospodářskou společnost vlastní ze 100 % právě hlavní město Praha. Jak vyplývá z jejich výročních zpráv, zmíněné společnosti své investiční akce financují částečně z vlastních a částečně z externích zdrojů, kam se řadí i dotace z rozpočtu hlavního města Prahy (.pdf, str. 137).

Co se týče výše investic hlavního města Prahy, ty lze nalézt v důvodových zprávách o plnění rozpočtu v jednotlivých letech, konkrétně v kapitole Kapitálové výdaje (.pdf, str. 1). Hlavní město Praha nicméně do svých kapitálových výdajů započítává také investiční dotace poskytnuté (přidělené) dopravnímu podniku (.pdf, str. 57–58). V přehledu níže proto u DPP uvádíme investiční zdroje bez započítání investičních dotací ze strany hlavního města Prahy. Pro úplnost doplňme, že DPP ve výročních zprávách do svých investičních nákladů (.pdf, str. 174–175) zahrnuje ty pražské dotace, které v daném roce skutečně použil, tj. bez ohledu na to, v jakém roce mu je hlavní město přidělilo/poskytlo (.pdf).

Také v případě Pražské vodohospodářské společnosti rozpočet hl. m. Prahy započítává některé investice do svých kapitálových výdajů (.pdf, str. 14). Příkladem může být celková přestavba Ústřední čistírny odpadních vod na Císařském ostrově v roce 2018 (.pdf, str. 32). Na rozdíl od DPP však vodohospodářská společnost ve svých výročních zprávách z let 2005–2021 nespecifikuje, z jakých zdrojů své investice financuje. Z veřejně dostupných informací tak nelze určit, jakou část proinvestovala z vlastních zdrojů a jakou ze zdrojů externích (např. právě z rozpočtu hl. m. Prahy). Se žádostí o přesná data jsme se proto obrátili přímo na Pražskou vodohospodářskou společnost, nicméně jsme dosud nedostali odpověď. 

Nominální výši investic v jednotlivých letech shrnuje následující graf. Ten zobrazuje kapitálové výdaje hlavního města Prahy a investice dopravního podniku (bez započítání investičních zdrojů z pražského rozpočtu). Nejsvětlejší barvou v grafu jsou pak pro úplnost vyznačeny investice Pražské vodohospodářské společnosti, které v sobě nicméně částečně zahrnují i investiční zdroje, které Praha již započítává do svých kapitálových výdajů.

Uveďme, že Zdeněk Hřib se stal primátorem Prahy v půlce listopadu roku 2018. Koalici spolu tehdy utvořili Piráti, Praha sobě (PS) a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL). Na konci listopadu 2018 schválila tato koalice svůj první rozpočet na rok 2019.

Zdeněk Hřib srovnává investice za jeho vedení v Praze s investicemi za předešlých politických reprezentací. Upřesněme tedy, že od podzimu 2014 až listopadu 2018 v čele metropole stála Adriana Krnáčová za hnutí ANO, magistrátu pak vládla koalice ANO, ČSSD a Trojkoalice (Zelení, STAN a KDU-ČSL). Prvním rozpočtem, o kterém tato koalice rozhodovala, byl rozpočet na rok 2015.

Před Adrianou Krnáčovou zastával post pražského primátora Tomáš Hudeček (TOP 09), a to od června 2013 do listopadu 2014, kdy Praze vládla menšinová rada TOP 09. Před ním byl od listopadu 2010 do května 2013 primátorem Bohuslav Svoboda (ODS). Mezi lety 2002 až 2010 stál v čele hlavního města Pavel Bém (ODS).

Pokud se podíváme na investice samotného hlavního města Prahy, v roce 2019, kdy již byl primátorem Zdeněk Hřib, dosáhly kapitálové výdaje hlavního města 8,1 mld. Kč, v následujících dvou letech pak přesáhly hranici 10,1 mld. Kč. V průměru tak v letech 2019 až 2021 kapitálové výdaje v rozpočtu hl. m. Prahy dosahovaly 9,44 mld. Kč. V době působení Adriany Krnáčové (2015–2018) odpovídala výše investic v průměru 8,25 mld. ročně, což je méně než v době působení Zdeňka Hřiba. Za doby vlády předchozích primátorů však byly v námi sledovaném období kapitálové výdaje hlavního města vyšší, mezi lety 2005 až 2012 například neklesly pod 14 miliard korun.

Ještě výrazněji pak lze rozdíl mezi obdobím vlády Z. Hřiba a lety, kdy v čele Prahy stál Pavel Bém, Bohuslav Svoboda a později Tomáš Hudeček, pozorovat v grafu, který zobrazuje reálnou výši investic po započítání inflace (.pdf).

Z obou výše uvedených grafů vyplývá, že např. V letech 2005 až 2012 byly jen samotné investice hl. m. Prahy a dopravního podniku vyšší než byl v letech vlády Zdeňka Hřiba součet investic Prahy, DPP a vodohospodářské společnosti. Výrok primátora Hřiba proto hodnotíme jako nepravdivý.

Pirátská strana, jejíž kandidátní listinu Zdeněk Hřib v Praze vede, připravuje pozměňovací návrh (.gdoc) na změnu zákona o místních poplatcích od Ministerstva financí. Rozlišovací parametr mezi sdílenou ekonomikou a podnikáním ve formě sdílení více či méně než 60 dní v roce v něm ale není uveden jednoznačně.

Zdeněk Hřib měl možná na mysli jen nutnost předběžného souhlasu společenství vlastníků jednotky (SVJ), které opravdu Piráti navrhují podmíněné poskytováním ubytování v souhrnu více než 60 dny v kalendářním roce, jak stojí i v přehledu hlavních změn (.pdf). Kromě předběžného souhlasu jsou však v návrhu ještě dvě změny, které by ve výsledku poskytovatele mohly zařadit mezi podnikatele i při sdílení bytu 60 dní či méně.

První je § 2454b změny zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kde návrh definuje poskytovatele služby na digitální platformě a kdy jej považuje za podnikatele. Odstavec 2 zní: „Poskytovatel služby se považuje za podnikatele také tehdy, jestliže v jednom kalendářním roce v postavení poskytovatele služby na digitální platformě a) uzavřel nejméně tři smlouvy s různými smluvními stranami a současně b) obdržel úplatu, která v souhrnu přesahuje limit pro osvobození od daně z příjmu z příležitostné činnosti (§ 10 odst. 3 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu)." Pokud by tedy poskytovatel ubytování ubytoval tři různé hosty přes Airbnb a přijal za to více než limit pro osvobození od daně z příjmu z příležitostné činnosti, tedy 30 000 Kč, byl by považován za podnikatele. To se s průměrnou cenou Airbnb $76 za noc v Praze může stát hned po 18. pronajaté noci (dle kurzu ČNB ze dne 27. září 2018: 21 967 Kč za $1), tedy mnohem dříve než po 60 dnech.

Druhá změna, kvůli které může být poskytovatel ubytování považován za podnikatele i dříve než po 60 dnech, je § 3 odst. 3 písm. a) změny zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenského zákona): „(3) Živností dále není: a) pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor, s výjimkou poskytování ubytování na dobu kratší než 60 dnů, k němuž dochází podnikatelským způsobem." V návrhu přidávají i odůvodnění, ve kterém změnu vysvětlují: „Soustavné uzavírání smluv o krátkodobém (kratším než 60 dnů) pronájmu by živností být mělo. Soustavnost je již definována občanským zákoníkem, zejména navrhovaným § 2454c občanského zákoníku. (Příležitostné krátkodobé pronájmy zůstávají z režimu živnosti vyloučeny, jelikož zde chybí jeden z definičních znaků podnikání, a to je soustavnost.)" Dodejme, že ani občanský zákoník, ani navrhovaný § 2454c, soustavnost nijak nedefinuje. Ta je z principu věci určena judikaturou v jednotlivých případech. Pokud by tedy poskytovatel ubytoval třicetkrát po sobě přes Airbnb hosty na jednu noc, mohlo by jeho jednání být shledáno soustavným.

Část výroku o Barceloně potvrzujeme. Jak píší například španělské deníky El País či La Vanguardia, v Barceloně opravdu dochází k protestům rezidentů proti turismu a jedním z důvodů je i zvyšování cen nájmů kvůli podnikatelům nabízející rezidenční prostory k ubytování turistů přes platformu Airbnb či jiné. Protesty jsou doprovázeny i fyzickými útoky na turisty, kdy protestující rozbíjejí okna hotelů či přepadávají vyhlídkové autobusy.

Aby byla nabídka ubytování na Airbnb v Barceloně legální, musí mít majitel jako poskytovatel ubytování pro turisty registrační číslo vydávané katalánským turistickým registrem. Množství vydaných registračních čísel je pak regulováno urbanistickým plánem PEUAT, který tak zajišťuje kontrolu nad byty využívanými turisty. Dá se říci, že katalánská vláda a především Rada města Barcelony jsou při vymáhání těchto pravidel radikální. V roce 2014 katalánská vláda udělila Airbnb pokutu ve výši € 30 000 za nabízení nelegálních ubytování. V roce 2015 zvýšila Rada města Barcelony pokutu na € 60 000 a později dokonce na € 600 000. Platforma Airbnb vyhověla až v květnu 2018, kdy odstranila 2577 nelegálních nabídek a souhlasila s poskytováním dat o nabídkách pro další jednodušší kontrolu legálnosti.