Zdeněk Hřib

Nejdříve uveďme, že Dopravní podnik hlavního města Prahy (DPP) i Pražskou vodohospodářskou společnost vlastní ze 100 % právě hlavní město Praha. Jak vyplývá z jejich výročních zpráv, zmíněné společnosti své investiční akce financují částečně z vlastních a částečně z externích zdrojů, kam se řadí i dotace z rozpočtu hlavního města Prahy (.pdf, str. 137).

Co se týče výše investic hlavního města Prahy, ty lze nalézt v důvodových zprávách o plnění rozpočtu v jednotlivých letech, konkrétně v kapitole Kapitálové výdaje (.pdf, str. 1). Hlavní město Praha nicméně do svých kapitálových výdajů započítává také investiční dotace poskytnuté (přidělené) dopravnímu podniku (.pdf, str. 57–58). V přehledu níže proto u DPP uvádíme investiční zdroje bez započítání investičních dotací ze strany hlavního města Prahy. Pro úplnost doplňme, že DPP ve výročních zprávách do svých investičních nákladů (.pdf, str. 174–175) zahrnuje ty pražské dotace, které v daném roce skutečně použil, tj. bez ohledu na to, v jakém roce mu je hlavní město přidělilo/poskytlo (.pdf).

Také v případě Pražské vodohospodářské společnosti rozpočet hl. m. Prahy započítává některé investice do svých kapitálových výdajů (.pdf, str. 14). Příkladem může být celková přestavba Ústřední čistírny odpadních vod na Císařském ostrově v roce 2018 (.pdf, str. 32). Na rozdíl od DPP však vodohospodářská společnost ve svých výročních zprávách z let 2005–2021 nespecifikuje, z jakých zdrojů své investice financuje. Z veřejně dostupných informací tak nelze určit, jakou část proinvestovala z vlastních zdrojů a jakou ze zdrojů externích (např. právě z rozpočtu hl. m. Prahy). Se žádostí o přesná data jsme se proto obrátili přímo na Pražskou vodohospodářskou společnost, nicméně jsme dosud nedostali odpověď. 

Nominální výši investic v jednotlivých letech shrnuje následující graf. Ten zobrazuje kapitálové výdaje hlavního města Prahy a investice dopravního podniku (bez započítání investičních zdrojů z pražského rozpočtu). Nejsvětlejší barvou v grafu jsou pak pro úplnost vyznačeny investice Pražské vodohospodářské společnosti, které v sobě nicméně částečně zahrnují i investiční zdroje, které Praha již započítává do svých kapitálových výdajů.

Uveďme, že Zdeněk Hřib se stal primátorem Prahy v půlce listopadu roku 2018. Koalici spolu tehdy utvořili Piráti, Praha sobě (PS) a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL). Na konci listopadu 2018 schválila tato koalice svůj první rozpočet na rok 2019.

Zdeněk Hřib srovnává investice za jeho vedení v Praze s investicemi za předešlých politických reprezentací. Upřesněme tedy, že od podzimu 2014 až listopadu 2018 v čele metropole stála Adriana Krnáčová za hnutí ANO, magistrátu pak vládla koalice ANO, ČSSD a Trojkoalice (Zelení, STAN a KDU-ČSL). Prvním rozpočtem, o kterém tato koalice rozhodovala, byl rozpočet na rok 2015.

Před Adrianou Krnáčovou zastával post pražského primátora Tomáš Hudeček (TOP 09), a to od června 2013 do listopadu 2014, kdy Praze vládla menšinová rada TOP 09. Před ním byl od listopadu 2010 do května 2013 primátorem Bohuslav Svoboda (ODS). Mezi lety 2002 až 2010 stál v čele hlavního města Pavel Bém (ODS).

Pokud se podíváme na investice samotného hlavního města Prahy, v roce 2019, kdy již byl primátorem Zdeněk Hřib, dosáhly kapitálové výdaje hlavního města 8,1 mld. Kč, v následujících dvou letech pak přesáhly hranici 10,1 mld. Kč. V průměru tak v letech 2019 až 2021 kapitálové výdaje v rozpočtu hl. m. Prahy dosahovaly 9,44 mld. Kč. V době působení Adriany Krnáčové (2015–2018) odpovídala výše investic v průměru 8,25 mld. ročně, což je méně než v době působení Zdeňka Hřiba. Za doby vlády předchozích primátorů však byly v námi sledovaném období kapitálové výdaje hlavního města vyšší, mezi lety 2005 až 2012 například neklesly pod 14 miliard korun.

Ještě výrazněji pak lze rozdíl mezi obdobím vlády Z. Hřiba a lety, kdy v čele Prahy stál Pavel Bém, Bohuslav Svoboda a později Tomáš Hudeček, pozorovat v grafu, který zobrazuje reálnou výši investic po započítání inflace (.pdf).

Z obou výše uvedených grafů vyplývá, že např. V letech 2005 až 2012 byly jen samotné investice hl. m. Prahy a dopravního podniku vyšší než byl v letech vlády Zdeňka Hřiba součet investic Prahy, DPP a vodohospodářské společnosti. Výrok primátora Hřiba proto hodnotíme jako nepravdivý.

Předně uveďme, že data o bytové výstavbě v hlavním městě pravidelně zveřejňuje Český statistický úřad (ČSÚ). Přehledy ČSÚ obsahují informace (.xlsx) o počtu stavebních povolení, která získaly celé budovy (např. bytové domy), a také statistiku počtu tzv. zahájených bytů, jež ČSÚ definuje jako „byty v těch domech, jejichž výstavba byla ve sledovaném období povolena“. V rámci našeho ověření se proto zaměříme právě na tuto statistiku.

Podle tiskové zprávy ČSÚ z února v hlavním městě došlo v loňském roce k zahájení stavby celkem 9 698 bytů. Jedná se tak o více než dvojnásobný nárůst oproti roku 2020. Upřesněme, že tento počet nezahrnuje pouze výstavbu nových bytů, ale také změnu již dříve dokončených staveb. Z celkového počtu zahájených bytů však výstavba nových výrazně dominovala (.xlsx) a tvořila 92,2 %.

Údaje o tom, kolik bytů se začalo stavět, jsou dostupné pouze od roku 1997. Pro porovnání celého období od roku 1989 tak nemáme dostatek dat. Jak nicméně ukazuje následující graf, v roce 2021 byla v Praze zahájena stavba nejvíce bytů od roku 1997.

Zdroje dat: 1997–2004 (.pdf), 2005 (.pdf, str. 10), 2006–2020 (.xlsx), 2021 (.xlsx).

Dodejme, že ačkoliv počet zahájených bytů zaznamenal výrazný nárůst oproti roku 2020, dokončených bytů v porovnání s předcházejícím rokem bylo méně. Přesněji se jednalo o 4% pokles z 5 449 dokončených bytů v předminulém roce na 5 229 v roce 2021.

Vzhledem k tomu, že jsou data dostupná pouze od roku 1997 a z veřejně dohledatelných zdrojů nelze zjistit, kolik se zahájilo bytů v Praze mezi lety 1989 a 1997, hodnotíme výrok Zdeňka Hřiba jako neověřitelný.

Primátor Prahy Zdeněk Hřib (Piráti) o třech nových mostech a návrhu Vltavské filharmonie mluví v souvislosti s investicemi hlavního města. Mezi zmíněné tři mosty řadí Zdeněk Hřib kromě Trojské lávky a Dvoreckého mostu pravděpodobně i Štvanickou lávku, o níž psal dříve na twitteru.

Architektonickou soutěž na stavbu Štvanické lávky, která propojí městské čtvrti Holešovice a Karlín, vypsalo hlavní město ještě v minulém volebním období, v roce 2017. O zahájení tendru na stavbu následně rozhodla až současná pražská koalice v roce 2020. Stavební povolení projekt získal v květnu 2021, samotná stavba následně začala v lednu 2022. Praha počítá s tím, že most bude dokončen na jaře příštího roku a městský rozpočet přijde na 298 milionů korun. Pro chodce a cyklisty tato lávka zpřístupní také ostrov Štvanice. Podle jednoho z autorů architektonického řešení Petra Teje bude lávka také ochráněna před povodněmi – v případě záplav ji bude možné zvednout až o 3 metry.

Trojská lávka spojuje Císařský ostrov a čtvrť Troja. Původní lávka se zřítila v prosinci 2017, tedy ještě před posledními volbami do zastupitelstev obcí. Technická správa komunikací přitom už od roku 2011 upozorňovala, že je most ve špatném stavu. O vypsání tendru na stavbu rozhodli pražští radní po volbách, v prosinci 2018. Magistrát stavbu nové lávky oficiálně zahájil v listopadu 2019 a v říjnu 2020 byla stavba dokončena. Praha za ni zaplatila 150 milionů korun.

Výstavba Dvoreckého mostu, který propojí Prahu 4 a 5, podle náměstka pražského primátora Adama Scheinherra začne 13. září letošního roku. Most bude určen pro městskou hromadnou dopravu, cyklisty a chodce. Architektonickou soutěž vyhlásilo hlavní město ještě za vedení předchozí primátorky Adriany Krnáčové v roce 2017. Tendr na stavbu poté Praha vypsala už v době úřadování Zdeňka Hřiba v říjnu 2021. Radní poté v letošním květnu schválili výběr zhotovitele mostu, kterým se stalo konsorcium firem Metrostav TBR, Strabag a Firesta Fisher. Stavba má stát 1,075 miliardy korun.

Podobu Vltavské filharmonie pak zástupci Prahy a Institutu plánování a rozvoje představili v letošním květnu. Vítězným týmem architektonické soutěže zahájené v roce 2021 se stalo dánské studio Bjarke Ingels Group (BIG). Stavba podle hlavního města vyjde přibližně na 9,4 miliardy a její dokončení se plánuje na rok 2032. Dodejme, že magistrát usiluje o spolufinancování projektu státem.

Zdeněk Hřib tedy správně uvádí tři nová přemostění Vltavy, jejichž projekty dal pražský magistrát pod jeho vedením do pohybu. Jedná se o novou lávku v Troji, rozestavěnou Štvanickou lávku a také Dvorecký most, jehož stavba začne v nejbližších dnech. Vítězný návrh Vltavské filharmonie pak zástupci Prahy představili v letošním květnu. Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Pražský primátor Zdeněk Hřib mluví o žádostech o změny územního plánu. Současný pražský územní plán byl schválen v roce 1999 jako první polistopadový územní plán pro celé území Prahy. Vymezuje území, kde se smí a nesmí stavět, kde mohou vzniknout parky, školy, silnice a další infrastruktura atd. Závazná část plánu přitom představuje podklad pro stavební úřady, které rozhodují o umístění dané stavby. Původní koncepce počítala s tím, že plán bude v platnosti přibližně deset let (.pdf, str. 1) a poté dojde k vytvoření plánu nového.

Nový plán pro hlavní město ale tehdy nikdo nezpracoval, docházelo pouze k řadě změn prostřednictvím vyhlášek a opatření, které vždy muselo schválit pražské zastupitelstvo. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) zmiňuje, že mezi nejvýznamnější změny patřila tzv. povodňová změna v roce 2004, která reagovala na důsledky povodní z roku 2002. Institut v roce 2018 také uvedl, že „plán pochází z doby, kdy ještě nebyly rozšířeny mobilní telefony, nepočítal s digitalizací ani s tím, že bude potřeba stavět znovu spadlou lávku. Současný plán je pro rozvoj Prahy velmi neflexibilní, podléhá stovkám změn ročně, zahlcuje úředníky zbytečnou prací“.

Server Estate.cz k současné situaci uvádí, že kvůli neaktuálnímu územnímu plánu jsou v Praze prakticky vyčerpány možnosti pro nové stavby. Developeři totiž bojují s tím, že jejich projekty dnešnímu plánu neodpovídají a přípravu nových projektů jim tak komplikuje zdlouhavý proces žádosti o dílčí změnu územního plánu. Ten často způsobí několikaletý odklad zahájení stavby, který se spolu s nedostatkem pozemků promítá do vyšších cen bytů.

O přípravě nového pražského územního plánu – tzv. Metropolitního plánu – rozhodlo zastupitelstvo hl. m. Prahy v roce 2012 (.pdf). Jeho zadání následně zastupitelé schválili v roce 2013 (.pdf). Doplňme, že zpracovatelem plánu je výše zmiňovaný Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy.

Ke zveřejnění návrhu nového plánu došlo poprvé v roce 2018. Tehdy vstoupil do fáze společného jednání, v jehož rámci o něm spolu jednaly magistrát, dotčená ministerstva a orgány hájící veřejný zájem. Připomínky k němu mohla tehdy podávat i veřejnost. Veřejné projednání návrhu Metropolitního plánu pak bylo otevřeno na konci dubna 2022. Připomínky a návrhy na změny mohla veřejnost podávat do 30. června 2022.

Všechny sesbírané námitky budou nyní podle IPR Praha ve třetí fázi přípravy Metropolitního plánu vyhodnoceny a případně zaneseny do jeho nové podoby. Pokud v něm nedojde k zásadním změnám, posune se ke schválení radě a zastupitelstvu hl. m. Prahy. V případě, že budou změny výrazné, vrátí se dotčené části plánu zpět k veřejnému projednání.

O vyhlášení „stop stavu“ pro změny současného územního plánu informovalo hlavní město již v září 2019. Návrhy na nové změny plánu bylo možné podávat konkrétně do 30. září 2019. „Návrhy na změny doručené pražskému magistrátu po konci září by mělo Zastupitelstvo hlavního města Prahy začít odmítat, jelikož je pravděpodobně nebude možné včas projednat a do návrhu nového územního plánu zapracovat,“ uvedl v té době ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy Ondřej Boháč.

Předně uveďme, že data o bytové výstavbě v hlavním městě pravidelně zveřejňuje Český statistický úřad (ČSÚ). Jeho přehledy obsahují informace (.xlsx) o počtu stavebních povolení, která získaly celé budovy (např. bytové domy), a také statistiku počtu tzv. zahájených bytů, které ČSÚ definuje jako „byty v těch domech, jejichž výstavba byla ve sledovaném období povolena“. Podle těchto dat byla v hlavním městě v loňském roce povolena stavba u celkem 9 698 bytů.

Jedná se tak o více než dvojnásobný nárůst oproti roku 2020 a o nejvyšší počet připravovaných bytů v Praze od roku 1997, od kterého jsou dostupná data.

Zdroje dat: 1997–2004 (.pdf), 2005 (.pdf, str. 10), 2006-2020 (.xlsx), 2021 (.xlsx).

Zmiňme, že počet zahájených bytů nezahrnuje pouze výstavbu nových bytů, ale také změnu již dříve dokončených staveb. Z celkového počtu 9 698 zahájených bytů však výstavba nových výrazně dominovala (.xlsx) a tvořila 92,2 %.

Co se týče ceny nových bytů v Praze, podle analýzy trhu developerských společností Skanska, Central Group a Trigema odpovídá v letošním 2. čtvrtletí průměrná prodejní cena nového bytu přibližně 146 tisícům korun za metr čtvereční (.pdf, str. 1). V porovnání s předchozím čtvrtletím se jedná o cenu téměř stejnou, při srovnání se stejným obdobím minulého roku, kdy průměrná prodejní cena činila cca 118 tisíc Kč za metr čtvereční, se nicméně jedná o více než 20% cenový nárůst. 

Podobná situace je podle zmíněné analýzy i v případě nabídkové ceny (.pdf, str. 1) nových bytů, která podobně jako prodejní cena dlouhodobě roste, a to i v posledním čtvrtletí. Dlouhodobý růst nabídkové ceny nových pražských bytů, který pokračoval i v letech 2021 a 2022, pak zmiňuje například i analýza společnosti Deloitte z června 2022 (.pdf, str. 1).

Pro úplnost doplňme, že v posledních letech v Praze podle dat Českého statistického úřadu rostou nabídkové ceny (.xlsx) všech bytů, tedy nejen těch nových, ale i starších. Podle ČSÚ se zvyšuje i cena, za kterou se tyto byty následně skutečně prodávají (.pdf, .pdf).

V Praze tedy byla v minulém roce zahájena stavba největšího počtu bytů od roku 1997, od kterého ČSÚ data zveřejňuje – konkrétně se jedná o 9 698 zahájených bytů. Podle analýz developerských společností ceny nových bytů meziročně rostou. Růst cen ukazují také data ČSÚ, a to i v případě cen starších bytů. Výrok Zdeňka Hřiba z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Pražská developerská společnost (PDS) je příspěvková organizace hlavního města, kterou Praha založila v polovině roku 2020. Hlavním cílem společnosti je iniciovat městskou bytovou výstavbu a další stavby ve veřejném zájmu. Město proto PDS svěřilo pozemky vhodné pro výstavbu nájemního bydlení.

Ředitel Pražské developerské společnosti (PDS) Petr Urbánek na tiskové konferenci (video), která se konala 21. června 2022, oznámil plán vystavět na území Prahy nové městské nájemní byty. Těchto až 8 tisíc bytů by mělo vzniknout ve 12 vybraných lokalitách o celkové rozloze 620 tisíc m², které byly PDS svěřeny k hospodaření.

Zveřejněny byly zatím projekty Beranka (cca 300 bytů), Braník (cca 250 bytů), Bytový dům Vršovická (až 140 bytů), Černý Most, Dolní Počernice (až 1 500 bytů), Na Hutích (až 520 bytů), Nové Dvory (až 2 000 bytů), Nový Zlíchov (až 25 bytů), Palmovka (cca 280 bytů) a V Botanice (56 bytů). Poslední zmíněný projekt zná již i vítěze architektonické soutěže, kterým se stala společnost Atelier bod architekti. Další projekty s konkrétním počtem bytů zatím zveřejněny nebyly, PDS nicméně počítá s přípravou dalších projektů ve vybraných lokalitách až do celkového počtu 8 tisíc bytů.

Výstavba bytů v rámci všech těchto projektů je plánována nejpozději do roku 2030. Na přípravu projektových dokumentací momentálně PDS postupně vypisuje architektonické soutěže. Některé projekty jsou pak zatím ve fázi koordinace s příslušnými městskými částmi či Dopravním podnikem hl. m. Prahy. Právě složité vyjednávání s DPP komplikuje plán výstavby bytů například na Palmovce, kde se podle Petra Urbánka zatím nepodařilo nalézt shodu na převodu některých pozemků z vlastnictví DPP do vlastnictví města.

Hlavní město Praha tedy skutečně založilo Pražskou developerskou společnost. Podle svého ředitele vytvořila PDS projekty na výstavbu v lokalitách, které mohou obsahovat až 8 tisíc městských bytů. Výrok Zdeňka Hřiba proto hodnotíme jako pravdivý. Je nicméně nutné dodat, že některé z těchto projektů jsou stále ve fázi příprav dokumentace či vyjednávání s městskými částmi a DPP.

Praha vlastní většinu pozemků a část některých budov v areálu Bulovky v celkové hodnotě 1,7 miliardy korun. Stát oproti tomu vlastní zejména budovy. Praha plánuje většinu těchto pozemků státu přenechat, aby se zjednodušila renovace, kterou brzdilo právě komplikované vlastnictví areálu. Stát by měl na oplátku předat Praze prostory karlínských kasáren. „Představujeme si, že tuto unikátní budovu využijeme především pro studentské bydlení se zachováním společensko-kulturních funkcí, které se osvědčily v posledních letech,“ řekl k tomu pražský náměstek pro místní rozvoj Petr Hlaváček.

Záměr směnit se státem pozemky podpořili pražští radní na svém zasedání 21. března 2022 (.pdf, str. 1), o tři dny později i pražské zastupitelstvo (.pdf, str. 1). Praha by dle dokumentů k plánované směně měla obdržet také areál na Bohdalci, který tisková zpráva hlavního města popisuje jako „vhodný k výstavbě městských bytů”. Podle radního pro oblast správy majetku Jana Chabra (TOP 09) by zde mohlo vzniknout přibližně 200 bytů. Praha směnou získá také pozemky v Hellichově ulici na Malé Straně, parcely vedle základní školy Eden, bývalou budovu Ministerstva vnitra a pozemek v Záběhlicích, vhodný pro výstavbu školy či „bydlení se zdravotnickým zázemím se zaměřením na seniory” (.pdf, str. 190–193).

Z výše uvedených důvodů tedy výrok hodnotíme jako pravdivý, doplňme však, že celý proces směny pozemků ještě není dokončen. Detaily převodních smluv už jsou podle červencového vyjádření Petra Hlaváčka téměř vyřešeny a v září by je měla schválit městská rada. Souhlas musí následně udělit ještě zastupitelstvo, k jeho projednání se nicméně smlouvy dostanou až po zářijových komunálních volbách.

Působení ubytovacích platforem typu Airbnb v Česku reguluje zákon č. 159/1999 Sb. o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu. Ten byl v nedávné době několikrát novelizován, Zdeněk Hřib ale nejspíš poukazuje na novelu z dubna 2020, která se týkala právě nové povinnosti sdílení informací s úřady.

Návrh na změnu zákona Poslanecké sněmovně za vládu předložila 2. dubna 2020 tehdejší ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Novela zavádí (.pdf) institut online zprostředkování (str. 1) „tak, že zprostředkovatel prostřednictvím komunikace na dálku je povinen sdělit obecnímu živnostenskému úřadu na výzvu informace týkající se počtu uzavřených smluv, cenu za tyto služby, adresu místa poskytování služeb a označení poskytovatele služby“ (str. 9).

Novelu vláda předložila mj. v souvislosti (.pdf, str. 3) s epidemií covidu-19 a s tím spojenou potřebou mít přehled o ubytovaných hostech. Důvodová zpráva se ale zmiňuje i o obecné potřebě regulace ubytovacích platforem: „Poskytování služeb v rámci sdílené ekonomiky je (…) obtížně kontrolovatelnou oblastí, neboť kontrolní orgány nedisponují relevantními informacemi o poskytovatelích služeb (např. v případě poskytování ubytovacích služeb nedisponují informacemi o osobách poskytujících ubytování a o nemovitostech, které jsou k tomuto účelu využívány).“

Novela tedy zavedla pro provozovatele digitálních ubytovacích platforem povinnost na vyžádání sdělit do 30 dnů živnostenskému úřadu, kdo je poskytovatelem ubytování, počet uzavřených smluv o ubytování, celkovou cenu za tyto služby, ale i adresu bytu. Živnostenský úřad, který od platformy získá potřebná data, je nově oprávněn (.pdf, str. 5) některé z těchto informací předat i jiným orgánům státní správy (např. i hygienickým stanicím).

Samotný návrh novely Sněmovna projednala ve stavu legislativní nouze ve zkráceném jednání a proti návrhu nakonec nehlasoval žádný poslanec ani senátor. Prezident zákon podepsal 23. dubna a o den později novela vyšla ve Sbírce zákonů.

Doplňme, že o schválení jiné novely regulující podnikání Airbnb a dalších platforem už delší dobu usiluje také hl. město Praha. V rámci své zákonodárné iniciativy dříve pražské zastupitelstvo Poslanecké sněmovně předložilo několik návrhů na změnu zákonů v oblasti regulace cestovního ruchu. Například v listopadu 2021 Praha Poslanecké sněmovně předložila návrh novely živnostenského zákona (.pdf), kterým chtěla rozšířit pravomoci obce v souvislosti s regulací ubytovacích služeb (str. 4). Sněmovna však první čtení návrhu v lednu 2022 přerušila (.pdf). Stejný návrh (.pdf) hlavní město předložilo už v červenci 2020. Nedostal se ovšem ani do prvního čtení a jeho projednávání skončilo s koncem minulého volebního období. Naposledy návrh týkající se informační povinnosti platforem připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj. Zatím se jedná pouze o pracovní materiál k připomínkování občany a zájmovými skupinami, který Sněmovně dosud nebyl předložen.

Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) ve svém výroku poukazuje na skutečnost, že vlády jiných států běžně přispívají k financování velkých infrastrukturních staveb. Prostředky tak nejsou čerpány pouze z městského rozpočtu. Z kontextu výroku je zřejmé, že primátor Hřib za takovéto stavby v Praze považuje městský okruh či metro. 

V roce 2020 příspěvková organizace Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) vypracovala studii „Chudé město pražské? Veřejné finance Prahy v českém a mezinárodním kontextu“ (.pdf). Dokument se zabývá problematikou infrastrukturních investic v Praze a poukazuje na mezinárodní kontext financování dopravní infrastruktury. Studie vznikla z iniciativy náměstka primátora pro oblast financí a rozpočtu Pavla Vyhnálka.

Studie mj. porovnává financování strategických dopravních staveb ve 14 evropských městech a Seattlu ve Spojených státech amerických (.pdf, str. 3). Stát se „podílí na financování metra ve všech zkoumaných městech/úsecích (výjimku tvoří Varšava (…) a Praha)“ (.pdf, str. 39). V polském hlavním městě pak stavbu nových tras metra do značné míry pokrývají dotace z Evropské unie. Peníze na stavbu metra šly ze státního rozpočtu např. v Bukurešti, Římě, Miláně či ve Vídni.

Uveďme, že např. rakouská vláda se v minulosti zavázala investovat 2,1 miliardy eur na prodloužení dvou linek metra ve Vídni. Do roku 2016 rakouská federální vláda stavbu metra pokryla z 50 % (.pdf, str. 3). Na dokončení trasy C v římském metru pak italská vláda přispěje 1,6 miliardami eur.

Na financování staveb silničních komunikací se stát podílel např. v Berlíně, Budapešti, Varšavě, Záhřebu nebo ve Vídni. V případě Budapešti a Varšavy pak stavby plní obdobnou funkci jako Pražský okruh (.pdf, str. 58).

Stavbu dálnice M0 v Budapešti maďarský stát financoval z 15 %. Většina financí byla čerpána z fondů Evropské unie. Polská vláda na konci roku 2021 rozhodla, že na dálniční obchvaty měst po celé zemi poskytne dotace v celkové výši 4,5 miliardy zlotých. Již dříve se polská vláda zavázala investovat do stavby dálnice kolem Varšavy.

Z výše uvedených údajů je patrné, že se stát podílí na financování stavby metra a silničních komunikací v několika zahraničních metropolích. Jedná se např. o Bukurešť, Řím či Vídeň v případě metra a o Berlín, Budapešť, Varšavu, Záhřeb nebo Vídeň v případě silnic a dálničních obchvatů. Výrok Zdeňka Hřiba proto hodnotíme jako pravdivý.

Pražské metro spravuje Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP), který je současně provozovatelem veřejné dopravy v Praze. DPP je svojí právní formou akciová společnost, jejímž jediným akcionářem – a tedy majitelem – je hlavní město.

V minulosti skutečně stát každoročně na výstavbu pražského metra přispíval. Vyplývá to ze státních rozpočtů, kde se tato výdajová položka vyskytovala mezi lety 2000 a 2008 Od roku 2009 už stát na podzemní dráhu finance opět neposkytoval. Konkrétní výše státních příspěvků pak zobrazuje následující graf.

Zdroje dat: 2000, 2001, 2002, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009.

To, že stát na pražské metro v minulosti přispíval, vyplývá i z výročních zpráv DPP – viz výroční zpráva za rok 2000 (.pdf, str. 77), 2003 (.pdf, str. 82), 2004 (.pdf, str. 69), 2006 (.pdf, str. 67), 2007 (.pdf, str. 75), 2008 (.pdf, str. 111). Doplňme, že výroční zpráva za rok 2007 uvádí jinou výši státního příspěvku než výše zmíněný rozpočet, a to pouze 275 milionů korun. Od roku 2009 (.pdf, str. 90) už stát výstavbu metra finančně nepodporoval.

Dodejme, že zastupitelé Prahy v červnu 2021 schválili stavbu metra D. Náklady měly dosáhnout 52 miliard korun a tehdejší ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) přislíbila, že stát pomůže s financováním linky D. Stavba začala v dubnu 2022 a měla by trvat do roku 2029. Odhadované náklady se prozatím vyšplhaly na necelých 98 miliard Kč. V návrhu rozpočtu na příští rok zatím zmínka o státní podpoře výstavby metra chybí (.zip).

Státní rozpočty i výroční zprávy Dopravního podniku hl. m. Prahy tedy ukazují, že stát na podporu pražského metra uvolňoval finance mezi lety 2000 až 2008, v následujících návrzích rozpočtů už se příspěvky neobjevovaly. Z výročních zpráv DPP rovněž vyplývá, že stát od roku 2009 již metro finančně nepodporoval. Výrok Zdeňka Hřiba tedy hodnotíme jako pravdivý.