Zdeněk Hřib

Koncepci rozvoje cyklodopravy do roku 2020 schválila Rada hlavního města Prahy 26. října 2010 (.pdf, str. 1). Dokument (.pdf, str. 3–4) tehdy stanovil 3 hlavní cíle:

• Zvýšit přepravu cestujících na kole v Praze „na 5–7 % celkové přepravní kapacity v létě a na 2–3 % celkové přepravní kapacity v zimě“.
• Integrovat dopravní cyklistiku jako „rovnoprávný a pro město výhodný druh dopravy“ do dopravního prostředí města a do urbanisticko-komunikačních plánů, studií a projektů.
• Připravit a iniciovat takové změny zákonů, vyhlášek, norem a předpisů, „které poskytnou cyklistům v Praze maximální uživatelské bezpečí a zvýší vlídnost dopravního prostředí města“.

Podle dokumentu se Koncepce snažila stanovit podmínky, cíle a opatření nutné k úspěšnému rozvoji pražské dopravní a rekreační cyklistiky v období let 2010 až 2020 (.pdf, str. 2). Pavel Bém byl ve funkci primátora hlavního města od 28. listopadu 2002 do konce listopadu 2010, tedy i v době schválení zmiňované Koncepce. Výrok Zdeňka Hřiba proto hodnotíme jako pravdivý.

Pro úplnost doplňme, že podle posledních dostupných dat (.pdf, str. 6, 19) v roce 2021 cyklistická doprava v Praze tvořila přibližně 1 % veškeré dopravy v hlavním městě.

Podle Koncepce rozvoje cyklistické dopravy hlavního města do roku 2020 (.pdf, str. 3) se podíl lidí využívajících k přepravě po Praze kolo více než jednou týdně v roce 2008 pohyboval okolo 1,5 %, v roce 2009 poté kolem 2,2 %.

V roce 2014 zveřejnil server mestemnakole.cz článek věnující se potenciálu cyklodopravy v Praze, ve kterém uvádí, že se podíl cyklistické dopravy pohybuje mezi 1 až 2 % (v závislosti na použité metodice výpočtu). Potenciál cyklodopravy v hlavním městě zmíněný web odhadoval na 5 %.

V roce 2019 náměstek primátora Adam Scheinherr řekl, že „podpora cyklodopravy ze strany města odpovídá jejímu podílu v rámci městské dopravy, což jsou zhruba dvě procenta“.

Poslední dostupná data obsahuje Ročenka (.pdf, str. 6, 19) dopravy Technické správy komunikací hl. m. Prahy z roku 2021. V rámci tzv. dělby přepravní práce, která udává poměr využívání jednotlivých dopravních prostředků, podle tohoto dokumentu odpovídal podíl cyklodopravy v Praze 1,1 %.

Vzhledem ke všem dostupným datům hodnotíme výrok jako pravdivý. 

Zdeněk Hřib ve výroku komentuje kritiku, která od některých politiků směřuje k plánům současné pražské koalice na rozvoj cyklodopravy v Praze. V našem odůvodnění se proto nejdříve zaměříme na to, kdo je autorem těchto výtek, a ověříme, zda samotní kritici pro rozvoj cyklistiky v metropoli opravdu hlasovali.

Předně uveďme, že současnou koalici hlavního města tvoří Piráti, Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (tj. TOP 09, STAN a KDU-ČSL). V opozici jsou poté hnutí ANO a ODS.

Mezi nejčastější kritiky současného vedení metropole za jeho přístup k dopravě se řadí kandidát hnutí ANO na primátora Patrik Nacher. Na začátku července pro iDNES.cz například uvedl, že zrušení některých cyklostezek a cyklopruhů je jednou z priorit programu ANO, a podobně se vyjadřoval i v srpnu. V rozhovoru pro Hospodářské noviny pak Nacher zmiňoval, že nové cyklopruhy vytváří „umělé špunty”, které tvoří kolony. 

Pro Deník N také řekl, že současné vedení Prahy „dostává cyklisty do konfliktu s řidiči”. V tomtéž rozhovoru Nacher, jenž je členem zastupitelstva od roku 2014, zároveň přiznal, že cyklistickou dopravu v minulosti podporoval. Proč dříve hlasoval pro schválení některých dokumentů o rozvoji pražské cyklodopravy, vysvětloval slovy: „Když schvalujete strategický dokument o několika stech stránkách, nemůžete souhlasit se všemi formulacemi doslova.“ 

V roce 2016, kdy koalici v Praze tvořilo hnutí ANO, ČSSD a Trojkoalice (Zelení, KDU-ČSL a STAN), pražští zastupitelé schválili aktualizaci Strategického plánu hl. m. Prahy (.pdf, str. 1). Dokument kromě jiného mluvil o tom, že Praha bude upřednostňovat pěší, veřejnou a cyklistickou dopravu (str. 22) a cílem je zvýšit jejich podíl v dopravě. V září 2018 také zastupitelstvo schválilo (.pdf, str. 1) koncept návrhu Plánu udržitelné mobility Prahy. I tento dokument hovoří o tom, že Praha bude zvýhodňovat cyklistickou dopravu (str. 8), a uvádí, že cílem je zvýšit počet kilometrů cyklotras (str. 27). Při hlasování Patrik Nacher oba dva strategické dokumenty podpořil. Pro hlasovala také většina ostatních zastupitelů za hnutí ANO.

Přístup vedení hlavního města zkritizoval například i koaliční zastupitel za TOP 09 Jiří Pospíšil. Ten řekl, že pod náměstkem primátora pro dopravu Adamem Scheinherrem „se z kola stává fetiš a v zásadě se tak vytvářejí cyklopruhy tam, kde nebyly vhodné technické podmínky”. Pospíšil tvrdí, že není proti investicím do cyklistiky, ale nesouhlasí s tím, že by se měla městská cyklistika preferovat na úkor automobilů. Uveďme, že při dřívějším schvalování Klimatického plánu hl. m. Prahy do roku 2030 (.pdf, str. 23), mezi jehož cíle patří kromě jiného právě i rozšiřování a budování cyklotras v Praze, hlasoval pro.

Z výše uvedených důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý. Dodejme však, že se nám nepodařilo dohledat žádnou zmínku, že by některý z politiků vedení Prahy označoval doslova za „cyklistickou koalici“. Tímto výrazem ji nicméně označoval např. šéfredaktor týdeníku Reflex Marek Stoniš.

Přehled investic do městských bytů lze nalézt na webových stránkách Odboru hospodaření s majetkem hlavního města Prahy. Vyplývá z nich, že investice Prahy do jejího bytového fondu každým rokem rostou. V roce 2015 investovala Praha do městských bytů 0,5 milionu korun, v loňském roce pak částka činila 258,9 milionu korun.

Doplňme, že současná pražská koalice Pirátů, Prahy Sobě a Spojených sil pro Prahu nastoupila do úřadu po volbách na podzim 2018. V předcházejícím volebním období řídila hlavní město koalice hnutí ANO, ČSSD a Trojkoalice, vedená Adrianou Krnáčovou.

Zpravodajský server E15.cz poté uvádí, že pražský magistrát v roce 2020 za sumu 168,2 milionu Kč rekonstruoval celkem 451 bytů, což je dvakrát více než v předcházejícím roce i v letech 2018 a 2017. Z částek, které hlavní město do bytového fondu investovalo, vyplývá, že se městské byty rekonstruují stále vyšším tempem. Výrok primátora Hřiba tedy hodnotíme jako pravdivý.

Zdeněk Hřib odpovídá na dotaz týkající se platformy Airbnb, která zprostředkovává krátkodobé ubytování ve stavbách určených pro dlouhodobé bydlení.

Z veřejně dostupných zdrojů se nám nepodařilo dohledat metodiku Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), kterou pražský primátor zmiňuje. Obrátili jsme se proto na vedoucího oddělení poradců primátora Michala Geislera, který uvedl, že MPO vydalo „interní metodický pokyn pro všechny živnostenské úřady ke kontrolám označování provozoven“. Podle jeho vyjádření MPO dokument vydalo v návaznosti na schůzku Zdeňka Hřiba s ministrem průmyslu a obchodu Jozefem Síkelou (za STAN), která se uskutečnila v květnu 2022.

Existenci metodiky nám následně potvrdil také Pavel Koczó z Odboru živností a spotřebitelské legislativy MPO. Doplnil, že metodický pokyn byl rozeslán všem krajským živnostenským úřadům a pražskému magistrátu na počátku června 2022. Z jeho vyjádření rovněž vyplývá, že dokument slouží pro interní potřeby a jeho hlavním cílem je sjednotit aplikaci právních předpisů.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) v červenci 2022 vydalo dokument s názvem Poskytování ubytovacích služeb ve stavbách určených pro bydlení (.pdf). Dokument např. nastiňuje (str. 5–7) postup stavebního úřadu poté, co obdrží podnět ohledně užívání stavby v rozporu s účelem, ke kterému byla povolena.

Podle MMR by metodická pomůcka „měla přispět ke sjednocení aplikace předpisů stavebního práva a ke sjednocení postupu stavebních úřadů při šetření podnětů týkajících se poskytování krátkodobého ubytování v bytech či rodinných domech“.

Dodejme, že se na provozovatele krátkodobých pronájmů na platformě Airbnb vztahuje regulace svázaná se stavebním zákonem. Majitelé, kteří své byty chtějí poskytovat turistům, musí zažádat stavební úřad o souhlas se změnou užívání stavby. Pakliže tak neučiní, hrozí jim pokuta ve výši až 500 tisíc korun.

Ministerstvo průmyslu a obchodu tedy vydalo novou metodiku pro označování provozoven. Jedná se o interní dokument, jehož cílem je sjednotit aplikaci právních předpisů. Ministerstvo pro místní rozvoj pak skutečně vydalo metodickou pomůcku s pokyny pro stavební úřady, kterými by se měly řídit v případě, kdy zjistí, že stavba neslouží povoleným účelům. Výrok Zdeňka Hřiba tedy hodnotíme jako pravdivý.

To je jistě zajímavý nápad, postupovat od počátku nezákonně. Myslím, že takto na to jdou třeba v Rusku. Nicméně zakazování demonstrací i podle paragrafu 10 je v režimu tzv. přenesené působnosti. Tedy řeší to úřad a volení komunální politici do toho ze zákona ani nesmí zasahovat.

— Zdeněk Hřib (@ZdenekHrib) October 18, 2020

Předně uveďme, že ověřujeme jen tu část tweetu, ve které se vyskytují faktická tvrzení, a nehodnotíme, jestli je něco dobrý nápad, či ne. Analyzujeme tedy jen tu část, ve které Zdeněk Hřib zmiňuje daný zákon s paragrafem a nezákonné potlačování demonstrací v Rusku.

Realizace shromažďovacího práva je v České republice založena na oznamovacím principu, nikoli na principu povolovacím. Příslušný úřad tedy přijímá oznámení svolaného shromáždění a nepřísluší mu, až na zákonem stanovené výjimky, shromáždění zakazovat. Rozhodování o shromáždění je pak dle § 2a zákona 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, skutečně v režimu přenesené působnosti a rozhodování vykonává příslušný úřad, kterému bylo shromáždění oznámeno. V případě demonstrace konané 18. října 2020 na Staroměstském náměstí se podle zmiňovaného paragrafu jedná o Magistrát hlavního města Prahy (.docx, str. 1). Ten pak o shromáždění rozhoduje v souladu s § 10 zákona:

„(1) Úřad, jemuž bylo shromáždění oznámeno, je zakáže, jestliže by účel shromáždění směřoval k výzvě:

a) popírat nebo omezovat osobní, politická nebo jiná práva osob pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení nebo k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti z těchto důvodů;

b) dopouštět se násilí nebo hrubé neslušnosti;

c) jinak porušovat ústavu a zákony.

(2) Úřad shromáždění zakáže též tehdy, jestliže

a) se má konat na místě, kde by účastníkům hrozilo závažné nebezpečí pro jejich zdraví,

b) na stejném místě a ve stejnou dobu se má podle dříve doručeného oznámení konat jiné shromáždění, mezi svolavateli nedošlo k dohodě o úpravě doby nebo místa jeho konání a stanovení podmínek podle § 8 odst. 2 by bylo zjevně neúčelné; nelze-li určit, které oznámení bylo doručeno dříve, rozhodne se za účasti zástupců svolavatelů losováním.

(3) Úřad může shromáždění zakázat, má-li být konáno v místě, kde by nutné omezení dopravy a zásobování bylo v závažném rozporu se zájmem obyvatelstva, lze-li bez nepřiměřených obtíží konat shromáždění jinde, aniž by se tím zmařil oznámený účel shromáždění.

(4) Úřad nemůže shromáždění zakázat z důvodů uvedených v odstavcích 2 a 3, jestliže svolavatel přijal návrh úřadu podle § 8 odst. 1“.

Pokud by úřad na základě porušení některého z výše uvedených bodů chtěl tuto demonstraci zakázat, musel by tak dle § 11 odst. 1 stejného zákona učinit do 3 pracovních dnů od jejího oznámení, ke kterému v případě demonstrace konané 18. října 2020 na Staroměstském náměstí došlo 30. září 2020 (.docx, str. 1).

Dle memoranda komisaře pro lidská práva Rady Evropy z roku 2017 skutečně dochází k pochybení, když v Rusku dochází k násilnému potlačování pokojných protestů, jejichž účastníci se nechovají v rozporu se zákonem. Podle ruských zákonů (.pdf, str. 4) je možné se po uvědomění úřadu pokojně a bezpečně shromažďovat. Toto právo bylo v dalších letech omezováno úpravami (.pdf, str. 6) shromažďovacího zákona, nicméně shromažďování a demonstrace v souladu s ruskými zákony jako takové zakázané nejsou.

Úskalí v zákonnosti potlačování pokojných shromáždění pak tkví v jejich častém nepovolení na základě zmiňovaných úprav (.pdf, str. 6, 7), například zákazu konání shromáždění v blízkosti památek či nutnosti nahlásit demonstraci nejpozději 10 dní před jejím konáním. Proto pak potlačení takových (nepovolených) demonstrací obvykle není v rozporu s ruským právem jako takovým, násilná a neadekvátní (.pdf, str. 10) realizace potlačení demonstrací je však často označována za protiprávní.

Toto násilné rozhánění a zatýkání na základě zmiňovaných právních úprav je odsuzováno a označováno za protiprávní lidskoprávními organizacemi (např.: Human Rights Watch, Amnesty International).

Zdeněk Hřib zde hovoří o bezpečnostních opatřeních týkajících se demonstrací, v tomto případě konkrétně demonstrace proti vládním opatřením, která se konala 18. října na pražském Staroměstském náměstí. Druhou část tweetu ověřujeme odděleně.

Zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, vykládá bezpečnostní opatření na akcích takto: „Je-li důvodná obava, že shromáždění bude rušeno, může svolavatel požádat úřad nebo Policii České republiky, aby shromáždění byla poskytnuta ochrana.“ Dále zákon uvádí, že pokud se svolavateli shromáždění nepodaří „při narušení pokojného průběhu shromáždění zjednat nápravu, požádá bez zbytečného odkladu o potřebnou pomoc úřad nebo Policii České republiky (...). Může tak učinit též, jestliže se účastníci po ukončení shromáždění pokojně nerozejdou.“

18. října 2020 pak Policie ČR na Twitteru uvedla: „V souvislosti s dnešní ohlášenou demonstrací připravila pražská policie bezpečnostní opatření. Několik stovek policistů z pořádkové, kriminální i dopravní služby bude v ulicích Prahy dohlížet na bezpečnost, veřejný pořádek a dodržování aktuálních platných nařízení.“ V navazujícím tweetu PČR sdělila, že kvůli nákaze více než 100 pražských policistů covidem-19 požádala další krajská ředitelství o pomoc při zajištění bezpečnostních opatření na nedělní demonstraci.

Náměstek policejního prezidenta Martin Vondrášek zmínil (video, čas 02:09), že na dodržování bezpečnostních opatření na demonstraci se podílelo téměř 1 000 policistů a více než 600 členů pořádkových jednotek z různých koutů republiky. V průběhu shromáždění podle Vondráška policie zasáhnout nemohla kvůli ústavně zaručenému shromažďovacímu právu (Čl. 19, odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Zasáhla až v momentě, kdy účastníci bezdůvodně napadli policisty.

Co se týče součinnosti Městské policie hlavního města Prahy a státní policie, jejich spolupráci upravuje koordinační dohoda z května 2010. V ní se lze dočíst, že oblast veřejného pořádku, bezpečnosti a majetku osob (.pdf, str. 2) je „ze strany krajského ředitelství policie, městské policie a MHMP (Magistrátu hlavního města Prahy, pozn. Demagog.cz) zajišťována společně zejména v případech (...) oznámení veřejných shromáždění nebo extremistických akcí, při živelních pohromách a při bezpečnostních opatřeních s rizikem.“

Dohoda také hovoří o spolupráci pražské a státní policie při zajišťování bezpečnosti a plynulosti silničního provozu (.pdf, str. 3). A to zejména při řízení silničního provozu a „při zvláštních událostech v dopravě (jako jsou např. závažné (krizové) dopravní nehody, události ovlivněné klimatickými projevy, ohrožení životního prostředí a ostatní skutečnosti mající vliv na dopravu)”.

Zdeněk Hřib zde hovoří o bezpečnostních opatřeních týkajících se demonstrací, v tomto případě konkrétně demonstrace proti vládním opatřením, která se konala 18. října na pražském Staroměstském náměstí. První část tweetu ověřujeme odděleně.

Zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, vykládá bezpečnostní opatření na akcích takto: „Je-li důvodná obava, že shromáždění bude rušeno, může svolavatel požádat úřad nebo Policii České republiky, aby shromáždění byla poskytnuta ochrana.“ Dále zákon uvádí, že pokud se svolavateli shromáždění nepodaří „při narušení pokojného průběhu shromáždění zjednat nápravu, požádá bez zbytečného odkladu o potřebnou pomoc úřad nebo Policii České republiky (...). Může tak učinit též, jestliže se účastníci po ukončení shromáždění pokojně nerozejdou.“

18. října 2020 pak Policie ČR na Twitteru uvedla: „V souvislosti s dnešní ohlášenou demonstrací připravila pražská policie bezpečnostní opatření. Několik stovek policistů z pořádkové, kriminální i dopravní služby bude v ulicích Prahy dohlížet na bezpečnost, veřejný pořádek a dodržování aktuálních platných nařízení.“ V navazujícím tweetu PČR sdělila, že kvůli nákaze více než 100 pražských policistů covidem-19, požádala další krajská ředitelství o pomoc při zajištění bezpečnostních opatření na nedělní demonstraci.

Náměstek policejního prezidenta Martin Vondrášek zmínil (video, čas 02:09), že na dodržování bezpečnostních opatření na demonstraci se podílelo téměř 1 000 policistů a více než 600 členů pořádkových jednotek z různých koutů republiky. V průběhu shromáždění podle Vondráška policie zasáhnout nemohla kvůli ústavně zaručenému shromažďovacímu právu (Čl. 19, odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Zasáhla až v momentě, kdy účastníci bezdůvodně napadli policisty.

Co se týče součinnosti Městské policie hlavního města Prahy a státní policie, jejich spolupráci upravuje koordinační dohoda z května 2010. V ní se lze dočíst, že oblast veřejného pořádku, bezpečnosti a majetku osob (.pdf, str. 2) je „ze strany krajského ředitelství policie, městské policie a MHMP (Magistrátu hlavního města Prahy, pozn. Demagog.cz) zajišťována společně zejména v případech (...) oznámení veřejných shromáždění nebo extremistických akcí, při živelních pohromách a při bezpečnostních opatřeních s rizikem.“

Dohoda také hovoří o spolupráci pražské a státní policie při zajišťování bezpečnosti a plynulosti silničního provozu (.pdf, str. 3). A to zejména při řízení silničního provozu a „při zvláštních událostech v dopravě (jako jsou např. závažné (krizové) dopravní nehody, události ovlivněné klimatickými projevy, ohrožení životního prostředí a ostatní skutečnosti mající vliv na dopravu).”

Po boku státních policistů se na demonstraci na Staroměstském náměstí opravdu objevili také strážníci Městské policie. Nepodařilo se nám však ve veřejně dostupných zdrojích dohledat, zda Městská policie hlavního města Prahy pomáhala s „ochranou památek na náměstí“, jak v tweetu uvádí Zdeněk Hřib. Nelze však vyloučit, že se tak ve skutečnosti stalo, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Citaci Zdeňka Hřiba potvrzuje hlasový záznam, který nám poskytl. Ředitel ŘSD doslova uvádí: "Vzhledem k tomu, že ty dokumentace EIA byly zpracovávány ještě podle starého zákona 244 ještě z 90. let minulého století, kdy bylo na ty stavby vydané právoplatné územní rozhodnutí,  nedostaly tedy výjimku, nebyly zařazeny mezi ty prioritní stavby a tyto stavby jsou prostě zahájeny od začátku a musíme na ně být zpracovaná nová  dokumentace EIA." (...) "Teďka ta severní část, tam samozřejmě v tuhletu chvíli jsme  více méně na začátku." Nahrávku nemáme oprávnění šířit.

Kromě této nahrávky je možné uvést květnový rozhovor s generálním ředitelem ŘSD (.pdf), který se však vyjadřuje v teoretické rovině a k Pražskému okruhu: "Výstavbu by mohla zdržet žaloba, kterou na stavbu k Nejvyššímu správnímu soudu poslali někteří majitelé pozemků pod budoucí dálnicí. (...) Pokud by tato žaloba uspěla, příprava staveb Pražského okruhu by se vrátila téměř na začátek."

Souhlasná stanoviska EIA ke stavbám úseků Pelc-Tyrolka – Balabenka, Balabenka – Štěrboholská radiála a Libeňská spojka byla vydána 11. října 2012. Platnost těchto stanovisek se řídila podle § 10 odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí - znění od 01.07.2012. Platnost stanovisek tedy trvala 5 let s možností dalšího prodloužení na 5 let. Základní platnost stanovisek tak vypršela 11. října 2017, o prodloužení stanovisek však bylo zažádáno již v listopadu 2016. Zda byl udělen souhlas s prodloužením, se nám nepodařilo dohledat.

ŘSD je podřízenou organizací Ministerstva dopravy. V době vyřčení údajného výroku zástupce ŘSD z 31. května 2018 byl ministrem dopravy Dan Ťok (ANO).

Ve své tiskové zprávě z 29. ledna 2018 (za období 2013–2017) Nejvyšší kontrolní úřad uvádí, že je plánovaná výstavba dálniční sítě na území České republiky ve značném skluzu oproti původním plánům.

Ministerstvo dopravy (v čele s Danem Ťokem) spolu s Ředitelstvím silnic a dálnic a Státním fondem dopravní infrastruktury tak bylo v posledních čtyřech letech schopno v průměru zprovoznit jen 16 kilometrů dálnic za rok. Konkrétnější přehled dokončených prací na dopravní infrastruktuře uvádí Ředitelství silnic a dálnic za poslední tři roky zde. Zároveň nebyla zahájena ani jedna z 15 plánovaných staveb. Původní plán dokončení dálniční sítě se z roku 2010 posunul až na rok 2050.

Největší problémy pomalé výstavby jsou spojené se získáváním územních rozhodnutí a stavebních povolení. V tomto by měla situaci usnadnit Novela zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury (schválená poslanci 29. června 2018), která umožňuje výstavbu i na pozemcích, jež státu v danou chvíli ještě nepatří.

Je nutno dodat, že uvedené období se vztahuje i k předchozím vládám. Hnutí ANO má ministerstvo dopravy pod svou kontrolou od začátku roku 2014. V roce 2013 byl nejprve ministrem Zbyněk Stanjura (ODS) a poté Zdeněk Žák (nestraník). Současný ministr dopravy Dan Ťok (ANO) v křesle vystřídal spolustraníka Antonína Prachaře v prosinci 2014.