Demagog.cz

Zdeněk Hřib
Zdeněk Hřib (Piráti)
Primátor hl. m. Prahy
Na velké infrastrukturní stavby v zahraničních metropolích stát úplně běžně přispívá.
E15, 5. září 2022
Doprava
Komunální volby 2022

Tento výrok byl ověřen jako pravda

Odůvodnění

Ze studie Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy vyplývá, že na velké infrastrukturní stavby, jako je výstavba metra nebo silničních komunikací, běžně finančně přispívá stát. Jedná se o stavby např. v Berlíně, Bukurešti, Římě či ve Vídni.

Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) ve svém výroku poukazuje na skutečnost, že vlády jiných států běžně přispívají k financování velkých infrastrukturních staveb. Prostředky tak nejsou čerpány pouze z městského rozpočtu. Z kontextu výroku je zřejmé, že primátor Hřib za takovéto stavby v Praze považuje městský okruh či metro. 

V roce 2020 příspěvková organizace Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) vypracovala studii „Chudé město pražské? Veřejné finance Prahy v českém a mezinárodním kontextu“ (.pdf). Dokument se zabývá problematikou infrastrukturních investic v Praze a poukazuje na mezinárodní kontext financování dopravní infrastruktury. Studie vznikla z iniciativy náměstka primátora pro oblast financí a rozpočtu Pavla Vyhnálka.

Studie mj. porovnává financování strategických dopravních staveb ve 14 evropských městech a Seattlu ve Spojených státech amerických (.pdf, str. 3). Stát se „podílí na financování metra ve všech zkoumaných městech/úsecích (výjimku tvoří Varšava (…) a Praha)“ (.pdf, str. 39). V polském hlavním městě pak stavbu nových tras metra do značné míry pokrývají dotace z Evropské unie. Peníze na stavbu metra šly ze státního rozpočtu např. v Bukurešti, Římě, Miláně či ve Vídni.

Uveďme, že např. rakouská vláda se v minulosti zavázala investovat 2,1 miliardy eur na prodloužení dvou linek metra ve Vídni. Do roku 2016 rakouská federální vláda stavbu metra pokryla z 50 % (.pdf, str. 3). Na dokončení trasy C v římském metru pak italská vláda přispěje 1,6 miliardami eur.

Zdroj: Studie Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (.pdf, str. 59).

Na financování staveb silničních komunikací se stát podílel např. v Berlíně, Budapešti, Varšavě, Záhřebu nebo ve Vídni. V případě Budapešti a Varšavy pak stavby plní obdobnou funkci jako Pražský okruh (.pdf, str. 58).

Stavbu dálnice M0 v Budapešti maďarský stát financoval z 15 %. Většina financí byla čerpána z fondů Evropské unie. Polská vláda na konci roku 2021 rozhodla, že na dálniční obchvaty měst po celé zemi poskytne dotace v celkové výši 4,5 miliardy zlotých. Již dříve se polská vláda zavázala investovat do stavby dálnice kolem Varšavy.

Zdroj: Studie Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (.pdf, str. 58).

Z výše uvedených údajů je patrné, že se stát podílí na financování stavby metra a silničních komunikací v několika zahraničních metropolích. Jedná se např. o Bukurešť, Řím či Vídeň v případě metra a o Berlín, Budapešť, Varšavu, Záhřeb nebo Vídeň v případě silnic a dálničních obchvatů. Výrok Zdeňka Hřiba proto hodnotíme jako pravdivý.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů