Piráti

Předseda Pirátské strany Zdeněk Hřib mluví o tom, že Piráti jsou ochotní znovu spolupracovat s ODS, pokud se zbaví některých svých členů. Konkrétně zmiňuje, že Piráti mají problém s Pavlem Blažkem kvůli bitcoinové kauze a jeho napojení na brněnskou bytovou kauzu. Dále kritizoval také Zbyňka Stanjuru, který podle Hřiba neposkytl finance pro některé projekty a návrhy.

Financování dostupného bydlení

Piráti měli spor s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou během vyjednávání státního rozpočtu na rok 2025. Zatímco v roce 2024 hospodařilo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) se zhruba 15,2 miliardami korun (.pdf, str. 32), návrh rozpočtu na rok 2025 pro MMR vyhradil pouze 13,3 miliard korun (.pdf, str. 8 z 358). Tehdejší ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) naopak požadoval, aby se rozpočet pro jeho resort navýšil alespoň o sedm miliard korun na podporu dostupného nájemního bydlení.

Ivan Bartoš v září 2024 uvedl, že vláda prostředky na dostupné bydlení schválila již v dubnu a o měsíc později konkrétní parametry představila veřejnosti. Ministerstvo financí však rozpočet pro MMR ve výsledku snížilo. Na svém účtu na sociální síti X Stanjura Pirátům vzkázal, že „aby se mohlo stavět, musí nejdřív fungovat digitalizované stavební řízení“, které měl v tu dobu ještě na starosti právě Bartoš. Ministr Stanjura dodal, že vláda je ochotná peníze v rozpočtu najít, až zájemci předloží projekty dostupného nájemního bydlení.

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu nakonec v prosinci 2024 Sněmovna schválila beze změn alokované částky pro MMR. Piráti, kteří v té době již nebyli součástí vlády, kritizovali dle nich nedostatečnou podporu dostupného bydlení a rozpočet svými hlasy nepodpořili.

Reforma antimonopolního úřadu

Reformu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) předložilo Ministerstvo pro místní rozvoj v souladu s programovým prohlášením vlády (.pdf, str. 39) v červnu 2024, tedy ještě pod vedením Ivana Bartoše. Mezi hlavní změny, které měla reforma zavést, patřilo omezení rozhodovací pravomoci předsedy úřadu a zefektivnění přezkumu veřejných zakázek.

Reforma ale nepostoupila v legislativním procesu kvůli množství připomínek. Výhrady měl samotný ÚOHS a třeba také Ministerstvo financí, které požadovalo přepracování předloženého materiálů kvůli jeho „nedostačující kvalitě“ (.docx, str. 1). Bartošův nástupce na postu ministra pro místní rozvoj Petr Kulhánek připravil přepracovanou podobu reformy ÚOHS, na té se ale v únoru 2025 vláda neshodla.

Závěr

Ministr financí Zbyněk Stanjura nevyhověl požadavku někdejšího ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti), aby navýšil rozpočet jeho resortu o sedm miliard korun na program Dostupné nájemní bydlení. Schválený rozpočet na rok 2025 naopak oproti předchozímu roku výdaje na MMR snížil o téměř dvě miliardy korun. Ministerstvo financí nesouhlasilo ani s reformou antimonopolního úřadu, kterou předložilo MMR pod Bartošovým vedením. Výrok Zděňka Hřiba proto hodnotíme jako pravdivý.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib v kontextu výroku odpovídá na dotaz redaktorky, jak chtějí Piráti dosáhnout ve sněmovních volbách dvouciferného výsledku, když jim volební model STEM přisuzuje pouze 6,1 %. Podle Hřiba procenta Pirátů v průzkumech často kolísají, a proto je třeba je podle něj brát s rezervou. Zároveň dodává, že o týden starší průzkum přisuzoval jeho straně 7,3 %.

Volební preference Pirátů 

Analytický ústav STEM ve spolupráci se CNN Prima News zveřejňuje každou neděli od druhého lednového týdne aktualizovaný vývoj volebních preferencí. Výsledky jednotlivých týdenních průzkumů jsou vyhodnocovány na základě odpovědí respondentů ve třech vlnách během tří týdnů. STEM uvádí, že statistická chyba činí u nejmenších stran 1 procentní bod, u větších pak 3 procentní body.

Podle volebního modelu agentury STEM, který byl ke dni námi ověřovaného rozhovoru nejnovější, by Piráti ve sněmovních volbách získali 6,1 %. O týden starší průzkum jim přitom přisuzoval volební zisk ve výši 7,3 %. Jak je vidět na následujícím grafu, dle modelů STEM se preference Pirátů dlouhodobě pohybují přibližně mezi 5 až 7,3 %.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib poukazuje na to, že předvolební průzkumy ne vždy reflektují pozdější výsledek voleb. Jako příklad uvádí to, že v roce 2021 před volbami do Poslanecké sněmovny dosáhli Piráti v některých průzkumech i na 20 %. Strana v roce 2021 kandidovala společně s hnutím STAN, Hřib ale zjevně mluví pouze o samotných Pirátech.

Průzkumy v roce 2021

Jednou z agentur, která v roce 2021 pravidelně prováděla předvolební průzkumy veřejného mínění, byla agentura Kantar. Jak je vidět na následujícím grafu, Kantar v nich sledoval jak podporu koalice Pirátů a Starostů, tak Pirátů kandidujících samostatně (.pdf, str. 10, 11). Koalice měla podle těchto průzkumů největší podporu v únoru 2021, kdy by ji volilo 34 % respondentů. Piráti samostatně získávali nejvíce procent mezi lednem a dubnem, kdy by jim svůj hlas odevzdalo 19 až 22 % lidí.

Další agenturou, která zpracovávala volební modely, byl STEM. Ten během roku 2021 zveřejnil celkem pět průzkumů, z nichž poslední obsahoval hodnoty z konce září a byl publikovaný až po uskutečnění sněmovních voleb. Také STEM sbíral data za koalici i za samotné Piráty – jako samostatná strana měli dle této agentury největší podporu v dubnu 2021, kdy jim průzkum přisoudil 18,6 %.

Společnost Median prováděla průzkumy před sněmovními volbami v roce 2021 každý měsíc. Měřila ovšem pouze podporu pro koalici Pirátů a hnutí STAN, nikoliv přímo pro Piráty. Koalice měla podle Medianu nesilnější podporu v březnu a dubnu, kdy by ji volilo 27,5 % dotázaných (.pdf, str. 7; .pdf, str. 9).

Také společnost Ipsos v roce 2021 zveřejňovala předvolební průzkumy, které pojednávaly pouze o podpoře koalice Pirátů a Starostů. Nejvíce lidí by ji podle Ipsosu volilo v dubnu, a to konkrétně 27,9 %.

Závěr

Piráti jako samostatná strana měli v některých průzkumech před sněmovními volbami v roce 2021 opravdu podporu okolo 20 %. Podle Kantaru by je v období od ledna do dubna 2021 volilo 19 až 22 % respondentů. Podle agentury STEM by pro ně v dubnu 2021 hlasovalo 18,6 % lidí. Výrok Zdeňka Hřiba tak hodnotíme jako pravdivý.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib komentuje výsledky jeho strany v předvolebních průzkumech, které jsou podle jeho názoru ošemetné, protože jejich výsledky kolísají a oproti volbám se zisk hlasů může do velké míry lišit. Současné výsledky jeho strany v průzkumech přirovnává ke komunálním volbám v roce 2022, ve kterých Piráti dle něj v Praze dostali 18 % hlasů, zatímco předvolební průzkum z května jim celorepublikově přisuzoval pouze 5 %.

Průzkumy a volby v roce 2022

Podle volebního modelu agentury Kantar zveřejněného v květnu 2022 by ve sněmovních volbách získali Piráti celostátně 5 % hlasů. Oproti předchozímu průzkumu si tak pohoršili o 2,5 procentního bodu. Hypotetická koalice Pirátů a STAN by podle modelu Kantaru obdržela 11,5 % hlasů. Poslední průzkum před komunálními volbami v roce 2022 zveřejnila Česká televize v září. Podle něj by Piráti ve volbách do Poslanecké sněmovny dostali 8,5 % hlasů, v koalici se Starosty by se jejich zisk zvýšil na 10 %.

V jiném průzkumu sledoval Kantar ve spolupráci s Data Collect volební potenciál (.pdf, str. 4) ve třech největších městech –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tedy kolik procent by mohlo dané uskupení získat, pokud by ho volili všichni ti, kdo o něm před volbami uvažují. Podle tohoto průzkumu by Piráti v Praze obdrželi 28 % hlasů. Již z předvolebních průzkumů tedy bylo zřejmé, že Piráti budou mít v Praze vyšší podporu než ve zbytku ČR.

V komunálních volbách nakonec Piráti v celé republice získali 6,62 % hlasů pro své samostatné kandidátní listiny (v některých obcích kandidovali společně s dalšími uskupeními). V hlavním městě pak dostali 17,72 % platných hlasů. Odlišný výsledek Pirátů v Praze tedy neukazuje chybu v průzkumu agentury Kantar či výkyv voličské podpory v čase, ale pouze rozdíl mezi jejich podporou v Praze a zbytku ČR.

Srovnání mezi výsledky průzkumu a počty hlasů v komunálních volbách je komplikováno tím, že různí voliči mají odlišný počet hlasů v závislosti na tom, kde volí. Maximální počty hlasů totiž odpovídají počtu členů zastupitelstva –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ve větších městech to může být několik desítek, v menších obcích i méně než deset. Například obyvatelé Prahy 4, 6 a 10 kromě 45 zastupitelů svých městských částí volí ještě 65 kandidátů na magistrát, celkem tedy mohou odevzdat až 110 hlasů. Celorepublikové podíly hlasů pro jednotlivé strany tedy nadhodnocují výsledky z větších měst, zejména Prahy, a skutečný podíl voličů Pirátů v komunálních volbách 2022 tak mohl být výrazně nižší než jejich podíl odevzdaných hlasů.

Výsledky Pirátů v Praze

Rozdíl mezi procentuálními zisky Pirátů v Praze a v celé republice je patrný nejen z výsledků komunálních voleb. Ve volbách do Poslanecké sněmovny, kterým se volební model agentury Kantar věnuje, zaostával celorepublikový zisk Pirátů za výsledkem v hlavním městě opakovaně. V roce 2017, kdy Piráti ve sněmovních volbách poprvé uspěli, obdrželi celkem 10,79 % hlasů, v Praze ale jejich výsledek dosáhl 17,59 %. V následujících sněmovních volbách v roce 2021 získali v koalici se STAN v celé ČR 15,62 % hlasů, v Praze ovšem 22,64 %.

Závěr

V květnu 2022 zveřejnila Česká televize předvolební průzkum agentury Kantar, podle kterého by Piráti ve sněmovních volbách získali celostátně 5 % hlasů. V komunálních volbách v září 2022 pak v Praze skutečně obdrželi 17,72 %. Nešlo však o výkyv voličské podpory v čase, jak naznačuje Zdeněk Hřib. Piráti jednoduše získali vyšší podíl hlasů v Praze než ve zbytku ČR, kde jejich výsledek odpovídal hodnotě z průzkumu agentury Kantar s ohledem na statistickou chybu a na komplikace se sčítáním hlasů mezi obcemi. Rozdíl v podpoře Pirátů v celé republice a v Praze je navíc patrný i z dalších typů voleb. Z uvedených důvodů proto výrok hodnotíme jako zavádějící.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib odpovídá na otázku moderátorky, proč někteří pirátští poslanci jako Jakub Michálek nebo Klára Kocmanová nebudou znovu kandidovat v nadcházejících volbách do Poslanecké sněmovny. Hřib vysvětluje, že poslankyně Kocmanová se rozhodla neobhajovat poslanecké křeslo kvůli tomu, že politické prostředí není vstřícné k ženám. Hřib označuje současnou politickou kulturu za problematickou a dodává, že Piráti v této souvislosti navrhli změny jednacího řádu, které by měly situaci zlepšit.

Pirátský návrh

Poslanecký klub Pirátů předložil v listopadu 2024 Sněmovně usnesení (.pdf), které navrhovalo změny jednacího řádu. Piráti text předložili v reakci na časté obstrukce ze strany opozice. Usnesení navrhovalo například omezení přednostních vystoupení k jednomu čtení zákona na tři projevy po šedesáti minutách a pouze jeden půlhodinový projev při projednávání programu schůze nebo omezení faktických poznámek, kdy by každý poslanec mohl na daný projev reagovat pouze jednou (.pdf, str. 3–4). Poslankyně Olga Richterová navrhla 22. listopadu 2024 zařadit usnesení jako bod k projednání v jednom z dalších jednacích dnů, Sněmovna však tento návrh zamítla.

Společný návrh poslankyň

V březnu 2025 předložily poslankyně Lucie Potůčková (STAN), Marie Jílková (KDU-ČSL), Martina Ochodnická (TOP 09) a Klára Kocmanová (Piráti) novelu zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny s cílem zvýšit efektivitu fungování dolní komory. Marie Jílková a Martina Ochodnická mimo jiné také oznámily, že kvůli nepředvídatelnosti jednání a neslučitelnosti s rodinným životem už znovu do Sněmovny kandidovat nebudou.

Novela navrhuje omezit projevy při schvalování programu schůze na pět minut pro řadové poslance a třicet minut pro řečníky s přednostním právem. Během rozpravy by pak poslanci mohli vystoupit maximálně dvakrát po dobu deseti minut (.pdf, str. 1–2). Novela však zatím neprošla ani prvním čtením.

Závěr

Pirátský poslanecký klub předložil v listopadu 2024 návrh na časové omezení projevů v Poslanecké sněmovně kvůli častým obstrukcím, návrh však nakonec nebyl zařazen na pořad schůze. V březnu 2025 předložila pirátská poslankyně Klára Kocmanová společně s dalšími poslankyněmi z vládní koalice návrh novely zákona o jednacím řádu s podobným obsahem, kterým mělo dojít k zefektivnění legislativního procesu. Výrok Zdeňka Hřiba tedy hodnotíme jako pravdivý.

Moderátorka se předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba ptá, proč mezi kandidáty strany do nadcházejících voleb do Poslanecké sněmovny chybí některé dřívější výrazné tváře Pirátů. V této souvislosti jmenuje některé osoby, které stranu opustily, včetně bývalého senátora Lukáše Wagenknechta. Hřib ale namítá, že Wagenknecht spolupracuje s Piráty i nadále a má možnost prosazovat jejich zájmy v pražských dozorčích radách.

Působení Wagenknechta v městských společnostech

Lukáš Wagenknecht je od března 2019 členem dozorčí rady ve společnosti Pražská plynárenská (.pdf), jejíž dozorčí rada vykonává kontrolní funkce, volí či odvolává členy představenstva a dohlíží na podnikání společnosti (.pdf, str. 10). Funkční období člena rady trvá pět let (.pdf, str. 10). Wagenknechtovi skončilo v březnu 2024, byl ale Radou města znovuzvolen (.pdf, str. 1) a jeho mandát tak pokračuje (.pdf, str. 20).

Wagenknecht působí také jako předseda dozorčí rady v Pražských službách. Členem a zároveň předsedou se stal v květnu 2023 (.pdf, str. 15, 16), přičemž jeho funkční období trvá čtyři roky (.pdf, str. 8 z 88). Dozorčí rada mj. kontroluje činnost podnikání, dohlíží na působnost představenstva nebo svolává valnou hromadu (.pdf, str. 8–⁠⁠⁠⁠⁠⁠9).

Pražské služby i Pražská plynárenská spadají pod městské společnosti, což znamená, že Praha je jejich jediným vlastníkem a akcionářem (.pdf, str. 7 z 88; .pdf, str. 26, 118). V minulosti Wagenknecht působil také v dozorčích radách státních společností, např. ČEZ (.pdf, str. 4) nebo v Exportní garanční a pojišťovací společnosti (.pdf, str. 5; .pdf, str. 50).

Politické působení

Lukáš Wagenknecht byl od února 2014 do června 2015 náměstkem na Ministerstvu financí, které tehdy vedl Andrej Babiš. V roce 2018 získal Wagenknecht mandát senátora, kdy jako nestraník kandidoval za Piráty. V dalších volbách do Senátu o šest let později ale svůj post neobhájil, když nepostoupil ani do druhého kola.

Členem Pirátské strany se stal v roce 2019. V březnu 2025 své členství ukončil.

Závěr

Lukáš Wagenknecht skutečně zastává funkci v dozorčích radách dvou městských společností. V Pražské plynárenské je členem dozorčí rady od roku 2019 a v Pražských službách působí od roku 2023 jako předseda dozorčí rady. Výrok Zdeňka Hřiba proto hodnotíme jako pravdivý.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib v kontextu výroku kritizuje některé členy ODS a následně reaguje na poznámku moderátorky, která poukazuje na to, že Piráti s těmito politiky donedávna seděli ve vládě. Hřib tvrdí, že jeho strana neměla na celostátní úrovni tak silnou vyjednávací pozici jako například v zastupitelstvu Prahy, kde si po posledních volbách podmiňovala účast na vládě absencí trestně stíhaných politiků v Radě města. Uvádí, že povolební vyjednávání z tohoto důvodu trvalo dlouhou dobu.

Pražské komunální volby v roce 2022

Poslední volby do pražského zastupitelstva proběhly v září 2022, kdy se 65 zastupitelských mandátů rozdělilo mezi šest politických subjektů. Voleb se tehdy zúčastnilo 43,91 % voličů a vyhrála je koalice SPOLU, zatímco Piráti se umístili na třetím místě.

Povolební situace

Výkonným orgánem zastupitelstva Prahy je Rada hlavního města, která se skládá z 11 členů, mezi něž patří primátor, náměstkové a další radní. Právě neshody ohledně podoby tohoto orgánu vedly k mnohaměsíčním jednáním o vedení hlavního města po minulých komunálních volbách. Piráti už v září 2022 v souladu se svou povolební strategií odmítali zasedat v Radě s politiky, kteří byli odsouzení či trestně stíhaní za korupci. Na čtvrtém místě kandidátky SPOLU byl přitom zvolen Jan Wolf (KDU-ČSL), který čelil obžalobě kvůli sportovním dotacím na magistrátu.

Zatímco SPOLU preferovalo vytvoření koalice na vládním půdorysu, Piráti a STAN do jednání chtěli zapojit i Prahu sobě. SPOLU tuto výzvu ale odmítlo, podle tehdejšího vyjednavače SPOLU Zdeňka Zajíčka se s Prahou sobě nenašla shoda v otázkách dopravy nebo výstavby. Piráti a Praha sobě poté ve druhé polovině října 2022 oznámili, že uzavřeli tzv. Alianci pro stabilitu a v povolebních vyjednáváních budou postupovat výhradně společně.

Jednotlivé strany a koalice se nicméně ani nadále nedokázaly shodnout na počtu zástupců jednotlivých politických subjektů. Piráti a STAN nesouhlasili s původním návrhem SPOLU, podle kterého by koalice měla mít primátora i většinu v Radě města. Odmítli i návrh na vytvoření pozice náměstka primátora pro investice.

Jednání se přiblížila úspěchu až v lednu 2023, kdy koalice SPOLU nabídla Pirátům a STAN většinu v Radě města a Piráti následně vystoupili z Aliance pro stabilitu. SPOLU, Piráti a Starostové pak 15. února 2023 podepsali koaliční smlouvu a později i programové prohlášení (.pdf). Primátorem se stal Bohuslav Svoboda (ODS), kterého svým hlasem podpořilo 50 zastupitelů.

Povolební vyjednávání o složení Rady hlavního města bylo nejdelší v historii, od data konání voleb trvalo téměř pět měsíců. Do té doby nejdelší vyjednávání proběhlo po volbách v roce 2014, kdy se čekalo na zvolení pražského vedení celkem 46 dní.

Závěr

Vyjednávání o složení Rady hlavního města Prahy po komunálních volbách 2022 trvala dosud nejdéle a probíhala přibližně pět měsíců. Byla tedy zhruba o měsíc kratší, než Zdeněk Hřib uvádí. Vzhledem k tomu, že správně poukazuje na neobvykle dlouhou dobu trvání vyjednávání, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib v kontextu výroku kritizuje bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka, když srovnává správu městských bytů v Praze a v Brně. V případě Brna upozorňuje na kauzu, která se týká přerozdělování městských bytů a kvůli které v Brně v říjnu 2022 zasahovala policie. V Praze, kde tehdy působil jako primátor, se podle něj obecní byty opravovaly z jiných důvodů. V našem ověření se tedy zaměříme na to, jak rekonstrukce probíhaly a jak bylo zajištěno, aby nově zrekonstruované byty byly dostupné pro uvedené skupiny obyvatel.

Oprava obecních bytů v Praze

Zdeněk Hřib působil jako pražský primátor od listopadu 2018 do února 2023. Podle analýzy Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) došlo od roku 2019 do června 2021 k rekonstrukci 2 389 obecních bytů (.pdf, str. 23–25). Celkem 849 z nich opravil pražský magistrát, zbytek zrekonstruovaly jednotlivé městské části. V období od začátku roku 2021 do konce května 2023, tedy časovém úseku zasahujícím už do doby, kdy Hřiba v čele úřadu vystřídal Bohuslav Svoboda (ODS), bylo podle dat IPR opraveno 2 434 bytů, přičemž magistrát jich zrekonstruoval 748 (.pdf, str. 35, 39). Celkový počet obecních bytů v metropoli tehdy činil 29 841, přičemž 22 612 z nich spravovaly městské části a 7 229 bylo ve správě magistrátu. Pokud jde o rekonstruované byty za období působení Zdeňka Hřiba, nemůžeme určit přesné číslo, ovšem z údajů za roky 2019-2023 plyne, že došlo k opravě nejméně 1 000 bytů.

Využití obecních bytů

Pravidla pro pronájem městských bytů v Praze dlouhodobě označují seniory, osoby se zdravotním postižením, osoby v sociální tísni a vybrané profese za prioritní skupiny osob, na které se pražská bytová politika zaměřuje (.pdf, str. 1). Po Hřibově nástupu do úřadu městská rada v březnu 2019 pravidla revidovala v návaznosti na kontrolu Ministerstva vnitra a zavedla nová bodová kritéria pro výběr nájemců i možnost individuálního posouzení situace žadatele (.pdf, str. 10–12).

V případě bytů pro osoby v sociální tísni rada upravila pravidlo, podle kterého musela domácnost žadatele původně disponovat příjmem ve výši násobku průměrné měsíční mzdy v Praze pohybujícím se v závislosti na počtu členů domácnosti mezi hodnotami 0,35 a 1,7 (.pdf, str. 1). Podle tehdejšího radního pro bydlení Adama Zábranského (Piráti) „matka samoživitelka se třemi dětmi musela podle starých pravidel vydělávat minimálně 33 500 korun měsíčně, aby mohla žádat o městský byt pro osoby v sociální tísni“, přičemž na částku nad 30 000 korun podle průzkumu z roku 2018 v Česku dosáhla jen zhruba 4 % samoživitelek. Nová pravidla stanovovala pouze maximální hranici příjmu domácnosti na úrovni 2,25násobku životního minima (.pdf, str. 4).

Dle předsedy Platformy pro sociální bydlení Jana Snopka byli právě samoživitelé skupinou, které byly městské byty v minulém volebním období pronajímány ve velké míře. Byt získalo celkem 146 domácností samoživitelů, které tak tvořily 31 % ze všech domácností v sociálním bydlení.

Během Hřibova působení na pozici primátora městská rada také navyšovala počty bytů určených pro vybrané profese. V listopadu 2019 pro služební účely vyčlenila 133 bytů, celkový počet se tak zvýšil z 1 339 na 1 472. Další byty byly v následujících letech určené pracovníkům ve zdravotní a sociální oblasti, učitelům, hasičům či zaměstnancům městské policie.

Ze zhruba 300 městských bytů pronajatých během prvního roku fungování pražské koalice s Hřibem v čele jich 101 tvořily služební byty pro vybrané profese, 49 byty sociální a 26 byty určené pro pohybově omezené žadatele, 65 nájemních smluv pak město uzavřelo se seniory. Na základě soutěže pronajalo dalších 52 bytů. V dalším roce radní stanovili, že 45 % bytů, které město mělo mít v roce 2020 k dispozici, bude pronajato zástupcům podporovaných profesí, 30 % rodinám v bytové nouzi s potřebou podpory, tedy např. rodinám z ubytoven, 15 % bytů se vyčlení na podporu reformy péče o duševní zdraví a 10 % bytů bude určeno jednotlivcům v bytové nouzi. Zbytek bytů měl připadnout seniorům. V lednu 2022 Zábranský uvedl, že od začátku volebního období město pronajalo potřebným celkem 400 bytů, 450 poskytlo zástupcům podporovaných profesí a 300 seniorům a lidem se zdravotním postižením. Podle analýzy vypracované Platformou pro sociální bydlení se počet bytů pro osoby v sociální tísni v daném volebním období zněkolikanásobil.

Závěr

Podle Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy došlo od roku 2019 do června 2021 k rekonstrukci 2 389 obecních bytů, z toho 849 ve správě magistrátu. V období od začátku roku 2021 do konce května 2023, pokrývajícím částečně i dobu primátorství Bohuslava Svobody, bylo opraveno 2 434 bytů, přičemž magistrát zrekonstruoval 748 z nich. V lednu 2022 tehdejší radní pro bydlení Adam Zábranský (Piráti) uvedl, že od začátku volebního období město pronajalo potřebným celkem 400 bytů, 450 poskytlo zástupcům podporovaných profesí a 300 seniorům a lidem se zdravotním postižením. Podle Platformy pro sociální bydlení se počet bytů pro osoby v sociální tísni v daném volebním období zněkolikanásobil a samoživitelé byli skupinou, které byly městské byty přidělovány ve velké míře. Výrok Zdeňka Hřiba proto hodnotíme jako pravdivý.

Pirátský poslanec Jakub Michálek v debatě kritizuje nastavení platů politiků a říká, že média často uvádí platy bez poslaneckých náhrad. Ty jsou přitom podle něj tak vysoké, že představují druhý plat. Dále podotýká, že vzrostly příspěvky na dopravu, které dle jeho tvrzení tvoří čtvrtinu všech náhrad.

Poslanecké náhrady

Poslancům kromě běžného platu náleží také náhrady. Výdaje na reprezentaci a stravování při cestách po republice jsou hrazeny měsíčně formou paušální náhrady, která činí 16 % z platové základny. Dále mají poslanci nárok na náhrady za cestování vlastním vozidlem nebo veřejnou dopravou. Jejich výše činí 40−60 % platové základny zákonodárce –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ přesná částka se odvíjí od vzdálenosti místa trvalého pobytu poslance od sídla Sněmovny nebo místa, kde má kancelář.

Mimoto existují také náhrady prokázaných výdajů, které zahrnují ubytování při tuzemských cestách. Při cestách do zahraničí pokrývají dopravu a ubytování, Patří sem také náhrady za výdaje na odborné a administrativní práce do výše 25 % platové základny. Podstatnou část náhrad tvoří i výdaje na asistenty poslanců, přičemž limit těchto nákladů je 55 500 Kč měsíčně (.pdf).

Naturální plnění

Dalším typem příspěvku na činnost poslance je tzv. naturální plnění. Jde například o ubytování v místě sídla Poslanecké sněmovny nebo proplacení výdajů na přechodné ubytování ve stejné lokalitě, a to až do výše 20 500 Kč (.pdf).

Poslanci mají také nárok na užívání přiměřeně vybavené kanceláře ve svém volebním kraji. Ceny za její pronájem se pohybují od 9 do 27 tisíc korun měsíčně podle velikosti města (.pdf, str. 5). Příspěvek na pronájem nábytku a vybavení kanceláře činí 5 200 Kč, na telefonní poplatky a připojení k internetu maximálně 5 000 Kč a na kancelářský materiál za první měsíc 3 000 Kč, poté 2 200 Kč měsíčně (.pdf, str. 6).

Podíl cestovních náhrad

Jak jsme zmínili výše, náhrady na dopravu se odvíjí od výše platové základny, která v roce 2024 činila 94 775 Kč. Z celkového přehledu poslaneckých náhrad lze vypočítat, jakou část představují náhrady na dopravu. V našem výpočtu jsme pracovali s maximální možnou výší měsíčních náhrad pro řadové členy dolní komory a nezahrnuli jsme zahraniční cesty, u nichž výše náhrad není pevně stanovená. Náhrady se zaokrouhlují na 100 Kč nahoru.

Součet náhrad pro poslance, kteří dostávají maximální možnou částku, činí 211 200 korun měsíčně. Dopravné pro poslance s trvalým bydlištěm nejdál od Sněmovny tvoří přibližně 27 % všech náhrad. Pro ostatní představují náhrady na dopravu cca 20 až 23,5 %.

Závěr

Poslanci mají kromě základního poslaneckého platu nárok na náhrady. Mezi ně patří mj. náhrady na dopravu, reprezentaci, pronájem kanceláře nebo výdaje na asistenta. Náhrady na dopravu činí 40−60 % platové základny podle místa bydliště, u jednotlivých představitelů jsou tudíž různé. U poslanců, kteří pobírají nejvyšší možné dopravní náhrady, představují cca 27 % všech náhrad. U ostatních členů dolní komory je to přibližně 20 až 23,5 %. Výrok Jakuba Michálka tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Miloš Nový v kontextu výroku říkal, že se mu nelíbí současný systém paušálních náhrad a uvedl, že např. paušální náhrady na dopravu by upravil tak, aby se musely jednotlivé cesty prokazovat. Jakub Michálek tento nápad kritizoval, jelikož by podle něj vedl ke zbytečné administrativní zátěži a ke „kšeftování s účtenkami“. Poté zmiňuje, že navrhl snížit náhrady o 25 %. Neupřesňuje ale, jestli se jedná pouze o paušální náhrady za dopravu, nebo o celý systém paušálních náhrad. V našem odůvodnění se proto zaměříme na obě tyto možnosti. Vedle paušálních existují ještě náhrady prokázaných výdajů, u kterých vyplacená částka není jednotná.

Platy poslanců

Plat poslanců se odvíjí od platové základny, kterou stanovuje Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) svou vyhláškou. Pro rok 2024 ji resort stanovil na 94 775 Kč. Základna se dále násobí koeficientem, který je nastavený na 1,08 a zvyšuje se v případě, že poslanec v dolní komoře zastává další funkci – může se jednat o pozici předsedy výboru, předsedy nebo místopředsedy Sněmovny apod.

Vedle tohoto základního platu mají poslanci nárok i na náhrady, např. na reprezentaci, dopravu nebo na stravné (.pdf). Náhrady na reprezentaci společně se stravováním při tuzemských cestách a dopravu jsou přitom paušální, což znamená, že poslanci dostávají pevně stanovenou částku. V případě reprezentace se jedná o 16 % platové základny, zatímco obdržené částky za cestování se odvíjí od vzdálenosti místa trvalého pobytu poslance od sídla Sněmovny nebo od města, ve které má kancelář.

Tyto paušální náhrady podléhají dani z příjmů – na rozdíl od nedaněných typů náhrad, kterými jsou náhrady za konkrétní prokázané výdaje a tzv. naturální plnění (např. využívání služebního auta, telefonu atp.). Podle zákona existuje ještě paušální náhrada pro těžce zdravotně postižené poslance, který k výkonu své funkce potřebuje osobního asistenta. V současné Sněmovně se ale nikdo takový nenachází a do našem odůvodnění ji tak nezahrnujeme.

Michálkův pozměňovací návrh

Vláda v polovině října 2024 schválila (.pdf) návrh novely zákona o platu představitelů státní moci, podle kterého platy vrcholných politiků i soudců a státních zástupců stoupnou o 6,95 % (.pdf, str. 9, 18 z 24). Jakub Michálek k této novele v listopadu 2024 předložil pozměňovací návrh (.docx), který usiloval o snížení poslaneckých náhrad za dopravu (str. 2, 4–5). Přehled navrhovaných změn obsahuje následující tabulka, ve které vycházíme z výpočtu platové základny pro rok 2025 od MPSV ve zmíněném návrhu novely (.pdf, str. 12 z 24).

Pokud srovnáme výši náhrad za dopravu v roce 2024 a Michálkem navrhované snížení, tyto náhrady by se snížily zhruba o třetinu. Logicky nejvyšší rozdíl by byl u poslanců, kteří mají bydliště nejdále od Sněmovny, a to o 38 %. Celkové paušální náhrady by skutečně klesly zhruba o čtvrtinu. Konkrétně by byly nižší o 22–⁠⁠⁠⁠⁠⁠28 %. Sněmovna ale část pozměňovacího návrhu ohledně snížení náhrad za dopravu nepřijala, když jeho schválení podpořilo pouze 23 poslanců a 30 jich hlasovalo proti.

Závěr

Pirátský poslanec Jakub Michálek předložil pozměňovací návrh k novele zákona o platu představitelů státní moci, který měl za cíl snížit paušální náhrady na dopravu. Členové dolní komory Parlamentu dostávají také náhrady za prokázané výdaje, u kterých se vyplacená částka liší. Podle Michálkova návrhu by nicméně oproti roku 2024 došlo k poklesu paušálních náhrad přibližně o čtvrtinu – konkrétně by klesly o 22 až 28 %. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.