Piráti

Michal Švagerka (Piráti) v kontextu výroku komentuje vládní návrh státního rozpočtu na rok 2026, který Ministerstvo financí zveřejnilo 31. srpna 2025. Kritizuje v něm nedostatek financí na dostupné nájemní bydlení a škrty v rozpočtu Digitální a informační agentury (DIA). Za problematické považuje zejména snížení výdajů na platy, protože státní správa podle něj potřebuje nalákat odborníky na digitalizaci.

Ve schváleném rozpočtu pro rok 2025 (.pdf) činily výdaje Digitální a informační agentury na platy zaměstnanců a ostatní platby za odvedenou práci 365 737 994 Kč. V návrhu rozpočtu na rok 2026 jsou výdaje na fungování DIA celkově nižší, na platy zaměstnanců této agentury pak vláda vyčlenila pouze 234 172 090 Kč (.pdf, str. 52). Oproti roku 2025 se tak jedná o pokles o přibližně 36 %.

V kategorii „platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech“ vláda plánované výdaje snížila ještě výrazněji. Zatímco v rozpočtu na rok 2025 se jedná o 57 540 046 Kč, na rok 2026 je alokováno jen 27 223 503 Kč (.pdf, str. 52), což je pokles o přibližně 53 %. Výrok Michala Švagerky proto hodnotíme jako pravdivý.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib reaguje na poznámku Tomia Okamury (SPD), že nevykonává lékařskou praxi. Zdeněk Hřib odpovídá, že je členem České lékařské komory, a zmiňuje, že měl hrát důležitou roli při vzniku eReceptu.

Práce ve společnosti Aquasoft

Zdeněk Hřib působil v letech 2008 až 2018 jako konzultant ve společnosti Aquasoft (dnes Solitea Business Solutions). Tato firma dodala v roce 2009 (.pdf) Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) centrální úložiště, které je součástí systému elektronických receptů. Poté, co byl v prosinci 2015 odstaven systém elektronických receptů vyvinutý firmou Tronevia kvůli sporům se SÚKL, vytvořila společnost Aquasoft dočasný náhradní systém. V roce 2016 tato firma také vyhrála tendr na vytvoření nového systému e-receptů, který se začal využívat v roce 2017 (.pdf, str. 4–5).

V říjnu 2018 přišel Deník.cz se zjištěním, že zakázky pro firmy Aquasoft a MD Access, ve kterých Zdeněk Hřib působil, vyšetřovala policie. Podle Deníku se v případě Aquasoft jednalo o projekt centrálního úložiště elektronických receptů, jenž byl také prošetřen auditem společnosti Ernst & Young. Podle tohoto auditu firma v roce 2009 po výhře ve výběrovém řízení vytvořila software nezvykle rychle.

Hřib v reakci uvedl, že ve společnosti Aquasoft pracoval na jiném projektu než na centrálním úložišti elektronických receptů. V červnu 2018 se však v rozhovoru pro Radiožurnál označil za hlavního architekta elektronického úložiště receptů. V lednu 2021 dokonce na sociální síti X uvedl, že provoz eReceptu oproti předchozímu řešení „zlevnil dvacetkrát“.

Některá média Hřibovu roli při vytvoření eReceptu zmiňují, patrně se ale opírají o jeho vlastní životopis. Z nezávislých zdrojů jsme nicméně konkrétní informace o působení Zdeňka Hřiba v rámci firmy Aquasoft nedohledali.

Zavedení elektronických receptů

Možnost předepisovat léky elektronicky umožnil zákon o léčivech, který předložila vláda Mirka Topolánka (.pdf, str. 185) v roce 2007. Pozměňovací návrh, který zavedl elektronické recepty a jejich centrální úložiště, předložil poslanec Boris Šťastný (.pdf, str. 11–12).

Při projednávání novely zákona o léčivech v roce 2012 byl také schválen pozměňovací návrh (.pdf, str. 5; .pdf, str. 5), který předložil Šťastný společně s dalšími dvěma poslanci a který počítal s povinným předepisováním elektronických receptů od roku 2015. Papírové recepty měly být možné jenom ve výjimečných případech.

V roce 2014 však došlo k odsunutí zavedení povinných elektronických receptů. Tehdejší ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček argumentoval dle jeho slov nedostatečnou časovou lhůtou na vytvoření informačního systému. Povinné elektronické předepisování léků tak začalo platit až od roku 2018.

Závěr

Zdeněk Hřib pracoval ve firmě Aquasoft v době, kdy firma v roce 2009 vyvíjela úložiště pro elektronické recepty, a také v době, kdy společnost v letech 2016–2017 vytvářela nový systém eRecept. Z nezávislých zdrojů ovšem nelze ověřit, zda se na těchto projektech podílel. V minulosti navíc médiím poskytl protichůdná tvrzení týkající se jeho práce na centrálním úložišti elektronických receptů. Výrok Zdeňka Hřiba proto hodnotíme jako neověřitelný.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib reaguje na dotaz moderátorky, zda pirátští poslanci podpoří návrh na konání mimořádné schůze k bitcoinové kauze Pavla Blažka. Zdeněk Hřib namítá, že Piráti tento návrh už podpořili, a dodává, že byli podle něj první, kdo se touto kauzou na schůzi Sněmovny 30. května zabývali.

Jednání Sněmovny 30. května

Většinu schůze Sněmovny 30. května 2025 věnovali poslanci třetímu čtení novely trestního zákoníku. Ještě před začátkem rozpravy byli s přednostním právem přihlášeni Josef Cogan (STAN), Alena Schillerová (ANO) a Olga Richterová (Piráti). Josef Cogan a Alena Schillerová ale svou přihlášku zrušili.

Jako první tak vystoupila místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová, která navrhla zařazení dvou nových bodů k projednání: „Pohádka ministra spravedlnosti o darované miliardě“ a „Jak se ministr spravedlnosti vyrovnal s tím, že pan Jiřikovský ke třem miliardám korun nemohl přijít prostřednictvím svých oficiálních příjmů“. S popisem kauzy a kritikou Pavla Blažka pokračoval předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.

Za poslanecký klub hnutí ANO se později vyjádřila Alena Schillerová. Uvedla, že by se podle ní kauza měla řešit na mimořádné schůzi, nikoliv místo projednávání novely trestního zákoníku. Helena Válková, která jako jediná v rozpravě k pořadu schůze neměla přednostní právo, a nedostala se tedy ke slovu dříve, se později připojila k bodům, které navrhli Piráti. Stejně jako Alena Schillerová ale zdůraznila, že pro projednávání kauzy Pavla Blažka není vhodná chvíle. Piráti se nakonec připojili k návrhu ANO na svolání mimořádné schůze, protože koaliční kluby vetovaly zařazení nových bodů do probíhajícího jednání.

Závěr

Na schůzi Poslanecké sněmovny 30. května otevřeli téma tzv. „bitcoinové kauzy“ skutečně jako první Piráti, konkrétně místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová. K vystoupení byli s přednostním právem před Richterovou přihlášeni poslanec Josef Cogan a poslankyně Alena Schillerová, oba ale svou přihlášku zrušili. Schillerová se ke kauze sice vyjádřila později, navrhla ovšem její projednání na mimořádné schůzi, nikoliv v rámci probíhající schůze. Výrok Zdeňka Hřiba proto hodnotíme jako pravdivý.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib popisuje stanovisko své strany ke kauze s bitcoiny na Ministerstvu spravedlnosti. Podotýká, že podle něj krize rezignací Pavla Blažka nekončí, a volá po odstoupení ministra financí Zbyňka Stanjury. V této souvislosti poukazuje na podle jeho slov „zvláštní náhodu“, že Stanjura ve čtvrtek 29. května předložil pozměňovací návrh, který pro příjmy z prodeje kryptoměn nad 40 milionů Kč ruší daňovou povinnost.

Danění kryptoměn

Danění příjmů z kryptoměn se řídí pravidly danými zákonem o daních z příjmů. Před únorem 2025 tento zákon příjem z kryptoměn od daní neosvobozoval (.pdf, str. 12), změnu přinesla až novela, která pravidla zdanění kryptoměn přiblížila pravidlům pro cenné papíry a podíly. 

Novelizace z února zavedla dva případy, kdy jsou příjmy z prodeje kryptoaktiv od daně z příjmu osvobozeny. V prvním případě nesmí souhrn ročních příjmů z prodeje kryptoaktiv u poplatníka přesáhnout 100 tisíc Kč. V druhém případě je od daně osvobozen příjem z převodu kryptoaktiv, pokud mezi nabytím a prodejem aktiv uplynuly alespoň tři roky. Podle zákona zároveň platí podmínka, že pokud souhrnné příjmy z prodeje kryptoměn ve zdaňovacím období převýší 40 milionů Kč, část příjmů přesahující tuto hranici dani podléhá.

Pozměňovací návrh ministra financí

Na začátku března 2025 vláda schválila návrh zákona o zavedení tzv. jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ) a také návrh, který v návaznosti na něj upravuje řadu právních předpisů. Tyto návrhy počítají především s tím, že v budoucnu budou zaměstnavatelé posílat státu informace o zaměstnávání, pracovnících a jejich výdělcích elektronicky v jednom podání. Oba návrhy již prošly druhým čtením v Poslanecké sněmovně a o jejich schválení ve třetím čtení se ke dni vysílání námi ověřovaného rozhovoru nerozhodlo.

Druhý zmiňovaný návrh plánuje kromě jiného změnit i zákon o daních z příjmů (.pdf, str. 11–20 z 244). Právě k tomuto návrhu zákona se vztahuje pozměňovací návrh (.docx) ministra financí Stanjury, který předložil 29. května 2025. V něm Zbyněk Stanjura navrhuje (.docx, str. 2) zrušit pravidlo, podle něhož podléhá dani část příjmů z prodeje kryptoměn, která přesahuje limit 40 milionů Kč.

Závěr

Od února letošního roku platí nová pravidla pro danění příjmu z prodeje kryptoaktiv. Pokud mezi nabytím a prodejem aktiv uplynuly alespoň tři roky, je příjem osvobozen od daně až do souhrnné výše 40 milionů Kč. Ministr financí Zbyněk Stanjura ve čtvrtek 29. května skutečně předložil pozměňovací návrh, který tento limit ruší. Výrok Zdeňka Hřiba proto hodnotíme jako pravdivý.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib mluví o tzv. bitcoinové kauze, která vedla k odstoupení Pavla Blažka z pozice ministra spravedlnosti. V kontextu výroku kritizuje vládu za „praní špinavých peněz z obchodu s tvrdými drogami“ a podivuje se nad svoláním Bezpečnostní rady státu. Ohrazuje se také proti tvrzení premiéra Petra Fialy ohledně nových hrozeb v kyberprostoru.

Tisková konference

Petr Fiala vystoupil na tiskové konferenci ohledně bitcoinové kauzy v úterý 3. června ještě před tím, než se odvysílal námi ověřovaný rozhovor se Zdeňkem Hřibem. Fiala ve svém projevu mj. mluvil o tom, že svolá Bezpečnostní radu státu, aby okolnosti kauzy prošetřila. Druhým důvodem je dle jeho slov snaha zjistit, jak je stát připravený na kriminalitu v kyberprostoru. Konkrétně uvedl: „(...) především mě zajímá, nakolik je český stát v obecné rovině připraven na nové hrozby, které přináší primárně kriminalita v kyberprostoru“ (video, čas 1:49).

Závěr

Premiér Fiala na tiskové konferenci uskutečněné 3. června opravdu mluvil o tom, že kriminalita v kyberprostoru představuje pro český stát nové hrozby. Výrok Zdeňka Hřiba tak hodnotíme jako pravdivý.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib v rozhovoru dostal otázku, jak by se jeho strana postavila k případnému hlasování o nedůvěře vládě kvůli kauze s bitcoiny. Řekl, že je to pro něj vážný problém, ale že se o tom musí poradit s ostatními poslanci z klubu. Zároveň poznamenal, že zatímco jiné opoziční strany chtějí podle jeho slov využít situace ve svůj prospěch před nadcházejícími sněmovními volbami, Piráti se podle něj snaží řešit věc podle svých principů. Jako příklad zmínil jejich dřívější přístup ke kauze s brněnskými byty.

Brněnská bytová kauza

Brněnská bytová kauza se týká manipulací s přidělováním městských bytů, do kterých byli podle výpovědí zapojeni členové ODS. Bývalý starosta Rojetína Pavel Hubálek, který je v případu obviněn, popsal systém, jehož součástí měli být tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek, náměstek primátorky Robert Kerndl, bývalý předseda bytové komise městské části Brno-střed Otakar Bradáč a současná brněnská primátorka Markéta Vaňková. Všichni jmenovaní byli či stále jsou členy ODS a Kerndl, Bradáč i Vaňková byli dříve Blažkovými advokátními koncipienty.

Ve spojitosti s touto kauzou zasahovala policie v Brně v říjnu 2022, kdy bylo obviněno celkem osm lidí. Ze zmíněných politiků byl obviněný pouze Otakar Bradáč, který skončil ve vazbě. V březnu 2023 z ní byl sice propuštěn, ale jeho vyšetřování dál pokračuje. Městský soud mezitím udělil několik podmíněných trestů osobám, které poskytly úplatek za získání bytu.

Seznam Zprávy od konce února 2023 několikrát informovaly o tom, že si Blažek z pozice ministra spravedlnosti opakovaně vyžádal informace o této kauze. Vědět chtěl mimo jiné i jména soudců, kteří rozhodovali o domovních prohlídkách. Tehdejší nejvyšší státní zástupce Igor Stříž označil Blažkovo počínání za nešťastné. V červnu 2023 novináři Seznam Zpráv zveřejnili, že se Blažek již v roce 2019, na začátku vyšetřování kauzy, dostal i k utajovanému policejnímu spisu. Blažek s odkazem na poslaneckou povinnost mlčenlivosti odmítl sdělit, kdo mu materiály předal. Podle dozorující žalobkyně Petry Lastovecké únik spisu, jehož vyšetřování Blažek svým mlčením bránil, narušil objasňování případu.

Pirátská kritika Pavla Blažka

V reakci na zjištění z konce února 2023 se Piráti vůči Blažkově postupu vymezili a deklarovali, že budou po ministrovi požadovat vysvětlení možného střetu zájmů. V červnu 2023 vydala Pirátská strana usnesení, podle kterého Blažkovo setrvání ve funkci ministra spravedlnosti ohrožovalo důvěryhodnost vlády. Piráti uvedli, že „usnesení reaguje na možný střet zájmů ministra spravedlnosti ve vztahu k prošetřování bytové kauzy v Brně a některé jeho kontroverzní kroky“. O usnesení se hlasovalo na pirátském internetovém fóru a pro návrh se vyslovilo 369 z 514 hlasujících.

Závěr

Brněnská bytová kauza se týká manipulací s přidělováním městských bytů, do nichž byli podle výpovědí zapojeni členové ODS. Policie kvůli případu zasahovala v Brně v říjnu 2022. Tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek si následně o kauze opakovaně vyžádal informace a podle médií se už dříve dostal k utajovanému spisu, čímž mohl narušit vyšetřování. Piráti kvůli tomu v roce 2023 přijali usnesení, podle kterého Blažkovo setrvání ve funkci ohrožovalo důvěryhodnost vlády. Výrok předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba hodnotíme jako pravdivý.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib odpovídá na dotaz, zda existuje možnost, že by se Piráti v budoucnu mohli znovu spojit s ODS proti hnutí ANO. Hřib to nevylučuje a podotýká, že s ODS vládne v Praze v rámci koalice se SPOLU a STAN. Dodává, že ODS podle něj neohrožuje základy kolektivní bezpečnosti. Naráží přitom na předvolební prezidentskou debatu, ve které dle jeho slov Andrej Babiš odmítl vojenskou pomoc Polsku v případě jeho napadení.

Prezidentská debata

Před prezidentskými volbami v roce 2023 odvysílala Česká televize 22. ledna debatu, ve které se setkali vítězové prvního kola⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Petr Pavel a Andrej Babiš. Jedním z probíraných témat byla pomoc napadené Ukrajině, kdy Babiš nesouhlasil s tím, že by se v její podpoře mělo pokračovat za cenu snížení životní úrovně českých občanů (video, čas 46:18).

Moderátor se následně Andreje Babiše zeptal, zda by mělo Česko poslat vojáky do otevřeného konfliktu v případě napadení Polska či pobaltských států. Na to Babiš reagoval slovy: „Kam myslíte? Do války? Určitě ne.“ (video, čas 51:58⁠⁠⁠). Moderátor následně otázku několikrát zopakoval a zeptal se, zda by v takovém případě mělo Česko splnit spojenecké závazky NATO. Babiš znovu odpověděl: „Ne, určitě ne. Já chci mír, nechci válku a v žádném případě bych neposílal naše děti a děti našich žen do války.“ A zdůraznil, že válce je potřeba zabránit (video, čas 52:12–⁠⁠⁠⁠⁠⁠53:40).

Vyjádření po debatě

Po odvysílání debaty se Andrej Babiš ke svému výroku vyjádřil na sociální síti X, kde uvedl, že nechtěl odpovídat na hypotetickou otázku, a doplnil, že v případě skutečného napadení by článek 5 NATO neporušil.

Závěr

Andrej Babiš v debatě před druhým kolem prezidentských voleb v lednu 2023 řekl, že by neposlal české vojáky na pomoc Polsku nebo pobaltským státům v případě ozbrojeného napadení. Moderátor však výslovně nezmínil, kdo by měl být potenciálním agresorem, a ani Babiš o Rusku konkrétně nemluvil. Výrok Zdeňka Hřiba proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Předseda Pirátské strany Zdeněk Hřib mluví o tom, že Piráti jsou ochotní znovu spolupracovat s ODS, pokud se zbaví některých svých členů. Konkrétně zmiňuje, že Piráti mají problém s Pavlem Blažkem kvůli bitcoinové kauze a jeho napojení na brněnskou bytovou kauzu. Dále kritizoval také Zbyňka Stanjuru, který podle Hřiba neposkytl finance pro některé projekty a návrhy.

Financování dostupného bydlení

Piráti měli spor s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou během vyjednávání státního rozpočtu na rok 2025. Zatímco v roce 2024 hospodařilo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) se zhruba 15,2 miliardami korun (.pdf, str. 32), návrh rozpočtu na rok 2025 pro MMR vyhradil pouze 13,3 miliard korun (.pdf, str. 8 z 358). Tehdejší ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) naopak požadoval, aby se rozpočet pro jeho resort navýšil alespoň o sedm miliard korun na podporu dostupného nájemního bydlení.

Ivan Bartoš v září 2024 uvedl, že vláda prostředky na dostupné bydlení schválila již v dubnu a o měsíc později konkrétní parametry představila veřejnosti. Ministerstvo financí však rozpočet pro MMR ve výsledku snížilo. Na svém účtu na sociální síti X Stanjura Pirátům vzkázal, že „aby se mohlo stavět, musí nejdřív fungovat digitalizované stavební řízení“, které měl v tu dobu ještě na starosti právě Bartoš. Ministr Stanjura dodal, že vláda je ochotná peníze v rozpočtu najít, až zájemci předloží projekty dostupného nájemního bydlení.

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu nakonec v prosinci 2024 Sněmovna schválila beze změn alokované částky pro MMR. Piráti, kteří v té době již nebyli součástí vlády, kritizovali dle nich nedostatečnou podporu dostupného bydlení a rozpočet svými hlasy nepodpořili.

Reforma antimonopolního úřadu

Reformu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) předložilo Ministerstvo pro místní rozvoj v souladu s programovým prohlášením vlády (.pdf, str. 39) v červnu 2024, tedy ještě pod vedením Ivana Bartoše. Mezi hlavní změny, které měla reforma zavést, patřilo omezení rozhodovací pravomoci předsedy úřadu a zefektivnění přezkumu veřejných zakázek.

Reforma ale nepostoupila v legislativním procesu kvůli množství připomínek. Výhrady měl samotný ÚOHS a třeba také Ministerstvo financí, které požadovalo přepracování předloženého materiálů kvůli jeho „nedostačující kvalitě“ (.docx, str. 1). Bartošův nástupce na postu ministra pro místní rozvoj Petr Kulhánek připravil přepracovanou podobu reformy ÚOHS, na té se ale v únoru 2025 vláda neshodla.

Závěr

Ministr financí Zbyněk Stanjura nevyhověl požadavku někdejšího ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti), aby navýšil rozpočet jeho resortu o sedm miliard korun na program Dostupné nájemní bydlení. Schválený rozpočet na rok 2025 naopak oproti předchozímu roku výdaje na MMR snížil o téměř dvě miliardy korun. Ministerstvo financí nesouhlasilo ani s reformou antimonopolního úřadu, kterou předložilo MMR pod Bartošovým vedením. Výrok Zděňka Hřiba proto hodnotíme jako pravdivý.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib v kontextu výroku odpovídá na dotaz redaktorky, jak chtějí Piráti dosáhnout ve sněmovních volbách dvouciferného výsledku, když jim volební model STEM přisuzuje pouze 6,1 %. Podle Hřiba procenta Pirátů v průzkumech často kolísají, a proto je třeba je podle něj brát s rezervou. Zároveň dodává, že o týden starší průzkum přisuzoval jeho straně 7,3 %.

Volební preference Pirátů 

Analytický ústav STEM ve spolupráci se CNN Prima News zveřejňuje každou neděli od druhého lednového týdne aktualizovaný vývoj volebních preferencí. Výsledky jednotlivých týdenních průzkumů jsou vyhodnocovány na základě odpovědí respondentů ve třech vlnách během tří týdnů. STEM uvádí, že statistická chyba činí u nejmenších stran 1 procentní bod, u větších pak 3 procentní body.

Podle volebního modelu agentury STEM, který byl ke dni námi ověřovaného rozhovoru nejnovější, by Piráti ve sněmovních volbách získali 6,1 %. O týden starší průzkum jim přitom přisuzoval volební zisk ve výši 7,3 %. Jak je vidět na následujícím grafu, dle modelů STEM se preference Pirátů dlouhodobě pohybují přibližně mezi 5 až 7,3 %.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib poukazuje na to, že předvolební průzkumy ne vždy reflektují pozdější výsledek voleb. Jako příklad uvádí to, že v roce 2021 před volbami do Poslanecké sněmovny dosáhli Piráti v některých průzkumech i na 20 %. Strana v roce 2021 kandidovala společně s hnutím STAN, Hřib ale zjevně mluví pouze o samotných Pirátech.

Průzkumy v roce 2021

Jednou z agentur, která v roce 2021 pravidelně prováděla předvolební průzkumy veřejného mínění, byla agentura Kantar. Jak je vidět na následujícím grafu, Kantar v nich sledoval jak podporu koalice Pirátů a Starostů, tak Pirátů kandidujících samostatně (.pdf, str. 10, 11). Koalice měla podle těchto průzkumů největší podporu v únoru 2021, kdy by ji volilo 34 % respondentů. Piráti samostatně získávali nejvíce procent mezi lednem a dubnem, kdy by jim svůj hlas odevzdalo 19 až 22 % lidí.

Další agenturou, která zpracovávala volební modely, byl STEM. Ten během roku 2021 zveřejnil celkem pět průzkumů, z nichž poslední obsahoval hodnoty z konce září a byl publikovaný až po uskutečnění sněmovních voleb. Také STEM sbíral data za koalici i za samotné Piráty – jako samostatná strana měli dle této agentury největší podporu v dubnu 2021, kdy jim průzkum přisoudil 18,6 %.

Společnost Median prováděla průzkumy před sněmovními volbami v roce 2021 každý měsíc. Měřila ovšem pouze podporu pro koalici Pirátů a hnutí STAN, nikoliv přímo pro Piráty. Koalice měla podle Medianu nesilnější podporu v březnu a dubnu, kdy by ji volilo 27,5 % dotázaných (.pdf, str. 7; .pdf, str. 9).

Také společnost Ipsos v roce 2021 zveřejňovala předvolební průzkumy, které pojednávaly pouze o podpoře koalice Pirátů a Starostů. Nejvíce lidí by ji podle Ipsosu volilo v dubnu, a to konkrétně 27,9 %.

Závěr

Piráti jako samostatná strana měli v některých průzkumech před sněmovními volbami v roce 2021 opravdu podporu okolo 20 %. Podle Kantaru by je v období od ledna do dubna 2021 volilo 19 až 22 % respondentů. Podle agentury STEM by pro ně v dubnu 2021 hlasovalo 18,6 % lidí. Výrok Zdeňka Hřiba tak hodnotíme jako pravdivý.