Já tady teď slyším sliby (od členů Babišovy vlády, pozn. Demagog.cz), že příští rok to (závazek vůči NATO v oblasti obrany, pozn. Demagog.cz) plnit budeme, že ty peníze tam do rozpočtové položky dají.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib v rozhovoru kritizuje Babišovu vládu za přístup k obranným výdajům, protože podle něj nejsou dostatečné. Následně zmiňuje, že členové této vlády již slibují, že v rozpočtu na rok 2027 vyčlení na obranu více peněz a ČR své závazky vůči NATO bude plnit.

Závazky k výdajům na obranu

Závazek členských států NATO vydávat určitou část rozpočtu na obranu vychází z článku 3 Severoatlantické smlouvy, který státy zavazuje rozvíjet svou obranyschopnost. Závazek vydávat 2 % HDP na obranu ústně odsouhlasili ministři obrany členských zemí NATO v roce 2006. Platnost a aktuálnost závazku potvrdili čelní představitelé států Severoatlantické aliance na summitu NATO ve Walesu v roce 2014.

V roce 2025 došlo k navýšení aliančního závazku a spojenci se na summitu v Haagu dohodli, že navýší obranné výdaje na 5 % HDP do roku 2035. Přímo na obranu má jít 3,5 % HDP a 1,5 % HDP na výdaje spojené s bezpečností v širším smyslu, jako je ochrana kritické infrastruktury, kybernetická bezpečnost nebo budování zdravotnických zařízení.

Vyjádření členů vlády k výdajům na obranu

Nová vláda Andreje Babiše v lednu přepracovala státní rozpočet na rok 2026. Změny zasáhly i oblast výdajů na Ministerstvo obrany, jehož rozpočet se snížil o 21 miliard korun. O dalších 0,8 miliardy klesly výdaje v jiných kapitolách týkajících se obrany. Ministerstvo financí tehdy uvedlo, že podle lednové predikce by tyto výdaje i tak měly v roce 2026 přesáhnout hranici dvou procent HDP. Podle hodnocení Severoatlantické aliance mělo nicméně jít pouze o 1,78 % HDP.

V únoru 2026 se vláda ohledně výdajů na obranu neshodla. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) tehdy uvedl, že pro rok 2027 bude chtít částku putující do obrany navýšit o 60 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) nicméně oznámila, že s podobným navýšením nepočítá.

V červnu 2026 se k tématu rozpočtu na obranu pro rok 2027 ministr obrany Zůna vyjádřil znovu, když požadoval částku navýšit na dvě procenta HDP. Výdaje by tak měly oproti roku 2026 vzrůst o 35 miliard korun na zhruba 190 miliard korun. V červenci se vládní koalice před summitem NATO v Ankaře podle premiéra Andreje Babiše shodla, že v rozpočtu na rok 2027 zvýší výdaje na obranu na dvě procenta HDP. To potvrdila i ministryně financí Schillerová. Ta označila výdaje na obranu za jednu z priorit následujícího rozpočtu a zmínila, že se meziročně zvýší o necelých 36 miliard korun.

Na summitu NATO v Ankaře předseda vlády Babiš zopakoval záměr dosáhnout cíle dvou procent HDP v roce 2027 a řekl, že armáda dostane více peněz. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) pak v červenci řekl, že věří, že se vládě pro rok 2027 podaří vyčlenit 2 % HDP na obranu (video, čas 04:01, 11:17).

Jak jsme výrok ověřili?

O zvýšení výdajů na obranu ve státním rozpočtu pro rok 2027 se zmínil ministr obrany Jaromír Zůna již v únoru 2026, když mluvil o navýšení o 60 miliard korun. Ministryně financí Schillerová tehdy nicméně podobné zvýšení částky odmítla. Znovu vláda téma otevřela v červnu 2026, kdy ministr Zůna požadoval zvýšení rozpočtu na obranu v roce 2027 do výše aliančního závazku. Tento cíl následně potvrdil jak premiér Andrej Babiš, tak ministryně financí Schillerová. Výrok Zdeňka Hřiba hodnotíme jako pravdivý.