(…) snížila současná vláda nebo proč stagnuje rozpočet na obranu.

Lidovecký poslanec Marek Výborný mluví o sporu mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládou o to, kdo by měl Českou republiku reprezentovat na summitu NATO v turecké Ankaře. Zastává názor, že Pavel je pro tento úkol nejvhodnější i kvůli tomu, že v Alianci působil jako předseda Vojenského výboru. Dodává ale, že na jednání by měl jet i premiér jako někdo, kdo by hájil kroky současné vlády, jako je dle něj snížení či stagnace výdajů na obranu.

Rozpočet na rok 2026

Vláda Petra Fialy v září 2025 schválila návrh státního rozpočtu na rok 2026. Obranné výdaje v něm podle Ministerstva financí představovaly 2,35 % HDP, což odpovídalo 206,5 mld. Kč. Identický návrh pak vláda v listopadu 2025 předložila i nové Poslanecké sněmovně. Podle nejnovější makroekonomické predikce ke dni námi ověřované debaty z ledna 2026 by tato částka odpovídala 2,4 % HDP (.pdf, str. 3).

Současná vláda Andreje Babiše přepracovaný návrh rozpočtu na rok 2026 schválila v lednu 2026 a Poslanecká sněmovna jej poté přijala v březnu. Jak uvádí tisková zpráva Ministerstva financí, výdaje na obranu oproti návrhu Fialova kabinetu se v novém rozpočtu snížily o 21 mld. Kč v kapitole Ministerstva obrany a o 0,8 mld. Kč v ostatních kapitolách. V zákoně o státním rozpočtu na rok 2026 tak průřezový ukazatel „Výdaje na obranu státu“ činí celkem 184,7 mld. Kč, což podle zmíněné predikce odpovídá 2,15 % HDP (.pdf, str. 3). Jde tedy celkově o snížení o 0,25 procentního bodu oproti návrhu předchozí vlády.

Samotná rozpočtová kapitola Ministerstva obrany počítá s částkou 154,8 mld. Kč. Jak je vidět na následující tabulce, tato částka je nominálně srovnatelná s rokem 2025, kdy na tento resort dle schváleného rozpočtu šlo 154,4 mld. Kč (.pdf, str. 8 z 358). Druhý nejvyšší podíl má mít podle návrhu vlády Andreje Babiše Ministerstvo dopravy, na které je v souvislosti s obranou státu vyčleněno 19,6 mld. Kč. V roce 2025 přitom tato kapitola tvořila jen 136,4 mil. Kč z celkových výdajů na obranu (.pdf, str. 30 z 358).

S podobně vysokou částkou v kapitole Ministerstva dopravy však pro rok 2026 počítal i původní návrh Fialovy vlády (.pdf, str. 29 ze 460). Rozdíl v návrzích vlád Petra Fialy a Andreje Babiše tak spočívá zejména v kapitole Ministerstva obrany. Oproti původně navrhovaným 175,8 mld. Kč (.pdf, str. 15 ze 460) totiž Babišův kabinet na tento resort alokoval pouze 154,8 mld. Kč.

Podle zmíněné makroekonomické predikce Ministerstva financí bylo HDP v roce 2025 8 524 mld. Kč (.pdf, str. 3). Původně schválené obranné výdaje pro rok 2025 tak představovaly 1,88 % HDP, zatímco zvýšené výdaje na 171 mld. Kč odpovídají 2 % HDP.

Závazky k výdajům na obranu

Závazek vydávat 2 % HDP na obranu ústně odsouhlasili ministři obrany členských zemí NATO v roce 2006. Kvůli finanční krizi v letech 2007–2008 ale řada států investice do obrany naopak snížila (.pdf, str. 4–6). Platnost a aktuálnost závazku potvrdili čelní představitelé států Severoatlantické aliance na summitu NATO ve Walesu v roce 2014.

Vláda Petra Fialy v březnu 2025 rozhodla o postupném navyšování výdajů na obranu minimálně o 0,2 % HDP ročně až do roku 2030, kdy by dle vládního usnesení měly dosáhnout 3 % HDP (.pdf). Členské státy NATO se na pozdějším summitu v Haagu zavázaly do roku 2035 vydávat na obranu 5 % HDP. Výdaje jsou rozděleny do dvou částí. Přímo na obranu má jít 3,5 % HDP a zbývající 1,5 % HDP na širší výdaje spojené s bezpečností, jako je ochrana kritické infrastruktury, kybernetická bezpečnost nebo budování zdravotnických zařízení.

O konečné uznatelnosti výdajů na obranu nerozhodují členské státy, ale samotná Severoatlantická aliance, která jednotlivé položky posuzuje podle své metodiky. Výsledné uznané částky (.pdf, str. 64) NATO každoročně zveřejňuje ve své výroční zprávě, a to včetně podílu vydané částky na HDP dané země (.pdf, str. 66).

Jak jsme výrok ověřili?

Vláda Petra Fialy vydala v roce 2025 na obranu státu celkem 171,1 mld. Kč, tedy 2 % HDP. Pro rok 2026 ve svém návrhu státního rozpočtu počítala s navýšením výdajů na 206,5 mld. Kč, což by dle makroekonomické predikce odpovídalo 2,4 % HDP. Babišova vláda ale rozpočet přepracovala a obranné výdaje snížila na 184,7 mld. Kč, což představuje 2,15 % HDP, tj. o 0,25 p. b. méně, než kolik plánovala Fialova vláda. Výrok Marka Výborného proto hodnotíme jako pravdivý.